Co Vás rozesmutnilo, co Vám nevyrostlo, co Vám došlo....

[Honza]

Dnes mi došly Hrušky, už žádné nemám Dnes posledních 7 + 2 totálně na kaši - to je tak pro Bucejedenáct, jenže já na to nemám - šup s nimi do kompostu

[Tereza]

Nemužu nikde sehnat brokolici, takže musim asi pustovat do jara nebo co

[tvx]

Cestou ze zrazu jsme probírali zásadu číslo 1. Nestěžovat si "c)
Po brokovnici se podívám, je možný že zrovna skončila sezóna...

[buc11]

Dnes mi došly Hrušky, už žádné nemám Dnes posledních 7 + 2 totálně na kaši - to je tak pro Bucejedenáct, jenže já na to nemám - šup s nimi do kompostu

jo, hrušky beru od různých sousedů, co chcou ty kašáky vyhodit

[Pavluška]

Po tom co jsem si myslela,že nejhorší je za mnou,je to tu znova.
Taková ta větička všude dobře,doma nejlip me ted fakt nutí k parádnímu smíchu.
Asi se pripojím k bucovi a nechám si napsat neco od psychouse...

Doma nastalo nové kolo křižáckých výprav ve jmenu masa a "pořádné stravy"......
Myslela jsem,že je to vyřešené.

Ale jak říká tvx,hlavně si nestěžovat.

[Sluníčko]

a ty vypadáš nějak nezdravě nebo jsou problémy???

nebo je to jen nátlak vnějších věcí na rodiče, kteří si myslí, že většinové chování je to správné.

Držím palečky, ať to brzy přejde.

[Pavluška]

a ty vypadáš nějak nezdravě nebo jsou problémy???

nebo je to jen nátlak vnějších věcí na rodiče, kteří si myslí, že většinové chování je to správné.

Držím palečky, ať to brzy přejde.

Díky za palečky.
Jen depka

[Sluníčko]

ta přejde uvidíš

[800914]

tak som teda pozrel odborne zdroje a nikde ziadna zmienka ze by panda mohla dostat depku..
netahas nas cisto nahodou za nos??!!

[Pavluška]

tak som teda pozrel odborne zdroje a nikde ziadna zmienka ze by panda mohla dostat depku..
netahas nas cisto nahodou za nos??!!

pandy depky asi nemají,ale já jo.
Táhne se to se mnou od Vánoc,ale ono to přejde.
Až mě zas slunce rozehřeje zkřehlý srdce.

[800914]

ach jo, povianocne depky urcite zaziva kazdy
asi ani nemusim hadat.. jezisko rozdal vsetky barbiny a na teba zase nezvysilo.. poznam.. ta logistika uz nie je co byvala
tak snad nas to slnecko coskoro rozveseli. dnes nam tu sice cely den lialo, ale tak nejak logicky sa utesujem ze keby neprsalo tak by ani nekvitlo.. no ne?

[Honza]

Jak by jste reagovali na následující situaci:
Jsme na návštěvě na oslavě narozenin - u stolu jen různí příbuzní, včetně babičky a dědy - na stole šunka, chlebíčky, pečínka. HOnzík jde ke stolu a povídá: "Já chci šunku"... ..???

stalo se teď v neděli...

[800914]

hm..
asi si uz pocul to zname prirovnanie k vystrelemu sipu..
mozno sa na tuto situaciu hodi. neviem kolko ma syncok rokov ale ked si mu v ramci jeho detskych moznosti chapania vysvetlil preco ho vedies bezmasitym, pripadne vita smerom, tak viac uz mozes spravit len tazko. ostava ti uz asi len davat mu svetly priklad..
tu sunku by som mu urcite nezakazoval. coskoro sa tak ci tak dostane do veku kedy bude moct bez tvojho vedomia skusit v podstate cokolvek. zbytocne mystifikovanie by mohlo v tom case ovplyvnit jeho vlastne vytvaranie nazoru..
tak prajem nadalej vela zabavy.. mysli ale na to ze nasilne obmedzovanie slobody zrejme vela uzitku neprinesie. tot len moj osobny nazor, mozno bolo najlepsim riesenim spravit hned na mieste cinu poriadnu scenu a popripade sa ako bonus rozhadat s celou rodinou

[Pavluška]

ach jo, povianocne depky urcite zaziva kazdy
asi ani nemusim hadat.. jezisko rozdal vsetky barbiny a na teba zase nezvysilo.. poznam.. ta logistika uz nie je co byvala
tak snad nas to slnecko coskoro rozveseli. dnes nam tu sice cely den lialo, ale tak nejak logicky sa utesujem ze keby neprsalo tak by ani nekvitlo.. no ne?

Barbinka tady šlo o Kena
no comento

[Pavluška]

Jak by jste reagovali na následující situaci:
Jsme na návštěvě na oslavě narozenin - u stolu jen různí příbuzní, včetně babičky a dědy - na stole šunka, chlebíčky, pečínka. HOnzík jde ke stolu a povídá: "Já chci šunku"... ..???

stalo se teď v neděli...

Zakaz je hnusná věc,asi tak.
Záleží na tom co to dítě už zná za info z domova,na návštěvě to nemá cenu hrotit,ne?!
Jinak já bych svému dítěti šunku pochopitelně sama od sebe nikdy nedala (ale jeho svobodná vůle je jeho svobodná vůle).
Však všichni jsme děti a jak se nám líbí zákazy?

[RadkaS]

Honziku, jak jsi to vyresil Ty?

