Sluníčko Sluník

[Fiona]

Tise zavidim

[Sluníčko]

fakt to bylo hodně fajn, chtělo by to správně každý měsíc, prostě pravidelně, ale je to hodně drahé, tak až trochu zbohatnu, tak do toho pravidelně půjdu

ono bych na masáže a rehabilitace správně měla chodit každý měsíc, když běhám, běh stahuje, tak by to potřebovalo roztahovat a uvolňovat, ale mám to v hlavě, tak to i třeba pomalu zrealizuji, třeba "jen" obyč. masáže, zatím jsem začlenila alespoň to plavání, na rozhýbání kyčlí a snažím se uplavat vždy alespoň 500 m

dnes jsem měla ve snu lidi z fóra, byla jsi tam i Ty a byli jsme všichni na lodi a Ty myslím, jsi začala manipulovat s lodí, že tedy jela a se stěžni, uměla jsi to dokonale a já se rozeběhla po palubě a nebo prostě tím, že se lo´d začala hýbat tak jsem se rozeběhla, to už nevím jestli dobrovolně nebo nedobrovolně a málem padla do moře, nebylo tam zábradlí, ale cítila jsem, že se nemám bát, že nespadnu, že to bude OK, moře bylo hodně tmavě modré a lo´d vysoká
byl tam hodně klid

[Renáta]

Slniečko, tak ti ďakujem za splnenie môjho sna. Tento rok som zatúžila plaviť sa na nejakej veľkej lodi a myslela som, že sa mi to už nesplní. A vidíš!

[Fiona]

Jejej, tak to mne jsi splnila hned dva sny, jenak s tou lodi jako Renatce, a jednak s tim manipulovanim Jen skoda ze jsme pri tom malem utopili Slunicko. No jeste ze to dobre dopadlo

[Sluníčko]

Slniečko, tak ti ďakujem za splnenie môjho sna. Tento rok som zatúžila plaviť sa na nejakej veľkej lodi a myslela som, že sa mi to už nesplní. A vidíš!

to opravdu nemáš zač

[Sluníčko]

Jejej, tak to mne jsi splnila hned dva sny, jenak s tou lodi jako Renatce, a jednak s tim manipulovanim Jen skoda ze jsme pri tom malem utopili Slunicko. No jeste ze to dobre dopadlo

nápodobně

to bylo splnění snů opravdu bez námahy

[Sluníčko]

tento víkend byl moc krásný, celá rodina z tátovy strany se sjela k nám na chatu a slavili jsme dvoje narozeniny a dvě promoce, bylo to hodně fajn

včera 13. (šťasný můj den) v 7.00 ráno, jsem vyběhla a bylo to překrásné, takový hodně hluboký klidný pocit jsem měla, bylo vlhko, všude plno syté zeleně, do toho začalo trochu pršet a pršelo celou trasu, což mi nevadilo, byl teplný vlhký vzduch, což já miluji a když jsem běžela, tak jsem na nejvyšším místě koukala na kopcev dáli a jeden z nich byl v polovině napříč zakrytý mrakem, z jiných stoupala pára....prostě nádhera, a to klima bylo dokonalé, běželo se mi výborně, nedivím se, že svůj osobní rekord na pražském maratonu jsem udělala když pršelo

[epony]

tento víkend byl moc krásný, celá rodina z tátovy strany se sjela k nám na chatu a slavili jsme dvoje narozeniny a dvě promoce, bylo to hodně fajn

včera 13. (šťasný můj den) v 7.00 ráno, jsem vyběhla a bylo to překrásné, takový hodně hluboký klidný pocit jsem měla, bylo vlhko, všude plno syté zeleně, do toho začalo trochu pršet a pršelo celou trasu, což mi nevadilo, byl teplný vlhký vzduch, což já miluji a když jsem běžela, tak jsem na nejvyšším místě koukala na kopcev dáli a jeden z nich byl v polovině napříč zakrytý mrakem, z jiných stoupala pára....prostě nádhera, a to klima bylo dokonalé, běželo se mi výborně, nedivím se, že svůj osobní rekord na pražském maratonu jsem udělala když pršelo

Ako krasne si to opisala.. ja mam tiež rada dažď- hlavne v lete, vzduch tak krasne vonia a všetko je užasne zelene.

