Kosmické zemědělství - hydroponie, aquaponie, aeroponie, permakultura

[PavelM]

Trik s květináčem bez misky je krásně jednoduchý. Ty misku si vytvoříme tak, že od hrany květináče máme povrch půdy o jednu pětinu výšky květináče níže. Tedy vlastně květináč nenaplníme do plna, ale misku vytvoříme v něm místo dole tak nahoře. Tím zaléváme takzvaně náplavou.
Tedy máme li misku, zaléváme podmokem, máme li květináč nedoplněný hlínou, zaléváme náplavkou.

Podmok

Vůbec nejstarší umělý způsob zálivky. Zalévalo se tak tisíce let před a v některých zemích se bude tak zalévat dalších tisíce let. Je to vůbec nejefektivnější způsob zálivky. A také vůbec nejšetrnější k půdě a rostlinám. Viděl jam jak se to dělá na vlastní oči, není to jednoduché to celé postavit tak aby to fungovalo. Musí se s tím počítat již v návrhu záhonů nebo políček a zohlednit všechny okolnosti jako je sklon pole, množství vody její kvalita atd atd.. Dala by se o tom napsat kniha a tyto schopnosti tuto věc provozovat se dědí z otce na syna..

Náplava

Druhý nejstarší známý způsob zálivky. Není moc přátelský k rostlinám ani půdě, ale funguje.

Všeobecně zálivka v květináči : Je potřeba zalít nebo podlít květinu rychle aby bylo jasně vidět jak cucá. Pak počkat a misku pod květináčem nebo misku vytvořenou hlínu v květináči doplnit podruhé až je jasné, že kytka má dost vody. Bylo tu zmíněno, že voda proteče kolem stěn květináče! To je moc špatně! Kytka byla přeschlá, voda protéká dírama v květináči nebo nesaje vodu nahoru. Takovou ztvrdlou a spečenou hlínu je třeba vyměnit. Všiměte si jak krásně saje nově zasazená kytka v čerstvém substrátu přinesená ze zahradnictví! O tom to je!!

To PetrK
Zaleju nejdřív málo a pak hodně na podruhé aby se to vsáklo. Výborně!! Tohle je umění starých zahradníků, kteří před přicházejícím deštěm pokropili rychle zahradu hadicí. Tohle naruší suchou krustu a další voda se pak vsaje. Voda tak nesteče po povrchu suché půdy do kanál, ale vsaje se do záhonů.

KEI
Jo měření je spousta druhů, od levných odporových měřičů až po moderní drahé keramické které reagují na podtlak v půdě. Ale nic z toho nemůže nahradit jednoduchý princip zálivky přes misku pod nebo nad květinou.

[PavelM]

Lenuška

Zlejvání záhonů nebo trávníku je prekérka. Než se to člověk naučí je dobrý si po zálivce odkopnout profil půdy. Voda se při zálivce má správně dostat až ke kořenům. Drtivá většina lidí poleje hadící jen povrch půdy a myslí si že je zalito. Když jim ale odkopnete profil, koukají na to jako zjara, že mokrý je jen centimetr půdy ale ke kořenum to má do hloubky ještě 15 centimetrů:)

[PetrK]

Tohle je umění starých zahradníků, kteří před přicházejícím deštěm pokropili rychle zahradu hadicí. Tohle naruší suchou krustu a další voda se pak vsaje. Voda tak nesteče po povrchu suché půdy do kanál, ale vsaje se do záhonů.

A po dešti následovalo okopání záhonu.

[PavelM]

Tohle je umění starých zahradníků, kteří před přicházejícím deštěm pokropili rychle zahradu hadicí. Tohle naruší suchou krustu a další voda se pak vsaje. Voda tak nesteče po povrchu suché půdy do kanál, ale vsaje se do záhonů.

A po dešti následovalo okopání záhonu.

