MITRIA
Moderátor: hugo
tabulku tu nesvedu:oops: , tak aspoň takhle
(jo, je to samozřejmě všechno zobecněné, Raw míním hl.bio ovoce, zel. a pod, ne třeba belgické jahody a drasticky pěstované jánevímco s pesticidy apod..)
RAW
plné života
šťavnaté
plné opravdové chuti
plné vitality, energie
svěží
lehké, povznášející
voňavoučké
čisté
čerstvé
přirozené
+podporuje lásku na Zemi, láskyplnné zacházení s přírodou, harmonii meti všemi tvory..
NERAW
mrtvé
hnilobné
unylé, bez chuti, smrad mrtvého, rozkládajícího se musí přebít solí a kořením
se špínou, bůhví; co se do zpracovaných potravin při přepravě a zpracování dostane
zahleňující, ucpávající organismus
blokující život, radost, energii, lehkost
plné jedů
nechutně zapáchající stolice
tvoří hnis, kvasí a hnije
+profitující potravinářské a lékárnické společnosti, nahánění zaslepených lidí jako stád ovcí na porážku
co si vybrat
(jo, je to samozřejmě všechno zobecněné, Raw míním hl.bio ovoce, zel. a pod, ne třeba belgické jahody a drasticky pěstované jánevímco s pesticidy apod..)
RAW
plné života
šťavnaté
plné opravdové chuti
plné vitality, energie
svěží
lehké, povznášející
voňavoučké
čisté
čerstvé
přirozené
+podporuje lásku na Zemi, láskyplnné zacházení s přírodou, harmonii meti všemi tvory..
NERAW
mrtvé
hnilobné
unylé, bez chuti, smrad mrtvého, rozkládajícího se musí přebít solí a kořením
se špínou, bůhví; co se do zpracovaných potravin při přepravě a zpracování dostane
zahleňující, ucpávající organismus
blokující život, radost, energii, lehkost
plné jedů
nechutně zapáchající stolice
tvoří hnis, kvasí a hnije
+profitující potravinářské a lékárnické společnosti, nahánění zaslepených lidí jako stád ovcí na porážku
co si vybrat
Mám to stejný, též se o půstu nešířim (teda při něm). Nemá chybu že se dá tří týdení půst utajit i před lidma s kterýma se stýkám denně.Mitria píše:to katarína:
děkuju
Taky děkuju:)PetrK píše:Už jsem se obával, že si s tím sekla úplně. Držím palce.
jé to ne, teď už to ani nejde, když vidím kolem to, co vidím.. já jen při tom půstu nějak potřebuju klid, moc se o tom nešířit, jen tak sama se sebou..
Jo, přesně! Kromě mé intuitivní maminky to nikdo nepoznal.. jen se těch posledních pár dní házím marod, už se mi moc často motá hlavinka.. A včera jsem ve vaně na vteřinku ztratila vědomí a hrozně komicky jsem si nabančila nos, no, měla jsem z toho úplný záchvat smíchuPetrK píše: Mám to stejný, též se o půstu nešířim (teda při něm). Nemá chybu že se dá tří týdení půst utajit i před lidma s kterýma se stýkám denně.
Moc Vám všem děkuju, člověka to moc potěší..
Určitě informovat budu, vždycky sem hodim jídelníček na vaše schválení
já jsem se právě snažila to všechno moc nehrotit, ani jsem se každý den nevážila, prostě jsem to nechala, jak mi to bylo nejpřirozenější. Vážila jsem asi 65 kilo(nezhrozte se prosím , ale ta váha mi dost
lítala-někdy jsem měla po týdnu na raw 63, někdy po týdnu placek a jogurtů 66) , teď mám 55, o tom budu ještě info
jinak co se týče vody, pila jsem ze začátku dost málo, ani ne litr denně, necítila jsem potřebu, teď piju něco kolem litru
promlémy jsem moc nepzorovala, jenom teda trochu tu slabost, neustále studené haksny, ty se ohřály jen po teplé vaně, a taky časté brnění- jako mravenčení v nohách, například při strečinku, nebo když jsem pod sebou nějakou tu nohu zapomněla
taky celkem potřeba hodně spát, vždycky jsem si nastavila budík na brzo, a pak ráno vypla a třeba někdy chrněla do jedenácti(školu máme díky bohu často až odpoledne)
no, psychické stavy- jsem teď jakoby klidnější, vyrovnanější, víc asi důvěřuju sama sobě i procesu života, s ničím se moc nestresuju, jakobych víc vnímala sama sebe a své potřeby-ničím se neznásilňuju(což jsem vždycky dělala, a z toho asi pramenily moje neúspěchy) ale těším se, až zase budu víc aktivnější a činorodější, ještě nemůžu ve všem vyvozovat závěry, pár dní mě ještě čeká..
Tak zatím takhle, jo, ještě co na sobě pozoruju:
tak samozřejmě mi vykoukly lícní kosti, což se mi u všech vždycky moc líbilo a je to fakt nádhera
pleť na obličeji jsem měla vždy víceméně čistou, ale tak pupínek dva se vždy našly-teď ani puntík,
a můj ekzém/lupenka/či jak to nazvat, doktoři říkají lupenka skoro všemu, a tohle je pár menších fleků, a nejvíc v hlavě: jakoby světlá, olupuje se, řekla bych, že se lepší a ztrácí, ale to vše ještě uvidíme..
