Nemyslel jsem to tak že železo nepotřebujeme, jen že ho nemusíme mít ve skladech zásoby.......... přijde nová dodávka (zeleninovej salát například) a hned se zužitkuje + zůstane něco navíc než přijde nová zásilka. Zásilky chodí pravidelně.
Vařáci dle mého mají zásilky nepravidelné a když tak si radši vybudujou sklady "co kdyby bylo málo jídla" a tam si ukládaj své nadbytky z sice nepravidelných zásilek, ale zato hodně vydatných.
Je to jen teorie, ale dle mého by to mohlo mít něco do sebe.
Podnik který chce být co nejefektivnější se snaží používat JIT, a o efektivitu energie jde přeci i u člověka.
Advid - deníček
Moderátor: hugo
Cíl jsem nevím jestli splněn, protože ve čtvrtek mi to naměřilo 75,8 kg a 13,8% tuku a v sobotu 74kg a 11,5% tuku. Čiže jsem tomu přestal věřit a to je jenom dobře.Advid píše:Cíl na PIM:
73 kg
12 nebo méně % tuku.
Teď mám cca 75 a 13 (oblečen s botama).
Tak a teď je to černé na hnědém a musím to splnit.
„Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“
Jo a report z PIMu (zkopírování z běhěj.com)
Ahoj, já to dnes ukázkově pohnojil.) Chtěl jsem jít na 3:30 až 3:40, ale vodič Ondra byl na 3:30, tak jsem to riskl. Od startu to vypadalo pohodově, pak se to nějak zrychlilo a já si pořád říkal, že to je jen přechodné, než srovnáme real time a official time a že to pak ustojím. Ale nějak jsem tu tepovku kolem 85% TFmax neustál a po 15. kilometru už mě všichni jen předbíhali. Od cca 32. kilometru už jsem občas popošel a ještě k tomu mě pekelně bolela ramena. Ale říkal jsem si, že do těch 4 hodin to dám. Pak mě braly křeče so lýtka a když jsem ho protahoval, tak jsem ji chytl do stehna. Po asi 35. kilometru jsem už praktikoval indiánský běh, protože když jsem chvíli běžel, tak mě píchalo na plicích. V cíli za 4:09:30 s křečí v lýtku. )
Medajle je moc pěkná.
Ahoj, já to dnes ukázkově pohnojil.
) Chtěl jsem jít na 3:30 až 3:40, ale vodič Ondra byl na 3:30, tak jsem to riskl. Od startu to vypadalo pohodově, pak se to nějak zrychlilo a já si pořád říkal, že to je jen přechodné, než srovnáme real time a official time a že to pak ustojím. Ale nějak jsem tu tepovku kolem 85% TFmax neustál a po 15. kilometru už mě všichni jen předbíhali. Od cca 32. kilometru už jsem občas popošel a ještě k tomu mě pekelně bolela ramena. Ale říkal jsem si, že do těch 4 hodin to dám. Pak mě braly křeče so lýtka a když jsem ho protahoval, tak jsem ji chytl do stehna. Po asi 35. kilometru jsem už praktikoval indiánský běh, protože když jsem chvíli běžel, tak mě píchalo na plicích. V cíli za 4:09:30 s křečí v lýtku. )Medajle je moc pěkná.
„Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“
David hlavne diky tomu ze zacal behat me dost postouchnul abych fakt neflakal treningy a bral to vic vazne, bez nej bych urcite nbezel ani Bakov atd. a tim padem bych byl na tom o dost huur pri maratonu.
Je to ted takovej muj tajnej tahoun "c)
I kdyz se mu to nepodarilo tak nam teda poradne utek "c)
Taky gratulace, co mas v planu dalsiho ze bych se zase pridal?
Je to ted takovej muj tajnej tahoun "c)
I kdyz se mu to nepodarilo tak nam teda poradne utek "c)
Taky gratulace, co mas v planu dalsiho ze bych se zase pridal?
"Nezdar není hanbou, hanbou je strach z pokusu."
I.V.Mičurin
I.V.Mičurin
No to nehrozí
Dnes jsem třeba běh vynechala - vyměnili jsme si s Kubčou stranu na posteli, aby nekoukal na TV přes mě (spící) - na tý jeho straně jsem se tak blbě vyspala, že jsem neměla ani pomyšlení, jít ven trajdat (navíc mě i ráno bolela hlava, což se mi už dlouho nestalo).
