jenia
Moderátor: hugo
To existuje?? Já tu v Praze kupovala litr za 40,-člověk píše: za 15,- 1,5 litrová hnědá petka...
Při dalších půstech jsem to musela vzdát, protože se mi to prodražilo jako kdybych jedla 
I když při posledním půstíku jsem už pila fakt málo, takže možná příště.. Nemáte někdo dobré zdroje v Praze, náhodou?? 
Jinak v lékárně mi ji vyrobí bez problémů a půstu se nedivějí, nicméně množstevní slevu nedají 
Bez ohledu na to, jak daleko jsi na špatné cestě zašel, vrať se.
Takže jdu do třetího dne. Včera jsem si vyzkoušela opět v praxi, že ve Vraždách v Midsomeru je zabudovaný nějaký podpráh vybízející k usnutí, neboť na obrazovce se Tom Barneby setkal se svou bývalou láskou, ááách, a tahleta manželka údajně zavraždila tuhletu svou kamarádku, která údajně si dělá zálusk na tohohle jejího manžela, který okradl tuhletu starou dámu... A JÁ SPALA A SPÁLILA JSEM SI NA UHEL IRIGÁTOR, který jsem vyvářela. V bytě černo, a já se nejdřív hustým černým dýmem probojovávala k sušičce s jablky, než jsem si vzpomněla, že cosi na plotně... Řekla bych, že mě sousedi nemají rádi. Ještě dvě hodiny jsem čučela z okna, jestli nepřivolali hasiče, jako onehdy k sousedovi, který si spálil maso.
No nic, zvesela jen zvesela život musíš brát.
No nic, zvesela jen zvesela život musíš brát.
taky jsem u toho usla...a přitom ten seriál mám rádajenia píše:Takže jdu do třetího dne. Včera jsem si vyzkoušela opět v praxi, že ve Vraždách v Midsomeru je zabudovaný nějaký podpráh vybízející k usnutí, neboť na obrazovce se Tom Barneby setkal se svou bývalou láskou, ááách, a tahleta manželka údajně zavraždila tuhletu svou kamarádku, která údajně si dělá zálusk na tohohle jejího manžela, který okradl tuhletu starou dámu... A JÁ SPALA A SPÁLILA JSEM SI NA UHEL IRIGÁTOR, který jsem vyvářela. V bytě černo, a já se nejdřív hustým černým dýmem probojovávala k sušičce s jablky, než jsem si vzpomněla, že cosi na plotně... Řekla bych, že mě sousedi nemají rádi. Ještě dvě hodiny jsem čučela z okna, jestli nepřivolali hasiče, jako onehdy k sousedovi, který si spálil maso.
No nic, zvesela jen zvesela život musíš brát.
....a u nás taky před rokem volali hasiče na sousedy, kteří bydlí v přízemí a spálili maso, ale bylo to v Brně 
Poledne, pohoda, klid. Je to lepší než minule. Procházka po městě nebyla tak svižná jako včera, ale pořád dobré. Hlad ani chutě nemám. Koupila jsem si destilku, chtěli za ni 26,- Kč za litr, a už mám půllitr v sobě. Doufám, že na mě nepřijdou ty deprese jako posledně, ten pocit, že dělám blbosti a že nevím, proč je vlastně dělám.
Poslední půst byl po psychické stránce pro mě mnohem horší. Jakobych se neztotožnila příliš se svým rozhodnutím držet půst. Takže jsem v tom červenci věčně šmejdila po krámech, konzumní šílenec s fanatickým leskem v oku. Pokud by to někoho v bance zajímalo, tak by zíral, neboť v jednom dni jsem platila kartou ve všech supermarketech ve městě, a v tom, ve kterém se neplatí kartou, jsem si aspoň vybírala peníze. Dotahala jsem domů kila a kila ovoce a zeleniny. Strávila jsem dlouhé chvíle civěním do ledničky a počítáním, co všechno v ní mám. Taky jsem si o těch dobrůtkách psala. Měla jsem chuť na to, na co normálně tak urputnou chuť nemívám, třeba na chleba, pečivo. Zajímavé chvilky jsem strávila lačným zíráním v krámech s potravinami, jen jsem tak stála a zahloubaně a dlouho si ty mňaminky prohlížela. A taky samozřejmě ČUCHALA, že? Prostě tam fungoval nějaký psychologický moment, že jsem si připadala jako chudák, že všichni si hodují a papají a já ne. Že se všichni mají a já ne. Což teď neprožívám, jídlo mě nedráždí. Ta psychika hraje obrovskou roli. Připadám si úplně normálně - nepozoruji se tolik - akorát holt nejím. Ale ráno těch pět tibeťanů bylo hodně odfláknutých, to zase jo.
