warchar

[kveta]

hezký

[warchar]

Týrají mne sice popisy bájné Australské přírody z pera Květy, ale zde u nás (Velká Úpa) je přeci také hezky, až tajemně.


rob.

Dnes ráno šťáva, dopoledne dva banány, k obědu salát od vietnamce (už to není nějak ono ty saláty), před chvíli několik hroznových kuliček sladkých, uvnitř peckovitých.

Včera jsem nakoupil ovozel v Lídlu. Nevím jestli to bylo drahé nebo levné, nemám srovnání, leč nebylo to shnilé a s muškami, jak to tu máme v Kauflandu. Ale už na pokraji našeho krásného horského městyse svítá mega stavba, jejíž součástí by mělo být všeobsahující Tesco. Snad nabídka bude veselejší, méně mokvavější.

Nic mne nebaví, což bylo i před půstem, takže to není možné kauzálně propojit. Rád bych se trochu pohyboval, ale není kdy (to je obzvlášť vypečená výmluva) a musel bych být na sebe hodně tvrdý, což já nedokážu.

Včera jsem šel na poštu a nazřel v podloubí podivného prodejce s košíkem čehosi. Když je potkávám, dříve než stačí svou řeč načnout, stroze oznamuji že nechci. Byl to pytlík nějakých věcí, zřejmě k požití. Křičel na mne ještě jestli jsem z lékárny (mám bílý mundůr), ale již jsem mu nedopřál pozornosti.
Když jsem šel zpět, byl tam stále a věděl jsem, že jeho vtěrnost bude opětovná.
"Opravdu nechcete?"
"Kdepak"
"A nějaké duchovní knížky?"
"Mám vlastní." Oznámil jsem přes rameno, rychle se vzdalujíc.
"A jaké?" Volal s nadějí v hlase.
"Nemám času" Křičel jsem přes podloubí k jeho lesní postavičce.
"Já mám času dost, chcete nějaký?" Kontroval sebejistě.
"A co duchovno?" Volal ještě.
"Kdybys věděl co je duchovno, neobtěžoval bys lidi okolo" Uzavřel jsem s úsměvem a přidal do kroku, byv bych byl již v teple svého hájemsví.
Jsem totiž alergický na lidi, co mne obtěžují svým byznysem. Volají mi s úžasnými nabídkami, píšou o úžastných věcech které musím mít a někdy se i do domácnosti vetřou, to aby si odnesli starý vysavač a nechali nový, lepší, za 150000. Raději bych tam viděl bezdomovce, nebo muzikanty, rád bych jim přihodil drobné, pokud by mne za rukáv usoplený netahali.
Nedá se tedy ni tvořit, ni konzumovat, je špatná doba pro mé ego. Tak snad až pootočí Dharma svým kolem.

[Panda]

Já už vyřadil z pozornosti i bezdomovce, poté co jsem párkrát doplatil na příspěvek na večeři který pak skončil v krabičáku. Oni nechtějí změnu, ne že by nemohli (samozřejmě výjimky se najdou vždy).

[warchar]

Já už vyřadil z pozornosti i bezdomovce, poté co jsem párkrát doplatil na příspěvek na večeři který pak skončil v krabičáku. Oni nechtějí změnu, ne že by nemohli (samozřejmě výjimky se najdou vždy).

Ano, zvláště pak na malém městě je jich dost. Onehdy jsme psali o Vodákovi: http://url.memy.cz/uyk8Ol . Tady v Trutnově je taky jeden dobrej, potkávám ho na vernisážích. Ostatně kdyby bezdomovec dbal na svůj zevnějšek, najedl by se všude dosytosti (vernisáže, kongresy...) Třeba jsem byl v Ikea a co tam zbějvá jídla, to je neuvěřitelný. Než to vyhodit..