Naprosto přesně a správně PetrK Máš to starý umění nastudovaný:) Všechna čest smekám klobouk:)
Přesně tak! Zkuste si vytahnout plevel i z kořenama ze suchý půdy. Pravděpodobně ho utrhnete těsně nad půdou. Z mokrý půdy ale velice snadno a jedním prstíčkem vytáhnete plevel i celym neporušenym kořenovym systémem:)

Teď už Ti jen Peťo zbejvá nám představit svoje bonsaiky .) heh

[Kei]

Kyprost půdy + zálivka z vrchu.... V květináči moc žížal nebude, takže udusání a spečení hlíny je u zálivky zvrchu téměř jistota, ne?
Jak to dělají bonsajisti, aby z toho neměli udusanou hroudu? Mini hrabičky a rýček? )

[Kei]

A když se zadaří, máš tam nejen mech ale i houbičky. Tedy strom, pod ním mech a z něj rostou houby. Celý ekosystém v jednom květináči.

Houbičkatou jsem ještě neviděla, to jsem si musela najít.... rozkošné


http://bonsai4me.com/AdvTech/ATBirchpro ... 0page2.htm

Ikdyž pořád teda nevím, jak se na takové zacházení tváři samotné stromky bonsaií... je tu nějaký tiskový mluvčí za bonsaie?

[PavelM]

Ikdyž pořád teda nevím, jak se na takové zacházení tváři samotné stromky bonsaií... je tu nějaký tiskový mluvčí za bonsaie?

Třeba se vylíhne z PetraK Heh.)
Ale sranda největší je, že je můžeš udělat naprosto ze všeho co Tě napadne:)
Představ si mít maxistrom Baobab jako bonsaiku to musi bejt umeni
heh

[Kei]

Umění jo... ale nebavilo by mě kolem stromku každý den skákat A celé dny přemýšlet, kterou větvičku šmiknout a kterou ne )

[PavelM]

stačilo dát do googlu a je vidět že jsme přišel s nápadem pozde hehe:)
baobab bonsai

[Lenuška]

Tohle je umění starých zahradníků, kteří před přicházejícím deštěm pokropili rychle zahradu hadicí. Tohle naruší suchou krustu a další voda se pak vsaje. Voda tak nesteče po povrchu suché půdy do kanál, ale vsaje se do záhonů.

A po dešti následovalo okopání záhonu.

Když nepršelo moc, (to už se musí odhadnout) tak po deštíku ještě zalévám, aby se napršená voda zatlačila hloub, a po proschnutí cca 1cm okopat na přerušení odpařování povrchovými kapilárami, jak píšeš.

[cepheus]

stačilo dát do googlu a je vidět že jsme přišel s nápadem pozde hehe:)
baobab bonsai

Krasa paradni, no comment )

[PetrK]

Přesně tak! Zkuste si vytahnout plevel i z kořenama ze suchý půdy. Pravděpodobně ho utrhnete těsně nad půdou. Z mokrý půdy ale velice snadno a jedním prstíčkem vytáhnete plevel i celym neporušenym kořenovym systémem:)

Okopání má ve skutečnosti dva důvody. Jednak odstranění plevelu a za druhý přerušení vzlínání vody k povrchu. Až příjde sucho, narušený povrch země uschne a voda pod zemí zůstane zachována.

Kyprost půdy + zálivka z vrchu.... V květináči moc žížal nebude, takže udusání a spečení hlíny je u zálivky zvrchu téměř jistota, ne?
Jak to dělají bonsajisti, aby z toho neměli udusanou hroudu? Mini hrabičky a rýček? )

V květináči nesmí být žížaly, to by byl průšvih a jistota zničení země. Žížala v malém prostoru nadělá víc škody než užitku. U bonsají se nic nehrabe ale nechá se povrch zarůst mechem a mech potom chrání zem proti přeschnutí, ale v zásadě není úplně na škodu nechat zeminu v nízký misce trochu zpevnit. Zálivka je jak jsem psal, pokud přeschne tak zalévat na víckrát protože mechu chvíli trvá smáčení, ideálně nejdřív smáčet postřikovačem. A záleží co je to za strom, borovici klidně můžete nechat přeschnout ale s břízou to jde jen jednou a máte po ní.

