SPORT (fotky, srazy, tréningy)
Moderátor: hugo
je to ještě dál, ale já bych chtělaAdvid píše:http://www.bechovice-praha.cz
Ještě se nedá registrovat. Ale já do toho jdu. Přidá se někdo?
Ahojky tak k tomu nedělnímu maratonu:
byl bezva . Začal mi tedy docela hekticky, sice jsem přišla včas, ale hodně dlouho jsem čekala na masážích a vycházela jsem z masáží za 4 minuty 9 (v 9 se vybíhalo), a to jsem ještě neměla převléknuté kraťasy a uložený batoh v šatně, která byla u Mariánského náměstí (na masáži jsem byla u těch prvních, u Staroměstské radnice). Takže to byla hoňka, u šaten jsem byla jako poslední a jednou rukou jsem se převlékala a druhou podávala batoh. Doběhla jsem na start a do 10 sekund se vybíhalo a nestihla jsem si ani dojít na onu místnůstku, takže jsem půl běhu řešila, že bych si měla odskočit, ale nechtělo se mi vůbec „vyskakovat“ z tempa a ani se nechávat předbíhat, takže jsem to vydržela až do 26. km, kde už mi to nevadilo, protože tempo již bylo trochu volnější. Jinak ta změna trati přes Holešovice a Karlín je vcelku dobrá, protože se alespoň člověk dostane znovu do středu a ta Strakonická není tak dlouhá. Já moc nesleduji km, protože mě to stresuje, ale spíš si představuji, kde bych už chtěla být, vždy ten následující úsek, po Karlínu, jsem se těšila do Nuslí, z Nuslí jsem se těšila do Podolí, ale úplně nejvíc už jsem chtěla být na Strakonické a když jsem byla na Strakonické, tak jsem už chtěla být na její otočce….ta Strakonická je stejně nejtěžší, tělo už má dost a te´d ty nekonečné rovinky…ale bylo super, že se potom běželo rovnou do cíle a nebylo nějaké další obíhání před cílem přes Revoluční a Národní třídu to jsem fakt ocenila, nepůsobí to moc dobře na psychiku a také občas ty kostky. Malá Strana naštěstí byla na začátku a ne jako obvykle na konci.
Po stránce fyzické síly se mi běželo moc dobře - hodně jsem si hlídala jídlo (množství) v posledních dnech a odpočinek, dole napíši skladbu, vybíhala jsem nalačno a to bylo hodně dobré. Na trati jsem začala pít až tak po 20. nebo 26. km to už nevím přesně a jíst až po 30. vždy mám hodně ráda banán, ale tentokrát jsem dala jen pomeranče, celkově asi skoro jeden. Měla jsem spíš chuť na citron nebo grep nebo meloun, ale to v Praze nebývá.
Po stránce psychiky to bylo ještě lepší, protože jsem cítila hodně lehkosti a volnosti, a to mi pomáhalo. Horší bylo to tělo – koleno bolelo od 24. km(jednou málem zlomené) a potom i svaly, budu muset i přes tu zimu trénovat více. Nohy mě bolely také tím, že jsem neměla dost vyšláplé nové boty, myslela jsem, že už ano, ale na té dálce se ukázalo, že ne.
Hezké bylo, že ke konci Strakonické, když jsem jedla pomeranč na občerstvovací stanici (a pomalu jsem jí procházela, běžet při jídle to bych tedy nemohla) okolo mě běžel nějaký pán myslím Ital a šťouchl mě mírně do zad a mimikou v obličeji mi ukázal ať běžím dál, moc mi to pomohlo, bolest nebolest už jsem zase pádila. Občas mívám takovéto zajímavé zkušenosti s běžci. Na trati jsem míjela takového hodně mladého klučíka, kterého jsem několikrát viděla před sebou a nakonec jsem ho potkala v cíli a přišel ke mně, stiskl mi ruku a řekl:“Děkuji“. To bylo moc milé, jen jsem stála a koukala. Jak přišel tak zmizel. Možná si mě nějak vybral a podle mě běžel či co, protože jinak si to neumím vysvětlit, proč mi děkoval. Bylo to zajímavé a milé.