[Honza]

věděl jsem na té návštěvě že tahle situace zcela určitě nastane a připravil jsem se. Vzal jsem si Honzíka k sobě a klidným hlasem tak aby to všichni slyšeli jsem mu oznámil, "že šunku jíst nebude, že si to nepřeju, že má masa dost". Strhla se bouře nevole, na kterou jsem vůbec nereagoval a vubec nediskutoval. Vlastně ta věta byla určena spíše směrem k příbuzným, před kterými své názory téměř neprezentuji. Oni musí vědět, že si nemohou dovolit nabízet téměř veget. dítěti cokoliv. Musí nás respektovat.

číselko: není možné v tomhle liberalismus. Synkovi jsou 3 roky. Nemohu ho pustit do víru společenské nevědomosti a ignoranství.

Na závěr chci říci, že mě tyhle situace nesmírně psychicky vyčerpávají a trápí. Je to boj proti všem, který není dlouho udržitelný. Co s tím lidi?

[Tereza]

Neporadím, výchova děcka je pro mě kosmos a mám k tobě i vám ostatním co už je máte mega respekt, já bych na tohle neměla. Strašně moc držim palce Honzi.

[800914]

kto sa dal na boj bratu ten sa musi naucit bojovat. vystupili sme z radu je preto myslim prirodzene ze sme trnom v oku a neustalym tercom normalizacnych snah okolia. nase konkretne situacie sa trochu lisia od jedneho k druhemu, urcite si ale zazivame niekedy mozno az navlas podobne situacie. tie rodinne stretnutia su uz len takym bonbonikom. hehe. kazdy prirodzene reaguje podla seba.. ci uz tak alebo inak, hlavne je myslim drzat si zivotny optimizmus, pretoze s usmevom na tvari asi len dost tazko dokazeme nieco pokazit.
prajem synkovi veseleho tatku a tebe chytreho synka

[800914]

číselko: není možné v tomhle liberalismus. Synkovi jsou 3 roky. Nemohu ho pustit do víru společenské nevědomosti a ignoranství.

ci uz sa ti to paci alebo nie, prave tam vstupuje.. zabranil by si tomu iba ak by si rodinku zabarikadoval a riesil vsetko za nich. syncok v nedelu otvoril dvere do tohto blazniveho sveta. ak mas strach ze tam na neho caka prilis vela nebezpecenstva tak sa bud cim skor pokus zmenit svet alebo dalej vychovavaj svojho syncoka tak aby bol na jeho nastrahy pripraveny..

[Sylva B]

Honzo,
mozna by situaci mohl -alespon castecne- resit dopis. Mam na mysli Tvuj osobni dopis tem z pribuznych, se kterymi se jako rodina stykate. V klidu, nezaujate a kratce v nem vyjadrit svuj nazor k vyzive sveho ditete, sdelit duvod, poprosit o jejich pomoc a spolupraci, a ocenit a podekovat za jejich pochopeni a respektovani Tveho prani.

Drz se!

[Pepík Ševců]

číselko: není možné v tomhle liberalismus. Synkovi jsou 3 roky. Nemohu ho pustit do víru společenské nevědomosti a ignoranství.

Moje děti se převážně stravují doma. Asi stejně jako Tvoje. Tam problém není. Dřív jsem si vnitřně řešil, když na návštěvách tláskaly všechno možné. Jsem asi přílišný liberál, ale nikdy jsem je neomezoval. Věřím, že si musí cestu najít samy, což se ostatně v průběhu let děje. Věřím také tomu, že se později, zejména v pubertě a v jakémkoli období vzdoru může omezování obrátit proti Tobě. Jediným správným řešením by bylo tvářit se na dítě nespokojeně, ale nic nezakazovat a po návštěvě příbuzným vysvětlit, jak se mají chovat příště a (ať už jakkoli) jim dát najevo, že to nebudeš tolerovat. I to může být ovšem někdy dost nešťastné, z politických důvodů.

Možná to bereš příliš vážně, myslím tím Tvůj způsob stravování, a pak Ti takové události dělají problémy. Uvědom si ale, že jakákoli striktní indoktrinace dítěte může vést k úplně jiným výsledkům, než zamýšlíš. Nech ho vybírat samo. Já si na rozdíl od Tebe myslím, že liberalizmus je v tomto nutný.

Syn je teď schopen spořádat kolečko tlačenky a zajíst to půl hlávkou salátu Zvláštní kombinace, co? Ale také je schopen zbaštit k obědu čistě salátovou mísu. Jak má náladu. To u dětí také není běžné, zvlášť když jsem ho nikdy do ničeho nenutil. Dokud se nekrmí jen salámem a kakaem, nebudu to řešit. Co se týče zdraví, myslím, že je na tom stejně nebo lépe, než mnohé děti mých veg známých. Jak praví klasik: „Tak jaképak s tím sraní.“

Na závěr chci říci, že mě tyhle situace nesmírně psychicky vyčerpávají a trápí. Je to boj proti všem, který není dlouho udržitelný. Co s tím lidi?

To Ti asi nikdo neporadí. V naší společnosti je to myslím v současné době opravdu těžko udržitelné. Ostatně je to spíš problém Tvůj a ne Tvého syna. Já to vyřešil tak, že nic neřeším a ono se to vyřešilo samo, sice ne k mé úplné spokojenosti, ale to ještě může přijít. Myslím, že nejdůležitější je spokojené dítě (i když baští uzeninu), ne moje ego, ať to bolí, jak chce.

