Jindra

[Jindra]

Dneska ráno tři stupně, to jsem se teda cestou do práce na kole fakt nezpotil, docela kosa.
Od půstu spím denně jen pět hodin a stačí to, tělo asi odpočatý a zas trochu čistší.
Včera hřešil - mlíčnej den, dal sem "normální" kefír a taky bio kefír kozí. Na ten kozí sem se těšil a na obale dokonce ni zmínka o pasterizaci. Kefíry byly dobrota. Výrobci toho kozího jsem napsal dotaz, zda pasterováno. Odepsali že jasně ano, že to vyžadujou naše normy. Ach jo, živý nepasterovaný mlíko člověk fakt nesežene. No neva, stejně se časem míním orientovat bezmlíčným směrem.

[mira]

Já jsem jogurt vyčenžoval za konopné mléko.
A nemám pocit,že bych tím utrpěl.

[Sitar]

Jindro,
na nějaký ekofarmě by Ti načepovali, bych řekl. Jinak vyloučit mlíko bylo pro mě to nejjednodušší, pak vejce a maso, sýr ještě občas dám. Dají se v pohodě koupit nepasterovaný ovčí sýry.

[Jindra]

Jak tak v bioprodejně kupuji různé výrobky, občas posílám výrobcům dotazy na to, jakou technologií je daný produkt vyráběn (není-li to zřejmé z obalu). Teď jsem poptával ty moje oblíbené pšeničné klíčky. Jsou moc dobré a sním jich na posezení až 100 g během půl hodinky. Moc dobré. No a tak jsem poslal výrobci EVIT dotaz, jak jsou jejich pšeničné klíčky sušeny. No, tak odpověděli, že suší při teplotách do 90 °C (čemuž rozumím tak, že teplota je řekněme okolo osmdesátky), ještě dodali, že tuto teplotu nepřekračují, aby nedošlo k ničení vitaminu E. Ách jo, tak další věc, které se asi budu spíše snažit zbavit (závislost na pšeničných klíčcích), protože po takovém sušení tam moc živin nezůstane, o enzymu nemluvě.
Taky jsem si myslel, kdovíjak nejsou zdravé ty křupavé cereální chlebíčky - na obalech bývá uvedeno, že jde o pufované, jindy zas extrudované výrobky. Nevím to sice přesně, ale ani tohle nebude nic moc, protože jestli tuším správně, pufování i extruze probíhají za velmi vysokých teplot. Na konci takového výrobního procesu asi nemá cenu hledat jakýkoli život
Takže jde o pochutiny pro mlsné jazýčky, ale už to není živá potrava z živé přírody.

[Sweetie]

o pufovanych racio chlebiccich uz se nekde debatilo. ano, velkym tepelnym sokem projdou zrna. ne ze by uz tam nebyl zivot, vem to cert, ale ono uz to i telu skodi, je to pro nej toxicky.

[Sitar]

o pufovanych racio chlebiccich uz se nekde debatilo. ano, velkym tepelnym sokem projdou zrna. ne ze by uz tam nebyl zivot, vem to cert, ale ono uz to i telu skodi, je to pro nej toxicky.

Sweetie, promiň, jsem s tím asi už otravnej, ale jak je pro tělo pufované zrno jedovaté? Chápal bych, že je pro tělo nepřiměřeně namáhavé něco takového strávit, ale tu jedovatost si nějak neumím představit.

[Panda]

o pufovanych racio chlebiccich uz se nekde debatilo. ano, velkym tepelnym sokem projdou zrna. ne ze by uz tam nebyl zivot, vem to cert, ale ono uz to i telu skodi, je to pro nej toxicky.

Sweetie, promiň, jsem s tím asi už otravnej, ale jak je pro tělo pufované zrno jedovaté? Chápal bych, že je pro tělo nepřiměřeně namáhavé něco takového strávit, ale tu jedovatost si nějak neumím představit.

Nepřesvědčí Tě článek o škrobech z Vitarianu? http://vitarian.cz/view.php?cisloclanku=2003122201

[Sitar]

o pufovanych racio chlebiccich uz se nekde debatilo. ano, velkym tepelnym sokem projdou zrna. ne ze by uz tam nebyl zivot, vem to cert, ale ono uz to i telu skodi, je to pro nej toxicky.

Sweetie, promiň, jsem s tím asi už otravnej, ale jak je pro tělo pufované zrno jedovaté? Chápal bych, že je pro tělo nepřiměřeně namáhavé něco takového strávit, ale tu jedovatost si nějak neumím představit.

Nepřesvědčí Tě článek o škrobech z Vitarianu? http://vitarian.cz/view.php?cisloclanku=2003122201

Ten článek pochopitelně znám, ale jeho důveryhodností si nejsem jist.

tyto nestravitelné zbytky se stávají součástí ztuhlého toxického povlaku ve střevě, nebo ucpávájí lymfatický systém.

Zase ten pověstný povlak ve střevech, tentokrát dokonce jedovatý. Lidi, jejichž stravovací základ tvoří bílé pečivo, knedlíky, brambory, těstoviny, omáčky a maso a zároveň téměř odmítají ovozel by museli po roce dle tohoto tvrzení zemřít v hrozných mukách

[Panda]

Základem moudrosti jsou pochybnosti, ne slepá víra a znalosti.

S tím zanesením střev se to těžko dokazuje - vyskytuje se v mnohé literatuře, je ale možné že jeden autor přebírá od jiného, stejně jako všichni citují např. Malachova, přestože jeho některé vývody jsou nesprávné. Nelze předpokládat že by někoho po smrti rozpárali a pozorovali to na vlastní oči. Takže je to založené asi jen na:

- Teoretický úsudek - jenže ten může být zkreslený nesprávnými předpoklady, opomenutím jiných souvislostí. Nic v této oblasti asi není dělané opravdu seriozně, vědecky. I ty největší autority jsou samouci a laici (a tam počítám i Partykovou a Jonáše).

