Jindra

[veri]

Třeba walker o šťávě ze syrových brambor psal, já jsem si ji teda na zkoušku udělala, ale ten bílý lepkavý humus, co se dole usadil, mě od jejího vypití odradil. I když walkerovi věřím, tuhle šťávu už bych asi nevypila. Souhlasím s Radkou, škroby bych si nepřidávala..

[Panda]

Tak i kdyz s Tebou vetsinou souhlasim, tentokrat bych s tebou souhlasila tak maximalne s posledni vetou a mozna by se o tom dalo jeste polemizovat, i kdyz obecne skroby opravdu nebrat.

Uvedom si, kdo Ti dava ty DOPORUCENI >:-) . Jses si jist, ze lide, kteri vydali tyto doporuceni maji paru o zdravem tele?? Ja bych prinejmensim pochybovala....

No tak dobře, nejde zatím o vlastní zkušenosti, ale o přečtená doporučení a možná nesprávně interpretovaná. V literatuře o léčebných půstech (Malachov a Partyková) se uvádí, že během půstu nesmí klesnout hmotnost o více než 20 až 25% oproti původní hmotnosti a někde se uvádí oproti optimální hmotnosti. Optimální hmotnost předpokládám že se vypočítá pro BMI 22. Při větším poklesu hmotnosti by už mohlo docházet ke spotřebovávání nezbytných tkání jako srdce atd. Domnívám se tedy, že člověk který má běžně takovou nižší hmotnost, už je na hranici a může mít problémy. Je to chybná úvaha? Bohužel s nízkou hmotností zatím nemám moc zkušenost, protože při výšce 186 jsem měl před 6 lety hmotnost 96 kg a ta mi postupně sama klesá (kvůli změně stravy a změně života), teď mám 74 a už mi přítelkyně vyčítá, že bych s tím měl něco dělat a zastavit to.

[Fiona]

při výšce 186 jsem měl před 6 lety hmotnost 96 kg a ta mi postupně sama klesá (kvůli změně stravy a změně života), teď mám 74 a už mi přítelkyně vyčítá, že bych s tím měl něco dělat a zastavit to.

No jo Pando, ale pochybuju ze se ji styska po spekaccich. Jestli tim nahodou nechtel basnik milosrdne rici, ze bys mel nabehnout do posilovny

[Katarína]

narozdíl třeba od květáku, medu ...to bych blinkala...

Tiez to tak citim.

[Katarína]

O škrobech bychom tady mohli diskutovat, třeba škrob v banánech, pro mně paradoxně tato pochutina nepoživatelná. Na vita si moje tělo cení hlavně vody v plodinách, jejich šťavnatosti.
Jsem přesvědčená, že nejlepší naslouchat svému tělu a jeho skutečným potřebám a podle toho se rozhodovat, ne podle názoru ostatních, ten je pro mě pouze inspirativní.

Presne, banan maximalne tak sporadicky v minimnozstvach. Aj so vsetkym ostatnym 100% suhlas.

[Panda]

No jo Pando, ale pochybuju ze se ji styska po spekaccich. Jestli tim nahodou nechtel basnik milosrdne rici, ze bys mel nabehnout do posilovny

Žeby? No možné to je!

[Sweetie]

Při výšce 186 máš váhu 53? To už je hodně pod normál, ne? Mám stejnou výšku (186) a pro půsty mi vycházela minimální povolená hmotnost 57 kg, tj. 25% pod doporučený střední BMI 22 (odpovídá hmotnosti 76 kg). Nevím proč by při vita stravě neměl platit BMI. Při váze 53 už by člověk neměl ani držet půsty, protože už ani nezbývá nic z čeho by se dalo spalovat.

Ty jíš syrové brambory? To by přece nemělo patřit do raw stravy, samé škodlivé škroby.

bmi mi nikdy neprislo nicim uzitecny. podle me bmi index jako takovy nijak nezavadi, spis urceni vahovych kategorii podle toho atd. a taky se musi zahrnout ostatni upresnujici parametry. zavery si udela jiny varak a jiny vitarian, oba stavi na naprosto odlisnych zakladech. napr. tuk, kdyz je nadbytecny (na pohled videt nebo namereny) vime,ze je to skodliva zasobarna toxinu a je nejlepci se ho zbavit, varak naopak urcitou miru tuku bere jako zdravi prospesne.
jak to bylo s bramborama a puvodnimi obyvateli ameriky? jak je jedli, vite nekdo?

[Pavluška]

O škrobech bychom tady mohli diskutovat, třeba škrob v banánech, pro mně paradoxně tato pochutina nepoživatelná. Na vita si moje tělo cení hlavně vody v plodinách, jejich šťavnatosti.
Jsem přesvědčená, že nejlepší naslouchat svému tělu a jeho skutečným potřebám a podle toho se rozhodovat, ne podle názoru ostatních, ten je pro mě pouze inspirativní.

Presne, banan maximalne tak sporadicky v minimnozstvach. Aj so vsetkym ostatnym 100% suhlas.

v tom jsme na tom stejně.

[Sweetie]

Jindra se preklep. vazi 73 nebo tak okolo, viz jeho prvni denickovy prispevek.

[RadkaS]

při výšce 186 jsem měl před 6 lety hmotnost 96 kg a ta mi postupně sama klesá (kvůli změně stravy a změně života), teď mám 74 a už mi přítelkyně vyčítá, že bych s tím měl něco dělat a zastavit to.

