ZAHRADNIČENÍ - co pěstujete, co jste zaseli?

Katarína · Příspěvek od **Katarína** » čtv úno 19, 2009 17:07

Fiona píše:Co udelam v pralese, bude-li mi doprano? Sezeru vsechno co najdu? Bez kouska citu? I to je mozne. Buh vi.

Fio, aky je rozdiel medzi tym, ci zjes nieco z obchodu alebo priamo tam, kde to rastie? To druhe je podla mna lepsie.

veri · Příspěvek od **veri** » sob dub 11, 2009 0:58

Kdy sadit? Teď nebo až okolo třech zmrzlých? Mám v plánu jahody, rajčata, asi okurky, papriky, možná hrášek a taky se pokusit o třešeň.

tristazmista · Příspěvek od **tristazmista** » sob dub 11, 2009 6:54

Ja zasadil 3 druhy melounu(vodni, sappo a cukrovy), ale mam je zatim doma ve skatulce. Rostou jako z vody, za chvilku je budu muset picnout ven. Taky ale nevim kdy, aby me neumrzly

Pak mam v plane zasadit rajcata, naky ty salaty a hodne hrasku :p

Oriana · Příspěvek od **Oriana** » sob dub 11, 2009 7:08

Hrášek je možné již zasít ven, rajčata, melouny, papriky se vysazují až po zmrzlých - cca po 15. květnu.
Pod foliovou boudičkou už mám saláty, kedlubny a ředkvičky.

buc11 · Příspěvek od **buc11** » ned dub 12, 2009 21:04

mám zaseto už pár arů, včera ovšem zapoměl otevřít foliák a tak pár desítek sazenic scíplo, ale tak 50 rajčat a paprik ještě zbylo, ale salát už je ke konzumaci a mám tak sto sazenic salátiku v různých fázích vývoje

Jirka N · Příspěvek od **Jirka N** » stř kvě 27, 2009 20:11

nevíte někdo o online pěstovacím kalendáři ?

edit: zatím jsem našel jen dostupnost české zeleniny
http://www.zelinarska-unie.cz/Portals/0 ... leniny.doc

něco je tady, ale žádná sláva. Tabulka by byla lepší:
http://hobbyzahrada.cz/clanky-zahradni_kalendar.htm

Renáta · Příspěvek od **Renáta** » pát bře 26, 2010 0:15

Pestujete niekto kustovnicu (známejšia asi v sušenej podobe ako goji)? - http://kruh.sk/product_info.php?products_id=237
Rada by som sa dozvedela, aké máte skúsenosti s jej pestovaním.
Tiež by ma zaujímalo, aké máte, ak ho pestujete, skúsenosti s muchovníkom - http://kruh.sk/product_info.php?products_id=212 Chcela by som nimi obohatiť našu záhradu.

Samira · Příspěvek od **Samira** » pát bře 26, 2010 9:40

Renáta píše:Pestujete niekto kustovnicu...

Velmi Ti nepomozem. Zasadila som asi 6 semiacok kustovnice, krasne vyklicili (v takych zhlukoch stebielok), ale nasledne mi vsetky chcipli, mozno nedostatkom svetla. Zasadila som si teraz druhe, mam ich na balkone, tak uvidim. Budem rada, ked sa niekto pripoji do diskusie s praktickymi skusenostami.
Muchovnik nepoznam

Oriana · Příspěvek od **Oriana** » pát bře 26, 2010 10:46

Muchovník olšolistý jsem zasadila před 2 lety. Je to zatím malý stromek, ale již plodí. Plody jsou dobré, trochu moučné. Doporučuji před koupí dohledat si, jaké jsou druhy muchovníků a které je vhodné pěstovat pro plody. Koupila jsem ho v běžném zahradnictví.

Renáta · Příspěvek od **Renáta** » pát bře 26, 2010 10:48

Ja si asi skočím kúpiť do toho kruhu už sadeničky. Ten muchovník sa mi páči.

Renáta · Příspěvek od **Renáta** » pát bře 26, 2010 10:50

Oriana píše:Muchovník olšolistý jsem zasadila před 2 lety. Je to zatím malý stromek, ale již plodí. Plody jsou dobré, trochu moučné. Doporučuji před koupí dohledat si, jaké jsou druhy muchovníků a které je vhodné pěstovat pro plody. Koupila jsem ho v běžném zahradnictví.