Tak snad zítra...jestlipak někdy taky uběhnu 10 km - zatím to tak nevypadá
Dnes jsem třeba běh vynechala - vyměnili jsme si s Kubčou stranu na posteli, aby nekoukal na TV přes mě (spící) - na tý jeho straně jsem se tak blbě vyspala, že jsem neměla ani pomyšlení, jít ven trajdat (navíc mě i ráno bolela hlava, což se mi už dlouho nestalo).
Tak snad zítra...jestlipak někdy taky uběhnu 10 km - zatím to tak nevypadá
Můj první triatlon:
http://forum.behej.com/tema-1457-par-te ... tr2#p27179
je to o pár příspěvků výš
http://forum.behej.com/tema-1457-par-te ... tr2#p27179
je to o pár příspěvků výš
„Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“
Advid píše:Můj první triatlon:
http://forum.behej.com/tema-1457-par-te ... tr2#p27179
je to o pár příspěvků výš
gratuluji
,jsi jednička, že jsi do toho šel, to je můj sen 
dik za podporu 
, trening mi zacina o pol hodinu..
ty hlavne reprezentuj spotovce, mat tvoju disciplinu achjo.. u mna vacsinou pohybova pravidelnost skonci cca po troch dnoch. potom chvilu pauza, uplne mi to vypadne a ked si spomeniem ze som zase vynechal par dni, to sa do toho musim zase dostavat. momentalne vobec nebeham, len zacvicim doma cinky, brusaky a kliky, asi by mi pomohlo zaregistrovat sa na tu stranku o behani, pekne vam tam pribudaju tie kilometre, to uz by som mal pocit ze si nemozem predsa robit medzi tymi profikmi hanbu a flakat..
, trening mi zacina o pol hodinu.. ty hlavne reprezentuj spotovce, mat tvoju disciplinu achjo.. u mna vacsinou pohybova pravidelnost skonci cca po troch dnoch. potom chvilu pauza, uplne mi to vypadne a ked si spomeniem ze som zase vynechal par dni, to sa do toho musim zase dostavat. momentalne vobec nebeham, len zacvicim doma cinky, brusaky a kliky, asi by mi pomohlo zaregistrovat sa na tu stranku o behani, pekne vam tam pribudaju tie kilometre, to uz by som mal pocit ze si nemozem predsa robit medzi tymi profikmi hanbu a flakat..
, myslel som ze je tam registrovana..
tu som asi ti nepomůžu čísílko, minulý týden jsem byla běhat 3x a tenhle ještě vůbec, každej den jsem v autoškole, potom 4 km pěšky domů, přijdu s vlčim hladem, potom dělám testy a jim a u toho se pěkně přejim, takže už se mi běhat nechce. Akorát ve středu byla výjimka, to jsem měla radostnou chuť si jít zaběhat, ale musela jsem řádně uklidit kvůli návštěvě a to jsem skončila kolem desátý, takže taky nic. Ráno už se nedokopu vůbec. Včera jsem usla asi v půl osmý, sotva jsem přečetla pár stran z učebnice AŠ. Snad se mi podaří rozběhat to příští týden...takže máme asi stejný problém no mám 81 km 
asi ti nepomůžu čísílko, minulý týden jsem byla běhat 3x a tenhle ještě vůbec, každej den jsem v autoškole, potom 4 km pěšky domů, přijdu s vlčim hladem, potom dělám testy a jim a u toho se pěkně přejim, takže už se mi běhat nechce. Akorát ve středu byla výjimka, to jsem měla radostnou chuť si jít zaběhat, ale musela jsem řádně uklidit kvůli návštěvě a to jsem skončila kolem desátý, takže taky nic. Ráno už se nedokopu vůbec. Včera jsem usla asi v půl osmý, sotva jsem přečetla pár stran z učebnice AŠ. Snad se mi podaří rozběhat to příští týden...takže máme asi stejný problém no mám 81 km Report z Jizerské padesátky
Tak tedy. Ještě ve čtvrtek jsem jel z práce na kole a docela jsem do toho dupal a v pátek se mi zdály nohy nějaké tuhé, tak jsem šel večer do sauny, abych měl pocit, že jsem pro přežití Jizerské padesátky udělal všechno. V sobotu ráno už jsem jako obvykle nemohl dospat, tak jsem psánek aspoň předstíral. Ono když člověk vstává skoro celý týden v 5 ráno, tak se pak v sobotu do osmi spí blbě.