No jo Pando, ale pochybuju ze se ji styska po spekaccich. Jestli tim nahodou nechtel basnik milosrdne rici, ze bys mel nabehnout do posilovny

No, taky bych rekla, ze to az tak o vaze, jako o tvarech

[RadkaS]

No tak dobře, nejde zatím o vlastní zkušenosti, ale o přečtená doporučení a možná nesprávně interpretovaná. V literatuře o léčebných půstech (Malachov a Partyková) se uvádí, že během půstu nesmí klesnout hmotnost o více než 20 až 25% oproti původní hmotnosti a někde se uvádí oproti optimální hmotnosti. Optimální hmotnost předpokládám že se vypočítá pro BMI 22. Při větším poklesu hmotnosti by už mohlo docházet ke spotřebovávání nezbytných tkání jako srdce atd. Domnívám se tedy, že člověk který má běžně takovou nižší hmotnost, už je na hranici a může mít problémy. Je to chybná úvaha?

Telo pri pustu pusti presne to, co vi, ze ma pustit. Ver, ze kdyz bude mit duvod nepustit, nepusti ani kdyz budes mit 100kg.... . Ale na to prijdes casem.

[RadkaS]

Bohužel s nízkou hmotností zatím nemám moc zkušenost, protože při výšce 186 jsem měl před 6 lety hmotnost 96 kg a ta mi postupně sama klesá (kvůli změně stravy a změně života), teď mám 74 a už mi přítelkyně vyčítá, že bych s tím měl něco dělat a zastavit to.

Muj pritel ma 186cm, a kdyz mu jde vaha k 74, tak uz zvedam oboci. Me se libi, kdyz ma tech 68... , jasne, ze 68 a 74 zase takovej rozdil neni, moc se to nepozna, kazdopadne, uz mirne zbystrim, zadnyho pupkace doma nechci

[Sweetie]

jasne, ze 68 a 74 zase takovej rozdil neni, moc se to nepozna

ze ne? kdyz si predstavim sest kilo zivy vahy u reznika..

[k.winky]

jasne, ze 68 a 74 zase takovej rozdil neni, moc se to nepozna

ze ne? kdyz si predstavim sest kilo zivy vahy u reznika..

Ještě víc mě stresujte...

[veri]

Ještě víc mě stresujte...

ale k.winky, nepřibrala tys náhodou taky svaly? ty jsou přeci těžší než tuk, se říká

[k.winky]

Ještě víc mě stresujte...

ale k.winky, nepřibrala tys náhodou taky svaly? ty jsou přeci těžší než tuk, se říká

Kéž by Cvičení jsem poslední dobou moc nedávala ... Cítím to na sobě, je to těmi tuky s kterými jsem to teď dost přeháněla ... Ale tím už se nezabývám, to mi nepomůže ... Je to zase ale zkušenost ... Vše napravím

[Jindra]

Při výšce 186 máš váhu 53? To už je hodně pod normál, ne?
Ty jíš syrové brambory? To by přece nemělo patřit do raw stravy, samé škodlivé škroby.

Omlouvám se! Omlouvám se za překlep, Sweetie má pravdu a děkuji jí. Vždycky to po sobě čtu, přehlédl jsem. Ano, při výšce 186 cm teď mám 73 kg a tahle váha zatím stagnuje, což je dobře, jsem spokojen. Každopádně ta zmínka o posilovně je zcela na místě! Jako počítačová kancelářská krysa žádný extra svaly nemám, ale to je tím, že je málo sněhu (takže neposiluju při odhazování kolem domku) a do lesa teď na dříví taky nechodím, to až na jaře a na podzim. Takže posiluju jen doma klikama a na hrazdě. Jak já se těším na kolo!

K bramborům ocituju dr. Walkera: "Syrové brambory obsahují lehce stravitelné přírodní cukry, které se vařením mění ve škrob." Dále dr. Walker popisuje pozitiva konzumace syrových brambor a šťávy z nich; z toho usuzuji, že konzumací šťávy ze syrových brambor nejím kvanta škrobu, pevně doufám. Jinak teda upřímně, jsou lepší jídla než syrové brambory, ale pokud vím, že brambory jsou pro tělo důležité, pak nemám problém je samo tamo jíst (pít). Ale vzpomenu si na ně jen tak dvakrát třikrát za měsíc.

[Jindra]

tyjo, úprava sušičky! ty jsi ale koumák! to by mě vůbec nenapadlo, že by to mohlo jít. paráda! (že bys mi ji pak prodal, až si koupíš nějakou pořádnou? )

Listy, moc Tě nepotěším; včera dopoledne jsem do eťácký sušičky plácnul triakový regulátor a pak už jen měřil teploty digiměřákem. Bez úprav to sušilo kousek přes 100°C, brrr! Doteďka jsem tam všechno upekl namísto sušení, škoda. Už chápu, proč byly křížaly křehké jak sušenky. Zato teď, s regulací (náklady max. 150 Kč) si můžu teplotu nastavit a tak jsem honem namíchal sladké placky tady z receptů a už se mi tam od večera pěkně sušej při cca 45 až 50 stupních. To se těším na nepečenou pochoutku. Takže tu starou (no, starou... koupena před dvěma roky) ETA sušičku naopak beru jako novou a prodávat pravděpodobně nebudu, Listy, teď už je skvělá.
Když jsem včera sušenky připravoval, napadlo mne - to se fakt nedají nikde koupit nepečené sušenky, placky apod? Nepečené, jen sušené, s nespálenými vitamíny a enzymy? To by se fakt nikomu nevyplatilo vyrábět tohle ve velkým? Fakt by o to nebyl zájem? Jenže by to asi fakt nešlo - pečení trvá hodinku, zatímco sušení mnohonásobně déle a sušené výrobky by asi byly moc drahé s ohledem na to, jak málo (rozumných) lidí by o ně mělo zájem. Ach jo.

[Jindra]

Třeba walker o šťávě ze syrových brambor psal, já jsem si ji teda na zkoušku udělala, ale ten bílý lepkavý humus, co se dole usadil, mě od jejího vypití odradil. I když walkerovi věřím, tuhle šťávu už bych asi nevypila. Souhlasím s Radkou, škroby bych si nepřidávala..