[kveta]

warchar, všude dobře doma nejlíp

a pando, já občas přispěju žebrajícímu i nežebrajícímu bezdomovci a co si s tím udělají je jejich věc. v létě v praze na hl.nádraží s kámoškou čekali na vlak do bratislavy, v parku na sluníčku, přišel bezdomovec a chtěl drobný, tak jsem ho poslechla, a on si ke mě sednul a klábosili jsme a kámoška v tý době kupující lístenky se vrátila a připojila se, než jsme odcházeli na vlak, přidala jsem mu ještě pár drobáků i jsem si ho vyfotila, a fakt měl upřímnou radost, a když jsme vstali a šli na ten vlak, on si všiml že nemám boty a volal za námi paní vy nemáte boty, a já s úsměvem no nemám a kámoška mi říká ten je asi hotovej z toho že ty invalidní a bez bot jsi mu dala peníze a pak obě hihihihi

[Fiona]

No jo, ale jak se k tomu jidlu dostat? Uz jsem parkrat premyslela nad jeho opetovnou distribuci nejakym zpusobem, bytostne totiz nesnasim vyhazovani... jenze kdo z tech co jim toho tolik zbyva ma takovou politiku ze by to dal zadarmo? ne ze bych v zivote nepotkala par milych obchodniku, co prodavaj to nejlepsi a to cemu uz se krati cas radi zadarmo nebo za pakatel pridaj. Ale je jich jak safranu. Vic je tech co si davaji extra zalezet na tom aby se to co je na vyhozeni nedostalo k lidem zadarmo, aby nahodou neprestali muset nakupovat...

[warchar]

No jo, ale jak se k tomu jidlu dostat? Uz jsem parkrat premyslela nad jeho opetovnou distribuci nejakym zpusobem, bytostne totiz nesnasim vyhazovani... jenze kdo z tech co jim toho tolik zbyva ma takovou politiku ze by to dal zadarmo? ne ze bych v zivote nepotkala par milych obchodniku, co prodavaj to nejlepsi a to cemu uz se krati cas radi zadarmo nebo za pakatel pridaj. Ale je jich jak safranu. Vic je tech co si davaji extra zalezet na tom aby se to co je na vyhozeni nedostalo k lidem zadarmo, aby nahodou neprestali muset nakupovat...

Někde jsem četl, že je v Praze organizace, která se zabývá tím, že vaří pro bezdomovce z vyřazeného zboží. A pak tu jsou samozřejmě Guerilly Freeganu

Tady je banán. A tady čili paprička
Jedeme nočním Brnem. Je pátek, půl jedenácté v noci. Všechna místa v autě jsou obsazená. Cestující šustí igelitkami. Cíl? Kontejner jednoho z brněnských hypermarketů. Každý den tam totiž vyhazují zeleninu a ovoce. Právě pro ty přijíždějí brněnští freegani. „Jméno supermarketu tam ale raději nepište. Aby nám kontejner nezavřeli,“ upozorňuje jeden z freeganů Josef Maňák.
Z obrovského kontejneru se již line zápach kvasícího ovoce a zeleniny. Ty plní téměř tři čtvrtiny obrovské nádoby. Většina potravin na vrchu hromady na pohled vypadá téměř nepoškozeně a poživatelně. „Tohle všechno vyhodili dnes. Je toho víc než jindy,“ říká Maňák a společně se dvěma kolegyněmi se noří do nitra kontejneru. Je vegan a tímhle způsobem získává téměř tři čtvrtiny jídla, které za měsíc sní. „Dnes je tu hodně jablek. Přitom jsou úplně v pořádku. Mají na sobě třeba jen malou černou tečku, a proto je supermarkety vyhodí,“ kroutí hlavou brněnská freeganka Lenka, která kvůli zaměstnání nechtěla uvést své příjmení.
Dnes nabírají ovoce a zeleninu do několika igelitek. Většinou si podle Lenky berou jen pro vlastní potřebu nebo pro známé. Tentokrát z nasbíraného jídla ovšem navaří na jeden brněnský koncert. „Tady máš hezký banán. A tady je dokonce čili paprička,“ volá nadšeně Lenka a podává ovoce třetí freegance Janě.
Igelitky se pomalu plní. „Pozor, tady uprostřed už je to teplé. To raději neberte,“ upozorňuje Maňák. Dodává, že pokaždé nechá nasbíranou zeleninu přes noc ležet a ráno ji zkontroluje, zda není plesnivá. „Zkažené kusy bez milosti vyhazuji,“ dodává freegan.
Akce, netrvající déle než čtvrt hodiny, nevzbudila ničí pozornost. Trojice ještě kontroluje, jestli po ní u kontejneru nezůstal nepořádek. A pak s plnými igelitkami odchází do noci k jejich autu na parkovišti.