Tím vším Tě nijak nechci napadat a docela Tě i chápu. Já jsem jen přestal jídlu přikládat takový význam. Na to měly vliv právě děti. Duševně je mi o moc líp. Fyzicky je to furt stejné

PŠ

[Honza]

díky za reakce a podněty. Zkusím si je vzít k srdci.

Jen ještě něco: Není možné se jen sklánět a ustupovat. Je podle mě důležité občas jít proti proudu do předem prohrané bitvy. A ukázat tak okolí zrcadlo.

Sylvo, ten dopis je celkem dobrý nápad! Už jsem o něčem podobném přemýšlel dříve. dík.

[800914]

honza: "Jen ještě něco: Není možné se jen sklánět a ustupovat. Je podle mě důležité občas jít proti proudu do předem prohrané bitvy. A ukázat tak okolí zrcadlo."

suhlasim, mam ale pocit ze k tomu aby tvoje okolie z toho mohlo pocitit vyznamnejsi uzitok, je velmi dolezitym faktorom prave tvoj osobny optimizmus s ktorym budes to zrkadlo na ich tvare nastavovat.. striktne potieranie ich pohladu a nazorov by asi prinieslo iba vacsie nezhody.
btw. ten dopis je naozaj dobry napad. mohol by zacat novu eru vo vasej rodine a pri troche stastia si mozno nakoniec ziska cestne miesto na prvej strane rodinnej kroniky..

[Sluníčko]

ono tak všeobecně co se týče dětí, si myslím, že je nelze jen tak od mala "pustit" a nechat absolutně dělat co ony chtějí a spoléhat se na jejich cítění...mají ho čisté, ale bohužel ta síla negace a špatností z okolí je tak silná, že i ony tomu podléhají a potom neví čí jsou a nedělají dobré věci. Myslím si, že by rodiče měli vysvětlovat proč je toto dobré a tamto špatné, následně děti projdou určitou paletou zkušeností jakou ony potřebují a potom si později vyberou co je pro ně dobré a co ne. Bu´d budou pokračovat v tom v čem je rodiče vedli, v jejich názorech, postojích, protože je shledají i pro sebe dobré a nebo ne. Ale nějaké vedení by tam mělo být, jinak se v tom budou plácat ode zdi ke zdi, a to dlouho. Rodiče přece jenom mají už nějakou životní zkušenost, v mnohém se sami spálili, tak proč nepředat tyto zkušenosti dětem, které je následně rozvinou dál a v určitém směru jim to zkrátí zbytečné tápaní a chybování.


Co se týče jídla tak je to asi obdobné, mělo by se těm tvorečkům říkat a vysvětlovat jaké potraviny jsou vhodnější a jaké tělu ubližují, být jim příkladem a až potom to nechat částečně na jejich výběru. Vše by mělo být děláno nenásilně s láskou , trpělivostí, moudrostí a porozuměním.

[Sluníčko]

Jen ještě něco: Není možné se jen sklánět a ustupovat. Je podle mě důležité občas jít proti proudu do předem prohrané bitvy. A ukázat tak okolí zrcadlo.

.

ta "bitva" vůbec nemusí být prohraná.....může to být třeba jen v tu chvíli, ale tady pracuje čas, když člověk stále vykonává totéž v tom jídle, tak okolí to časem zače brát jako "normální" a vše se začne měnit. Nejobtížnější je asi ten začátek, kdy je to pro ně určitý "šok", ale chce to úsměv, klid, trpělivost, jistotu v sobě, že člověk jde dobře na základě své zkušenosti a vše pozvolna půjde tam kam člověk chce. A ten čas.

[Sluníčko]

s tím dopisem to zvaž, to odciť podle své rodiny

u nás by to tedy zrovna moc dobré nebylo, u nás bych volila příležitost opětovné oslavy, kde se všichni sejdou a až by na to zase přišla řeč - ústní klidný výklad

[Neo]

Myslim, ze si ode vsech dostal dobre rady, Honzo, bohuzel vse zalezi prave na te konkretni situaci, jak tyto problemy resit. Takze to nakonec stejne zustane na tobe

Kazdopadne mas muj respekt, ze si stojis za vychovou sveho ditete a ani nejblizsi pribuzni ti do toho nesmeji mluvit.

Mam take trochu zkusenosti s tim, jak neco zakazovat anebo naopak byt benevolentni. Podle me je dulezite od mala vest dite vlastnim prikladem a castym vysvetlovanim k tribeni jeho nazoru. Napr. proc nejime zviratka a jak jsou nam zviratka nekdy (skoro vzdy) a nekde (skoro vsude) podavana jako jidlo ve forme sunek, pastik, parku apod. Myslim, ze pokud je k tomu dite takhle vedeno od mala, pak pro nej neni problem rozlisovat to dobre od spatneho, az dosahne urciteho veku. Konec koncu, dite ma ve vetsine pripadu ten nejvetsi respekt vuci rodicum, prave tata a mama jsou jeho vzory, chce byt jako oni, takze pokud sami neco delame, je to ta nejlepsi metoda uceni pro ne.
Pak ani nemusis moc zakazovat a zbytecne se nervovat.
Neco jineho je, kdyz si dite zvykne na maso a pak mu je najednou odpirat. To je ale jina historie.

Jak ale vysvetlit, ze babicka ji maso, kdyz je to neco "nelidskeho"
Ja vzdy rikal, babicka nevi, proc to dela. Nikdo ji to nikdy nevysvetlil. A ona dodnes veri, ze by bez toho zemrela.