- Klystýr - občas z lidí lezou dost podivné věci. Jenže co když to nejsou letité nánosy ale něco co se utvořilo čerstvě a jen se to ještě nestačilo zpracovat? Jedině ty provázky mohou asi být letité, někde zaháknuté. Podobně trochu pochybuji o vyloučených žlučových kamenech - v takovém množství zelené kameny, mám podezření že jsou to jen shluky (s olejem) vytvořené díky té očistě a že se nejedná o letité kameny.

- Vlastní pocity - člověk se při vypuštění škrobů cítí lépe, nejen psychicky ale i fyzicky. To mohu také potvrdit. Jenže - do jaké míry jsou tyto pocity objektivní a do jaké si je člověk jen namlouvá, protože "ví že je to tak správně"? A je asi pochopitelné že po převyknutí organismu se špatně přizpůsobuje zase zpět, takže to pak může být vyloženo jako nevhodnost potraviny.

Ale přece jen asi nějaký důkaz - dlouhodobým vitariánům se změnou stravy podstatně snížilo množství zdravotních potíží které měli na vařené stravě. Takže minimálně většina úsudků je asi správná.

[Sitar]

Na tom, že škroby nejsou pro člověka to pravé ořechové, navíc ve smaženém či podobném stavu, se schodneme. Otázkou zůstává, jak moc a kde všude škodí. To, že jsou hůře stravitelné bych bral jako nezpochybnitelné, to je jasné na první pocit. Rovněž jejich výživová hodnota je na dost nízké úrovni. Jak je to ale z "technického" hlediska lymfy, krve a střev, to už by chtělo nějakou seriózní objektivní studii.

Založím nové téma s názvem "Pitva". Tam můžeme zosnovat určitý plán

[balada]

Základem moudrosti jsou pochybnosti, ne slepá víra a znalosti.

S tím zanesením střev se to těžko dokazuje - vyskytuje se v mnohé literatuře, je ale možné že jeden autor přebírá od jiného, stejně jako všichni citují např. Malachova, přestože jeho některé vývody jsou nesprávné. Nelze předpokládat že by někoho po smrti rozpárali a pozorovali to na vlastní oči. Takže je to založené asi jen na:

ale ano, lze. praktikující doktorka partyková má přístup k pitvám a k výsledkům pitev. téma zanesených střev je i v západním lékařství zpracováno i popsáno.

[Panda]

ale ano, lze. praktikující doktorka partyková má přístup k pitvám a k výsledkům pitev. téma zanesených střev je i v západním lékařství zpracováno i popsáno.

Fakt? Tak to je hodně zajímavé, jestli je něco podložené i na hmatatelných pozorováních a ne na hypotetických úvahách.

[balada]

nepamatuju si zdroj, ale jako extrem jsem nekde zaznamenal - nerad bych kecal, ale mam pocit ze to bylo kolem 40kg nanosu ve strevech. zni to neuveritelne, ale ta streva maji ohromnou plochu

[Sweetie]

o pufovanych racio chlebiccich uz se nekde debatilo. ano, velkym tepelnym sokem projdou zrna. ne ze by uz tam nebyl zivot, vem to cert, ale ono uz to i telu skodi, je to pro nej toxicky.

Sweetie, promiň, jsem s tím asi už otravnej, ale jak je pro tělo pufované zrno jedovaté? Chápal bych, že je pro tělo nepřiměřeně namáhavé něco takového strávit, ale tu jedovatost si nějak neumím představit.

Vis Sitar, vychazim z faktu ze jakekoliv zpracovani potravy je zmutovany a tim rakovinotvorny, tady vynatek dole je spis o mase,ale da se to pouzit obecne..
'Genotoxické látky vznikající v důsledku zpracování potravy
V průběhu skladování, zpracování a přípravy potravin probíhají různé chemické procesy, jež mohou mít za následek vznik rozmanitých genotoxických sloučenin. I když v převážné části takovéto úpravy potravin vedou k pozitivním změnám (např. ke zvýšení mikrobiologické stability v důsledku vaření ), účinky dlouhodobé expozice těmto genotoxickým látkám se mohou projevit jako příčiny některých chorob (arterioskléróza, vznik nádorů). Významné genotoxické sloučeniny vznikají např. při tepelné úpravě masa.
Benzpyren a jiné polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH).
Již více než 30 let je známo, že maso opékané nad otevřeným ohněm obsahuje velké množství PAH. Zdrojem PAH je zejména kouř vznikající při pyrolýze odkapávajícího tuku na horké uhlí. Z těchto důvodů obsahuje maso s vyšším obsahem tuku i více PAH. Pokud je maso upravováno způsobem zabraňujícímu jeho kontaktu s kouřem vznikajícím odkapáváním tuku, množství PAH je podstatně redukováno. Rovněž úpravy masa při nižších teplotách snižují výskyt PAH.
Je známo, že PAH obsahují zejména uzené potraviny a že tyto sloučeniny mohou vznikat i při pražení kávy. Zdrojem PAH může být též kontaminovaná zelenina, kam se PAH mohou dostávat z půdy, vody či vzduchu.
I když PAH představují významnou skupinu genotoxikantů, intenzivní výzkumy posledních let prokázaly, že PAH tvoří pouze malou frakci mutagenní aktivity sloučenin vznikající v důsledku tepelné úpravy potravin. Zdá se, že mnohem větší úlohu hrají mutagenní sloučeniny vznikající při pyrolýze proteinů a aminokyselin. Tyto sloučeny představují skupinu heterocyklických aminů vznikají při pečení a grilování masa a ryb (3000 C). Pokusy na bakteriálních testovacích systémech prokázaly např. vysoku mutagenní účinnost pyrolyzátů tryptofánu, pyrolyzátů glutámové kyseliny, pyrolyzátů lyzinu aj. Ke snížení obsahu těchto látek v potravě vede úprava potravin při nižší teplotě (např. v mikrovlnných troubách).
Další významnou skupinou sloučenin vykazujících mutagenní účinnnost jsou nitrozosloučeniny. Tyto látky vnikají v trávícím traktu reakcemi dusitanů se sekundárními či terciálními aminy. Další možností vzniku nitrozaminů je tepelná úprava masa obsahující značný podíl dusitanů (např. šunka, smažení slaniny).' grower.cz

[dvdmchl]

Pane jo, grilování při 3000C. Při 1500 se taví železo.