Šťávu ze syrových brambor řeším tak, že šťávu neprotřepávám, takže tu sedlinu nechávám u dna; pití téhle sedliny se mi taky nezamlouvá, tak to dělám takhle. No a škroby do těla nepatří, tak věřím citaci Walkera, kterou jsem uvedl tady ob jeden příspěvek, že totiž syrové brambory škrob neobsahují. Škrob se v bramborách objeví až po jejich vaření...

[Pavluška]

že totiž syrové brambory škrob neobsahují. Škrob se v bramborách objeví až po jejich vaření...

Rostliny si ho ukládají jako zásobu energie; samozřejmě se ale po tepelné úpravě mění a mizí nebo se redukují ty všechny látky okolo. PMN.

[Pavluška]

Když jsem včera sušenky připravoval, napadlo mne - to se fakt nedají nikde koupit nepečené sušenky, placky apod? Nepečené, jen sušené, s nespálenými vitamíny a enzymy? To by se fakt nikomu nevyplatilo vyrábět tohle ve velkým? Fakt by o to nebyl zájem?

Lifefood!!!

[Panda]

...Když jsem včera sušenky připravoval, napadlo mne - to se fakt nedají nikde koupit nepečené sušenky, placky apod? Nepečené, jen sušené, s nespálenými vitamíny a enzymy? To by se fakt nikomu nevyplatilo vyrábět tohle ve velkým? Fakt by o to nebyl zájem? Jenže by to asi fakt nešlo - pečení trvá hodinku, zatímco sušení mnohonásobně déle a sušené výrobky by asi byly moc drahé s ohledem na to, jak málo (rozumných) lidí by o ně mělo zájem. Ach jo.

To by asi nešlo průmyslově vyrábět a prodávat - protože by se to kazilo. Cpali by tam spoustu éček pro větší trvanlivost, takže by to úplně ztratilo smysl. A navíc by fakt asi bylo málo zájemců. Když se to vezme procentově - mezi lidmi co znám neznám ani jednoho kdo by držel vitariánskou stavu (nebo alespoň vegetariánskou), všichni (např. v práci) čistí vařani.

[veri]

Co šílíte? Nic se nekazí a nic tam necpou, vždyť to vyrábí Terka, odkaz je i na vitariánovi, hned na hlavní stránce - lifefood.eu

[Panda]

Co šílíte? Nic se nekazí a nic tam necpou, vždyť to vyrábí Terka, odkaz je i na vitariánovi, hned na hlavní stránce - lifefood.eu

No jo neznalost, tohle všechno jsem ještě nestihl prostudovat, omlouvám se.

[veri]

Neomlouvej se, já jen, že tohle byla jedna z prvních věcí, které jsem skrze vitariána.cz prošťárala a objevila

[k.winky]

Neomlouvej se, já jen, že tohle byla jedna z prvních věcí, které jsem skrze vitariána.cz prošťárala a objevila

Nápodobně Já začala se 100% vita až po nákupu na Flóře

[Jindra]

Tak jsem tři dny sušil sladké krekry (http://vitakucharka.blog.cz/0901/sladke-krekry), moje první. Úspěšný pokus, už si na nich doma pochutnáváme. Trochu mne u receptu mrzí, že Advid píše, o jak primitivní věc jde. No, primitivní recept možná pro vás ostatní zkušenější, ale já s vita začínám a i takový jednoduchý recept pro mne má cenu zlata. Samotného by mne to nenapadlo, takže dík za receptík (obdobný dík posílám za ovocný dort z téhož receptáře, ten už manželka taky dělala a pošmákli jsme si).

Sušené krekry jsou pochoutka, proto jsem hned po uvolnění sušičky namíchal další várku a navíc přidal med, aby to bylo taky trochu sladký. Jo a strouhanej kokos. Od večera se to v kuchyni suší (těším se na neděli) a dnes ráno to v kuchyni krásně vonělo skořicí, člověk hned dostane hlad

Už se moc těším na nepečený chléb (protože pečivo mi teď na vitastravě asi chybí nejvíc, mám chutě) a o víkendu teď děláme čočkovou polévku dle webu zápisníku vitariána.

[Jindra]

Druhé sladké krekry dopadly ještě o něco lépe než ty první (i ty byly dobré), tyhle už byly sladší, protože jsem hlavně přidal med, ale stejně to má takový "nahořklý ocas", jak se říká. Takže při třetím pokudu dám ještě o něco víc medu, ale hlavně zkusím ubrat na lnu. Sušenky drží pohromadě bezvadně, takže i s menším množstvím lněného semínka se to rozpadat nebude a ten hořkej ocas zmizí. No, snad...
Vlastně teď si uvědomuji: ingredience na první sušenky jsem všechny namlel v makovém mlýnku a pak 2 hodiny máčel, zatímco nyní naopak - dvě hoďky máčení a pak na to mixérem. Že by v tom byl rozdíl??

[epony]

tie sladke krekry vypadaju chutne. Bohuzial nemam k dispozicii mixer, tak netusim ako by som tie semienka spracovala na kašičku..žeby som ich nejakým sposobom pretlačila cez healthy juicer?