S tim dopisem to muze dopadnout jakkoli. Pokud se nedokazes presne vcitit do pocitu toho cloveka, ktery ho bude cist a jak ho bude tlumocit, muzes zpusobit vice skody nez uzitku. Uz jen ta vec, ze najednou prijde misto tebe dopis, ktery pojednava o jezeni masa, zpusobi patrne urcitou hormonalni reakci u dotycneho, ktera dopredu ztizi spravne pochopeni vyznamu. (S tim ma zena urcitou zkusenost).
Podle me neni nad povidani mezi ctyrma ocima, vzit si kazdeho stranou, aby se nemohli opirat o jine a svobodne nad tim uvazovali. Hlavne volit presne slova, jinak cokoliv muze znit povysene a arogantne (Ja vim, ty delas, to neni dobre...)


Hodne stesti, mas take moji plnou podporu

[Alchemist]

věděl jsem na té návštěvě že tahle situace zcela určitě nastane a připravil jsem se. Vzal jsem si Honzíka k sobě a klidným hlasem tak aby to všichni slyšeli jsem mu oznámil, "že šunku jíst nebude, že si to nepřeju, že má masa dost". Strhla se bouře nevole, na kterou jsem vůbec nereagoval a vubec nediskutoval. Vlastně ta věta byla určena spíše směrem k příbuzným, před kterými své názory téměř neprezentuji. Oni musí vědět, že si nemohou dovolit nabízet téměř veget. dítěti cokoliv. Musí nás respektovat.

číselko: není možné v tomhle liberalismus. Synkovi jsou 3 roky. Nemohu ho pustit do víru společenské nevědomosti a ignoranství.

Na závěr chci říci, že mě tyhle situace nesmírně psychicky vyčerpávají a trápí. Je to boj proti všem, který není dlouho udržitelný. Co s tím lidi?

No mozna je dobre, aby jste vsichni tri vedeli, proc nejist maso. Aby to nebylo neco jako: "Tatinek zakazal!" Nikdo se nerodi jako rodic a tim se stava za pochodu. Na zaklade vychovy vlastnich deti (kde jsem udelal spoustu chyb a omylu) a reakci pribuznych a okoli mam takovehle zkusenosti:

1) Deti kopiruji rodice, vidi v nich svuj vzor. Vlastni priklad je nejdulezitejsi. Trpelive vysvetlovat, proc delam to co delam ja, proc si myslim, ze je to lepsi nez varianta jina. I kdyz se to nezda a neni to treba videt hned, podle meho to funguje vyborne. A kde jinde nez podle toho co delaji rodice se maji deti orientovat co je spravne a co ne?

2) Do vychovy a stravovani ditete si nenechat kecat nikoho krome vlastni manzelky. Mozna se i nebad odejit z rodinne oslavy, kde pribuzni zamerne nabizeji synkovi "to co nesmi" a se skodolibim usmevem cekaji jestli si vezme a co na to tatinek a temer veskera diskuze se toci na tema "Von je bledej, hubenej, v mase je vapnik, ..." Liberalismus je prima vec, ale kdo po podobnych oslavach zazil nezvladatelne dite nadopovane cukrem nebo prodbel noc u temer nepretrzite kaslajiciho synka vi snad aspon trochu o cem je rec. Chapou ty lidi co mu to davaji vubec tu souvislost PRICINA - DUSLEDEK? Oni vidi jenom to jak pekne papa cokoladicku nebo salamek par hodin na navsteve, ale ten zbytek vidime my sami. A pri vsi ucte, ma vubec smysl navstevovat lidi, kteri neuznavaji hodnoty nasi (tim myslim tata + mama + deti) rodiny, vyrazuje z nich negativizmus a neustale se chovaji timhle zpusobem?

3) Deti potrebuji hranice. Maji pak vytycene hriste na kterem se mohou pohybovat a jsou pak i podle meho jistejsi. Samozrejme to obcas zkousi, jestli to tatinek a maminka mysli vazne. Myslim, ze je pro ne samotne dobre, kdyz zjisti ze ano. Ze si rodice stoji za jak ziji a proc tak ziji. Nemluvim o fanatizmu, ale o vytyceni hranic a dodrzovani pravidel.

[Pepík Ševců]

ono tak všeobecně co se týče dětí, si myslím, že je nelze jen tak od mala "pustit" a nechat absolutně dělat co ony chtějí a spoléhat se na jejich cítění...mají ho čisté, ale bohužel ta síla negace a špatností z okolí je tak silná, že i ony tomu podléhají a potom neví čí jsou a nedělají dobré věci.

Neříkám, nechat je dělat úplně, co chtějí ve všech oblastech žití. Jinak myslím, že s tou sílou negace a špatností v okolí a jejich podléhání nemáš pravdu.

Myslím si, že by rodiče měli vysvětlovat proč je toto dobré a tamto špatné, následně děti projdou určitou paletou zkušeností jakou ony potřebují a potom si později vyberou co je pro ně dobré a co ne. Bu´d budou pokračovat v tom v čem je rodiče vedli, v jejich názorech, postojích, protože je shledají i pro sebe dobré a nebo ne. Ale nějaké vedení by tam mělo být, jinak se v tom budou plácat ode zdi ke zdi, a to dlouho. Rodiče přece jenom mají už nějakou životní zkušenost, v mnohém se sami spálili, tak proč nepředat tyto zkušenosti dětem, které je následně rozvinou dál a v určitém směru jim to zkrátí zbytečné tápaní a chybování.

Juju. Právě, že vysvětlovat, podporovat. Zakázat, i když jiní blízcí dítěti tvrdí, že je to nesmysl, je tuplovaná blbina. V tomhle si musí vybrat samo. Zkušenost předáš opravdu jen příkladem, nikoli přímým olivňováním. To, že bys dětem zkrátila tápání a chybování, je (promiň) nesmysl. To už tak na světě chodí.

