Petrs
Moderátor: hugo
Re: Petrs
Teda... dlouho jsem sem nic nenapsal... ono taky neni moc co... raw jsem musel dost zkrouhnout (jen tak na 60 -70 %)... pani psycholožka, poté, co jsem se jí svěřil se svym dietnim režimem, mě poprosila, abych se po dobu terapie radši nedetoxikoval, pač by mě prej ty vedlejší účinky mohly odvádět od plný soustředěnosti na průběh terapie... to jsem musel chtě nechtě uznat a když mě navíc překvapila tim, že mi nezačla nic rozmlouvat a ani nevyhrožovala, jak je syrová strava s hladovkama nebezpečná (dokonce na to měla spíš pozitivní náhled), tak jsem jí poslech a ovoce se zeleninkou často promíchávám s masem a podobnejma (ne)příjemnostma... Díky tomu se mi akorát objevil problém s jednodenní hladovkou (1x týdně), v který jsem chtěl teda pokračovat i během těch sedmi tejdnů ve cvokárně... jak jim i to vařounksý jídlo, tak prostě nejsem schopnej vydržet ani 12 hodin nežrat... oproti přechodu na hladovku ze 100% vita je to obrovskej rozdíl... tam mi prvních 48 hodin vůbec nedělalo problémy...
Jinak... o průběhu terapie nevim, co napsat... když to bylo jen pár prvních sezení, tak to šlo, pač se plavalo jen po povrchu... jenže teď, třetí tejden, už se zajelo i do hloubky a emoce jsou tak hluboký, že se o tom nedá ani mluvit (asi něco, jako když se dalajlámy zeptáte "co je to buddhismus?" )
...tak snad aspoň něco ze života... opil jsem se s kamarádama v hospodě, načež se mě někdo zeptal, kdy přesně jsem se rozešel s bejvalkou (někdy teď to totiž bude akorát rok)... načež jsem v opileckym rozmaru neváhal a napsal jí smsku "ahoj, nevis, kdy presne sme se rozesli? Ja abych vedel, kdy to mam s kamaradama oslavit."... to se jí patrně asi dotklo, a tak mi odepsala, že "jestli hodlam vyuzivat jeji cislo jen na podobny blbosti, tak at si ho radsi smazu"... na to jsem jí odpověděl, že "jiny vyuziti uz v nem opravdu nevidim" a smazal jsem si ho... (ráno mi bylo samozřejmě trapně a smutno, ale na druhou stranu se mi i, nevim proč, ulevilo, že už se nemusim nutit do budování ňákýho jako-přátelství).
...salátu zdar... (a Pandovi dík za knížky)
Jinak... o průběhu terapie nevim, co napsat... když to bylo jen pár prvních sezení, tak to šlo, pač se plavalo jen po povrchu... jenže teď, třetí tejden, už se zajelo i do hloubky a emoce jsou tak hluboký, že se o tom nedá ani mluvit (asi něco, jako když se dalajlámy zeptáte "co je to buddhismus?" )
...tak snad aspoň něco ze života... opil jsem se s kamarádama v hospodě, načež se mě někdo zeptal, kdy přesně jsem se rozešel s bejvalkou (někdy teď to totiž bude akorát rok)... načež jsem v opileckym rozmaru neváhal a napsal jí smsku "ahoj, nevis, kdy presne sme se rozesli? Ja abych vedel, kdy to mam s kamaradama oslavit."... to se jí patrně asi dotklo, a tak mi odepsala, že "jestli hodlam vyuzivat jeji cislo jen na podobny blbosti, tak at si ho radsi smazu"... na to jsem jí odpověděl, že "jiny vyuziti uz v nem opravdu nevidim" a smazal jsem si ho... (ráno mi bylo samozřejmě trapně a smutno, ale na druhou stranu se mi i, nevim proč, ulevilo, že už se nemusim nutit do budování ňákýho jako-přátelství).