Houbičkatou jsem ještě neviděla, to jsem si musela najít.... rozkošné

Obrázek
http://bonsai4me.com/AdvTech/ATBirchpro ... 0page2.htm

Ikdyž pořád teda nevím, jak se na takové zacházení tváři samotné stromky bonsaií... je tu nějaký tiskový mluvčí za bonsaie?

Pěkné, že? Základ pěstování bonsají je v tom, že jsou stromy v dobré kondici a růstu. Ovšem růst usměrňujeme zastřihováním a případně odstřižením všech listů uprostřed léta. Tím docílíme dvou letorosů během jednoho roku. V zásadě jde o obdobu okusem zvěří, nemáme zájem na tom aby vrcholový pupen převzal všechen růst a zahubil větve pod sebou. Tedy chráníme spodní větve na úkor vrcholového pupenu. Že se stromkům daří dobře dokazují staletí staré bonsaje z japonska.

Ale sranda největší je, že je můžeš udělat naprosto ze všeho co Tě napadne:)
Představ si mít maxistrom Baobab jako bonsaiku to musi bejt umeni
heh

V zásadě ze všeho co se alespoň trochu větví a výhodou je drobné listí nebo jehličí stromu. U bonsají nejlépe poznáte vlastnosti jednotlivých dřevin, co snesou bez problémů a co ne. Ač stromy můžou vypadat podobně, jsou mezi nimi veliký rozdíly v tom jak reagují na stejný zásah pěstitele. Úspěšný pěstitel bonsají má stromy dobře přečtený.

[PetrK]

Tohle je umění starých zahradníků, kteří před přicházejícím deštěm pokropili rychle zahradu hadicí. Tohle naruší suchou krustu a další voda se pak vsaje. Voda tak nesteče po povrchu suché půdy do kanál, ale vsaje se do záhonů.

A po dešti následovalo okopání záhonu.

Když nepršelo moc, (to už se musí odhadnout) tak po deštíku ještě zalévám, aby se napršená voda zatlačila hloub, a po proschnutí cca 1cm okopat na přerušení odpařování povrchovými kapilárami, jak píšeš.

Přesně tak, Lenuška byla rychlejší.

[PetrK]

Tady je o čem bonsaje jsou a jak je pěstují v japonsku. https://www.nippon.com/en/views/b02317/

[PavelM]

Předpokládám, že bonsajaky jsou vesměs pěstovaný v misce s cílem mít bonsaiku. Tedy vedení rostliny od semínka? Kořeny z přírody už asi do misky nedostanu:)


Jo Baobaby jsou krasný a úžasný, zkoušim je už půl roku a výsledek zatím 6 kusů pouze!!
Problém je v klíčivosti semen který je 1:100 a malá zásoba energie v semínku-kupodivu u tak velkého stromu, to klíčí hůř jak pšenice:) Tedy jsem musel vyrobit jakousi pomyslnou linku, kde mám na petriskách kvanta semínek a lupou je každej den kontroluju. Jakmile vystrčí ocásek, separuju semínko do další petrisky a hned jak vystrčí lístek začínám přidávat substrát. Nejmenší mám centimetrový a největší zatím 10 cm už v květináčku kde už pije podmokem.