Co se týče jídla tak je to asi obdobné, mělo by se těm tvorečkům říkat a vysvětlovat jaké potraviny jsou vhodnější a jaké tělu ubližují, být jim příkladem a až potom to nechat částečně na jejich výběru. Vše by mělo být děláno nenásilně s láskou , trpělivostí, moudrostí a porozuměním.

Máš pravdu, ale současně si protiřečíš. Napřed jim vysvětlovat a teprve pak to nechat částečně na jejich výběru? Musíš zároveň vysvětlovat, zároveň jít příkladem a zároveň jim nechat na vybranou. Pak máš šanci, že budou z vlastního rozhodnutí a přesvědčení dělat správnou věc.

PŠ

[800914]

este k tomu dopisu.. nemusi to podla mna byt vzdy horsia alternativa. zalezi na tom kto ma aku schopnost vysvetlovat veci nazivo.. ak nema vela uspechu pri zivom presviedcani o dovodoch svojej inakosti, ale nechce nechat rodinu v domnienke ze vedie sam seba aj svoju rodinu k mucivej smrti podvyzivou tak by som urcite moznost vysvetlovacieho dopisu nezavrhoval. samozrejme ze je potom najdolezitejsie napisat ho s prihliadanim na moznosti chapania cielovej skupiny. proste do toho vlozit trochu politiky..

[Sluníčko]

Myslim, ze si ode vsech dostal dobre rady, Honzo, bohuzel vse zalezi prave na te konkretni situaci, jak tyto problemy resit. Takze to nakonec stejne zustane na tobe

Kazdopadne mas muj respekt, ze si stojis za vychovou sveho ditete a ani nejblizsi pribuzni ti do toho nesmeji mluvit.

Mam take trochu zkusenosti s tim, jak neco zakazovat anebo naopak byt benevolentni. Podle me je dulezite od mala vest dite vlastnim prikladem a castym vysvetlovanim k tribeni jeho nazoru. Napr. proc nejime zviratka a jak jsou nam zviratka nekdy (skoro vzdy) a nekde (skoro vsude) podavana jako jidlo ve forme sunek, pastik, parku apod. Myslim, ze pokud je k tomu dite takhle vedeno od mala, pak pro nej neni problem rozlisovat to dobre od spatneho, az dosahne urciteho veku. Konec koncu, dite ma ve vetsine pripadu ten nejvetsi respekt vuci rodicum, prave tata a mama jsou jeho vzory, chce byt jako oni, takze pokud sami neco delame, je to ta nejlepsi metoda uceni pro ne.
Pak ani nemusis moc zakazovat a zbytecne se nervovat.
Neco jineho je, kdyz si dite zvykne na maso a pak mu je najednou odpirat. To je ale jina historie.

Jak ale vysvetlit, ze babicka ji maso, kdyz je to neco "nelidskeho"
Ja vzdy rikal, babicka nevi, proc to dela. Nikdo ji to nikdy nevysvetlil. A ona dodnes veri, ze by bez toho zemrela.

S tim dopisem to muze dopadnout jakkoli. Pokud se nedokazes presne vcitit do pocitu toho cloveka, ktery ho bude cist a jak ho bude tlumocit, muzes zpusobit vice skody nez uzitku. Uz jen ta vec, ze najednou prijde misto tebe dopis, ktery pojednava o jezeni masa, zpusobi patrne urcitou hormonalni reakci u dotycneho, ktera dopredu ztizi spravne pochopeni vyznamu. (S tim ma zena urcitou zkusenost).
Podle me neni nad povidani mezi ctyrma ocima, vzit si kazdeho stranou, aby se nemohli opirat o jine a svobodne nad tim uvazovali. Hlavne volit presne slova, jinak cokoliv muze znit povysene a arogantne (Ja vim, ty delas, to neni dobre...)


Hodne stesti, mas take moji plnou podporu

naprostý souhlas

[Sluníčko]

věděl jsem na té návštěvě že tahle situace zcela určitě nastane a připravil jsem se. Vzal jsem si Honzíka k sobě a klidným hlasem tak aby to všichni slyšeli jsem mu oznámil, "že šunku jíst nebude, že si to nepřeju, že má masa dost". Strhla se bouře nevole, na kterou jsem vůbec nereagoval a vubec nediskutoval. Vlastně ta věta byla určena spíše směrem k příbuzným, před kterými své názory téměř neprezentuji. Oni musí vědět, že si nemohou dovolit nabízet téměř veget. dítěti cokoliv. Musí nás respektovat.

číselko: není možné v tomhle liberalismus. Synkovi jsou 3 roky. Nemohu ho pustit do víru společenské nevědomosti a ignoranství.

Na závěr chci říci, že mě tyhle situace nesmírně psychicky vyčerpávají a trápí. Je to boj proti všem, který není dlouho udržitelný. Co s tím lidi?

No mozna je dobre, aby jste vsichni tri vedeli, proc nejist maso. Aby to nebylo neco jako: "Tatinek zakazal!" Nikdo se nerodi jako rodic a tim se stava za pochodu. Na zaklade vychovy vlastnich deti (kde jsem udelal spoustu chyb a omylu) a reakci pribuznych a okoli mam takovehle zkusenosti:

1) Deti kopiruji rodice, vidi v nich svuj vzor. Vlastni priklad je nejdulezitejsi. Trpelive vysvetlovat, proc delam to co delam ja, proc si myslim, ze je to lepsi nez varianta jina. I kdyz se to nezda a neni to treba videt hned, podle meho to funguje vyborne. A kde jinde nez podle toho co delaji rodice se maji deti orientovat co je spravne a co ne?