...salátu zdar... (a Pandovi dík za knížky)
Re: Petrs
No... pokud nemůžu jíst 100% syrově, tak mi to maso přijde jako ideální "brzda"... pro organizmus je to určitě přirozenější, než se ládovat houskama, sejrama a těstovinama... navíc, co si budem povídat... taková pěkná flákota s hromádkou salátu neni pro chuťový pohárky nic nepříjmenýho
Re: Petrs
jako-přátelství je na prd a pokud spolu (ex-) pár nemá děti, není povinností nic. Pokud oba nechtějí.Petrs píše: (ráno mi bylo samozřejmě trapně a smutno, ale na druhou stranu se mi i, nevim proč, ulevilo, že už se nemusim nutit do budování ňákýho jako-přátelství).
Na zbrždění by šla možná i třeba biovajíčka...
Bože, dej mi sílu, abych změnil to, co změnit můžu.
Dej mi trpělivost, abych snášel to, co změnit nemůžu a
dej mi moudrost, abych to dokázal rozlišit.
(G.K.Chesterton)
Dej mi trpělivost, abych snášel to, co změnit nemůžu a
dej mi moudrost, abych to dokázal rozlišit.
(G.K.Chesterton)
Re: Petrs
Dneska mam jen takovej zajímavej poznatek... ačkoliv jsem teď z velký části i vařoun (nedobrovolně, ovšem nikoliv s nechutí ), tak se mi přihodila zajímavá věc... dneska jsem si byl po ňákym tom dni lenošení zase zaběhat a když jsem doběh (cca 5 km), tak jsem dostal strašnou chuť na zelený... čekal bych ňáký sejry, maso, nebo jinou bílkovinovou bombu, ale vono ne... nevim, jestli to je tim, že prospěšnost syrovýho mam v hlavě už tak "zabetonovanou", ale každopádně mě to překvapilo... udělal jsem si teda salátek z hlávkáče, špenátu, okurky a rajčete, na to trochu bazalky, kari (je tohle koření vita-košér?) a olivovýho oleje... mňam, dlouho mi nic tak nechutnalo...
Re: Petrs
Určitě i podvědomí neustále pracuje na pozadí a upravuje organismus tím směrem co je člověk přesvědčený že by to mělo být. Ale to jsem už také pozoroval, že po sportu mi mizí chutě na špatnosti a tělo je jakoby více "hodné".
Re: Petrs
Vzhledem k tomuhle znám skvělý trik jak se vypořádat s chutěmi.. Sám sem ho dřív používal, je to nějak takhle:
-
Mám chuť na kus chleba. Dám si kus chleba až udělám 5kliků/x dřepů/x sklapovaček... atp
A ono většinou po tom cvičení ta chuť zmizí. Chutě trvaj tak 5-20 minut, v horších případech závislosti asi dýl.. ale mě to zabralo
-
Jinak s tebou petrsi souhlasím, radši kousek masa než pečivo, cukrovinky, mléčné pasterizované jedovaté éčkované kdovícoještě-ované výrobky.. Jakožto ekzémik a (bývalý) asthmatik bronchiale tě varuju nejez nic z bílé mouky, nejlíp žádné pečivo, na 100% způsobuje astma,k tomu ekzém, alergie a jsem si jist že i spoustu dalšícvh věcí...
-
Každopádně i místo masa si můžeš třeba udělat brambory s květákem nebo tak ne ? Vařená zelenina tě nebude tak silně detoxikovat si myslim
-
Mám chuť na kus chleba. Dám si kus chleba až udělám 5kliků/x dřepů/x sklapovaček... atp
A ono většinou po tom cvičení ta chuť zmizí. Chutě trvaj tak 5-20 minut, v horších případech závislosti asi dýl.. ale mě to zabralo
-
Jinak s tebou petrsi souhlasím, radši kousek masa než pečivo, cukrovinky, mléčné pasterizované jedovaté éčkované kdovícoještě-ované výrobky.. Jakožto ekzémik a (bývalý) asthmatik bronchiale tě varuju nejez nic z bílé mouky, nejlíp žádné pečivo, na 100% způsobuje astma,k tomu ekzém, alergie a jsem si jist že i spoustu dalšícvh věcí...
