Sluníčko Sluník
Moderátor: hugo
ahoj sluníčko, pročetla jsem si tvůj deníček, docela mě oslovil, přestože já jsem teda typický extrovert a obvykle musím všechny své radosti a bolístky vykřičet do světa (ale co jsem objevila tyto stránky, tak kupodivu se svými blízkými ne, nějak si to přebírám nezvykle sama v sobě a přitom jsem vnitřně naprosto přesvědčena, že toto je něco, co jsem dlouho hledala..), ale přesto jsem u tebe našla spoustu věcí, které jsou mi opravdu blízké
Moc se mi líbila tvá školní práce, tak nějak vyjadřuje i moje vnímání těchto věcí, akorát v jiným pořadí...já tuším nejprve narazila na makrobiotiku, která mě oslovila spoustou věcí, ale přesto mi i spousta údajně jasných spojitostí unikala a nějak jsem se nemohla zorientovat, navíc mi žvýkání zrní dělalo docela blbně na zuby, i když mi to chutnalo....pak jsem objevila přírodní kosmetiku a tak nějak postupně jsem se dopracovávala k různým eko záležitostem, i když počátek už byl zaset někdy v roce 96, kdy jsem byla jako au-pair v Německu a samozřejmou součástí mého života tam bylo třídění odpadu....v posledních měsících jsem objevila třeba mooncup, bezplenkovou metodu ( i když u té si nejsem stopro jistá, přece jen na mateřské bude u nás jednou taťka ) a teď se těším až dopatlám zbytky pracích prostředků a vyzkouším mýdlové ořechy a prací sliz
Docela dlouhodobě bojuji s těmi odpady, hlavně proto, že spoustu věcí objednávám po netu (třeba spoustu svých pomůcek do výuky mám z mimibazaru apod.) a nechápu, jak jsou lidi schopni ty krabičky narvat do x vrstev obalových materiálů...každej den vynáším sáčky s odpady a to přitom fakt poctivě třídím ...docela mě to deptá...
navíc jsem trošku konzumní člověk-přece jen mám ráda takový ty ženský serepetičky, jako hadry, kosmetiku, bižu...ale zas mám v sobě takovou tu potřebu jednoduchosti a přehlednosti, takže např. velkou motivací pro hubnutí je pro mě představa, že budu mít ve skříni jen jednu velikost oblečení a budu tudíž potřebovat mnohem menší skříň...trošku se to ve mě bije, no ....každopádně jak ráda nakupuju, tak taky ráda likviduju domácí zásoby a nepotřebné přesunuji do jiných domácností neb je mi to líto vyhodit....jsem si teda vědoma, že bych nemusela vyzkoušet kde co a že i tím svým testováním zvyšuju spotřebu odpadů, protože kdybych si objednala půllitrový balení pleťovýho mlíka od Hadka, tak se tím můžu jak odličovat, tak promazávat a nemusím mít na poličce čistící mléko, hydratační krém a zpevňující krém....no není to ještě ideální podoba, ale dělám pokroky....
Ale jsou věci, kterých asi stejně nebudu schopná se vzdát-i když velice dobře vím, že třeba mimi nepotřebuje k životu všechny ty serepetičky, co se líbí maminám, tak tomu určitě stejně podlehnu a budu chtít všechno nový a supr kočárek...a už teď je mi jasný, že při druhým bejby bude můj přístup totálně jiný a nepotřebný kraviny vyeliminuju, ale já si prostě ten svůj holčičí sen asi musím odžít....už teď mám výbavičku, že první tři měsíce mimi nebudem muset koupit ani hadřík ...ach jo, ještě mám co vychytávat....