Tento, ktorý som našla, volajú Amelanchierova čučoriedka. Tak som zvedavá, či sa to bude aj podobať čučoriedkam chuťou.

Samira · Příspěvek od **Samira** » pát bře 26, 2010 13:45

Oriana píše:Muchovník olšolistý jsem zasadila před 2 lety. Je to zatím malý stromek, ale již plodí. Plody jsou dobré, trochu moučné.

Asi ako to chuti? Dalo by sa to odstavit?

Sitar · Příspěvek od **Sitar** » pát bře 26, 2010 14:39

Samira píše:
Oriana píše:Muchovník olšolistý jsem zasadila před 2 lety. Je to zatím malý stromek, ale již plodí. Plody jsou dobré, trochu moučné.
Asi ako to chuti? Dalo by sa to odstavit?

Něco mezi rybízem a borůvkou. Určitě dalo.

culka · Příspěvek od **culka** » pát bře 26, 2010 18:16

Aky muchovnik, vsak to su saskatoony. Tiez jeden z dovodov, preco sme opustili mesto. Minule leto som to tu obchadzala cele, lebo kamarati hovorili, ze oni maju tieto stromky vsade, ale najvacsiu urodu zazili prvy rok, kym dom stavali (to bolo pred 18 rokmi). Nakoniec som nasla jeden rovno pod nosom, skoro som sa dolamala, kym som ho obrala. On je uz na pozemku nasej Betty a povodny majitel nasho domu vsetok bordel zo stromov a krikov vyhadzal k nej. Tak som sa na tych haluzach smykala a vo zvislej polohe drzala tusim ocami.

Stavit, jest cerstve, mrazit a dokonca aj zavarat sa to da.

Renáta · Příspěvek od **Renáta** » pát bře 26, 2010 19:34

Culka, tak teda kupujem a sadíííím

Jirka N · Příspěvek od **Jirka N** » pát bře 26, 2010 20:30

v ceskem kruhu [http://www.zahradnictvikruh.cz] prestali kustovnici prodavat nebot pry u nas neplodi.To psal i nekdo na pestitelskem foru. Trochu zvlastni je, ze prodavaji plody. Mym ze seminka vypestovanym se na balkonu darilo dobre, ale jak jsem je vysadil ven tak taky zahynuly. Mame i par kupovnanych sazenic a zatim se jim moc nedari [nerostou]. Ale budu to zkouset dal.

culka · Příspěvek od **culka** » stř bře 31, 2010 5:14

Takto dopadol moj muchovnik, s krycim nazvom saskatoon.

: P860778.JPG (118.62 KiB) Zobrazeno 32176 x

V noci nas prisiel pozriet moose a takto ho zrychtoval. Idem kopat jamy, lebo v Parkland county sa nesmie strielat a uz ma nik nepresvedci , ze ten slon je najlepsi v mrazaku. Srna to nebola, lebo by nedociahla.

culka · Příspěvek od **culka** » stř dub 21, 2010 5:12

Otazka do plena. Moja babka vzdy mala na zahrade mak, myslite, ze ho uz mozem vysiat alebo treba pockat az do posledneho mraziveho dna?

A este jedna nenazrana. Bude mi stacit 15 korenov cukiny ak nikomu nedam?

Oriana · Příspěvek od **Oriana** » stř dub 21, 2010 6:36

Pokud vím, má se mák sít brzy, není tedy třeba čekat po zmrzlých.
Domnívám se že 15 cuket je dost. Záleží i na tom, co s nimi děláš - odšťavňuješ ?

Samira · Příspěvek od **Samira** » stř dub 21, 2010 7:35

Culka, nikdy som mak nesiala, ale zrovna minuly rok som som pocula dve veci:
1. kolegyna v zime krmila vtaciky (aj makom) a pod oknom jej vyrastlo nadherne makove pole - cize "vysiala" mak v zime a darilo sa mu (videla som to, vyzeralo to ako narocky husto vysiate. Krasa!)
2. podla akejsi ludovej mudrosti sa ma mak siat na Stedry den, aby bol plny semiacok.
Myslim, ze mak mozes smelo vysiat.
Cukety - dobre zarodenych 15 korenov by som pojest rozhodne nevladala a ani nasa rozvetvena rodina. Bude to stacit

culka · Příspěvek od **culka** » stř dub 21, 2010 17:21

Ono sa to je ked maju asi 10-15cm. Take cerstve rovno v zahrade. Minuly rok som ich mala asi 10 hniezd a veru boli chvile, ked nebolo do coho zakusnut. A ked sa este dcera prida, no mozno to este rozsirim.