No a pak jsem po důkladné kontrolě proviantu vyrazil a omylem vlezl do cyklobusu. Ale to nakonec nevadilo, jen jsem zabral místo nějakému cyklistovi. Ale ten se pak určitě stejně ještě naseděl dost a dost na kole.
Když jsem přiljel do Bedřichova, Marek (Alchemist)(=mé doprovodné vozidlo) už bloudil a hledal to správné parkoviště, tak jsem ho usměrnil telefonem a bylo to v suchu. Mělo mě to ale varovat. Viz dále.
Z běžců tam zatím byla tak slabá čtvrtina, tak jsme si popovídali o botech a zraněních, což jsou oblíbená běžecká témata a čekali na další šílence.
Když už jsem byli skoro všichni (Miloš Škorpil zaspal), tak Marka napadlo, že si to pojede předem kousek projet. Tak jsme se domluvili, kde se sejdeme a odjel i se zásobou banánů, medu, rozinek, náhradního prádla a náplastmi, kdyby něco. Kdo mě zná, ví, že neponechám nic náhodě.
Pak Miloš dorazil a vyběhli jsme. Celkem nás bylo 8 mužů a jedna žena. Ač vypadala jako křehká dívka, je to železný muž (IRONMAN))
Pro méně znalé vysvětlivka: Miloš Škorpil je jeden z našich nejlepších ultramaratonců. Běžel myslím dvakrát kolem republiky, je držitelem několika rekordů a pod, takže ta padesátka pro něj byla jen takový výklus. A je o něm známé, že jak si ho kdo rozběhne, tak rychle pak běží celou trasu. Konec vysvětlivky. (-:
Běželi jsem pomalu s vědomím, že když to napálíme, nedožijeme se konce. Ale přesto jsem v kopcích předbíhali cyklisty, což nás posilovalo na duchu, leč bohužel ne na těle. Abych chudáka Marka pořád jen nepomlouval, tak v jedné zatáčce vyskočil z lesa držíce misku supersladkého ananasu a tak jsem se na něj vrhli. Po pár kilometrech bylo místo, kde měl Marek zase čekat. Ale ejhle, on nikde. Naštěstí po chvilce přijel a já natlačil jednoho banána a do ruky si pro jistotu vzal dalšího. To se později ukázalo jako velice prozíravé. (-: Pořád jsme běželi plus mínus ve skupince a na rozcestích se vždycky chviličku čekalo na posledního běžce. Pak jsem běželi dlouho předlouho a po Markovi ani vidu ani slechu, tak jsem kapituloval na raw refreshment a dal si jablečný gel od Isostaru. Jó chemie, to je věc. Ale při volbě doběhnout na trochu chemie nebo nedoběhnout byla volba jasná.
Pak nás ještě jednou našel a tak jsem dal zase jeden banán a zase jeden do ruky, ale pak už jsem ho viděl až na parkovišti. Ale proto, že jsme běželi všichni pohromadě a měli celkem dva další cyklisty jako doprovod, tak o nic nešlo a hlady jsem neumřel. Navíc to při společném běhu mnohem lépe utíká a člověk pořád nepočítá, kolik to ještě bude.
Po brutálném výběhu od Smědavy na Kneipu jsem si dopřáli zasloužené občerstvení, tj. někdo pivo, někdo kafe a já s ještě jedním kolegou Birella. Pak už to bylo jen dvacet kiláčků a to už bylo víceméně z kopce. Akorát těch posledních deset se blbě běželo přes kameny, protože se musely zvedat víc nohy a to nic moc. No a pak jsem to doběhli a byl konec. Suma sumárum 50km za 4 hodiny a 46 minut čistého času. Tak jsem spokojený.
No a pak jsem po důkladné kontrolě proviantu vyrazil a omylem vlezl do cyklobusu. Ale to nakonec nevadilo, jen jsem zabral místo nějakému cyklistovi. Ale ten se pak určitě stejně ještě naseděl dost a dost na kole.
Když jsem přiljel do Bedřichova, Marek (Alchemist)(=mé doprovodné vozidlo) už bloudil a hledal to správné parkoviště, tak jsem ho usměrnil telefonem a bylo to v suchu. Mělo mě to ale varovat. Viz dále.
