Fórum VitRawian.eu

Fiona píše:Co udelam v pralese, bude-li mi doprano? Sezeru vsechno co najdu? Bez kouska citu? I to je mozne. Buh vi.

Renáta píše:Pestujete niekto kustovnicu...

Oriana píše:Muchovník olšolistý jsem zasadila před 2 lety. Je to zatím malý stromek, ale již plodí. Plody jsou dobré, trochu moučné. Doporučuji před koupí dohledat si, jaké jsou druhy muchovníků a které je vhodné pěstovat pro plody. Koupila jsem ho v běžném zahradnictví.

Oriana píše:Muchovník olšolistý jsem zasadila před 2 lety. Je to zatím malý stromek, ale již plodí. Plody jsou dobré, trochu moučné.

Samira píše:

Oriana píše:Muchovník olšolistý jsem zasadila před 2 lety. Je to zatím malý stromek, ale již plodí. Plody jsou dobré, trochu moučné.

Asi ako to chuti? Dalo by sa to odstavit?

culka píše:Ono sa to je ked maju asi 10-15cm. Take cerstve rovno v zahrade. Minuly rok som ich mala asi 10 hniezd a veru boli chvile, ked nebolo do coho zakusnut. A ked sa este dcera prida, no mozno to este rozsirim.

awa píše:

culka píše:Ono sa to je ked maju asi 10-15cm. Take cerstve rovno v zahrade. Minuly rok som ich mala asi 10 hniezd a veru boli chvile, ked nebolo do coho zakusnut. A ked sa este dcera prida, no mozno to este rozsirim.

Makovicová pole jsou půvabná. Záleží na tom, co tam kdo hledá.

zuzis píše:Slyšela jsem o přídavných látkách, který to v kompostu urychlý, ale předpokládám, že je to chemie, tak jsem se po tom ani moc nepídila.

"Ztráta biodiverzity mezi všemi těmito procesy pokročila vůbec nejdál za bezpečné hranice. Tak daleko, že to ani nebylo možné v plné míře vyznačit do obrázku, protože k tomu není dost velký.

Znázorněná ztráta biodiverzity se týká zániku druhů, jenž probíhá tempem, které je 100 – 1000 krát rychlejší, než původní přirozené tempo zániku druhů. Jeden z faktorů, které přispívají k zániku druhů, je destrukce jejich vnitřní genetické rozmanitosti. Ta je totiž základem jejich schopnosti přizpůsobit se změně a přežít. Snižování vnitrodruhové (genetické) rozmanitosti zemědělských plodin je potom obrovskou hrozbou pro zemědělství, neboť omezuje jeho schopnost zajišťovat lidem potravu v podmínkách rychle se měnící planety.

Z několikaset tisíc rostlinných druhů je přibližně 30 000 jedlých. Z toho přibližně 7000 rostlin bylo pěstováno nebo sbíráno lidmi jako potrava. Nicméně pouze 30 rostlinných druhů krmí svět, neboť zajišťuje lidem 95% kalorií. (Zdroj: FAO: ) Uchování těchto jedlých rostlinných druhů je pro lidstvo prioritou. Je proto zcela klíčové, aby vnitřní genetická rozmanitosti těchto plodin byla co největší. Převažující trend jde dnes ovšem proti této potřebě, neboť dochází k destrukci genetické diverzity pěstovaných druhů rostlin. Ta se v zemědělství projevuje dvěma způsoby. Genetickou erozí a genetickou zranitelností.

Genetická eroze

Genetická eroze znamená, že nenávratně mizí geny, jejich kombinace nebo celé odrůdy. Ztrácí se genetická rozmanitost uvnitř jednotlivých druhů kulturních plodin.

Genetická rozmanitost je rozptýlena v genech uložených v semínkách a rostlinách roztroušených po celém světě. Když bychom shromáždili veškerá existující semínka a veškeré rostliny nějakého druhu zemědělské plodiny, například všechna semínka a rostliny fazolu obecného, měli bychom před sebou veškeré existující geny a jejich kombinace, které tvoří daný druh. Měli bychom před sebou genofond daného druhu. Byla by to obrovská rozmanitost.

Abychom se v této rozmanitosti lépe vyznali, byl zaveden pojem odrůda. Odrůda je definována jako soubor rostlin, které se vyznačují určitými sdílenými znaky vyplývajícími z jejich genetické výbavy. Tento soubor rostlin by měl být nejméně jedním svým znakem odlišitelný od jiných odrůd (jiných takových souborů).

Odrůdu si lze představit jako určitý vzorek rozmanitosti. Jako jedinečný a nezaměnitelný drahokam, který je součástí pokladnice genofondu daného druhu. Každý takový drahokam přispívá ke kráse a bohatství druhu. Jakmile zanikne, je to pro daný druh nevratná a nenahraditelná ztráta. Jeho rozmanitost byla zredukována. Cosi důležitého mu chybí.

Zkuste si třeba představit, že někde na vesnici na jižní Moravě žije babička, která tam pěstuje a semenaří odrůdu tyčkových fazolí s nádhernými modrozelenými semeny. Dělá z nich vynikající fazolovou polévku podle osvědčeného rodinného receptu. Odrůda už nikde jinde neexistuje, protože nikdo jiný ji nepěstuje. Nikdy nebyla zaregistrována ve Státní odrůdové knize. Ani v genové bance ji nemají, protože nikdo z tamních badatelů babičku nezná. Tato odrůda v sobě má geny nebo jejich kombinace, které nejsou obsaženy v žádné jiné odrůdě tyčkových fazolí na celém širém světě! Přežití této jedinečné a nenahraditelné odrůdy je závislé na jednom jediném člověku.

