DIVOKÉ A PLANÉ rostliny k jídlu, bylinky...

Sweetie · Příspěvek od **Sweetie** » ned bře 11, 2012 2:32

Gastran píše:Ja beru,ze se mi urcite hodi vedet a mit vyzkouseno jidlo,ktere nas jednou zachrani pred hladomorem.Beru,ze mam povelou uzdu paranoi,ale zvysujici se cena potravin,spatne klimaticke podminky,nestabilita a hlavne neschopnost vlad sveta neco resit mi tu uzdu povolilo.

ja to taky vidim jako nevyhnutelny ten (hlado)mor, zaslouzime si ho. asi jsme paranoidni dva ale jinak to asi zkoncit (vlastne pokracovat) nemuze.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » ned bře 11, 2012 9:23

Jako vodní kaštany jsou označovány dvě různé rostliny, takže je v tom trošku chaos.

U téhle se jedí semena: http://en.wikipedia.org/wiki/Water_caltrop
U téhle pak hlízy: http://en.wikipedia.org/wiki/Eleocharis_dulcis

U nás prodává asi jen v konzervách a nebo si sehnat syrové od pěstitele. Výhodou je, že to jsou obě vodní rostliny a dobře se jim u nás daří.

K hladomoru, ono dá se pochopit když trpí hlady lidé na neúrodné půdě, kde není voda, jen samej písek. Ale pokud dojde k hladomoru u nás bude to pouze z blbosti a nebo z rozmazlenosti. Tedy hladem bude nazýván stav kdy sice hlad nemám, ale už si nemůžu dovolit jíst to co předtím a v tak velkém množství. A k tomu logicky dojde, jednoduše není vyhnutí.

Do té doby to chce se vzdělávat, chodit po lesích a ochutnávat, učit se, respektive znovuvzpomenout si co všechno se dá jíst. Což lidi na vitariánu dělají běžně, takže potud žádné obavy.

Problémem mohou být hordy rozmazlených měšťáků, co vyjedou plenit farmy až budou vyprázdněné markety. Pokud to dojde až tak daleko tak bůh a nekonečná zásoba nábojů do brokovnice s námi.

Sweetie · Příspěvek od **Sweetie** » pon bře 12, 2012 0:12

hlavne my neskutecne planetu drancujem nic jinyho. a kde jsme po vypleneni vsech nerostnych surovin. nevidim to ruzove. jsme jedni z poslednich generaci zijicich si spokojene dle me.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » pon bře 12, 2012 7:49

Ne ne neboj. Příroda je mocná ona si se svýma dětma poradí. Já to spíš vidím tak, že lidstvo se nachází v pubertálním věku. To přejde.

buc11 · Příspěvek od **buc11** » pon bře 12, 2012 10:11

jak správně píše david, žalud je léčivo, čiliže jed, uvažuju, že si z něho zarobím killera vylouhováním v destilátu na moji LB, rovněž mám v plánu topolovku z pupenů.
Předkové to skutečně míchali do mouky z čirého ekonomického zoufalství, měli-li by alternativu, nikdy by to neudělali a dost to taky odnesli zdravím, ale tehdy se lidský život moc neřešil (hrachovku míchali míň, bo ji neměli)
Čiliže pro pravidelnou konzumací bych to moc nedoporučoval ani v případě hladomoru (ostatně zrovna včil ho prožívám)
V mém případě kvůli vysokým obsahům tříslovin a jiných trpkovin, když je cítím už i v hodně žlutých banánech, nemyslitelné.
Vyvozuju si z toho i to že zas tak moc všežravec nebudu, když prasata to jí po nůších
Osobně se soustředím v přírodě na vše zelené, koukám zrovna z vokna práce a vidím že se již zelená bříza, takže zítra po sucháčku valím narvat, jinak u nás na louce ještě nic, jen náznaky pampelišoidy

lesi · Příspěvek od **lesi** » pon bře 12, 2012 12:11

buc11 píše:Vyvozuju si z toho i to že zas tak moc všežravec nebudu, když prasata to jí po nůších

Buci, jako dobrý, ale tohle doufám vážně nemyslíš...

