Pavlína

[Pavlína]

Buci ahoj, moc ráda čtu Tvoje příspěvky a obdivuju Tvůj vita život.
Takže Tvoje slova mě moc potěšily a děkuju .

Jinak teda musím napsat - další zlepšení mé chůze, nohy se odlehčily a zase o něco jsem zhubla. Mohlo by mi to jít všechno určitě ještě rychleji, ale přiznávám, že úplně 100% vita ještě nedokážu. Občas prostě ujedu. Ale přesto mám ze sebe dobrý pocit a i když ujedu, okamžitě mě to táhne zpátky na ovozel, cítím tu suchost čehokoli co není ovozel.
Ve fitku dostávám od trenéra zabrat čím dál víc a zvládám to, těším se na ten pohyb, protože z něj nezažívám bolest jako ze začátku, ale radost a touhu dokázat víc .

[Sumicka]

Ahoj Pavli, to je paráda co jsi dokázala a kromě toho jsi tímto deníčem dokázala nakopnout i mě a za ti mockrát děkuji. Samozřejmě i ostatní, kteří přispívali do tvého deníčku. Vedle tebe mi mé potíže připadají malicherné, to jsem potřebovala. Drž se. Měj se krásně.

[Pavluška]

Jo, Pavli, taky ráda čtu o tvém zlepšení.
Pamatuji si ty krůčky při půstech a postupně i zlepšení stravy mezi nima...

[Pavlína]

Sumicko, Pavluško moc Vám děkuju za milá slova .
Tohle mi jen tak prolétlo hlavou - ty ovocné eufórie jsou nádherné.

Vzhůru ke slunci

Vystoupám výš až k slunci blíž
tam , kam nedosáhne mříž.
Vystoupám vzhůru do oblak
a půjdu v klidu jenom tak
do neznáma, které znám,
protože nebeský chrám
otvírá brány plné květů
a protože jsem právě tam
už kdysi vysmýkla se světu.
Bezpečí cítím ze všech stran,
nikde se neschovává klam,
jen čistá koncentrace lásky
co slunce tiskne na obrázky.
Dýchám tak lehce z plných plic,
co člověk potřebuje víc
než právě lásku a slunce zář
s níž naplní si svoji tvář,
s níž naplní si duši celou,
tou krásou pravou – neumělou.

[Pavluška]

Pavli, jen jsem nahlédla, ale tohle mi nedá. Nádherná básnička!!! sluníčko, láska, lehkost ... vnímám to stejně. (i když místo ovoce jsem si dala nějaká povedená rajčata )

[Samira]

Na jeden sup som precitala Tvoj dennik.
Klobuk dolu.
Kam sa hrabem so svojimi bolackami... Drz sa dievca

[Pavlína]

Děkuju Samiro, povzbuzení potěší .

[kveta]

pavlinko, vse co mi uteklo jsem si docetla, a moc hezky jsem si pocetla. je to parada ze se tvemu zdravicku dari lip, vsak taky se hezky o sebe staras, to by bylo aby to nebylo videt. jsi sikulka, jen tak dal, az za tebou prijedu, pujdeme tancit na nejaky lesni lucni baaal.

posilam ti slunicko, sikovna holcicko vim ze na tve tvari casto usmev zari.

[Pavlína]

Děkuju Květuško, těším se na náš luční tanec a vůbec na Tebe.
Hezky to vyšlo do rýmu, opravdu na mé tváři často úsměv září - Ty už mě znáš víc než by se mohlo zdát .