Po doběhu jsem si opět vystála neuvěřitelnou dobu na masáž, ale vím, že mi vždy hodně pomůže. „Chytla“ jsem nějaké dva kluky, co byli hodně mluvní a stále na mě mluvili, to mi tedy moc nesedlo, protože jsem chtěla zavřít oči a v pohodě si to užít. Na mluvení po maratonu určitou dobu nemám vůbec chuť. No ale alespoň jsem se dozvěděla, že jsem asi musela běžet v pohodě, protože mám minimálně zatuhlé svaly spíš jen na stehnech (což tedy nechápu) a říkali, že ale všeobecně ženy mají méně zatuhlé svaly než muži. Nakonec byli také moc fajn. Všichni lidé, se kterými jsem se nějak setkala byli bezva.
No tak to byly moje zážitky z tohoto maratonu, jsem zvědavá na fotky.
Počasí vyšlo, chvíli tedy svítilo sluníčko, ale většinou bylo pod mrakem, což bylo fajn. Mě by tedy nevadilo i kdyby pršelo. Místy byl boční nebo i čelní vítr, ale to naštěstí jen místy, celou dobu ne.
Celkově jsem si to moc užila, zaběhla jsem tak nějak myslím svůj 4. nejlepší čas a vůbec to byla paráda (ikdyž samozřejmě chvílemi těžká).
Co se týká jídla:
od pondělí pře maratonem jsem se stále řídila chutěmi, které přicházely a přicházely tyto - celé dopoledne až do podvečera jako vždy ovoce a potom moje oblíbené rozmixované jídlo - mandle (seznam), trochu lnu, banán, voda, med, jahody (mango), citronová šťáva na pokapání nakonec, měla jsem úplnou manii na toto jídlo, jednou v týdnu jsem si dala zeleninový salát, ale to jen proto, že jsem byla dlouho v práci a tam měla jen zeleninu. V sobotu šťávu z červené řepy s konopným mlékem, víno, banány a večer - hlavkový salát, dvě avokáda, čerstvý koriandr, zálivku z vody, nerafinované soli, citronové šťávy, olivového oleje a lněného oleje a medu. Toto mě hodně nasytilo, takže jsem druhý den naprosto v pohodě vybíhala nalačno.
Při běhu to byl celkově z kousků tak 1 pomeranč. 1 - 2 hodiny po doběhu 0,750 kg hroznového vína a večer salát z klíčků mungo, čočky, vojtěšky, avokádo, stejnou zálivku. Jo a mořské řasy, těch jsem za dva dny snědla celý pytlík.
Musím říci, že jsem doběhla a měla jsem stále tolik síly neznám vůbec pocit vyčerpanosti, vždy mě akorát bolí nohy, ale to se dá ještě dotrénovat
Tabulka výsledku
Split Time min/Km Delta min/Km RealTime
10 k 0.55.53 5,35 0.55.53 5,35 0.54.47
Half Marathon 1.58.51 5,38 1.02.58 5,40 1.57.45
33.5 k 3.20.05 5,58 1.21.14 6,32 3.18.59
Finish Line 4.26.34 6,19 1.06.29 7,38 4.25.28
Real Time, je čas u kterého je odečtena doba od startovního výstřelu a než člověk skutečně proběhne startem.
Cítím, že mám kapacitu uběhnout pod 4 hodiny (jednou se mi to už povedlo Real time jsem měla 3.59, bylo super počasí, které ochlazovalo - pršelo
), budu muset začít trénovat více i v zimě, to běhávám jen o víkendu, tak už jsem si vymyslela trasu i na zimu v týdnu, kdy je tma, tak pod světlem po silnici a také kopečky atd. hodně mě inspirovala kniha Běh pro radost, o které už se tady hodně psalo.
Tak to je vše, těším se na nějaký příští. Toto byl můj 8. pražský a 9. celkový.
A těším se až se uvidíme na trase.
Kdo by chtěl vyzkoušet, tak je po Evropě maratonů hodně, viz. jak píše Terezka, já těď dávám pár měsíců volno od maratonů, ale pokračuji v běhání už tak od čtvrtka.
Běhu zdar
PS: V sobotu bylo hodně fajn vidět Davida, Tvx běžet. Běžela i Terezka, ale tu jsem neviděla, nevěděla jsem že běží, takže jsem ji viděla až v cíli a mám k ní neskonalý obdiv, na půstu, tolikátý den a běžet....
