Veri

[Sluníčko]

Já jsem alkoholový abstinent...vážím si svého těla, mozku... jiný jaksi nedostanu. Škody se napravují těžko...Jo, co si kdo zaseje, to si sklidí.
.

přesně

[k.winky]

Já to přiznam, dneska jdu oslavit 17 a ta je v životě jen jednou, takže se jdu pořádně opít a užívat !!! Od zítra jsem zase hodná holka

[veri]

Ono, jak už jsem psala někde výš, tak nějak mi přijde, že po 18ce už alkohol "potřebovat" nebudu, resp. až po maturitě, ta bude v 19. Do té doby chodí pít celá třída a zvlášť když se ěco oslavuje, tak je u pití i zábava. Prostě do 18ti musíš a od 18ti jen jestli chceš, tak se to u nás říká

[veri]

Já jsem alkoholový abstinent...vážím si svého těla, mozku... jiný jaksi nedostanu. Škody se napravují těžko...Jo, co si kdo zaseje, to si sklidí.
Níže odkaz na pijácké mozečky - nutno sjet po liště až dolů:
http://amenclinics.com/ac/waystohelp.ph ... ance_abuse

Dále lze pokračovat kliknutím na levé straně na okénko SPECT IMAGY GALLERY
Dr. Amen je kapacita a garantuju, že si pěkně počtete.....tedy nutnost angličtiny.

Pěkné no

[veri]

Dneska budou zeleninové hody, protože přes týden jsem zelenině moc nedala, krom dvou mrkvových šťáv z ugo baru v obchoďáku. Zrovna jsem dojedla kus kapusty, chuťově nic moc, věřím, že bio by byla lepší. Zajedla jsem ji mořským salátem, ale jíst ho je za trest - dříve mi chutnal jen tak samotný, ale teď mi vyvolává spíš pocit na zvracení , asi ho budu muset přimíchat někam do krekrů nebo tak, jinak ho nepozřu, páč saláty si moc nedělám. Jinak mám na skladě ještě Arame, ty jsou chuťově mnohem leší, akorát nevím, jesti jsou sušené šetrně, i když jsou od countrylife.

Dozrává mi menší mago, podařilo se mi koupit červené po celé ploše, což jsem zatím neviděla, vždycky bylo z části zelené nebo nažloutlé. Snad bude chuťově dobré. Dozrává mi taky pomelo, moje první v životě a taky granátové jablíčko - taky premiéra.

Banány už naštěstí pro tělo moc nejím, zato už 14dní ujíždím na hruškách, dokonce jsem měla dvoudenní hruškovou monodietu, prostě nebyla na nic jiného chuť, třetí den už jsem si dala něco jiného, ale jen pro pocit, chuť pořád na nic jiného nebyla. Ujíždím jen na těch měkkých, co bych je popsala jen jako voda a cukr
(Ale řeknu vám, že se to dost prodraží - ty nejlepší měkké stojí u nás 34/kg ze Slovenska a z Česka za tuším kilový košík za 25, ale už nejsou tak dobré jako slovenské)

Taky jsem koupila sladkou bramboru, ještě jsem to nikdy nejedla,uvidím, co s ní, zaexperimentuju

Jedničky pravidelné a moc šťastná jsem z pravidelné, kupodivu večerní, stolice, i když jen jednou denně, ale na to, že jím v podstatě jen vodnaté ovoce, je to myslím dobré. A taky to nesmrdí a má to barvu podle toho, co jsem jedla Prostě radost ze života
Ale pupínek sem tam ještě taky vyraší, hlavně na čele, ale říkám si, že to je dobře, protože dneska má beďary každý druhý puberťák, jen z jiného důvodu, než já, já se čistím a u nic je to projev zanesenosti. I když by přecijen mohly "rašit" raději na zádech, tam je to víc estetičtější Ale

A čtu teď knížku o Mayích (snad se to tak píše) a Aztécích, jejich kultuře, obřadech, pojetí času, kalendáři, vzniku a zániku atp., mooc moc zajímavé, chytlo mě to.

P.S. Onehdá jsem večer čekala na zastávce a bylo snad 5stupňů, tož mi byla zima, tak jsem si těch deset minut běhala na místě, až jsem se skoro zapotila a všichni se na mě koukali jak na blázna a exota, takovou radost jsem z toho měla >:-)

[k.winky]

Tvoje disciplína mě přímo inspiruje Až ti to skoro závidím ... Jedničky dávám, ale ne pravidelně ... Spíš to mám tak, že když jím ještě dýl večer nebo prostě přes den jím hodně, tak druhý den dávám jen citrusové džusy a nic jiného tělo nějak nechce ani nebere, chtěla bych taky nastolit nějakou pravidelnost ... Ale to bych na to musela být vždycky připravená tak, abych doma neměla spoustu ňamin, když chci dát půst ... Mám ho zrovna dneska, ty soboty jsou pro mě nejlepší ... A dneska je to hlavně proto, že včera byl nějaký ten alkohol, a nebylo ho málo A taky jsem se nacpala oříšky Mám s tou kontrolou sama sebe trošku problém ... Ale právě proto jsem si řekla, že ode dneška se musím nějak zkrotit, cítím to na sobě, že to teď není nic moc ... Jo a ještě k těm řasám, mám doma pytlík mořského salátu z livefoodu a dulse vločku a nějak moc nevím co s tím ... Dulse vločka je do salátu docela dobrá, když je chuť nebo mám ráda dulse sluněnku (připomíná mi rybičkovou, kterou jsem měla dřív ráda ) ... Ale nějak nevím co s tím mořským salátem, ten mi opravdu moc nešmakuje A je mi ho líto, když stál tolik...