Omlouvám se, že se ti roztahuju v deníčku, ale já jsem prostě ten extrovert, ale jak teď se svými blízkými o svém jiném způsobu života nemluvím, tak to holt vyleju na vás tady, já vím jsem hrozná
Celý ten výlev měl vlastně znamenat, že jsi mi inspirací , takže díky za tvůj deníček a měj se mooooooooc hezkyyyyyyyyyyyyy
Moc se mi líbila tvá školní práce, tak nějak vyjadřuje i moje vnímání těchto věcí, akorát v jiným pořadí...já tuším nejprve narazila na makrobiotiku, která mě oslovila spoustou věcí, ale přesto mi i spousta údajně jasných spojitostí unikala a nějak jsem se nemohla zorientovat, navíc mi žvýkání zrní dělalo docela blbně na zuby, i když mi to chutnalo....pak jsem objevila přírodní kosmetiku a tak nějak postupně jsem se dopracovávala k různým eko záležitostem, i když počátek už byl zaset někdy v roce 96, kdy jsem byla jako au-pair v Německu a samozřejmou součástí mého života tam bylo třídění odpadu....v posledních měsících jsem objevila třeba mooncup, bezplenkovou metodu ( i když u té si nejsem stopro jistá, přece jen na mateřské bude u nás jednou taťka ) a teď se těším až dopatlám zbytky pracích prostředků a vyzkouším mýdlové ořechy a prací sliz
Docela dlouhodobě bojuji s těmi odpady, hlavně proto, že spoustu věcí objednávám po netu (třeba spoustu svých pomůcek do výuky mám z mimibazaru apod.) a nechápu, jak jsou lidi schopni ty krabičky narvat do x vrstev obalových materiálů...každej den vynáším sáčky s odpady a to přitom fakt poctivě třídím ...docela mě to deptá...
navíc jsem trošku konzumní člověk-přece jen mám ráda takový ty ženský serepetičky, jako hadry, kosmetiku, bižu...ale zas mám v sobě takovou tu potřebu jednoduchosti a přehlednosti, takže např. velkou motivací pro hubnutí je pro mě představa, že budu mít ve skříni jen jednu velikost oblečení a budu tudíž potřebovat mnohem menší skříň...trošku se to ve mě bije, no ....každopádně jak ráda nakupuju, tak taky ráda likviduju domácí zásoby a nepotřebné přesunuji do jiných domácností neb je mi to líto vyhodit....jsem si teda vědoma, že bych nemusela vyzkoušet kde co a že i tím svým testováním zvyšuju spotřebu odpadů, protože kdybych si objednala půllitrový balení pleťovýho mlíka od Hadka, tak se tím můžu jak odličovat, tak promazávat a nemusím mít na poličce čistící mléko, hydratační krém a zpevňující krém....no není to ještě ideální podoba, ale dělám pokroky....
Ale jsou věci, kterých asi stejně nebudu schopná se vzdát-i když velice dobře vím, že třeba mimi nepotřebuje k životu všechny ty serepetičky, co se líbí maminám, tak tomu určitě stejně podlehnu a budu chtít všechno nový a supr kočárek...a už teď je mi jasný, že při druhým bejby bude můj přístup totálně jiný a nepotřebný kraviny vyeliminuju, ale já si prostě ten svůj holčičí sen asi musím odžít....už teď mám výbavičku, že první tři měsíce mimi nebudem muset koupit ani hadřík ...ach jo, ještě mám co vychytávat....
Omlouvám se, že se ti roztahuju v deníčku, ale já jsem prostě ten extrovert, ale jak teď se svými blízkými o svém jiném způsobu života nemluvím, tak to holt vyleju na vás tady, já vím jsem hrozná
Celý ten výlev měl vlastně znamenat, že jsi mi inspirací , takže díky za tvůj deníček a měj se mooooooooc hezkyyyyyyyyyyyyy
děkuji za krásný příspěvěk jsem ráda, že Tě deníček oslovil, na vitar. je mnoho zajímavých lidiček, kteří Tě též osloví a Ty zase nás, jsme si tady všichni inspiracímacik píše:ahoj sluníčko, pročetla jsem si tvůj deníček, docela mě oslovil, ....
a klidně se tady "roztahuj" přeji krásnou cestu životem a že změny k lepšímu přijdou to jde "cítít" jsi zrovna na rozhraní něčeho nového, které Ti může hodně dát a když se nezalekneš v počátku a necouvneš, tak to tak bude a změní Ti to život k lepšímu a i rozšíří obzory, tak držím palečky
chodím sem http://www.thaifit.cz/ mají dvě provozovny, chodím do Světozoru, vevnitř je to hezké a jsou to pravé Thajky a ceny co jsem tak koukala okolo mají slušné.