[kveta]

pavlinko, i ja dekuju tobe, tva muza me dnes z rana polibila, a kousek basne jsem ti do meho denicku poslala. ano, ze te dobre znam, ten pocit od pocatku naseho internetoveho setkani mam.

preji krasny sladky a chutny den.. mnam

[Pavlína]

Zase po čase se ozývám, abych napsala jak pokračuje moje vitacesta.
Ve fitku jsem začala cvičit na stepperu, což mě dává hrozně moc.
Tím jak zabírám a šlapu, jsem rozhýbala lymfu, protože lymfa svojí pumpu nemá jako krevní oběh a tím, jak špatně chodím se vlastně moc nerozhýbávala - jak je znovu na mém příkladu možné potvrdit - všechno souvisí se vším.
No a začaly se dít věci (protože dosud se vlastně nic moc nedělo, něco jsem zhubla, ale nijak závratně...). V obou podpaží se mi udělaly fialovo červené velikánské fleky, které tam mám teď ještě pořád, i když nejsou už tak agresívní (tam jsou lymfatické uzliny a ty nezvládly ten nápor odpadků zpracovávat, tak to prostě leze ven i takhle). Po rukou mám fleky atopického ekzému, který už dávno kdysi zmizel. Jednu uzlinu mám zduřelou a ještě jsem nateklá a břicho mám jak velikánský tvrdý meloun.
Já svému tělu rozumím, vím co se v něm děje, úplně si představuju, jak ta ucpaná kanalizace, která po dlouhatánské době klidu, když byla "vzbuzena"
nevěděla a neuměla si s tím náporem vůbec poradit. Rozlila ten vnitřní marast kam to jen šlo. jsem oteklá i okolo očí a jsem bílá jako papír, úplně suchá zevnitř, i když piju a piju šťávy nebo jím pomeranče ale i zvenku mám suchou loupající se pleť na kterou nezabírá žádný krém (teda nemyslím chemii, ale dávám čisté bambucké máslo nebo kokosový olej).
Dokonce jsem váhově přibrala cca 5 kg zpět. Nevadí mi to, protože vím, že je to přechodný stav, ale trenérovi to vysvětlit moc nejde... Mám tmavě žlutou moč, která znamená, že dochází k intenzivnímu čistění (jako při půstu).
Abych ale nepsala jen negativa, nohy a ruce mám pevné a svalnaté a veliké vaky z nich jsou už jen jakoby na okraji svalu. Z toho mám velkou radost. Vlastně mám radost i z těch negativních změn, protože vím, že se to hýbá směrem k lepšímu.
Tak to jsou novinky ode mne. Zase napíšu až bude něco, co by stálo za to napsat. .

[Renáta]

Pavlínka, pokračuj, pokračúúúúj!. Som s tebou - aj ja som si konečne utrhla čas pre seba a som v bazéne cca 4 x do týždňa po hodine a makám o 106. Je to super. Hýbať sa treba, bez toho to nejde a s pohybom to pôjde k lepšiemu určite!!!! Drž sa. Tréenre to myslí dobre, však ty mu ukážeš, zač je toho loket

[Pavlína]

Renátko, to je bezva, taky Ti držím palce, plavání, to je nádhera .
Uvidíš, jak ti za to tělo poděkuje, ale Ty to sama víš . Počkej, jaké kočky z nás budou . Vydržíme to!

[Renáta]

Veď my aj sme - ako spieva Alenka Čermáková, výborná slovenská šansoniérka: Som cica Mica Korytnica

[RadkaS]

Pavlinko, moc gratuluju. To je opravdu vykon. I ja veskere zmeny, ktere pises, vnimam velmi pozitivne. Hodne sil, vypada to, ze uz bude jen lepe

[Dasha]

PAvlinko, jest jsem ti nepsala, ale ctu pravidelne a nezbyva jen napsat: KLOBOUK DOLU - jses vyborna. Gratuluju.

[Pavlína]

Děkuju moc všem za podporu, potřebuju ji, cítím se i psychicky úplně na dně.
Včera jsem byla už tak vysílená, že jsem si nakonec večer dala listový šáteček... Já vím, že mě asi odsoudíte, ale udělalo se mi líp.

Jen doufám, že jsem si moc čištění nepřerušila, dnes už jsem zase na svém ovozelu, ale mám problémy i v životním chodu, co se týče stáří a nemocí mých blízkých a negativa, která se z těchto problémů na mě hroutí a velmi se mě dotýkají, zasahují mě až v nejhlubším nitru, protože oni jsou přímo prolezlí pesimismem, beznadějí (přitom by ještě cesta ke zlepšení byla), ale absolutní nechuť k čemukoli, odevzdanost je hrozná.