[veri]

No, právě, že stál tolik a je tak výživný, tak ho chci do jídla někam vecpat, jediná možnost, která mě napadá, jsou ty krekry.
Já jsem ještě nic čerstvého z lifefoodu neměla, neb jsem ještě nebyla v Praze, takže netuším, jak chutnají pomazánky ani placka
A k té disciplíně a inspiraci - já tě ase strašně obdivuju, co se týká běhu, jaks psala, že denně dáváš 5km, to je pro mě zatím daleká budoucnost. Já zatím cvičím jen doma a trochu plavu a běhat ještě nechodím. Ale chci se k tomu dokopat, to určitě. Takže v tom zase tiše závidím já tobě

[veri]

Jo a k.winky, prosím tě, jaké jsou ty Dulse? Jsou taky tak výrazné jako mořský salát? Jsou chuťově lepší? A chutnají taky tak silně jako moře? Myslím samotné, protože já bych si je do salátu asi nedávala, saláty moc nedělám...

[k.winky]

Jo tak chlaďák v livefoodu je pro mě za trest Mňamky Ale musí se to hodně s mírou a opravdu jen tak občas ... Ale přicházíš o dost ... No dřív jsem si to vůbec nedokázala představit, že bych takhle pravidelně sportovala a teď ? Ranní běhání je pro mě stejnou samozřejmostí jako že si čistím zuby ... Těším se, až bude zase teplo, až na jaře zase vyrazím do terénu ... To je taková nádhera, když běžíš lesem a potkáš treba zajíce nebo srnku Jak se ráno ten les teprve probouzí a je úplné ticho ... Nebo běžet okolo pole a sledovat, jak na něj dopadají první paprsky právě vycházejícího slunce... Neznám nic hezčího ... V tu chvíli existuje jen příroda a ty v krásném souznění ... A ještě ty endorfiny k tomu Teď v zimě chodím tedy na pás do posilovny a při tom koukám na televizi na MTV, tak to je hodně nesrovnatelné, ale bez tohohle úžasného pohybu už si nedokážu představit den ... Samozřejmě jsou tací, kteří běhají i ve sněhu, ale já nejsem tenhle typ bláznů Ale opravdu doporučuji, kdo nepoznal nepochopí ... Ze začátku se musíš nutit, ale tak po 2 měsících se s tím naprosto sžiješ a budeš to milovat ... Jen s posilováním mám teď trochu problém, dřív jsem chodila s nadšením a teď spíš z povinnosti ... V tomhle směru začínám nějak lenivět Doufám a myslím, že časem si já nějak srovnám jídelníček, abych se cítila fajn a ty najdeš bližší vztah k pohybu a nebudeme si už muset nic závidět

[k.winky]

chuť trochu odlišná je, slané taky tak stejně s mořskou chutí ... Rozdíl je spíš v té formě ... salát jsou kusy a vločky jen takový prášek ... dobré třeba jako náhrada soli ... Já zeleninové saláty taky nějak nemusela ... Zeleninu obecně, měla jsem teď spíš nějaké ovocné období ... Ale tak poslední táden si dělám salát denně, z babiččiny domácí zeleniny je to slast

[Advid]

... Samozřejmě jsou tací, kteří běhají i ve sněhu, ale já nejsem tenhle typ bláznů

Tss tss tss.

[veri]

Mám strašnou radost, protože mě napadla skvělá věc - bydlíme v domku, zahrada velká, ale rostou nám jen jablka, ostružiny, vlašáky a lískáče a to jen tak samy od sebe, ani o ty chudinky jabloně se nestaráme , ale já mám přímo z pokojíku vstup na balkon (i když lezu přes okno, dveře jsou nějak porouchané - ale aspoň je to dobrodružnější ) a ten je zatím nevyužit - takže jsem se na něm rozhodla v létě pěstovat všelicos, protože na okopávání zahrádky si netroufám. S květináči už mám zkušenosti Takže se nemůžu dočkat na jaro, až zasadím semínka

Jinak přeladění na citrusy mě až překvapilo, mandarinky, pomeranče, grepy, pomelo. Hrušky mi sice pořád chutnají, ale už zdaleka ne všude se dají sehnat ty dobré, jsou většinou jen ty zelené tvrdé a ty jsou mi k ničemu
A taky jsem trochu "zvolnila" přístup - ohledně Vánoc (mám je ráda, hlavně teda kvůli prázdninám (a že letos vyjdou dlouhé )) a vánočního jídla - cukroví mě možná nezlomí, ale myslím, že bramborový salát jo. Ta myšlenka, že si ho dám už mě zas tak nermoutí (ne, že bych s vita chtěla seknout!), spíš to neberu tak striktně jako když jsem byla úplný začátečník...A to mě těší

[buc11]