[Sweetie]

jen uvazuju jindro kde na to beres cas

[Jindra]

tie sladke krekry vypadaju chutne. Bohuzial nemam k dispozicii mixer

Epony, jde to i bez mixu - první sušenky jsem nemixoval. Všechno jsem pomlel v mlýnku na mák. Je to ale časově zdlouhavější, nejspíš budu propříště mixovat, ještě nevím. Mixování se mi totiž zdá násilné - snad se v semínkách příliš nerozbijí vazby a rovnováhy (cosi kdesi jsem o tom četl)

[Jindra]

jen uvazuju jindro kde na to beres cas

No dělám to po večerech, když jsou mý milovaný děti po přečtené pohádce v postýlce a taktéž milovaná manželka v posilovně. Ono to nezabere moc času, ale jasně minimálně hodinka to je. Snažím se ale nepodléhat moderní uspěchané době a dělat si taky chvilky pro sebe třeba právě u lisování šťáv nebo tvorbě sušenek (sušenky nemám chuťově úplně nejlepší, musím změnit poměr ingrediencí).
Pokud jde o čas, hlavně ho vztahuji na své děti (supr kluci 4 a 9 let). Už před sedmi roky jsem si řekl, že nechci najednou zjistit, že je dětem patnáct, ani nevím jak, prostě chci "vyrůstat s nimi". Myslím, že se mi daří, mám s dětmi skvělý vztah. Když se dítě přijde samo od sebe přitulit, pomazlit, udělá to přece jedině tomu, koho má fakt rádo. Honem si to vychutnávám, než vyrostou a pošlou mne do háje (v tom lepším případě).
S časem to teď bude malinko lepší - kupujemne domů eliptický trenažér, takže manželka nebude muset chodit do posilovny; prý bude cvičit raději doma a naše "večerní čaje" (zhasneme, zapálíme svíčku, uvaříme čajík, povídáme) se tak budou konat častěji.
V souvislosti s otázkou ohledně času (správná otázka, Sweetie) mne ještě napadá jedno... kolikrát se mi teď (vita stravování) honí hlavou, kolik času mi zabere vymýšlení a připravování vita pokrmů a že vlastně tak trochu závidím všežravcům - nakoupí si v obchodech polotovary od Vitany, zajdou do zakouřené hospody na guláš nebo jen prostě ohřejou konzervu. Jak snadné a časově nenáročné. Ale vracet se k tomu všežravému stylu nechci a nebudu.

[veri]

cože? vždyť je to přesně naopak, vita je jednodušší a žádné pokrmy vymýšlet nemusíš, popadneš, případně oloupeš a jíš
něco jiného je americká verze raw jídel, to už se ale moc vita nepodobá

a radím ti ze zkušenosti, raději do toho skoč po hlavě a nevymýšlej moc náhrad, jednak to stojí právě ten čas a za druhé budeš mít o věc víc, od které si budeš odvykat

[RadkaS]

cože? vždyť je to přesně naopak, vita je jednodušší a žádné pokrmy vymýšlet nemusíš, popadneš, případně oloupeš a jíš
něco jiného je americká verze raw jídel, to už se ale moc vita nepodobá

a radím ti ze zkušenosti, raději do toho skoč po hlavě a nevymýšlej moc náhrad, jednak to stojí právě ten čas a za druhé budeš mít o věc víc, od které si budeš odvykat

Hezky a vystizne napsane

[Sweetie]

tak. veri nam usetrila praci. jen bych zduraznila, ze vita neni o nahrazovani ale prave o postupnem vynechavani.
mne nejvetsi cas zabere cisteni zeleniny. jsem rada, ze jsem se zbavila toho mohutneho celosvetoveho megakolosu: vareni

[Jindra]

Děkuju za vaše názory; budu o tom přemýšlet! Zrovna včera jsem si říkal (když jsem pročítal názory Ondraw nebu Buc), že vlastně nějaké mletí zrní, smíchávání různých salátů, mixování apod. není zrovna od přírody. Zkusím se orientovat na vychutnávání jedné potraviny v jednom čase. Ušetřím tím přípravy a získám další čas na hrátky s mými dětmi (a občas i manželkou). Jo, tenhle směr se mi zamlouvá. No a sušenky či nepeč. chléb bude občasné zpestření. Už takhle mi stačí dvouhodinová procedura obden, kdy čistím a lisuju šťávu z mrkve, jablek, petržele, celeru, špenátu, brokolice a červené řepy. Ono všechno opláchnout, nakrájet, nalisovat a pak po sobě uklidit...
Znovu dík za vaše názory! To víte, vita žiju teprv čtvrt roku, takže mi zatím připadá hodně nezvyklé nechystat jídlo.

[Sweetie]

JE ty uz jsi vzhuru a ja jeste nesla spat

[Jindra]

Dneska mám půst. Poprvé ten pravý. Myslel jsem, že půst je jen nejíst, takže jsem posledně nejedl, ale pil ovocné šťávy. Už jsem prodělal dva pokusy a pokaždé vydržel jen do šesti večír, pak už jsem cpal jablka apod. Na dnešek jsem se už asi dva dny těšil, že to zkusím pořádně (nejíst a jen s čistou vodou), ať se úplně vypne žaludek. Jasně, nad jedním dnem se smějete, mnozí už za sebou máte trojku, sedmičku, jednadvacku; navíc kdoví, jestli vydržím.
Když jsem ze dne na den přešel z klasickýho jídla na vita, sám sebe jsem překvapil, jakou mám vůli. Opravdu, ta vize býti zdráv, ta mne sune dopředu. Tady u půstu to ale nemám snadný, to už chce fakt vůli; doteďka jím pětkrát denně i víc - poslední dny mám skoro permanentně hlad, vlastně nevím, zda je to hlad nebo chutě, takže použiju výstižné slovo "rozežranost", jo, jsem rozežranej (ale asi to nebude zlý, váha 73 kg se drží). A to mne štve, takže zkusím chutě krotit. Aspoň se ale držím zásad knihy Fit pro život, tj. dopoledne jen šťávy (doma lisované) a ovoce, zatímco odpoledne zbytek (zeleninové saláty apod.).
Dneska doufám vydržím jedničku a pak už by to chtělo pravidelně schéma dle Pavlova webu o půstu včetně stupňování. Moc se těším, až vydržím víc (sedmičku, jednadvacítku, což ale dneska vidím jako neuvěřitelnou věc a hooodně vysokou metu) hlavně proto, že se očistí tělo. Mám v sobě nahrabáno nečistot za čtyřicet let klasický stravy a chci to dostat z těla ven, dokud jsem zdravej.
Takže dnes jednička a odpoledne z práce 18 kilometrů pěšky domů (v létě to jezdím denně na kole), už se moc těším na výlet po dni stráveném sedavým zaměstnáním. Čauky