buc11 · Příspěvek od **buc11** » pon bře 12, 2012 13:02

lesi píše:
buc11 píše:Vyvozuju si z toho i to že zas tak moc všežravec nebudu, když prasata to jí po nůších
Buci, jako dobrý, ale tohle doufám vážně nemyslíš...

myslel jsem to jako že divočákům to svědčí v libovolném množství, a dříve jsem je měl jako svůj vzor všežravosti

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » pon bře 12, 2012 14:48

Pozor bukvice jsou mírně jedovaté, žaludy ne.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » pon bře 12, 2012 15:00

Ještě k žaludům: http://www.siouxme.com/acorn.htm

Rozhodně vyzkouším jestli to náhodou není ta obdoba fariňhy co tu hledám. Pokud ano, byla by to obrovská výhra.

Pavluska · Příspěvek od **Pavluska** » pon bře 12, 2012 15:15

dvdmchl píše:
U téhle se jedí semena: http://en.wikipedia.org/wiki/Water_caltrop
U téhle pak hlízy: http://en.wikipedia.org/wiki/Eleocharis_dulcis

U nás prodává asi jen v konzervách a nebo si sehnat syrové od pěstitele. Výhodou je, že to jsou obě vodní rostliny a dobře se jim u nás daří.

aha, díky za info.

buc11 · Příspěvek od **buc11** » pon bře 12, 2012 15:27

dvdmchl píše:Pozor bukvice jsou mírně jedovaté, žaludy ne.

aha, tak opačně, mně přijdou chuťově nastejno
škoda, máme tu dubové, habrové a bukové polesí

sahaw · Příspěvek od **sahaw** » pon bře 12, 2012 15:31

Vzdy si rikam : Vsechno jidlo na svete je jedovate pokud se ji vic nez co zvladne telo.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » pon bře 12, 2012 18:19

Teď mi ještě žena říkala, že jedlej kaštan rostl u nich na zahradě v Kamenickém Šenově. To je tady na severu, je to asi 400m n.m. a je tam dost zima. Takže jsem kecal a jedlé kaštany rostou i tady.
Akorát jsme se oba shodli, že teda nevíme proč jich tu neroste víc, když je tak dobrej.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » pon bře 12, 2012 19:51

A konečně jsem našel vodní kaštany co zde bývaly původní: http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=152
Kotvice plovoucí.

http://slovanstvo.wz.cz/prispevky/rostlinnastrava.htm

Plody vodní rostliny (kotvice plovoucí), které rostly v jezerech a rybnících po celé Evropě, bohaté na škrob a dusíkaté látky, se lidově nazývaly též „jezuitské ořechy“ nebo „vodní kaštany“. Sbíraly se a mlely podobně jako jedlé kaštany na mouku. Zásoby vodních ořechů byly nalezeny ve vrstvách až 30 cm, byly známy i ve starém Římě a ve středověku se uměle nasazovaly do klášterních rybníků. Ze střední Evropy o nich podává svědectví Matthioliho herbář: „Ovoce je to černé, velikosti kaštanu, třírohé se třemi špicemi, uvnitř je bílé maso kaštanové chuti. Jedí ho zejména chudí lidé, sedláci je při nedostatku obilí vaří a suší, tlučou na prášek a pečou z nich chléb.“ Sběr kotvice byl běžný ještě v 19.století na jižním Slovensku.

Samira · Příspěvek od **Samira** » čtv bře 22, 2012 21:27

dvdmchl píše:...Akorát jsme se oba shodli, že teda nevíme proč jich tu neroste víc, když je tak dobrej.

Nestiham vsetko docitat, ale ak sa nemylim, tak jedle gastany tu "vymreli" kvoli nejakej chorobe. Dufam, ze nekecam, lebo podobnu otazku som polozila pred rokmi aj ja, a takuto odpoved som vtedy dostala...

gabrielik · Příspěvek od **gabrielik** » pát bře 23, 2012 11:47

To je hovadina, jedlé gaštany tu vymreli asi na chorobu, že nikto nechce nič pestovať...

