Moderátor: hugo
angelinu muzu jenom v the interrupted, tam zavalela i byla jeste hezka a mym vzorem. trvam na svym ze uz starne a fakt ma neprirozene vypukly oci jako zaba. velky oci neznamena hezky. o ty druhy, skoda slov.Fiona píše:Nebudte hnusni na Angelu ani na Angelinu. Obe dve jsou moje favourites a vy stejne kecate
... nicméně neodradilo mě to, nenechal jsem krovky dlouho zahálet a vrhnul se s nejbližší kamarádkou na parket... pak ale po několika skladbách (a nepříjemnejch odbíhání na záchod uprostřed tance) se dostavila žízeň a já si automaticky dal víno... a pak další a další a nakonec, před půlnocí i panáka vodky... abych to završil, tak jsem po příchodu k babičce (u který v Praze přespávám, když je třeba) sežral všechno, co mi připravila, a že babičky na raw moc nejsou, to asi nemusim řikat 
...jen se bojim, co by na to řek Pucciny, kdyby věděl, že ňákejch 100 let po jeho smrti se jeho hudba používá jako projímadlo... no, nicméně, šanka dopadla skvěle a já jí po 17. skleničce zdárně ukončil tim hnusnym zvracením... ovšem místo výstupu vody z těla mě jako dycky pálí naprosto nehorázně, ačkoliv jsem oleje vymazal snad víc, než Loupraisova tatrovka za celou Paříž-Dakar!
Tvé příspěvky jsou hodně čtivé. 
Už ani oči nemůže svobodně vykulit. ), ale všichni jsou prostě takový mimo... ta dnešní mě už podávala ruku s takovym pohledem, jako by jí někdo zhypnotizoval, nebo jako bych snad měl na čele nakreslenou svastiku, ovšem její podivnost se měla jen zvyšovat... (já jsem ovšem taky zrovna nebyl úplně v pohodě, pač cesta do Prahy byla fyzicky i psychicky dost náročná, a tak jsem měl nervy na pochodu a byl jsem dost roztěkanej...) Nejdřív mě dost překvapilo, jakym způsobem střídala otázky... Z "Kolik máte sourozenců?" skočila najednou na "Jak byste definoval sex s vaší bývalou přítelkyní?"... tak jsem odpověděl, že "dva" a že "celkem dobrý", nacož na mě upřela zrak, jako kdyby snad chtěla zjistit, jestli nemam něco se sítnicí a po dramatickym nadechnutí řekla "dobře..." Naštěstí tu terapii prej nepovede ona, což jsem si oddych, protože po prvních pěti minutách jsem se jí začal bát a začal se koukat na hodinky, kdy už mě proboha pustí... to ovšem neušlo jejím pátravejm očím, a tak mě začala zpovídat s eště větší vervou a já jsem v tom zmatku začal koktat a řikat ňáký nesmysly, načež významně pozdvihla obočí a zapsala si něco do mý složky... v podobnym duchu se to neslo asi půl hodiny a pak mi slavnostně oznámila, že "vyhovuji"... nevim teda čemu, jestli tomu, že nejsem natolik blázen, abych povraždil ostatní souterapijce, nebo naopak, že nejsem dost "v pohodě" na to, abych je nenasral svou bezstarostností , ale to je asi jedno... zejtra mam jít zas pro změnu k psycholožce, to je taková hodná pani a mluví s váma jako s mongoloidnim pětiletym dítětem, ale asi mi to vyhovuje víc, než odpovídat na to "jak často myslim na sebevraždu a jak často myslim na sex" v jediný otázce... začínám mít pocit, že všichni, co projdou těmahle vstupníma pohovorama, budou tu terapii dost potřebovat, i kdyby byli duševně naprsoto v pořádku... 
Víš že kočky potřebují trávu, jo? Aby mohly vyzvracet chlupy ze žaludku, jinak by se jim mohla ucpat střeva. Tak třeba to chce místo trávy.Petrs píše:...P.s. dneska jsem zjistil, že náš koucour se taky rozhodnul pro vitariánství... při krájení zeleniny mi upadlo pár kousků papriky a borkolice na zem a von to sežral, jako to nejlahodnější masíčko... začal mňoukat, že chce eště, tak jsem mu dal kousek hlávkáče a rajčete, což mu moc chutnalo... jen se bojim, aby se nám nepoblil na koberec...
... ke svýmu psychiatrovi jsem začal chodit, protože mi doktoři tvrdili, že moje problémy jsou psychosomatickýho rázu (přesně podle hesla "když to vyjde v testech, tak jsi zdravej a hotovo") a ten mě začal cpát různejma antidepresivama, který na to měly zabrat... to se ovšem nekonalo, tak mě teď posílá na 7mi týdenní terapii, která by měla prej snížit úzkost a deprese vyplívající z mýho současnýho stavu a tim údajně všechny projevy zmírnit... rodina chce, abych to aspoň zkusil, tak se nebránim a pudu do toho, myslim, že to bude i sranda a relax... já osobně jsem toho názoru, že mi pomůže jedině dlouhej půst, ale nechám se překvapit... přinejmenšim vám sem můžu podrobně psát, jaký můžou bejt osudy lidí, kterejm se zhroutil život (takovejch nás tam prej bude 9) a jakejma metodama je současná psychomedicína dává dohromady... Mne s tím cpali 2 roky a je to jenom jedovatá chemie na zlepšení nálady a nic to neřeší. Naopak mi tím jednou psychiatrička vyprovokovala epileptický záchvat, protože jsem v dětství byl na to léčený a pak už braný jako zdravý, ale ona neuhlídala upozornění, že to může u takto léčených lidí zas vyvolat zpět. A vůbec mi nepomohla v řešení příčin po psychické stránce (protože je to jen chemička) - teprve až když mě lidi na XChatu přivedli na myšlenku že je to kvůli špatnému manželství, tak pak paní v manželské poradně jen kroutila hlavou, jaktože na to ta psychiatrička nepřišla. Pryč od nich!Petrs píše:
P.s. dneska jsem zjistil, že náš koucour se taky rozhodnul pro vitariánství... při krájení zeleniny mi upadlo pár kousků papriky a borkolice na zem a von to sežral, jako to nejlahodnější masíčko... začal mňoukat, že chce eště, tak jsem mu dal kousek hlávkáče a rajčete, což mu moc chutnalo... jen se bojim, aby se nám nepoblil na koberec...