[Jindra]

JE ty uz jsi vzhuru a ja jeste nesla spat

Japáto? Vždyť jsi oproti Česku posunutá jen o hodinu... neučíš Ty se? Jo teď koukám, že jsi psala seminárku, aha. Já na vejšce řešil pruby tak, že jsem jel celou noc do rána, pak jsem to na zkoušce vychrlil a sice dostal dobrou známku, ale pak už jsem zase všechno zapomněl (jo jo, rychle nabyl, rychle pozbyl), takže takový polovičatý řešení, ale u věcí, které už pak nebyly potřeba (např. politické školení mužstva, he he) to byl super postup. Jak se tomu říká... optická paměť? Prostě jsem si danou stránku vybavil, v paměti to přečetl, dostal jedničku dvojku a odešel jak ten Caesar. O den později už bych si tu stránku ale nevybavil, jasněže.

[Jindra]

Tak mám za sebou 24-hodinovku včetně včerejší 18-km procházky z práce domů pěknými závějemi sněhu. Jó, Vysočina dokáže být drsná, ale miluju to tady. Sice je to "nic", ale 24 hodin pro mne znamená osobní rekord. Teda to byl ale nápad s tím půstem Snědl bych teď i tužku. Problém je ale v tom, že když už jsem přečkal ty včerejší začátky (kručení v břiše, velký chutě apod.), je mi líto s tím přestat, takže jsem se rozhodl pokračovat v půstu, dokud to půjde. Jasně, je to můj první, takže to nebudu přehánět, žádných sedm dní, ale prostě vyzkouším, co napoprvé vydržím, takže 36-hodinovku beru nyní jako minimum, které už teď vydržím.
Nechápu, jak můžete někteří půstit nasucho, no jistě je to subjektivní; žízeň tedy mám každou chvíli, takže pocucávám čistou vodu, včera jsem vypil 1,5 litru. Myslím však, že čistá voda je při půstu OK, takže ji pucucávám.
Po uplynutí 24-hodin (ono je to asi trochu víc, protože jsem s jídlem skončil předevčírem večeří) se cítím vcelku dobře, jen se cítím mírně oslabený, což mi sice zrovna teď nevadí (kancelářská krysa, he he), ale v létě, kdy hodně rád jezdím na kole nebo chodím pracovat do lesa, to bych ty výkony asi nezvládal, takže doufám, že se tělo jaksi adaptuje, protože s půstama nechci skončit; věřím, že jsou zdravé, takže je plánuji jako běžnou součást života.

[RadkaS]

Tak mám za sebou 24-hodinovku včetně včerejší 18-km procházky z práce domů pěknými závějemi sněhu. Jó, Vysočina dokáže být drsná, ale miluju to tady. Sice je to "nic", ale 24 hodin pro mne znamená osobní rekord. Teda to byl ale nápad s tím půstem Snědl bych teď i tužku. Problém je ale v tom, že když už jsem přečkal ty včerejší začátky (kručení v břiše, velký chutě apod.), je mi líto s tím přestat, takže jsem se rozhodl pokračovat v půstu, dokud to půjde. Jasně, je to můj první, takže to nebudu přehánět, žádných sedm dní, ale prostě vyzkouším, co napoprvé vydržím, takže 36-hodinovku beru nyní jako minimum, které už teď vydržím.
Nechápu, jak můžete někteří půstit nasucho, no jistě je to subjektivní; žízeň tedy mám každou chvíli, takže pocucávám čistou vodu, včera jsem vypil 1,5 litru. Myslím však, že čistá voda je při půstu OK, takže ji pucucávám.
Po uplynutí 24-hodin (ono je to asi trochu víc, protože jsem s jídlem skončil předevčírem večeří) se cítím vcelku dobře, jen se cítím mírně oslabený, což mi sice zrovna teď nevadí (kancelářská krysa, he he), ale v létě, kdy hodně rád jezdím na kole nebo chodím pracovat do lesa, to bych ty výkony asi nezvládal, takže doufám, že se tělo jaksi adaptuje, protože s půstama nechci skončit; věřím, že jsou zdravé, takže je plánuji jako běžnou součást života.

Sikulka !

[Katarína]

Nechápu, jak můžete někteří půstit nasucho, no jistě je to subjektivní;

Ta voda pri poste (kratkom) by bol pre mna cisty masochizmus, bleeeeeeee. Smadna nebyvam, prvy pride hlad. Ale Ty mas bezne v jedalnicku napr. dehydrovane krekry a ja ked z casu na cas nieco take len ochutnam, tak pijem na litre.

[Katarína]

Sice je to "nic", ale 24 hodin pro mne znamená osobní rekord.

Super, Jindra! A na to, ze to je "nic" zabudni, to predsa nie je o ziadnych porovnavackach. Blahozelam k Tvojmu osobnemu rekordu a prajem vela dalsieho pozitivneho v Tvojom zivote.