-
Každopádně i místo masa si můžeš třeba udělat brambory s květákem nebo tak ne ? Vařená zelenina tě nebude tak silně detoxikovat si myslim
Moje kresby, kdyby někdo měl zájem : http://fuujincz.deviantart.com
Re: Petrs
Petrs, kde si, čeče? Haló, cyklisto! Jak jsi na tom s kolem? Já už jezdím desátej den denně do práce, letos už tedy mám (teprve) malinko přes 300 km. Bóže to je slast, že už nemusím autobusem a hejbu kostrou na kole. Už jsi sundal kolo z hřebíku
Dokud jíš jen na hlad, je to v pohodě. Nepodléhej chutím!
od 12. 2. 2014 testuji nízkosacharid
od 12. 2. 2014 testuji nízkosacharid
Re: Petrs
Tak už jsem konečně zase zpátky. Na psychoterapii jsem skončil, takže se můžu znova naplno vrhnout do vitariánství... Musim se přiznat, že v poseldním měsíci jsem sem prakticky vůbec nechodil, a to hlavně proto, že jsem měl černý svědomí... Jak jsem tu detoxikaci totiž pořád tak nějak brzdil a brzdil, tak se stalo, že jsem najednou úplně zastavil a byl ze mě zase obyčejnej vařoun (ovšem vařoun uvědomělej, kterej ví, že nedělá dobře... z čehož vyplynulo to, že pokaždý, když jsem dojed řízek nebo svíčkovou, tak jsem na zeleninu myslel aspoň v dcuhu ).
Nicméně, v úterý jsem skončil ve stacionáři (což se šlo večer pěkně zapít), ve středu jsem se léčil z kocoviny masem a pivem, ale ve čtvrtek jsem už snídal mandarinky. Bohužel jsem opomenul udělat nějakej ten vita-nákup a jelikož na hladovku momentálně opravdu nemam, tak jsem to doplňoval i vařounskejma potravinama... teď už mám i nakoupíno dost ovoce, abych moh jet podle Grahama (mýho raw favorita), nicméně vidim to až do neděle na ňákej ten hříšek při rodinnym obědu a s veškerou parádou se na vita-život vrhnu od pondělka (mě ty začátky dou vždycky jenom se začátkem týdne ...)
Jinak, asi tě zklamu Jindro, ale cyklení je pro mě momentálně ze zdravotních důvodů bohužel tabu... a tak si o větru v přilbě, galuskách šustících po silnici a mouchách v zubech nechávám jenom zdát, zatímco křižuju brdský lesy způsobem, kterej by se dal nazvat "běh" jenom pokud by se jednalo o devadesátiletýho starce. (panděro a podbradek mi za poslední měsíc narostly do nevídanejch rozměrů a tahat se s tim už neni žádná sranda!)
Zdravé stravě a věčným začátkům zdar!
Nicméně, v úterý jsem skončil ve stacionáři (což se šlo večer pěkně zapít), ve středu jsem se léčil z kocoviny masem a pivem, ale ve čtvrtek jsem už snídal mandarinky. Bohužel jsem opomenul udělat nějakej ten vita-nákup a jelikož na hladovku momentálně opravdu nemam, tak jsem to doplňoval i vařounskejma potravinama... teď už mám i nakoupíno dost ovoce, abych moh jet podle Grahama (mýho raw favorita), nicméně vidim to až do neděle na ňákej ten hříšek při rodinnym obědu a s veškerou parádou se na vita-život vrhnu od pondělka (mě ty začátky dou vždycky jenom se začátkem týdne ...)
Jinak, asi tě zklamu Jindro, ale cyklení je pro mě momentálně ze zdravotních důvodů bohužel tabu... a tak si o větru v přilbě, galuskách šustících po silnici a mouchách v zubech nechávám jenom zdát, zatímco křižuju brdský lesy způsobem, kterej by se dal nazvat "běh" jenom pokud by se jednalo o devadesátiletýho starce. (panděro a podbradek mi za poslední měsíc narostly do nevídanejch rozměrů a tahat se s tim už neni žádná sranda!)
Zdravé stravě a věčným začátkům zdar!