Potřebovala bych se věnovat jen svému boji o zdraví, ale jsem stavěná před věci, které nejde odsunout, rozhodnutí, která dělají musím na druhé straně zastavovat a uvést na správnou míru, jinak bychom trpěli my s manželem z nedozírných důsledků. Chcete příklad? Teta dala celoživotní úspory jednomu pánovi, aby jí je hlídal Teď by peníze potřebovala na doplácení v DD a žádné nemá... Pán samozřejmě nikdy nic nepřijal...

Nedovedla jsem si představit kam až může zasahovat stáří, když se pomaličku vypínají mozky. A to nemám jen tetu. Starých lidí s problémy je kolem mě víc . Jsem rozhozená, problémy se kolem mě rojí jako vosy.

[Renáta]

Pavlínka, dobre, že o tom píšeš. Niekedy to jednoducho človek musí zo seba dostať, lebo by ho to položilo. Už len to, že sa podelíme o svoje trápenie s druhými, nám koľkokrát dokáže pomôcť. Je to zložité, keď človek vie, že by sa potreboval sústrediť na seba a ono to celkom dobre nejde. Tým okolo často nemožno povedať, počkajte, lebo teraz som na rade ja! Chce to hodne sily, zvládnuť tieto situácie bez straty desiatky - najmä, keď človek nevidí koniec svojho trápenia (čo tam po jednej šatôčke, dievča zlaté, z toho si nič nerob - to máš povolený doping, ale len sem-tam ). Ja viem, že ti týmito rečami nepomôžem, chcem ti len napísať, že sme tu s tebou a veríme, že sa ti podarí zvládnuť všetky úlohy, ktoré máš pred sebou tak, aby si nebola tá posledná v nekonečnom rade. I keď je to ťažké. Ako vravievala moja mamulka: Dievča zlaté, najbližšiu pomocnú ruku máš na konci svojho ramena. Veru, neraz si na to spomeniem, usmejem sa, "vstanem" a idem ďalej. Platí to často, i keď mám muža, o ktorého sa môžem oprieť. Niektoré veci však človek musí zvládnuť sám - a zvládnuť ich po psychickej stránke je často ťažšie ako po tej fyzickej.

[Pavlína]

Renátko, píšeš přesně to co cítím - opravdu člověku se uleví, když ví, že ho někdo pochopí. Všechno ostatní jsi napsala taky krásně - naopak, Tvoje slově mě pohladily po duši - ne že mi nepomohou jak píšeš. Jsi vzácná dušička, moc si Tě vážím a ještě jednou děkuju.

[mira]

Pán samozřejmě nikdy nic nepřijal...

To chce zvednout za kotníky a třepat a třepat, až to z něj vypadne.

[Pavlína]

To kdyby šlo .

[Samira]

To kdyby šlo .

Coby to neslo. Zavolaj Miru, podplat ho bananmi a vreckom orieskov, aby Ti pomohol a spolocnymi silami tomu "poctivemu" panovi pomozete k lepsej karme

[Pavlína]

Samirko, dobrý nápad .

[mira]

Tak to on už to asi všecko rozfofroval, když nemá na nový a lepší
plynový ohřívač, ale s tím bych mu nepomohl. Pošlete ho na pilu,
že tam má grátis nějaké řezivo a já ho zakomponuji do balíku s palivem,
ať je z něj aspoň teplo, když už žádný jiný užitek.

[Pavlína]

Doplním zase něco z mého očistného programu. Včera jsem byla šíleně slabá, unavená, ale měla jsem fitko. Byla jsem tam jako ve snu, ani nevím jak jsem to odcvičila. Když jsem přišla domů, tak jsem padla do postele s tím, že budu spát. Ale omyl - v intervalu po pěti minutách jsem chodila na malou celkem 7x za sebou . Nikdy jsem nic takového neprožila a nakonec - jsem měla co dělat, abych doběhla - mé tělo vyplivlo haldu "humusu z kanalizace".
Měla jsem teplotu 38°C a oči oteklé jako balóny, to jak ledviny nestíhaly odpadky zpracovávat.
Dnes je mi vcelku dobře, ale mám vyduté a tvrdé břicho - balóny nemám v očích, ale propadly se do břicha . Připadám si jako těžkotonážník.
Tak to je zhruba vše (prozatím).
Zase se přihlásím .
Jo a fleky z podpaždí zmizely.