[PavelM]

Ještě tu mám dotaz na způspob spojení shora dolu tedy náplavka podmok. Například chci zasadit 5 cm velký salát do květináče, nebo jinou kytku. Mám dvě šance. Květináč je nízkej a malej, bal se dotýká dna, můžu začít hned podmokem. Pokud se dna nedotýká, je lepší 3x zalejt náplavkou a jak to hodí kořeny, pak podmokem. Prostě a jednoduše, vodu ke kytce dostat musíme:)

Dál tu mám dotaz na stoly pro velkopěstění. Samozřejmě a logicky, neideálnější stoly jsou EBB - FLOW. Tedy do stolu který je plný květináčů napumpujeme vodu tak aby hladina dosahovala jen pětiny květináče (jinak rostliny utopíme) a hned můžeme začít vodu vypouštět. To je právě výhoda, že nám voda nezůstává jako v misce, kdy se v létě ohřeje a rostlinu nám uvaří. Navíc při šikovnym zapojení můžeme mít ke stolu jen jeden napouštěcí vstup na dně stolu. Pumpu zapneme a dokud tlačí, jde voda nahoru a jakmile ji vypneme, voda přes ní padá zpět dolů do nádrže.

[PetrK]

Předpokládám, že bonsajaky jsou vesměs pěstovaný v misce s cílem mít bonsaiku. Tedy vedení rostliny od semínka? Kořeny z přírody už asi do misky nedostanu:)


Jo Baobaby jsou krasný a úžasný, zkoušim je už půl roku a výsledek zatím 6 kusů pouze!!
Problém je v klíčivosti semen který je 1:100 a malá zásoba energie v semínku-kupodivu u tak velkého stromu, to klíčí hůř jak pšenice:) Tedy jsem musel vyrobit jakousi pomyslnou linku, kde mám na petriskách kvanta semínek a lupou je každej den kontroluju. Jakmile vystrčí ocásek, separuju semínko do další petrisky a hned jak vystrčí lístek začínám přidávat substrát. Nejmenší mám centimetrový a největší zatím 10 cm už v květináčku kde už pije podmokem.

Dostaneš, je možno od semínka i hotový stromek z přírody - postupně ořezávat kořeny až na velikost misky. Pěstují se tak z okusových zákrsků z přírody.

Co se týče klíčivosti baobabů, bude to asi podobný jako u pediokaktusů. Jedno semínko vyklíčí hned, další za rok, dva, pět nebo dvacet let. Pouštní rostliny to tak často mají aby překlenuly nepříznivý roky. Nevyklíčený nevyhazovat ale zkoušet znovu, některý se chytí.

[PavelM]

Dostaneš, je možno od semínka i hotový stromek z přírody - postupně ořezávat kořeny až na velikost misky. Pěstují se tak z okusových zákrsků z přírody.

Dobrej nápad:) Dík:)

Co se týče klíčivosti baobabů, bude to asi podobný jako u pediokaktusů. Jedno semínko vyklíčí hned, další za rok, dva, pět nebo dvacet let. Pouštní rostliny to tak často mají aby překlenuly nepříznivý roky. Nevyklíčený nevyhazovat ale zkoušet znovu, některý se chytí.

Jeheh:)) Přesně tak to dělám:) I když mi zplesniví, normálně ho umeju v sítku, vyměnim polštářek a jedem dál další kolo:) Dělá se na nich takovej penicilinek:) Viděl jsem nějaký video, kde to zkouší brousil pilníkem na nehty nebo šmirkem. Jinde jsem slyšel že to normálně na chvíli namočí do kyseliny aby napodobili průchod traktem zvířat aby se oslabila slupka U jiných semen ještě funguje lednička jakože jim ukázat že byla zima:) A pak jim udělat jaro:) Ale u tropických si tim asi nepomůžu. Takže je když trochu oplesniví dřu je chvilku silou v sítku pod teplou vodou a časem se uvidí esli si vpzomenou:)

[PavelM]

Kytky máme vyřešeny Mám tu další téma
Tenisový loket
Může půst vyléčit tenisový loket?
1000x opakovaný dotaz a čím dál častěji. Není divu, protože ta nemoc se kdysi jmenovala nemoc písařů. Moc lidí psát kdysi neumělo, proto to nebylo tak rozšířené. Dneska na klávesnici umí psát každej a tato nemoc se neuvěřitelně rychle šíří! A není to jen hlavně klávesnicí, ale spíše myší..
Má s tím tady někdo zkušenost? Jak to léčit?
Upozorňuju, že babské rady nejsou naše babičky tuhle nemoc vůbec neznaly