2) Do vychovy a stravovani ditete si nenechat kecat nikoho krome vlastni manzelky. Mozna se i nebad odejit z rodinne oslavy, kde pribuzni zamerne nabizeji synkovi "to co nesmi" a se skodolibim usmevem cekaji jestli si vezme a co na to tatinek a temer veskera diskuze se toci na tema "Von je bledej, hubenej, v mase je vapnik, ..." Liberalismus je prima vec, ale kdo po podobnych oslavach zazil nezvladatelne dite nadopovane cukrem nebo prodbel noc u temer nepretrzite kaslajiciho synka vi snad aspon trochu o cem je rec. Chapou ty lidi co mu to davaji vubec tu souvislost PRICINA - DUSLEDEK? Oni vidi jenom to jak pekne papa cokoladicku nebo salamek par hodin na navsteve, ale ten zbytek vidime my sami. A pri vsi ucte, ma vubec smysl navstevovat lidi, kteri neuznavaji hodnoty nasi (tim myslim tata + mama + deti) rodiny, vyrazuje z nich negativizmus a neustale se chovaji timhle zpusobem?

3) Deti potrebuji hranice. Maji pak vytycene hriste na kterem se mohou pohybovat a jsou pak i podle meho jistejsi. Samozrejme to obcas zkousi, jestli to tatinek a maminka mysli vazne. Myslim, ze je pro ne samotne dobre, kdyz zjisti ze ano. Ze si rodice stoji za jak ziji a proc tak ziji. Nemluvim o fanatizmu, ale o vytyceni hranic a dodrzovani pravidel.

[RadkaS]

Ja si myslim, ze deti rady kopiruji rodice. Takze pokud oba dva nekouri, nepijou alkohol, kavu, nejedi zviratka atd., tak to dite registruje.
Ty to mas, Honzo, ale tezky, kdyz manzelka neni naladena na stejnou vlnu jako Ty. Myslis, ze vas synek vnima rozpor mezi Tebou a manzelkou? Uz si vsima, ze maminka ji jinak nez tatinek?

[tvx]

Zjistil jsem, že v podobných případech opět funguje to samé a nejjednosdušší, minimálně jako podpora: sebedůvěra a SMÍCH "c)

podávej cokoli s úsměvem, mě to většinou jde, i když, bohužel, občas při tom sklouznu až tam, kde už to vypadá, že toho druhého považuju za hlupáka...

Včera po pohřbu ženy dědečka se asi 15 lidí z nichž jsem jich moc neznal cpalo bramborovym salátem s řízkem, já si koupil v krámku ve vedlejším domě kilo banánů, gigantickej grapefruit a ananas...
sice se pár lidí, včetně asi 100kilovýho dvoumetrovýho řezníka divili, že si nedám ale s úsměvem jsem řek, že fakt nechci... že to nejim, že si nedám panáka už taky bylo divný ale taky to úsměv v pohodě zvládnul. ani nikdo nešťoural...proč jako ne? stačilo s úsměvem že nechci. Pak jsem sjel všechnu zeleninu co zbyla na obloženým stole a pohoda...

Dcerka občas už i ve svým věku, naše paní chytrá, udělá okolí nějakou tu osvětovou přednášku, ale sýr a chlebíček, tomu leckdy neodolá, ale pak ráno chrchlá a smrká a tak jí tu vazbu připomínáme... to samý když jí to někdo něco nevhodnýho nabízí...
Naštěstí žena sama nesnáší salámy a spol. a tak pokud už maso tak leda čerstvý libový, neobalovaný kteréžto na oslavách fakt nikdy neni...

ono maso a sýry se většinou už samo diskvalifikuje všema těma svinstavama který tam krom toho masa jsou takže neni problém vysvětlit, že třeba dusičnatý nebo fosforečný soli dítěti fakt nedáváme bez ohledu na to v čem jsou...

Pokud nic z toho nestačí, tak poslední zbraní je poukázat na zdravotní stav těch, kdo to nabízej... zakeončený výzvou ať si zkusej dát nohu za krk a nebo že se půjdeme proběhnout...
pro tento případ není na škodu znát všechny zdravotní problémy zůčastněných...

[tvx]

než dopis, to je lepší jim to sdělit přímo... dopis mi přijde na to jako příliš exotický médium...

jo a pamatuj si jednu věc kterou taky využívám: NEMÁŚ ŽÁDNOU POVINNOST NIKOMU NIC VYSVĚTLOVAT POKUD SÁM NECHCEŠ.

buď kreativní... pokud maj taky děti, zjisti, jestli vůbec maj aspoň minimální pudy sebezáchovy zjisti, co jejich děti mají zakázanýho ev. zvol ten největší humus všetně třeba alkoholu a nebo cigaret a s vážnou tváří se, pokus jim to nabídnout stejným způsobem... aneb, dostat protivníka do své situace, pak by to mohl pochopit nebo aspoň dát pokoj...

[Pavluška]

Zjistil jsem, že v podobných případech opět funguje to samé a nejjednosdušší, minimálně jako podpora: sebedůvěra a SMÍCH "c)

...

V tomhle s tebou moc souhlasim,
osvedcilo se mi misto silenych prednasek a spol,se usmat a rict ze fakt na neco nemam chut a at se nezlobi ze proste nemam.
Ovsem ted jsem doma nekolikrat vycakla,takze to byla moje chyba,mam se jeste dost co ucit!!!