[kveta]

pavlinko, jsem rada ze uz je ti lip. jeste ze vis o co jde. negativnim lidem se snazim vyhybat a to primo i v jejich pritomnosti. nemuzu za kazdyho premyslet a dychat a ani nechci.

opatruj se, preji ti jasne zdravicko a mysl a hodne lasky.

[Pavlína]

Květuško děkuju . Píšeš to správně, taky bych se neměla snažit za každého řešit věci, jenže ono se to pak na mě svalí tím větší silou, když "nebrzdím" dopředu. Momentálně je v téhle oblasti trochu klidněji.

Zato pokračuje mé čistění. Od 3. března co jsem psala poslední příspěvek, že mé tělo vyplivlo haldu humusu z kanalizace, tak to nebyl konec.

Denně až do tohoto pátku tj. celkem 17 dní jsem chodila na velkou 10x až 25x denně - opravdu, nic si nevymýšlím. Vstávala jsem i 3x za noc a pak během dne...
Bylo to jen bláto, bláto a zase bláto. Někdy hrozně pálivé, cítila jsem to v konečníku (snad nevadí má otevřenost). Takový štípavý humus musel uvnitř organismu působit velice špatně...
Měla jsem a mám z toho velikou radost. Nebyla jsem vůbec vysílená, naopak cítila jsem příliv energie a mé tělo nechtělo nic než šťávy nebo ovoce, tak jsem pila a pila a jedla pomeranče, grepy a mandarinky. Včera (pátek) jsem cítila, že se tato etapa čistění uzavírá. Na dnešek jsem spala celou noc a dnes už jsem byla normálně jen jednou a žádné bláto.

Doufám, že až si mé tělíčko trochu odpočine, tak začne s další očistou, mám toho uvnitř ještě dost. Taky musím říct, že většinou každý psal ať už při půstu nebo i při vita čistění šly ven hleny. Mě vůbec nic. Až poslední dobou se začaly uvolňovat - sice ne moc, ale je to zase krok dopředu .

Tak to jsou mé nejnovější zprávy. Zase napíšu.

[kveta]

ahoj mila pavli,

jee, to jsou krasny pokroky. je to parada, ze uz se ti tak hluboce cisti telo, a je hned i lip na dusi vid. ano, telo si rekne, kdyz se mu da co mu patri. uplne te chapu, a verim ti, i dkyz sama jsem tak silnou ocistu nikdy neprozila, nebyla jsem az tak hluboce zanesena, presto jsem si taky uzila svoje akorat ne tak intensivne. ale vim od ostatnich z jejich vypraveni, a nekdy jsem i u toho byla, co vse je mozny. mam velkou radost, ze ti to tak hezky jde. ty urcite taky. v kvetnu a cervnu se chystam do cech a moc rada bych se s tebou setkala.

jen brzdi, vsak cim vic bude telicko cistejsi, tim min se te budou dotykat problemy druhych. laska a usmevy, inspirace tvemu okoli.

krasa jasa i laska a jaro je na ceste.. jupiiiiiiiiiiiiiiiiii

[Eva.cz]

Pavlínko, přečetla jsem si tvůj příběh a klobouk dolů!!!
Jsi bojovnice, opravdu neuvěřitelný dříč a ještě navzdory všemu utrpení a zkouškám dokážeš pomáhat blízkým a rozdávat optimismus a lásku. Nepřestávej "makat" a věřit - ty to dáš!!! (Ještě, že ženská vydrží víc, než člověk

[Pavlína]

Květuško, děkuju za podporu, jen co dopíšu tyhle řádky jdu popisovat další průběh mé očisty. Na setkání se těším, napsala jsem do Tvého deníčku.

