PŘEKLEPY NEOPRAVUJU...
Takže k čtyřicítce od 4.srpna - 12. září
Už je mi dobře
Pár info:
- za poslední rok jsem dal i s tímto celkem 70 dnů, koncem loňského roku ještě 9 a 21
- dopoledne většinou do 11 hod a déle vůbec nejím, po celý den piju hodně vlastní destilky, zmražené a rozmražené - ideálně ještě s ledem, samo ovozel šťávy a poslední měsíce jsem přidal občas i bylinkové čaje, balenou nebo kohoutkovou vodu nejsem schopen prakticky pozřít, musí být s bublinkama
- jím plnou škálu vita stravy (i placky, oleje, ořechy a i míchaniny - rozsah jídelníčku nemám ambice měnit ani v budoucnu, chtěl bych co nejpestřejší i v budoucnu ) a z vlastního rozhodnutí jako živočišného zástupce kvalitní bílý jogurt (obešel bych se bez toho, ale chci mít živočišného zástupce ve stravě, před pár měsíci to ještě byla syrová vejce). Cca 2x - 3x ročně (vánoce, dovolená jsem schopen přejít a přecházím na částečnou vegetariánskou stravu a rád se vracím k syrovému)
- prakticky nevím, co je přejídání
- někdy mám problém, že se mi nechce jíst, scvrkne se mi žaludek, začnu jíst málo a nepravidelně, až se mi udělá špatně a pak se zase zdlouhavě rozjídám, ale od poslední 21 se mi to dlouho nestalo
- nemám chutě na sladké, nejím ani po celý rok většinově ovoce, špatně na něj reaguji
- jídlo(nejezení) je pouze jedním z pilířů zdraví, nepřeceňuji to
- jsem po přemlouvání (odkládání např. začátku půstu) docela dobrý "vytrvalec", ale nemám disciplínu, chtěl bych po prvních 3 týdnech návratovky začít pravidelné půsty 1x v týdnu, tentokrát si věřím, že to dodržím
- byl to můj pravděpodobně poslední dlouhý půst; původně jsem tvrdil, že další až za 2 roky nejdříve, ale změnil jsem rozhodnutí
- jedním z důvodů bylo, že s půsty jsem začal někdy v historii (9 - 10 let zpět, nevím), to byly kratší mezi 7. - 14. dnů, tím se dobře léčí např. alergie a začátkem letošního roku jsem si všiml, jak pomalu a zdlouhavě už po posledním regeneruju ve srovnání se začátky
; takže jsem využil toho pravidelného jídla od návratovky, přes vánoce a v novém roce, zdálo se mi, že mám docela zásoby
- nicméně už ani při předchozích jsem se tolik nečistil...
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
40 dnů:
- půstuju vždycky s klystýrem, první 2 dny jsem si ani nevšiml, že jsem začal (jsem se snad tady ještě dohadoval s Cephem), od 3. dne klystýr, ale moc jsem to nepřeháněl, pak na konci alespoň 1x za 3 nebo 4 dny, déle jsem myslím nebyl; držím se doporučení některých léčitelů, že po šestém dni bez průplachu se škodliviny vrací do těla zpět a že se otravuje vlastním odpadem. Ovšem názory se na to různí.
-Jestli byla nějaká první krize, tak možná 2 hod., kdy jsem měl pocit, že mám těžké nohy, ale nezapsal jsem si to, takže nevim, kdy a pak už nic nebylo. Druhá nebyla rovněž, případně jsem si ji spletl s následky týdne tropických veder.
Hlava mě nebolela nikdy, na jazyku bylo trochu bílo, ale nebylo co škrábat, nic ze mne neteklo, moč byla tmavší jenom ke konci (bude proč), ze střev absolutně nic jiného než hnědá voda nešla. Na druhou stranu ani na konci ze mne nevytekla zcela čistá moč v kvalitě vody nebo čistá voda z klystýru, takže teoreticky to ještě 100% nebylo..
-Asi 12. den mi začalo zalehat v jednom uchu, pak v druhém, nebolelo to, ani s tím nebyly žádné jiné problémy, jenom mi bylo divné, že tentokrát TAK BRZO, ale ono se to tělo tvářilo, že se všeho nějak zbavilo a že se jenom asi bude čekat do konce půstu. Ucha zaléhala až do konce ( tedy celkem 28 dní
) a ještě dneska se to někdy projeví, nepomohlo ani polykání, žvýkání, pití (naopak spouštěč, další spouštěč - vyjít ven), pouze dočasně pomohlo dát hlavu dolů ke kolenům, aby temeno bylo rovnoběžně se zemí a na chvilku to přešlo. Někdy ne, ale co už.