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » pát bře 23, 2012 12:01

No jo tak nezbývá, než vyzvat zdejší co pobývají v UK ať nám tam nasbírají něco kaštanů a pošlou sem k zasazení. Já to klidně vysázím. Stejně je chci na zahradu.

Samira · Příspěvek od **Samira** » pát bře 23, 2012 14:16

gabrielik píše:To je hovadina, jedlé gaštany tu vymreli asi na chorobu, že nikto nechce nič pestovať...

prinutila si ma guglit...
http://www.gastany.sk/zaujimavosti-o-ga ... -kory.html
http://novohrad.sme.sk/c/6045034/takmer ... ovina.html

volakedy som chcela pestovat gastany sama, daju sa kupit male stromceky... je to v nasej oblasti bieda aj s klimou, a k tomu rodia az po neviemkolkych rokoch. Napokon, to kilo, co zjem za cely rok si asi kupim (nie tie cinske!)

sahaw · Příspěvek od **sahaw** » sob bře 24, 2012 20:56

Uz jsem se pustil do sedmikrasek a pampelisek. Tesim se na cervene hlavicky jetelu. Koprivy mam zatim male,tak si nejakou dobu budu muset pockat.

Jite nekdo travu? Nemam odvahu se do ni pustit,tak par dobrovolniku,kteri to maji za sebou a bez nasledku by mi ji dalo.

Fiona · Příspěvek od **Fiona** » sob bře 24, 2012 23:00

To asi fakt jen v pripade katastrofalniho hladu

Ale do juiceru se da strcit kdeco, i koprivy. Na ciste zelene louce bych to asi neresila a posbirala kdejakou bylinku o ktere vim ze je leciva nebo ze chutna kozam. Tady v metropoli se musim omezit na to co roste v dostatecne vysce aby tam nedocural pes

Ale i tak. Kvety bezu, brezove listi, vzrostlejsi kopriva, nejaky ten lopuch, bodlak...

Akorat bych to asi neprehanela, zaklad bch odstavila z neceho normalniho z ceho moje telo nebude mit sok, a jen par procent ty divociny.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » sob bře 24, 2012 23:06

Z trávy jím kořeny pýru. Hodně lidí to vyhazuje jako plevel ale je celkem chutnej. Ale těch jedlých kořenů je více, jen je ještě nemám zmáklý.

Už nám tady taky vykvetl devětsil, už máme nasbíráno. Vyrašil podběl. A klubou se další a další. Jaro je prostě skvělý.

gabrielik · Příspěvek od **gabrielik** » ned bře 25, 2012 9:29

Samira, to je divné, my máme gaštany každé vianoce od starej mamy z hôr, niesú sice tak veľké ako h ochodu, O more som nikdy nepočula. Asi sa tam cez kopce nedostal. A je pravda, že tam niesú veľké sady, ale sem tam pár stromov.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » ned bře 25, 2012 9:55

Fiono vždyť sama víš, že divočina dobíjí baterky nejvíce a stačí malinko.
Ale jo základ jinde to chce.
Furt zde hledám ten svatý grál co jsem v Brazílii našel v podobě fariňhy. Nutričně výživnou věc, kterou stačí zalejt studenou vodou, ochutit dle potřeby a pak už jen mlaskat. Hodně sázím na žaludy, ale vyzkouším až asi na podzim.

Fiona · Příspěvek od **Fiona** » ned bře 25, 2012 11:51

S divocinou souhlas, ale mam pocit ze se bavime o te trosce co nam z ni zbylo... jak okolo tak uvnitr v nas. Proste jiny typ jungle s jinymi zakony, zel.
Pokud jde o korinky typu cassava, co se z ni mele farinha... v ceskych podminkach bych vyzkousela dve veci. Zaprve, navstivila bych nejaky vietnamsky obchod ci trznici s potravinami pro Vietnamce (nikoli se smejdy pro Cechy a Nemce). U nich urcite neco podobneho roste, ne-li primo totez, a urcite to taky melou. Plus spoustu jinych korinku. Vyhoda je ze to uz bude v instantni forme mouky

Ovsem taky jsem si vzpomnela na burgundie (tak tomu rikali na Slovensku, ani nevim jestli to ma nejaky jiny nazev), co lidi na Slovensku pestujou a krmi tim prasata. Vypada to hodne podobne jako cassava, stejny typ korene. Vyzivne to asi bude, jak to chutna netusim... kazdopadne nejblizsi pribuzny cassavy co jsem videla rust v mirnem pasmu.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » ned bře 25, 2012 12:10

Člověče tu burgundii asi nemůžu najít. Našel jsem jen zběhovec plazivý, ale to určitě nebude ono. Nečte to teď nějaký Slovák, který by mohl snadno cinknout staré tetě a optat se jí?