Nebo by to mohlo být jako někde funguje, že dáš před dům věci co nepotřebuješ a on si je někdo odnese. Naposled jsem se takto zbavil dvou křesílek. Každý dům by tam měl před dveřmi vaničku, do které by se odkládalo jídlo, které už nebudeme spotřebovávat. Ale to je v našem systému už asi neprůchodné. Normy a předpisy nás pevně svázaly do kozelců.

[macik]

warchar, všude dobře doma nejlíp

a pando, já občas přispěju žebrajícímu i nežebrajícímu bezdomovci a co si s tím udělají je jejich věc. v létě v praze na hl.nádraží s kámoškou čekali na vlak do bratislavy, v parku na sluníčku, přišel bezdomovec a chtěl drobný, tak jsem ho poslechla, a on si ke mě sednul a klábosili jsme a kámoška v tý době kupující lístenky se vrátila a připojila se, než jsme odcházeli na vlak, přidala jsem mu ještě pár drobáků i jsem si ho vyfotila, a fakt měl upřímnou radost, a když jsme vstali a šli na ten vlak, on si všiml že nemám boty a volal za námi paní vy nemáte boty, a já s úsměvem no nemám a kámoška mi říká ten je asi hotovej z toho že ty invalidní a bez bot jsi mu dala peníze a pak obě hihihihi

květi, to mě fakt pobavilo, ty jsi číslo...ty máš nějaké zjevné fyzické postižení? já mám u tebe nějak zafixované, že jsi někdy dávnějc měla nějakou nehodu nebo něco u čeho jsi skoro zemřela a že strava hrála roli v tvém uzdravovacím procesu, ale nějak si pod tím neumím nic bližšího představit...pokud to není příliš intimní, můžeš o tom něco písnout?

[Panda]

Nebo by to mohlo být jako někde funguje, že dáš před dům věci co nepotřebuješ a on si je někdo odnese. Naposled jsem se takto zbavil dvou křesílek. Každý dům by tam měl před dveřmi vaničku, do které by se odkládalo jídlo, které už nebudeme spotřebovávat. Ale to je v našem systému už asi neprůchodné. Normy a předpisy nás pevně svázaly do kozelců.

V Mostě je zvykem dávat nepotřebné věci poblíž popelnic a lidi si to postupně zas rozebírají (také jsem po přestěhování začínal s popelnicovým nábytkem). Městu se to moc nelíbí a začalo dávat pokuty za znečišťování.

[warchar]

také jsem po přestěhování začínal s popelnicovým nábytkem). Městu se to moc nelíbí a začalo dávat pokuty za znečišťování.

Ano, neboť systém má radějí, když je třeba si na takové věci vypůjčit a koupit nové, neboť tak podporujem bankovní sektor, jakož i výrobce, kteří díky tomu zajišťují širokou nabídku všeho spotřebního zboží.

[warchar]

Tak to jsem se po dlouhé době vzbudil před budíkem, ale asi jen minutu a spal bych dál. V pravdě bych se nejraději už vůbec nevzbudil, při spaní sem tak nějak víc hapy.
Včera byla drobná rodinná rozmíška, tak jsem chvíli vzpomínal, esli spolu sme zadobře nebo špatně-li.
V práci nic zajímavého, přes oběd k notáři sepsat S.R.O. (není mi pomoci, stále víc se zamotávám). Ještě jsem stich připravit došlou obuv pro moudré lidi, kteří vědí, že noha nepatří do bot, ale na trávu a teď si plánuju vystřelit na poštu. Zde je pohled od naši pošty ke kostelu. Myslím že je to muzeum, kde jsem ještě nepobít.



Ráno už nemusím hned běžet na záchod, což může být půstem, nebo tím že jsem večer nic nepil. Venku je deštivo a není se na co těšit.

[kveta]

já když půstuju a i hned po běhám na wc více frekventovaně hihihi

[kveta]

chodím jen po trávě jak a pokud možno, i písek listí hlína atd taky požitek Mango taky bez bot

pěkný obrázky

[kveta]

warchar, všude dobře doma nejlíp

a pando, já občas přispěju žebrajícímu i nežebrajícímu bezdomovci a co si s tím udělají je jejich věc. v létě v praze na hl.nádraží s kámoškou čekali na vlak do bratislavy, v parku na sluníčku, přišel bezdomovec a chtěl drobný, tak jsem ho poslechla, a on si ke mě sednul a klábosili jsme a kámoška v tý době kupující lístenky se vrátila a připojila se, než jsme odcházeli na vlak, přidala jsem mu ještě pár drobáků i jsem si ho vyfotila, a fakt měl upřímnou radost, a když jsme vstali a šli na ten vlak, on si všiml že nemám boty a volal za námi paní vy nemáte boty, a já s úsměvem no nemám a kámoška mi říká ten je asi hotovej z toho že ty invalidní a bez bot jsi mu dala peníze a pak obě hihihihi