Určitě informovat budu, vždycky sem hodim jídelníček na vaše schválení
já jsem se právě snažila to všechno moc nehrotit, ani jsem se každý den nevážila, prostě jsem to nechala, jak mi to bylo nejpřirozenější. Vážila jsem asi 65 kilo(nezhrozte se prosím , ale ta váha mi dost
lítala-někdy jsem měla po týdnu na raw 63, někdy po týdnu placek a jogurtů 66) , teď mám 55, o tom budu ještě info
jinak co se týče vody, pila jsem ze začátku dost málo, ani ne litr denně, necítila jsem potřebu, teď piju něco kolem litru
promlémy jsem moc nepzorovala, jenom teda trochu tu slabost, neustále studené haksny, ty se ohřály jen po teplé vaně, a taky časté brnění- jako mravenčení v nohách, například při strečinku, nebo když jsem pod sebou nějakou tu nohu zapomněla
taky celkem potřeba hodně spát, vždycky jsem si nastavila budík na brzo, a pak ráno vypla a třeba někdy chrněla do jedenácti(školu máme díky bohu často až odpoledne)
no, psychické stavy- jsem teď jakoby klidnější, vyrovnanější, víc asi důvěřuju sama sobě i procesu života, s ničím se moc nestresuju, jakobych víc vnímala sama sebe a své potřeby-ničím se neznásilňuju(což jsem vždycky dělala, a z toho asi pramenily moje neúspěchy) ale těším se, až zase budu víc aktivnější a činorodější, ještě nemůžu ve všem vyvozovat závěry, pár dní mě ještě čeká..
Tak zatím takhle, jo, ještě co na sobě pozoruju:
tak samozřejmě mi vykoukly lícní kosti, což se mi u všech vždycky moc líbilo a je to fakt nádhera
pleť na obličeji jsem měla vždy víceméně čistou, ale tak pupínek dva se vždy našly-teď ani puntík,
a můj ekzém/lupenka/či jak to nazvat, doktoři říkají lupenka skoro všemu, a tohle je pár menších fleků, a nejvíc v hlavě: jakoby světlá, olupuje se, řekla bych, že se lepší a ztrácí, ale to vše ještě uvidíme..
Hele nech si to, jo ještě ze mě uděláš anorektičku Počkej za rokbuc11 píše:Mitria píše: Vážila jsem asi 65 kilo(nezhrozte se prosím , ale ta váha mi dost
lítala-někdy jsem měla po týdnu na raw 63, někdy po týdnu placek a jogurtů 66) , teď mám 55, o tom budu ještě info
quote]
to máš pomalu víc než já, máš taky aspoň 2 metry?
Tak první den návratovky..
každou hodinu sklenku pomerančové šťávy s vodou tak 1:3, mám biopomeranče, grepy a mandarinky. fakt si to vychutnávám, každý doušek omílam v puse snad půl minuty, nikdy bych nevěřila, že mi budou citrusy tak chutnat..
Jinak nic zajímavého, asi tu s tim nebudu otravovat. jestli se bude dít něco zázračného, tak napísnu. Ale nevím, připadám si teď nějak podezřele bez problémů, v hrozném klidu a pohodě, nic mě nějak nevyburcuje.. no, těšim se, až si zase pořádně zaběhám.
Tak zase na pár dní klid od pc.paa
každou hodinu sklenku pomerančové šťávy s vodou tak 1:3, mám biopomeranče, grepy a mandarinky. fakt si to vychutnávám, každý doušek omílam v puse snad půl minuty, nikdy bych nevěřila, že mi budou citrusy tak chutnat..
Jinak nic zajímavého, asi tu s tim nebudu otravovat. jestli se bude dít něco zázračného, tak napísnu. Ale nevím, připadám si teď nějak podezřele bez problémů, v hrozném klidu a pohodě, nic mě nějak nevyburcuje.. no, těšim se, až si zase pořádně zaběhám.
Tak zase na pár dní klid od pc.paa
a já myslel, že anorektičky jsou spíš hubenýMitria píše:buc11 píše:Hele nech si to, jo ještě ze mě uděláš anorektičku Počkej za rokMitria píše: Vážila jsem asi 65 kilo(nezhrozte se prosím , ale ta váha mi dost
lítala-někdy jsem měla po týdnu na raw 63, někdy po týdnu placek a jogurtů 66) , teď mám 55, o tom budu ještě info
quote]
to máš pomalu víc než já, máš taky aspoň 2 metry?