Fiona · Příspěvek od **Fiona** » ned bře 25, 2012 16:27

Ted nevim jestli jsem tu neplacla blud... Z toho zmateneho mala co se mi podarilo vytahnout z googlu by snad melo jit o odrudu cukrove repy zvanou Burgundy. Tak sorry

Ale treba na te repe neco bude, fakt to vypada hodne podobne jako cassava.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » ned bře 25, 2012 18:09

Aha.

Tak cukrová řepa na zahradu určitě patří, ale to není ono no.

Tak zatím ty žaludy. Oni se mi líbí i s tou úžasnou dostupností. Ale musí se fakt vyzkoušet.
Jinak nutričně: http://nutritiondata.self.com/facts/nut ... cts/3083/2 jsou na tom velmi dobře. Třeba ve srovnání s rýží obsahují mnohem více tuku, což je přesně to co zde na zimu potřebujeme.

gabrielik · Příspěvek od **gabrielik** » ned bře 25, 2012 18:27

Fiona, nemyslíš burgyňu? Tak sa volala kŕmna cukrová repa. Ako malí sme listy sekali na ručnom sekáči u babkynych susedov, Záprášila to šrotom a kŕmila tým kačky.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » úte dub 03, 2012 8:21

Jak jsem jen mohl neznat řeřichu. Tak kdo jste byl stejný ignorant jako já, tak vězte, že je moc dobrá. Navíc roste velmi rychle, od zasazení je během tří dnů k jídlu a její kořeněná chuť je prostě skvělá.
http://www.fiftyfifty.cz/Rericha-lahodn ... 029761.php

zaklinac.dan · Příspěvek od **zaklinac.dan** » úte dub 03, 2012 11:48

hele ty žaludy si vážně neidealizuj

bukvice jsou možná ve větším množství toxické, ale jsou dobré a stravitelné. ale neměl jsem je ani nepamatuju, veverky jsou vždycky rychlejší

naproti tomu žaludy, to je jiná. hodně třísla, určitě různý alkaloidy apd. výsledek? velmi těžké, skoro nic se z toho nezíská. je to jak když chceš jíst šneky. ty žaludy máčeli a dlouho vařili (vícekrát vyměnili vodu). vyvařili tříslo, hořčiny a podobný nechuťárny. pak to sušili, často i pražili a nakonec semleli. a ve finále to stejně jenom přidávali do mouky a pekli z toho chleba, respektive placky. efekt podobnej jako když trosečníci začali jíst koženou obuv, čistě jenom pro pocit nacpání žaludku. to si můžeš do chleba rovnou přidávat hlínu nebo rašelinu. navíc pokud to má být postapo(kalyptická) strava, tak i žížaly se prej dají jíst

kobylky a různí červi jsou snad i chutní. většina brouků by se taky dala použít. k tomu nějaká žába, hlemýžď, tím nakrmíš rodinu líp

anebo nakrm žaludama prase, vysmaž sádlo a tuku bude habaděj. namažeš to na placky z moučných červů, posypeš řeřichou a budete zdraví do stovky. btw: u nás, v aleji před hřbitovem jsou duby, který plodí fakt nádherný žaludy, velký skoro jako vlašáky. taky jsem jednou neodolal a doma napražil a přimíchával do obilné kávy. vůni to má famózní takovou ořechovou. chuť asi taky dobrá, ale tolik jsem tam toho nepřidával. tak tímhle tu postapo stravu můžeš zapíjet. myslím, že to i slušně dezinfikuje vnitřek, takže na tebe nedosáhne ani cholera

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » úte dub 03, 2012 12:24

No tady: http://www.siouxme.com/acorn.html se píše, že žaludy byly hlavní složkou potravy některých severoamerických indiánů.
Na stejném místě se také píše jak je zpracovat. Není to zase tak složité, jako spíše pracné. Ostatně i ona fariňha je získávána dost pracným způsobem. Stejně tak rýže, nebo obiloviny.
Prostě vyzkouším a uvidím.

