Co jim v půdě chybí, že mi toho tolik hnije /platí i pro mnohé kupované plody z marketů! - vůbec nevydrží - je to jen naleštěná přefouknutá oslazená voda - jen aby to vypadalo - povrchně prodejné - chuť na prt a výživnost raděj pomlčím/?
"Neřekl bych, že je to paradox. Podle mě některá činnost zásadním způsobem (většinou negativně) ovlivňuje množství a složení mikrobů v krajině a narušuje rovnováhu ve prospěch agresivnějších druhů (těch parazitických).
Zdravý strom je pokryt tenkou vrstvou bakterií, hub, prvoků,..., které fungují jako fyzická beriéra proti patogenům; ve zdravém stromu žijí endofytní houby, které pro strom vyrábí toxické látky (např. různá antibiotika), kterými se strom může bránit. Chemické postřiky a umělá hnojiva tyto organismy ničí jak na listech, tak v půdě (v půdě taky orba, rytí, nedostatečná výživa) a otevírají tak cestu pro patogeny.
Pak je tu ještě jedna možnost. Že monilie tu byla i v dřívějších letech, jenže ji lidé tolik neřešili. Když na velkém stromě v deštivém létě polovina plodů shnila, nevadilo to, i tak jich na jídlo dost zbylo a oč bylo méně na krmení, to nahradili řepou, ta v tomto počasí naopak narostla.
Dnes je situace jiná. Stromy se sázejí tak, aby se sklidily ze země, ponechává se jim jen pár větví, aby korunky byly vzdušné, osluněné. Krátce po odkvětu se provede brutální probírka, aby byly plody jak z Alberta. Je potřeba je důsledně stříkat, protože to, co jsme probírkou ponechali už nesmí zčervivět. Když vzdor této péči přiletí hmyz, který chce něco sát, kousat a pár desítek z ponechaných plodů začne hnít, je to tragédie.
--
Co mi v půdě chybí, že mi toho tolik hnije?
Mne několik let po sobě hnědla a hnila rajčata a vyřešila to hořká sůl.
Neřikám, že je to ten samý případ, ale kromě ostatních vlivů i toto může hrát roli.
--
Stačí přečíst si nějaké knihy z historie a dozvíte se, jaká mimo ovocnářské oblasti byla už na Vánoce třeba jablíčka opatrovaná vzácnost. Více se zpracovával, sušilo, rozvářelo, ukládalo se jen pěkné ovoce. Lidi taky měli míň času se strachovat jestli jim půl úrody "dost nepodstatných jablek" sežrala hniloba. Přednější byly jiné polní kultury. Když jsme s tátou zakládali v 70. letech zahradu na místě, kde okolo nebyly žádné ovocné stromy, neměli jsme na jabloních pár let žádnou strupovitost. Asi ve školce, odkud stromky byly, proti ní ošetřovali, na stromcích jsme si jí nepřinesli. Až když v místě přibyly další zahrady, postupně přišla a zůstala. Jsou choroby a škůdci, kteří historicky v některých oblastech nebyli, přišli až s novinkami z jiných států či světadílů. Menší možnosti pohybu, relativně větší vzdálenosti zmenšovaly riziko přenesení patogenních organizmů do nepostižených lokalit. I péče byla jiná. U polních sadů se říkalo, že ořezaným stromem by měl proskočit hospodář s ošatkou na zádech. Obyčejně to byly VK, u nás tak 12 metrů řádky, 5-6 m v řádku. Častá byla třeba ta Strýmka, Hvězdnatá reneta a Boskop a též Jonathan. Lahůdky typu Mc Intosh, Spartan, nebo Čistecké se moc neviděly, nebyla u nich jistota kvalitního ovoce. Jiné odrůdy se pěstovaly tam, kde více řádilo padlí, jiné kde byla strupovitost. Teď to všechno splývá. Je tepleji, proto si myslím, že je na postupu ta monilióza. Dříve jí prostě bylo méně a nebylo to sírou v ovzduší. Taky aleje okolo silnic stárnou, nepečuje se o ně, ovoce se nesklízí jako dříve. Kdo neměl zahradu, "koupil" si stromy u cesty a obral je do mrtě. U nás rostly v okolí třešně, jabloně, švestky - všechny stromy měly na podzim (třešně v létě) majitele. Dneska zůstává ovoce na stromech, zejména v letech, kdy je za padák půl koruny. To se nevyplatí setřásat a sbírat ani majitelům starých mercedesů. "
http://www.zahrada.cz/forum/choroby/co- ... 20odr%F9dy
ps.: Nebrat jako doporučení ke komerčním (odosobněným-odcizeným průmyslem vy-robeným) postřikům a podobně!
PPS: Málo známé odrůdy - jabloně a ne vždy byly a jsou uváděny odpovídající informace (např. co z čeho vzešlo atd.):
http://www.sadarstvi.cz/malo-zname-odrudy/
Prostříhat, pokosit trávník, nic víc.
y dum a zahradu. Jak to dopadne uvidime. Rostliny prvni linie me snad zachrani.