Bylo potom fajn posezení nás všech u Terezky doma. My tam baštili a ona nemohla, to mi bylo docela líto, ale je fakt dobrá
byl bezva
. Začal mi tedy docela hekticky, sice jsem přišla včas, ale hodně dlouho jsem čekala na masážích a vycházela jsem z masáží za 4 minuty 9 (v 9 se vybíhalo), a to jsem ještě neměla převléknuté kraťasy a uložený batoh v šatně, která byla u Mariánského náměstí (na masáži jsem byla u těch prvních, u Staroměstské radnice). Takže to byla hoňka, u šaten jsem byla jako poslední a jednou rukou jsem se převlékala a druhou podávala batoh. Doběhla jsem na start a do 10 sekund se vybíhalo a nestihla jsem si ani dojít na onu místnůstku, takže jsem půl běhu řešila, že bych si měla odskočit, ale nechtělo se mi vůbec „vyskakovat“ z tempa a ani se nechávat předbíhat, takže jsem to vydržela až do 26. km, kde už mi to nevadilo, protože tempo již bylo trochu volnější. Jinak ta změna trati přes Holešovice a Karlín je vcelku dobrá, protože se alespoň člověk dostane znovu do středu a ta Strakonická není tak dlouhá. Já moc nesleduji km, protože mě to stresuje, ale spíš si představuji, kde bych už chtěla být, vždy ten následující úsek, po Karlínu, jsem se těšila do Nuslí, z Nuslí jsem se těšila do Podolí, ale úplně nejvíc už jsem chtěla být na Strakonické a když jsem byla na Strakonické, tak jsem už chtěla být na její otočce….ta Strakonická je stejně nejtěžší, tělo už má dost a te´d ty nekonečné rovinky…ale bylo super, že se potom běželo rovnou do cíle a nebylo nějaké další obíhání před cílem přes Revoluční a Národní třídu to jsem fakt ocenila, nepůsobí to moc dobře na psychiku a také občas ty kostky. Malá Strana naštěstí byla na začátku a ne jako obvykle na konci.Po stránce fyzické síly se mi běželo moc dobře - hodně jsem si hlídala jídlo (množství) v posledních dnech a odpočinek, dole napíši skladbu, vybíhala jsem nalačno a to bylo hodně dobré. Na trati jsem začala pít až tak po 20. nebo 26. km to už nevím přesně a jíst až po 30. vždy mám hodně ráda banán, ale tentokrát jsem dala jen pomeranče, celkově asi skoro jeden. Měla jsem spíš chuť na citron nebo grep nebo meloun, ale to v Praze nebývá.
Po stránce psychiky to bylo ještě lepší, protože jsem cítila hodně lehkosti a volnosti, a to mi pomáhalo. Horší bylo to tělo – koleno bolelo od 24. km(jednou málem zlomené) a potom i svaly, budu muset i přes tu zimu trénovat více. Nohy mě bolely také tím, že jsem neměla dost vyšláplé nové boty, myslela jsem, že už ano, ale na té dálce se ukázalo, že ne.
Hezké bylo, že ke konci Strakonické, když jsem jedla pomeranč na občerstvovací stanici (a pomalu jsem jí procházela, běžet při jídle to bych tedy nemohla) okolo mě běžel nějaký pán myslím Ital a šťouchl mě mírně do zad a mimikou v obličeji mi ukázal ať běžím dál, moc mi to pomohlo, bolest nebolest už jsem zase pádila. Občas mívám takovéto zajímavé zkušenosti s běžci. Na trati jsem míjela takového hodně mladého klučíka, kterého jsem několikrát viděla před sebou a nakonec jsem ho potkala v cíli a přišel ke mně, stiskl mi ruku a řekl:“Děkuji“. To bylo moc milé, jen jsem stála a koukala. Jak přišel tak zmizel. Možná si mě nějak vybral a podle mě běžel či co, protože jinak si to neumím vysvětlit, proč mi děkoval. Bylo to zajímavé a milé.
Po doběhu jsem si opět vystála neuvěřitelnou dobu na masáž, ale vím, že mi vždy hodně pomůže. „Chytla“ jsem nějaké dva kluky, co byli hodně mluvní a stále na mě mluvili, to mi tedy moc nesedlo, protože jsem chtěla zavřít oči a v pohodě si to užít. Na mluvení po maratonu určitou dobu nemám vůbec chuť. No ale alespoň jsem se dozvěděla, že jsem asi musela běžet v pohodě, protože mám minimálně zatuhlé svaly spíš jen na stehnech (což tedy nechápu) a říkali, že ale všeobecně ženy mají méně zatuhlé svaly než muži. Nakonec byli také moc fajn. Všichni lidé, se kterými jsem se nějak setkala byli bezva.