[Sluníčko]

vi´d ten vzduch je fakt nádherná vůně, já vždycky úplně cítím, jak to těm plícím dělá dobře

[mirunnka]

Sluni, prosim te, na nejakem miste tady jsi napsala, ze prejidani je fuj, ale cesta pres nej vede. Mohla bys mi k tomu napsat vic? Moc loudim o pomoc. Ja se diky prejidani citim jako fetak, alkoholik, slaboch, nula. Je mi ze sebe nanic. I kdyz posledni dobou se snazim nic si nevycitat, brat vsecko jako proces, vyvoj Teoreticky to mam vsechno tak krasne zmaknute, ale porad se tocim v kruhu. Porad je neco destruktivniho silnejsi nez moje vule. Mas osobni zkusenost - jakkoli chapu, ze je neprenosna - ktera by me mohla aspon malinko zvednout moral? Jestli jo, sem s ni, dekuju

[Fiona]

Miru, myslim ze zrovna tobe by mmj pomohla i knizka The Secret. Myslim ze je i v cestine, Tajemstvi. Tam se presne resi to co te pora strhava do kruhu

Slunicko, taky miluju dest. Nejkrasnejsi lesy jsou na podzim v desti, nejlip jeste tak trochu v mlze

[Sluníčko]

Slunicko, taky miluju dest. Nejkrasnejsi lesy jsou na podzim v desti, nejlip jeste tak trochu v mlze

viď a když padá listí a už jde trochu cítit - voní

[Sluníčko]

Sluni, prosim te, na nejakem miste tady jsi napsala, ze prejidani je fuj, ale cesta pres nej vede. ....Mohla bys mi k tomu napsat vic? Moc loudim o pomoc. Ja se diky prejidani citim jako fetak, alkoholik, slaboch, nula. Je mi ze sebe nanic. I kdyz posledni dobou se snazim nic si nevycitat, brat vsecko jako proces, vyvoj Teoreticky to mam vsechno tak krasne zmaknute, ale porad se tocim v kruhu. Porad je neco destruktivniho silnejsi nez moje vule. Mas osobni zkusenost - jakkoli chapu, ze je neprenosna - ktera by me mohla aspon malinko zvednout moral? Jestli jo, sem s ni, dekuju

už teď přesně nevím, kde jsem to psala tu souvislost.....ale když vezmu jen tu větu, tak jde z toho vystoupit, jde to přestoupit, překročit, je to cesta na dlouho tra´t, ale jde to, je to jako s každou jinou závislostí
člověk by si měl za 1. připustit, že je opravdu závislý
ale ta závislost není jen tak sama sebou, tělo je naprogramované na to, že jí tolik kolik potřebuje, drží si optimální váhu a psychickou pohodu, to že se člověk přjídá znamená, že je tam někde najaká nakumulování energie, která neproudí, ono je důležité přijít na to, co to je, může to být něco z dětství, na co už člověk zapoměl, nebo to potlačil a záměrně to zlehčuje a už tomu nedává váhu, nebo i z pozdější doby nebo z přítomnosti nějaká frustrace, ale ono to prostě působí, působí to na vědomí jako špatný pocit a když se člověk přejí, tak ten pocit utlumí a cítí se dočasně dobře,
měla jsem zkušenost prostě 1. přiznat si, že je člověk závislý na jídle
2. hledat příčinu
3. snažit se vnést do toho jídla řád

já měla tu 2 s 3 prohozenou, nebo se mi tak různě střídaly, nejlepší je vlastně je vzít jako jeden bod