[PavelM]

Dámy a pánové tohle je síla!! Ať žije dekorace!!
Teď jsem našel chcípající tuji který je v tejto podobě už asi rok! Možná i víc!!
Rostla na boku vysokýho květináče, na sluníčku!! Tak jsem jí dal do misky která mi přišla první do ruky
A mám bonsajku jak vyšitou!! Za 5 minut
Kořeny jsem jí podle rady PetraK doformoval do misky trochu olámal bordel kolem krčku a je z toho krásná rostlinka:))
Chudák kytka copak ji asi tak čeká? Asi bude chtít nějaký krmení

tuje_bonsai_1.jpg (59.21 KiB) Zobrazeno 4063 x

[PetrK]

Ty Wole bonsajka? Si děláš prdel ?
Postupně ořezat kořeny znamená obrýt to rýčem a nechat na původním místě znovu zakořenit. Po roce můžeš začít formovat do misky. Ale že je to tůje, možná to přežije a jsem zvědav na tvojí bonsaj za pár roků.

[PetrK]

Jeheh:)) Přesně tak to dělám:) I když mi zplesniví, normálně ho umeju v sítku, vyměnim polštářek a jedem dál další kolo:) Dělá se na nich takovej penicilinek:) Viděl jsem nějaký video, kde to zkouší brousil pilníkem na nehty nebo šmirkem. Jinde jsem slyšel že to normálně na chvíli namočí do kyseliny aby napodobili průchod traktem zvířat aby se oslabila slupka U jiných semen ještě funguje lednička jakože jim ukázat že byla zima:) A pak jim udělat jaro:) Ale u tropických si tim asi nepomůžu. Takže je když trochu oplesniví dřu je chvilku silou v sítku pod teplou vodou a časem se uvidí esli si vpzomenou:)

To je přesně ono. Ještě se to různě nařezává žiletkou v místě klíčku.

[PavelM]

Ty Wole bonsajka? Si děláš prdel ?
Postupně ořezat kořeny znamená obrýt to rýčem a nechat na původním místě znovu zakořenit. Po roce můžeš začít formovat do misky. Ale že je to tůje, možná to přežije a jsem zvědav na tvojí bonsaj za pár roků.

No tos ještě neviděl jak se kořen ořeže za 5 minut? Heheh:) Zejtra ji zaleju hydroponickou šťávou a bude mi salutovat větvema:)
To sme dav co sou zvědaví Mě stačí vědět za pár týdnů:)

[PavelM]

Tak du kolem propagátoru a koukám koukám, copak je to tam zelenýho:) A voni to krásný očka!! Tak jsem se tomu podíval pod sukýnku a kouzlo a krása!! Všecko co jsme tam nacpal, má krásný kořínky!! Zádnej kořenovej stimulátor, žádný prášky, jen destilka:) !!!!
Jpo tak tohle by teda šlo:) Super věcička!!

propag_1.jpg (41.48 KiB) Zobrazeno 4037 x

propag_2.jpg (41.45 KiB) Zobrazeno 4037 x

[PavelM]

Baobabová školka:) je to jako těžba zlata:) Lupínek po lupínku:)

baobab_1.jpg (24.17 KiB) Zobrazeno 3994 x

[PetrK]

Pěkný baobaby. Pěstování pouštních rostlin ze semen je vždy zkouška trpělivosti.

[PavelM]

Jo vo tom to je Máš pravdu a hlavně je to potřeba mít pořád na očích a hned vedle po ruce sprej s vodou. Mam to na poličce pod monitorem takže přímo na očích. Dál dělám pokusy se světlama. Dělá to řádky podle lamp:) Tak jsem pod tim protahoval sondu luxmetru a vono jo! Přímo pod trubicí to vyskočí na 5K ale mezi dvěma trubicema jen 10 cm od sebe! to spadne na 4K. Ono bu to chtělo nějak tvarovaný stínidlo něco jako harmonika??