- 24 dnů jsem si dával takové půstovnické cvičení, víc protahování, pak jsem toho musel zanechat a prvních 30 dnů jsem chodil na procházky, i když se později zkracovaly.
- Chuchral jsem si nad termínem, jak jsem všechno letní ochutnal a ještě něco stihnu, když se kolem 20. dne objevila šílená vedra v délce týdne. Druhý den jsem venku nevydýchal vedro, tlakem to nebylo, to poznám hned ráno a málem jsem doma s sebou seknul, musel jem si dát nohy nahoru, spal jsem několik hodin a zůstal 2 dny doma, ale pak jsem byl zase čipernej. Venku jsem se předtím neochlazoval nebo co, ani kapinka potu nic, až potom asi 23. den jsem začal i ve vedru normálně fungovat a měl jsem i pár kapiček potu a bylo vše ok.
- 21. dnů bylo asi pro mě ideální, přiznám se, že ty další 3 týdny byly asi dost dlouhé, každopádně je to jiná liga, než jsem si myslel.
- 28 v poho, ale tento den překvapivý problém, najednou z ničeho nic se mi venku na ulici mezi lidma začalo dělat na zvracení, ale jenom šťávy, tak jsem předstíral, že plivu po kanálech, doma už nic, zapomněl jsem na to. Taky jsem si myslel, že nemůžu v tuto dobu už zvracet. Nikdy v minulosti s mi při půstu samovolně nezvedl žaludek.
- Malá odbočka, spousta lidí při půstech tzv. v mysli vaří nebo jí, já to měl taky, až jsem to musel po 3 týdnech násilím trochu krotit, už jsem si na to připadal starej (půstovnicky), ale pomalu se začalo v nezvykle vysoké míře objevovat co bych jako nechtěl jíst a z čeho je mi špatně. Už jsem nesnesl ani vaření v televizi nebo v novinách, internetu, vyhýbal jsem se obrázkům, takhle jsem nikdy nevyváděl. A kolem 30. dne už jsem začal neadekvátně reagovat i na fyzické rovině; ovšem začalo to pitím.
- 30. den začalo moje tělo odmítat destilovanou vodu (její chuť a její vůni, i když jsou minimální) a nedovolila mi jí ani polknout. Šlo to ven. jediné co procházelo bylo obden solanka (himalájská sůl růžová cca 1/2 lžičky, tak aby změnila chuť vody)..zkoušel jsem kohoutkovou, nešlo to, ...ještě horší. Tak jsem jenom vymyslel tu úplně ledovou a mechanicky zkoušet polykat, psal jsem si to, abych do sebe alespoň dostal 0,75 - 1 l. Začal jsem se bát dehydratace, rty jak struhadla, žaludek schopný vyhazovat vodu, moč tmavší, samozřejmě netrvalo dlouho a dostavilo se pálení žáhy (znak dehydratace - mám ji prakticky už výhradně jenom při půstu).... a venku (i doma) se objevil fenomén zvracení z pachů jídla, začalo to masem, pokračovalo to cibulí, omáčkama na paprice, které zavanuly, ale stačilo i navštívit špatně vyvětranou místnost nebo si na to později doma vzpomenout a źaludek začal pumpovat. Naštěstí to nebylo bolestivé a omlouvám se za nechutnosti, slabší povahy nečtou ....
... a dolovala se slabá žlutozelená vodička (žal.kys), nebyla moc agresivní, takže za 2 - 3 minuty bylo bez problémově po všem, ale bohužel často i po té vypité vodě. Těch posledních 10 dnů byla blinkačka prakticky každý den, i několikrát.. ale nejčastěji to bylo z toho co jsem cítil nebo na co jsem si vzpomněl nebo to co viděl. Odnášely to i raw potraviny, takže to nemá zcela logiku a ne vždy to bylo všechno fuj.
- po blinkačkách a ubývání tekutin mi začaly docházet velmi rychle síly, takže to bylo možná na hození ručníku do ringu, jenže.. když mi je blbě od žaludku a k jídlu jsem měl prakticky celých 10 dnů spíš odpor než cokoliv jiného (mimo rajčat a melounu se mi zhnusilo snad všechno
), nic mě nebolelo a neměl jsem křeče, jenom jsem se těšil, až mi to skončí, nebudu pořád cítit tu půstovnickou pachuť, jaká byla na konci a bude mi zase hej... tak jsem pokračoval. A ono se to nezměnilo, jenom už byl problém se pohybovat mezi lidma, smradama a tak., taky už jsem začal doma polehávat, tedy žádné procházky - další energie v čudu a poslední týden jsem zůstal doma uplně.
