Děti zdravé obě a pořád, když nepočítám semtam rýmu, až jsme si říkali, že už dlouho nic nebylo.. až 31. ledna se Honzík probudil v nic moc náladě, to jsme byli zrovna na horách - ještě byl dopoledne venku, zúčastnil se úspěšně bobařských závodů (1), ale stěžoval si, že je mu zima - horečka 39 st. + zvětšená uzlinka na pravé straně. Čekal jsem klasický průběh - tedy 2-4 dni horečka, pak dobrý, no nakonec z toho byl jen jeden a půl dne, pak se stav velmi zlepšil a 3. den byl již téměř zcela zdráv. (Horečku jsme samozřejmě nesnižovali.) To nikdy nebylo takhle rychle. Nu už je mu 5,5 a jeho IS už asi leccos zvládne. Udělal mi fakt radost. Anička je ok pořád, až si říkám, že to není normální, ale mám z toho samozřejmě taky velikou radost. Áňa je oproti Honzíkovi větší čertík, větší energie, je živější, ale zase není takový mazel jako Honzík.
Taky jsme se dnes honili kolem stolu a když ji dobíhám, tak spustí takový ten úžasný miminkovský zajíkavý smích/výkřik. To je super. Začíná už mluvit a říká spoustu slov, mnohem více rozumí, podezírám ji že všechno...
Dnes nám taky před spaní dávala svoje pití (nesl. bylink. čaj) do pusy a nedala se odbít, dokud se nenapijeme.. taky.. sranda.
Denně teď děláme macerát ze šípků už asi měsíc - do litrové nádoby rozdrtíme v hmoždíři 21 (co kdyby měl Pavel s tou numerologií pravdu?..
) šípků, přes noc to je ve vodě a druhý den celý den rozléváme a pijeme. Chce to jen na to myslet a v listopadu si nadělat a nasušit dostatečné množství.Jinak já teď píšu diplomku (ale jsem šíleně pomalej), takže to mě naprosto spolehlivě stresuje - ta práce a ta moje pomalost. V tomhle se budu patlat ještě tak měsíc a půl, když to pude dobře...
.
Nastartovala by jsi se možná o trochu později, ale určitě ano. Už tenkrát jsi přeci jela podle FpŽ a to byl už jen krůček od vita. 
ale ono to je stejně jedno, neboť už ho vlastně nikdy potřebovat nebudu 