[Jindra]

Katarína, RadkaS, děkuji Vám, jste hodné.
Postím druhý den a jsem dost zvědavý na reakce těla, jak to asi bude probíhat dál. Popíjím proto, že mám sucho v puse a krku. Uvědomuji si, že žízeň mám jen malou, ale prostě to sucho v krku je mi mírně nepříjemné, takže jsem rád, že čistá voda je povolena. Hlad mám jen takový, jako bych půl dne nejedl, takže pohoda (včera bylo hůř). Trošinku mne sem tam brní ruce, jako by se hůře prokrvovaly, taky teď maličko brní rty. Ještě čekám, kdy mne začne pobolívat hlava (zatím nic). Pokud se nepletu, jsou to klasické příznaky, takže se nevzrušuju a beru to v poho. No, mám radost sám ze sebe
Poděkování patří všem tady na webu - jednak webu Vitarian, na který jsem náhodně narazil googlováním a pak už to jelo - diskuse na vitarianu, web o půstu, download řady knih atd. Můj život se změnil a moc Vám děkuji. Malinká drobnost závěrem - líbí se mi tykání tady. Člověk se hned cítí "mezi svými". Když mi bylo šestnáct, byl jsem rád, že už mi konečně taky někdo vyká, když už jsem dospělej. Dneska, kdy mám po čtyřicítce, jsem vděčen každému, kdo mi tyká, protože si připadám mladší. A už jsem to psal, fakt si připadám na šestadvacet, vážně! P.S. včera jsem se přistihl, že se cítím jak osmnáctiletý, ale nebudu přehánět.

[Katarína]

takže jsem rád, že čistá voda je povolena.

Hlavne bud rad, ze Ti z nej nie je zle.
Vsetky tie priznaky, priebeh a pod. su zovseobecnene, bolest hlavy nemusis mat vobec. Ja som ju tiez nikdy nemala.

[Jindra]

Hlavne bud rad, ze Ti z nej nie je zle

Zle mi nebylo a uznávám, že jsem tomu fakt rád!

[Jindra]

První opravdový půst mám hotov. Jsem bohatší o vlastní "osahání" těch stavů, vlastní zkušenost, vlastní pocity. To se samozřejmě četbou knížek nasát nedá. Mám radost o to větší, že jsem v půstu krásně odšlapal 18 km tůru sněhem; ke konci už mi bylo fakt chladno, tůra se konala v mínus šesti stupních teploty a ač jsem byl teple oblečený i obutý, půstové pocity chladu byly znát, ale bylo to v pohodě; ostatně, mám-li si vybrat horko nebo chlad, vždycky jsem preferoval chlad.
Mám sváteční pocity vítězství (jak malý děcko, no jo, no). Mám radost, jako bych prodělal sedmičku... ta ale teprve přijde. Někdy, doufám určitě letos. Krásně jsem teď vydržel 36-hodinovku a první hodiny půstu sice za moc nestály, kručení v břiše mne zrovna nebavilo, ale pak už to bylo lepší. Bavilo mne sledovat na sobě ty typické příznaky - slabost, studený pot, pomalu nastupovala zimomřivost. Nic z toho ale nemíním jako nějaké stížnosti - tohle všechno jsem očekával a byl jsem spokojen. Našeptával jsem svýmu tělu, že se krásně očišťuje. No, teď mne napadá, jen na jednu věc bych si stěžoval - přepadala mne značná ospalost. Těch 18 km jsem sice šlapal s veselou myslí, ale chvílemi jsem ospale šel se zavřenýma očima (vzpomněl jsem si přitom, jak jsem jednou na noční hlídce na vojně šel a šel a šel, zavřel jsem oči, šel a šel... a probudil mne až náraz do zdi; ano, během chůze může člověk usnout, potvrzuji). Až teprve po cca 20 hodinách půstu se nově objevilo bušení srdce a mravenčení rukou a rtů. Ke konci jsem cítil mírné uvolňování mazu v uších.
Doteď vše sranda, ale teď si uvědomuju, že na jednu věc bych si rád stěžoval zcela vážně: asi mi zhubnul zadek (a to prej ho mám hezkej, říká žena), protože mne začíná tlačit sezení na židli. A to je ta židle vypolstrovaná, měkká, pěkná, kvalitní, vcelku neopotřebovaná Měl bych si pořídit klekačku a střídat ji po hodince se židlí. No jen doufám, že manželka názory ohledně mýho pěknýho pozadí nezmění - to by totiž mohlo půsty ohrozit, he he.