[Panda]

Pane jo, grilování při 3000C. Při 1500 se taví železo.

Obvyklý problém s fonty - protože značka pro stupně ° není v ASCII tabulce, tak se použije podobné písmenko "o" nebo "0" a tak vznikne postupnými přepisy takový guláš. Příp. to tak reprodukuje OCR soft.

[Sweetie]

pando, zachranil jsi mi verohodnost myho vlozenyho uryvku, dik.

[Sitar]

Sweetie, však jo, asi je to jen o pojetí slova toxicita, či jedovatost. Tyhle hrůzy o grilovaném mase znám. Někde v Bukovského Přežití pro muže se píše, že asi 100 gramů grilovaného masa je škodlivější než hafo vykouřených cigaret. Proti tomu sou pufovaný obilniny ještě slabej odvar. I když takový corn flakes je vlastně kukuřičnej škrob usmaženej ve žhavym oleji, takže tam to se stravitelností musí špatný, navíc když vezmete, jak se to s oblibou cpe do dětí, někdy i do našich.

[balada]

v roznove je pobliz namesti mala bioprodejna ZRNKO. tam sem koupil ten chlebik. dodavatel pry jezdi nepravidelne takze dalsi porad nedostali. pokud se tam dostanes, urcite ti na nej daji kontakt. maji otevreno v sobotu dopol. ovozel jim chodi v utery tak vyber asi uz bude slabsi. sefujou to tam 2 babiny, ktere tu praci milujou a rady poradi. jinak kousek odtud je este MANDRAGORA, ale tam z nekolika duvodo nechodim tak nevim.

[Jindra]

v Roznove je pobliz namesti mala bioprodejna ZRNKO. Tam sem koupil ten chlebik. Dodavatel pry jezdi nepravidelne

Díky za info, Balado, dál už si vyzjišťuju sám, tohle jako základ stačí. Dík, jsi laskav!

[Jindra]

Včera se mi konečně dařilo lépe než ostatní předchozí dny dny. Totiž - ještě musím předeslat, že nedávno měl narozeniny starší desetiletý syn (takže chlebíčky, pečivo, slané krekry, oříšky, křupky, sladký dort, vínečko apod., no samé "nechutnosti", před nimiž jsem se neudržel, ufff), předevčírem měla narozeniny manželka a schválně to zopakuju: 2 druhy chlebíčků, pečivo, křupky, slané krekry, oříšky, sladký dort, vínečko apod. Jak se mi dopoledne dařilo být krásně jen na ovoci, tak po příchodu domů jsem dohromady stláskal tohle všechno.
Kromě toho jsem se poslední měsíc moc "nedržel" a po odpolednách/podvečerech mlsal klasický sladkosti - chléb (celozrnný) s máslem a medem, občas křupky, čokoládka, miňonky, kávový perník, asi dva jogurty apod., takže jsem pochopitelně přibral na váze (3 kg). Taky se samozřejmě cítím maličko hůř, než když se mi dařilo vita režim dodržovat (když člověk jí nedlouho před spaním, ve spánku si samozřejmě tak moc neodpočne, ráno se hůře leze z postele).

Takže zpátky k první větě - jsem moc rád, že se mi včera dařilo. Dopoledne jsem měl solidní hromadu třešní (natrhal jsem si je ráno doma na zahradě před cestou do práce) a krom pití vody nic jiného. Moment - vlastně jsem dopoledne snědl asi 5 lžiček bio pšeničných klíčků, to je pochoutka. Po příchodu domů pak na hlad hromadu borůvek. Po nich jsem měl chuť na sladké, nejradš bych si dal trochu medu, ale nedal - měl jsem obavy, aby to spolu v žaludku nekvasilo. Chutě jsem tedy zaháněl zdravýma věcma - sezamové semínko, dýňové a slunečnicové (vše bio), občas i lněné semínko; pak ještě navečer jeden pomeranč. Hlavně - neměl jsem nic s rafinovaným cukrem, jako poslední dobou obvykle po odpolednách. Za celý den jsem vypil půldruhého litru vody.
Po takovém dni se mi dnes ráno vstávalo o poznání lépe než třeba včera ráno po narozeninové oslavě (s natláskaným žaludkem) a cítím se mnohem svěžeji. Jo, stojí to za to.

Dnes to bude obdobné; na dopoledne mám šťávu vylisovanou z 3 pomerančů a 2 citrónů (ještě trochu naředěno vodou), zřejmě se neudržím a zas dám pár lžiček pšeničných klíčků; k obědu namačkám banány a přidám bio kokos strouhaný plus špetku mleté skořice (takový obídek = pochoutka!). Po příchodu domů stejně jako včera dám hromadu borůvek. Chutě pak asi budu zahánět trochou čokosnu (Lifefood) a buď čokoládou z nepraženého kakaa (Lifefood) nebo semínkama a ořechama. Nevím teda nakolik jsou semínka a ořechy vhodný, dle literatury se tráví cca 12 hodin. Tak kdy je jíst, když dopoledne se má být jen na ovoci či šťávách a jestliže dám ořechy či semínka odpoledne a budou se trávit 12 hodin, už to žaludku zasahuje do spaní, no.