No tak to byly moje zážitky z tohoto maratonu, jsem zvědavá na fotky.
Počasí vyšlo, chvíli tedy svítilo sluníčko, ale většinou bylo pod mrakem, což bylo fajn. Mě by tedy nevadilo i kdyby pršelo. Místy byl boční nebo i čelní vítr, ale to naštěstí jen místy, celou dobu ne.
Celkově jsem si to moc užila, zaběhla jsem tak nějak myslím svůj 4. nejlepší čas a vůbec to byla paráda (ikdyž samozřejmě chvílemi těžká).
Co se týká jídla:
od pondělí pře maratonem jsem se stále řídila chutěmi, které přicházely a přicházely tyto - celé dopoledne až do podvečera jako vždy ovoce a potom moje oblíbené rozmixované jídlo - mandle (seznam), trochu lnu, banán, voda, med, jahody (mango), citronová šťáva na pokapání nakonec, měla jsem úplnou manii na toto jídlo, jednou v týdnu jsem si dala zeleninový salát, ale to jen proto, že jsem byla dlouho v práci a tam měla jen zeleninu. V sobotu šťávu z červené řepy s konopným mlékem, víno, banány a večer - hlavkový salát, dvě avokáda, čerstvý koriandr, zálivku z vody, nerafinované soli, citronové šťávy, olivového oleje a lněného oleje a medu. Toto mě hodně nasytilo, takže jsem druhý den naprosto v pohodě vybíhala nalačno.
Při běhu to byl celkově z kousků tak 1 pomeranč. 1 - 2 hodiny po doběhu 0,750 kg hroznového vína a večer salát z klíčků mungo, čočky, vojtěšky, avokádo, stejnou zálivku. Jo a mořské řasy, těch jsem za dva dny snědla celý pytlík.
Musím říci, že jsem doběhla a měla jsem stále tolik síly neznám vůbec pocit vyčerpanosti, vždy mě akorát bolí nohy, ale to se dá ještě dotrénovat
Tabulka výsledku
Split Time min/Km Delta min/Km RealTime
10 k 0.55.53 5,35 0.55.53 5,35 0.54.47
Half Marathon 1.58.51 5,38 1.02.58 5,40 1.57.45
33.5 k 3.20.05 5,58 1.21.14 6,32 3.18.59
Finish Line 4.26.34 6,19 1.06.29 7,38 4.25.28
Real Time, je čas u kterého je odečtena doba od startovního výstřelu a než člověk skutečně proběhne startem.
Cítím, že mám kapacitu uběhnout pod 4 hodiny (jednou se mi to už povedlo Real time jsem měla 3.59, bylo super počasí, které ochlazovalo - pršelo
), budu muset začít trénovat více i v zimě, to běhávám jen o víkendu, tak už jsem si vymyslela trasu i na zimu v týdnu, kdy je tma, tak pod světlem po silnici a také kopečky atd. hodně mě inspirovala kniha Běh pro radost, o které už se tady hodně psalo.Tak to je vše, těším se na nějaký příští. Toto byl můj 8. pražský a 9. celkový.
A těším se až se uvidíme na trase.
Kdo by chtěl vyzkoušet, tak je po Evropě maratonů hodně, viz. jak píše Terezka, já těď dávám pár měsíců volno od maratonů, ale pokračuji v běhání už tak od čtvrtka.
Běhu zdar
PS: V sobotu bylo hodně fajn vidět Davida, Tvx běžet. Běžela i Terezka, ale tu jsem neviděla, nevěděla jsem že běží, takže jsem ji viděla až v cíli a mám k ní neskonalý obdiv, na půstu, tolikátý den a běžet....
Bylo potom fajn posezení nás všech u Terezky doma. My tam baštili a ona nemohla, to mi bylo docela líto, ale je fakt dobrá
Naposledy upravil(a) Sluníčko dne úte kvě 16, 2006 12:27, celkem upraveno 10 x.