u toho jídla nepomůže, když jde člověk z extrému do extrému (nejezení - přejezení, nezdravé jídlo - hodně zdravé jídlo), je lepší třeba přijmout jen určitou část z toho zdravého, už jsem to tady někde psala např. dopoledne ovoce a potom jak jsi zvyklá, za čas odpoledne dělenou stravu atd., prostě to "ozdravovat", ale pozvolna. Někomu to jde hned, ale někomu to způsobí ještě více problémů, protože vita strava hodně očisťuje jak fyzicky tak psychicky a když je tam toho nashromážděno moc, tak se vynoří vše najednou a vznikne psychická intoxikace a člověk to nezvládá, každý by si měl odhadnout, jak na tom je ...
myslím, že u Tebe tam toho je asi více, tak proto jsem měla pocit, že moc razantně nic nevřeší (přejídání - půst, přejídání - půst), já si myslím, že je - třeba naučit se jíst

musím říci, že ten pohyb, sport, prostě za čas je nezbytný, hodně pomáhá, ale prostě až to učítíš, že máš

u Tebe to také může být už nějakým steskem po domově, už můžeš být tím vším hodně vyčerpaná, ale vidinu máš dobrou už to brzy skončí

nevím, co to je víš nejlépe Ty

jinak co se týká určitých bloků, někde jsem to tady psala, tak jakoby na závěr, když jsem si určité věci během let uvědomovala z dětství a uvolňovalo se to a vždy se to na spirále znova objevilo, ale už v jemnější podobě a pomalu odčisťovalo, tak mi moc pomohla kina Zbavte se svých kg bolesti http://www.pknihy.cz/knihy/S00378/Zbavt ... lesti.html sice je o tom čem je, ale je psaná jako průvodce, jako když je člověk u hodně dobrého psychologa , jde si na to právě "navléci" jakékoli téma, tak toto mi nesmírně pomohlo a cítím, že jsem určitou kapitolu už napsoto uzavřela, když na "své" téma pomyslím, tak je mi faj a nemám ani záchvěv špatného pocitu a i to více jedení, je pryč, už to byl spíš takový zbytek, stále ráda jím, ale není to už to nezřízené, kdy víš, že to přejezení nebo špatné najezení udělá jen špatné věci, i si je vyjmenuješ, ale ani to nepomůže a ty to uděláš....mě se to srovnávalo léta a poslední léta už to bylo dobré, sním toho akorát o něco více před mesntruací, ale to je normální, jinak to cítím už vyrovněně, byl to běh a několik let, pozvolna se to zlepšovalo, k závěru na odstranění zbytečků mi pomohla ajurveda a potom ta kniha, no uvidíme, jak to bude dál, co řeknu za rok, ale cítím se už dlouhou dobu tímto směrem hodně dobře, takže vím, že se z toho dostat dá, chce to jen zkoušet a mít víru

držím Ti nesmírně palce hodně hodndě niterně cítím, jak Ti je, jak se cítíš, úplná telepatie, jako bys byla v mém nitru, mám to s hodně lidmi, že něco od nich přečtu a cítím jejich povahu, jací jsou, čím procházejí, beru to normálně, takže to skrze mne náchávám proudit a kolikrát to ani neprojde přes tu vědomou rovinu, ale u Tebe to jde i do té vědomé roviny, fakt Ti opravdu moc držím palce a půjde to, ta kniha Tajemstí je také moc hezká, ony Ty různé knihy by Ti uričtě hodně pomohly, jsi na své vlastní cestě, možná na místě a je třeba udělat krok dál....


věř, že když se chce, všechno jde, ale chce to čas

[Sluníčko]

logicky si odporujes..pises ze necitis pocit nadrazenosti, ale ze uznavas model nizsi formy a vyssi formy.
Co jineho je tento model nez hiearchie a nadrazenost?

