Míruv občasník :-)

[cepheus]

Hehehehe .. Pando, taky mi veekend připadal nějak dlouho na zrno, ale řekls to Ty ..

[s.arik]

Večer očekávejme názor básníka, já zatím jen prozaicky tolik, že bylo skvěle, i na zrno došlo, pohankové, a úžasné, Mírův recept si zapište za uši, je bezvadný (on i recept). Jdu pečlivě protřídit, které fotky snese oko veřejnosti, ale přihodím je až večer.

[mira]

Na poetické pojetí nejsem naladěn, z důvodu otrávenosti z práce a z osobní ztráty bližní z dohledu a doteku.
Tak jen tak tak, že něco stručně suše shrnu, když už byl příslib.
Koho nudí popisy, ať tu okem nevisí. Nevisel stále, občas se krátce vzchopil a dal o sobě vědět, že jako ještě není zcela bez vlády,
ale bez té stávající by to šlo, mí drazí a ti druzí.

Setkání s drahou osobou, kterážto osobním vlakem přivlekla převleky a souputníky své.

V sobotu ráno přijeli lehce zpožděným Ti, které jsem celý týden neviděl a očekával, ale jsouce zpozdilý zmatkař, nepřivítal Je na kolejišti,
ale na cestě ke mně, protože byli cesty znalí a zcestovalí.
Odložili si s důvěrou baťůžek v předsíni, neboť jej nebylo třeba na výlet,
který spolem měli v plánu podniknout a spěchali na busák, aby se dopravili do Hájů a z nich do cíle své cesty.
Po čtvrthodince lehce uběhnoucí tam vystoupili a vystoupali na kopec
převysoký, na Strážník šestisetmetrový.
Cesta vedla přes most překonávající zvolna plynoucí a očišťující se říční tok Jizeru a dále kol areálu úpravny textilu.
Pak do polí, mezi staveními a do zalesněných ploch a roští,
kde prvně odpočali a pojedli ovoce, které vydal můj bágl, ve snaze vyhovět a zasytit pěšce.
Proklestili se na slunečnou paseku pod vrcholem, kde se zvěčnili.
Když se vydrápali na hrot kopce, pokračovali po lesné cestě zhruba na východ a pořídili si další záznam své přítomnosti na těchto místech
s nevšedním výhledem a vyhlíželi další zajímavosti na místy blátivé
stezce. Zdravili pocestné a navštívili posed, kde opět něco pojedli
a setrvali v těsném prostoru a kontaktu.
Cedule hlásala ochranu okolitých vrstevnic a vše nasvědčovalo tomu, že brzy dorazí k cíli svého úsilí a snah dobývat a plenit zapovězené odkryvy.
Překonávali nástrahy padlých bučin a vývraty kmenů s kořeny, a orientaci ve vztahu k prostoru neznámému, nepřehlednému, jsouce vybaveni nedostatkem
znalosti terénu a nejasnou mapou.
Tázavě hleděli na výjevy, ten cár papíru a tipovali kudy dál. Smířeni s neúspěchem, který vlastně nebyl, scházeli s vrchu směrem ke
Mříčné a povalovali se na paloučku se sedmi kráskami, které vyzývaly k utržení.
Jak se ukázalo, cílem byla sama cesta.
Ačkoliv nenalezli kýžený klenot minerální povahy a hvězdného vzhledu, nebyli skleslí a užívali si plnými doušky krásných obzorů a vzájemně se hřáli
na výsluní.
Kupy hnoje a kostelík se hřbitovem, kde za jeho zdí chroupaly pod podešvemi někdejší
úctu předkům již neprokazující ozdoby náhrobků a kopec dělící nás od domova, kam se
ubírali, maje již dostatek dojmů. Přes zvědavou uličku na náměstí, kde u kašny s vobejdou
krátce poseděli pod za radnici zapadajícím denním světlem.
V podvečerním pokojíku vyčíslili množství svých úspěchů dne a plní zážitků po mnohých aktivitách znaveni usnuli.
Aby se vzbudili svěží do nového dne, který zahájili příjemně a pak na dětském hřišti a nákup.
Povyrazili si na Kozinec a dobyli 30 m telekomunikační věž, která se kymácela v silném větru,
ale skýtala velkolepý výhled na blízké i vzdálené okolí. Louskali vlašáky a pak procházeli
pasekou, která bývala hustým lesem, který podlehl větru a následně zcela kapituloval pod
náporem lesních dělníků. Vítězným obloukem se navraceli zpět k místu, odkud přicházeli,
ale ještě než se tak stalo, otřeli pozadími nějaké klády a dobře pohnojili zorané pole.
Shledajíce západ již dobře zmapovaným, rozhodli se příště prozkoumat východ a případně
i jiné polohy. V pohodlných polohách strávili i večer z neděle na pondělí, ale byli nuceni se
k ránu rozejít za činnostmi méně uspokojujícími, ale je třeba je rovněž zastat.
Zůstala mi po té hřejivou náruč dávající návštěvě milá upomínka v podobě ne moc velké spony
do vlasů té, která mi tak chybí, až citelně. Cítím potřebu oplatit příští víkend svým navštívením
jejího útulného bytečku s plovoucí podlahou, prámem do lákavých zátok a naplněných koryt,
hostinou o mnoha vybraných chodech, s návykově chutnou podstatou a vzájemnou lačnou
konzumací všech přirozených pokrmů s nebržděnou bezuzdností sobě vlastní, ale sdíleně.