[PetrK]

Nebo dej světlo výš, vyšší bedny a lesklý stěny beden s rostlinama.

[PavelM]

Sem to z bedny vymontoval a podkládám to sadbovačema:)
Už sem 10 cm výška oproti 30 cm.............
Další kolo začalo sem zvědav:))
Jestli tohle zafunguje postavim první deset metrů dlouhej regál:)))))))))) Heheh
To je výzkum jak prase:))

svetla_1.jpg (43.49 KiB) Zobrazeno 3764 x

[cepheus]

Jeeeeeeje, svítič )))

[PavelM]

Jak je vidět je to základ dlouhýho regálu
ale nejdřív to musí 100procent fungovat i bez clonění alobalem jak doporučuje PetrK
ta clona to nakonec jen zlepší a posílí
nerad bych něco opravoval na desetimetrovym 4 patrovym regále:)

[PavelM]

Long legs dlouhý nohy
Tohle udělá světlo kolem 3000 lumení Všechna listová zelenina je na to náchylná
Rostlina se často vůbec nevpzamatuje, špatně prosperuje a nedá se vytahnout bez poškození ze sadbovače.
Teď mám 5000 lumení a zdá se, že rostlinky se rozhodoujou právě někde kolem 3000 lumenů zda se potahnou za světlem nebo jim to stačí a zůstanou u země..

long_legs_1.jpg (43.01 KiB) Zobrazeno 3717 x

[PavelM]

Máme novou sekačku na trávu Místo benzínu žere rovnou trávu ) A pije jen vodu:)) A dává rovnou permakulturní hnojivo:)
Jen se děsim okamžiku až zjistí, že ty saláty na trubkách jsou taky dobrý ) Jehehehe:)))))))

isara_3.jpg (55.81 KiB) Zobrazeno 3712 x

[PavelM]

isara_4.jpg (88.81 KiB) Zobrazeno 3712 x

[Kei]

isara_4.jpg

Ten je Boží!

Navíc super eko dopravní prostředek... ještě nějakého tažného a máš i traktor ) teda spíš povoz/čtyřkolku

[PavelM]

Jo je krásná a úžasná už jsme se do sebe zamilovali hehe:)
Je celkem dobře zaježděná ale občas si postaví hlavu že někam nepude. Ještě ji musíme naučit podej pac, lehni sedni a zařehtej
Jinak na netu lze běžně najít že kobylka je základem permakulturního hospdářství na hlínoponii. Přesně jak KEI říkáš, všechno všude odveze, zorá pole, sám se napase, poskytuje cenný hnůj. Nicméně u nás je jen pro krásu, zábavu a sport:) Je to krásný zvířátko, koníky mam rád odmala, vyrostl jsem mezi nima:) Traktory ještě tehdy nebyly, všechno obsloužily koně - v klidu a v pohodě:) největší sranda byla, když se potkalo spřežení kobylek a hřebců:) To vozkové měli plný ruce práce a každá cesta byla ouzká k vyhnutí.))

[cepheus]

Zdar - otazka na Petu, jak Petre vycistim povrchovou korozi na malych sucastkach se 100% jistotou pred tepelnym poniklovanim uvarenim v roztoku ?
(aby mi zase casem rez nevylezla z pod niklu) ?
Nejaka kyselina, pak neutralizovat zasadou ?:)
Dikes, mlady chemiku ))

[PavelM]

Nebudu se Peťovi plést do chemie ale odpovim Ti co nám na učňáku vtloukali do hlavy :
Nejlepší odstraňovač koroze je pán na pískovně:) Heheh:) Dones to opískovat a máš jistotu

[cepheus]

To neee, to je lehoucky plisek, to by odfouknul, nicmene pockat ! ) .. mam doma malou piskovacku, jeste nevyzkousenou i kompresor s hadici, sezenu velejemny pisek a zkusim:)
Jeeeee - ty brdo, mam jeste zasoby brusiva vsech zrnitosti z dob brouseni astro-zrcadel, to by mohlo jit do velejemna !