awa · Příspěvek od **awa** » stř dub 21, 2010 18:56

culka píše:Ono sa to je ked maju asi 10-15cm. Take cerstve rovno v zahrade. Minuly rok som ich mala asi 10 hniezd a veru boli chvile, ked nebolo do coho zakusnut. A ked sa este dcera prida, no mozno to este rozsirim.

Makovicová pole jsou půvabná.

Záleží na tom, co tam kdo hledá.

Samira · Příspěvek od **Samira** » čtv dub 22, 2010 7:23

awa píše:
culka píše:Ono sa to je ked maju asi 10-15cm. Take cerstve rovno v zahrade. Minuly rok som ich mala asi 10 hniezd a veru boli chvile, ked nebolo do coho zakusnut. A ked sa este dcera prida, no mozno to este rozsirim.
Makovicová pole jsou půvabná. Záleží na tom, co tam kdo hledá.

Toto je mily prispevok

Culka o cuketach, Awa o makoviciach

culka · Příspěvek od **culka** » čtv dub 22, 2010 17:30

a cele je to pravda.

Alebo, ked moja mama za nami letela prvy krat, ona slovensky, cesky, madarsky a rusky, letuska anglicky, nemecky, francuzsky a spanielsky a nakoniec aj tak doletela v poriadku a aj najest jej dali, aj vinka trosku.

zuzis · Příspěvek od **zuzis** » úte říj 15, 2013 10:11

Máte nějaký typ na hnojení půdy? Běžně používám vlastní popel z listí ořechů, který zaryji. Zkoušela jsem i skladovat v sudu odpad z odšťavňovavčů, vysypat a zarýt, ale hůře se to skladuje, tvoří se tam pak plíseň, což asi pro půdu není vhodné. Ale jako pokus jsem to vyzkoušela, ale žádný výrazný efekt to nemělo. Popel funguje dobře. Většina lidí u nás hnojí celeritem, což se mi nechce. Klasický kompost je dobrá věc, ale kompost nemám k dispozici každý rok, chvíli to trvá, než se to rozloží, abych ho mohla přidat do půdy. Slyšela jsem o přídavných látkách, který to v kompostu urychlý, ale předpokládám, že je to chemie, tak jsem se po tom ani moc nepídila.

s.arik · Příspěvek od **s.arik** » úte říj 15, 2013 10:17

Mám za sebou teprve první rok a kousek na naší zahradě a kompost nedozrál, takže jsem záhony pohnojila minulý podzim granulovaným kravským hnojem (polovinu doporučené dávky, neb nepěstuji náročné plodiny a půda byla léta odpočatá).
Letošní podzim je kompost stále spíše nepoužitelný, pohnojím zbytekem toho sušeného hnoje a v zimě tam budu sypat popel (pár dní už topíme dřevem), budu se řídit tímto návodem:

Dřevěný popel používáme jako hnojivo pro zahradní plodiny v dávkách 0,5 až 2 kg na 10 m2. Specifická hmotnost je 500 g/l, to znamená, že v desetilitrovém kbelíku je 5 kg popele.

Nižší dávku používáme na půdách bez potřeby vápnění
Vyšší dávky jsou vhodné tam, kde je potřeba vápnit (kyselé půdy).
i
Popel zapravíme do půdy a na jaře ji stačí přihnojit dusíkem. Jediný důležitý prvek, který v popelu chybí, je právě dusík.
Popel v kompostu
Dusík také snadno dodají jakékoli rostlinné materiály, které se kompostují spolu s popelem. Popel je skvělým doplňkem kompostu, a to v dávkách 3 až 5 kg na 1 m3 kompostu. Výsledné hnojivo však nesmíme používat na kyselomilné rostliny!