[Panda]

Poutavý živý popis a hezké fotky, zjevně se víkend vysoce vydařil. Až na ty smutné víkendové koncovky.

[s.arik]

Koncovky jsou mizerné, ale kolem středy už bývá na světě zase veseleji
Míra je mistr šifry, některé věty jsem musela doslova luštit, a to jsem u toho prosím byla! Tak bych měla rozumět

[s.arik]

Napiš aspoň, co jíš, je mi nějak smutno

[mira]

To by nebylo nic nového, hrnu to do sebe, jako radlicí.
Ráno byla máti nějak čiperná a že ať zůstanu ležmo, že mi pomerančovku
přichystá. Tak jsem jí to dopřál a sobě také.
Vzal jsem setrvačně i gram C a hořčík. Venku trochu poprchávalo, ale bylo to
probouzející. Navolil něco v mp3- Three days grace a uháněl rozezvučet
stroje. Jednalo se o dlouhé vazby s mnoha postranními prkny, tak byl
vytížen, ale únosně, hůř na tom byl kolegáček, co jsem to na něj valil.
Kolem sedmé kilíčko banánů nepříliš zralého stupně, ale jedlých s trochou
sebezapření. Po deváté první pětideko arašídů a idaredy.
Na práci jsem nemyslel, byv plně duchem mimo někde jinde, až kdes na moravě
a už tak nízký krevní tlak spadl do kaťat. V jednu další araš a idar.
Pořez se konal do 16.00 a pak mne přiblížl k domovu a před tím k nákupu
nákupčí dřevní hmoty, který je ochotný a vstříc výchozí.
Doma mák s kokosem a banán, pak nějaké povalování bez ladu a skladu
a nucená konverzace s bratrem, který byl nadšeně komunikativní, ale
lehce otravně a nutil mne zavěsit své svršky na nově přilepený věšák.
Udělal jsem mu to k vůli a spokojenost se rozhostila vůkol.
Hrášek s kukuřicí jsem pochobitelně neměl to srdce vypustit, ale nějakého toho ducha pak ano a završil okurkou s pomerančem a vloudil se ještě jeden idared a šmitec. Dlouho jsem kašlal nikoliv z plic, ale na dřepy, tak
ačkoliv budu již brzy nucen vstanout, ještě trochu ledabyle dřepuji.
Stačí to takhle? Dobrou noc strýci Fido, dobrou noc děti a hlavně Šárko,
má nejdražší, ale nikoliv finančně nákladná.

[s.arik]

Stačí, děkuji, krása, hned je mi lépe!
Bratra jako bych viděla před očima, mi zase vnucoval rubikovu kostku, bylo velmi těžké ji tam nakonec nechat...

Ráno byla máti nějak čiperná a že ať zůstanu ležmo, že mi pomerančovku
přichystá. Tak jsem jí to dopřál a sobě také.