Evi taky Ti moc děkuju za hezká slova, moc to potěší. Napsala jsi to přesně o tom, že ženská vydrží víc než člověk .

[Pavlína]

Tak poslední příspěvek jsem psala 20. března v sobotu, dneska je 25. března a já mám dojem, že jsem tu nebyla sto let.
Myslela jsem si, že tělo se s očistou chvíli odmlčí než zase nabere síly, ale opak byl pravdou. Tělo stále "vypouští kanalizaci" sice už "jen" 2-4x denně a není to tak pálivé, ale celkem jsem se docela složila. Začaly mi nesnesilelné bolesti vystřelující od kříže dopředu do břicha. Tyto bolesti jsem měla kdysi, když jsem asi před 17-ti lety si v naprosté nevědomosti nechala dát antikoncepci a zamotala jsem se tím do šíleného kruhu podlomeného zdraví a zásahů doktorů, že jsem jen tak tak unikla tomu, aby mě nakonec uvnitř vykuchali . Tenkrát mi pomohl léčitel dostat se z nejhoršího bylinkami.
Teď se mi to vrátilo nepředstavitelnou silou.
Ležela jsem a svíjela se v bolestech a jediné co zabíralo byl pupálkový olej.
Přála jsem si mít ho kanystr a pít ho jako vodu...
Jenže to by nesměl být tak drahý. Měla jsem dvě padesátimililitrové lahvičky a skoro celé jsem je během těch pěti dnů spotřebovala.
Ještě dnes mi není dobře, pleť mám šílenou - vrásčitou, suchou, bílou, pórovitou, celkově jsem strhaná.

[s.arik]

Fíha, to zní hrozně. Necháváš to plynout, nebo máš nějaký léčebný/očistný plán?

[Pavlína]

Jenže to není všechno. Pořád nevynechávám fitko a trenér si usmyslel, že mě prostě dostane až na dno. Stokrát mu říkám, že už nemůžu, ale on je hluchý a slepý - nakonec jsem se normálně rozbrečela a řekla, že dál nejdu. Dobrá, řekl, ale půjdete ještě půl hodiny na rotoped. Byl neoblomný. Tohle už není pohyb plný radosti z nějakého pokroku.
Rozloučil se dnes se mnou s tím, že mám příště přijít o půl hodiny dřív a budu šlapat na rotopedu svých 20 minut a dalších 30 minut, pak budu mít cvičení s ním, to je stepper, sedolehy, činky, 2 další stroje a pak prý ještě půjdu znovu na půl hodiny na rotoped.
Fitko mě přestává těšit. Všechno se to když jsem přišla dneska domů zlomilo, protože na mě padá ještě halda dalších povinností a já po tom fitku nejsem schopná nic.
Chtěla jsem si nastrouhat jablíčka a nakrájet do nich kousky ananasu, ale do jablíček byl potřeba citrón a ten jsme neměli a najednou se to se mnou všechno začalo točit, že vlastně nikdy nemůžu zvládnout docela obyčejné věci, protože toho mám nad hlavu, vracet se k hnusnému jídlu bych už nikdy nechtěla, ale nedokážu zajistit ani aby doma byl citrón - píšu to zjednodušeně, ten citrón byl spouštěč, restů mám okolo sebe díky tomu, že jsem sedřená z fitka strašně moc. Začala jsem brečet a brečet (vím, že je to součást čištění), ale nemohla jsem se vůbec zastavit. Můj hodný a milý muž mě hladil a nemohl mi pomoci. Teď tu sedím a vypisuju se z toho do deníčku, protože vím, že tady jsou dušičky, které mě pochopí.
Trenér nechápe nic. Silou chce dokázat mé tělo zlomit k tomu, aby hublo.
Mé tělo už hubne, protože začalo vyhazovat ten hnus ve velkém, jenže to mu nevysvětlím...

[Pavlína]

Šári, teď jsem to teprve dopsala do konce - nechávám to plynout a věřím, že tělo to vyčistí.