Co se týče hmyzu tak o něm náhodou dost vážně uvažuju. Na mnoha místech světa se běžně jí a je zcela objektivním faktem, že se jedná o bohatý nutriční zdroj. U nás převládá spíše odpor, ale ten já nemám. Ostatně termity už jsem z hladu jedl a nejsou vůbec špatní.
Více o hmyzu třeba zde: http://www.hmyznataliri.cz/.

Jinak žádnou apokalypsu neočekávám, co očekávám v mém konkrétním případě je málo finančních prostředků a nedostatek prostoru na pěstování obvyklejších kulturních plodin. Proto žaludy, proto hmyz a další a další...

Fiona · Příspěvek od **Fiona** » úte dub 03, 2012 12:29

No muj ninja tvrdi ze mravenci jsou dobri na zrak. Je fakt ze blizici se autobus vidi i za rohem, ale uz si nevzpomina presne jaky druh mravencu to ma byt. Ale u brouku pry musi clovek presne vedet ktere jist a jak, protoze nekteri jsou jedovati a jini po rozkousnuti strasne smrdi.

zaklinac.dan · Příspěvek od **zaklinac.dan** » úte dub 03, 2012 13:26

no jde o to, že mám trošku pochybnosti o těch receptech, že jsou zjednodušené. pak právě jde o tu pracnost, že nula od nuly pojdy a dostatek slunce a čerstvého vzduchu mi dá víc, než se mordovat se zpracováním žaludů a pak je dva dny trávit

myslím si, že třeba brambory (nebo obdobné hlíznaté plodiny) jsou relativně nenáročné na pěstování (pokud se to nedělá na kšeft) - i když s uskladněním to je horší

. k tomu já osobně, pokud by to bylo klimaticky únosné, bych asi volil kukuřici, protože prostě odpadá to sečení a mlácení a dá se to pěstovat v menším (i bez velké mechanizace) a ještě jaksi i permakulturně (snad), kdy se mezi kukuřicí třeba vysázejí ty brambory nebo nějaký jedlý plevel apd. jinak v tom tvém odkazu mě zaujalo, že se snad sklízeli i listy bolševníku (sic!), což je pro mě novinka, i když ne překvapivá, lidé prostě jedli prakticky všechno, co nebylo prudce jedovaté. takže si můžeš okolo pozemku udělat živý plot z třímetrového bolševníku a jsi v pohodě. bude to sice trošku "den trifidů", ale když se to dá jíst tak proč ne. vzhledem k tomu jak je invazivní, to je plodina "zasej a zapomeň" a pak stačí jenom dostatečně konzumovat, aby ti to nepřerostlo přes hlavu

zaklinac.dan · Příspěvek od **zaklinac.dan** » úte dub 03, 2012 13:37

no ještě k těm žaludům. teď mě tak napadlo, že jedině to snad zpracovávat jako domorodci určité škrobnaté stromy. tedy usušit, rozemlít, máčet ve vodě a slít vodu s vylouhovaným škrobem, ten pak zahustit, případně vysušit. problém je ten, že oni většinou pokácí vzrostlý strom a navíc je to v tropech, kdy to vysuší bez problémů a rychle na slunci (a ještě by si nevyužil tuky a bílkoviny). kdyby se to tak praktikovalo (a šlo to) se žaludy, stejně by si potřeboval dubový lán (a o ten ještě nejdříve svést zřejmě bitvu s hladovými soudruhy) a pak nevím jak by si to sušil. jedině snad pokácet dub, sklidit žaludy, na dřevu usušit, sbalit jurtu a táhnout dál

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » úte dub 03, 2012 13:48

Ten bolševník mně taky zarazil, protože už jen dotyk s listem a následné vystavení světlu působí jako kyselina. Ono je teda více druhů bolševníku, každopádně ten testovat nebudu. Už jen proto že sem nepatří a v našich podmínkách se jedná o velmi nebezpečnou rostlinu.