Mám strašnou radost, protože mě napadla skvělá věc - bydlíme v domku, zahrada velká, ale rostou nám jen jablka, ostružiny, vlašáky a lískáče a to jen tak samy od sebe, ani o ty chudinky jabloně se nestaráme , ale já mám přímo z pokojíku vstup na balkon (i když lezu přes okno, dveře jsou nějak porouchané - ale aspoň je to dobrodružnější ) a ten je zatím nevyužit - takže jsem se na něm rozhodla v létě pěstovat všelicos, protože na okopávání zahrádky si netroufám. S květináči už mám zkušenosti Takže se nemůžu dočkat na jaro, až zasadím semínka

Jinak přeladění na citrusy mě až překvapilo, mandarinky, pomeranče, grepy, pomelo. Hrušky mi sice pořád chutnají, ale už zdaleka ne všude se dají sehnat ty dobré, jsou většinou jen ty zelené tvrdé a ty jsou mi k ničemu
A taky jsem trochu "zvolnila" přístup - ohledně Vánoc (mám je ráda, hlavně teda kvůli prázdninám (a že letos vyjdou dlouhé )) a vánočního jídla - cukroví mě možná nezlomí, ale myslím, že bramborový salát jo. Ta myšlenka, že si ho dám už mě zas tak nermoutí (ne, že bych s vita chtěla seknout!), spíš to neberu tak striktně jako když jsem byla úplný začátečník...A to mě těší

hrušky nechat lležet dokud si nedají říct

[k.winky]

Zase máme mít co společného ... Poslední týden jsem sem zas tolik nechodila a nepsala, protože jsem si musela všechno srovnat v hlavě ... Když jsem začala s vita, tak představa, že bych teď snědla něco, co by bylo jen trochu tepelně upravené, s cukrem, s rafinovanou solí nebo podobně, pro mě byla přímo děsivá ... Naučila jsem se teď docela na čokoládu A jezdit kvůli ní pořád do Prahy by se mi asi nevyplatilo, takže si kupuji třeba i Lint 85% i když je z praženého, párkrát když jsem měla chuť, tak jsem si zobla pražených solených oříšků, olivy i pasterizované si dávám do salátu už normálně, stejně jako hořčici a balsamico ocet ... Nebudu se trápit, jím to co mi chutná a takovýchhle pár věcí se mezi hromadou ovozelu ztratí ... Důležité je to co jím v největším procentu a ty zanedbatelné "chuťovky", z tím se stresovat nehodlám ... Určitě jím líp a dělám víc pro své zdraví než všichni kolem mě a z toho mám dobrý pocit ... Přilišná ortodoxnost člověka jen omezuje a stresuje...

[veri]

Nejen omezuje a stresuje, ale taky z něj dělá fanatika a to já vitarián fanatik být nechci.
Jdu si rozmrazit kukuřici, pač na ni mám strašnou chuť

Důležité podle mě je, že jsem na správné cestě, nehodlám z ní sejít a že si na té cestě občas spočnu? To se přeci musí

P.S. Buci, ony vážně dozrajou i ty, co koupím tvrdé a zelené? Protože ony jsou chuťově dobré, jen prostě tvrdé, takže to by docela nadchlo

P.P.S. Už aby bylo léto

[Android]

Sice nejsem buc, ale ty tvrdý dozrajou do pár dní. Vždycky kupuju tvrdý a za pár dní potom si smlsnu.

To samý dělám se všim (hlavně hrušky, broskve, nektarinky). Lidi k tomu nezkušeně přídou, zjistí že je to tvrdý, odejdou a nechají mi tam ty nejlepší kousky. Já z povzdálí pozoruju jejich osahávání a směju se. Nakoupim kila tvrdýho, nechám pár dní a pak si pošmáknu.

Jinak procenta radostné mysli jsou mnohem důležitější, než procenta raw. Kromě toho, u těch jedinců, co nastoupí tu cestu a míní jí vážně, se stejně během času projevuje odhazování těch neraw doplňků. Já teda osobně teď raw nejsem, ale nějaký skromný zkušenosti z minulosti (několik měsíců) jako mám a taky usuzuju z toho, co tu všude čtu. Mě to pak přestalo naplňovat (asi nějaká ta krize, kterou jsem měl vydržet), tak jsem raw odložil jako dlouhodobější cíl. Ono když to člověk jednou zkusí, stejně tam pak většinou časem skončí, protože zjistí, že je to nejpřirozenější směr.

[awa]

Mě ty tvrdší chutnají víc...zralé jsou ( hnědá semena ) a je mi po nich báječně...no nic, jsem z jiné planety.... >:-)
Ale zase, když uděláme vitasedánek, tak se aspoň mezi sebou bez potíží dohodnem...

[buc11]

všechno nedojde, dyž je to utržený nedozrálý, teď jsem měl 3 kaki a nedošly ani za 2 měsíce, někdy mi nedojde ani avokádo a teď tam mám pár unavených, hubkových nedošlých hrušek, ale většina dojde, páč pečlivě vybírám a dávám dozrávat ke krbu do igeliťáku s jabkama
Ad stupeň vita je každého rozhodnutí, taky sem čekal 20 let od objevení, a jak si to kdo vnitřně zdůvodňuje, záleží na jeho technice pro(pře)žívání, jen neodolám někdy reagovat, když někdo po odklonu z rawu tvrdí, že to tělu teď takto více prospívá jako ta znehodnocená potrava.