Re: Petrs
Vítám tě zpátky a sem rád že si jak říkáš "uvědomělej". Mám to i u sebe, už do konce života, kdybych snědl něco vařeného tak vím jak mi to škodí (a taky to vidím a cítím). Já už si myslel že si to vzdal, žes tu nebyl tak dlouho, párkrát sem si na tebe vzpoměl
Moje kresby, kdyby někdo měl zájem : http://fuujincz.deviantart.com
Re: Petrs
Teda, tak teďka nevim, jestli jsem nemocnej, nebo jestli je možný, aby detoxikace nastupovala tak rychle... mam za sebou teprve jeden 100% vita den, ale dneska jsem se už probudil s dost silnym pocitem horkosti, bolestí hlavy a bolavym krkem... Je možný, že v tom hraje roli to, kolikátej mockrátej to už je přechod na vita stravu, ale stejně, posledně to bylo až tak po třech, čtyrech dnech...
Re: Petrs
Tak dneska jsem začal jedenapůl-denní hladovku, s tim, že pokud se budu zejtra cejtit dobře, tak bych to chtěl protáhnout na 3 dny. Taky jsem ráno zjistil docela šokující fakt, a sice, že za ten necelej tejden vitastravy jsem přibral!! cca 2 kg... sice jsem párkrát zhřešil a dal si trošku masa, ale rozhodně toho nemohlo bejt tolik, aby se z toho přibíralo... no, každopádně je mi čimdáltim jasnější, že mě syorová strava jen tak nudit nezačne, pač tělo vždycky zareaguje trochu jinak, než bych čekal...
Re: Petrs
No, tak ta tří denní hladovka mi vyšla docela v podě, ale nálada se mi strašně zhoršila, skoro, jakoby se mi vrátili deprese... vůbec nic nemá smysl a když se ráno probudim,tak se musim strašně dlouho přesvědčovat ,že stojí za to vůbec vstát... nikdy se sice nepřesvědčim, ale vždycky se nakonec přiřítí táta s tim abych okamžitě vystřelil z postele, jinak uvidim (to je dost dobrá vpřesvědčovací metoda, ale sem rád, protože jinak bych celý dny proležel). Dneska mě ovšem napadla jedna zajímavá myšlenka... stravujícně - sportovní terapie mi pořád nijak nevychází a mnohem větší chuť mam spíš do páchání sebevrařdy, než aktivního přístupu... podle mě to pramení z nedostatku trpělivosti a potřeby ňákýho opravdu zlomovýho činu, či co.... ovšem dneska mě napadla taková podivná věc... ale hrozně se mi líbí, pořád na ní musim myslet a jsem si už skoro jistej, že jí podniknu... prostě si seberu svoje čundrácký propriety a pudu hladovět někam do hor, do lesů, kde budu jen sám sebou a se sebou samym a všechno si urovnám... představa, že sem přes 20 dní v hluboký přírodě, odkázanej jen sám na sebe a trochu vody, co si nesu v batohu, mě přivádí do úžasný euforie, kterou eště víc umocňuje ta představa, že to bude hrozně náročný a klidně by se mi mohlo něco stát... ovšem v současný chvíli mi to přijde jako daleko lepší řešení než sebevražda... prostě jednoho rána odejdu z domu a za necelej měsíc se buď vrátim zdravej a s jasnym názorem na budoucnost svýho života, nebo se nevrátim vůbec... hlavní je ten konec přítomnýho stavu, kterej se prostě nedá vydržet!
Re: Petrs
Kdyžtak zase utečeš z lesa mezi lidi (osobně bych místo půstu volila verzi s jídlem a mnoho chůze, kde ti postupně po kilometrech začnou zapadávat věci do sebe, resp. jejich význam). Člověk má zabudovaný silný pud sebezáchovy...
Jestli cítíš, že potřebuješ nějaký zlom, tak asi ano, potřebuješ. Jen se vykašli na ty nejtemnější myšlenky. Hoď si něco do sluchátek a až zase vyleze sluníčko, vstřebávej...Pamatuješ ještě na nápad se salátem v baťůžku na kopec?