žárlím

Máš pravdu, že len mix bánany+kokos+mák "kazí", ale (mi) ne natolik, abych ho vynechala, mám ho ráda z ideologických důvodů
Dneska jsem taky dřepovala, podložila si paty a bez přítěže pilovala techniku, rovná záda a stabilitu v nejnižší poloze. Shyby, na ty musím přitlačit, dva týdny jsem to skrz poklonmaraton šidila a už zase udělám jen jeden a půl (nadhm., z úplného provisu).

Dobrou noc.

[mira]

Vím, že ten len je třeba zařadit, ale ten bych musel umlít a nechtělo se mi.
Zítra, již dnes, tak učiním, aby idea a logie nebyla obejita obchvatem lenosti.
Paty si nepodkládej, vezmi si externí obuv, nebo pantofle s patou výš, než špičkou.
Není vhod pro kolena, když v dolní poloze jdou před špičky chodidel.
U shybů střídej úchop, pokud ti vyhovuje více podhmat, tak ho klidně upřednostni.
Na matku žárlit netřeba, nejsem stižen Oidipovým komplexem, ale spavou
uzívaností již ano, má vyvolená. Spěmež, abychom byli čerstvi na další
večerní rozhovory.

[s.arik]

Budu se řídit tvými rozumnými radami Teď vydatný odpočinek co do kvality, když už ne kvantity...v sobotu se zase dospíme

[s.arik]

Ty tu ještě? Tak už spi, lásko. Předlouhé bdění vyčerpá více než půst a i já tě chci v pátek živého

[awa]

[mira]

Jsem dosud živ, ale duchem neduživ z té odloučenosti od blízké mi bytosti.
Vše polovičaté, čeho se zhostím, zanachán bez Té hladovím, aniž se postím.
Usínám tu u kláves, ačkoliv klimproval bych pod pes, představou víkendovou
nadšen jsouc, blbosti tu řkouc zvetšen, zvětšen můj apetit, připustit
k Ní, prahnu již po setkání, až dosáhnu tkání, co snad budou k mání, má paní,
spalován horkostí z jejích předností, jimž se klaní ten, co láskou zasažen,
postižen, postiv se žen, vidouc jen Jí, jak nejí, chtíč být jen její.

[s.arik]

tkane jsou ti k dispozici stop prijed rychle stop

[mira]

Už jsem tu měl nějak dlouho stop, ale může to být jen má zcestná mejlka,
tak se tu zas vometám, ale unavovat nehodlám, leda že by přece.
V práci dub, jeden katrman si zhroutil při výpomocných pracích okrasnou
horninu na nárt a utrpěl bolestnou zhmožděninu, tak odkulhal zpět domů
a byl mi vzat můj zaběhnutý spoluřezník, aby jej nahradil a pro mne zbyl
ten stařec z pondělkoúterka, ale u dubového fošnoví to tolik nebrzdí, čili
bez papriček to jde přežít bez tiku a rosení. Je komunikativní a neušetřil
mne svých životních příhod. Ale ujistil jsem ho, že můj sklížený zrak
a zívání přímo nesouvisí s hodnotou zábavnosti jeho peripetlií, ani s tím,
že jeho horní hranice dosažené rychlosti pohybu s libovolně uchopeným
břevnem je mdlá, ale je to tím, že v noci bdím a činím brázdy ve virtuální
pavučině, z čehož jsem vyrušen ránem, jako světlem odhalený a překvapený pokoutník.
Výponocný senior jeví čilý zájem o vše kolem, je rozšafný a pod touto
záminkou opouští svůj úsek a nutí mne dočasně často se obejít a hle,
že konám za oba se velmi zvolna přitočí a sype si samohanu na letitý
umolousaný klobouček, který svým stupněm sterility dozajista obohacuje jeho stárnoucí imunitu a dotváří celkový obraz jeho image.
Je dobře zaoblen ze všech světových stran a při pohledu na jeho sputnik
jsem si vyevokoval letní čas dostupných melounů a zavzpomínal, kde mám
na ně tu velikou přenosku. Je bodrý a zítra ho tu budu mít zas ráno.
Vstoupil jsem obojím chodidlem na osobní váhu a zjistil dolů upřeným zrakem,
že moje hmotnost se činí na 74 kilogrimmů, což je po hádkové, ale to se
srovná, zrovna jsem si uvědomil, že jsem dnes ještě něco nestihl prohnat
pantem a chvátám do zásobárny plenit a vrzat dvířky spížky.
Tak zas někdy.