Mám v úmyslu ukončit to uvedené období, kdy jsem dost hřešil a zase chci více ctít vita. Hřešení mi vadí, ale zas na druhou stranu jsem znovu okusil rozdíl mezi klasikou a vita. S nárůstem klasické stravy (rozuměj stravy dnes běžné, nezdravé) narůstá únava, ubývá životní elán i síla no a rozhodně se to u mne projevuje i horší náladou, což já nerad.

Očekával jsem (před půl rokem), že přechod na vita bude snazší - však taky ze začátku snadný byl, "otočil" jsem poměrně rychle (a taky jsem rychle cítil to mládí a energii, která se mi vlévala do žil). Pak se ale po pár měsících projevuje nárůst "starých" chutí na nezdravé a stačí třeba zobnout jednu Miňonku, chutě se ihned rozbouří a člověk rázem sní Miňonek dva balíčky. A na to ještě klidně třeba sáček křupek. Ještě že to maso mi nechybí... aspoň něco pozitivního, maso nejím. Zahleňující mléčné výrobky dávám už jen nejvýše 1x týdně, nějak mi na ně pomalu a spontánně mizí chutě.

Teď si uvědomuji, resp. vzpomínám, že hlavním problémem, po němž jsem začal hřešit, byly nepříjemné pocity, jež se začaly dostavovat po pití ranní ščávy (mrkev + jablko v poměru 1:1, doma čerstvě lisováno). Měsíce jsem s tím neměl problémy, ale koncem jara jsem po pití začínal mít nepříjemné pocity v žaludku - nejspíš se tato směs ovoce a zeleniny "poprala" a kvasilo to. Jenže šťáva ze samotné mrkve mi moc "nejede", tak jsem lisování zanechal (vím, chyba!) a pil buď jen vodu, nebo ščávu lisovanou z pomerančů plus citron. Teď už ale šťávu z mrkve dělám (cca dva týdny), protože z čerstvé karotky je ščáva dobrá i samotná. Na zimu ale musím něco vymyslet - ščáva z uskladněných mrkví mi pranic nechutná, takže asi budu zkoušet ochutit; nejlíp, kdyby nevadil med, to je pak dobroučká ščáva. Ozkouším. U Walkera jsem, tuším, četl radu eventuálně přislazovat medem, tak to snad bude "legální".
K částečnému odloučení od vita též dopomohly oblíbené "pánské jízdy" s mými syny. Občas jsem teď s dětmi (kluci 4 a 10 roků) doma či na výletě sám a když zajdeme na oběd, těžko se mi odolá, když oni papkají smažák (byť se zeleninou) a já mám třeba banány nebo šopskej. To by si člověk musel odsednout, aby mu smažák (nebo polévka, kuřecí řízečky apod.) nevoněl pod nos. Děti jsou vůbec "problém" (samozřejmě milý problém); jakpak je nenásilně vést k vita, když je honěj chutě na ty jejich čokoládky, křupky, smažáky a zmrzlinky. Já vím, nejlepší je jít jim příkladem, však to taky vidím - něco už si z našeho (já a manželka) příkladu děti vzaly, takže doma by to už celkem šlo (jasně, je prostor k zlepšování), ale co pak u babiček (znáte to... maso jíst musíš... mléko pít musíš... ) a hlavně, co pak deset měsíců během školního roku s jejich tfuj obědama ve školních jídelnách. Ach jo.

V sobotu se teď konal bio fest v Jeseníkách http://www.probio.cz/o-nas/bioslavnosti, jo tak tam se mi líbilo. Řada vystavovatelů a prodejců bio výrobků, zajímavé exkurze, bio občerstvení, no fakt zajímavé. I program pro děti skvělý. Jo, den mi tam byl krátký (málo času). Hodně jsem mluvil jak se zaměstnanci firmy Pro-bio o jejich výrobcích, tak z panem Zemanem (manželem paní Hany, autorky té slavné biokuchařky). Nasál jsem od nich mnoho podnětných informací, byť ne vždy příjemných - např. müsli (ty nepražené) nebo vločky firmy Pro-bio procházejí spařením párou 80 °C, čili je tam jistá tepelná zátěž (o pražených müsli ani nemluvím). Jó, fajn den; poté jsme v neděli poprvé vyšlápli na Králický Sněžník, počasí naštěstí OK, takže příjemná makačka a hezké výhledy.

[Panda]

Jindro takže taky reset?

Těch 12 hodin trávení semínek a ořechů - není to myšleno včetně pobytu ve střevech? Nezdá se mi pravděpodobné že by to zůstalo 12 hodin v žaludku, ale 12 hod se střevy mi připadá tak běžná doba trávení.

Vidím že taky zažíváš co jsem měl - ze začátku vita bez problémů ale po čase se začaly vracet chutě. Ale jestli Ti pomůže tak u mne ta doba návratu už přešla a už je mi zas dobře jen na 100% vita, bez úletů. Ale je NUTNÉ se vyvarovat jakýchkoliv i malých úletů zpět - jak píšeš třeba ta jedna Miňonka, no to se rozhodně nedivím následkům. Tělo jak objeví levný rychlý zdroj energie s vysokým GI tak hned to začne drsně vyžadovat a pak už se člověk veze. Pokud není možné udržet příjmy stravy s vysokým GI ve velmi malých dávkách tak je nutné se ho úplně vyvarovat. Například se mi stávalo, že jsem si zkusil dát po dlouhé době vita malý kousek pečiva - a cítil jsem se, že vše je v pořádku, že mi to žádnou závislost nevyvolává a že s tím nemám problém. Ale po nějaké chvíli se mi objevila v hlavě myšlenka, no tak ještě jeden malý kousek, vždyť se nic neděje. No a pak to bylo stále silnější až nakonec nezvládnutelné a sklouzl jsem úplně dolů. Jakýkoliv malý kousek rychlých sacharidů = spustí se postupně lavina.