Kdy je dřevěný popel nežádoucí?
Ke kyselinomilným rostlinám dřevěný popel nepatří, neboť obsahuje hodně vápníku.
http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkov ... ik-fosfor/

Taky jsem zkoušela kopřivovou jíchu, ale nemám úplně vhodnou nádobu a vůbec jsem líná, tak nějak mám pocit, že to musí jít i bez hnojení (zálivkou každý měsíc vegetační sezóny), zatím praktikuji jen podzimní hnojení a na záhonech střídám druhy zeleniny.

s.arik · Příspěvek od **s.arik** » úte říj 15, 2013 10:21

zuzis píše:Slyšela jsem o přídavných látkách, který to v kompostu urychlý, ale předpokládám, že je to chemie, tak jsem se po tom ani moc nepídila.

já znám jen bakteriální urchylovače a ty vypadají ok
http://bakterie-a-enzymy.cz/urychlovac- ... 3godm3IAIw

nechce se mi to ale zkoušet, to raději kompost zakryju plachtou nebo lepenkou, až ukončím podzimní úklid listí a plevele ze záhonků, a dva roky počkám.
na jeho (zamulčovaný) vrchol chci příští rok píchnout dvě tři keříčková rajčata.

s.arik · Příspěvek od **s.arik** » čtv říj 17, 2013 12:30

musím pochválit hořčici, koupila jsem pytlík semínek, že udělám domácí raw hořčici, byla hnusná

tak jsem zbytek sypla na volný záhon jako zelené hnojení, co na podzim zaryju.
kdepak, snězeno, chutná skvěle!
mezitím jsem se dočetla, že se může klíčit, tak jíme do salátů denně hrst nebo dvě mladých rostlinek.
vysela jsem asi 50 g semen v září, za celý chladný měsíc vyrostly do velikosti 5 - 12 cm, krom děložních mají 2-6 trvalých lístků a chutnají asi jako ředkvičky nebo řeřicha, sklízím už kolik dní solidní biomasu...

vzhledem k tomu, že se mi nechce chemicky ani biologicky ani sběrem bojovat se slimáky, úplně rezignuji na vlastní saláty, kedlubny, ředkvičky a podobné.

listoví k denní konzumaci na příští rok:

- už ověřené a osvědčené: libeček, řeřicha, hořčice, špenát (slimáci ho žerou jen trochu), roketa, měsíček, cibule na nať, pažitka, dobromysl.
- zatím neověřené, nevím, jak budou zvládat slimáky a naše půdní podmínky: lichořeřišnice, brukev řepák, šrucha zelná, novozélandský špenát, vodnice a polníček.

doufám, že všechna semena seženu a zaexperimentuji si!

známá ještě doporučuje japonskou zeleninu (mizunu a mizubu), prý vynikající listy, rychle rostoucí, i jen tak do truhlíku, ale mi to nějak není po názvu sympatické jako staré dobré tradiční plodiny...

Lenuška · Příspěvek od **Lenuška** » čtv říj 17, 2013 12:51

Šárko, mizunu znám, zkus ji. Jestli ti chutnají listy hořčice a ředkviček, tak budeš nadšená. Taky jsem ji zkoušela, naházela jen tak halabala do květináčů k rajčatům, a byla moc dobrá. Venku v zemi to bude ještě lepší...

Syrovozrout · Příspěvek od **Syrovozrout** » pát úno 14, 2014 19:39

"Ztráta biodiverzity mezi všemi těmito procesy pokročila vůbec nejdál za bezpečné hranice. Tak daleko, že to ani nebylo možné v plné míře vyznačit do obrázku, protože k tomu není dost velký.

Znázorněná ztráta biodiverzity se týká zániku druhů, jenž probíhá tempem, které je 100 – 1000 krát rychlejší, než původní přirozené tempo zániku druhů. Jeden z faktorů, které přispívají k zániku druhů, je destrukce jejich vnitřní genetické rozmanitosti. Ta je totiž základem jejich schopnosti přizpůsobit se změně a přežít. Snižování vnitrodruhové (genetické) rozmanitosti zemědělských plodin je potom obrovskou hrozbou pro zemědělství, neboť omezuje jeho schopnost zajišťovat lidem potravu v podmínkách rychle se měnící planety.