Jo a k tomu dopisu se taky moc nestavim....ja si nedokazu predstavit psat dopisy pribuznejm na toto tema...je to jak kdyz se musime obhajovat,zduvodnovat a snad i omlouvat......a kdovi jak by to kdo pochopil.

Obdivuju vsechny co uz vychovavaji deti a nejdou s proudem

[800914]

moznost napisat dopis je uz posledna moznost, tiez by som ho nepisal keby som najprv nevycerpal vsetky ostatne priame moznosti. v tom poslednom stadiu pred uplnym kolapsom rodinnych vztahov by som ho ale urcite pouzil.. teda v case kedy by uz naozaj nemal co pokazit.. bud by sposobil posun k lepsiemu alebo ziadny..

s tym nenasilnym protiutokom ako spominal tvx je to tiez celkom dobry napad. jedna z moznosti ako ucinne nastavit to zrkadlo nie len na ich vseobecne rysy, ale konkretne na ich chyby..

[Alchemist]

Pokud nic z toho nestačí, tak poslední zbraní je poukázat na zdravotní stav těch, kdo to nabízej... zakeončený výzvou ať si zkusej dát nohu za krk a nebo že se půjdeme proběhnout...
pro tento případ není na škodu znát všechny zdravotní problémy zůčastněných...

Jojo, tohle funguje super!!! Taky to pouzivam. Ale ted uz daleko min nez v minulosti. Asi nejak ubyva posmevacku

[Honza]

Díky všem moc za rady a zkušenosti.
Nemám problém obhájit sám sebe a dělám to rád s úsměvem. Hovory tohoto typu mě spíše nabíjejí i když tomu tak dříve nebylo. A je to tím, že a to znáte jistě všichni tady jsme mnohem více nabiflovanější než ostatní... Ale problém je spíše s Honzíkem tam to prostě neumím, protože tady asi argumenty neplatí - on skoro není nemocnej, velmi prospívá, velmi velmi rychle začal mluvit a dobře - snad o 2 roky dříve než jeho sestřenice, je šikovnej, všímavej, má výbornou paměť atd.., Na první pohled je jasné, že kluk prospívá, ale stejně jako by to příbuzní neviděli a vmetou ti věty: "Experimenty na dítěti, Něco mnu určitě musí chybět, a my máme strach..." Nevidí, že jeho vrstevníci jsou samé průjmy, bolení, horečky a tak.
Jsem v tejto komunikaci dost nešikovnej.

Tenhle týden mě dostaly 2 věty:
Na mou otázku zda-li tam hodlají opékat buřty :"Ne, protože Anetka (Honzíkova sestřenice) po nich zvrací". Což je jasná informace, ale jen pro mě, ostatní budou zkoušet jiný maso (jiný buřty), dokud se to nespraví. Je to smutný. Ta holka je vychovávaná na sušenkách a na mase a na TV.

a za druhý jsem se dozvěděl že:"...on má průjem už několik let pořád non stop a dost ho to trápí...". V té rodině se jí snad nejhůř co si dokážu představit. Já myslím, že znám řešení, ale jakýkoliv podnět ode mě by byl brán jakožto ujetá rada od exota, blázna. Vždyť je přeci v péči lékařů (už několit let)
Nejhorší je, že zrovna tohoto člověka mám velmi rád, ale nejsem schopen mu pomoci, protože asi nějak blbě komunikuju nebo co.

JO a taky bych chtěl popřát hodně zdraví Selmě a jejímu miminku.

[800914]

honzo, nema nahodou diagnostikovanu celiakiu? tie susenky a buřty by v tom pripade boli fakt zabijak..
inak otazka ktoru si nacrtol je naozaj husta.. hlavne to ako sa denne musime prizerat tomu ako ludia sami sebe ale aj svojim detom sposobuju problemy kvoli neprirodzenemu sposobu zivota a su obrneny tolkym negativizmom ze sa cez neho len malokedy dokaze predrat hoci aj idealne formulovana rada.. skusat ale podla mna treba, efekt sa nemusi neprejavit hned, ale mozno aspon o nejaky cas neskor ked uz dosledky svojho nezaujmu nebudu vediet prehliadat..

[Tereza]

Já vím, že pravidlo č.1 je nestěžovat si, ale:

opět jsem zpřísnila režim, hlídam všechno a dokonce jsem už ze zoufalství poprvý v životě začla počítat kalorie, abych dosáhla nějakých vhodných poměrů cukry:tuky:protein, a navíc zcela vynechala sůl, což mi trochu psychický problém činí, výsledek: za týden o kilo víc!

já vím, že proti problémům co tu např řeší Hanz je to ptákovina, ale jen že mě to zase dneska značně demotivovalo...

Selma: držím palce a moc blahopřeju!

Jinak s výše nadhozeným problémem se setkávám často - každou chvíli slyším okolo sebe Máma má rakovinu, mám žaludeční vředy, trápí mě to a to, a já na to můžu říct akorát že Já bych věděla.... ale prostě lidi tak bezmezně věří doktorům.. a jsou to lidé na kterých mi záleží...

Ale co já vlastně mám co říkat, když si neumím vyřešit vlastní zdravotní problém...