.

je to na cítění, je to prostě běh života, můžu to tak vidět, ale nemusím to vůbec jako nadřazenost cítit, nebudu se chovat ke zvířátku nadřazeně - např. že ho budu bít, nebo jíst atpod., to tak není, můžeš uznávat určité stupně, ale bereš to jako život, sled vývoje (globálně, ne jen tohoto života) a pocit nadřazenosti v tom mít nemusíš, to už není k vysvětlení, je to na cítění, cítění jednoty všeho....no teď bych si asi rozuměla se Štěstíčkem a Mandragorou

naposledy se k tomu vracím, jen jsem chtěla pro ilustraci napsat jeden příklad, jak to cítím, princip; třeba to z toho bude více zřejmé jak to beru ten přirozený vývoj, ale přitom jednotu všeho

rozumný žák základní školy prvního stupně, ví kde se nachází, ví že byl v mateřské škole a ví, že bude na druhém stupni, nemá pocit nadřazenosti k tomu v mateřské škole, protože ví, že tam byl a ví že ten, co je v mateřské bude na prvním stupni a také ví že bude na druhém stupni atd. prostě PŘIROZENÝ vývoj

tak tak to cítím

[mirunnka]

Dekuju, Slunicko.

[Sluníčko]

snad Ti to něco řeklo...nevím...držím palce

[Sluníčko]

během prázdnin jsem přečetla několik knih, přišly v pravou chvíli kdy měly a vykonaly co měly cítím určitý posun dál, z každé mi něco utkvělo v nitru a doplnilo tam mozaiku, jedna byla Cesta, další Tajemství, další Božská magie (Kybalion) a další Bobos (která byla spíš do školy, nic duchovně hlubokého, ale také mi něco řekla o generaci, která je jiná, dbá na ekologii, duchovno, je přirozená, ležérní atd. trochu jsem se v ní viděla, je to ale o Americe, ale podle mě to platí všeobecně)

takže moc děkuji za tipy na Cestu a na Tajemství a také na permakulturu, ta do toho také patří, tak jako před časem knihy od D. Virtue a vílách a jiných bytostech v přírodě, tak permakultura to doplnila, vše je to naprosto přirozené, že se opravdu člověk diví, že na to nepřišel sám a na co přišel, že si víc nevěřil


no a teď mě čeká ta Anastazie, na tu se těším, ale nevím, "kdy to přijde" že na ni budu mít čas ji přečíst, také jsem si koupila knihu o Křišťálových dětech ( http://www.martinus.sk/?uItem=51513 ) a o Indigových dětech, to jsem také zvědavá, četla jsem o tom jen sem tam, už jsem se tady zmiňovala
na indigové děti se dokonce ptal jeden profesor mé kamarádky při státnicích z psychologie....to jsem koukala, že něco takového akademická půda už zná....


dnes jedu na chatu, pro mne nejlepší místo, kde se cítím nejvíce přirozeně, jemně, čistě, přitom silně a hodně věcí mi tam přirozeně dochází, to značí, že tam dobře proudí energie a nic ji neblokuje, moc se tam těším, ke kytičkám a k babičce (neuvěřitelně pracovitý a vitální člověk, a to je jí 85 )

http://sweb.cz/janamek/Sn%C3%ADmek%20106.jpg

takže ještě jdenou všem díky za inspiraci

[epony]

raz som čitala članok v Epoche o indigových deťoch a bolo to velmi inšpirativne.. potom napíš ako sa ti knižka pačila, tiež si ju zoženiem

[Sluníčko]

ano, jsem na ní zvědavá, chvíli ale potrvá, než se k ní dostanu teď mám zase knih, že bych mohla stále jen číst

[awa]

ano, jsem na ní zvědavá, chvíli ale potrvá, než se k ní dostanu teď mám zase knih, že bych mohla stále jen číst

Jsem na tom stejně, na nočním stolku mám naskládáno 5 knih. Kdyby to byla beletrie, tak je to pohoda, ale všechno jsou to odborné knihy, přičemž vede Anatomie s 850 stránkami, včetně skenů, obrázků a latinských názvů...ty ostatní jsou tak do 200 stran. Tak nevím, kdy to všechno schroupu...

[Sluníčko]

ale jo, až bude ten pravý čas, tak to přelouskneš ani nebudeš vědět jak a tu co budeš nejvíce "potřebovat"

[Renáta]

Slniečko, pozdravuj babičku, prosím. Chodím sa na ňu pozerať do tvojho denníčka. Na ten pokoj, pohodu, lásku. Nech jej zdravie slúži!