[veri]

To jo, všechno určitě nedojde a doteď jsem myslela, že ani hrušky ne, ale zítra koupím a prubnu.
A k těm hnědým semínkům - to jsem taky slyšela, jenže mně občas některé to jablko přijde nepřirozeně kyselé, zelené a vyloženě nezralé přestože má hnědé pecky...tak nevím...


Včerejší kukuřice byla znamenitá a jinak jedu na mandarinkách

[veri]

Tak jo, dospěla jsem k závěru, že česnek mi nesvědčí. Brkám po něm ještě druhý den, i přesto, že jsem po něm něco jedla a pálí mě po něm v krku, jakoby žáha či co...? Každopádně to není příjemný pocit.

Zítra jdu na squash a v neděli na bazen, hip hip

[buc11]

Tak jo, dospěla jsem k závěru, že česnek mi nesvědčí. Brkám po něm ještě druhý den, i přesto, že jsem po něm něco jedla a pálí mě po něm v krku, jakoby žáha či co...? Každopádně to není příjemný pocit.

Zítra jdu na squash a v neděli na bazen, hip hip

třeba to zapřičinila ta kukuřica

[veri]

Myslíš? Ale ta byla den předem a bylo mi po ní fajn

[bstrd]

-aj mne byva po niektorych veciach fajn a negativa sa prejavia az za den-dva
-moja najextremnejsia skusenost s cesnakom bola, ked som ho pred par rokmi, ked na mna liezla chripka, zozral celu hlavicku na posedenie, nasledkom coho sa mi brutalne znizil tlak, zacal som mat akesi halucinogenne stavy, co sa prejavilo tym ze som si zaliezol do postele a cely vecer pisal ludom podivne smsky

[buc11]

Myslíš? Ale ta byla den předem a bylo mi po ní fajn

to já jen tak zkusmo, ale mně je ještě i těsně po vepřové hlavě (pravděpodobně dodnes) taky fajn

[veri]

Poslední noc a den byly trochu depresivní, protože bráška je nemocný, čemuž se nedivím ..., dostal antibiotika a na ně alergickou reakci. Doktorka pronesla závěr, že u dětí, které mají alergii právě na ty antibiotika, která dostal, je podezření na mononukleózu. Tak jsem měla velký strach, šel na krevní testy, ale všechno má ok, za což jsem strašně vděčná!
Takže jako někdo chodí slavit pivem, šla jsem to já oslavit šťávou, dala jsem si rovnou 0,8l mrkvové Následoval pocit znovuzrození
Dávám si ji každý den (ne tolik, samozřejmě), leze to sice do peněz, ale zato mi přestaly křupat klouby, což přisuzuju právě tomu pití mrkvové šťávy, jak jsem ji po pokažení odstředivky vysadila, do týdne mi začaly křupat klouby a teď to přešlo...
Každopádně se těším, až konečně budou mít na skladě ten elektrický HJ (na lepší nemám a ruční by mě při tom množství asi brzo omrzel )
Tolik ode mě

[veri]

Krize. Ale zažehnaná.

Tak hodnotím dnešek. Absolutní nechuť ke všemu - k jídlu, pohybu, mluvení, k dělání čehokoli. Strašná slabost, jakobych neměla sílu ani na zvednutí špendlíku. Zato velmi zvláštní pocit "hladu v hlavě" - jakoby hlava měla hlad, ale tělo všechno odmítalo.

Neměla jsem v úmyslu držet půst a v pátek jsem jedničku vynechala, takže mi přišlo divné, když jsem v 11 pořád neměla hlad. Měla jsem pár čtverečků živé čoko a ta "krize" absolutní nechuti ke všemu začala cca dvě hodiny po té čoko. Prostě hlad v hlavě.

Poslední dva dny jsem prožívala strašný psychický tlak, domácí krizi a v noci ze čt na pátek odporný zážitek, který vyvrcholil páteční ráno a který budu mít navždycky před očima, kdykoli na tu osobu jen pomyslím. Jedná se o blízkého člověka, nevl. otce. Psychicky nemocný, v šíleném stavu, ve kterém jsem ho ještě neviděla, jakoby v transu, celý se klepal, soptil, dupal, pěna u pusy, nepříčetnost, výkřiky beze slov i se slovy, mj. o sebevraždě, obviňování a paranoidní výplody.

Zážitek, který budu mít vždycky v hlavě, v pozadí, když s ním budu mluvit, protože vím, že v něm dřímá tenhle stav, taková druhá součást osobnosti, šílená, patřící do rukou zkušeného psychiatra a zasluhující si hlubokou analýzu.
Jsem si jistá, že to přijde znovu, jen prostě nevím kdy, což je nejhorší, protože tenhle neklid a nejistota ve mně zůstanou a budu je mít v podvědomí... Celá se klepu, jen na to pomyslím.

Takže to asi ovlivnilo i chování mého těla dneska - pár čtverečků čoko, kousek mrkve a celeru a čtyři malé lžičky medu.