Jestli cítíš, že potřebuješ nějaký zlom, tak asi ano, potřebuješ. Jen se vykašli na ty nejtemnější myšlenky. Hoď si něco do sluchátek a až zase vyleze sluníčko, vstřebávej...Pamatuješ ještě na nápad se salátem v baťůžku na kopec?
Bože, dej mi sílu, abych změnil to, co změnit můžu.
Dej mi trpělivost, abych snášel to, co změnit nemůžu a
dej mi moudrost, abych to dokázal rozlišit.
(G.K.Chesterton)
Dej mi trpělivost, abych snášel to, co změnit nemůžu a
dej mi moudrost, abych to dokázal rozlišit.
(G.K.Chesterton)
Re: Petrs
No, tak jsem se přeci jen radši rozhod, že začátek hladovky posunu o jeden den, pač v pátek jsem byl v rámci oslavy v mexický restauraci, kde jsem si dal ňákou tu tortilu... nicméně už se nemůžu dočkat zítřku a zápasení s vlastní vůlí (tyhle zápasy sice většinou prohraju, ale když se zadaří, tak je to o to větší radost...)
Re: Petrs
Já myslím že už to pustit se do toho zápasu a o něco usilovat je velká výhra a krok vpřed. Většina lidí na své zdraví kašle, takže ten kdo chce pro sebe něco udělat má už polovinu cesty za sebou. A to nepřeháním - protože většina lidí co kolem sebe vidím žijí "požitkářským způsobem" bez ohledu na zdraví.Petrs píše:No, tak jsem se přeci jen radši rozhod, že začátek hladovky posunu o jeden den, pač v pátek jsem byl v rámci oslavy v mexický restauraci, kde jsem si dal ňákou tu tortilu... nicméně už se nemůžu dočkat zítřku a zápasení s vlastní vůlí (tyhle zápasy sice většinou prohraju, ale když se zadaří, tak je to o to větší radost...)
Re: Petrs
Hm, Pando, to zni, jakoby clovek, ktery mysli na zdravi nutne musel slevit z pozitkarskeho zpusobu zivota. Co se tyka me, tak se v nicem, co mam rada, neomezuju.
Kdo stojí mezi člověkem a Bohem? Kuchařka
“Nejsme šťastní, protože se nám daří, ale daří se nám, protože jsme šťastní.”
“Nejsme šťastní, protože se nám daří, ale daří se nám, protože jsme šťastní.”
Re: Petrs
Ale já myslím že fakt člověk opouští takové ty "snadné a rychlé požitky", jako je požitek z přecpání se vepřo-knedlo-zelem. To že tohle jídlo vitariánům nechutná znamená jen že si na ně už odvykli a jejich tělo už to nestráví. Proč by lidstvo jinak sklouznulo např. k cukrům? Je to snadná, rychlá a pohodlná energie. Takže člověk se musí vědomě nejdříve trochu omezit a pak najde krásy jinde, najde nové požitky, které mohou být i silnější - ale znamenají alespoň na počátku trochu více námahy a těžší cestu k nim dospět než k těm snadným a rychlým požitkům z jídla, kouření, alkoholu. Člověk pak najde nové krásy např. v duševní oblasti. Kdyby to nebyla těžší cesta tak by se jí vydávali lidi běžně. Např. půst je těžší cesta. Myslím že málokdo má od přírody intuitivní sklony k úplně zdravému způsobu života, vždy se musí vědomě v něčem omezovat. I zvířata když se jim poskytnou nezdravé civilizační "laskominy" tak je baští, přestože je to pro ně nezdravé.dgm píše:Hm, Pando, to zni, jakoby clovek, ktery mysli na zdravi nutne musel slevit z pozitkarskeho zpusobu zivota. Co se tyka me, tak se v nicem, co mam rada, neomezuju.
Re: Petrs
Jojo, musim s tebou souhlasit, Pando...