Tak běh Votice-Prčice se, podle mne, zdařil. Doběhli jsme přibližně za něco málo přes 2 a půl hodiny. Nepočítali jsme cestu z města, stopky se pouštěly až v kopečku nad Voticema.
Na druhou stranu jems ne jednom místě asi kilometrově kufrovali.
Větší kopce kdy by běh byl pomalejší a vyčerpávající jsme vycházeli rychlou chůzí. Poránu a cestou jsem konzumovali sluníčkový jogurt z lahví.
Kontroly byly v pohodě, jen v cíli jsme museli čekat půl hodiny než nám vydají botičky. Zato tam bylo liduprázdno "c)
Únavu jsem moc nepociťoval, jen koleno zase při běhu někdy od 12 km zlobilo a pár km před cílem už se dost ozývalo ale bez dlouhodobých následků.
Akce se zdařila, do cíle jsme doběhli a přežili jsem to bez úhon "c)
Na druhou stranu jems ne jednom místě asi kilometrově kufrovali.
Větší kopce kdy by běh byl pomalejší a vyčerpávající jsme vycházeli rychlou chůzí. Poránu a cestou jsem konzumovali sluníčkový jogurt z lahví.
Kontroly byly v pohodě, jen v cíli jsme museli čekat půl hodiny než nám vydají botičky. Zato tam bylo liduprázdno "c)
Únavu jsem moc nepociťoval, jen koleno zase při běhu někdy od 12 km zlobilo a pár km před cílem už se dost ozývalo ale bez dlouhodobých následků.
Akce se zdařila, do cíle jsme doběhli a přežili jsem to bez úhon "c)
Naposledy upravil(a) tvx dne pon kvě 22, 2006 9:45, celkem upraveno 1 x.
"Nezdar není hanbou, hanbou je strach z pokusu."
I.V.Mičurin
I.V.Mičurin
Nevim, jestli největší podíl na nějakým tom kuchaření neměl hlad a sama příroda "c)
Dotáhl je silné slovo, jenom jsem od začátku sliboval, že dál už je to jenom z kopce.
Co je ale dobrý, že se nám i přes námahu podařilo se cestou pěkně vykecávat... "c)
Dotáhl je silné slovo, jenom jsem od začátku sliboval, že dál už je to jenom z kopce.
Co je ale dobrý, že se nám i přes námahu podařilo se cestou pěkně vykecávat... "c)
Naposledy upravil(a) tvx dne pon kvě 22, 2006 10:06, celkem upraveno 1 x.
"Nezdar není hanbou, hanbou je strach z pokusu."
I.V.Mičurin
I.V.Mičurin
zuzi píše:Vypadas tak krehce vedle tech chlapu a jeste to svetle modre obleceni....uplny andilek
je zájímavé, že já o nich vůbec nevím, byla jsem tak omámená vidinou cíle (byl tak 15 m před námi)a tak si to užívala, že jsem je nevnímala, vypadají jak moje ochranka
Naposledy upravil(a) Sluníčko dne stř kvě 31, 2006 8:05, celkem upraveno 1 x.
Tak jsem ve čtvrtek dala Praha-Lipno na kole, 1 ananas a papája ráno, 3 melounky, 4 banány a 2 grepy v batužku a hafo třešní po cestě...
S pocitem osobního neúspěchu přiznávám že jsem posledních 15 km nedala a v 10 večer si zavolala rescue crew, neb už byla totální tma, neviděla jsem na dva metry před sebe, nebyla jsem vidět, byla zima, mokro a bouřka, uprostřed lesa na šumavě nic moc kosher pocit
Prostě kdybych furt nežrala ty třešně tak bych to asi ještě za světla stihla, ale holt nezastavte, když se to kolem vás tak červená... Ono bych to asi ve finále dojela i tak kdyby mi nic jinýho nezbejvalo ale byl to vážně vopruz ten závěr. prima dobrodružství. Ale i tak neni 175km až tak úplně béčkový snad...