No, to jsem se rozepsala, i když bych asi neměla, ale potřebovala jsem to někam vypsat a snad mě tady někdo pochopí...

[awa]

No, to jsem se rozepsala, i když bych asi neměla, ale potřebovala jsem to někam vypsat a snad mě tady někdo pochopí...

Víc než myslíš....

[awa]

... a snad mě tady někdo pochopí...

Víc než myslíš.... i mě to změnilo náhled na život jako takový.

[awa]

... a snad mě tady někdo pochopí...

Víc než myslíš.... i mě to změnilo náhled na život jako takový, celoživotně.

[Sweetie]

Krize. Ale zažehnaná.

Tak hodnotím dnešek. Absolutní nechuť ke všemu - k jídlu, pohybu, mluvení, k dělání čehokoli. Strašná slabost, jakobych neměla sílu ani na zvednutí špendlíku. Zato velmi zvláštní pocit "hladu v hlavě" - jakoby hlava měla hlad, ale tělo všechno odmítalo.

Neměla jsem v úmyslu držet půst a v pátek jsem jedničku vynechala, takže mi přišlo divné, když jsem v 11 pořád neměla hlad. Měla jsem pár čtverečků živé čoko a ta "krize" absolutní nechuti ke všemu začala cca dvě hodiny po té čoko. Prostě hlad v hlavě.

Poslední dva dny jsem prožívala strašný psychický tlak, domácí krizi a v noci ze čt na pátek odporný zážitek, který vyvrcholil páteční ráno a který budu mít navždycky před očima, kdykoli na tu osobu jen pomyslím. Jedná se o blízkého člověka, nevl. otce. Psychicky nemocný, v šíleném stavu, ve kterém jsem ho ještě neviděla, jakoby v transu, celý se klepal, soptil, dupal, pěna u pusy, nepříčetnost, výkřiky beze slov i se slovy, mj. o sebevraždě, obviňování a paranoidní výplody.

Zážitek, který budu mít vždycky v hlavě, v pozadí, když s ním budu mluvit, protože vím, že v něm dřímá tenhle stav, taková druhá součást osobnosti, šílená, patřící do rukou zkušeného psychiatra a zasluhující si hlubokou analýzu.
Jsem si jistá, že to přijde znovu, jen prostě nevím kdy, což je nejhorší, protože tenhle neklid a nejistota ve mně zůstanou a budu je mít v podvědomí... Celá se klepu, jen na to pomyslím.

Takže to asi ovlivnilo i chování mého těla dneska - pár čtverečků čoko, kousek mrkve a celeru a čtyři malé lžičky medu.

No, to jsem se rozepsala, i když bych asi neměla, ale potřebovala jsem to někam vypsat a snad mě tady někdo pochopí...

myslim ze uz drive jsi se vypisovala jak je s nim problematicky souziti. hlavne co jsi se zacala zabyvat detoxem. vyhybej se mu jak muzes, systematicky. treba zkus naplanovat venkovni aktivity kdyz vis ze bude doma a naopak. jak s nim vychazi dalsi clenove rodiny?

[veri]

myslim ze uz drive jsi se vypisovala jak je s nim problematicky souziti. hlavne co jsi se zacala zabyvat detoxem. vyhybej se mu jak muzes, systematicky. treba zkus naplanovat venkovni aktivity kdyz vis ze bude doma a naopak. jak s nim vychazi dalsi clenove rodiny?

Jeden z největších problémů v tomhle je to, že on je doma pořád. Zaměstnání má, jenže je na univerzitě, matematik a učí dva dny v týdnu v době, kdy jsem ve škole.
Další členové jsou mamka a tříletý brácha, který se sice při tom záchvatu bál, ale nevnímá to asi tak, jako já...strašně se bojím, že bráška bude v něčem jako on...

S mamkou se moc podporujem, ráda ho má, ale osobně si myslím, že by se dávno trhla a odešla, nemít s ním dítě, ale nikdy jsem se s ní o tom takhle nebavila. Navíc, se mnou byla mamka víc než deset let sama a nemyslím, že by chtěla zůstat sama až do konce života, trhnout se teď s dvěma dětma na krku by asi těžko někoho hledala. A kdo ví, jak by třeba zase dopadla - chlapů kolem 50, kteří by si mamku zasloužili je na světě asi jen hrstka. A já zatím žádného takového nepotkala, ani mezi věřícími...

Fascinující například je, že jeho býv. manželka mu řekla, ať se jde léčit, tohle mamce před svatbou citoval, smála se, já taky, ale kdo by tomu taky věřil, člověk si spíš řekne, že jeho manželka musela být asi blázen a to, že měla pravdu, vám dojde, až když to opravdu prožijete na vlastní kůži. Jen je bohužel smutné, že tohle léčtelné asi není, opravdu nevím.

A další problém je to, že se vymlouvá a útočí. Když už se teda za něco omluví, následuje výmluva nebo narážka, proč se to stalo - omlouvá své chování, nejlíp výmluvou na někoho jiného, nejčastěji právě na mamku (např. cituju: nemohl jsem pracovat, protože mě znervóznilo, že sis doma zapomněla mobil / nebylo navařené jídlo atd atd.) Má talent vymluvit se na cokoli.