Jee, ahoj, no, moc casto sem nenakouknu, nemam cas, jsem pracovne tak vytizena, ze jsem rada, kdyz sem jednou za tyden nakouknu, stacim tak tak procist vsechny prispevky a jsem zase v trapu... , na psani cas nezbyva , nicmene vitarianstvi me provazi stale (jak jinak, ze... ), ted jsem zase v obdobi fruktarianstvi, doufam, ze v tom uz i zustanu, protoze pokud jsem jen na ovoci, citim se nesmirne stastna, plna lasky, kterou rozdavam kde se da a kdyz se neda, tak ji posilam zpatky do vesmiru (..no... vesmir, zase zpatky ke mne , takze spolu tak trochu laskujeme),spokojena, vyrovnana a to i pres problemy, s kterymi se v zivote potykam . Ten stav mam vzdycky a jedine na ovoci... Je to moc krasny pocit a prala bych kazdemu, aby si ho zazil.Sluníčko píše:nějak jsem dlouho neviděla Radku S doufám, že se má dobře
Za mesic a kousek se chystam znovu do Ceska, tak snad nakouknu casteji .
tak jsem včera byla na sonu (poslali mě tam z hematologie, kam chodím, pro ty co nečetli zde téma Leukocytóza, B 12...před lety mi zjistili nižší počet bílých krvinek a stále mě sledují a já se dobrovolně nechávám, ikdyž bych nemusela, protože mi nikdy nic jiného nenašli a to mě nechali projít hodně hodně vyšetřeními, ale já se tam nechávám stále vést ráda a chodím na kontroly, je to pro mne takové sledování zdravotního stavu po té tradiční cestě udržuje mi to přehled a nemusím čelit povídáním jako ve smyslu - no jen počkej, kdyby tě vyšetřil nějaký doktor, tak abys nebyla překvapená, co ti ta tvoje strava udělala v těle za paseku.....a podobně . Snižený počet bílých krvinek v našem případě nevidím jako nějakou nemoc nebo nedostatečnost, již jsme si tady psali, že když si před odběry dáme něco vařeného, tak se namnoží, takže ten "snížený" počet bílých krvinek z hlediska "normálu", je pro nás normální (a vařená strava vetřelec? ). Doktorka mi sama jednou řekla, že ten kdo má snížený počet bílých krvinek, že je náchylný k infekcím, jenže to já nejsem, takže nižníš hladina je má a tělo si s případnými vetřelci dokáže poradit, sice to říká, ale nesedí jí to do tabulek, tak je ráda, že tam dobrovolně chodím. Takže to jen nastínění k bílým krvinkám, pro ty co to tady ješt nečetli )
Mě z hem. tak jednou za čas paní doktorka posílá ještě na různá jiná vyšetření (kolonoskopie, gastroskopie, vyšetření tenkého střeva, RTG , odběr kostní dřeně atd., takže kdybyste někdo na to šel a chtěl povyprávět, povyprávím... ), jestli náhodou někde něco není, co kdyby ten důvod byl jinde atd. znáte to pochybovačství, když jste mimo "normu" , tentokrát jsem byla na tom sonu, a to byla zase pěkná sranda paní doktorka na sonu se opět kochala, že tam má někoho co má vnitřnosti ve tvaru jakém mají být (byla jsem na vyšetření celé břišní dutiny), tak různě vykřikovala - jé ten pěkný žlučník a ta slinivka, tak pěkný normální tvar a ta slezina no podívejte se - a natočila na mě obrazovku, abych se jako mohla podívat - je ve velikosti jaká má být - a přede mnou ji měřila na obrazovce a říkala mi jak ji někteří dokáží mít zvětšenou, no bylo to parádní fakt jsem se pobavila a ona asi také měla radost, že mohla napsat pěkné vyjádření a ne nějaké s nálezem (před lety když jsem tam byla, tak si dokonce pozvala i doktorku od vedle a obě se kochaly a říkaly, že je to jak v atlasu, ale to už jsem tady myslím psala ), tak to jsem se sem sobě svěřila, protože to byla sranda.