S pocitem osobního neúspěchu přiznávám že jsem posledních 15 km nedala a v 10 večer si zavolala rescue crew, neb už byla totální tma, neviděla jsem na dva metry před sebe, nebyla jsem vidět, byla zima, mokro a bouřka, uprostřed lesa na šumavě nic moc kosher pocit
Prostě kdybych furt nežrala ty třešně tak bych to asi ještě za světla stihla, ale holt nezastavte, když se to kolem vás tak červená... Ono bych to asi ve finále dojela i tak kdyby mi nic jinýho nezbejvalo ale byl to vážně vopruz ten závěr. prima dobrodružství. Ale i tak neni 175km až tak úplně béčkový snad...
to se přece nedá ujetTereza píše:Tak jsem ve čtvrtek dala Praha-Lipno na kole, 1 ananas a papája ráno, 3 melounky, 4 banány a 2 grepy v batužku a hafo třešní po cestě...
S pocitem osobního neúspěchu přiznávám že jsem posledních 15 km nedala a v 10 večer si zavolala rescue crew, neb už byla totální tma, neviděla jsem na dva metry před sebe, nebyla jsem vidět, byla zima, mokro a bouřka, uprostřed lesa na šumavě nic moc kosher pocit
Prostě kdybych furt nežrala ty třešně tak bych to asi ještě za světla stihla, ale holt nezastavte, když se to kolem vás tak červená... Ono bych to asi ve finále dojela i tak kdyby mi nic jinýho nezbejvalo ale byl to vážně vopruz ten závěr. prima dobrodružství. Ale i tak neni 175km až tak úplně béčkový snad...
no ty jsi "blázínek"Tereza píše:Tak jsem ve čtvrtek dala Praha-Lipno na kole, 1 ananas a papája ráno, 3 melounky, 4 banány a 2 grepy v batužku a hafo třešní po cestě...
S pocitem osobního neúspěchu přiznávám že jsem posledních 15 km nedala a v 10 večer si zavolala rescue crew, neb už byla totální tma, neviděla jsem na dva metry před sebe, nebyla jsem vidět, byla zima, mokro a bouřka, uprostřed lesa na šumavě nic moc kosher pocit
Prostě kdybych furt nežrala ty třešně tak bych to asi ještě za světla stihla, ale holt nezastavte, když se to kolem vás tak červená... Ono bych to asi ve finále dojela i tak kdyby mi nic jinýho nezbejvalo ale byl to vážně vopruz ten závěr. prima dobrodružství. Ale i tak neni 175km až tak úplně béčkový snad...
super 
obdiv 
Pokud by se někdo chtěl zúčastnit Libereckého 1/2 maratonu, tak tady je info. http://www.acslovan.cz/?q=node/54
Ubytování by nebyl probém.
Ubytování by nebyl probém.
„Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“
kolo zavod na Karlstejn
našel jsem na www.kolopro.cz závod na Karlštejn příští sobotu,
měl byste někdo zájem se přihlásit ? jede se z Chuchle, takže
se nikam nemusí složitě cestovat . .
měl byste někdo zájem se přihlásit ? jede se z Chuchle, takže
se nikam nemusí složitě cestovat . .
pro moje nadesni linkuju i sem:
http://www.ball.cz/
vcera jsem se zas rozbehal, ale je to nejak v jinym stadiu, pri tom behani zacinam delat ruzny kraviny a zkousel jsem i cvicit ruzne a bavilo me to.
jen aby mi to vydrzelo.
http://www.ball.cz/
vcera jsem se zas rozbehal, ale je to nejak v jinym stadiu, pri tom behani zacinam delat ruzny kraviny a zkousel jsem i cvicit ruzne a bavilo me to.
jen aby mi to vydrzelo.
"Nezdar není hanbou, hanbou je strach z pokusu."
I.V.Mičurin
I.V.Mičurin
tvx:
ball: mám ze www.zonglovani.cz, ale ony jsou stejně všechny na stejném principu. V americe mají i takový, který má tyčku do dlaně a powerbal je na každém konci. Nebo kovový. A podobné blbosti.
běhání: Taky dělám kraviny. Ale spíš u výklusů nebo běhů z kopce. Třeba tančím do rytmu nebo i bez rytmu. To mi jde lépe, neb nemám hudební sluch.
ball: mám ze www.zonglovani.cz, ale ony jsou stejně všechny na stejném principu. V americe mají i takový, který má tyčku do dlaně a powerbal je na každém konci. Nebo kovový. A podobné blbosti.
běhání: Taky dělám kraviny. Ale spíš u výklusů nebo běhů z kopce. Třeba tančím do rytmu nebo i bez rytmu. To mi jde lépe, neb nemám hudební sluch.
„Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“