EKODROGERIE
Moderátor: hugo
Re: EKODROGERIE
Vzdycky rada poradim ale na zadnou tvou otazku me zdroje neodpovidaji a sama jsem mouku zkusila pouze jednou, nahrubo mletou pohankovou, smisenou s vodou tesne pred mytim, naneseno jen na dve minutky vmasirovavani a nasledene vymyti proudem vody. Fungovalo to a jine varianty si uz odzkousis sam...
Ať mi to plkání přinese užitek a ostatním taky!
Re: EKODROGERIE
.
ohledně mytí vlasů sodou jsem včera četl tady zcela negativní stanovisko
(tady strojový Google překlad)
ještě že máme žitnou
ohledně mytí vlasů sodou jsem včera četl tady zcela negativní stanovisko
(tady strojový Google překlad)
ještě že máme žitnou
Dokud jíš jen na hlad, je to v pohodě. Nepodléhej chutím!
od 12. 2. 2014 testuji nízkosacharid
od 12. 2. 2014 testuji nízkosacharid
Re: EKODROGERIE
Ja si horsi kvality vlasu za dva roky nevsimla, ale kazde vlasy jsou jine. Prechazim na mouku proto, ze bude proces jednodussi (bez octoveho "kondicioneru"), rychlejsi a prirodnejsi (nevim presne, z ceho vyrabi fabriky sodu, ale proces pestovani a mleti obili mi poripada ekologictejsi).
Kilo jedle sody ze zasob budu muset propasovat do mydloveho slizu misto praci sody nizsi ucinnost snad nebude moc ocividna.
Kilo jedle sody ze zasob budu muset propasovat do mydloveho slizu misto praci sody nizsi ucinnost snad nebude moc ocividna.
Ať mi to plkání přinese užitek a ostatním taky!
Re: EKODROGERIE
Zdravím, pročetla jsem začátek a konec a mám jeden postřeh (1), jednu osobní zkušenost (2) a jednu teorii (3) (ozkoušenou, ale ne dostatečně, protože domácnost vždy sdílím s někým méně alternativním).
1. Po tak dlouhém mytí vlasů sodou a octem/citronovou šťávou lze klidně přejít jen na čistou vodu. Nebo mě to alespoň po pár týdnech sody funguje. Jen vlasy pořádně vyčesat a pak vydrbat pokožku hlavy vodou a je to. Občas přelít odvarem z bylin s dezinfekčním účinkem, pokud se někdo bojí (máta, tymián, rozmarýn a pod.). A hřeben samozřejmě také pravidelně čistit.
2. Nejlépe se mi osvědčilo praní v mýdlovém slizu. Výroba jádrového mýdla sice z pohledu ekologie nic moc, ale když to porovnám k dovozu mýdlových ořechů, bude to asi nastejno. Rozložitelnost je pak srovnatelná. Nebo tak: v klasické domácnosti, kde jde voda do ČOVky, septiku apod., je to jedno. Než se to dostane ven, oboje se krásně rozloží. V silně alternativních domácnostech vodu s mýdlovým ořechem klidně nalít ke stromu(pokaždé k jinému), mýdlový sliz raději na nějaký kompost, kde mají mikroorganismy tuhý kořínek (za předpokladu, že to nepřeháníte s mýdlem) a raději ještě naředit vodou.
Na mýdlový sliz stačí skutečně velice málo mýdla (údajně stačí 100g na 10l, já to dělám od oka), prát ideálně na 60°C. Ponožky a spol přes noc namočit do vody se sodou, zašpiněnější věci též. Mastné fleky natřít mýdlem přímo (i když nevím, zda je to skutečně nutné, vždycky jsem je namydlila a bez toho to nezkusila). Do přihrádky na aviváž dát lžíci octa (to není nutné, ale napomáhá vymáchání mýdla a změkčení oblečení). Kdo má možnost sušit na sluníčku, neváhejte - hlavně bílé prádlo.
Věci, co nejsou z přírodního materiálu by se v mýdlovém slizu neměli prát pravidelně (ideálně vůbec), nedělá to dobře jejich vláknům, zvláště co se funkčního prádla týče. Na to s úspěchem používám gel z mýdlových ořechů (koncentrovaný extrakt z mýdlových ořechů). Mýdlové ořechy se mi vůbec neosvědčili, ale jsem si jistá tím, že nulový výsledek praní je způsoben naší extra tvrdou vodou.
3. Veškerý domácí úklid lze zvládnout s mýdlem, sodou a octem. jen je třeba ochota použít i horkou vodou a přidat svou fyzickou práci.
Přeji krásný den
Vranka
1. Po tak dlouhém mytí vlasů sodou a octem/citronovou šťávou lze klidně přejít jen na čistou vodu. Nebo mě to alespoň po pár týdnech sody funguje. Jen vlasy pořádně vyčesat a pak vydrbat pokožku hlavy vodou a je to. Občas přelít odvarem z bylin s dezinfekčním účinkem, pokud se někdo bojí (máta, tymián, rozmarýn a pod.). A hřeben samozřejmě také pravidelně čistit.