No, druhej den hladovění se mi pomalu chýlí ke konci a musim říct, že zatim pohoda... sice mě dost bolej záda od sezení a ležení, ale prohcázka po lese mi trochu pomohla... tak nějak pořád nechápu, že ve chvílích, kdy by se měl organizmus spokojit vlastně se všim, co by znamenalo jídlo, tak má paradoxně chutě jen na ty nejnezdravější jídla, jaký si dokážu představit (naštěstí tentokráte se mi celkem daří nepouštět myšlenky do vymýšlení nejrůznějších receptů, po kterejch má člověk pocit, že tu mlsnost nevydrží už ani minutu)... Taky jsem narazil na jeden problém... při neustálym čtení Malachova jsem si uvědomil, že mam názorově daleko blíž k Paulu Breggovi, kterýho často cituje (klystýry mi sou prostě odporný a vzhledem k mojí nateklý prostatě i nemožný, takže hladovim bez nich, nicméně jsou i další věci, ve kterejch se mi jeho názory líběj víc, než Malachovovy nebo Partykový), jenže nikde nemůžu najít žádnou jeho tvorbu, ať už v digitální podobě, nebo v knihovnách...
No, druhej den hladovění se mi pomalu chýlí ke konci a musim říct, že zatim pohoda... sice mě dost bolej záda od sezení a ležení, ale prohcázka po lese mi trochu pomohla... tak nějak pořád nechápu, že ve chvílích, kdy by se měl organizmus spokojit vlastně se všim, co by znamenalo jídlo, tak má paradoxně chutě jen na ty nejnezdravější jídla, jaký si dokážu představit (naštěstí tentokráte se mi celkem daří nepouštět myšlenky do vymýšlení nejrůznějších receptů, po kterejch má člověk pocit, že tu mlsnost nevydrží už ani minutu)... Taky jsem narazil na jeden problém... při neustálym čtení Malachova jsem si uvědomil, že mam názorově daleko blíž k Paulu Breggovi, kterýho často cituje (klystýry mi sou prostě odporný a vzhledem k mojí nateklý prostatě i nemožný, takže hladovim bez nich, nicméně jsou i další věci, ve kterejch se mi jeho názory líběj víc, než Malachovovy nebo Partykový), jenže nikde nemůžu najít žádnou jeho tvorbu, ať už v digitální podobě, nebo v knihovnách...
Re: Petrs
Já mám od Bragga Šokující pravdu o vodě, našla jsem ji v antikvariátu za 99kč, zkus taky kouknout v antikvariátech a nebo na internetu je určitě To je vděčná literatura, která se doma nikdy neztratí
Krása a vitalita jsou dary přírody pro toho, kdo se řídí jejími zákony. (da Vinci)
Re: Petrs
Přesně stejné to mívám také, během půstu (i po něm) chutě na nejnezdravější jídla. Naštěstí se to dalšími půsty zlepšovalo, poslední půst jsem tohle už neměl vůbec, takže je potřeba vytrvat a ono se to bude lepšit.Petrs píše:....tak nějak pořád nechápu, že ve chvílích, kdy by se měl organizmus spokojit vlastně se všim, co by znamenalo jídlo, tak má paradoxně chutě jen na ty nejnezdravější jídla, jaký si dokážu představit...
Stejný pocit mám z Malachova také, citovaní autoři jsou mi velmi často bližší. Ale myslím že své přesvědčení není třeba znásilňovat, zkušenostmi a poznatky člověk dospěje k nějaké své cestě která mu nejvíce vyhovuje, nehledě na to co se kde tvrdí.
Re: Petrs
veri a jaký máš dojem z té knížky, stojí za přečtení? ... našel jsem jakýsi úryvek z té knížky: http://www.bezbarelu.cz/soubory/44cz.pdfveri píše:Já mám od Bragga Šokující pravdu o vodě, našla jsem ji v antikvariátu za 99kč, zkus taky kouknout v antikvariátech a nebo na internetu je určitě To je vděčná literatura, která se doma nikdy neztratí
Re: Petrs
Určitě byl zapálený pro danou věc, ale střízlivě, řekla bych. Popisuje, jak k tomu přišel, jak radil různým lidem a jak se jim zlepšilo zdraví nebo naopak jak dopadli ti, kteří pili dál špatnou vodu. Mluví i o různých pramenech vod v USA atp. Přečetla jsem ji dost rychle, je strašně čtivá, ale řekla bych, že většina věcí pro mě byla už známá, tím ze sebe nechci dělat chytrolína, ale mám walkerovský základ, ze kterého mám poznatky i o vodě. Ale pro někoho, kdo od walkera nebo od kohokoliv podobně zaměřeného nic nečetl, to může být dost převratná knížka a může opravdu ukázat pravdu nejen o vodě..