A co se týče fyzické stránky. Mluvila jsem o tom pálení v oblasti plic - tak včera mě to trápilo znovu - ale jen chvilku, a pak to přestalo. Taky nějak to tělo obtížněji posunuji k cíli. Jakoby déle šel signál z hlavy k nohám, aby sakra udělaly další krok. Zhubla jsem 4,5 kg - ale to už mám vyzkoušené, že to v pohodě přiberu - ne-li více. Dnes mě trochu bolí hlava. Ale zatím se to dá zvládat.
A jinak, jsem si prohlídla svůj hrnec s tím seškvařeným černým cosi na dně - a půjde to komplet ven. MŮJ NEJKRÁSNĚJŠÍ A NEJVĚTŠÍ HRNEC. !!!!Trochu mě utěšovalo, že já tak moc ty hrnce nepotřebuji... A taky musím vymalovat kuchyň - protože to v ní vypadá jak ve středověké černé kuchyni. Takže dnes maluji - A to jsem chtěla jet odpoledne na výlet do Poděbrad.
Jdeme se Psem na procházku - tak jsem zvědavá na nohy... a ruce... a tělo... Opravdu je to ale se mnou lepší než posledně. To jsem totiž záviděla i Psovi jeho konzervu. Teď jsem mu jí otevírala, a divila se, jak jsem v tom červenci mohla mít NA TOHLE chuť. Což svědčí o tom, jak mizerně jsem na tom posledně byla.
Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
Proběhla jsem se se Psem po Královské, kolem Barbory, upocení jsme oba až za ušima, po cestě jsem si koupila destilovanou vodu, v téže lékárně jako včera, a ejhle, už stála 39,- Kč. Během dne zdražení o 66 %. Nebudou zase teď někdy lékárníci stávkovat, že si nemohou vydělat na živobytí? ( 
( Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
Co mě zaujalo: četla jsem o tom, že ostatní mají pocit jakési "splasknutosti". U mě je to naopak - mám bříško nafouklé jak somálské dítě - a mám subjektivně pocit, že se hůř soukám do šatů, riflí, přestože objektivně jsem třeba nějaké to kilo shodila. Chápu, že se zbavuji možná vody - proto úbytek váhy - ale proč to nafouknutí?
Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
no můj pocit splasklosti už je fuč a to jsem toho zatím ani moc nesnědlajenia píše:Co mě zaujalo: četla jsem o tom, že ostatní mají pocit jakési "splasknutosti". U mě je to naopak - mám bříško nafouklé jak somálské dítě - a mám subjektivně pocit, že se hůř soukám do šatů, riflí, přestože objektivně jsem třeba nějaké to kilo shodila. Chápu, že se zbavuji možná vody - proto úbytek váhy - ale proč to nafouknutí?
...aspoň ksichtík mi zůstal zatím splasklej, ale koupila jsem si hrozno a maliny, tak nevím, jak dlouho to vydrží 
Ano, Kutná Hora je krásná. Navíc jsem si uvědomila tu výhodu, že z centra jsem během chvilky u potoka - pod stromy - pes si zaplaval, já nemít ty hloupé džíny, tak tam vlezu taky a budu se s ním brodit. A to všechno v půlhodinové polední pauze - přetáhla jsem to jen o pět minut.
Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
Jsem doma a okukuji nepřátelsky ty začouzené stěny mé alchymistické kuchyně. Nakrájela jsem poslední várku jablek na sušení, vyrobila další placku, tentokrát jsem do ní dala míň semínek, tak uvidím, jak to dopadne. Přidala jsem tam zázvor - tuším, že to může být zajímavá kombinace. Zázvor miluji.
Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
...a kousek dál u Velkýho rybníka je to obzvlášť nádhera ...jenia píše:Ano, Kutná Hora je krásná. Navíc jsem si uvědomila tu výhodu, že z centra jsem během chvilky u potoka - pod stromy - pes si zaplaval, já nemít ty hloupé džíny, tak tam vlezu taky a budu se s ním brodit. A to všechno v půlhodinové polední pauze - přetáhla jsem to jen o pět minut.
Ano, člověče, obzvlášť na jaře, když kvetou pampelišky, tam u Cimburku, tam je stráň, kde před zimou sbíráme přemrzlé trnky, a na jaře se hřejeme tím, jak je ta louka celá žlutá pampeliškami. Je to u toho zarostlého mlýna, jehož poslední majitelka, stará slečna Rézi, skončila v chudobinci, když mlýn vyhořel. No a my jsme v těch romantických zříceninách občas sedávali u ohníčku s kytarou... co nám bylo po nějaké Terezii Petránkové. 