To Pavluška: Ty máš snad nějaké telepatické schopnosti! Celý měsíc jsem sem ani nemrkla a dneska mě sem pořád něco táhlo, pořád jsem si říkala, že se sem dneska trochu kouknu.. nebo mě možná nějak nevědomky vyburcovalo to bucovo rejpání, to je taky možný:P
o návratovce psát raději ani nebudu už jsem to nějak uzavřela a teď jedu nanovo, mám radost, že jsem se z toho vůbec vyhrabala..
jen jsem přemýšlela, proč se to pokazilo, nevím no..poslední dny půstu jsem byla hodně taková apatická, chyběla mi motivace a nadšení, prostě jsem jela už jen ze zvyku a takového toho odvyknutí si na jídlo.a dvacátý den, kdy jsem už pár dní vyspávala do dvanácti, za mnou přišla máma a chovala se tak divně, pak z ní vylezlo, že se o mě bojí, že už bych s tím měla přestat, že jsem jako tělo bez duše apod... samozřejmě jsem jí vysvětlovala, že je to naprosto normální, a že musí myslet na ty výsledky, jaké to bude mít, že se naopak dostanu z různých problémů,..ale i když to rozumově snad pochopila, takové té úzkosti se nezbavila.prostě mateřská intuice, cítila nějaké změny, že všechno není úplně normální.. na nikoho moje selhání v žádném případě nechci svádět, vím moc dobře, jak je člověk odpovědný sám za sebe a jen on sám má nad sebou moc a možnost volby..já se jen cítila trochu smutně, prázdně, a pak když za mnou přišla máma a ta úzkost z ní úplně přetékala, prostě mě to zlomilo, takže jsem ten 21. den ani nedotáhla(a říkala si, že třeba Partyková dělala taky jen dvacítku) jako kdybych nebyla schopná racionálně uvažovat, jela jsem spíš ajko robot těch prvních pár dní, a pak už mi to bylo jedno všecko..pak samozřejmě ještě větší pocit prázdna, pak ještě lítost nad uplně zkaženym dvacetidenním úsilím a už to jelo..
.pak ještě krize s mámou a nakonec krize i v klavíru, profesorka mi zakázala jít na konkurz, ani se nedivim, vůbec jsem necvičila.
no dno největší..tak jsem si vytáhla tarotky ,možná že mě svým způsobem zachránily, dodaly mi tu víru, že to všechno zas dobře dopadne..taky že jo
teď, když se na to tak zpětně dívám, připadá mi to až směšné, člověku je nabízeno tolik, a on to trpitelsky odmítá a dobrovolně se koupe ve vlastních sračkách.místo aby se radoval, žil svůj život naplno a viděl lásku všude..
tak, už je to zažehnáno, vyšla jsem z toho, a posunulo mě to o kousek dál, názorně jsem si ukázala, jak teda ne:D
do půstu půjdu znovu v květnu, a dokonce mi máma slíbila, že bude taky, co slíbila, sama mi to navrhla! Tak na to nebudu sama..
člověk by se do půstu sám asi vážně neměl pouštět, pokud sám sene dostatečně nezná, nebo pokud neví, jak bude po dvaceti dnech nejezení reagovat..buďto s odborníkem, který toho člověka fakt vede za ruku, nebo mít nějakého parťáka, nebo aspoň lidi, kteří ho podporují.ale samotný človíček..s hlavou po tolika dnech úplně zamotanou..ne, to nejsou mé omluvy
tak a na závěr něco pozitivního! dneska jsem poprvé v životě baštila papáju!dobrounkatá, úplně medová, rozplývala se na jazyku.. a dnes téměř frutariánský den:
snídaně: půl litru ananasovo- pomerančové šťávy z HJ
oběd:kokosovo-mrkvová šťáva
večeře: papája a mango
no báječný, už Květu plně chápu
jo, a všechno nejlepší v novém roce, hlavně buďte šťastní, svět je stejně krásnej
o návratovce psát raději ani nebudu už jsem to nějak uzavřela a teď jedu nanovo, mám radost, že jsem se z toho vůbec vyhrabala..
jen jsem přemýšlela, proč se to pokazilo, nevím no..poslední dny půstu jsem byla hodně taková apatická, chyběla mi motivace a nadšení, prostě jsem jela už jen ze zvyku a takového toho odvyknutí si na jídlo.a dvacátý den, kdy jsem už pár dní vyspávala do dvanácti, za mnou přišla máma a chovala se tak divně, pak z ní vylezlo, že se o mě bojí, že už bych s tím měla přestat, že jsem jako tělo bez duše apod... samozřejmě jsem jí vysvětlovala, že je to naprosto normální, a že musí myslet na ty výsledky, jaké to bude mít, že se naopak dostanu z různých problémů,..ale i když to rozumově snad pochopila, takové té úzkosti se nezbavila.prostě mateřská intuice, cítila nějaké změny, že všechno není úplně normální.. na nikoho moje selhání v žádném případě nechci svádět, vím moc dobře, jak je člověk odpovědný sám za sebe a jen on sám má nad sebou moc a možnost volby..já se jen cítila trochu smutně, prázdně, a pak když za mnou přišla máma a ta úzkost z ní úplně přetékala, prostě mě to zlomilo, takže jsem ten 21. den ani nedotáhla(a říkala si, že třeba Partyková dělala taky jen dvacítku) jako kdybych nebyla schopná racionálně uvažovat, jela jsem spíš ajko robot těch prvních pár dní, a pak už mi to bylo jedno všecko..pak samozřejmě ještě větší pocit prázdna, pak ještě lítost nad uplně zkaženym dvacetidenním úsilím a už to jelo..