A mně by to bylo jedno, protože já za chvíli odejdu z domu, ale když si představím, že mamka s ním bude třeba žít a nebude se mi pak svěřovat, co se doma děje, nebudu ji mít jak podporovat...toho se děsím, jediné, co si fakt přeju je, aby byla šťastná a nějak si nemyslím, že s ním bude... A hrozně mě štve, že s tím nemůžu nic udělat, i když bych za to dala cokoliv...

[Fiona]

Na me jakozto laika tohle pusobi jako forma epilepsie. Doktori maji na to prasky, cirkve exorcisty.

[Sweetie]

s nim to bude horsi, lidska povaha se nemeni, jen s vekem se zhorsuje. snad mas doma svuj kout kam si muzes zalist aby te nikdo nerusil. je potreba to prezit, nikdy nic netrva vecne. jednou najdete s mamkou vychodisko.

[awa]

Celý večer jsem přemýšlela, co mám napsat...honilo se mi toho v hlavě moc .
Nemáte to s maminkou jednoduché, do vnitřního světa tvého nevl. otce nevidíte. Jen pociťujete jejich hmotný projev navenek ve formě nezvládnutých, nevyřešených emocí a ty k smrti děsí. Dokonce mu ani nemůžete pomoc, dokonce ani lékař to zcela nevyřeší ( ten mu může léky utlumit nějaké projevy, ale zcela nevyléčí, ataky se budou vracet ). Pomoci si může dotyčný jen sám, ale musí si to přiznat a chtít to změnit, jen on sám, on sám do sebe vidí a zná souvislosti. Soudě podle reakcí ještě k tomu ale dotyčný nedozrál, zatím chybí vnitřní pokora. Jedna věc jak se chová navenek, druhá co skutečně cítí ( to opravdu může být rozdílné, i když tomu nemusíte věřit )....ale rozhodně si krátce po svém projevu uvědomuje, jak se choval. Cítí se zoufalý a neschopný se s tím poprat, proto ty řeči o sebevraždě, paranoie, " kopání a obviňování druhých, kteří za to nemůžou". V téhle chvíli nemá smysl, a je to zbytečné vypětí k tomu jakkoli argumentovat a odporovat, přestože jeho větné formulace se zdají být logické, tak mají se skutečnou logikou pramálo společné, vyplývají z chorého stavu.
Nevím, jak dlouho se tohle dá vydržet, ale musíte se s maminkou semknout a slíbit si, že budete silné, bez ohledu na to, jak se to vyvine.
Za čas budete schopni z očí a jiných signálů rozpoznat, kdy se blíží nějaká taková ataka a udělat kolem sebe pomyslnou zeď, abyste to ve zdraví zvládly.
Určitě už dnes pro Vás existuje východisko, a to se v pravý okamžik objeví.
Variant je mnoho, každopádně je velmi pravděpodobné, že jednou zůstanete sami bez otčíma , raději se na takovou variantu připravujte už dnes.
Co pro něj můžete udělat je to, že i přes jeho teror budete laskavé a přát mu uzdravení, ostatní musí on sám.

[veri]

Holky děkuju vám všem moc, pročítám si vaše příspěvky znova a znova a je mi po nich líp. Děkuju.

A ještě bych chtěla zmínit svůj jídelníček, protože jím méně, určitě to má souvislost:

3 pomeranče
1 avokádo
3 lžičky medu
šťáva z 1 grepu a 2 pomerančů
A nebo si tělo říká o půst...

[veri]

Ještě stihnu poslední záznam ze starého roku, než se odejde dolů ke krbu slavit - letos slavím s rodinou pěkně doma, i když jsem měla jiné plány, rozhodla jsem se, že tohle bude nejlepší, abych nedopadla jako na narozeniny Udělala jsem si lněné placky a pomazánku a la cibulková sluněnka a na přípitek nějakou šťávu, tak se těším.

V sobotu odjíždí na týden nevlastní taťka s bráškou, takže si užiju volný týden jen s mamkou, budem samy snad poprvé od té doby, co se znova vdala. Strašně moc se těším, a i když se budem obě učit (mamka dostudovává výšku a školáky jako jsem já čeká v lednu vysvědčení), užijeme si to. Chci mamku vzít i do kina a k holiči No a po týdnu tam za nimi přijedeme. Mají tam i bazén, saunu a welnes centrum - všechno v ceně hotelu, tak na to se taky těším.

Jinak včera tady byl strejda, Slovák, co žije v Německu, pracoval dva roky v Uzbekistánu a podobných končinách a byl v listopadu a na dva týdny v Thajsku, tak ukazoval fotky. Byla jsem blahem bez sebe Takže od nového roka šetřím a hned po maturitě vyjedu

A ještě něco - mamka letos rozšíří naše řady..Ještě přesně neví kdy, ale prý určitě, protože to plánuje už dlouho. Jen to ještě musí nějak šetrně říct našemu masožravci v domácnosti - nevl.taťkovi

No a vám všem všechno nejlepší do nového roku, zdraví vám ani přát nebudu, spíš hodně ovoce, zeleniny, tolerantní okolí a hlavně radost ze života

[k.winky]