Naposledy upravil(a) jenia dne čtv srp 16, 2007 19:24, celkem upraveno 1 x.
Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
Nejspíš pro velkou literární hodnotu jsem předešlý příspěvek odeslala dvakrát, takže aby se nikdo nedivil, tady bylo ještě jednou povídání o staré paní Rézi a Cimburku.
Naposledy upravil(a) jenia dne čtv srp 16, 2007 19:24, celkem upraveno 2 x.
Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
Hlásím, že už jsem ČUČELA do ledničky, co v ní mám. To je nebezpečné. Je fakt, že jsem tam dávala rajčátka a okurky -a musela vyhodit zbytek salátu a jednu papriku. Ale stejně jsem si to okoukla všechno, a na spoustu věcí jsem si i CHMÁTLA. Jdu pít tu destilku, když už potvora stojí takový peníze.
Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
Holka, já spíš obdivuju, že jsi během půstu schopná zpracovávat jablkajenia píše:Hlásím, že už jsem ČUČELA do ledničky, co v ní mám. To je nebezpečné. Je fakt, že jsem tam dávala rajčátka a okurky -a musela vyhodit zbytek salátu a jednu papriku. Ale stejně jsem si to okoukla všechno, a na spoustu věcí jsem si i CHMÁTLA. Jdu pít tu destilku, když už potvora stojí takový peníze.
Je mi jasné, že ti asi nic jiného nezbývá, že jablka nepočkají, ale klobouk dolů. Nějaké čučení proti tomu bledne Doufám, že ti to půjde příjemně a pohodlně a přesně tak dlouho, jak budeš chtít a cítit se! Bez ohledu na to, jak daleko jsi na špatné cestě zašel, vrať se.
Tak co jsem tak četla, tak to má podobně asi více lidí, že když už nejí, aspoň připravují ostatním něco k jídlu. Já mám výhodu, že jsem momentálně na týden sama doma, takže se nemusím o nic starat. No a ta jabka byla padaná, takže opravdu se musela zpracovat. Ale vlastně první den půstu jsem připravovala Psovi vařené těstoviny ve vývaru, a připadal mi ten blivajs doooost hezký a chutný.
Ale vlastně první den půstu jsem připravovala Psovi vařené těstoviny ve vývaru, a připadal mi ten blivajs doooost hezký a chutný. Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
No jo, ono je to už dvě hodiny. 
Peru a četla jsem si zápisky z toho svého červencového půstu. To mi bylo opravdu špatně. V tuhle dobu už jsem měla za sebou spoustu různých kolapsů. Včetně toho, že mi lítal tlak jak zběsilý a bála jsem se, že tu jak starý jezevec o samotě umřu a než se Syn vrátí z rajzu, najdou mě tu ohlodanou hladovým Psem. Takže teď zírám, jak lehce je mi zrovna teď. Asi je opravdu pravda, že je to půst od půstu lehčí, nebo ne? Asi je opravdu pravda, že ZÁLEŽÍ na tom, v které fázi měsíce začínáte s půstem. Asi je opravdu pravda, že důsledné pití destilované vody pomáhá. To jen já jsem takový rýpák, že si na kamna musím sáhnout, i když všichni říkají, že pálí. Pozor - co to? nějak mě pálí na plících - no nic, jdu si tu bolístku zkoumat. A pít to levné víno - destilku.
Peru a četla jsem si zápisky z toho svého červencového půstu. To mi bylo opravdu špatně. V tuhle dobu už jsem měla za sebou spoustu různých kolapsů. Včetně toho, že mi lítal tlak jak zběsilý a bála jsem se, že tu jak starý jezevec o samotě umřu a než se Syn vrátí z rajzu, najdou mě tu ohlodanou hladovým Psem. Takže teď zírám, jak lehce je mi zrovna teď. Asi je opravdu pravda, že je to půst od půstu lehčí, nebo ne? Asi je opravdu pravda, že ZÁLEŽÍ na tom, v které fázi měsíce začínáte s půstem. Asi je opravdu pravda, že důsledné pití destilované vody pomáhá. To jen já jsem takový rýpák, že si na kamna musím sáhnout, i když všichni říkají, že pálí. Pozor - co to? nějak mě pálí na plících - no nic, jdu si tu bolístku zkoumat. A pít to levné víno - destilku. Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
Teď jsem okukovala sušičku, a zjistila jsem, že ty první placky jsou TEPRVE TEĎ ve stádiu roládovité stočitelnosti. Side efektem mojí nedůvěřivosti je to, že jsem ty placky už nalámala na nevzhledné kusy. No nic, budou mini roládky, proč ne?
Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
Je to paráda to číst. Jestli něco zjistíš o těch plících, tak by mě to taky zajímalo. Během posledního půstu mě docela dost pálilo na plících, více na pravé straně. Chtěla jsem si o tom něco zjišťovat,jenže teď jsem už dlouho nepůstovala a tak jsem na to pomalu zapomněla... Byl to takový zvláštní pocit, během půstu ve spánku se mi zdálo, že mi tam narůstá plíseň, úplně jsem viděla do svýho těla a viděla jsem tam ty narostlé chomáčky. Divný sen. Kuřačka jsem nebyla, pokud nepočítám asi roční blbnutí během 16-17roku. Z blbosti.
Hezky se to u tebe čte, piš dál.
Jestli něco zjistíš o těch plících, tak by mě to taky zajímalo. Během posledního půstu mě docela dost pálilo na plících, více na pravé straně. Chtěla jsem si o tom něco zjišťovat,jenže teď jsem už dlouho nepůstovala a tak jsem na to pomalu zapomněla... Byl to takový zvláštní pocit, během půstu ve spánku se mi zdálo, že mi tam narůstá plíseň, úplně jsem viděla do svýho těla a viděla jsem tam ty narostlé chomáčky. Divný sen. Kuřačka jsem nebyla, pokud nepočítám asi roční blbnutí během 16-17roku. Z blbosti.Hezky se to u tebe čte, piš dál.
Hlásím pátý den. Ale nechci nic lámat přes koleno, nejvíc nesnáším musy. Takže jestli někdy v průběhu dne zjistím, že chci jíst, začnu jíst. Což je docela možné vzhedem k tomu, jak mlsné pohledy jsem házela do krámů po cestě do práce. Zhubla jsem zase další skoro kilo. Je mi dobře - lépe než včera - nebolí mě tolik hlava. Taky je lepší vzduch, lépe se dýchá celkově.
Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
Co bych tak ještě: od posledního půstu mě hrozně svědila hlava - začala svědit přesně v období půstu, přesněji v té mé pokažené návratovce, a následně jsem se prodrbala všemi dny. Drbala jsem se v práci, drbala jsem se doma, drbala jsem se na ulici, drbala jsem se na vejletech... Nechala jsem si zkontrolovat hlavu, protože vši jsou přece jenom dosti přítulná, domestikovaná a velmi častá zvířátka, a já jsem navíc cestovala ten měsíc dost často lehátkovými vozy s různorodou společností v kupé. Ne, že bych ty korejky nebo ty amíky podezírala, ale když někdo z nich celou noc mluví NAHLAS ze spaní, je to důvod, abych mu přestala důvěřovat i stran vší. Hlavu jsem měla čistou. Navíc jsem vcházela do tohoto půstu hodně pokousaná od komára. A to doufám, že od komára a ne od psích blech, těch, co na člověka nejdou. Protože Pes si jich ze statku dotáhl tedy hafo. No, proč to píšu - že všechny pocity svědivosti zmizely. LIDI, JÁ SE NEDRBU!!!! Stejně by mě ale zajímalo - pokud jsem to svědění přiřadila správně k půstu - co to způsobilo. Jéje, teď jsem si všimla, že mi mizí můj měsíční pubescentní uhřík na bradě. A já už si ho oblíbila a téměř jsem si na něj zvykla. Tralala. Budu třeba zase za dámu, bez drbání, bez uhrů.
Hlavu jsem měla čistou. Navíc jsem vcházela do tohoto půstu hodně pokousaná od komára. A to doufám, že od komára a ne od psích blech, těch, co na člověka nejdou. Protože Pes si jich ze statku dotáhl tedy hafo. No, proč to píšu - že všechny pocity svědivosti zmizely. LIDI, JÁ SE NEDRBU!!!! Stejně by mě ale zajímalo - pokud jsem to svědění přiřadila správně k půstu - co to způsobilo. Jéje, teď jsem si všimla, že mi mizí můj měsíční pubescentní uhřík na bradě. A já už si ho oblíbila a téměř jsem si na něj zvykla. Tralala. Budu třeba zase za dámu, bez drbání, bez uhrů. Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.
Už je to tady, myslím stále intenzivněji na jídlo. A protože jsem sebeobelhávač, tvrdím si, že tedy já nic, jen chci koupit Psovi něco k jídlu. Ale já jsem se odhalila. Nic nebude, lhářko. Nebo bude? nebo nebude? Zkrátka - uvažuji, jestli není nejvhodnější čas to zabalit, než dojde k ještě větší krizi než posledně.
Trápení, trápení, samé trápení a toho smíchu pořád kolem dokola.