Pajo, dik za tip:))) (nikomu to nerikej, ale jsou to stare kolejnice na TT vlacky vnukovi, co jsem stahl z pudy a zrestauruji:)
Dneska je za tu srandu darda penez jako krava, tak improvizuji - Niklik - lazen je za 129,- Kc, vyhybky je od 300,- Kc / ks, kupuj vsecko nove, ze:)) ..

Heh - poznamka - nam rikali "Nejlip naplit do (2) teplych" (dlani) a odrhnout kartacem, to mas recht, mechanika to je jistota:))

[PavelM]

nicmene pockat !

co blbneš? pískujou se milimetrový plíšky a účka.))
Jdi do železářství nebo paírnictví a kup drátěnej odpadkovej kancelářskej koš
do toho to nasyp a pískuj pak s tim zaklep a zas pískuj:)
jednoduchjýýý

už jsi viděl někdy opískovanou plochu co byla předtím zkorodovaná?
tak ta je samá prohluběň a dírka.
to znamená, že rez vyžírá prohlubně a dírky do kovu!!
a proč asi? Protože rez žere tam kde kov je nejslabší
A proč je místy nejslabší?
Protože je odlitej na Zemi v gravitaci. ) A dál už asi jako hvězdář víš ne?:)

[PetrK]

Zdar - otazka na Petu, jak Petre vycistim povrchovou korozi na malych sucastkach se 100% jistotou pred tepelnym poniklovanim uvarenim v roztoku ?
(aby mi zase casem rez nevylezla z pod niklu) ?
Nejaka kyselina, pak neutralizovat zasadou ?:)
Dikes, mlady chemiku ))

Myslíš chemický poniklování. Potom žádná chemie ale mechanicky jak píše Pavel. Nebo můžeš napřed odrezit chemicky kyselinou ale nakonec obrousit nebo opískovat na čistý kov.

[PavelM]

Myslíš chemický poniklování. Potom žádná chemie ale mechanicky jak píše Pavel. Nebo můžeš napřed odrezit chemicky kyselinou ale nakonec obrousit nebo opískovat na čistý kov.

Jen doplním - protože rez vytváří pukliny, trhliny, puklice... a tam se odrezovač nedostane ale písek ano, ten ty puklice rozbije, pak tam máš sice prohlubeň ale bez rzi!!! A to je základ, že ta rez už se nikdy neobjeví.. Zkus něco opískovat a pak to stříkat barvou !! To je jedna báseň jak ta barva na tom ulpívá!'!

[PetrK]

Rez vždy vyleze zpod niklu v případě porušení jeho vrstvy. To platí pro všechna pokovení ušlechtilejším kovem než je základní, s výjimkou žárovýho pokovení jako třeba pocínování.
Před pokovením je nutný docílit zcela čistýho povrchu kovu a to nejde chemicky. Než to umyješ a usušíš tak chytí mikroskopickou vrstvu rzi a v případě odrezovače je zas povrch nafofátovaný.
Galvanický pokovení mi drželo dobře na broušeným povrchu ale nikdy ne na čištěným chemicky.

[PavelM]

Galvanický pokovení mi drželo dobře na broušeným povrchu ale nikdy ne na čištěným chemicky.

A to ještě jen na povrchu broušeným v brázdách!! Nikoliv cik cag !! Tedy když brousíš podklad, musíš brousit jen v rovných čarách... Jako když předtim po tom jela rovinná fréza... Vznikne pole s brázdama:)

[PetrK]

Galvanický pokovení mi drželo dobře na broušeným povrchu ale nikdy ne na čištěným chemicky.