Veri, je mi blbý se takhle ptát, ale už jsi dostala menzes ? Zjistila jsem, že OPĚT máme stejný "problém" ... přestala jsem menstruovat po dvou měsících vita ... Nevím čím to je, ani si nejsem jistá, jestli je nutné menstruovat, ale na gynekologii mi řekli, že když to opět nedostanu mám přijít na vyvolání, ale to mě nikdo nedonutí

[s.arik]

Veri,
vracím se ještě k tvému nevlastnímu otci, přečetla jsem si to teprve dnes. Vůbec si nedovoluju nějak analyzovat stav toho muže. Ale chtěla bych ti napsat svůj pohled na to, jak bys mohla reagovat (vnitřně) ty. Trochu se zabývám buddhismem a věřím, že všechno má svůj smysl, nic se neděje náhodně. Naše současná situace je výslednicí našich minulých myšlenek, slov a činů (i z minulých životů), a právě teď zase tvoříme svou budoucnost. To je zákon příčiny a následku.

Pokud člověk vidí svět takto, je vhodné zapojit tzv. moudrost a soucit a posílat dobré přání. Moudrost znamená pochopit, že ten člověk, který ubližuje ostatním, je sám hluboce nešťastný, proto kolem sebe kope. Soucit znamená, že si uvědomuji, že dnes trpí a ještě navíc si vytváří špatnou karmu, zadělává si na další utrpení v budoucnu. Dobrá přání se aplikují tak, že si na něj co nejčastěji vzpomeneš, třeba 3x denně, nebo po meditaci nebo po modlitbě nebo po příjemném euforickém zážitku - a přeješ mu vše dobré. To není vtip. Přej mu hojnost lásky, radosti, zdraví, přej mu vyrovnanost a pohodu a schopnost se radovat ze Slunce a všeho. Přej mu osvícení. Protože až ten člověk bude šťastný, nebude kolem sebe kopat.

Navíc, tím že mu přeješ vše dobré, vylepšuješ své vlastní karma-skore A pozor, ten člověk to také cítí. Všichni kolem k němu vyzařují negativní vibrace strachu, nedůvěry, nenávisti, výčitek, odporu. Ale ty k němu budeš vysílat soucit a porozumění. Může se stát, že tvé myšlenky budou tvůrci reality a ten člověk se k tobě bude chovat lépe, nebo odejde z tvého života.

Pozor, dobrá přání provádět na úrovni myšlenek, či slov o samotě. V praxi při kontaktu s ním samozřejmě jeho chování nezlehčovat, neomlouvat, nerespektovat. Vymezit si jasné hranice, nenechat se zneužívat nebo si ubližovat. Ale na úrovni myšlenek chápat, že je zlý ze svého vlastního neštěstí a zmatenosti, a přát mu osvícení (nebo prostě jen zdraví a štěstí a hojnost lásky, aby už neměl proč ubližovat okolí).

Dobrá přání se dají zakomponovat do běžného života, nebo spojit s buddhistickými mantrami, nebo zapojit do křesťanské modlitby....moudrosti a soucitu se nekladou náboženské meze

Držím palce, aby ses s tím správně popasovala a vyšla z takových zážitků silnější a vyrovnanější.

[s.arik]

Veri, je mi blbý se takhle ptát, ale už jsi dostala menzes ? Zjistila jsem, že OPĚT máme stejný "problém" ... přestala jsem menstruovat po dvou měsících vita ... Nevím čím to je, ani si nejsem jistá, jestli je nutné menstruovat, ale na gynekologii mi řekli, že když to opět nedostanu mám přijít na vyvolání, ale to mě nikdo nedonutí

pokud se nesnažíš otěhotnět, určitě bych se na gyndu vykašlala. Já při kojení nemenstruovala, po ukončení kojení taky pořád nic nic nic, a co jsem začla s 90% vita, tak mám MS zase zpátky, stejnou jako před těhotenstvím...
Jinak, kolik ti je, pokud to není tajné? V pubertě to dost skáče i bez stravovacích změn někdo třeba dostane MS ve 13 letech, ale cyklus se pořádně ustálí až před dvacítkou.
No nemohu poradit, je mi 23 a vždycky jsem to měla pravidelné (jen při kojení rok a kus nic).

[k.winky]

No nevím, menstruaci mám od 13 a vždycky jsem to měla pravidelné, teď najednou nic, ani náznak, ale žádné problémy nemám, jen mi to přijde zvláštní ... Je mi 17, nijak tajné to není samozřejmě

[s.arik]

Já bych si s tím vůbec nelámala hlavu. Plodit nechceš, vložky taky nejsou zrovna zábava, a tělo máš zdravé, asi se nepotřebuje čistit krevními ztrátami.

Jo holky, když už jsme u toho, tak já používám kalíšek a je to bomba. Určitě doporučuji. Má to milion výhod (asi jako raw strava ) a ani jednu nevýhodu!

Nevzpomenu si na všechny, ale naznačím:
hygienické, pohodlné, ekologické, dlouhodobě levnější než vložky/tampony, nehrozí syndrom toxického šoku, nevysušuje sliznici jako tampony, dá se použít i mimo MS jako ochrana před infekcí třeba na bazéně při plavání.....hlavně z člověka nic neteče, brrr. Vůbec nevím, že tu MS mám

Konkrétně mám mooncup, ale je i více značek, mohu nasměrovat na diskuze desítek spokojených uživatelek.