[Sluníčko]

to je krásné děkuji děkuji, budu ji pozdravovat, ta bude koukat

ona je opravdu zalatá, má hodně takového vnitřního světla a moudrosti a moc se mi líbí jak je čilá. Nenosí zástěru , ale nosí kamaše nebo tepláčky a k tomu trička a v tom si pobíhá po té zahradě od kytičky ke kytičce, jako malý rošťák
o zahrádku pečuje s citem
má i hodně přehled o politice a o všem co se děje a tím, že hodně zažila, tak má takový názor s nadhledem
moc ráda jsem v její přítomnosti a naslouchám tomu co říká a ráda jí dělám radost

je to od Tebe moc milé

a mám radost, že babička "dává" i když o tom neví

[Renáta]

Slniečko, úplne mi pripomína moju babičku. Tá tiež milovala záhradu. Na hlavu si nasadila veľký klobúk - vyzerala ako kovboj - a šup medzi hriadky. Veľa sa naučila o pestovaní zeleniny vo Francúzsku, kde cez vojnu robila na jednej farme. Stále na ňu myslím, keď pracujeme v záhradke - čo by na to, ako to robíme, povedala... - aj sa jej pýtam. Stále cítim jej láskavosť, tú dobrú energiu. Tá zostala vo mne. "Navoňala" som sa jej do sýtosti ako dieťa. PMN to je to, z čoho sme živí.

[Sluníčko]

ano ano, je to tak krásné jak jsi to napsala Reni , někdy je mi smutno z toho, že odejde.....nemohu jí tady ale nutit být déle, než "má"....v tu chvíli to budu vnímat přesně jak píšeš

zatím se jí snažím věnovat a bažit se jí co to nejvíce jde

[Renáta]

Slniečko, sú to krásne chvíle. Niečo, čo nám nikto nemôže vziať.
Užívaj si každú chvíľku. Náš život plynie rýchlo.

[Sluníčko]

ano

[Pavluška]

dnes jedu na chatu, pro mne nejlepší místo, kde se cítím nejvíce přirozeně, jemně, čistě, přitom silně a hodně věcí mi tam přirozeně dochází, to značí, že tam dobře proudí energie a nic ji neblokuje, moc se tam těším, ke kytičkám a k babičce (neuvěřitelně pracovitý a vitální člověk, a to je jí 85 )

http://sweb.cz/janamek/Sn%C3%ADmek%20106.jpg

To, co popisuješ, jde cítit z fotky. Nedivím se, že jsi s babičkou ráda.

[Sluníčko]

[Katarína]

Az teraz som sa dostala do tohto vlakna.
Skutocne velmi krasna babicka, uplne sa jej v tvari zrkadli to krasne srdce.

[Sluníčko]

děkuji, je zlatá

[Sluníčko]

Renčo babička děkuje za pozdrav takoukala

[Renáta]

Ale sa čudovala, že má priateľov, o ktorých ani nevie, však Vďaka za odovzdanie pozdravu Ja mojej rodine často rozprávam o ľuďoch z tohto fóra. A oni sa ma často pýtajú, ako sa máte. Ste súčasť mojej rodiny.

[Sluníčko]

ano, to se tedy divila , že jí někdo zná, nejdřív se jakoby zlobila na oko, že jí někde vyvěšuji (neumí si představit internet jak to přesně chodí), ale potom se usmívala a usmívala

[Renáta]

[Sluníčko]

tak jsem sem po dlouhé době mrkla bohužel už mi to vzhledem k práci skoro vůbec nevychází, na jaře jsem to ještě po státnicích načetla, ale po dovolené v září se mi to už nepodařilo, takže po pár letech, kdy jsem četla vše, už čtu velmi zřídka, ale moc na vás tady všechny myslím a dost se mi občas zasteskne.... ale když sem kouknu, tak jsem vždycky potěšena

v sobotu jsem běžela maraton ve Stromovce a potkala jsem se tam s Advidem
http://zomba16.rajce.idnes.cz/Stromovka_maraton_2008/#

já P 1170355, 56, 57, 58 růžová mikina

Advid P 1170593, 402, 3, 500, 502, 3, 4 ten jich tam má, vedl jednu skupinku po pár kolech už mě předbíhali