.pak ještě krize s mámou a nakonec krize i v klavíru, profesorka mi zakázala jít na konkurz, ani se nedivim, vůbec jsem necvičila.
no dno největší..tak jsem si vytáhla tarotky ,možná že mě svým způsobem zachránily, dodaly mi tu víru, že to všechno zas dobře dopadne..taky že jo
teď, když se na to tak zpětně dívám, připadá mi to až směšné, člověku je nabízeno tolik, a on to trpitelsky odmítá a dobrovolně se koupe ve vlastních sračkách.místo aby se radoval, žil svůj život naplno a viděl lásku všude..
tak, už je to zažehnáno, vyšla jsem z toho, a posunulo mě to o kousek dál, názorně jsem si ukázala, jak teda ne:D
do půstu půjdu znovu v květnu, a dokonce mi máma slíbila, že bude taky, co slíbila, sama mi to navrhla! Tak na to nebudu sama..
člověk by se do půstu sám asi vážně neměl pouštět, pokud sám sene dostatečně nezná, nebo pokud neví, jak bude po dvaceti dnech nejezení reagovat..buďto s odborníkem, který toho člověka fakt vede za ruku, nebo mít nějakého parťáka, nebo aspoň lidi, kteří ho podporují.ale samotný človíček..s hlavou po tolika dnech úplně zamotanou..ne, to nejsou mé omluvy
tak a na závěr něco pozitivního! dneska jsem poprvé v životě baštila papáju!dobrounkatá, úplně medová, rozplývala se na jazyku.. a dnes téměř frutariánský den:
snídaně: půl litru ananasovo- pomerančové šťávy z HJ
oběd:kokosovo-mrkvová šťáva
večeře: papája a mango
no báječný, už Květu plně chápu
jo, a všechno nejlepší v novém roce, hlavně buďte šťastní, svět je stejně krásnej
Mitria: Já myslím, že jsi dobrá! Půst je super, ale musí se každý oťukat, aby věděl, jak na to reaguje a tak a pak to jde. Jen pak dej v květnu bacha, aby tě mamka nestahovala zpět proto, že to bude její první.
„Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“
Renáta píše:Teda. Asi ozaj treba dať bacha na propagáciu dlhého pôstu.
mitria: nemělo být rýpání, naopak, těch 55 kg se mi zdálo dost velký číslo, tvoje tělo asi líp hospodaří a třeba je to výhoda, anorektičky mívaj i 27. Žena je vždy na nervy když klesne na 36. Já při 2 m vážil 2 roky 62 až 65, (jednou se mi podařilo po 7+7 na cca 55) a cítil jsem se silný a vitální jak mravenec, teď jsem jak 75kilový čuně, ale taky dobroš, včera jsem třeba držel obrovskýho koňa, jak mně kamouš dovezl hnoja, že prej je hodnej, ale jak jsem viděl, že s ním neumí couvnout, tak mně to bylo hned podezřelý, pak mě začal kousat (naštěstí jen polofrindly do předloktí), pak jsem visel na udidle u huby, ale on mě asi ani necítil , jaxe furt otáčel. Pak šla bohužel kolem jeho kamarádka ze stáje, tak kamouš křičel, drž mu hubu ať nezařechtá, tak to se mi nepodařilo, páč von kous trochu víc, pak vzniklo trochu rodeo, on mě lechce setřásl, ale naštěstí jsem se zamotal do opratí a tím jsem ho zdržel, kamouš stačil seskočit (má asi 24 a 144-má plno chorob, kulhá, ale má sílu) a nějak ho spacifikoval, že nás ani ten vůz moc nezvalchoval.
TEď mám pochybu, jestli to vyznělo jako demonstrace síly.
a půstaře s takovými vysokými čísly bezmezně obdivuji, jak bylo i v prvopočátcích naznačováno (a nebazíroval bych na magičnosti čísla 21.)
Mitrio z toho si nic nedělej, vzala sis jen větší krajíc než si chtěla.
Pro úplnost pár mých poznatků:
1) Nepouštět se rovnou do 21, neboť kdo to nezažil, neví o čem to je. Na druhou stranu jsou i lidi co to tak v pohodě zvládli, dokonce i delší, ale 40 takhle vůbec nezkoušet, mohl by to být poslední. Znám člověka co dal takto 42 a měl s tím dost potíž vybabrat se z toho, i když na konec úspěšně.
2) Proto ten nějaký kalendář, osahat si jednotky, trojky, něco přes týden a pak možno uvažovat o třech. Ty kratší dají dostatek energie k pohodovýmu zvládnutí delších.
3) Hodně pohybu, hlavně po půstu ale i při. Pokud to jde.
4) V návratovce je základ zelenina, první den jen napařená. Ale není to o kvalitě stravy ale o množství, dá se udělat třebas i z poloviny na pečivu (k tomu nikoho nenavádím, akorád to ucpává střeva). Bacha na větší množství ovoce, hlavně sladkýho typu meloun, bere energii. O vepřových hlavách netřeba nic poznamenávat.
5) Celý půst je hlavně o vytvoření si pevné vůle a o vypořádání se s nedostatky duševními i fyzickými. A ty má každý jiné.
Půstu se nebát, jen PMN urychluje proměnu mysli ve hmotu.