květi, to mě fakt pobavilo, ty jsi číslo...ty máš nějaké zjevné fyzické postižení? já mám u tebe nějak zafixované, že jsi někdy dávnějc měla nějakou nehodu nebo něco u čeho jsi skoro zemřela a že strava hrála roli v tvém uzdravovacím procesu, ale nějak si pod tím neumím nic bližšího představit...pokud to není příliš intimní, můžeš o tom něco písnout?

macíku, kdysi mě tu pavlínka, ta už tu dlouho nebyla, požádala abych napsala jak jsem se se svým fyzickým postižením vyrovnala, napsala jsem o tom blog a je tam i odpověd na tvojí otázku

http://ovocnakvetinka.blogspot.com/2009 ... atere.html

[kveta]

Já už vyřadil z pozornosti i bezdomovce, poté co jsem párkrát doplatil na příspěvek na večeři který pak skončil v krabičáku. Oni nechtějí změnu, ne že by nemohli (samozřejmě výjimky se najdou vždy).

Ano, zvláště pak na malém městě je jich dost. Onehdy jsme psali o Vodákovi: http://url.memy.cz/uyk8Ol . Tady v Trutnově je taky jeden dobrej, potkávám ho na vernisážích. Ostatně kdyby bezdomovec dbal na svůj zevnějšek, najedl by se všude dosytosti (vernisáže, kongresy...) Třeba jsem byl v Ikea a co tam zbějvá jídla, to je neuvěřitelný. Než to vyhodit..

hezky jsi to napsal robisnone o tom vodákovi já byla v šestnácti půl roky v jánských na léčení a mám spoustu hezkých vzpomínek, od tý doby jsem tam ale nebyla jen v hronově a červeným kostelci

[warchar]

já byla v šestnácti půl roky v jánských na léčení a mám spoustu hezkých vzpomínek

Jánky jsou proslulé, však budou se provatizovat a vlci již brousí si zuby, neboť začne boj o kořist nesmírnou. Zatím rychle a hbitě za státní peníze renovují vily a domy, jež později za dobrý peníz myslím koupí.

Ale co naplat Květo, je tam zima. Měli jsme tam u domu krásnou velkou terasu, kde jsem si poseděl asi tak desetkrát do roka, pokud jsem nechtěl sedět v zimní bundě (samořejmě přeháním). Ale byl jsem tam blízko kostela, to mám rád. Teď mám také jeden blízko, ten s věží co každou chvíli zvoní:

[warchar]

Tak jsem pročítal vlákno o tem popíjení slané vody za účelem průjmu a jak jsem byl zpočátku naladěn, postupem času vše opadlo a zvadlo, jak politikova mužnost po prohraných volbách.

Stále kdesi na povědomí si nosím myšlenku, že léčit jde asi v podstatě vším, mnohem důležitější je pozornost. Naše racionální "JÁ" potřebuje cosi jako přesný a "rozumný" výklad, jak to vlastně funguje. Ale podívejme se například na tento vyňatek z knihy o léčbě jídlem, kterou sepsal americký lékař kdysi před lety:

Následující historie nemoci popisuje mé vlastní klinické výsledky
s pacientem, který trpěl nedostatkem funkcí nadledvin v pokročilém
stádiu. Pacient, čtyřiašedesátiletý farmář z Missouri, byl příliš slabý,
než aby mohl zpříma sedět. Jeho tělesná teplota byla velice nízká a jeho
rektální teplota, ani s šesti ohřívacími lahvemi, nepřestoupila 33,8 stupňů. Byl velmi bledý, nehty měl kyanotické, trpěl slabou krátkodechostí,
puls měl 72 a krevní tlak 100/90. Dále trpěl nadýmáním a často zvracel, což jej velmi obtěžovalo. K tomu přistupoval velký edém nohou
a chodidel.
Léčba spočívala v dietě pozůstávající z XYA ze surového sladkého XYA rozmíchaného s nadrobno nasekaným zeleným salátem. Bě-
hem prvních dvou dní a nocí jej dostával čajovou lžičkou každých
patnáct minut. Pak se dávka postupně zvyšovala a během čtrnácti
denních hodin dostával XYA každou půlhodinu. Vážil 55,5 kg. Po
dvou dnech začal spát a jeho tep byl pravidelnější, ale tělesná teplota
byla stále mimořádně nízká. Po pěti dnech se teplota zvýšila a kyanóza
zmizela. Po jedenácti dnech zmizel i edém, a jeho váha klesla na 51,7
kg, což bylo na muže 185 cm vysokého příliš málo. Po čtrnácti dnech
se cítil silnější a bylo mu mnohem tepleji. Když se posadil, necítil
závrať. Nehty měl růžové a nepravidelnost srdeční činnosti skoro úplně
zmizela. Za dvaatřicet dní od začátku léčby se vrátil do Missouri. Jeho
váha stoupla až na 55 kg. Během měsíce při stejné dietě přibral 12,25
kg. Ještě o měsíc později vážil skoro sedmdesát kilogramů. Dva roky
po tom, co jsem ho přijal do léčení, byl natolik zdráv, že se mohl vrátit
ke své práci na farmě. Množství XYA v jeho stravě se stále zvyšovalo, až jej denně snědl z přibližně sedmi XYA. S výjimkou zeleného
salátu nejedl nic jiného.
Když jsem ho poprvé viděl, trpěl pokročilým vyčerpáním nadledvin.
Pohánění zesláblých nadledvin pomocí solných roztoků, povzbuzovacích prostředků a náprstníku mělo za následek srdeční kolaps. Proteinové koloidy XYA působily jako srdeční stimulans a obsahovaly
zároveň prvky, kterých játra mohla použít k všeobecné obnově těla.
Nadledviny se postupně obohatily fosforem. Pacient se dokonale uzdravil.

Jeho výsledky byly velmi dobré, nebo to alespoň tvrdil a není důvod nevěřit jeho padesátiletým zkušenostem. Pokud Vás zajímá, co použil lékař na léčbu, na tomto odkazu je článek v původním znění:
http://url.memy.cz/tGCFIh

Nakonec je tu tedy klasická medicína se svými statistikami a objektivním měřením a pak naše vlastní tápání, kdy zjišťujeme co nám dělá dobře a co ne. Důležitá bude ale asi nakonec přeci jen ta víra



Dneska půjdu domů dříve. Otevřu lahev vinného moku a dolaďovat mezilidské vztahy. Pomalu se ve mně probouzí opět chuť k životu, ale jde to ztuha. Mým nejbližším přítelem je Chlorella, kterou konzumuji v mírném množství, což může být tak do padesáti denně.

Jinak návratovku považuju za ukončenou. Svaly trochu rostou, tuky trochu ubývají. A teď tedy konec s prací a rychle domů.

[macik]

warchar, všude dobře doma nejlíp

a pando, já občas přispěju žebrajícímu i nežebrajícímu bezdomovci a co si s tím udělají je jejich věc. v létě v praze na hl.nádraží s kámoškou čekali na vlak do bratislavy, v parku na sluníčku, přišel bezdomovec a chtěl drobný, tak jsem ho poslechla, a on si ke mě sednul a klábosili jsme a kámoška v tý době kupující lístenky se vrátila a připojila se, než jsme odcházeli na vlak, přidala jsem mu ještě pár drobáků i jsem si ho vyfotila, a fakt měl upřímnou radost, a když jsme vstali a šli na ten vlak, on si všiml že nemám boty a volal za námi paní vy nemáte boty, a já s úsměvem no nemám a kámoška mi říká ten je asi hotovej z toho že ty invalidní a bez bot jsi mu dala peníze a pak obě hihihihi

květi, to mě fakt pobavilo, ty jsi číslo...ty máš nějaké zjevné fyzické postižení? já mám u tebe nějak zafixované, že jsi někdy dávnějc měla nějakou nehodu nebo něco u čeho jsi skoro zemřela a že strava hrála roli v tvém uzdravovacím procesu, ale nějak si pod tím neumím nic bližšího představit...pokud to není příliš intimní, můžeš o tom něco písnout?