Z několikaset tisíc rostlinných druhů je přibližně 30 000 jedlých. Z toho přibližně 7000 rostlin bylo pěstováno nebo sbíráno lidmi jako potrava. Nicméně pouze 30 rostlinných druhů krmí svět, neboť zajišťuje lidem 95% kalorií. (Zdroj: FAO: ) Uchování těchto jedlých rostlinných druhů je pro lidstvo prioritou. Je proto zcela klíčové, aby vnitřní genetická rozmanitosti těchto plodin byla co největší. Převažující trend jde dnes ovšem proti této potřebě, neboť dochází k destrukci genetické diverzity pěstovaných druhů rostlin. Ta se v zemědělství projevuje dvěma způsoby. Genetickou erozí a genetickou zranitelností.

Genetická eroze

Genetická eroze znamená, že nenávratně mizí geny, jejich kombinace nebo celé odrůdy. Ztrácí se genetická rozmanitost uvnitř jednotlivých druhů kulturních plodin.

Genetická rozmanitost je rozptýlena v genech uložených v semínkách a rostlinách roztroušených po celém světě. Když bychom shromáždili veškerá existující semínka a veškeré rostliny nějakého druhu zemědělské plodiny, například všechna semínka a rostliny fazolu obecného, měli bychom před sebou veškeré existující geny a jejich kombinace, které tvoří daný druh. Měli bychom před sebou genofond daného druhu. Byla by to obrovská rozmanitost.

Abychom se v této rozmanitosti lépe vyznali, byl zaveden pojem odrůda. Odrůda je definována jako soubor rostlin, které se vyznačují určitými sdílenými znaky vyplývajícími z jejich genetické výbavy. Tento soubor rostlin by měl být nejméně jedním svým znakem odlišitelný od jiných odrůd (jiných takových souborů).

Odrůdu si lze představit jako určitý vzorek rozmanitosti. Jako jedinečný a nezaměnitelný drahokam, který je součástí pokladnice genofondu daného druhu. Každý takový drahokam přispívá ke kráse a bohatství druhu. Jakmile zanikne, je to pro daný druh nevratná a nenahraditelná ztráta. Jeho rozmanitost byla zredukována. Cosi důležitého mu chybí.

Zkuste si třeba představit, že někde na vesnici na jižní Moravě žije babička, která tam pěstuje a semenaří odrůdu tyčkových fazolí s nádhernými modrozelenými semeny. Dělá z nich vynikající fazolovou polévku podle osvědčeného rodinného receptu. Odrůda už nikde jinde neexistuje, protože nikdo jiný ji nepěstuje. Nikdy nebyla zaregistrována ve Státní odrůdové knize. Ani v genové bance ji nemají, protože nikdo z tamních badatelů babičku nezná. Tato odrůda v sobě má geny nebo jejich kombinace, které nejsou obsaženy v žádné jiné odrůdě tyčkových fazolí na celém širém světě! Přežití této jedinečné a nenahraditelné odrůdy je závislé na jednom jediném člověku.

Jednoho dne babička zemře. Semínka, která babička odložila na poličku do sklenice jako osivo na příští rok, budou žít ještě dalších několik let, než ztratí klíčivost. Pokud se jich během té doby někdo neujme, pokud je někdo nevyseje a neobnoví, odrůda zahyne. A rostlinný druh fazolu obecného bude jednou provždy ochuzen o část své rozmanitosti.

V takových případech říkáme, že došlo ke genetické erozi. Došlo ke ztrátě genů nebo jejich kombinací, které už nikde jinde neexistují.

Většina zemí uvádí jako hlavní příčinu genetické eroze zemědělských plodin nahrazování původních krajových odrůd moderními výkonnějšími odrůdami. Ke genetické erozi zde dochází ze dvou důvodů:

Zaprvé proto, že ne všechny geny a jejich kombinace, které jsou přítomny v geneticky rozmanitých krajových odrůdách, jsou obsaženy v moderních odrůdách, které je nahradí.

Zadruhé proto, že při zavádění moderních komerčních odrůd do tradičních zemědělských systémů obvykle dochází ke snížení celkového počtu pěstovaných odrůd.

Jeden příklad z Ameriky. Z mnoha stovek odrůd, které v USA nabízely dobové katalogy v roce 1903, se v roce 1983 našel ve státní genové bance jen nepatrný zlomek. Zbytek zmizel. Z téměř 300 odrůd řepy se jich dochovalo 17. Z bezmála 500 odrůd salátů zůstalo pouhých 36 a z 544 odrůd zelí zbylo 28. Tyto ztráty odrůd zachycuje tento obrázek:

Tak velké ztráty odrůd pravděpodobně indikují pokles genetické diverzity a tedy i genetickou erozi.