Mě z hem. tak jednou za čas paní doktorka posílá ještě na různá jiná vyšetření (kolonoskopie, gastroskopie, vyšetření tenkého střeva, RTG , odběr kostní dřeně atd., takže kdybyste někdo na to šel a chtěl povyprávět, povyprávím... ), jestli náhodou někde něco není, co kdyby ten důvod byl jinde atd. znáte to pochybovačství, když jste mimo "normu" , tentokrát jsem byla na tom sonu, a to byla zase pěkná sranda paní doktorka na sonu se opět kochala, že tam má někoho co má vnitřnosti ve tvaru jakém mají být (byla jsem na vyšetření celé břišní dutiny), tak různě vykřikovala - jé ten pěkný žlučník a ta slinivka, tak pěkný normální tvar a ta slezina no podívejte se - a natočila na mě obrazovku, abych se jako mohla podívat - je ve velikosti jaká má být - a přede mnou ji měřila na obrazovce a říkala mi jak ji někteří dokáží mít zvětšenou, no bylo to parádní fakt jsem se pobavila a ona asi také měla radost, že mohla napsat pěkné vyjádření a ne nějaké s nálezem (před lety když jsem tam byla, tak si dokonce pozvala i doktorku od vedle a obě se kochaly a říkaly, že je to jak v atlasu, ale to už jsem tady myslím psala ), tak to jsem se sem sobě svěřila, protože to byla sranda.
Naposledy upravil(a) Sluníčko dne stř čer 13, 2007 9:31, celkem upraveno 1 x.
no já myslím, že od roku 1994, takže 13, ale nejsem 100% když se živím sama, tak většinou ano, ale odklání mě od tohoto čísla semo tamo salát v restauraci který nebývá vším až tak vita, vegetariánská jídla v cizině ne vždy jen čerstvá atd. prostě takové ty různé příležitosti kde vybereš co je nejlepší pro tebe z toho co se nabízí apod. takže průměrem o něco níž. Ale já už neberu jídlo nad vztahy a pocity, to tak v počátku, než to naprosto "naskočilo" ( že je to moje a i tělo a mysl, to tak začalo cítit a žít a přestalo hrozit skouznutí zpět k nevita), teď už jsem schopná a jsem v pohodě snížit ze svých požadavků jídelních ve propěch setkání, ale v těch resaturacích apod. člověk není tak často a i nabídka oproti mým začátkum se v restauracích neskutečně zlepšila.
ale duší jsem naprosto
ale já spíš beru to, že každý si hledá tu svoji cestičku a něco mu z toho pro sebe vhodného vyleze když se snaží, není cílem být 100 % a už vůbec ne nějakou násilnou formou, ale být v pohodě a cítit se dobře a lépe.
Už ten co jedl vše a plácal dohromady vše najednou začne jíst třeba dělenou stravu a přidá hodně čerstvého, tak to je úspěch jak blázen a vše se vyvíjí dál....
ale duší jsem naprosto
ale já spíš beru to, že každý si hledá tu svoji cestičku a něco mu z toho pro sebe vhodného vyleze když se snaží, není cílem být 100 % a už vůbec ne nějakou násilnou formou, ale být v pohodě a cítit se dobře a lépe.
Už ten co jedl vše a plácal dohromady vše najednou začne jíst třeba dělenou stravu a přidá hodně čerstvého, tak to je úspěch jak blázen a vše se vyvíjí dál....
ahoj sluníčko, jukla jsem na začátek deníčku a vzpomněla jsem si, že jsem tvůj deníček četla celý-zaujala mě ta tvá školní práce-už jsem ti o tom psala...ale je tu hodně zajímavých lidí a teď tě mám nejvíc spojenou s tím maratonem, tak jsem ty dřívější informace vypustila
Jinak duší mi to jde taky moc dobře ...ale i tělo po jen pár kraťoučkých měsících již dává najevo signály, které dřív nebyly-nejvíc mě těší, že když ujedu, tak to má míru-nehrozí totální celodenní rozežranost-prostě zobnu něco na co mám chuť a tím to končí....ale ořechama nebo ovocem se teda pořád nacpat dokážu-hlavně teda ořechy vyvolávají velký pocit těžkosti-jestli já na ně nakonec nejsem alergická-dycky se po nich nafouknu.....
když tak čtu, jak dlouho seš vita, tak to já bych mohla být čistá tak v padesáti-což by byla vlastně taky dobrá bilance-lepší než orgány průměrného českého padesátníka
Jinak duší mi to jde taky moc dobře ...ale i tělo po jen pár kraťoučkých měsících již dává najevo signály, které dřív nebyly-nejvíc mě těší, že když ujedu, tak to má míru-nehrozí totální celodenní rozežranost-prostě zobnu něco na co mám chuť a tím to končí....ale ořechama nebo ovocem se teda pořád nacpat dokážu-hlavně teda ořechy vyvolávají velký pocit těžkosti-jestli já na ně nakonec nejsem alergická-dycky se po nich nafouknu.....