A to ještě jen na povrchu broušeným v brázdách!! Nikoliv cik cag !! Tedy když brousíš podklad, musíš brousit jen v rovných čarách... Jako když předtim po tom jela rovinná fréza... Vznikne pole s brázdama:)

Zajímavý, ano byl tak broušený.

[PavelM]

Zajímavý, ano byl tak broušený.

Musí to tak být . jakýkoliv příčný směr znamená převalení materiálu přes materiál a tím pádem vytvoření kapsy a základu pro korozi!!
Je potřeba si uvědomit, že na Zemi nelze odlít homogenní hmotu!! Tohle je stará známá věc v kosmonautice ale i třeba v materiálech používaných ve formuli 1... Každý odlitek bude sediment!! Jediné místo, kde lze odlít homogenní hmotu je oběžná dráha - tedy ve stavu bez tíže. Proto se do toho výzkumu investujou miliardy dolarů:) Na Zemi nepomůže lití v centrifůze, vibracema, nebo pod tlakem. Tíže se stále projeví a nemůže konkurovat lití v astrálu... Samozřejmě a logicky, homogenně odlitý materiál také zcela jinak-řádově jinak odolává korozi..

[cepheus]

Zkus něco opískovat a pak to stříkat barvou !! To je jedna báseň jak ta barva na tom ulpívá!'!

Tak to vim, samoze, to uz dlouho znam - zn. ideal pod barvu:))
Kluci dik za info - to s tou homogenitou tak jsem nikdy do detailu neuvazoval, ale je to logicke Pavle:)
Vyzivne nakopnuti k imaginaci, dikes, samoze sedimentace, centrfugy jen stlaci, ale neresi homogenitu:)

"Cistim" takto podobne vjety smazici olej co mi kdo da na dalsi "zpracovani" v dieselu ve smesi jakozto "BIO" naftu" - necham jej 1/2 roku nekde lezet v koute a je zase jako sklo:)
Jemne castice hranolku z oleje uz chyti prvni filtr za nadrzi, jen za mnou asi budou obcas ty hranolky citit )))

[Ladič]

Jen jedna věcná k vašim čistícím orgiím...
Cephee, to je elektrický vláček? Jestli jo, tak nemůžeš lakovat koleje ne?
A za další. Nezapomeň co čistíš. Koleje ne? Ty musí být hladké. Ne žádné krátery po rzi byť opískované. vláček by drncal, skákal, jiskřilo by to, možná i vykolejoval. Všechno po cestě el. proudu by se ničilo.
ps: Také mechanický odpor by byl větší. Kdo ví jak by si vláček poradil s více vagony.

[PetrK]

Koleje vláčkům pěkně obrousit a lapovat. Pánové, časem vám pošlu fotku z leštění nerezu. Už to mám zmáknutý ve třech krocích do zrcadla.

[cepheus]

Na tom taky cosi je co pisete chlapci, rikas to dobre Ladic, asi by to nadmerne jiskrilo, je videt, ze si tu a ve strehu, hehehe )
Ackoli mam brusivo jemnosti par mikronu,to uz skoro lesti sklo - resp. je to semifinale pred lestenim růžem:)
Co je růž : http://jakub.serych.cz/book/export/html/9

Takze mechanicky - koupit tu brusnou pěnu original na koleje a odrhnout, odmastit a az pak niklovat Petre ?:)
Uz asi vim co presne potrebuju - jeeeee, tady jsou magori co to schvalne reziveji (imituji rez barvou!), normalne uz z toho hobby zesileli ))) ..
Kolegove pry jim rikaji "pocitaci nytu", hahaha )))
http://www.happymodel.cz/clanek/moderni ... ?locale=cs

Neeeeee, sifon, dva .. moje koleje budou nove koleje, nove koleje a zase nove koleje - a smytec:)))
https://www.itvlaky.cz/udrzba-vozidel-a ... och-60140/