Krása a vitalita jsou dary přírody pro toho, kdo se řídí jejími zákony. (da Vinci)
Re: Petrs
Tak jsem už něcood Bragga našel... ale je fakt, že musim souhlasit s Pandou, že ze všech těch názorů se dá pouze vycházet a brát je spíš jako doporučení nebo soubor zkušeností, protože metabolizmus i psychika jsou u každýho jednotlivce přeci jen trochu jiný, takže je prostě nejlepší si všechno tak trošku upravit na vlastní "velikost".
...dneska, třetí den, jsem se probudil s úplně skvělou náladou. Hlad přešel a když jsem se šel projít, měl jsem úžasnej pocit klidu, naplnění a jednoty s přírodou, až jsem si řikal, že jestli to tak bude dál, tak se mi ani nebude chtít začít zase jíst, ale na(ne)štěstí mě ta euforie už odpoledne přešla (asi tim čučením na televizi) a já se vrátil zpět na zem, kde bych si ze všeho nejradši dal doublecheesburger a hranolky s kolou ...nicméně, stejně mi je mnohem líp, než na co jsem byl u hladovky zvyklej, takže zatim to běží možná i trochu líp, než jsem doufal... nicméně čekám, že pravý testy odhodlanosti mě určitě teprve čekaj...
...dneska, třetí den, jsem se probudil s úplně skvělou náladou. Hlad přešel a když jsem se šel projít, měl jsem úžasnej pocit klidu, naplnění a jednoty s přírodou, až jsem si řikal, že jestli to tak bude dál, tak se mi ani nebude chtít začít zase jíst, ale na(ne)štěstí mě ta euforie už odpoledne přešla (asi tim čučením na televizi) a já se vrátil zpět na zem, kde bych si ze všeho nejradši dal doublecheesburger a hranolky s kolou ...nicméně, stejně mi je mnohem líp, než na co jsem byl u hladovky zvyklej, takže zatim to běží možná i trochu líp, než jsem doufal... nicméně čekám, že pravý testy odhodlanosti mě určitě teprve čekaj...
Re: Petrs
Teda, dnešek byl zajímavej... většinu dne mi bylo tak nějak podivně a těžko, ale pak jsem šel na procházku... když jsem ušel něco přes kilometr, tak mě najednou děsně škublo v játrech, něco jako elektrickej šok, ale rychle to přešlo a já začal postupně zjišťovat, že mi přibývá sil, najednou se mi šlo lehce a všechny chutě na nezdravý jídla se vytratily... zajímavý... utvrzuje mě to v tom, že trocha toho strádání hladem za ty neobvyklý zážitky stojí...
Re: Petrs
Citát z Malachova - Hladovění:Petrs píše:Teda, dnešek byl zajímavej... většinu dne mi bylo tak nějak podivně a těžko, ale pak jsem šel na procházku... když jsem ušel něco přes kilometr, tak mě najednou děsně škublo v játrech, něco jako elektrickej šok, ale rychle to přešlo a já začal postupně zjišťovat, že mi přibývá sil, najednou se mi šlo lehce a všechny chutě na nezdravý jídla se vytratily... zajímavý... utvrzuje mě to v tom, že trocha toho strádání hladem za ty neobvyklý zážitky stojí...
Vnitřní proces zbavování se patologických psychocyst se projevuje charakteristickými projevy. Například z ničehož nic, někde uvnitř těla, nejčastěji v hlavě, dojde jakoby k elektrickému výboji - to zmizela jedna psychocysta a začal normální oběh na úrovni kvantového těla. Podle intenzity takového „výboje“ můžeme soudit na to, kolik energie na sebe taková psychocysta vázala. Jen když zbavíme své vědomí takové patologie prostřednictvím hladu, můžeme se skutečně uzdravit.
