Jindra píše:buc11 píše:na ÚP mi sdělili, že dyž pudu do práce těsně před ukončením a nevyberu všechny prachy a pudu dělat na 3 měsíce, můžu se zas zasunout na ÚP a znovu si užívat podpory
Buci dávám Ti detailní odpověď do SZ, čauky
díky, moc to nechápu, možná kvuli oslavnejm viným střikům, věřím, že bude osobní příležitost, stejně to budu potřebovat až v říjnu
a vůbec, pište mně na mejl, sz je furt zahlcený a musím mazat cený zprávy
rš: škoda že se nezrealizoval spajn
právě sem se vrátil z volyně, teda včera,byl to neuvěřitelný adrenalinový zážitek, který překonal zatím vše a nebo sem to zapomněl, hlavně proto, že se střídaly okamžiky naděje s totální skepsí až beznadějí, bohužel zase sem shledal, přes svou teoretickou i praktikující připravenost, totální se vláčení se krevními ščávami ať sem se snažil jakkoliv a přitom šlo jen vo věci, sice v milionových valuech, ale přesto. Přesně vzato, nešlo mi vo ten domek, ten ať by vzal čert nebo voda, spíš, že by se tu usalašili nějací cizáci a narušovali, mimochodem, furt přitom tu popíjím, střídám vino tinto e vino rosado vith honey
snad stručně , nějak sem se emilem zapletl s nějakým jč podvodníkem, tedy před 13ti lety, sice sem nakupoval domek cez RK, ale visely tam akési 2 melóny a když sme mysleli, že se to akosi vyřešilo sem zjistil, že sem si akosi nezkontroloval KS, že se RK spletli a nevšimli si ani na KÚ ani stavebním, ani vlastně voni, ti podvodníci, vlastně nikdo, že vlastně ten dům z tej KS vypadl, takže v současnosti jsem vlastně totálně majetkem nezatížený svobodný člověk. Takže hlavní podvodník, cca sto melounů furt sedí, jako dvoržak, a já navštívil tu rodinu nižšího podvodníka, cca jen 20 melounů, a myslel, že už nežije sem čet, že podnikatela z.h.rky pověsili za nohy a že už je mrtvej, tak sem z ZP zjistil, že furt bydlí na tom náměstí, hned vedle rathausu a to v původním domě stejně starým, čili rok 1600 a je to na něm i vidět, nebyly zvonky, ale zkušeně sem se propracoval dobnitř, a přes pavlač i nakouk do bytu, ale nikde nikdo, tak sem šel na výlet z volyně směr prachatice po červenej, tak 20 km a vrátil se vláčkem, nádherná příroda, v druhým kole už úspěch, opět zkušeně přes zamčený dveře, zvonek neměli a stejně ani nefunkoval, mně ona , vlastně vlastnice votevřela, a to mně bylo jasný že tu zmáknu, jenže koukala jak jojo a nebyla stavu situaci pochopit a že prej je unavená(já myslel, že z práce a vona se byla koupat) a že musí jako muž, tak sem zjistil že vlastně žije, což bylo nepříjemné, ten byt pod střechou byl rozdělen na dvě části, ten její jakštakš, tedy ten pokoj vzbuzoval dojem normality, zato ta druhá část totálně prázdná, akorát stůl a psací stroj, možná postel ale to by musela být za rohem, tak ho povolala a už se to začalo hroutit,navíc sem probleptl, že ho jako k tomu nepotřebujem, že vlastník je vlastně vona, ale to sem si naběh, se ho to dotklo, ale jelikož jsem taky skvělý, podařilo se mi to umnou argumentací trochu napravit, přestávám už pít, ale jen proto, že se mi nechce jít do sklepa pro další flašu, a že von to jako nepodepíše, teda joko že to ženě nedovolí a zkonzultuje se svým právníkem, a na ní bylo vidět, že se toho sama neodváží, měl sem totiž připraven notářský materiál nedaleko v prachaticích. A prej aŤ přijdu zítra po 12té, tak sem šel na pivo, skvělý strakonický kvasničák 13ka v parku s výhledem na menší mlýnský kolo, pak sem přespal kousek u splavu vedle fabričky v autě, kde mě ráno budili malí haranti a čuměli na mě i lidi doucí do práce. Tak sem vyrazil zase po červené, tentokrát na sever do strakonic, sice sem zabloudil, tak se to protáhlo na 20 km, ale zase nádherná krajina a i výlet a to sem ještě koupil skvělý banány v bile za 16 /samozřejmě potravu sem měl svou tak na 2 a půl dne) a zpět hned vláčkem abych to stih. Ovšem považoval sem to za ztracený, a byl docela demoralizován páč se mi nedařilo vyčistit mysl, ač sem prováděl jakákoliv duchovní cvičení co mě napadly, neb mně bylo jasný, že mu to dojde