A když Ti ta mrkvová šťáva už nechutná - je tedy třeba abys ji pil?

U dětí si myslím že je třeba nejen příklad, ale občas se nenápadně zmiňovat o příčinách proč se takto stravovat - třeba utrousit poznámku o škodlivosti nebo prospěšnosti něčeho, aby se jim to postupně fixovalo v hlavě a odbourávaly se ty zažité představy o vařené stravě se kterými se stále všude setkávají. Oběd ve škole - to by se nedalo zajistit vybavením zásobou ovoce na sebou do školy?

[buc11]

s tou vyvoleností je třeba se poprat

[mira]

Někdy boj s větrnými mlýny.

[Sitar]

Jindro, ty pšeničný klíčky sou vita? Vím, že mi to taky chutnalo a jelikož v tom nebude škrob, tak by to šlo, ale trochu pochybuju o způsobu sušení.

Jinak s dětma to není zas tak složitý. Problém je spíš v nabídce klasických hospod. Maso bych jim teda nekoupil ani kdyby se na hlavu stavěly, naštestí ho ale vůbec nevyžadují. Oblíbené lídlo v hospodě jsou vařené brambory a vařená brokolice. I tam, kde jí mají zapečenou nám jí většinou udělají tak jak chceme. Je to pro ně i jednodušší a za stejnej peníz.

[mira]

Obilná sklíčidla jsou sušená pietně s odkazem vzpomínáme.

[mira]

Co se putik týče, v případě hladomoru
stačí chvilku postát u větráku a mám dost.

[Jindra]

Jindro, ty pšeničný klíčky sou vita? Vím, že mi to taky chutnalo a jelikož v tom nebude škrob, tak by to šlo, ale trochu pochybuju o způsobu sušení

Ne, nejsou, konzultoval jsem s výrobcem. Suší je při 80-90 °C, takže podle výrobce zůstane zachován vitamín E. Jasně, vita to není. Ale je to lepší než ty Miňonky

[Jindra]

Sněd sem fčéra po poledni hromadu třešní na stromě. Byly moc dobrý a já neuměl přestat.
Během hodiny se mi pak nafoukl žaludek, byl jsem nacpanej (jsem vůl, já vím). Dybych si měl zavázat tkaničky na botách, nemoh bych
Dneska to postoupilo dál, mám nafouklý břicho.
Tak už se těším, až to postoupí eště dál a dál (až ven).
Ale je to fajn a češničky sou móc dobroučký.
A zase si říkám, že nafouknutí střeva musí mít podobný efekt jako klystýr - uvolňují se usazeniny. Há, z toho plyne, večer by to chtělo dát klystýrek.

[Jindra]

Jindro takže taky reset?

Jo, Pando, už na mne přišla řada. Jdu do boje! Moc dobře pamatuju, jak jsem o tom nedávno čet ve Tvým deníčku.

[Jindra]

Těch 12 hodin trávení semínek a ořechů - není to myšleno včetně pobytu ve střevech? Nezdá se mi pravděpodobné že by to zůstalo 12 hodin v žaludku, ale 12 hod se střevy mi připadá tak běžná doba trávení.

Pando, údaj o 12 hodinách trávení bílkovin mám z textu o dělené dietě. Uvádím jej zde níže:

Dělená D I E T A
Dělená dieta spočívá v oddělování potravin od sebe - zásadně bílkovin od uhlovodanů.

Ovoce, zelenina - tráví se okolo 2 hodin
Uhlovodany - mouka, rýže, brambory, knedlíky - tráví se 3 hodiny
Bílkoviny - veškeré maso, ryby, vejce, tučné sýry - tráví se 12 hodin

Mezi jednotlivými jídly stejného druhu děláme mezery 2-3 hod. Když změníme uhlovodanové jídlo na bílkovinové, děláme vždy přestávku 3 hodiny. Po bílkovinových jídlech můžeme jíst chleba, brambory atd. až za 12 hodin. To znamená jíst celý den jednodruhovou stravu a změnu až po přestávce. Tuky se mohou podávat k oběma složkám, považují se za neutrální. Dieta nezakazuje žádnou potravu kromě mléka. Mléko obsahuje bílkoviny i sacharidy společně. Dospělý člověk nemá již enzymy na jejich trávení. Neomezuje se ani množství požité stravy.

Samotného by mne zajímalo, kde se budou bílkoviny 12 hodin po konzumaci nacházet. V žaludku si myslím už nebudou, snad teprvá někde na začátku tenkého střeva...

[Xion]

Podla mna to nebude az take strasne, dolezite je, aby tie veci nestali spolu v zaludku, v creve sa uz aj tak prilis nepremiesaju, budu skor za sebou. Ak sa jedia orechoviny samotne, nemyslim ze by stali v zaludku dlhsie ako 3 hodiny. Ked su uz v tenkom creve, su uz premiesane zo zlcou, a ked zjes hocico, podla mna sa to uz spolu nepremiesa. Ale inak, nejaky presny detailny proces travenia, by som rad poznal aj ja, uz dlho ma to zaujima. Vsade su len take laicke informacie.

[mira]

To je trochu přehnané, stále sledovat
Já klidně sním ořechy a ovoce hned za sebou
a nemám žádné trávící problémy.
Ale uznávám, že lepší je odstup.

[buc11]

To je trochu přehnané, stále sledovat
Já klidně sním ořechy a ovoce hned za sebou
a nemám žádné trávící problémy.
Ale uznávám, že lepší je odstup.

taky myslim,
lepší než nemíchání je jíst míň a žuť a žuť a pak, je-li to tekuté, to odchází rychle, třeba i mesko, mám velké zkušenosti zvracení, tak vím jak to tam dlouho je
když tam emilem nechám třeba slupku z rajčete, je tam i 5 hodin
ovšemže nejlepší je dodržování výše a i nemíchat, možná

[Jindra]

To je trochu přehnané, stále sledovat Já klidně sním ořechy a ovoce hned za sebou a nemám žádné trávící problémy. Ale uznávám, že lepší je odstup.