... já mu to snad začnu věřit s ohledem na Tvůj popis.
Re: Petrs
..To je hodně zajímavý, každopádně Petrsi blahopřeju, žes to dokázal
Moje kresby, kdyby někdo měl zájem : http://fuujincz.deviantart.com
Re: Petrs
Jojo, tuhle část Malachova znám a taky to bylo první, co mě napadlo, ale vzhledem k tomu, že včera to byl teprve čtvrtej den hladovky, tak se mi tomu nechce věřit... navíc si řikám, jestli ten příval energie nezpůsobila spíš ta procházka na čerstvym vzduchu a škubnutí v břiše s tim nemělo nic společnýho... no, každopádně má člověk o čem přemejšlet
Re: Petrs
No, tak to jsem zvědavej, jak dopadnu... v pondělí jsem začal ukončovat hladovku šťávičkama (nakonec jsem vydržel jen sedum dní, pač mi přišlo, že jsem na něco delšího málo pročištěnej) a až na úlet v podobě brambor s vařenym chřestem se mi celkem daří jít návratovkou zodpovědně... ovšem na obzoru se rýsuje dost velkej otazník, jelikož zejtra vyrážíme do Jizerek za babičkou. Ta nás nejspíš uvítá řízkama míněnejma pouze jako předkrm k víkendu, kterej bude ve znamení žrádla (knedlíčky, vepřový, brambůrky, štrůdlíky, koláče, omáčky atd.) a jestli se někdo z rodiny podřekne, že jsem držel hladovku v délce trvání víc než dvě hodiny, tak dostanu čtyřnásobnej příděl, i kdybych se vzpozel sebevíc... Tak nevim, jestli má vůbec smysl se to snažit nějak ustát a vyhýbat se babiččinejm "útokům", nebo si mam prostě jen sepsat závěť a smířeně vyrazit vstříc velice příjemný smrti...
Re: Petrs
Ty chceš po 7-denní hladovce začít jíst 5. den návratovky řízky a bůček a nevím co ještě? No těpic ... raději Tě nebudu strašit, ale spíš řeknu "užij si to", myslím že pak brzy poznáš důvody proč se to takhle nedělá a poučí Tě to do příště.Petrs píše:No, tak to jsem zvědavej, jak dopadnu... v pondělí jsem začal ukončovat hladovku šťávičkama (nakonec jsem vydržel jen sedum dní,...
Re: Petrs
Teda, já tu už hezky dlouho nebyl... ňák mě asi nebaví vysedávání před internetem, když je všude kolem léto a v knihovně tolik zajímavejch knížek (a v televizi tolik stupidních seriálů, kterejma se bohužel často nechám zlákat)... No... jen jsem si sem chtěl napsat, že od včerejška držim týdenní předpůstovku a v pondělí se chci vrhnout do 15tky... s teoretickou úvahou, že pakliže to dotáhnu tak daleko, tak budu asi silně přemějšlet, jestli to neprotánout až na 21, pač to je moje meta, která by mě podle všech zdrojů měla konečně vyléčit... no, jsem zvědavej, už i těch 7 dní byl fakt záhul, ale to jsem byl daleko míň pročištěnej, pač jsem podcenil přípravy... uvidíme, docela se na ten vnitřní boj těšim, je to jako dívat se na nějakej hodně dlouhej dobrodružnej film o asketech
Re: Petrs
Pandi, 7 dní nie je tak veľa. Nemyslím, že by na to exol. Pri dlhšom pôste, to je iná pesnička. Teda PMN.Panda píše: Ty chceš po 7-denní hladovce začít jíst 5. den návratovky řízky a bůček a nevím co ještě? No těpic ... raději Tě nebudu strašit, ale spíš řeknu "užij si to", myslím že pak brzy poznáš důvody proč se to takhle nedělá a poučí Tě to do příště.
Re: Petrs
No, je to sice pravda, ale mě už sou teď různý letní dobrůtky i trpění hlady ve vedru ukradený... já chci bejt konečně zdravej, pač za pár dní oslavim dvouletý výročí od doby, kdy se mi zhroutil život...