[s.arik]

Budu muset dočíst tvůj deník, vůbec nic nechápu. Máš nadváhu? Proč se necháš buzerovat od trenéra? Pohyb ano, ale s radostí a toho vypětí snad přiměřeně a ne proti tvé vůli ne?

Přeju rychlé zlepšení a buď vděčná za to, co už máš (vědomosti, chápající muž), a je toho určitě více, i když ti dobře rozumím, člověka vždycky trápí věci, které nejsou v pořádku, a je hrozně těžké cítit v každém momentě za něco vděčnost. Ale když se ti to povede, budeš se cítit lépe.

[Pavlína]

Šárko napsala jsi to moc hezky . Všechno je v mém deníčku - mám nadváhu - ale ne z přejídání, ale ucpanou kanalizaci - špatně funkční lymfatický systém a tělo je přeplněné odpadky. Taky mám dětskou mozkovou obrnu - no život se na mě "vyřádil".
Ale nebýt toho všeho, nikdy bych nebyla na té cestě, kde jsem dneska, takže jsem vlastně ráda, že jsem takto mohla spoustu souvislostí do hloubky pochopit.
Toho trenéra mám proto, abych rozhýbala své obrnou pokroucené tělo a současně donutila lymfatickou pumpu v těle pracovat, protože sama doma bych to nezvládla, víš.

[Samira]

Jezkovy voci!
Podobne placlive nalady mam aj ja posledne dni (ze nic nestiham), ale jedno viem isto - nenechala by som sa tyrat trenerom. On mozno nechape, ze nejde o nejaky zensky rozmar, ked odmietas cvicit, ze si uz vazne na dne.
Dievca moje, daj sa dokopy, podla mna tie bolesti v brusku suvisia aj s nervozitou, stresom a pocitmi zlyhania. A nepodcen to, nie je to sranda. Cvicis vo svojom volnom case, nie? Tak nech s nim nakladas tak, aby si bola stastna. A trener je tu pre Teba, nie Ty pre neho.

[Eva.cz]

Děvče nešťasné.... všechno má své hranice a ty jsi klient, který si ho (jistě ne málo) platí
Tvým cílem přece není získat tělo, které pak bude na fotce kolovat mailem jako odstrašující příklad toho, jak lze o ženskost přijít v posilovně. Určitě překonávat ano, ale ne zhuntovat a zničit

[Pavlína]

Samirko cítím to přesně tak jak to píšeš - určitě to souvisí i se stresem a s pocitem selhání... Ve volných chvílích už necvičím, protože do fitka chodím 2x týdně a jsem ráda, když se v mezidobí dám trochu dohromady.
Mezi to ještě chodím na lymfatické masáže, na rehabilitaci a všechno mi trvá mnohem déle než zdravému člověku díky obrně.

[Pavlína]

Evi máš pravdu - stojí to hodně peněz a mám co dělat, abych všechno utáhla...

[Samira]

Samirko cítím to přesně tak jak to píšeš - určitě to souvisí i se stresem a s pocitem selhání... Ve volných chvílích už necvičím, protože do fitka chodím 2x týdně a jsem ráda, když se v mezidobí dám trochu dohromady.
Mezi to ještě chodím na lymfatické masáže, na rehabilitaci a všechno mi trvá mnohem déle než zdravému člověku díky obrně.

Uz len spresnim - myslela som, ze cvicis vo svojom volnom case s tym trenerom, a kedze je to Tvoj cas a Tvoje prachy, nedala by som si kazit naladu. Ani som nepredpokladala, ze po tych sado-maso treningoch by si zvladala nieco dalsie. Mozno by pomohol rozhovor s nim, este pred treningom, ked este nebudes vynervovana. Povedz mu o strate motivacie, ked do Teba huci. Ze na Teba plati mile slovo.

[Pavlína]

Samirko děkuju, máš pravdu, zkusím s ním promluvit ještě před tréninkem, protože pak už to můžu zkoušet jak chci, není to nic platné.
A ještě něco jsem teď náhodou objevila a docvaklo mi hodně spojitostí:

Ucpané lymfatické uzliny kolem střeva jsou příčinou bolestí a poruch bederní páteře.