Jinak kukuřice ano. Mám v plánu pěstovat klasické tři sestry. Tedy kukuřice, fazole a dýně. http://www.potravinovezahrady.cz/polyku ... h-indianu/

Proti bramborám nic nemám, ale ještě nevím s čím je zkombinovat pokud nebudu mít třeba prasata, která jsou jinak velmi vhodná pro přípravu pole na brambory.

Žaludy teď nechme, fakt je musím vyzkoušet a tedy to téma obnovím až na podzim. Nechystám se pěstovat přímo stromy, spíše bych chodil klasicky na sběr, dubů je tu všude opravdu spousta.

sahaw · Příspěvek od **sahaw** » úte dub 03, 2012 15:21

zaklinac.dan píše:čistě jenom pro pocit nacpání žaludku.

Chtel bych se zeptat odkud jsi tohle cerpal. Docela dost se zajimam o vse jedle kolem nas a mam jine poznatky o zaludech. Jsem si zcela jisty,ze vetsina nas tu nebyla pokud by nasi predkove nejedli v dobe hladomoru a neurody ty zaludy. A podle historie tu byl porad hladomor a nebo neuroda. Nez se zacalo pestovat obilniny,tak zaklad byl zalud. viz. uctivani dubu. V knihach krome toho je u podil kolik ceho obsahuje zalud.V horskych oblastech,kde se taky nedalo moc pestovat obilniny,tak museli najait jiny zdroj.Pry na vychode Evropy se jeste pouzivaji bezne zaludy. Nenasel jsem nic,ze to neni pro cloveka stravitelne po uprave. Neznam a ani jsem neslysel o nekom,kdo jedl jen zaludy,protoze neni tu hlad a nikdo tu nemuze umrit nikdy hlady v CR. Zaludy mi moc nesedli,ale pokud by mi hrozilo umreni hlady,tak se na ne vrhnu. Ted se mi vyplati je prodat(za 2kg zaludu se koupi 3kg psenice

) a koupit si neco jineho. Taktez mam obavy,ze bych si odrovnal jatra.

Pokud mate nejaky zdroj,kde se uvadi,ze zaludy jsou jen placebo a jen slouzi k zaplneni zaludku,tak mi napiste zdroj.dekuji
Hustim do lidi,ze zaludy jsou pro nas dulezite,protoze dokazou odvratit hladomor a nerad,kdyby to nebyla pravda.

Svet se zmenil a mame nove rostliny a nektere vyslechtene. Vime co je jedle a kolik ceho potravina obsahuje. Umime pestovat a chovat efektivneji nez nasi predkove. Mame tedy vyhodu oproti predkum,ale nevyhoda je,ze nas je hodne. Od prichodu brambor pry uz tu nebyl hladomor.

Ale čo · Příspěvek od **Ale čo** » čtv dub 05, 2012 12:39

Rastislava Stoličná-Mikolajová,JEDLO AKO KĽúč KU KULTúRE:
Duby uctievali starí Germáni, ale aj pre polabských Slovanov bol dubový háj posvätným priestorom a dub bol zasvätený hromovládcovi Perúnovi. Zber žaluďov bol obrad, ktorý sa zvyčajne vykonával na deň svätého Michala, 29.septembra.
Plody duba-žalude človek oddávna zbieral , pražil, lúpal a mlel na múku. Žalude boli pred pestovaním obilnín najdôležitejšou rastlinnou potravinou.Obsahujú vedľa bielkovín a tuku i dosť veľa škrobu. Aj starorímsky básnici Ovídius a Vergílius chválili žalude ako prvú potravinu človeka a Eusthatios nazval dub "dojkou ľudského pokolenia".
V strednej Europe sa žalude ako ľudská strava udržali do stredoveku, ale človek sa k nim vracal i neskôr, vždy v dobách hladu, keď sa z ich múky piekol aj chlieb.Žalude sa na tieto účely najskôr usušili, potom pražili. Aby sa zbavili horkosti, vylúhovali sa vo vápennej vode. Až potom sa mleli na múku. Dialo sa tak napríklad aj za napoleonských vojen, keď bol roku 1817 vydaný zvláštny návod, ktorý hospodárom radil, ako žaluďovú múku správne spracovať.Aj počas 1.svetovej vojny rakúsko-uhorský vyživovací úrad nariadil zber žaluďov, aby sa z nich mohla vyrábať múka vo veľkom. Na dedinách sa veľmi dlho udržiaval zvyk nastavovať žaluďovou múkou obilnú a tvrdilo sa, že takýto chlieb je stále lepší ako chlieb upečený z múky hrachovej, ktorý bol medzi drobnými roľníkmi bežný v stredoveku i počiatkom novoveku.