Jinak chválím Terezce tu raw čoko, sice jsem nikdy nebyla čokoholik, ale chutná mi, ale ty stavy......musím říci, že díky této čoko si umím představit lidi, když jsou závislí na povzbuzovacích prostředcích, na mě to vždy zapůsobí naprosto "šíleně" - ono také díky tomu, že neumím sníst kousek, ale sním celou.... člověka to úplně rozvibruje, hodí do nějakých výši a jen se z vrchu pozoruji
takže si na ni dávám pozor, protože to je věc, co to s tělem a s vědomím dokáže udělat, je to prostě čistá čokoláda
Obal je moc pěkný. Ještě to dám do Terezky vlákna

Takže se mějte moc krásně

[dvdmchl]

no pane jo gratuluju k vykonu

Jenom prosimte na te fotce P1170593 to tam ma Advid v rukach piskoty jo? To on je urcite nesl do odpadkace...

[Fiona]

Taky gratulace
Jeste kdyby sem tak Slunicko chodilo casteji, a pripadne take odpovidalo na otazky jak se behaj maratony, to by bylo uplne super

[Sluníčko]

ajaja já si toho ani nevšimla, to mi bude vděčný, že jsem to sem dala byl to moc hezký maraton, byla tam taková rodinná atmosféra, jen 201 běžců (myslím z toho 30 žen ), ale hodně dobrých běžců, ale to občerstvení ...třeba mně nesedělo, z ovoce tam byly jen banány, a to nezralé, ty nepomůžou, takže já jsem je jen ochutnala v tom jsem to zjistila a už jsem nejedla, jen pila, pila jsem ale čaj a ten byl sladký, ale nic jiného se nedalo, takže jsme každý jedl a pil to, co šlo, co se nabízelo, pro mě je to poučení pro příště, že si tam dám na stoleček svoje občerstvení, to je možné, je tam jeden pro soukromé občerstvení. Já jsem potom, když jsem z toho maratonu šla, v jednu chvíli málem omdlela, hlady, doma jsem se najedla a vše bylo OK. Takže Advid, maraton a piškoty, je OK


Jeje já právě ani už nezjistím, když se mě někdo na něco ptá, pokud to nedá sem nebo do soukromých, bohužel nejsem schopna na to přijít....

no maratony se běhají tak, že se trénuje

tohle je dobrá knížka o běhání http://www.dobre-knihy.cz/detail-191/be ... dravi-.htm
chce to si z toho vzít, co člověk cítí, že je OK a ostatní podle toho, jaký je on sám. Chce to trénovat už tak teď a hlavně ty tři měsíce před maratonem (jedná se o ten v květnu vi´d). Ty dva tři měsíce chodit běhat tak 5x za týden, střídat krátké i dlouhé trasy, v té knize je přesný plán, tak se lze podle toho inspirovat.
Jestli máš nějaké konkrétní dotazy, tak je napiš, určitě ti odepíši

[Sluníčko]

jinak moc děkuji za gratulace


byl to můj 12. maraton

říkala jsem si, že ho poběžím v pohodě, nebudu se honit, do 35. km to bylo OK, ale ten konec to bylo tentokrát pro mě hooodně namáhavé, na poslední dva km, zrovna přišla kamarádka, tak se mnou povídala a běžela, tak mi to hodně pomohlo. To jsem měla stavy.... hrůza..., on to člověk rychle zapomene, ale toto jsem měla myslím, když jsem běžela ten první. To je 1 km jak 10 a člověk je naštvaný, je to těžké psychicky, já nadávala co jsem si to vymyslela a tak.... ale dnes ten požitek, je mi hodně fajn a teď vím, že když bude něco těžkého v životě, tak si vzpomenu na ten maraton, jak mi bylo a že jsem ho dotahla.....