[s.arik]

Bude půl osmé, co že nespíš? Ani v noci, ani večer? Ale dohlédnu na nápravu nejpozději potom někdy. Spát se musí, alespoň 6 hodin...

Co budeš večeřet? Já právě Mirce nakrájela pomeranč, aaaach.

[hugo]

Spát se musí, alespoň 6 hodin...

Tomu nevěř, když je potřeba stačí podstatně méně.

[s.arik]

No tak 4? Každopádně by bylo fajn vyladit takové optimum, aby nebyl v práci ani doma unavený...

[Sweetie]

hugo tak ja bych tomu chtela aspon verit. skutecnost je zatim jina, a zavidim mirovi bdeni, ktery bych ted tolik potrebovala na zkousky, ale pozde v noci uz mi hlava nebere, ted spim denne 5 hodin a uz citim silnej spankovej deficit.

[epony]

Tak napríklad dnes som spala 4 hodiny, budím sa bez budíka, telo dá samo impulz, kedy má dosť..a energie mám mnoho

[Sweetie]

jak to delas?!

[mira]

O víkendu vytuhnu, jako tmel.

[epony]

ono sa to tak vykryštalizovalo ked som prešla na 100% raw.../síce, na strednej skole ma volali Energizer.. je pravda ze vzdy som mala dost energie/

pred pár dnami som bola na nočnej brigáde 12 hodín non stop, to som pred tým nespala, v noci som si dala len pár kakaových bôbov, robila som ako robot, bez potreby spánku a do hodnotenia mi napísali že som podala velmi dobrý výkon) ...

[mira]

Jsem na moment u matky, v bývalém doma a tak bych měl dostát závazku
se občas zahlásit, že ještě nedošlo ke ztrátě v rodině, ani k rozepři v divokém
svazku. Nuže nedošlo.
Ale už to zdá se trochu skřípe.
Předpředevčírem?, nevím už přesně, jsem položil svou oblíbenou smaltovanou
misku na linku v našem zakládaném hnízdišti a bylo to v těch místech, kde
si Miruška hrála se svazkem ředkviček, ze kterých se sypala zemina
a s úklidem se netrápila. Dost to na té lince zaskřípalo, tak jsem to ometl.
A také si ráda hraje s mými kleštěmi kombinačkami a Šárka projevila lehkou
obavu, že se při radostném cvakání s týmž nástrojem skřípne, nebo vykleští,
ale se tak nestalo, čemuž jsme rádi.
Máme hodně polštářů a Miruška s nimi přikrývá Kardu až do téměř jejího
zadušení, ale ta se zavrčením prchá a vydatně jíme, třídíme odpad a večer
se pokoušíme vejít na nafukovací dvoulůžko, což se nám s trochou cviku
daří, jako vše ostatní, ostatně jak jinak.
Zítra se na tři dni rozprchneme, ale poté se opět sčuchneme, patrně již
setrvale.

[Panda]

Doporučuji zaopatřit dostatek nafukovacích lůžkovin ... nebo alespoň snížit počet bodných nástrojů.

[buc11]

to jsou věci,
je to divný, ale nějak mě to těší

[mirunnka]

Že jo?

[mira]

Doporučuji zaopatřit dostatek nafukovacích lůžkovin ... nebo alespoň snížit počet bodných nástrojů.

Máme i vzduchově nevýpustnou sedačku větší šíře a je zkusmo vyzkoušeno,
že se na ní vlezem a zamhouříme oka v sandwichovém rozpouložení, kdyby
Miruš zase propadla touze něco prošpikovat a popadla Šárky šavli, její
oblíbené kinžálové krájedlo. Já mám rád pouhé hrotem i ostřím tupé kuchyňské
žižláky, což mi bylo vytknuto, ale chvála pánu nebylo vetknuto do zadku.

[Panda]

...Já mám rád pouhé hrotem i ostřím tupé kuchyňské
žižláky, což mi bylo vytknuto, ale chvála pánu nebylo vetknuto do zadku.