Pro úplnost pár mých poznatků:
1) Nepouštět se rovnou do 21, neboť kdo to nezažil, neví o čem to je. Na druhou stranu jsou i lidi co to tak v pohodě zvládli, dokonce i delší, ale 40 takhle vůbec nezkoušet, mohl by to být poslední. Znám člověka co dal takto 42 a měl s tím dost potíž vybabrat se z toho, i když na konec úspěšně.
2) Proto ten nějaký kalendář, osahat si jednotky, trojky, něco přes týden a pak možno uvažovat o třech. Ty kratší dají dostatek energie k pohodovýmu zvládnutí delších.
3) Hodně pohybu, hlavně po půstu ale i při. Pokud to jde.
4) V návratovce je základ zelenina, první den jen napařená. Ale není to o kvalitě stravy ale o množství, dá se udělat třebas i z poloviny na pečivu (k tomu nikoho nenavádím, akorád to ucpává střeva). Bacha na větší množství ovoce, hlavně sladkýho typu meloun, bere energii. O vepřových hlavách netřeba nic poznamenávat.
5) Celý půst je hlavně o vytvoření si pevné vůle a o vypořádání se s nedostatky duševními i fyzickými. A ty má každý jiné.
Půstu se nebát, jen PMN urychluje proměnu mysli ve hmotu.
OK, možná pro obvykle se stravující lidi. Ale tady na vitariánovi je spousta lidí, kteří startují ovocem (šťávami) a napařená zelenina jim nedělá dobře. A že to říká Pavel - no a co?PetrK píše: 4) V návratovce je základ zelenina, první den jen napařená.
„Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“
taky myslím, že je to spíš pro Účkaře a jiné zanesené subjekty, navracející se opět k humusární výživě, proto potřebují návratovku, vědoucí se nemají kam vracetPetrK píše:Mitrio z toho si nic nedělej, vzala sis jen větší krajíc než si chtěla.
Pro úplnost pár mých poznatků:
1) Nepouštět se rovnou do 21, neboť kdo to nezažil, neví o čem to je. Na druhou stranu jsou i lidi co to tak v pohodě zvládli, dokonce i delší, ale 40 takhle vůbec nezkoušet, mohl by to být poslední. Znám člověka co dal takto 42 a měl s tím dost potíž vybabrat se z toho, i když na konec úspěšně.
2) Proto ten nějaký kalendář, osahat si jednotky, trojky, něco přes týden a pak možno uvažovat o třech. Ty kratší dají dostatek energie k pohodovýmu zvládnutí delších.
3) Hodně pohybu, hlavně po půstu ale i při. Pokud to jde.
4) V návratovce je základ zelenina, první den jen napařená. Ale není to o kvalitě stravy ale o množství, dá se udělat třebas i z poloviny na pečivu (k tomu nikoho nenavádím, akorád to ucpává střeva). Bacha na větší množství ovoce, hlavně sladkýho typu meloun, bere energii. O vepřových hlavách netřeba nic poznamenávat.
5) Celý půst je hlavně o vytvoření si pevné vůle a o vypořádání se s nedostatky duševními i fyzickými. A ty má každý jiné.
Půstu se nebát, jen PMN urychluje proměnu mysli ve hmotu.
Ad 1) znám plno lidí, kteří se do půstu nepustili a špatně dopadli a ani se z toho už nevybabrali
2) v kalendáře nevěřím, půst je kontinuální a u každého probíhá různě dle stupňů zanesení, počtu opakování a mnoho jiných vlivů, každý si volí délku jak mu vyhovuje a lze kdykoliv přerušovat a opakovaně zkoušet, jak mu to vyhovuje, neboli každé nejezení jest přínosem a není třeba smutnit, že jsme něco nedokázali
3) sláva , ano
4)nejlepší ovocná(meloun přímo červený zbožňujem s manželkou) šťáva, pak i zelenovitá, ovšem zásadně nepařená
s množstvím souhlas, leč ten platí stále: před, při i po půstu
5) bez toho hlavně, a přidal bych komplexní regeneraci
a přidávám Půstu se nebát, jen PMN urychluje proměnu mysli ve hmotu
jen aby nedošlo k popletení začátečních jedinců, že může existovat více zkušenostních náhledů
Mám pár otázek, můžeš to dovysvětlit?
1) Jestli si dobře vzpomínám, psal jsi že s manželkou jedete na nepařeným už druhý den po. V čem je rozdíl?
2) Rozumím tomu správně, že je jedno zda dát den nebo týden či víc, že je to stejnak kontinuální a navíc se neliší potřeba množství jídla po půstu a mimo něj?
1) Jestli si dobře vzpomínám, psal jsi že s manželkou jedete na nepařeným už druhý den po. V čem je rozdíl?
2) Rozumím tomu správně, že je jedno zda dát den nebo týden či víc, že je to stejnak kontinuální a navíc se neliší potřeba množství jídla po půstu a mimo něj?
já bucovi rozumím tak, že je jedno jestli to bude 14,15, nebo 16, anebo 19,20, 21 - páč žádné očišťovací "skoky" neexistují třeba ve 14. či 21. dnu, ale, že každá sekunda je STEJNĚ dobrá a přináší pozitivum.PetrK píše:Mám pár otázek, můžeš to dovysvětlit?
1) Jestli si dobře vzpomínám, psal jsi že s manželkou jedete na nepařeným už druhý den po. V čem je rozdíl?