v obdobiach, keď bol dostatok obilnej múky, slúžili žalude predovšetkým ako krmivo pre hospodárske zvieratá a vyrábala sa z nich tzv.žaluďová káva, ktorá je známa vysokým podielom trieslovín.Pri pražení žaluďov dohneda sa trieslovina v nich celkomnerozkladá, a preto je na rozdiel od iných kávových náhradiek aj odvar z nej horký a má silný staviaci dietetický účinok.
/Zíbrt,1917,s.89-93, Černý,1933,s.235-237, Ulehlová,1945,s.15-18/

s.arik · Příspěvek od **s.arik** » čtv dub 05, 2012 13:47

Gastran píše:Od prichodu brambor pry uz tu nebyl hladomor.

Nemám čas dohledávat, ale matně si pamatuju, že v Anglii a Irsku hladomory byly i za éry brambor, právě proto, že tvořily základ jídelníčku a zrovna chytly jakousi plíseň nebo chorobu...snad to přispělo i k velké vlně útěků do Ameriky.
Doufám, že příliš nekecám

si to vygooglíš a bude.

Hanzo · Příspěvek od **Hanzo** » čtv dub 05, 2012 17:34

No nějak si nedokážu představit že bych jedl žaludy. Protože slušně řečeno jsou trpké.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » čtv dub 05, 2012 20:53

No a právě proto se máčejí aby trpké nebyly...

zaklinac.dan · Příspěvek od **zaklinac.dan** » čtv dub 05, 2012 21:04

Gastran: tak obecně jde taky o to, že někdy plodiny stejné nebo příbuzné mají tolik odnoží, že co je někde jedlé, někde je nejedlé a někde přímo jedovaté. co se týče žaludů, trošku jsem to zkoušel. ale nějak nebyl důvod to hrotit. ale z nepřímé zkušenosti lidi, které osobně znám, kteří v rámci survivalu zkoušeli různé hlemýždě, vypít brčkem rybí oko apd. tak to zkoušeli a žádné nadšení. aby nedošlo k mýlce, v době hladomoru tě to asi před smrtí hladem zachrání, jako skoro všechno, ale moc si nedovedu představit, že by nebyly lepší alternativy. pokud nebude doba ledová a bude tu nějaká vegetace, myslím, že většina kořenů a kořínků, případně i jedlé lýko ze stromů poslouží lépe (nehledě na listí, květy, pupeny). ale to je pouze můj skromný názor, někdo může mít jiný

a pak samozřejmě ti mravenci, cvrčci, chrousti apd. to je samá bílkovina

sahaw · Příspěvek od **sahaw** » stř dub 11, 2012 19:00

s.arik píše:Irsku hladomory byly i za éry brambor.

Povazuji hladomor v Irsku a na Ukrajine zpusoben za politickou neschopnosti. Da se ric,ze vsechny hladomory od urcite doby,kdy se zlevnili potraviny a byla lepsi doprava a nezurila valka byla zpusobena neefektivnosti vlady. Pokud se bavime o o uzemi CR,tak nekteri autori clanku a knih pisi,ze diky bramboram se na nasem uzemi uz nehorzil hladmor a nenastal.