když tak čtu, jak dlouho seš vita, tak to já bych mohla být čistá tak v padesáti-což by byla vlastně taky dobrá bilance-lepší než orgány průměrného českého padesátníka
já jestli bych to měla procentovat, ikdyž to je těžké....., tak většinou 100 % někdy 90 % ....takže průměrem tak nějak 98 % - 95 % když vezmu celý rok
ale je to opravdu o nenásilnu, násilných 100 % dlouho nevydrží, je to celkově o tom zkoušet a najít si pro sebe optimum
a když někdo přirozeně bez chutí najednou zjistí že je 100 % tak to je paráda , ale ani 100 % neznamená "dobře jíst" i v tomto záleží na složení, kombinacích, množství, kousání a hlavně všech věcech okolo....prostě na celkové životosprávě (sport, klidné chvilky ....)
ale je to opravdu o nenásilnu, násilných 100 % dlouho nevydrží, je to celkově o tom zkoušet a najít si pro sebe optimum
a když někdo přirozeně bez chutí najednou zjistí že je 100 % tak to je paráda , ale ani 100 % neznamená "dobře jíst" i v tomto záleží na složení, kombinacích, množství, kousání a hlavně všech věcech okolo....prostě na celkové životosprávě (sport, klidné chvilky ....)
včera a dnes jsem si u nás na kopci koupila u Vietnamců, kteří provozují potraviny báječné třešně srdcovky, neskutečně jsem si pochutnala. Prvních pět namátkových jsem prohlédla a byly prázdné (nečervavé) nebo se tak tvářily, prostě okem viditelné tam nebyli, tím jsem se do toho mohla pustit a moc jsem si pochutnala, v polovině jsem se raději ještě jednou mrkla, ale dobré, zítra jdu na ně znova už jsem si myslela, že si třešní ani neužiji, na chatě už jsou červíkové, jsou to fakt macíci, tak tam jsem to nestihla
já všeobecně třešně nemám na vrcholu žebříčku popularity, ale když se povedou ty šťavnaté skoro černé, je to dobrota. Ale hodněkrát mi třešně právě nechutnají, že se prodávají ne úplně zralé. Ale jinak jím i ptáčnice a ty jsou kyselejší, ale ten požitek...přímo ze stromu.
Bože, dej mi sílu, abych změnil to, co změnit můžu.
Dej mi trpělivost, abych snášel to, co změnit nemůžu a
dej mi moudrost, abych to dokázal rozlišit.
(G.K.Chesterton)
Dej mi trpělivost, abych snášel to, co změnit nemůžu a
dej mi moudrost, abych to dokázal rozlišit.
(G.K.Chesterton)
Sluníčko píše:včera a dnes jsem si u nás na kopci koupila u Vietnamců, kteří provozují potraviny báječné třešně srdcovky, neskutečně jsem si pochutnala. Prvních pět namátkových jsem prohlédla a byly prázdné (nečervavé) nebo se tak tvářily, prostě okem viditelné tam nebyli, tím jsem se do toho mohla pustit a moc jsem si pochutnala, v polovině jsem se raději ještě jednou mrkla, ale dobré, zítra jdu na ně znova už jsem si myslela, že si třešní ani neužiji, na chatě už jsou červíkové, jsou to fakt macíci, tak tam jsem to nestihla
...já dívám,až když su přecpán...letos skoro pokaždý červi a po už mi to nevadí...vlastně ani před
---------------------------------
každý se bojí 13. v pátek já se raduji, mám hezký narozeninový den
říká se, že dva až tři dny před narozeninami a v den narozenin je nejvíc na povrchu skutečná podstata člověka, jeho duše. Nejvce vyjdou na povrch jeho opravdové kvality. Tak zkoumám jaké to jsou
Asi také duše vzpomíná jak sem přišla a koukala.....
děkujiiiidgm píše:Jéé, sluníčko, taky přeju všechno nejlepší!!
A Reny, tobě opožděně, ale přece, taky!!!
Odkud vál ten vítr?
to je tady takový poloskrytý hlavolam
řešení: dnes jsme si napsali s Advidem informace přes mail, zde jsem předala zprávu, že je 13. v pátek a že se toho vůbec nebojím, protože mám narozky, informace A. předána dál Hofikos a H. se vyjádřila zde to je náhodou moc hezké, jak jsme všichni propojení
Naposledy upravil(a) Sluníčko dne pát črc 13, 2007 12:49, celkem upraveno 2 x.