Hmotnost na začátku (úterý večer) 73,6 kg, na konci (čtvrtek večer) 71,4 kg. No vida, mám tu po dvaceti letech váhový rekord Z tak malé váhy radost úplně nemám, ale nijak se tím nemíním zatěžovat; spoléhám na to, že tělo si rovnováhu najde samo a spoléhám na to, že když se cítím fajn, nemůže menší váha, než na jakou jsem býval roky zvyklý, vadit. Ostatně s těmi 80 kg před čtvrtrokem jsem spokojený nebyl, chtěl jsem něco (4-5 kg) shodit.
Všiml jsem si (to už pár let zpátky), že přežíráním (slovo přejídání by bylo slušnější, ale já fakt míním přežírání, takové to zbytečné cpaní se dobrůtkama jenom proto, že mám chutě) se mi žaludek zvětší a jako důsledek se dostavuje ještě větší pocit hladu, dostavují se další a další chutě - vzniká čarovný (a hlavně asi nekonečný) kruh. Pak jsem někdy zkusil jedno jídlo vynechat nebo krátkou dobu jíst podstatně méně a stalo se, co jsem si od toho sliboval - žaludek se zase scvrknul a důsledkem toho jsem neměl takový chutě. Pak ale stačilo někdy se zas pořádně nadlábnout (třeba když byla moje milovaná svíčková nebo jakákoli oblíbená omáčka) a tenhle cyklus se opakoval. A proč o tom píšu? Teď po tomhle kratičkém půstu nemám chutě. Tedy - mám, ale zanedbatelné. No to je príma. Rozumějte - co jsem teď (teprv 2 měsíce) na vita stravě, hodně mne honěj chutě. A tak se mi zdá, že cestou půstu (mimo jiné) se dá těch přehnanejch chutí (furt něco jíst) zbavit. Beru tohle jako velmi pozitivní poznatek.
Půst byl fajn a těším se na následující, ale pořád se zatěžuju myšlenkama na to, jak půjde půst dohromady s tělesnou zátěží v létě (cykloturistika, turistika, práce v lese), kdy ze mne obvykle teče pot. Myslím ale, že za pár týdnů budu chytřejší, protože jsem doteď hodně přečetl a i nadále čtu nejen o vita, ale i o půstování (na tomto místě patří můj velký dík Pandovi za tipy na literaturu; moc mi to pomohlo a navíc je to fakt důležitý znát teorii kolem půstování).
Návratovka... tu jsem řešil včera večer. MUDr. Partyková v knize "Hladovění pro zdraví" ohledně 36-hodinového půstu píše:"Pokud bychom chtěli účinek půstu prodloužit, pijeme pouze neředěné, čerstvě odstředěné ovocné šťávy. Jestliže jako první nápoj, který je současně prvním jídlem po ukončení hladovky, vypijeme čerstvou šťávu z mrkve a červené řepy v poměru 1:1 anebo jablečnou šťávu, očistíme játra a žlučník od staré žluče." A na jiném místě knihy uvádí:"Na konci hladovění musí být první přijatou potravou salát z čerstvé zeleniny nebo ze strouhané syrové mrkve a zelí a k ochucení můžeme použít jablečný ocet, citrón nebo pomeranč. Takové jídlo působí jako metla na střeva." Ve snaze účinky půstu prodloužit (na uvedenou radu pí Partykové) jsem proto večer Omegou čerstvě nalisoval mrkev s červenou řepou a dychtivě začal nijak neředěné pocucávat. Očekával jsem nějakou neobvyklou reakci žaludku, jenž byl relativně dlouhou (rozuměj nezvykle dlouhou) dobu prázdný, ale nic se nekonalo. Fajn, pohoda. Když jsem vycucal půllitr téhle šťávy, nalisoval jsem si už svoji klasickou (kilo mrkve, 2 kg jablek, cca 300 g petržele, cca 300 g celeru, cca 500 g zelí, cca 500 g kapusty, 300 g čerstvého listového špenátu) a tu jsem ještě večer popíjel. Dnes ráno jsem využil druhou výše uvedenou radu pí Partykové a jako první jídlo po půstu zvolil netradičně zeleninu: ráno jsem (vedle pocucávání výše uvedené šťávy, tentokrát už ředěné 1:1 vodou) snědl 300 g čerstvého listového špenátu; netradiční je to v tom, že obvykle mívám dopoledne pouze tu šťávu a sem tam ovoce (nejčastěji 2 jablka, 2 pomeranče). Jo a dnes ráno mne překvapilo ještě pořád bušení srdce a mravenčení rtů (jen v posteli, než jsem vylezl), takže prodloužení půstu dle dr. Partykové možná zafungovalo.
Já vím, prožívám to, jak kdybych dokázal 21-ku, ale tahle pouhá 36-hodinovka mi udělala radost a otevřela dveře do budoucnosti půstů. Začátek byl v pohodě, půst uzavírám s nadšením a to je přece pro začátek taky důležitý - těšit se po první zkušenosti na ty další.