Maraton je hodně o psychice, kor, když nemá člověk tak natrénováno, jak by měl mít

[Fiona]

Dik Sluni

Tedy, dotaz znel asi tak - kdyz ti do maratonu zbyva jen mesic a pul, 25 davas v pohode a s rezervama, ovsem zatim nikdy nezkousela vic, je dle tveho nazoru dotrenovani snadne, nebo hodne narocne? Trenovat hlavne delku trasy, nebo spis kratsi a na objem?

Jde o ten 7.prosince v Lisabonu (nerikejte mi nikdo ze jsem silenec, jsem si toho vedoma)
Nacteno bychom celkem i meli... spis jde o to jak to vidis ty

[Sluníčko]

já myslím, že to dotrénovat jde, pokud jsi dala 25 a v pohodě, tak to jde, asi budeš mít i dobré tělo na běhání, že to půjde rychle si myslím, takže bych trénovala třeba 2x v týdnu rychleji a kratší a zbytek (3 dny nebo 4 dny) delší trasy + si vyzkoušet ještě jednou tu 25 nebo raději 30. Tě tady honím, ani já tolik netrénuji ale ti dobbří běžci trénují hodně a pokud běžíš první maraton, tak vždy pro tebe bude lepší pocit, že jsi hodně trénovala než málo. Je to opravdu hodně o psychice.

Hlavní věc - jak vyběhneš maraton, tak si držet stejné tempo, nenechat se unést okolím, moc nesledovat čas, snažit se být v pohodě a děkovat, za každý úsek, co už máš za sebou

[Sluníčko]

a třeba když budeš mít za sebou půlku, tak si říkat, že je to suepr, že jsi za půlkou...ne že tě čeká ještě jednou tolik! Tady opravdu hodně platí to pozitivní myšlení, ti kdo si někdy sáhli na dno, tak poznali, co to je plýtvání energií, takže potom už i myslet na nějaké blbosti nejde, protože ti to bere energii a myslet negativně, to je to samé.

No moc ti budu držet palce!!!!!!!!!!!!!! těším se na reportáž.

Když jsem doběhla, tak jsem byla tak ráda, ještě doma v posteli jsem si říkala, já jsem tak ráda, že jsem v cíli , protože když jsem byla na posledním 5 km okruhu 37 - 42, tak v polovině, tak mi přišlo, že cíl už nikdy nebude, že cíl je dál, než jsou Karlovy Vary.....potom jsem byla tedy ráda, že jsem v cíli, ale skutečnou radost, opravdu skuečnou radost mívám až tak 3. den po doběhu

Každý maraton, když se dobře pojme, je velká psychická transformace k lepšímu, větší úlevě, rozvoji osobnosti atd.

[Fiona]

Jej, diky moc
Taky si myslim ze psychika je prvorada. Trenink mam tendenci trosku podcenovat, mozna proto ze nejlip to jde vzdycky kdyz jsem odpocata, ale mozna se nejvic tesim ani ne tak do cile, jako spis na tu trasu, jednu velikou meditaci transformaci To je veliky prerod, z kecalka obecneho v maratonce opravdoveho

[Sluníčko]

no ta transformace bývá zajímavá člověk si před sebou neuteče

[awa]

Mé, mééé,... tiše závidím...Tohle je na mě prozatím moc...nožičky by to uběhly, ale ten krevní cukr...jde mi po 10 km tak strašně dolů, až jsem sebou párkrát praštila. Tak budu na Vás myslet a já si v květnu odběhnu ten rodinný běh, pravda moc se nenamůžu, ale radost mi to taky udělá. Však další příležitosti budou...a to by bylo, aby se slinivka nevyzdravila, když jí tak pomáhám.

[Sluníčko]

[Renáta]

Už si tu chýbalo, Slniečko naše! Aj ja gratulujem.

[macik]

ahoj sluníčko, gratuluju k výkonu. je mi líto, že sem už moc nechodíš, jsi mi zdrojem inspirace..

[Pavluška]

Také gratulace, naše sluníčko.