Souhlasím, Míro, a děkuju za názor. Nevím, jestli je to přehnané, ale moc mne to sledování nebaví, to je fakt. Jenže pokud nechci, aby mi to v žaludku kvasilo, nějaké (alespoň minimální) sledování být musí...asi. Rozhodně chci zabraňovat tomu, aby jídlo v žaludku zahnívalo; taková "potrava" tělu nic nedá. Hele.... když jsem si kdysi dával řízek s bramborem, taky jsem žádný trávicí problémy neměl. A přitom, co se dělo v těle... nahlížím do knihy Fit pro život, cituji:
Téměř 2/3 našeho obyvatelstva trpí nadváhou. Její příčinu lze přičíst z velké části libovolnému a nepořádnému sestavování jídel. Dovolte mi, abych vám vše vysvětlil. Vezměme si velice známou kombinaci, kterou tvoří maso a brambory. Stejně dobře bychom mohli použít maso a rýži, kuře a nudle či chleba se sýrem. Jíte řízek. Jakmile přijde do žaludku, je zapotřebí určité žaludeční šťávy, aby mohla být tato koncentrovaná, bílkovinná strava natrávená. Je zapotřebí kyselého roztoku. Současně s řízkem jste ale snědli i opečené brambory. Můžete namítnout, že brambory jsou rostlinná strava. Správně. Kdybyste kousli do syrového bramboru a toto sousto rozžvýkali, dostali byste pro váš žaludek potravu s vysokým obsahem vody. Je-li však brambor upečený, můžete kousat jak chcete, nikdy se nepromění v potravu s vysokým obsahem vody. Pečením se voda ztratila. Zůstala nám pouze koncentrovaná, škrob obsahující potravina. Nyní přijde tento koncentrovaný škrob společně s řízkem do žaludku. Na rozdíl od řízku je pro trávení škrobu potřebný alkalický roztok. Z chemie víme, co se stane, přijdou-li do kontaktu kyselé a zásadité roztoky. Vzájemně se neutralizují.
Snědli jste tedy řízek s brambory. Jídlo máte v žaludku. K trávení důležité žaludeční šťávy se zneutralizovaly. Co se bude dít s tímto jídlem dále? Náš organismus je neuvěřitelně moudrý. Okamžitě pozná nouzovou situaci. Zažívání znamená pro tělo absolutní prioritu. Organismus si uvědomuje, že je v nesnázích. Ihned dává k dispozici více žaludečních šťáv. Vše potřebuje čas. Ke všemu je zapotřebí množství energie. Žaludeční šťávy budou znovu vyloučeny a znovu budou zneutralizovány. Organismus je využit až do krajnosti. K tomu, aby do žaludku přitékalo více žaludečních šťáv, je nutné, aby organismus uvolnil ještě více energie. To vše vyžaduje mnoho času. Ve skutečnosti uplyne několik hodin, během kterých tělo produkuje trávicí šťávy. Jakmile budou tyto trávicí šťávy žaludku opět odevzdány, dostavují se zpravidla zažívací potíže, přichází pálení žáhy. Konečně je tato nesprávně natrávená potrava dopravována ze žaludku do trávicích orgánů. Po několikahodinovém pobytu v žaludku je takto natrávená potrava vnucena zažívacímu traktu. Vypadá to, jakoby žaludek chtěl říci: "Tady máš, vezmi si to na chvilku." Je důležité vědět, co se odehrálo. Bílkovina se z největší části dlouhým pobytem v žaludku hnilobně rozložila. Velká část uhlovodanů začala kvasit. Hnilobu a kvašení nemůže tělo za žádných okolností potřebovat. Tímto způsobem poškozené výživné látky již nemohou být použity k výstavbě zdravé buněčné struktury. Potrava, která se hnilobně rozložila nebo začala kvasit, tvoří v těle jedovaté kyseliny. Na základě hniloby a kvašení vznikají plyny, pálení žáhy, kyselé říhání. Přichází okamžik, kdy začínáme hledat žaludeční kapky, tabletky jako Pepsaldra, Pepsaletten, Aludrox, Gelusil-lac, Kompensan, Riopan, Nervogastrol, Rohasal, Maaloxan, Rennie, Solngastril, Soczulen Rollkur, Ulgastrin a mnoho jiných. Seznam je dlouhý. V Americe a v Evropě se denně využívají náklaďáky prostředků, které se vážou s kyselinami. Proč? Protože nekriticky a nepořádně jíme. Organismus je značně přetížen, jestliže nacpeme do žaludku všechno možné. Jsme jediná stvoření na světě, která musí brát po jídle tabletky, aby potrava opět opustila naše střevo. Na základě této hniloby, kvašení a z toho vznikajících kyselin nakonec v našem žaludku zůstává zkažená, hnijící a páchnoucí hmota. Uvědomuji si, že to nezní právě nejchutněji. Nechci také budit dojem, že jsem bez slušného vychování. Chci vám však sdělit pravdu. Tak to skutečně v našem organismu vypadá. Nestrávená potrava, která musí zůstat v žaludku, doslova zahnívá. Výživné látky, které byly v potravě obsaženy, jsou ztraceny. Dlouhým prodléváním v žaludku je spotřebováno neuvěřitelné množství energie. Potrava je poté střevnímu traktu vnucena. Pomalu se posunuje devítimetrovou zažívací trubicí. Umíte si to představit? Devět metrů střeva je nuceno se zabývat hnijící potravou. To je důvod, proč máme nedostatek energie! Asi osm hodin potřebuje tato potrava k tomu, aby se dostala ze žaludku. Aby prošla celým zažívacím traktem, je zapotřebí přibližně dvacet čtyři hodin!
No "děkuju pěkně", tohle teda v těle nepotřebuju.