2. Nejlépe se mi osvědčilo praní v mýdlovém slizu. Výroba jádrového mýdla sice z pohledu ekologie nic moc, ale když to porovnám k dovozu mýdlových ořechů, bude to asi nastejno. Rozložitelnost je pak srovnatelná. Nebo tak: v klasické domácnosti, kde jde voda do ČOVky, septiku apod., je to jedno. Než se to dostane ven, oboje se krásně rozloží. V silně alternativních domácnostech vodu s mýdlovým ořechem klidně nalít ke stromu(pokaždé k jinému), mýdlový sliz raději na nějaký kompost, kde mají mikroorganismy tuhý kořínek (za předpokladu, že to nepřeháníte s mýdlem) a raději ještě naředit vodou.
Na mýdlový sliz stačí skutečně velice málo mýdla (údajně stačí 100g na 10l, já to dělám od oka), prát ideálně na 60°C. Ponožky a spol přes noc namočit do vody se sodou, zašpiněnější věci též. Mastné fleky natřít mýdlem přímo (i když nevím, zda je to skutečně nutné, vždycky jsem je namydlila a bez toho to nezkusila). Do přihrádky na aviváž dát lžíci octa (to není nutné, ale napomáhá vymáchání mýdla a změkčení oblečení). Kdo má možnost sušit na sluníčku, neváhejte - hlavně bílé prádlo.
Věci, co nejsou z přírodního materiálu by se v mýdlovém slizu neměli prát pravidelně (ideálně vůbec), nedělá to dobře jejich vláknům, zvláště co se funkčního prádla týče. Na to s úspěchem používám gel z mýdlových ořechů (koncentrovaný extrakt z mýdlových ořechů). Mýdlové ořechy se mi vůbec neosvědčili, ale jsem si jistá tím, že nulový výsledek praní je způsoben naší extra tvrdou vodou.
3. Veškerý domácí úklid lze zvládnout s mýdlem, sodou a octem. jen je třeba ochota použít i horkou vodou a přidat svou fyzickou práci.
Přeji krásný den
Vranka
Re: EKODROGERIE
Narazila jsem tu na odkaz testů pracích prostředků a mám tedy potřebu promluvit ještě jednou.
Není třeba dívat se jen na výsledky testů, ale hlavně na postup. Pro testování pracích prostředků se užívají postupy, které jsou nějakým způsobem ujednocené, buď v normě či se použije nějaký ISO test. Cílem je, aby výsledky byly co nejvíce relevantní. Jedná se o testy, které zaručí stejný přístup ke všem pracím prostředkům (jejichž princip účinku je srovnatelný = založený hlavně na chemickém působení a běžném mechanickém působením pračky) a umožní tak jejich srovnání. Co se však stane, pokud test aplikujeme i na prostředky, pro které není primárně určen, tedy na prostředky, princip jejichž působení je trochu jiný? Tyto prostředky z toho testu vyjdou jako špatně použitelné. Test vypadá relevantně, nikomu nebylo nadržováno, je to jasné, alternativa nefunguje...
Opak je pravdou.
Jak jsem již zmínila, konvenční prostředky fungují hlavně na principu chemického působení. To znamená, že ušetří "pradleně" práci, ale už tak moc nešetří přírodu. Co se rozložitelnosti týče, nejsou na tom ty prostředky dneska už tak zle. Problém je spíše pro alergiky, ale hlavně při výrobě jednotlivých složek těchto prostředků.
Alternativní prací prostředky sice mají jistou chemickou sílu, ale nestaví jen na ní, protože není většinou dostatečná. Jako daň za šetrnější působení na přírodu při jejich výrobě, použití a následnému vrácení do ekosystému je zde nějaká práce navíc. Jedná se o máčení, aplikace nějakého prostředku přímo na skvrnu, vyšší teplota praní (30°C nestačí) či mechanická síla (30°C stačí, použijete-li valchu). Tyto věci nejsou v testech zohledněny. Vysvětluji si to tak, že tvůrci testu nepočítali s těmito alternativními prostředky či si neuvědomili jejich odlišný princip působení.
Snahy D-testu a podobných a jsou zajímavou cestou informování veřejnosti, ale je třeba si uvědomit, že informace odtud vzešlé jsou závislé na informovanosti autorů a samotných realizátorů testů. V případě testů pracích prostředků nebyla zohledněna specifika alternativních pracích prostředků a výsledky testů jsou pak jen omezeně použitelné. V tomto případě nevypovídají nic o účinnosti alternativních pracích prostředků, protože je nepoužili správným způsobem (namáčení a pod.). Výsledek je použitelný pouze pro lidi, kteří vybírají ekologicky šetrnější prostředek, ale jinak na způsobu praní nechtějí měnit vůbec nic.