Je třeba říci, že i když se dnes ve vyspělém světě původní krajové odrůdy téměř vůbec nepěstují, protože byly dávno nahrazeny, přesto zde stále dochází genetické erozi. Ta se netýká ani tak původních krajových odrůd, ale starých odrůd, které z nich byly vyšlechtěny a jsou dnes nahrazovány novými často hybridními odrůdami.

Například v USA a Kanadě v letech 1984 – 1987 zaniklo 54 z 230 zásilkových semenářských firem. Většinou šlo o menší firmy, které byly bohatým zdrojem jedinečných odrůd. Důsledkem je, že 943 nehybridních odrůd, které tyto firmy produkovaly a prodávaly, jsou nyní komerčně nedostupné. (Zdroj: Suzanne Ashworth, Seed to Seed, str. 14). Tyto odrůdy pravděpodobně obsahovaly geny, které v sobě původně měly krajové odrůdy, z nichž byly odvozeny." Chcete se dozvědět více? Čtěte tyto stránky: http://www.potravinovezahrady.cz/krize- ... -ji-resit/

rudo · Příspěvek od **rudo** » pát úno 14, 2014 23:11

pred asi 5 rokmi som jedol velmi chutne stavnate biele broskyne, urcitee velmi preslachtena odroda, tak velmi mi to vtedy chutilo ze som asi 20 kostok zasadil do zeme.

asi 12 z toho vyklicilo a zacalo rast

piostune som to presadzal rozsadzal do vacsich a vacsich kvetinacom prenasal to kade tade podla toho ci bol dazd aalebo chranil pred slnkom v najhorsom lete atd atd a niektore zostali zasadene na zeleninovej hriadke.

kazdy stromcek vyrastol trochu inak a niektore stale este nezarodili a niektore uz tohto roku maju obrovske mnozstvo broskyn

kazdy stromcek ma ale uplne broskyne inak vyzeraju ina fraba ina velkost a niektore ani nevyzeraju ako ovocie je to skor ako specena tvrda guma, niektore maju male broskyne aa niektoe velke.

ani jeden stromcek nema take broskyne ako boli tie co som to z nich posadil, proste stromceky neboli stepene a tak to rastlo bez genetickeho dozoru na divoku a kazdy strom sa geneticky pohol inym smerom

dalo by sa povedat ze z 1 odrody som nechtiac vyrobil 12 odrod odlisncyh, takze vidm to ako elmi reverzibilny proces treba en prestat stepit slachit a manipulovat a priroda si pojde svojim smerom

ani jeden stromcek nema sladke ovocie vsetky su takmer uplne bezcukrove a meju velmi vyrazne chute naprikilad trpko-kysle

takze taketo dive ovocie sa da v pohode jest aj na bezfruktozovom alebo bezcukrovom rezime.

a to bola len 1 generacia, co keby som zasadil kostky z tychto atd atd ?

cepheus · Příspěvek od **cepheus** » pát úno 14, 2014 23:46

No taaak .. hura davaj patentovat !

Uz jsi mel kysele, ted jeste slane a horke a mas to v kapse, treba se Ti povedou i karbenatky, nebo amarouny, co vis ?

(kazdej trouba vi ze "kytkama" se kade tade sibovat nema, utrpi soky)

Syrovozrout · Příspěvek od **Syrovozrout** » sob úno 15, 2014 13:02

Devastující vliv.
(A nedělat přece všechno jen pro komerci!)

"Nakrmení světa nebo krmení korporací? Z londýnské konference o hladu vyloučili malorolníky pomocí vstupenky za £695" http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=na ... 2014020070

dgm · Příspěvek od **dgm** » sob úno 15, 2014 13:41

rudo píše:pred asi 5 rokmi som jedol velmi chutne stavnate biele broskyne, urcitee velmi preslachtena odroda, tak velmi mi to vtedy chutilo ze som asi 20 kostok zasadil do zeme.

asi 12 z toho vyklicilo a zacalo rast

piostune som to presadzal rozsadzal do vacsich a vacsich kvetinacom prenasal to kade tade podla toho ci bol dazd aalebo chranil pred slnkom v najhorsom lete atd atd a niektore zostali zasadene na zeleninovej hriadke.