2) Rozumím tomu správně, že je jedno zda dát den nebo týden či víc, že je to stejnak kontinuální a navíc se neliší potřeba množství jídla po půstu a mimo něj?
Nevědomost je tak lehká!
ano jupí, správně pochopenoHonza píše:já bucovi rozumím tak, že je jedno jestli to bude 14,15, nebo 16, anebo 19,20, 21 - páč žádné očišťovací "skoky" neexistují třeba ve 14. či 21. dnu, ale, že každá sekunda je STEJNĚ dobrá a přináší pozitivum.PetrK píše:Mám pár otázek, můžeš to dovysvětlit?
1) Jestli si dobře vzpomínám, psal jsi že s manželkou jedete na nepařeným už druhý den po. V čem je rozdíl?
2) Rozumím tomu správně, že je jedno zda dát den nebo týden či víc, že je to stejnak kontinuální a navíc se neliší potřeba množství jídla po půstu a mimo něj?
a s ženou dáváme ovošťávy hned po té
a jde nám to k duhu a každej si dělá jak mu vyhovuje, a rači vůbec nějak, třeba dle Petra nebo Pavla než vůbec
ještě ad kalendáře: vsunu-li si do mozku myšlenku, že se po 3 dnech něco v půstiku stane, tak se stane, stejně tak nevsunu-li ji tam, či jinou stane se onak, platí i o představě zakončení a jiných mentálních prostocvicích
Hm, ale ja s tou Bucovou teóriou súhlasím, bo sa mi to tak tiež potvrdzuje v praxi.PetrK píše:Asi vážně radši tak než teorie ve stylu buc11Renáta píše:Teda. Asi ozaj treba dať bacha na propagáciu dlhého pôstu.
Moja poznámka bola nedokončená, ospravedlňujem sa. Myslím to skôr tak, že pri dlhšom pôste človeka bez skúseností, ktorého naň navnadíme opisom skvelých účinkov pôstu (čo je pravdivé), by bolo fajn, keby mal niekoho po ruke na pomoc. Mitrii by to zjavne bodlo.
Inak vo všetkých piatich bodoch súhlas s Bucom.
Raz som začínala s naparenou zeleninou, no a nič moc. Akože mŕtva hmota. Mrkvová šťava bola iná pesnička.
Ta mrkev je dobrá. Možná je to i o druhu zeleniny, napařený rajče v pohodě, mrkev též, po kratších i mrkev syrová dobrá.
Radka S psala že napařenou brokolici už nikdy.
Na půstu.cz se uvádí napařená dužinatá zelenina, což potvrzuje moje rajče...
Už sem zkusil i podle Malachova nejdřív decku zakysaného mléka (snad kvůli rychlejšímu vytvoření mikroflóry) a taky v pohodě.
Jinak hodně lidí se vyjádřilo že jim nesedlo větší množství sladkýho ovoce, takže na tom asi též něco je.
Ovoce krom melounu datlů a pod. v pohodě, někomu evidentně vyhovuje i to.
Myslim že žaludek i všechny ostatní buňky v těle poberou kdeco, co se dá považovat za potravinu, když je toho dostatečně málo a není to zrovna první den po dlouhém půstu. Viz Standa i já. Ale beru, jsme na vitarianu.
Nedozrálý ovoce, specielně jabka jsou celkem síla, končit tím půst.
Jinak po dlouhým půstu třebas i jediný zrníčko pohanky je znát. Škroboviny zpočátku nebrat ani v množství nepatrném. ... není to strašení a zakazování, jen nápověda.
Nejlépe ovoce zelenina, jak ten Hujer.
Mrkvová šťáva je též má základní potravina.
I s bucovými teotiemi vcelku souhlas též, až na někerý srovnání s medvědy, vařené slepice pana faráře a někerý jiný excesy.
S tím kalendářem to bylo nepřesně vyjádřeno, myšlena jakási posloupnost délek půstu. Stejnak nemá význam za každou cenu trvat na kalendáři nebo naopak pasovat se na bojovníka proti kalendáři. Nebo prěsné délky půstu za každou cenu, ale jedno to taky úplně neni - stejně jak s tím měsícem a fázemi - může pomoct ale není to až tak nezbytný, když mám už pár půstíků. Nebo 100% vita (nikomu neberu) či 0% vita. Nebo 0% živočišnýho - nakonec i průkopník Walker živočišný jedl, v příkladech svého jídelníčku uvádí i sýry. Každé jídlo je forma energie, záleží jak se s ní popasuje energie naše vlastní. Je něco jiného dát pár půstíků ať už v kalendáři nebo bez něj, pak 21 nebo delší a svobodně se rozhodnout že dál budu třebas částečně na rohlících s vědomím co jsou zač, než tápat v nevědomosti a hledat spásu ve stravě a dietách.
Radka S psala že napařenou brokolici už nikdy.
Na půstu.cz se uvádí napařená dužinatá zelenina, což potvrzuje moje rajče...
Už sem zkusil i podle Malachova nejdřív decku zakysaného mléka (snad kvůli rychlejšímu vytvoření mikroflóry) a taky v pohodě.
Jinak hodně lidí se vyjádřilo že jim nesedlo větší množství sladkýho ovoce, takže na tom asi též něco je.