Vranka
Není třeba dívat se jen na výsledky testů, ale hlavně na postup. Pro testování pracích prostředků se užívají postupy, které jsou nějakým způsobem ujednocené, buď v normě či se použije nějaký ISO test. Cílem je, aby výsledky byly co nejvíce relevantní. Jedná se o testy, které zaručí stejný přístup ke všem pracím prostředkům (jejichž princip účinku je srovnatelný = založený hlavně na chemickém působení a běžném mechanickém působením pračky) a umožní tak jejich srovnání. Co se však stane, pokud test aplikujeme i na prostředky, pro které není primárně určen, tedy na prostředky, princip jejichž působení je trochu jiný? Tyto prostředky z toho testu vyjdou jako špatně použitelné. Test vypadá relevantně, nikomu nebylo nadržováno, je to jasné, alternativa nefunguje...
Opak je pravdou.
Jak jsem již zmínila, konvenční prostředky fungují hlavně na principu chemického působení. To znamená, že ušetří "pradleně" práci, ale už tak moc nešetří přírodu. Co se rozložitelnosti týče, nejsou na tom ty prostředky dneska už tak zle. Problém je spíše pro alergiky, ale hlavně při výrobě jednotlivých složek těchto prostředků.
Alternativní prací prostředky sice mají jistou chemickou sílu, ale nestaví jen na ní, protože není většinou dostatečná. Jako daň za šetrnější působení na přírodu při jejich výrobě, použití a následnému vrácení do ekosystému je zde nějaká práce navíc. Jedná se o máčení, aplikace nějakého prostředku přímo na skvrnu, vyšší teplota praní (30°C nestačí) či mechanická síla (30°C stačí, použijete-li valchu). Tyto věci nejsou v testech zohledněny. Vysvětluji si to tak, že tvůrci testu nepočítali s těmito alternativními prostředky či si neuvědomili jejich odlišný princip působení.
Snahy D-testu a podobných a jsou zajímavou cestou informování veřejnosti, ale je třeba si uvědomit, že informace odtud vzešlé jsou závislé na informovanosti autorů a samotných realizátorů testů. V případě testů pracích prostředků nebyla zohledněna specifika alternativních pracích prostředků a výsledky testů jsou pak jen omezeně použitelné. V tomto případě nevypovídají nic o účinnosti alternativních pracích prostředků, protože je nepoužili správným způsobem (namáčení a pod.). Výsledek je použitelný pouze pro lidi, kteří vybírají ekologicky šetrnější prostředek, ale jinak na způsobu praní nechtějí měnit vůbec nic.
Vranka
Re: EKODROGERIE
Tak po dvou letech sody zustanu opravdu u mouky, provedla jsem radu pokusu a me vlasy krasne myje, tj. odmasti:
soda, oplach octem
zloutek
pohankova mouka
zitna mouka (vysledek je stejne uspokojivy s octem na oplachnuti jako bez nej)
a samozrejme jakykoliv sampon.
S ohledem na cenu, ekologii, zdravotni nezavadnost a jednoduchost aplikace mi vychazi nejlepe samotna zitna mouka.
Vlasy mi rozhodne neumyje (po umyti jsou hnusne a mastnejsi nez pred):
cista voda
voda s octem
bylinkove caje
bily jogurt (navic po nem ihned nakysle smrdim jak mesic nemyty bezdomovec, po par hodinach jsem si vlasy myla znovu...)
Kamaradky si pochvaluji mydlo na vlasy, to jsem ani neznala, ale kupovat nehodlam, mouka stoji desetkrat mene. http://www.mydloteka.cz/mydloteka/eshop ... ve-sampony
soda, oplach octem
zloutek
pohankova mouka
zitna mouka (vysledek je stejne uspokojivy s octem na oplachnuti jako bez nej)
a samozrejme jakykoliv sampon.
S ohledem na cenu, ekologii, zdravotni nezavadnost a jednoduchost aplikace mi vychazi nejlepe samotna zitna mouka.
Vlasy mi rozhodne neumyje (po umyti jsou hnusne a mastnejsi nez pred):
cista voda
voda s octem
bylinkove caje
bily jogurt (navic po nem ihned nakysle smrdim jak mesic nemyty bezdomovec, po par hodinach jsem si vlasy myla znovu...)
Kamaradky si pochvaluji mydlo na vlasy, to jsem ani neznala, ale kupovat nehodlam, mouka stoji desetkrat mene. http://www.mydloteka.cz/mydloteka/eshop ... ve-sampony
Ať mi to plkání přinese užitek a ostatním taky!
Re: EKODROGERIE
Hehehe .. pestovat si kefirovy kulury na hlave by me fakticky nenapadlo .. uz Ti chybelo dat jen rozemlety tibetsky houbicky na urychleni toho smradu ..s.arik píše:bily jogurt (navic po nem ihned nakysle smrdim jak mesic nemyty bezdomovec, po par hodinach jsem si vlasy myla znovu...)
Se nedivim ze si smrdela i bezdomovcum .