[RadkaS]

První opravdový půst mám hotov. Jsem bohatší o vlastní "osahání" těch stavů, vlastní zkušenost, vlastní pocity. To se samozřejmě četbou knížek nasát nedá. Mám radost o to větší, že jsem v půstu krásně odšlapal 18 km tůru sněhem; ke konci už mi bylo fakt chladno, tůra se konala v mínus šesti stupních teploty a ač jsem byl teple oblečený i obutý, půstové pocity chladu byly znát, ale bylo to v pohodě; ostatně, mám-li si vybrat horko nebo chlad, vždycky jsem preferoval chlad.
Mám sváteční pocity vítězství (jak malý děcko, no jo, no). Mám radost, jako bych prodělal sedmičku... ta ale teprve přijde. Někdy, doufám určitě letos. Krásně jsem teď vydržel 36-hodinovku a první hodiny půstu sice za moc nestály, kručení v břiše mne zrovna nebavilo, ale pak už to bylo lepší. Bavilo mne sledovat na sobě ty typické příznaky - slabost, studený pot, pomalu nastupovala zimomřivost. Nic z toho ale nemíním jako nějaké stížnosti - tohle všechno jsem očekával a byl jsem spokojen. Našeptával jsem svýmu tělu, že se krásně očišťuje. No, teď mne napadá, jen na jednu věc bych si stěžoval - přepadala mne značná ospalost. Těch 18 km jsem sice šlapal s veselou myslí, ale chvílemi jsem ospale šel se zavřenýma očima (vzpomněl jsem si přitom, jak jsem jednou na noční hlídce na vojně šel a šel a šel, zavřel jsem oči, šel a šel... a probudil mne až náraz do zdi; ano, během chůze může člověk usnout, potvrzuji). Až teprve po cca 20 hodinách půstu se nově objevilo bušení srdce a mravenčení rukou a rtů. Ke konci jsem cítil mírné uvolňování mazu v uších.
Doteď vše sranda, ale teď si uvědomuju, že na jednu věc bych si rád stěžoval zcela vážně: asi mi zhubnul zadek (a to prej ho mám hezkej, říká žena), protože mne začíná tlačit sezení na židli. A to je ta židle vypolstrovaná, měkká, pěkná, kvalitní, vcelku neopotřebovaná Měl bych si pořídit klekačku a střídat ji po hodince se židlí. No jen doufám, že manželka názory ohledně mýho pěknýho pozadí nezmění - to by totiž mohlo půsty ohrozit, he he.
Hmotnost na začátku (úterý večer) 73,6 kg, na konci (čtvrtek večer) 71,4 kg. No vida, mám tu po dvaceti letech váhový rekord Z tak malé váhy radost úplně nemám, ale nijak se tím nemíním zatěžovat; spoléhám na to, že tělo si rovnováhu najde samo a spoléhám na to, že když se cítím fajn, nemůže menší váha, než na jakou jsem býval roky zvyklý, vadit. Ostatně s těmi 80 kg před čtvrtrokem jsem spokojený nebyl, chtěl jsem něco (4-5 kg) shodit.
Všiml jsem si (to už pár let zpátky), že přežíráním (slovo přejídání by bylo slušnější, ale já fakt míním přežírání, takové to zbytečné cpaní se dobrůtkama jenom proto, že mám chutě) se mi žaludek zvětší a jako důsledek se dostavuje ještě větší pocit hladu, dostavují se další a další chutě - vzniká čarovný (a hlavně asi nekonečný) kruh. Pak jsem někdy zkusil jedno jídlo vynechat nebo krátkou dobu jíst podstatně méně a stalo se, co jsem si od toho sliboval - žaludek se zase scvrknul a důsledkem toho jsem neměl takový chutě. Pak ale stačilo někdy se zas pořádně nadlábnout (třeba když byla moje milovaná svíčková nebo jakákoli oblíbená omáčka) a tenhle cyklus se opakoval. A proč o tom píšu? Teď po tomhle kratičkém půstu nemám chutě. Tedy - mám, ale zanedbatelné. No to je príma. Rozumějte - co jsem teď (teprv 2 měsíce) na vita stravě, hodně mne honěj chutě. A tak se mi zdá, že cestou půstu (mimo jiné) se dá těch přehnanejch chutí (furt něco jíst) zbavit. Beru tohle jako velmi pozitivní poznatek.
Půst byl fajn a těším se na následující, ale pořád se zatěžuju myšlenkama na to, jak půjde půst dohromady s tělesnou zátěží v létě (cykloturistika, turistika, práce v lese), kdy ze mne obvykle teče pot. Myslím ale, že za pár týdnů budu chytřejší, protože jsem doteď hodně přečetl a i nadále čtu nejen o vita, ale i o půstování (na tomto místě patří můj velký dík Pandovi za tipy na literaturu; moc mi to pomohlo a navíc je to fakt důležitý znát teorii kolem půstování).
Návratovka... tu jsem řešil včera večer. MUDr. Partyková v knize "Hladovění pro zdraví" ohledně 36-hodinového půstu píše:"Pokud bychom chtěli účinek půstu prodloužit, pijeme pouze neředěné, čerstvě odstředěné ovocné šťávy. Jestliže jako první nápoj, který je současně prvním jídlem po ukončení hladovky, vypijeme čerstvou šťávu z mrkve a červené řepy v poměru 1:1 anebo jablečnou šťávu, očistíme játra a žlučník od staré žluče." A na jiném místě knihy uvádí:"Na konci hladovění musí být první přijatou potravou salát z čerstvé zeleniny nebo ze strouhané syrové mrkve a zelí a k ochucení můžeme použít jablečný ocet, citrón nebo pomeranč. Takové jídlo působí jako metla na střeva." Ve snaze účinky půstu prodloužit (na uvedenou radu pí Partykové) jsem proto večer Omegou čerstvě nalisoval mrkev s červenou řepou a dychtivě začal nijak neředěné pocucávat. Očekával jsem nějakou neobvyklou reakci žaludku, jenž byl relativně dlouhou (rozuměj nezvykle dlouhou) dobu prázdný, ale nic se nekonalo. Fajn, pohoda. Když jsem vycucal půllitr téhle šťávy, nalisoval jsem si už svoji klasickou (kilo mrkve, 2 kg jablek, cca 300 g petržele, cca 300 g celeru, cca 500 g zelí, cca 500 g kapusty, 300 g čerstvého listového špenátu) a tu jsem ještě večer popíjel. Dnes ráno jsem využil druhou výše uvedenou radu pí Partykové a jako první jídlo po půstu zvolil netradičně zeleninu: ráno jsem (vedle pocucávání výše uvedené šťávy, tentokrát už ředěné 1:1 vodou) snědl 300 g čerstvého listového špenátu; netradiční je to v tom, že obvykle mívám dopoledne pouze tu šťávu a sem tam ovoce (nejčastěji 2 jablka, 2 pomeranče). Jo a dnes ráno mne překvapilo ještě pořád bušení srdce a mravenčení rtů (jen v posteli, než jsem vylezl), takže prodloužení půstu dle dr. Partykové možná zafungovalo.
Já vím, prožívám to, jak kdybych dokázal 21-ku, ale tahle pouhá 36-hodinovka mi udělala radost a otevřela dveře do budoucnosti půstů. Začátek byl v pohodě, půst uzavírám s nadšením a to je přece pro začátek taky důležitý - těšit se po první zkušenosti na ty další.

Gratuluju k uspesnemu pustu! Super!

[Katarína]

Prave som to docitala, parada, Jindra!

Ja som este ten vcerajsi neskoncila, ale o pol tretej pojdem na obed a dam si 5 mandariniek. To by mi mohlo na dnesok stacit a ked nie, vecer este doma nieco pridam. Tam okrem 250g cherry rajciniek a toho zmiesaneho prasku maca aj tak nic nemam, takze rozhodovanie bude znacne rychle.

[Sweetie]

jee bezva prispevek. vzhledem ze nemam nic nacteno, tohle bylo pro me prinosny, hlavne rada od partykovy ohledne cisteni stavami po 36. zaludek se nezvetsuje. jen je elasticky. po vytraveni se vzdycky vrati do svy polohy. mas pravdu ze prokladani vita jednickami usmerni rozezranost. budu se snazit praktikovat.