Ovoce krom melounu datlů a pod. v pohodě, někomu evidentně vyhovuje i to.
Myslim že žaludek i všechny ostatní buňky v těle poberou kdeco, co se dá považovat za potravinu, když je toho dostatečně málo a není to zrovna první den po dlouhém půstu. Viz Standa i já. Ale beru, jsme na vitarianu.
Nedozrálý ovoce, specielně jabka jsou celkem síla, končit tím půst.
Jinak po dlouhým půstu třebas i jediný zrníčko pohanky je znát. Škroboviny zpočátku nebrat ani v množství nepatrném. ... není to strašení a zakazování, jen nápověda.
Nejlépe ovoce zelenina, jak ten Hujer.
Mrkvová šťáva je též má základní potravina.
I s bucovými teotiemi vcelku souhlas též, až na někerý srovnání s medvědy, vařené slepice pana faráře a někerý jiný excesy.
S tím kalendářem to bylo nepřesně vyjádřeno, myšlena jakási posloupnost délek půstu. Stejnak nemá význam za každou cenu trvat na kalendáři nebo naopak pasovat se na bojovníka proti kalendáři. Nebo prěsné délky půstu za každou cenu, ale jedno to taky úplně neni - stejně jak s tím měsícem a fázemi - může pomoct ale není to až tak nezbytný, když mám už pár půstíků. Nebo 100% vita (nikomu neberu) či 0% vita. Nebo 0% živočišnýho - nakonec i průkopník Walker živočišný jedl, v příkladech svého jídelníčku uvádí i sýry. Každé jídlo je forma energie, záleží jak se s ní popasuje energie naše vlastní. Je něco jiného dát pár půstíků ať už v kalendáři nebo bez něj, pak 21 nebo delší a svobodně se rozhodnout že dál budu třebas částečně na rohlících s vědomím co jsou zač, než tápat v nevědomosti a hledat spásu ve stravě a dietách.
mitria: nemělo být rýpání, naopak, těch 55 kg se mi zdálo dost velký číslo, tvoje tělo asi líp hospodaří a třeba je to výhoda,
no jo mě rýpání stejně nevadí, jsem trénovaná od sestřičky
jo, jenže já nemám ptačí kostru a rozhodně nejsem subtilní a éterická víla, takže třeba kamarádka dvakrát širší vážila 50, ale váhu už fakt nechci řešit, jsem spokojená a cítím se dobře, to je přece hlavní
no jo mě rýpání stejně nevadí, jsem trénovaná od sestřičky
jo, jenže já nemám ptačí kostru a rozhodně nejsem subtilní a éterická víla, takže třeba kamarádka dvakrát širší vážila 50, ale váhu už fakt nechci řešit, jsem spokojená a cítím se dobře, to je přece hlavní
Děkuju.. asi to tak vážně bude, příště budu vědět, na co si dát pozor a jak ven z té letargie..Advid píše:Mitria: Já myslím, že jsi dobrá! Půst je super, ale musí se každý oťukat, aby věděl, jak na to reaguje a tak a pak to jde. Jen pak dej v květnu bacha, aby tě mamka nestahovala zpět proto, že to bude její první.
no, s mámou..uvidim, nesmim jí ale podceňovat ona asi v pětatřiceti dělala 40 denní půst se zeleninovou vodou, asi k těm věcem měla celkem blízko(i když o stravě raděj nemluvim, ale aspoň se nebrání zelenině, ale to spíš z takového postoje, kdyby nás -se sestrou neměla, tak by se stejně živila hlavně chlebem a palačinkama ) jenže pak poznala tátu a s nim takové věci fakt nejdou, takže se přizpůsobila a vyburcovat jí ke změnám moc dobře nejde, dokud sama nebude chtít, a to asi nebude, protože, i když je k novým věcěm přístupná a tolerantní, sama se sebou nic dělat nechce.. je uvězněná ve zvycích..asi to tak nakonec dopadne, že pojedu sama, ale hlavně že už jsou nějaké ty zkušenosti..
Moc Vám všem děkuju za rady, pěkně jsem se tím probrala a nějak si to uspořádala(no, zdálo se to téměř nemožné )
Tak mám za sebou krásný vita den, snídaně mango, oběd banán s hruškou a večeře ananasovo-jablková šťávička z hj. a nejlepší je, že se skvěle cítim, nemám vůbec hlad, naopak spoustu energie, a hlavně vůbec nemusím na jídlo myslet, vůbec mi nezaleptává myšlení, což se dřív dělo permanentně a vytvářelo úzkost.
možná, že jsem přece jen nezkazila všechny pozitivní účinky půstu, zdá se mi totiž, jako bych líp vnímala tělo a dokázala poznat, co chce, co potřebuje a co se mu líbí, a taky ho krmím jen opravdu když pocítím hlad, a nakrmím ho jen trochu, abych ho zbytečně nezatěžovala, byť něčím zdravým..
včera jsem četla moc hezkou myšlenku: s myšlením je to jako v restauraci: máme na výběr spousty jídel-myšlenek, a je na nás, kterou si vybereme.stejně jako si nebudem vybírat jídlo , po kterém nám je špatně(teda to právě lidi dělaj ), tak si nemusíme vybírat myšlenky, které nám způsobují problémy, utrpení, strach a úzkost. takže když je vám úzko, je třeba se podívat, která myšlenka to způsobila, a tu myšlenku pěkně vypoklonkovat, protože vy jste pánam svých myšlenek, ne že budou nějaký blbý myšlenky ovládat vás.. amáme teda možnost si vybrat z nekonečna myšlenek, tak jako si vybíráme z jídelního lístku..