Teď před chvílí jsem tu větu našla a proto, že se všechno uvolňuje, dochází k ucpávání, lymfatický systém nestíhá odbourávat a proto mě bolí ta záda až dopředu do břicha. A proto mě to bolelo i tenkrát, když jsem byla napěchovaná hormony...
Hurá, zase jsem o něco chytřejší .

[dgm]

Pavli, no ja cucim, popsat tady veskere ty trampoty a nakonec to zavrsit veselym HURA, to dokaze malokdo Takze hura do dalsiho zivota a uz se netrap tema slzickama, ktere jsi vyplakala, ty uz jsou pryc

[Pavlína]

Dgm děkuju, vždycky hledám alespoň kapičku optimismu .

[Renáta]

Ahoj Pavlínka. Ani tak nechcem radiť, len vyjadriť podporu. Je fajn, že trénera nezatratíš Na začiatku ťa veľmi nakopol a vlial ti do žíl chuť cvičiť a optimizmus. Tak verím, že nájdete tú správnu mieru spolu. Viem si teda živo predstaviť, že sa tvoj milý manžel asi riadne vyľakal a že bol celkom bezradný, keď si sa tak pustila do plaču. Ale veď keď už niečo robiť, tak poriadne Načo by to bolo plakať len tak na oko - po takom plači by neprišlo to Hurá!!! Veru, je to detox. Samu ma to raz takto sklátilo po 15. dni pôstu - našťastie som bola sama doma a tuším som vtedy svojimi slzami vytopila aj susedov - nedalo sa to zastaviť a to bolo dobre. Potom ten pocit, duša mi zostala umytá ako ulice po jarnej búrke, ťažoba odišla a zasvietilo slnko. Myslím, že jeho lúče hladkajú teraz aj teba, Pavlínka. Statoční a trpezliví sa napokon dočkajú odmeny, neboj

[RadkaS]

Pavlinko, posilovny se vzdavat nemusis, vzdyt Ti cviceni prinaselo mnoho radosti, co pamatuju... Vymen trenera! Ty jsi ta, co rozhoduje o svem zivote a ne on! Drzim palce.

[RadkaS]

Jejky, koukam, jak se k tomu kazdy stavime po svem >:-) . No, ono je asi stejne nejdulezitejsti to, ze Pavlinka vi, ze nam neni lhostejna a ze citi spoluucast , zbytek uz si rozhodne sama za sebe

[Renáta]

Jejky, koukam, jak se k tomu kazdy stavime po svem >:-) .

Ale veď práve to je pekné, nie? Jednotný názor - to tu už bolo za socíku

[RadkaS]

Jejky, koukam, jak se k tomu kazdy stavime po svem >:-) .

Ale veď práve to je pekné, nie? Jednotný názor - to tu už bolo za socíku

Taky se mi to libi

[kveta]

pavninko, prochazis tezkym obdobim detoxu, ktery muze byt nekdy dost narocny, jak po fyzicky tak psychycky strance, a projevuje se tedy i silnymi emocemi. s tim trenerem to neni jednoduche, ale on veri ze cini spravne. problem, je ze on nechape a treba ani nevi ze prochazis detoxem. mozna, kdyby jsi si s nim o tom promluvila, zmenil by pristup. pri detoxu se dostavuji i chvile celkove vycerpanosti, a myslim si ze je dobre v tech chvilich odpocivat. myslis to dobre, chces pro sebe to nejlepsi, zmenila jsi zivotospravu, cvicis, ale kdyz se dostavi detox, neni to pokazdy lehce zvladatelne a je potreba se prizpusobit potrebam tela, dostavi-li se unava a vycerpani je lepsi poslechnout telo a ne trenera a odpocivat. skoda, ze nemas tu motivaci a nemuzes cvicit sama kdy se ti to opravdu hodi, a ne kdyz to je predem objednano.

doufam, ze nam to setkani vyjde, jsi docela zaneprazdnena, a nechtela bych ti pritezovat, mohla bych prijet ja za tebou, mohli bychom nekam do parku udelat si treba piknik.

preju ti hodne sil a zdaru