Nicméně i přesto jsem byl upozorněnej, že během týhle docela dlouhý doby se v tý úzký skupině vytvářej dost silný sociální vazby, který prej lehko přerostou v silnější, řekněme, "náklonnost"... no a to se prej nesmí. Řekli mi jasně, že pokud se do někoho zakoukám, nebo naopak, budu cejtit, že se někdo zakoukal do mě, tak to mam prej začít řešit na úrovni celý skupiny jako "téma pro skupinový pohovor"... Takovym stylem jako: "Ahoj, já jsem Petr a myslim si, že támhle Karlička má pěknej zadek. Co si o tom myslíte?"... dokonce ani silnější přátelství se jim nehoděj do krámu, prej aby se pak někdo necejtil odstrčenej... ideální stav by teda byl, aby tam bylo 9 lidí, který k sobě maj vřelý, nicméně povrchní vztahy bez jakýhokoliv upřednostňování kohokoliv... taky prej nesmim nikomu řikat svoje příjmení a telefonní číslo už vůbec ne, prej pro zachování anonymity (protože si tam lidi sdělujou dost intimní věci)... skoro se začínám bát 
Třeba tam podvědomí chtělo napsat "slečni byli a hledali", protože jsi jinak sexuálně orientovaný a ještě o tom nevíš a tak trpíš psychickými potížemi.Petrs píše:...slečny byli a hledali... ach moje čeština!!!
Na tom něco je... Pítrs abys pak nezjistil, že máš problémy, který bys bez bab v přechodu vůbec neměl. Připomíná mi to pocity, když jsem po matuře nastoupil do prvního zaměstnání do dílny mezi padesátiletý chlapy a během tejdne sem si připadal taky jak padesátiletej páprda... kdepak, mladej kluk se má cejtit mladě! Když jsem pak nastoupil na vejšku, byl jsem naštěstí zpátky mezi svejma.dvdmchl píše:Hele Pítrs já nevim, ale sedm tejdnů mezi vypsychotěnejma ženskejma v přechodu asi není úplně terapie ne?
...anebo budem ta nejveselejší skupinka zlomenejch depresáků, co tam kdy měli ale pak jsem sla na pivo a ono se to splachlo Jó, taky teď v začátcích zjišťuju, že vita je pohoda... ovšem než člověk dostane hlad! Jak vyhládnu, honěj mne chutě jak Pítrse. Je potřeba tomu předcházet a jak se hlad začíná probouzet, hned mu podšoupnu něco vita. Tedy - když to jde; ne vždy se zadaří. Taky jsem včera ochutnal mrkvovou bábovku od maminkyPetrs píše:To vitariánství mi začíná trochu pokulhávat... včera jsem chtěl držet jedničku, jenže v šest večer, když jsem se přišel napít vody do kuchyně, jsem se ocitnul v dost nepříjemný situaci...
hlavně část "dávej bacha s kladivem" vám můžu jen doporučit... v hlavě mam sice zatim spíš větší než měnší bordel, ale rozhodně se při tom nebudete nudit... například, jedna holčina se po dvou dnech rozhodla, že se jí tam nelíbí, tak přestala chodit, načež naše psycholožka odsunula její židli pryč z kroužku tak teatrálně, symbolicky a rituálně, až jsem měl pocit, jakoby ta holka snad umřela a to křeslo bylo její rakev... docela psycho... taky jsem například při tý dnešní relaxaci zjistil, že smát se vleže na zádech je dost namáhavý, skoro jako sklapovačky!Tomu by se mohlo dát oponovat kovářovou kobylou.dvdmchl píše:Někde jsem četl řečnickou otázku. Jestli prej už někdo někde viděl zdravýho doktora. A jak chtěj někoho uzdravit, když neuměj uzdravit ani sebe.
Přesně tak. Jestli má nadváhu tak možná by sama potřebovala psychoterapii.dvdmchl píše:Jo jakože by paní terapeutka byla natolik zaujatá svými klienty, až by z toho zapoměla na bolest v kyčlích a vlažné pohledy kolemjdoucích mužů?Tomu by se mohlo dát oponovat kovářovou kobylou.
Jo, a proto mě baví počítače.Petrs píše:... taky, proč se zajímat o něco, co funguje přesně tak jak má, takový věci nám přídou přeci spíš nudný...
aha, a proc jsem se dala na prava..Petrs píše: Otázka taky je, jestli tam nefunguje ňáká analogie, protože asi právě ten člověk, kterej se necejtí zdravě, se spíš začne zajímat o medicínu a taky ten, komu to v hlavě šrotuje nějak podivně se začne zajímat o psychologii... jednoduše, zájem v nás většinou vzbuzujou právě ty věci, ve kterejch cejtíme nějaký nedostatky... taky, proč se zajímat o něco, co funguje přesně tak jak má, takový věci nám přídou přeci spíš nudný...