Z běžců tam zatím byla tak slabá čtvrtina, tak jsme si popovídali o botech a zraněních, což jsou oblíbená běžecká témata a čekali na další šílence.
Když už jsem byli skoro všichni (Miloš Škorpil zaspal), tak Marka napadlo, že si to pojede předem kousek projet. Tak jsme se domluvili, kde se sejdeme a odjel i se zásobou banánů, medu, rozinek, náhradního prádla a náplastmi, kdyby něco. Kdo mě zná, ví, že neponechám nic náhodě.
Pak Miloš dorazil a vyběhli jsme. Celkem nás bylo 8 mužů a jedna žena. Ač vypadala jako křehká dívka, je to železný muž (IRONMAN)
)Pro méně znalé vysvětlivka: Miloš Škorpil je jeden z našich nejlepších ultramaratonců. Běžel myslím dvakrát kolem republiky, je držitelem několika rekordů a pod, takže ta padesátka pro něj byla jen takový výklus. A je o něm známé, že jak si ho kdo rozběhne, tak rychle pak běží celou trasu. Konec vysvětlivky. (-:
Běželi jsem pomalu s vědomím, že když to napálíme, nedožijeme se konce.
Ale přesto jsem v kopcích předbíhali cyklisty, což nás posilovalo na duchu, leč bohužel ne na těle. Abych chudáka Marka pořád jen nepomlouval, tak v jedné zatáčce vyskočil z lesa držíce misku supersladkého ananasu a tak jsem se na něj vrhli. Po pár kilometrech bylo místo, kde měl Marek zase čekat. Ale ejhle, on nikde. Naštěstí po chvilce přijel a já natlačil jednoho banána a do ruky si pro jistotu vzal dalšího. To se později ukázalo jako velice prozíravé. (-: Pořád jsme běželi plus mínus ve skupince a na rozcestích se vždycky chviličku čekalo na posledního běžce. Pak jsem běželi dlouho předlouho a po Markovi ani vidu ani slechu, tak jsem kapituloval na raw refreshment a dal si jablečný gel od Isostaru. Jó chemie, to je věc. Ale při volbě doběhnout na trochu chemie nebo nedoběhnout byla volba jasná.Pak nás ještě jednou našel a tak jsem dal zase jeden banán a zase jeden do ruky, ale pak už jsem ho viděl až na parkovišti. Ale proto, že jsme běželi všichni pohromadě a měli celkem dva další cyklisty jako doprovod, tak o nic nešlo a hlady jsem neumřel. Navíc to při společném běhu mnohem lépe utíká a člověk pořád nepočítá, kolik to ještě bude.
Po brutálném výběhu od Smědavy na Kneipu jsem si dopřáli zasloužené občerstvení, tj. někdo pivo, někdo kafe a já s ještě jedním kolegou Birella. Pak už to bylo jen dvacet kiláčků a to už bylo víceméně z kopce. Akorát těch posledních deset se blbě běželo přes kameny, protože se musely zvedat víc nohy a to nic moc. No a pak jsem to doběhli a byl konec.
Suma sumárum 50km za 4 hodiny a 46 minut čistého času. Tak jsem spokojený. „Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“
-
hugo
- Site Admin
- Příspěvky: 1749
- Registrován: úte bře 07, 2006 8:25
- Bydliště: Brno
- Kontaktovat uživatele:
Gratuluji, skvělý čas i popis .
.„Zemi nedědíme po předcích, nýbrž si ji jen vypůjčujeme od našich dětí.“
Antoine de Saint-Exupéry
Kontakt: admin@vitrawian.eu
Antoine de Saint-Exupéry
Kontakt: admin@vitrawian.eu
mily davide advide,
jo, jo je to tak u me si vzdy byl a jsi HVEZDA! jen tak dal. doufam ze priste az pobezis, hofi nebude chybet.
spln si vsechna tva prani, ty na to mas.
kveta
jo, jo je to tak u me si vzdy byl a jsi HVEZDA! jen tak dal. doufam ze priste az pobezis, hofi nebude chybet.
spln si vsechna tva prani, ty na to mas.
kveta
laska a ovoce @ http://fruitariankveta.blogspot.com/
Re: Report z Jizerské padesátky
1*Advid píše:... 50km ...