Pro mne je porad tabu proc tolik lidi umiralo na hladomor,kdyz vedeli ze muze prijit,tak proc se nesoustredili na potraviny,ktere zvladlo spatne pocasi a melo kratkou vegetacni dobu.Je jich docela dost(hrach,brambory,redkev,vodnice,repa,...),chov drubeze a sber plodu v lese. Misto toho sli do obilnin,kde hrozilo velke riziko,ze bude nulova uroda. Pripada mi,ze hlavni duvod byli chute cloveka,ale problem je ten,ze se moc nepsalo o chude vrstve,ale jen o stredni,kteri si mohli dovolit ty obilniny.Tak mozna ta chuda jedla to co jsem psal. Bezzemkove tak podle mne urcite jedli.Nektere uryvky v knizka to naznacuji,ale jako dnes se o nekterych vecech nemluvi,tak i predtim se urcite nemluvilo o chudobe. Tak se dnes o tom uz moc nedozvime.

Pokud nekdo mel skutecne dobry zdroj informaci co jedli nasi predkove(chuda vrstva),tak uvime informace o nich. Vetsinou se psali kucharky pro stredni a bohatou vrstvu. Pozna se to,ze vubec v nich se nepise o kasich,ktere tvorili hlavni zdroj chudych. Urcite pojednani je v knizce Česká strava lidová / M. Úlehlová-Tilschová

s.arik · Příspěvek od **s.arik** » stř dub 11, 2012 19:07

V knize Den, kdy došly prachy (o krizi v meziválečném období v USA i Evropě) se o chudobě, stravě a hladomoru (dobře, ne hladomoru, ale pár mrtvých hlady, ve městě toho moc neroste a armády spásy nestíhaly pomoci všem, příp. pár lidí jejich pomoc až do konce odmítalo) také píše. Doporučuji si někdy sehnat, třeba jen půjčit z knihovny.

cepheus · Příspěvek od **cepheus** » stř dub 11, 2012 20:50

Hehe, uz jsem taky zazil "Den kdy dosly prachy" a vickrat, akorat me o tom nenapadlo napsat knihu, treba by me zase nafoukla ucet, tak nekdy priste snad ..

.

Panda · Příspěvek od **Panda** » stř dub 11, 2012 21:21

cepheus píše:Hehe, uz jsem taky zazil "Den kdy dosly prachy" a vickrat, akorat me o tom nenapadlo napsat knihu, treba by me zase nafoukla ucet, tak nekdy priste snad .. .

To jsi teda propásl příležitost, jiní úspěšně nafilmovali i pokračování, jmenovalo se to "Den poté".

Pavluska · Příspěvek od **Pavluska** » stř dub 11, 2012 21:27

Panda píše:
cepheus píše:Hehe, uz jsem taky zazil "Den kdy dosly prachy" a vickrat, akorat me o tom nenapadlo napsat knihu, treba by me zase nafoukla ucet, tak nekdy priste snad .. .
To jsi teda propásl příležitost, jiní úspěšně nafilmovali i pokračování, jmenovalo se to "Den poté".

pak už nezbývá než se jít napást.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » čtv dub 12, 2012 7:16

Tak už máme nasbíranej petrklíč, pozor je to ohrožená kytka a smí se sbírat pouze květy a stonky. Působí jako mírné sedativum. Takže čajíček z ní na bolest hlavy, nespavost, nebo na nervíčky.

Také nám tu pěkně obrazil plicník. Kdo stejně jako já máte rádi kouření různých bylin, pak čaj z plicníku trošku pričišťuje to co kouření napáchá.

cepheus · Příspěvek od **cepheus** » čtv dub 12, 2012 7:45

Jj Pavli, to jo

.

Pavluska · Příspěvek od **Pavluska** » čtv dub 12, 2012 14:36

dvdmchl píše: Také nám tu pěkně obrazil plicník. Kdo stejně jako já máte rádi kouření různých bylin, pak čaj z plicníku trošku pričišťuje to co kouření napáchá.

myslíš že i syrové květy? Nekouřím, ale člověk si zanáší plíce i dnešním vzduchem.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » čtv dub 12, 2012 15:29

Nevím jestli syrové, my to sušíme a pak čaj.