Co není může být ... až se batole začne procvičovat v šermu v době vašeho ranního dospávání.

[mira]

to jsou věci,
je to divný, ale nějak mě to těší

Těší mne to také, ačkoliv jsem netušil, že by mne mohl těšit nedostatek času
k utloukání.
Nadbytek času pro sebe, který jsem míval, byl marněn pochybnou kratochvílí,
ale nyní jest naplněn společnými zážitky a už nemám tak často studené ruce,
protože je mohu uschovat a zahřát pod něčím tričkem, a již neuvažuji pouze
nad sebou, ale nad námi a o nás, ale tady už utnu, abych příliš nedojímal
a nepředjímal.

[mira]

...Já mám rád pouhé hrotem i ostřím tupé kuchyňské
žižláky, což mi bylo vytknuto, ale chvála pánu nebylo vetknuto do zadku.

Co není může být ... až se batole začne procvičovat v šermu v době vašeho ranního dospávání.

Nemá dosud ten správný nápřah ve výpadu ale mé hýždě jsou ostražité.

[mira]

Bloumám opuštěným bytem a snažím se zabavit. Shyby, kuličky, nucený poslech
Krausova projevu na náměstí, ležing na sedačce a hra s písmenky.

[Panda]

No Míro, to "a" je podfuk!

[s.arik]

Dost dobré
Nevím, jestli ti budu ve screblu stačit, asi těžko. Bude ti dopřána radost z rychlého vítězství

[s.arik]

No Míro, to "a" je podfuk!

To byl zavináč

[anyzzka]

.

[anyzzka]

.

[mira]

Jelikož jsem vůl vyrazil pozdě, nebyl jsem včas na příplaz šmelcuňka
na draze, ale zato pomalu, pomalu až pod kopcem mi k holením,
holením jsem se nezdržoval, přiběhla Karda a z radosti, že jsem se
nechal oblíznout trhala asfalt a za ní ta Větší tišší s tou malou Hlučnou.
Chvíli sme si drtili hrudníky a pak šli přes kruhák s podivnou plastikou
k náměstí, kde je třeba oběhnout hráz kašny, na čemž Miri trvá,
a trvá jí než sleze. Ve čtvrtek už nic nebylo, byli utahaní, ale hodinář
z radnice se společensky unavil a kumpány zatáhl nahoru a zvonili
všelijak a mimo běžné zvyklosti, přičemž ještě zhora hulákali,
jak byli zhulákaní, tak sme se na vzduté matrici pobavili.
V pátek jsem v bývalém doma nepobyl, protože se mi nechtělo.
Klohnili sme pohanku a salát s ostrou zálivkou z hořčičného s.
Dnes ráno a už v noci se rozbíjely stánky budoucího jarmarku.
Bylo rušno a vstal jsem prvý, ale když se chtěl ladně vymrštit
z náfuky, spadl jsem naznak a vypadal chvíli jak překocený střevlík,
ale dámy ještě spaly, tak si nevšimly, ale pláclo to.
Po lehké snídani z pomerančů a grepů šli venčit do zámeckého,
kde byl zřízen vozový park, sestávající z historických armádních
kraksen a moskviche. Kolem hloučky kolemjdoucích prohlížečů,
které to zdálo se zaujalo. Pak na skok doma uvěznit Kardu a
prohlídka jarmarku a posléze, když otevřeli i věž radnice, kde lze
spatřit hodinový stroj a toho čtvrtečně pátečního výtržníka.
Cestou dolů jsem třikrát boural schody hlavou a dole ještě nějaké
stánky, nebyl jsem nějak pozorný, ale nic vážného se nestalo,
ale nějaké snímky ano, tak snad je Šárka uveřejní, až bude moci.
Jsem u matky v dosahu připojení jen na skok a dřepčík a vyzvednout
příchozí kilo askorbátu z vinařství, které po spolykání zbývajících
zásob lékárenských kapslí s nežádoucími příměsemi budeme
sypat třeba do pomerančovky a budem vidět.
Vidím, že jsem již dlouho vzdálen a pomýšlím na návrat, nikoliv
k dávno minulým zlozvykům, ale k rodince nad pravým ořechovým,
která jím je také a nutno připustit, že jsem v krámku pod námi
denně a beru sáček oříšků v karobu, což je náš aktuální nešvar,
ale dal jsem již podnět k objednání světlého prášku rohovníku
v místní zdravé výživě, abychom něco podobného, ale rawnějšího
napodobili a mlsali košer.
Šárka byla ve tři odpoledne s buddhagangem a já s Miri doma
luštil nová puzzle, byli jsme v tom "rychlí", ale úspěšní a pak
zas chvíli pohřbívala Kardu pod lůžkovinami a hleděli z okna,
jak již mnozí balí veteš a poslouchali nějaké rockery, kteří
imitovali staré fláky, jsa vyvaleni v okně.
Taky už se mi zdála doma kosa, tak jsem otočil knoflíkem
na akumulačkách a už je přes 20 a omočená matrace ze
sedačky začala schnout. Už musím, aby mi tam neuschly.