- 34. jsem začal s ledovou vodou pít vyšumělé minerálky, Bílinská kyselka mi pomáhala až do konce moc a vypil jsem na konec do konce půstu celkem 2 lahve a ještě jsem občas přidal i sůl do ledové vody, vždycky mi bylo líp; těšil jem se na vodu z citronem až bude, vlastně jsem se po skončení vůbec těšil hlavně na pitný režim.
- tentokrát jsem se i koupal celou dobu, dávalo mi to naopak energii
- na vážení jsem tentokrát dost kašlal, tlačilo mě i koupání ve vaně (a ještě tlačí), rodinka se mě pokoušela přemlouvat 36. den ať toho nechám, měli strach (matka mě viděla od půstu poprvé, takže se ji udělalo špatně), nicméně... s blinkáním jsem se jim nepochlubil.... Naposledy jsem byl venku 37. den a pak už ne.
- Psychika po celý den půstu v absolutní pohodě, jenom škoda, že mi k tomu nejdou duch. cvičení a tak, protože půst příliš upevňuje pozornost na tělo( když má tělo problém) a ruší... a od určitý fáze je spíš brzda( myslim v průběhu půstování) než pomocník a navíc už ani na to později nemá žádné páky, aby mohl něco dělat i v této oblasti....ať si půstuguruové vypráví co chcú... možná o tom jindy, nevim ještě
- jinak při dlouhém půstu se může blinkat jak vidno, ale nemůže se kašlat
-------------------------------------------------
Takže mi bylo po skončení půstu jasný, že budu tentokrát jak moucha, vždycky jsem byl po půstu v poho, ale i kdybych jedl a takhle dlouho se válel a blinkal, tak budu nepoužitelný..... no a do toho jsem věděl, že 7. den návratovky, tedy v pondělí odjíždím na dovolenou 2 týdny na chatu, kde si budeme sice sami dělat jídlo, ale i chodit na dlouhé procházky po horách a mně raději byli na tu návratovku doma nakoupit a já jsem sice dělal ramena, že jako půjdu
, ale doufal, že to tak dopadne, protože jsm chtěl bio jablka a bio rajčata a taky kus melouna a broskev a bylo to na mne trochu daleké a dlouhé..
A první den návratovky jsem zjistil, že jídlo je v poho, ale že furt blinkám to pití(naštěstí bez jídla) a že snesu jenom kopřivový čaj a magnezii, ale to není dobré na pitný režim, druhý den návratovky se situace nezměnila, ale zjistil jsem, že jsem tak slabej, že se mi dělá blbě snad i z námahy, třetí den jsem se probudil s nápadem, co budu dělat s pitným režimem, nicméně nevyšel, ale stal se zázrak, vše se k dobrému obrátilo, najednou šlo pít, od té doby se neblinká, sílí se každou hodinu a já už v pátek zvládnul hodinovou procházku, lehké cvičení a jsem v poho
. Jde to neuvěřitelně rychle
.
...... o návratovce, kterou si píšu zase příště u mě ve chlívku, protože je alternativní, tak ať to tu neprasím a pak snad i o tom údajném půstovnickém duchovnu, ale to si asi nechám až po dovče a ještě si to rozmyslim, aby kvůli tomu nebylo zle...
. Všechny předchozí půsty byly relativně snadné. /th_2327-sorciere-tux.jpg)
, tak nevěš hlavu!
A to som chcela pokračovať ďalej podľa kalendára. Navyše na mňa niečo lezie. Bolí ma hlava, zuby ucho a neviem prestať jesť. Zlá zlá kombinácia. Dúfam že sa to skoro zastaví.
), nevím, jestli ji sem mám hodit, protože je opravdu alternativní, vyhovuje mi dokonale, ale první den není vita, je vege, další dny už vita jsou, i když jsem měl tentokrát chuť pokračovat v těch surovinách trochu déle, rovnaly mi žaludek... No návratovka po půstu bude hotová tak za 4 dny, to už bude na téměř komplet vita, pak až klíčení luštěnin a obilnin nechám až za 3 týdny od půstu. Uvidím, teď jedu pryč, tak až se vrátím, možná to hodim ještě sem.
Žeby? No nemohla som sa tváriť, že netrpím. keď vám bolo tak naprd