Jednoho dne babička zemře. Semínka, která babička odložila na poličku do sklenice jako osivo na příští rok, budou žít ještě dalších několik let, než ztratí klíčivost. Pokud se jich během té doby někdo neujme, pokud je někdo nevyseje a neobnoví, odrůda zahyne. A rostlinný druh fazolu obecného bude jednou provždy ochuzen o část své rozmanitosti.

V takových případech říkáme, že došlo ke genetické erozi. Došlo ke ztrátě genů nebo jejich kombinací, které už nikde jinde neexistují.

Většina zemí uvádí jako hlavní příčinu genetické eroze zemědělských plodin nahrazování původních krajových odrůd moderními výkonnějšími odrůdami. Ke genetické erozi zde dochází ze dvou důvodů:

Zaprvé proto, že ne všechny geny a jejich kombinace, které jsou přítomny v geneticky rozmanitých krajových odrůdách, jsou obsaženy v moderních odrůdách, které je nahradí.

Zadruhé proto, že při zavádění moderních komerčních odrůd do tradičních zemědělských systémů obvykle dochází ke snížení celkového počtu pěstovaných odrůd.

Jeden příklad z Ameriky. Z mnoha stovek odrůd, které v USA nabízely dobové katalogy v roce 1903, se v roce 1983 našel ve státní genové bance jen nepatrný zlomek. Zbytek zmizel. Z téměř 300 odrůd řepy se jich dochovalo 17. Z bezmála 500 odrůd salátů zůstalo pouhých 36 a z 544 odrůd zelí zbylo 28. Tyto ztráty odrůd zachycuje tento obrázek:

Tak velké ztráty odrůd pravděpodobně indikují pokles genetické diverzity a tedy i genetickou erozi.

Je třeba říci, že i když se dnes ve vyspělém světě původní krajové odrůdy téměř vůbec nepěstují, protože byly dávno nahrazeny, přesto zde stále dochází genetické erozi. Ta se netýká ani tak původních krajových odrůd, ale starých odrůd, které z nich byly vyšlechtěny a jsou dnes nahrazovány novými často hybridními odrůdami.

Například v USA a Kanadě v letech 1984 – 1987 zaniklo 54 z 230 zásilkových semenářských firem. Většinou šlo o menší firmy, které byly bohatým zdrojem jedinečných odrůd. Důsledkem je, že 943 nehybridních odrůd, které tyto firmy produkovaly a prodávaly, jsou nyní komerčně nedostupné. (Zdroj: Suzanne Ashworth, Seed to Seed, str. 14). Tyto odrůdy pravděpodobně obsahovaly geny, které v sobě původně měly krajové odrůdy, z nichž byly odvozeny." Chcete se dozvědět více? Čtěte tyto stránky: http://www.potravinovezahrady.cz/krize- ... -ji-resit/

"Nakrmení světa nebo krmení korporací? Z londýnské konference o hladu vyloučili malorolníky pomocí vstupenky za £695" http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=na ... 2014020070

rudo píše:pred asi 5 rokmi som jedol velmi chutne stavnate biele broskyne, urcitee velmi preslachtena odroda, tak velmi mi to vtedy chutilo ze som asi 20 kostok zasadil do zeme.

asi 12 z toho vyklicilo a zacalo rast

piostune som to presadzal rozsadzal do vacsich a vacsich kvetinacom prenasal to kade tade podla toho ci bol dazd aalebo chranil pred slnkom v najhorsom lete atd atd a niektore zostali zasadene na zeleninovej hriadke.

kazdy stromcek vyrastol trochu inak a niektore stale este nezarodili a niektore uz tohto roku maju obrovske mnozstvo broskyn

kazdy stromcek ma ale uplne broskyne inak vyzeraju ina fraba ina velkost a niektore ani nevyzeraju ako ovocie je to skor ako specena tvrda guma, niektore maju male broskyne aa niektoe velke.

ani jeden stromcek nema take broskyne ako boli tie co som to z nich posadil, proste stromceky neboli stepene a tak to rastlo bez genetickeho dozoru na divoku a kazdy strom sa geneticky pohol inym smerom

dalo by sa povedat ze z 1 odrody som nechtiac vyrobil 12 odrod odlisncyh, takze vidm to ako elmi reverzibilny proces treba en prestat stepit slachit a manipulovat a priroda si pojde svojim smerom

ani jeden stromcek nema sladke ovocie vsetky su takmer uplne bezcukrove a meju velmi vyrazne chute naprikilad trpko-kysle

takze taketo dive ovocie sa da v pohode jest aj na bezfruktozovom alebo bezcukrovom rezime.

a to bola len 1 generacia, co keby som zasadil kostky z tychto atd atd ?

dgm píše:
Zajimave, tohle me taky moc bavi, sazet z pecek a chodit to rok co rok pozorovat.

"V tabulce /viz. stránka v odkaze/ je uvedena klíčivost (uvedenou v procentech) při dané teplotě. Číslo v závorce udává, kolik dnů je třeba k dosažení dané klíčivosti. Docela užitečná pomůcka.
Tip: Teplota potřebná k probuzení semínka z dormance (spánku) a nastartování klíčení je vyšší, než teplota potřebná pro následný vegetativní růst rostliny. Pro předpěstování sazeniček teplomilných rostlin je proto nejdůležitější zajistit pro vyklíčení dostatek tepla. Klidně na úkor světla. Po vzejití semínek můžete rostlinky přestěhovat na chladnější místo s dostatkem světla. Třeba k oknu nebo na verandu." http://www.potravinovezahrady.cz/tri-pr ... e-seminek/