a bude to chtít využít. Vláček jel i cez hoštice, měl sem chuŤ vyskočit páč fakt zastavoval jen na znamení. Na kuráž sem šel zase na tu 13ku, sem věděl, že to nevyjde a nikam nepojedu, navíc dal sem si jen malý (stydím se) a zředil sem si ho zelenou ščávou, i pinklica se ptala jestli to není tráva a já že jo a bylo vidět, že v pravé mladé části zahrádky sem hodnotově stoupl, leč výhodného rozpoložení sem nemohl využít, schylujíce se již k jedné a tak se vybral v hluboké depresi zasejc na náměstí a opět sem se propracoval vcelku bezproblémů dovnitř, i voni se tomu divili, že ostatní návštěvy s tím mají potíže (asi vymahači), hned na mne houk kde jako su, že řek ve 12 a že žena je jako nachystaná a že nemůže na slunko, ať sem se sebevíc snažil, nedokázal sem potlačit pocit opojné radosti, kteréhož nedokázali pravděpodobně z nedostatku času využít a volal hned na notářství do prachatic, že musíme hned ject a vona jestli su praštěnej, že má naobjednaný strany, že příští týden, zde sem opět projevil své úspěšné vyjednávací schopnosti se staršími i když mladšími než já ženami, že jako za 2 hodiny a von, že jak se na mě tak dívá a dle mých vyprávěnek ať jedeme hned, naštěstí nechtěl jet s námi, a tak sem běžel pro auto, a fakt sem to zas nemoh najít i dyž sem tam už byl,a tak sme šli do kavárny, ona je stejně stará jak já, ovšem tučná a chorá v důchodu, mimochodem mi sdělila, že jedla zeleninu a krekry a málo bílkovin a dr ji sdělil, že z toho bude mít cukrovku, tak jí vyváženě, dala si pohár, kaloriše bombe a ať si dám jako pozor, sem přisvědčil a taky si objednal zmrzlinu se šlehačkou, nejen že mi to nechutnalo, ale musel sem to jít ještě rychle vyklopit, ale najednou už bylo půl, tak mě chyt amok, že to nestihnem, páč ona chodila pomalu, naštěstí se jim to protáhlo a ještě poslední stresy byly, dyž se jí ptala, jestli si to fakt přečetla a jestli tomu fakt rozumí a chceli to opravdu podepsat, tvářil sem se neutrálně, bylo vidět že to vůbec nechápe, ale podepsala to, takže na 95% je to na dobré cestě, tAKŽE MĚ TA NEPozornost přijde jn na 60, 70 litrů za nesmyslné poplatky, ty 2 melouny věřím, že z tej závory odstraním. Po cestě zpět mi rozprávěla story rodiny, jak von všechno převed na ni, a že jim všechno zebrali vymahači/děti, kerý taky nic nemaj, se vzdali dědictví, jež obsahuje jen dluhý ve vyšších řádech/ a že se rozvedli a von si nějak blbě platil tak má důchod jen tři a půl a to mě překvapil, prej má 70 a vypadal skvěle tak na padesát takovej vousatej viking, takovej frajer, kerej se zbaví v rozpoložení čehokoliv a že sem měl štěstí, že mívá stavy a že sem trefil právě ten dobrej a že tam v pokoji nic nemá že všechno prohraje nebo proglgá, ale že z pokoje jí zatím nic nebere a vona měla jen 30 korun, ale i když sem měl nachystaný že bych jim nasypal max deset litrů, tak sem jí chtěl aspoň oběd, že ne a nakonec sme šli do kůpu a koupila si jen brambory a zbylo jí ještě 15 kč, rači sem se už neptal jestli bude něco k tomu a tak sem v duchu jen chvilku rozmýšlal, jestli bych to jako nezaplatil, ale vybojoval sem vnitřní boj že ne a sem odjel ať mě nedej bože navštíví, věřím, že nedaj dohromady na lístky.
Zastavil sem se ještě v čb, vrazil si budvarskej kvasničák za 35 v masných krámech, trochu se vylekal a kapku odklopil a vyrazil na korčuliach směr hluboká, podél asi vltavy. Sqělá stezka s krásným povrchem, jelikož už lechce znaven, dal sem jen 10, ta hluboká je 15 a je krásně vidět, sem si dosud ani neuvědomoval, že je na kopcu, byla tam spousta korčuliarou, hlavně korčuliarok a většinou jen mladé a přiměřeně tomu vedru i oděné. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx (zde byl trochu hanlivý výrok). Určitě si sem ještě ale cez noc zajedu.
Dnes trh, kúpačka na kraváku, stretol som e, ale nepodařilo se mi ji přesvědčit na pařbu nebo třešně v hb, nějak se mi to nedaří sesynchronizovat, měl bych to asi prokonzultovat s mirou a nebo šárkou?
Takže jen makačka teď už snad na vlastní latyfundii.