Tak mám za sebou krásný vita den, snídaně mango, oběd banán s hruškou a večeře ananasovo-jablková šťávička z hj. a nejlepší je, že se skvěle cítim, nemám vůbec hlad, naopak spoustu energie, a hlavně vůbec nemusím na jídlo myslet, vůbec mi nezaleptává myšlení, což se dřív dělo permanentně a vytvářelo úzkost.
možná, že jsem přece jen nezkazila všechny pozitivní účinky půstu, zdá se mi totiž, jako bych líp vnímala tělo a dokázala poznat, co chce, co potřebuje a co se mu líbí, a taky ho krmím jen opravdu když pocítím hlad, a nakrmím ho jen trochu, abych ho zbytečně nezatěžovala, byť něčím zdravým..
včera jsem četla moc hezkou myšlenku: s myšlením je to jako v restauraci: máme na výběr spousty jídel-myšlenek, a je na nás, kterou si vybereme.stejně jako si nebudem vybírat jídlo , po kterém nám je špatně(teda to právě lidi dělaj ), tak si nemusíme vybírat myšlenky, které nám způsobují problémy, utrpení, strach a úzkost. takže když je vám úzko, je třeba se podívat, která myšlenka to způsobila, a tu myšlenku pěkně vypoklonkovat, protože vy jste pánam svých myšlenek, ne že budou nějaký blbý myšlenky ovládat vás.. amáme teda možnost si vybrat z nekonečna myšlenek, tak jako si vybíráme z jídelního lístku..
Ja zkusila po pustu parenou zeleninu a uz jsem to tu nekde psala.... uz nikdy vic..... Uz vzdy jen na syrovymPetrK píše:Vím vím, jsou to jen mý poznatky, já po dlouhých na syrový nezkoušel začít. Pokud někomu vyhovuje čerstvá, tím líp, ale nemohu psát o něčem co neznám.
Pravda, dobře uzrálý ovoce je též zcela neagresivní i po delším nejedení.
Mitria: 20 sem nebo 21 tam. Jsi stejně dobrá a tělo si každý den pamatuje i přes tu návratovku. Já mívám po půstu někdy hrozné chutě, a když jim podlehnu, je mi na chvíli těžko, ale pak se zas zvednu a je mi líp než před půstem, i když se může zdát být půst zazděný nedokonalou návratovkou. A jak píšeš, tělo je citlivější, pak zas mám chutě hlavně na šťavnaté ovoce. A psychika - to je kapitolka sama pro sebe.
Bože, dej mi sílu, abych změnil to, co změnit můžu.
Dej mi trpělivost, abych snášel to, co změnit nemůžu a
dej mi moudrost, abych to dokázal rozlišit.
(G.K.Chesterton)
Dej mi trpělivost, abych snášel to, co změnit nemůžu a
dej mi moudrost, abych to dokázal rozlišit.
(G.K.Chesterton)
Ahojik!
tak jsem zas jednu tu, moc vsechny zdravim... nejak se mi ani nechce do psani, jen me tak napadlo se zase po takovy dobe ozvat, jsem uplne sentimentalni mozna se za par dni pustim do pustu, tak budu referovat, jestli jsem clovek z predeslych chyb poucitelny ci nikoli
Jdu se ted trochu zorientovat, jak se vynachazite vy, jsem pekne zvedava
Mejte se moc pekne a hodne slunicka a radosti z nasi krasne planety!
Bara alias Mitria
tak jsem zas jednu tu, moc vsechny zdravim... nejak se mi ani nechce do psani, jen me tak napadlo se zase po takovy dobe ozvat, jsem uplne sentimentalni mozna se za par dni pustim do pustu, tak budu referovat, jestli jsem clovek z predeslych chyb poucitelny ci nikoli
Jdu se ted trochu zorientovat, jak se vynachazite vy, jsem pekne zvedava
Mejte se moc pekne a hodne slunicka a radosti z nasi krasne planety!
Bara alias Mitria
Vítej zpátky :-*
A do ničeho se nenuť, a kdo určuje co je cíl a co chyba.... Všechno patří k životu a každý žije ten svůj jak to v dané situaci jde a jak se cítí.
A to sluníčko ať nám opravdu ještě vydrží.
A do ničeho se nenuť, a kdo určuje co je cíl a co chyba.... Všechno patří k životu a každý žije ten svůj jak to v dané situaci jde a jak se cítí.
A to sluníčko ať nám opravdu ještě vydrží.
Bože, dej mi sílu, abych změnil to, co změnit můžu.
Dej mi trpělivost, abych snášel to, co změnit nemůžu a
dej mi moudrost, abych to dokázal rozlišit.
(G.K.Chesterton)
Dej mi trpělivost, abych snášel to, co změnit nemůžu a
dej mi moudrost, abych to dokázal rozlišit.
(G.K.Chesterton)