[mira]

Dnes jsem vstal poslední, Šárka si vtloukala do hlavy nějaké nevyslovitelné
výrazy z geologie a Miri si hrála na sirénu. Pomeranče a grepy, nákup
a pak přišla máti na domluvené hlídání, abysme mohli jít se Šárkou do
BDC centra na přednášku, protože jsem chtěl být trochu v obraze o tom,
čemu věří. Začátek měl zpoždění, bylo tam spousta mladých a hledajících
lidí a láma na sebe nechal náležitě dramaticky dlouho čekat.
Všichni byli srdeční, jako infarkt a tykačka a olíbávačka Šárky mne nevy-
provokovala. Stáli jsme před meditačně přednáškovou místností, nakoukli
do vkusně zařízeného WC a pak zasedli už a vešel Tadeusz, jenž kázal
z moci svých zkušeností, byl charismatický, vtipný a uvolněný, jako šroub.
Než oslovil napjaté publikum, nepřítomně žvýkal hrozny, kterými byl
hoštěn a během celé rozpravy v tom nerušeně pokračoval, což bylo
sympatické, ale kručelo z toho v žaludku.
Ten polský učitel brilantní stezky vyhlížel jako veterán z větnamu
a viety vyslovoval lehce a nenuceně, jako doma, mezi svými kulomety,
nebo kalumety?
Hovořil plynně v rodné řeči, ale přísedící mládenec zdatně tlumočil.
Bylo to zábavné a zajímavé a ani mi příliš nevadilo sedět na pohankových
slupkách s otlačenými kotníky o podlahu a shrbeně, jako ostatní.
Jen závěrečná meditace a drnčení v tibetštině mne trochu vzdálilo
a připadalo jako z jiného světa, potažmo vesmíru a byla ufounská.
Přišel, viděl a ačkoliv nerozuměl všemu, co se kolem dělo, dělo
nestřílelo, žádné nebylo, ale zážitek zajímavý, nicméně příště už půjde
asi sama a hlídačka zdivočelé budu já, coby ten, jehož východní nauky
nestrhly a zůstal stát na zemi, jako pochopením nedotčený a přízemní.
Prý jí to nevadí, že jsem zpozdilý a neóhmuji, tak fajn.
Žerem jen pomeranče a grepy a sebe navzájem, ale zítra mám brouky,
tak entomologické já si přijde také na své a kručil bude umlčen.
Ještě odpolední nákup paraplegických ořechů a prý mi něco nechá,
až se vrátím z rachotu, abych nepřišel zkrátka, ale z práce.
Včera jsem je dlouho zanedbával a nehodlám to opakovat, tak se
musím rychle vypakovat, abychom ještě stihli nějaké aktivity,
ať již vzpřímeně, nebo ležmo, ještě než noc zestárne a zeslábne
chuť být aktivní a vzhůru. Vzhůru do dalších dobrodružství.

[s.arik]

Krása
Já ho miluju, není co dodat.
Na fotky teď vážně nemám čas a taky ty fotky s sebou.
Jdu koupit banány, abych z nich vytvořila nějaké sladké jídlo pro pilného pilníka, který se za námi vrátí, snad, doufejme. Už by nám bez něj bylo smutno.

