No ani neuklep. Tak pro úplnost jak jsme to dělali ve výrobě... Skleníková výroba, salát na zemi v záhonech. Měření teploty vzduchu, žádná kontrola listu. Jak šla teplota přes 28°C, tak otevřít ventilačky, za slunce přes poledne spustit rolety a co chvíli zamlžit aby listy ostávaly vlhké a teplotu vzduchu držet pomocí cirkulace vzduchu díky otevřeným ventilačkám + rolety + mlžení cca do těch 35°C. Vlhkému listu to nevadí, ochlazuje se a je podstatně chladnější než okolní vzduch. Kořen je v zemi, nikoliv na stole a taktéž je díky tomu v chladnějším prostředí než je okolní vzduch.
No výýýborně:)) V noci jsem nastudoval nějaký dokumentu z university v Ilinoisu kde páč Korejců dostalo grant na studium těchto věcí. A tam je taktéž
jasně daná kritická teplota 28 grádů:)
Konkluze1?
Jak je hranice nula, tedy bod mrazu a při teplotě -0,5 stupně začíná destrukce výřivového pletiva listu, tak se zdá, že kritickou teplotou listu je 28 stupňů!!! Lze tedy říci, že při teplotě 28,5 stupně po několik hodin již máme na problém dobře zaděláno:) Místo k umrznutí dojde u uvaření rostliny.
On tam zřejmě je problém i v tom, že list salátu je vlastně voda, takže se to bude chovat v žilkách jako v trubkách a teplota dále poroste jako v těch mých polyetylenových. Takže žilka praskne, voda vyteče a list uschne
A sme doma ne? .)
Konkluze 2?
Pakliže chceme udržet rostliny při životě, máme dvě šance - automatické stmívání žaluziemi, které nám zajistí teplotu max 28, tady zakrytí na minimálně nutnou dobu a neohrozí rychlost růstu rostlin. A nebo pevnou máju, která zajistí stín přes poledne, ale bude rostlinám stínit celý den..
Zakrývat a odkrývat ručně 7000 metrů 4rečních jaksi nelze:)
Jestli tu neobjevujem ameriku, hehe. 
ty taky čudlík 
teda ne myho aby nedoslo k mylce