kazdy stromcek vyrastol trochu inak a niektore stale este nezarodili a niektore uz tohto roku maju obrovske mnozstvo broskyn

kazdy stromcek ma ale uplne broskyne inak vyzeraju ina fraba ina velkost a niektore ani nevyzeraju ako ovocie je to skor ako specena tvrda guma, niektore maju male broskyne aa niektoe velke.

ani jeden stromcek nema take broskyne ako boli tie co som to z nich posadil, proste stromceky neboli stepene a tak to rastlo bez genetickeho dozoru na divoku a kazdy strom sa geneticky pohol inym smerom

dalo by sa povedat ze z 1 odrody som nechtiac vyrobil 12 odrod odlisncyh, takze vidm to ako elmi reverzibilny proces treba en prestat stepit slachit a manipulovat a priroda si pojde svojim smerom

ani jeden stromcek nema sladke ovocie vsetky su takmer uplne bezcukrove a meju velmi vyrazne chute naprikilad trpko-kysle

takze taketo dive ovocie sa da v pohode jest aj na bezfruktozovom alebo bezcukrovom rezime.

a to bola len 1 generacia, co keby som zasadil kostky z tychto atd atd ?

Zajimave, tohle me taky moc bavi, sazet z pecek a chodit to rok co rok pozorovat.

rudo · Příspěvek od **rudo** » sob úno 15, 2014 22:44

dgm píše:
Zajimave, tohle me taky moc bavi, sazet z pecek a chodit to rok co rok pozorovat.

ceresne mi ale nevysli ziadna a strcim do pody nejake kazdy rok

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » ned úno 16, 2014 7:18

Chtěl jsem dneska dělat doma na zdi takovouhle krásnou vertikální "zahrádku": http://www.thisiscolossal.com/2013/02/u ... a-bottles/

Ale žena mi to zatrhla.

Ale třeba někdo z Vás nemá ženu a tak Vám doma převažuje funkčnost nad estetikou.

Syrovozrout · Příspěvek od **Syrovozrout** » ned úno 16, 2014 12:59

"Ale třeba někdo z Vás nemá ženu a tak Vám doma převažuje funkčnost nad estetikou."

Nejlepší je to skloubit - nedělat něco jen pro pocit krásna samotný, ale prioritně pro rozumný užitek - Případný odpor proti něčemu právě ztupí přidání nějaké té esté

Davide, takže nemáte kousek půdy ani balkon či široké parapety, že by to muselo živořit jen v plastových lahvích a ne třeba v truhlících? (Plastové lahve jsou sice laciné, lehké a snadno děrovatelné - jakožto odpad - ale vyluhují se z nich škodlivá aditiva a mají pár dalších nevýhod.). Ale co třeba poličky s rostlinami? To by neprošlo? Záleží také, co chcete pěstit.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » ned úno 16, 2014 13:21

Právě nemáme ani ten balkón a máme plastová okna do kterých bysme musely koupit držáky na truhlíky a ty jsou zase něco přes litr za kus, děsná darda. Tak jenom něco málo místa na vnitřních parapetech.

Chtěl jsem ředkvičky, špenát, řeřichu, něco salátovýho, všemožné bylinky....

Poličky by asi prošly, viděl jsem i hezké výtvory z palet.....

Jenže tyhle plastovky prostě vypadají dobře a především neskutečně jednoduše.

Syrovozrout · Příspěvek od **Syrovozrout** » ned úno 16, 2014 13:55

No to víc než chápu.)
A co rozšířit parapet třeba přisunutím stolu v podobné výšce nebo tak něco.
Jinak ale co si myslím, že na tyhle rostliny je uvnitř moc teplo (špenát ten určitě chce spíš zimu) a i u někoho suchý vzduch (což obzvlášť listové - salátové - dost nerady a osychají jim čepele listů) - A třeba takové ředkvičky, aby měly bulvičku, tak to je fakt experiment bez záruky:D (Já je kdysi zkoušel v truhlíku na balkoně a ani tam neměly ztlustlou bulvičku, jen vytáhly do květu, ale možná to bylo použitou půdou. (Takže jak s oblibou vyprávim: "Vypěstil jsem ředkvičky bez ředkviček."