lepší než nemíchání je jíst míň a žuť a žuť a pak, je-li to tekuté, to odchází rychle, třeba i mesko, mám velké zkušenosti zvracení, tak vím jak to tam dlouho je

Tohle je důležitá pravda, jíst míň. Už abych to uměl Zaujala mne zmínka o Tvých zkušenostech se zvracením, Buci. Když jsem to před 4 dny mírně přehnal s dobroučkejma třešněma a pěkně se mi nafouklo břicho a krkal jsem pěnu z žaludku (pardon slabším povahám), snil jsem o tom "kdybych si tak uměl trošku odzvracet", abych neměl tak napraný břicho. Během trhání na stromě to byla pohodička a ani pocit přecpání, ale vono to pak v žaludku ňák nabyde. Zvracení by se bejvalo hodilo. A zrovna dyž jedu do Pavlovic (teď středa až sobota), Ty odjíždíš do Blavy, takže kurz se odsouvá

[dvdmchl]

Prst do krku a pokud nejsi zrovna trénovaná pornoherečka, tak to zvracení vyvolá.

[Jindra]

Prst do krku a pokud nejsi zrovna trénovaná pornoherečka, tak to zvracení vyvolá.

Hodně jsem to takhle zkoušel a ňák to nešlo. Ale zrovna včera jsem někde čet, že je nutný bejt přitom v poctivým předklonu a druhou rukou ještě přitlačovat na žaludek. Kde to bylo... jo v Cingrošově Sám sobě doktorem. To jsem poprvé četl, jak se dělá výplach žaludku, tak už to snad příště půjde líp.

[dvdmchl]

Ale lepší je teda imho trošičku prevence. Ono jako buc je borec, ale v některých málo případech nehodný následování.

[Jindra]

buc je borec, ale v některých málo případech nehodný následování

[jans]

a taky je dobrý se předtím napít trochu vody, ať se Ti zředí žaludeční šťávy a nezruší Ti zuby

[balada]

neblij kdyz nemusis

[epony]

už tu bolo spominane vamanadhauti:
Vamanadhautí se provádí nalačno a nejvhodnější dobou je ráno; přesto se v některých případech provádí s plným žaludkem. Stává se, že při rodinných či společenských povinnostech se účastníme příliš bohatých hostin nebo nás zdvořilost nutí, abychom jedli a pili více - mnohem více - než by bylo třeba. Po návratu domů riskujeme, že nás čeká špatná noc, plná nočních můr, že budeme špatně trávit, ráno mít kocovinu a že nebudeme schopni žádné seriózní práce. Nadměrné množství stravy způsobuje kvašení a poruchu celého trávicího systému. Jako řešení použijeme vamanadhautí, aby se tento přebytek odstranil co možná nejrychleji a nejúplněji. Je to nejmoudřejší rozhodnutí.

Vamanadhautí působí příznivě při nadýmání, dyspepsii, pálení žáhy a překyselení žaludku. Moderní medicína to pochopila: provádí rovněž výplachy žaludku, ale prostřednictvím sondy (což je samozřejmě prováděno u hospitalizovaných osob); v ostatních případech je však nejlepší metodou vamanadhautí.

[buc11]

Ale lepší je teda imho trošičku prevence. Ono jako buc je borec, ale v některých málo případech nehodný následování.

to je až moc chvály, souhlasím nezvracet, člověku to začne vyhovovat a dyž si neumí říct dost třeba u střešní pak to určitě nedokáže u bulímování

[mira]

Ještě k tomu Diamondovi.
Četl jsi dvojku?
Rozvedli se a on teď praktikuje 50 na 50%
Ten nemá váhu mne vyděsit, když nemá
bobky jíst 50% vařeného, při svém vzdělání.

Ale píše hezky.

[Jindra]

Ještě k tomu Diamondovi.
Četl jsi dvojku?
Rozvedli se a on teď praktikuje 50 na 50%
Ten nemá váhu mne vyděsit, když nemá
bobky jíst 50% vařeného, při svém vzdělání.
Ale píše hezky.

Dvojku mám teď rozečtenou, Miro, dostal jsem ji nějak před měsícem (že by k svátku?) od manželky. Líbí se mi časový posun mezi prvním a druhým dílem - je zajímavé, jak druhý díl koriguje řadu tvrzení, která byla uvedena v prvním díle. Např. že lze jíst ovoce i po jídle mne hodně překvapilo, ale za určitých pravidel se to může. Jo, i druhý díl je inspirativní.
Není tam ale zmínka o Harveyovi, tak jsem si říkal, copak s ním asi po rozvodu je. Odkud máš, že je teď 50 na 50 %... on snad taky pak po prvním díle něco sepsal?

[Jindra]

