Je mi dvaačtyřicet, ale necítím se na to. Již dlouhou řadu let "vím", že mi je pětadvacet a kdykoli se mne občas někdo na věk ptal, musel jsem to v duchu honem spočítat. No, přiznám, loni jsem si řekl, že už nebudu tvrdit 25, ale o rok přidám, takže na otázku věku zas budu pár let odpovídat číslem 26. O pár měsíců později jsem si ale všiml, že se nějak začínám cítit starší a starší. Pomaličku, ale jistě. Dlooouhé roky jsem měl postavu 185/76, ale před dvěma roky jsem přes Vánoce přibral 4 kila a ta už se mne držela. Můj doktor mi přesto říkal, že jsem štíhlý, ale když se ve svým těle necítíte, může si doktor říkat, co chce... Při chůzi ze schodů nebo při běhu jsem cítil, jak se na mně ta vrstvička třepe a to je pocit, na který si nemíním zvykat. Ještě jeden problémek mne občas přiváděl k zamyšlení nad zdravím - před deseti roky jsem byl na operaci hemoroidů, opakovaně pak před rokem. Nijak obzvlášť mne neobtěžovaly, ale "věděl jsem o nich". Celý dosavadní život jsem se stravoval jako běžný člen moderní společnosti, ikdyž smažená jídla jsem tak nějak jedl spíše málo. Ovšem o zdravé stravě nemohla být vcelku řeč. Určitě jsem ale věděl, že ovoce a zelenina jsou zdravé... to zas jo. Zrovna tak jsem si ale myslel, že mléko je zdravé taky. Dneska už to vidím jinak.
Možná slůvko o sobě... bydlím na (doufám) ekologicky čisté Vysočině v rodinném domku, čili s takovým tím menším zázemím (zahrádka, sklep pro skladování úrody). Nepiju (dvě piva za týden této podmínce vyhovují nebo ne...?), nekouřím, sportuji. Jsem 11 let ženatý a máme dva krásné, zdravé syny ve věku 4 a 9. Já i manželka pracujeme jako "kancelářské krysy", já v soukromé, žena ve státní firmě. Milujeme kolo, takže hodně cyklovýletíme. Dále se zajímám o ekologii (tímto děkuji každému, kdo třídí odpady a neodhazuje PETky všade možně), rád fotím, chodím na výlety, věnuji se rodině; miluji čas strávený s dětmi a dokonce s kluky často jezdívám "na pánskou", což vyhovuje všem - žena si doma zatím "dáchne" a dožene si dluhy v domácích pracích, já si zas užívám té odpovědnosti starat se o děti sám no a děti si užívají té pohody, protože se snažím dávat jim maximální volnost (ovšem v mezích ocaď pocaď, jasně). Snad nekecám, když tvrdím, že jsem permanentně optimisticky naladěný, ovšem zábavný typ nejsem, to neumím a ostatně nemám rád, když jsem středem pozornosti. Manželka říká, že se neumím usmívat... takže jsem asi bručoun. Bručoun!
No jasně - pod tímhle nickem jsem se tu měl zaregistrovat, to by bylo trefný. Kamarád tady od vedlejšího města má hodně hodně lesů, takže mu chodím pomáhat tu jeho zeleň udržovat a on mi za to dává dřeva, co si řeknu, takže doma topíme gratis (krbová kamna). V lese je to úžasný (až na ten kravál motorový pily), člověk se tam fakt dobije. Beru to jako ozdravné lázně, protože mám sedavý zaměstnání - jsem rád, že mám příležitost se pořádně hejbnout. A mám taky jinýho kamaráda, kterej je velkej vinař (Novosedly) a tomu taky chodívám pomáhat - máknem si a u toho popijem. Já se přitom dozvím něco nového a zajímavého, protože vinařství je pro mne španělská vesnice. Oba tihle (a naštěstí i další, jiní) kamarádi dělají svou práci poctivě, s láskou a od srdce, což je pro mne velmi inspirativní (rozuměj: když něco děláš, dělej to pořádně).Začal jsem zmínkou o 27. 11. 2008. Ten den jsem náhodou gugloval s úmyslem najít, jakže je to s tím mlékem. Pít? Nepít? Je zdravé? Není? A co to je ta homogenizace? Víte, já totiž mléko (a tvaroh, sýry, jogurty...) hrozně rád. Už před léty jsem si ale všiml, že když vypiju např. celý litr za den, na dva tři dny se pak mírně osypu jakejmasi malejma bílejma ťupkama a jak píšu, samy zase za dva tři dny zmizej. Manželka prosadila aspoň to, že budem domů kupovat mléko výhradně plnotučné, prý je zdravější. Ovšem stále jsem si říkal, jak to s tím mlékem asi je. Google mne v nalezených odkazech navedl mimo jiné i sem, na stránky Vitarian a když jsem se do nich začetl, okamžitě mne to "chytlo" a už druhej měsíc tady "saju a saju" vědomosti. To je přesně to, co jsem nejen hledal, ale hlavně, co přesně odpovídá mým představám a co cítím, že je pro zdraví fakt dobrý.
Moc děkuju za tenhle web a za příspěvky Vás všech. Je to pro mne nesmírně inspirující, ba co víc, nesmírně důležité. Vždyť jde o zdraví. Moc děkuji za "objev" knížek Normana Walkera, objev webstránek o půstu atd. atd. Už druhej měsíc tohle všechno študuju študuju. Už druhej měsíc se stravuju vitariánsky. Jo, hupsnul jsem do toho ze dne na den. Před Vánoci jsem koupil Omegu, takže šťávy jsou jedna radost, teď plánuju kvalitní sušičku s řízením teploty, aby se pochutiny nepřehřívaly přes 40 až 50 stupňů. Už se těším, až zkusím vlastní sušenky či sušený chléb. Hmmm, nadšení tu teda je. Jo a už jsem byl dvakrát na CHT v Brně u zde několikrát zmiňované pí Kazdové (vzácná to žena, opravdu! Ještě o ní napíšu).
Ufff. Chtěl jsem se jen mírně, pokud možno stručně představit, přeci jen jsem tu nový, že. Hmmm, vypadá to, že se hned proflákne, že jsem dost ukecanej. Prej dokážu mluvit hodiny a navíc prej mluvím hrozně rychle. Ach jo. Však ale netvrdím, že jsem ideální, kdepak. Kdybych měl jen tyhle chyby, asi by to ještě ušlo. Jsem šťastnej, že už jsem ženatej a manželce jsem vděčen, že si mne vzala. Takovýho bručouna...
Proč je ten text tady tak dlooouhej? Vždyť jsem napsal jen pár vět... a navíc jen zlomek toho, co bych rád... tak příště!
Pohodový den všem, Jindra
!
hrozně mne to deptá. Naštěstí na operaci nemám peníze - je to jen vtíravá myšlenka. Snad zabere ta syrová strava.
Aspoň dvacet kilásků by mi teď na ten absťák stačilo...