Ještě k těm doktorům - hotel ve kterém prozatím pracuju (už moc dlouho ne) funguje jako doškolovací centrum a z poloviny jako ubytovací kapacita pro lékaře účastnící se postgraduálních kurzů. Občas tam na recepci při komunikaci s příslušníky lékařského cechu a nositeli Hippokratovy přísahy kroutíme hlavama a zůstává nám rozum stát nad tím, jaký je možný, že tihle lidé mají dbát na zdraví národa. nevěřili byste jak nadlidský task je například zarezervovat si pokoj, ubytovat se , předložit doklad o zaplacený záloze apod. Pravidelná setkání v běžné komunikaci s lidma o většině z nichž by člověk řekl že IQ nedosahuje čísla velikosti topánek mě utvrzuje v přesvědčení, že radši na popravu než k doktorovi!! Jistě že mezi nimi jsou i inteligentní lidé... ale věřili byste například tomu, že je lékař schopen polít druhé lůžko na pokoji jen proto, abychom k němu už nemohli ubytovat někoho dalšího a on tam bydlel sám...?

[tvx]

na tohle právě nejlíp funguje vlastní příklad + vlastní dobrá nálada. To jsou totiž věci co táhnou... mam zjištěný, že takovej ten vnitřní úsměv a radost vyzařuje natolik, že prostě lidi už ze zvědavosti přitahuje... a lepší mlčet a občas pustit jenom něco málo, než do někoho hučet, je potřeba chytit lidi na háček ale nenechat je vyklouznout, nesmí se moc škubat prutem (říkat jim věci na které jejich zkušenosti/vědomosti nestačí)"c)

[Janina]

[Pepík Ševců]

Já vím, že pravidlo č.1 je nestěžovat si, ale:

opět jsem zpřísnila režim, hlídam všechno a dokonce jsem už ze zoufalství poprvý v životě začla počítat kalorie, abych dosáhla nějakých vhodných poměrů cukry:tuky:protein, a navíc zcela vynechala sůl, což mi trochu psychický problém činí, výsledek: za týden o kilo víc!

já vím, že proti problémům co tu např řeší Hanz je to ptákovina, ale jen že mě to zase dneska značně demotivovalo...

Selma: držím palce a moc blahopřeju!

1. Ptákovina to není, když Tě to tak trápí.
2. Omezit sůl je jedině potřeba. Pokud pociťuješ neodolatelnou chuť na slaný, můžeš mít nedostatek někde jinde, zkus sůl draselnou, ale nepřehánět. Baštíš nějaký řasy? (chlor, jod) Přibírání na váze při malém příjmu může být důsledkem hypofunkce štítné žlázy (ten jod). Pokud totiž vynecháš sůl (NaCl, obohacovanou), přijdeš o dost signifikantní část příjmu jodu. Málokterá jiná sůl, než koupená v marketu v pytlíku s nápisem „obohaceno jodem“, má v sobě nějaký jod. Průmyslově (do pečiva apod.) se taky jodidovaná sůl nepoužívá.
Nedostatek sodíku, ale zase spíš způsobuje nechutenství a ztrátu váhy, tak nevim.
3. Každé dítě je úžasná záležitost. Taky gratuluju a hodně zdraví, Selmo.

PŠ

[/quote]

[Tereza]

téměř každý den konzumuju dulse flakes - úplně fialová řasa, největší obsah jodu ze všeho rostlinstva

před pár lety sem si už i nechala štítnou žlázu vyšetřit - vše ok

[Pepík Ševců]

téměř každý den konzumuju dulse flakes - úplně fialová řasa, největší obsah jodu ze všeho rostlinstva

před pár lety sem si už i nechala štítnou žlázu vyšetřit - vše ok

Takže: sedm piv a jednu zelenou

Rád bych poradil, ale nevim jak. U Tebe je to spíš psychická nepohoda, co?

PŠ

[Tereza]

Jenže já se cejtim kromě tohohle jedinýho problému uplně max v pohodě! nejsem si vědoma problému který by mě zatěžoval, jasně mám spoustu záležitostí na řešení, jako škola, práce, peníze, byznys... ale prostě se jima netrápim, prostě život, řešim je jak přicházej... nejsem v depresích ani nic takovýho..

zrovna dneska jsem o tomhle hodinu a půl diskutovala s Radkou. uznaly jsme že někde asi nákej v psychice hund zakopanej bude, ale když jsem ji popsala svoje problémy se strávením úplně čehokoli, tak i ona uznala, že tam asi bude i nějakej eror fyziologickej. ale já už vážně nevim co vyzkoušet - začla jsem si i vyplnovat deníček s množstvím a kaloriema zkonzumované potravy za den, fyzické aktivity a podobně. Podle všeho každý den přijmu cca o 1000kcal méně než by se mělo spálit podle toho co dělám. to je prostě uplnej nesmysl. a hlavně dokud ve mě nepřestane nestrávená potrava hnít, tak to asi nikdy lepší nebude... jak vysvětlit psychikou, že když zkozumuju jídlo (salát s brokolicí) který mi moc chutná, psychicky mě uspokojí, navíc jsem o něm vnitřně hluboce přesvědčená že je správný pro zdraví mého těla a dodává mi potřebné živiny, a ještě ho koušu a žvejkám půl hodiny, tak po něm trávim nepředstavitelně nepříjemný okamžiky následující 3-5 hodin?????

ale stejně už jsem pochopila že pro mě radu tady (nebo kdekoli jinde) asi nikdo nevymyslí. to já jen jak vás tady čtu tak si prostě jen tak občas zastěžuju no..

[Honza]

Zkus Terezko zajít na gastro vyšetření.

[Pepík Ševců]

Asi každej má zakopanýho hunda I když to asi není ten Tvůj problém.
A radila ses s nějakým dietologem nebo je to pro Tebe nepředstavitelný? Ne všichni, jak jsi sama řekla, jsou úplný blbci.

PŠ