Jéje, "pár dní" jsem tu nebyl. No, máme prázdniny (tedy - děti je mají), proto si beru často kratší dovolenou a vyrážíme na pobyty. Když si k víkendu "přibalím" volno na čtvrtek a pátek (a odjíždíme ve středu odpoledne), je to krásný prodloužený víkend, dny dovolené v práci takto ubývají jen pomalu a člověk navštíví více míst, byť na kratší dobu. V práci se ale ukážu jen na dva tři dny a sotva stíhám, takže sem na náš web teď moc nechodím.
Za ty cca dva týdny, co jsem tu nebyl, mám jen a jen příjemné zprávy. Byli jsme rodina na řadě cyklovýletů, byl jsem se syny na pánské jízdě (bylo zajímavé na mé pánské jízdě se syny - 4 a 10 let - sledovat rozdíl mezi mladším a starším; přece jen ten starší už je - bohužel - mnohem navyklejší na nezdravé jídlo a vyžaduje všelijaké ty nezdravé pamlsky razantněji, než menší syn. Toho čtyřletého bych na vita "obrátil" celkem snadno, ovšem 10tiletého již hůře a pomaleji. Jenže po prázdninách půjdou do školy a školky do těch jejich školních vývařoven, ááách jo ), všichni jsme zdraví a spokojení. No supr. Taky jsem jel na kole s manželkou od nás z Vysočiny na jih do Velkých Pavlovic (vedle bydliště Buce, však jsme večer přijížděli přes Bojanovice), je to 130 km, tam jsme projížděli Lednicko-Valtický areál a okolí (v Břeclavi je suprová Zdravěnka, nakoupil jsem tam i Lifefood!) a po třech dnech zase zpátky nahoru na Vysočinu. Krásně jsme si na kolech mákli a já i trochu experimentoval se stravou. "Ujel" jsem totiž na chlebu, v Pavlovicích jsou dvě pekárny a čerstvý voňavý slunečnicový chléb jsem nevydržel obcházet. Snědl jsem ho pěknou hromadu (až jsem pak litoval, ale zas... byla to pochoutka) a pak jsem si řekl, aha, to jsem zvědavý, jak mi to pojede na kole. Čekala nás dlouhá tůra (najeli jsme ten den 71 km) v šíleným hicu. No, po tom chlebu teda nic moc. Jelo mi to, to jo, nohy táhly, ale na rozdíl od jízd po vita stravě jsem neměl pocit té příjemné výkonové rezervy a hlavně, měl jsem několikahodinový pocit žízně a sucha v krku (byť jsem pil vodu). No, bylo to nepříjemné. Krásně jsem poznal ten rozdíl mezi vita a vařeným (resp. pečeným).
Abych nezapomněl... cestou do Pavlovic jsme projížděli cyklostezkou přes Brno a u Modřic najednou vidím stánek s cedulkou "Čerstvé ščávy". Tak jsem dupl na brzdu (samozřejmě s citem... už jsem jednou přeletěl přes řidítka), že se podívám, jakémupak krabicovému nápoji tu říkají "čerstvá ščáva". Ne ne, přišlo velké překvapení, oni tam ti nadšenci fakt připraví čerstvě vylisovanou ščávu (nabízí příjemný výběr). A že jsme zrovna byli vyhládlí, ztvrdl jsem tam s manželkou cca hodinu a půl a dali jsme si asi pět různých ščáv, to jsme si pochutnali. Tak tenhle stánek vám, co jste z Brna a jezdíte na kole nebo bruslích dolu po cyklostezce č. 4 podél Svratky, ten vám fakt závidím a těm nadšencům ve stánku přeju hodně zákazníků.
Vůbec nejradostnější zprávou je ta, že jsem konečně stopro vitouš. Víte, být na vita šlo v pohodě po většinu dne, ale navečer a večer jsem hřešíval - nevydržel chutě a dal si tuhle sušenku, támhle oplatku tady jogurt, támhle chleba. Dlouhodobě mi šíleně chutná sezamové semínko, toho denně chřoupu 100 až 150 gramů a je to mňamko. A tak jsem začal (inspirován LF čokosnama) experimentovat: sezamový semínko jsem namlel na mlýnku na mák, přidal nějaký sirup (jakon, agave, javor) a už tohle samo o sobě je pochoutečka. Dále někdy do mlýnku přidávám nepražené kakaové boby (LF). Na slazení mnohých věcí také začínám přecházet z medu na datle. Takhle jsem vyřešil svoji závislost na sladkém. Dneska když mám chuť, vezmu mlýnek, namelu (neloupaný bio) sezam, přidám sirup a mlaskám si. Hotovo za cca 5 minut a nezanáším tělo bílejma jedama (cukr, sůl, bílá mouka, však ty průmyslově vyráběné pochoutky znáte). Tak to mám radost. Tuhle sezamovou pochoutku teda jím denně, ale nic škodlivého by to snad být nemuselo. Trochu mne překvapuje, že taky už pár dní dokážu bez problému projít kolem chleba, sladkostí a mléčných výrobků, aniž by mne popadla chuť. Tak to je teda poprvé v životě. Nádhera. No jak říkám, teď teprve sem zapadám jako opravdový vitouš

[mira]

Tak Harvey napsal a vydal roku 2003,
Fit pro život znamená zdravýá a štíhlýá,
což jsem patrně omylem vyhodnotil
jako 2.díl a popisuje tam svou aktuální
stravovací metodu 50 na 50, jako
způsob, jak se vyrovnává se svými
chutěmi na vařené a že i takto se
lze udržet štíhlý a zdráv, což mu stačí.
S chotí svou jest rozveden, s kteroužto
spisování započal a nyní škrábe samostatně
a čtivě.
Knihu tuto někde splašila uvědoměle matka
a děla, že to číst lze, tak jsem rovněž
nahlédl do těchto řádků, kvůli přehledu.

[Jindra]

Tak Harvey napsal a vydal roku 2003,
Fit pro život znamená zdravýá a štíhlýá

Aháá. Tuto informaci já doposud nemaje,
netušil, že své bývalce Harvey konkuruje.
To od něj ale není hezké,
vždyť vařeným se intoxikuje těžce.
Pravíš 50 na 50, tak to číst ani nebudu,
nad talířem s ovozelem o to radši pobudu.
Vždyť - když dobrý dám si salátek,
nemohu v hlavě mít pak zmatek,
zda jíst či nejíst vařené,
enzymů a vitaminů zbavené...

[Panda]

Jak jsem psal už jinde - Mírův styl je velmi chytlavý.

[mira]

Většina se asi chytá za hlavu.
Harvey chytá list salátu a shltne
jej, před konzumací kremací.
Suchá tráva také občas chytne.
Salinger chytal v žitě.
Chytit lze i za slovo.
Čech chytá kulatý nesmysl
a to je mi blízké, ale já chytám lelky.