na vitariánskou stravu jsem narazila úplně náhodou v červenci tohoto roku a hned po zjištění, co to vlastně je, jsem se do toho tak zažrala, že jsem si postahovala vše od Walkera a jedním dechem přečetla. Nakoupila jsem hromadu kuchařek (no dobře, tak jen tři) a najela na to ze dne na den. Utratila mrtě peněz v bioshopu (ještě že tam berou stravenky), koupila odšťavňovač a sušičku. Pořád zkouším něco nového, recepty se mi zatím neopakují, protože výběr jídel je pestrý a zajímavý. Každý rád ochutná co jsem ukuchtila. Jenže podle kuchařky jsem vařila zatím jen párkrát a většinou si udělám salát, který mívám k obědu a večeři. K snídani si dělám müssli třeba s banánem nebo jiným ovocem. Ze začátku jsem měla stále hlad, no vlastně ještě furt ho mám. Ale cítím se opravdu dobře, je to sakra znát. Při svých 167cm jsem shodila z 55kg na 53kg a zatím to níž nejde. Až budu mít čas zase cvičit, tak to bude ještě lepší.
Asi po měsíci jsem trošku polevila a dala si maso a pizzu. No po pizze mě bylo opravdu těžko (ale jak já ji miluju!) a tlačil mě hrozně žaludek. Po mase už nevím, protože jsem se na něj vrhla pod náporem oslav a mírně ovíněná, tudíž chutě byly silnější než mozek.
Na přelomu srpna a září, jsem nestíhala nic (furt nestíhám, ale tamto byl extrém), tak jsem musela jíst i jídlo běžně dostupné. Už na sebe nejsem tak přísná a občas si dám i něco neraw (dnes měla kolegyně narozeniny a ten chlebíček vypadal tak lákavě a chutnal ještě lépe
). Ale všichni říkaj, že se to nemá přehánět. Tak teď to mám tak na 80%, což dle údajů stačí a asi to teď ani moc hrotit nechci, protože bych se už zbláznila - nastoupila jsem o rok a půl dřív do práce z mateřské, stavíme srub, na začátku září jsme se stěhovali do vesničky kde stavíme, takže opravdu lepší vyhořet než se stěhovat (doteď nemám vše uklizené) a ještě mi do toho začla škola (dálkově, ale už mám jen rok a hotovo). Takže mám pár výmluv. Jo a v novém bytě není pořádně kuchyňská linka a nádobí musím mýt v koupelně. Stále se tam necítím doma, protože nemám takové pohodlí, na které jsem zvyklá, ale je to tam super, perfektní lidi a pár metrů na stavbu. Do toho jsem furt zakousnutá do čtení všeho možného o vitariánství a v práci tím pádem flákám i práci Trošku bojuju s problémem, kterým je alkohol. Byla jsem zvyklá, že se celé léto tak nějak na stavbě popíjelo, pivečko, vínečko a já si ráda večer dám ještě sklenku, dvě nebo tři... Do toho sem tam jointa a kvůli němu ještě ujíždím na sladkým (btw. super mňamka - banan, 100% kakao a agave sirup). No ale teď v pondělí jsem měla třídenní půst (vydržela jsem jen jeden den) a musím říct, že včera jsem večer ani na to víno chuť neměla... Takže na tom něco bude. Budu to postupně zkoušet protahovat. Toto byl druhý půst a ten první byl ještě horší (hned na začátku), to mi bylo vyloženě špatně. Ale tentokrát se to dalo vydržet. Možná bych to i zvládla dýl, ale teď na to prostě nemám ten svůj klid, na který se strašně těším, až budeme bydlet v tom našem krásném srubu! Snad na jaře.
Nedokážu se úplně vyrovnat s tím, že má dcerka (v lednu jí budou 3 roky) musí ve školce jíst klasické jídlo a nemůžu s tím nic udělat. Tak ji aspoň doma dávám ovozel co to jde. Mléko, jogurty a další dětský sračičky už nenakupuju, radši budu dělat mandlové mléko s medem (je zvyklá večer pít teplý mlíčko a nevysvětlím jí, že to je od teď fuj).
A na klistýr se fakt ještě nechystám, schůdnější mi přijde ta metoda, kdy se pije slaná voda, cvičí joginské cviky a projede to mnou samo. Na to se taky chystám, někdy o víkendu, až nebudem celý den makat na stavbě.
Takže zatím takhle (je toho strašně moc) a zase se brzo ozvu
jeste rozmixovany datle s vodou, misto mlika, chutna to jako latte.
.. a alkohol je podle mě prospěšný, ale nesmí se člověk opíjet
>:-) ... ale to bude tím, že mám vytahanou kůži ještě z doby, kdy jsem vážil dvojnásobek současné váhy (přibližně 118kg, teď vážím v rozmezí 58-63kg dle ročního období a s tím spojeným množstvím pohybu) a smršťování nejde zrovna rychlým tempem.