[buc11]

taky sem to v minulosti strašně absolvoval, nyní už jsa vědoucí nemusím,
brebentění snaskrtsky, svahijsky aj. mě taky rušilo, to přece od nás bohové nemohou žádat
ale meditace mně zůstala a zůstává s přítomností jednou z nejhodnotnějších činností

[dgm]

Krása
Já ho miluju, není co dodat.
Na fotky teď vážně nemám čas a taky ty fotky s sebou.
Jdu koupit banány, abych z nich vytvořila nějaké sladké jídlo pro pilného pilníka, který se za námi vrátí, snad, doufejme. Už by nám bez něj bylo smutno.

Neni co dodat
Hlavne at uz mate ten NET!!!!!

[s.arik]

Meditace jsou v češtině. Jen mantry se nepřekládají (jako třeba om mani peme hung), a potom taky jediná píseň, přivolání ochránce, to je prostě tibetsky no už jsem si zvykla.

Net snad zítra. Ale budu si muset ruce svázat, abych dělala, co mám, a neplkala.

[cepheus]

Meditace jsou v češtině. Jen mantry se nepřekládají (jako třeba om mani peme hung), a potom taky jediná píseň, přivolání ochránce, to je prostě tibetsky no už jsem si zvykla.

Našel jsem dva výklady této mantry:

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%93m_ma ... 9_h%C3%BAm
Óm transformuje pýchu a egoismus,
ma žárlivost a závist,
ni připoutání a egoistická přání,
pad nevědomost a zmatek,
mé chamtivost a lakotu a konečně
húm nenávist a hněv

a tady:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mantra
OM – odstraňuje pýchu a tendenci znovuzrozovat se mezi bohy
MA – působí na žárlivost a tendenci znovuzrozovat se mezi polobohy
NI – připoutanost, zabraňuje znovuzrozování mezi lidmi
PE – odstraňuje nevědomost a nebezpečí zrodit se jako zvíře
ME – odstraňuje chamtivost a šanci zrodit se v příštím životě jako duch
HUNG – odstraňuje hněv a odvádí nás ze světa paranoie

Co je správný výklad ? Ne že by na tom záleželo, prostě když to poslouchám jsem v jakési zvláštní pohodě, jen mě to zajímá.

[Jindra]

taky sem to v minulosti strašně absolvoval, nyní už jsa vědoucí nemusím, brebentění snaskrtsky, svahijsky aj. mě taky rušilo, to přece od nás bohové nemohou žádat ale meditace mně zůstala a zůstává s přítomností jednou z nejhodnotnějších činností

Anžto je mi meditace záležitostí na hony vzdálenou, ale to mi potěšení nedělá, moc se těším na viděnou s Tebou, Buci; i na tohle téma bych rád splknul, neboť důležité jistě je, leč, bohužel, mnou opomíjené.

[s.arik]

cephee, sanskrtská verze je om mani padme hum a tibetská om mani peme hung.
naši lamové říkají, že mysl rozumí dialektům a můžeš si vybrat, co se ti více líbí. není jedna lepší než druhá.
já přirozeně používám verzi, která se ke mne dostala přes linii Karma Kagju, tedy om mani peme hung.

myslím, že je to opravdu stejná vibrace, i když to zní foneticky malinko odlišně...ale ono naprosto stejné slovo nevysloví ani dva češi úplně stejně, takže bych tomu nepřikládala velký důraz.

[cepheus]

Aha !
Jde tedy v principu o ty vibrace, už chápu, výklad slov je až podružný. D.

[s.arik]

říká se, že mantra má sílu, i když ji opakuješ nevědomě, bez znalosti výkladu.
ale když myslíš na to, že se tím zbavuješ 5 rušivých emocí, má to větší grády.
motivace a vědomý záměr jsou to turbo...díky kterému to funguje ještě silněji.

omlouvám se Mírovi, chtěl být ve svém vláknu rozverný a seriozní kraviny držet v mém a nepovedlo se

[cepheus]

omlouvám se Mírovi, chtěl být ve svém vláknu rozverný a seriozní kraviny držet v mém a nepovedlo se

No to já teda taky, to je vše, padám odsud .. příště to sejmu ctrl-c a dám k Tobě

[mira]

Kontrolujte se trochu.
Třeba si zajděte na kontrolu.