macíku, kdysi mě tu pavlínka, ta už tu dlouho nebyla, požádala abych napsala jak jsem se se svým fyzickým postižením vyrovnala, napsala jsem o tom blog a je tam i odpověd na tvojí otázku

http://ovocnakvetinka.blogspot.com/2009 ... atere.html

květko, díky..to jsem netušila, že se ti to stalo tak mladičké...v tom věku mi byla meditace na hony vzdálená a já bych se tam asi unudila...dnes už ten problém opravdu nemám

[kveta]

macíku, nemáš zač. já pocit nudy neznám a nikdy jsem neznala, jsem ráda, že už ti taky nuda nic neříká

[kveta]

já byla v šestnácti půl roky v jánských na léčení a mám spoustu hezkých vzpomínek

Jánky jsou proslulé, však budou se provatizovat a vlci již brousí si zuby, neboť začne boj o kořist nesmírnou. Zatím rychle a hbitě za státní peníze renovují vily a domy, jež později za dobrý peníz myslím koupí.

Ale co naplat Květo, je tam zima. Měli jsme tam u domu krásnou velkou terasu, kde jsem si poseděl asi tak desetkrát do roka, pokud jsem nechtěl sedět v zimní bundě (samořejmě přeháním). Ale byl jsem tam blízko kostela, to mám rád. Teď mám také jeden blízko, ten s věží co každou chvíli zvoní:

vlci si brousí zuby ne jen na jánský ale na všechny lázně a ne jen ty, některý i někteří se, je, už i sežrali. na moje potřeby je zima v celých čechách i okolí a to mluvím jen o letním období. i na slovensku jižním si letos stěžovali, že jen třiktát se v bazénu koupali, tím mysleli třikrát po několik dní, já si tam užívala tu teplou vlnu, většinu času v bazénu i když chlorovaným což opravdu fuj, ale zbytek pohodička. jinak jsem si přečetla vice info o chloru a pravidelně dlouhodobě bych tam nelezla, hledala bych bazén bez.

[kveta]

a ještě, tanečnice moc príma

[Renáta]

Kvetka, Na Slovensku si PánBožko tých 37 stupňov mohol celkom dobre odpustiť v auguste. Práve sme líčíli celý byt a myslela som, že zdochnem. Júl bol síce chladnejší, ale ten august a september to úplne vynahradil. Mám rada striedanie ročných období, nie je to monotónne a príroda je stále iná. Aj zima má svoje čaro, no a jeseň v hore, jednoducho nádhera. Nechcela by som žiť v oblasti, ked je furt len teplo.

[buc11]

no jo, mně není nikdy horko

[Renáta]

Mne teda teplo nevadí, ale to líčenie v horku mi vadilo. Najmä, keď som pucovala celý byt a vyrábala si s parostrojom ešte väčšie horko ako bolo. Muž sa mi smial, že vyzerám ako pekelníčka v tých mrakoch pary. Inak veľké teplo nie je ani pre tú maľovku dobré, blbo to schne, paradoxne.

[warchar]

Ovoce mi nějak nejede, zachraňuje to salát a semena a ořechy. Nutná je přítomnost Dijonské hořčice. Příjemným oživením jest chilli papričky kroužkované nožem a vmíchané včetně semínek.

Po půstu již opět zavodněn, váha o pět kilo stoupla, tuk však nikoliv, svaly utěšeně přibývají.

Čekám kdy se vrátí náklonost k ovoci, neboť je otrava krouhat a vůbec ztrácet přípravou pokrmů času více než nutno.

Jedinou jistotou je nám zdravý a vyvážený partnerský vztah:

[warchar]

VideoZer - Fast, Free and Reliable Video Hosting - TLUSTÍ, NEMOCNÍ A TÉMĚŘ MRTVÍ http://url.memy.cz/uf5Rru

Od Igor Chaun: "Tlustí, nemocní a téměř mrtví je inspirativní film, který sleduje snahu Joea Crosse získat zpět své zdraví. Vydává se tedy na cestu s odšťavňovačem a se slibem, že během následujících 60 dní bude pít pouze čerstvé ovocné a zeleninové šťávy."

[warchar]

Tak Pavel Mácha je podvodník? Co všechno se na tom internetu člověk nedozví...http://www.exotopedia.org/wiki/Pavel_M%C3%A1cha
Začínám být alergický na slovo Čakra. Samozvaní "duchovní" učitelé brzdí vnitřní rozvoj.