[k.winky]

Už jsem o tom slyšela a zdálo se mi to ze začátku trochu "nechutné", ale co jsem četla, tak je to asi opravdu dobrá věc ... Já používám tampóny,ale jestli to ještě někdy dostnu , tak vyzkouším

A kde je kupuješ, normálně v marketech to asi není ne ? Viděla jsem to na biosféře..

[k.winky]

To z nás bude mít Veri radost, až se přihlásí a tohle tu najde, ve svém deníčku, chudák Promiň Veri

[s.arik]

Nemyslím že by to mělo Veri vadit ale jestli tu panují nějaká nepsaná pravidla, že se v deníčku člověk A nesmějí B a C bavit o něčem jiném, tak mne poučte a umravněte

Kalich: koupíš jednou a máš na deset let pokoj Stojí sice kolem 600Kč, ale to dáš do tamponů myslím dříve než za rok.
Podstatně méně zatěžuje přírodu, je to přece kousek silikonu co X let, a ne desítky tisíc nerozložitelných poloplastových tamponů a vložek za život jedné ženy.
Pokud si zvyklá na tampony, o to lépe, vlastně je užití podobné, ale bezpečnější, méně zdravotních rizik...a příjemnější.
Píšeš, že ti to připadá jako humáč. Uvidíš sama že není. Podle mne jsou humáč haldy zkrvavených tamponů a vložek v domácím odpadkovém koši, na skládkách nebo v kanalizaci. Zatímco kalíšek vyjmeš, krev vyleješ do WC - odteče spolu s močí a výkaly do čistírny odpadních vod, nebo i do přírody, krev je biologický materiál, nezatíží přírodu vůbec.
Podrobnosti použití třeba můžeme prodiskutovat v Odborných tématech - MS, nebo mi pošli klidně SZ. Ať to tady nemá Veri celé od krve

Tááák, a teď jako doufám, že jsem přemluvila nejméně pět dalších nakukovatelek >:-)

[s.arik]

Poslední plk o tom - já ho koupila v nějakém internetovém shopu s plínama. V kamenných obchodech to nemívají. Stačí pogooglit "mooncup" nebo "menstruační kalíšek/kalich/pohárek" je více značek, Ladycup, Mooncup Lunette a jiné...

[k.winky]

Jo, nějak víc jsem se o to nezajímala, ale když to takhle píšeš, tak to opravdu má smysl a vypadá to docela sympaticky ! až přijde příležitost, tak to určo koupím...

[Advid]

Tááák, a teď jako doufám, že jsem přemluvila nejméně pět dalších nakukovatelek >:-)

No kdybych byl holka...

[s.arik]

Tááák, a teď jako doufám, že jsem přemluvila nejméně pět dalších nakukovatelek >:-)

No kdybych byl holka...

No netvař se, že je situace zoufalá. Co třeba dárek sestře, přítelkyni, sousedce odvedle? Velikosti jsou jen dvě, snadno se pozná, kterou je potřeba

[RadkaS]

Veri, je mi blbý se takhle ptát, ale už jsi dostala menzes ? Zjistila jsem, že OPĚT máme stejný "problém" ... přestala jsem menstruovat po dvou měsících vita ... Nevím čím to je, ani si nejsem jistá, jestli je nutné menstruovat, ale na gynekologii mi řekli, že když to opět nedostanu mám přijít na vyvolání, ale to mě nikdo nedonutí

Zkus verit vice svemu telu nez cizimu chlapovi... To vi nejlepe, zda a kdy menstruovat .... .

[veri]

Veri, je mi blbý se takhle ptát, ale už jsi dostala menzes ? Zjistila jsem, že OPĚT máme stejný "problém" ... přestala jsem menstruovat po dvou měsících vita ... Nevím čím to je, ani si nejsem jistá, jestli je nutné menstruovat, ale na gynekologii mi řekli, že když to opět nedostanu mám přijít na vyvolání, ale to mě nikdo nedonutí

Ještě jsem to nedostala a vůbec mě to netrápí Na gyndě jsem s tím nebyla, proč taky, stejně vím, co by mi řekli a taky vím, že bych je neposlechla - stejně jako ty. Předpokládám, že ten doktor, ať už chlap nebo ženská, neví o zdraví a těle zhola nic, stejně jako většina z nich, ne? Takže buď v klidu, stejně jako teď já. Ale neboj, taky jsem z toho byla na nervy a bála se, že je se mnou něco v nepořádku a že si zadělávám na problém do budoucna. Dost mi holky pomohly ve vlákně o menzesu, je to tam všechno vysvětlené, že vlastně není nutný atp, mělo by to snad být na té posl. stránce, však koukni, uvidíš, že tě to uklidní

Jo a ještě - já menzes dostala už v 11 (!) a pravidelný jsem ho měla do roka, ale naopak posl. rok (tzn po 5 letech) se rozhodil. No a pak ustal Už ho ani nečekám, ale plodná snad jsem
(jo a já vždycky vložky, tampony nikdy )

Ať to tady nemá Veri celé od krve

Veri sice raději zelenou, ale červená taky ujde