) Některým ani nesvědčí zalévání vodovodní vodou (a v malém truhlíku se to projeví).
Řeřicha, bylinky - to by asi šlo. A přemýšlel jsi o předpěstování např. těch stromečků ze semínek přímo doma a vysazení až teprve vzešlých (samozřejmě ne na mráz a postupně "otužené" na přímé slunce, aby se nespálily.)? Nebo mě napadlo i dělat bonsaje z ovocných stromů (Výhoda - jde to pak přenášet:D), jednak je to docela slušné finanční "uložení" času (bonsaje stojí tisíce), protože je to na roky, genů (dělá se to z těch samých odrůd co rostou normálně venku obrovské) - a je to zajímavé samo o sobě a ani ne tak náročné. Stačí se tomu věonovat pár minut týdně.

dvdmchl · Příspěvek od **dvdmchl** » ned úno 16, 2014 14:01

O bonsajích jsem nepřemýšlel. Ale nápad určitě zajimavý.

No na to sázení stromků po venku se asi k sazeničkám přikloním.....protože z toho co jsem zasázel jsem toho zatím moc neviděl vyrůst, ale uvidím tohle jaro, jestli se něco nevytáhlo.

Ale chtěj bych možná jen naklíčit semínka(pecky) a ty pak strčit do půdy.

Syrovozrout · Příspěvek od **Syrovozrout** » čtv bře 13, 2014 14:49

"V tabulce /viz. stránka v odkaze/ je uvedena klíčivost (uvedenou v procentech) při dané teplotě. Číslo v závorce udává, kolik dnů je třeba k dosažení dané klíčivosti. Docela užitečná pomůcka.
Tip: Teplota potřebná k probuzení semínka z dormance (spánku) a nastartování klíčení je vyšší, než teplota potřebná pro následný vegetativní růst rostliny. Pro předpěstování sazeniček teplomilných rostlin je proto nejdůležitější zajistit pro vyklíčení dostatek tepla. Klidně na úkor světla. Po vzejití semínek můžete rostlinky přestěhovat na chladnější místo s dostatkem světla. Třeba k oknu nebo na verandu." http://www.potravinovezahrady.cz/tri-pr ... e-seminek/

s.arik · Příspěvek od **s.arik** » pát bře 21, 2014 15:19

Výsevní dny podle Luny...
http://uloz.to/xpUnfd6N/vysevni-dny-2014-pdf

s.arik · Příspěvek od **s.arik** » úte bře 25, 2014 10:06

Astrologie je dle mého muže pavěda

ale koukám, že tahle paní na to šla vědecky, experimentální výsevy mnoho dní po sobě a vyhodnocení úrody atd., přidávám link na další knihu.
Já to odteď asi zkusím nějakou dobu (sezónu) následovat, protože první dva výsevy se mi už letos "povedly" v údajně nevhodné dny a hle, semínka kdosi sežral a nevyrostla ani jediná rostlinka hrachu, zatímco loni jsme byli v pohodě... Tak další várku semen mám odvčera v půdě a doufám, že červen bude ve znamení každodenního kulatého zeleného slaďoučkého obžerství jako loni >:-)

Výsevní dny podle Marie Thun
http://uloz.to/xpUnfd6N/vysevni-dny-2014-pdf
a
http://uloz.to/xTmzAiqP/maria-thunova-z ... -rytmu-pdf

Jane · Příspěvek od **Jane** » stř dub 09, 2014 10:54

Tak jak zahradničíte? Už vzdávám kupovat zeleninu, je to hnus, tak už mám plná okna kelímků s rajčaty, zelím, v záhonku hrášek, pórek, ředkvičky a řepu. Schválně by mě zajímal váš názor. Necháte rýt vaše partnerky? Můj přítel totiž zahradní práce nesnáší, takže ryju,pleju sama. Mamka mi tvrdí, že to je mužská práce a že by to prostě každopádně měl udělat. Mě to docela baví, i když záda to asi ničí. Jen by mě zajímal váš názor, díky.

s.arik · Příspěvek od **s.arik** » stř dub 09, 2014 11:37

Ryju, protože mě to baví, chlap mi sem tam přenese jen opravdu těžké věci.
Když se ryje pomalu, správnou technikou a třeba jen půl hodiny denně měsíc v kuse, ne se snažit zkultivovat celou zahradu za jeden den, tak to záda rozhodně ničit nemůže. Je to můj koníček a muž ať si mezitím užije dětí

Zeleniny kupujeme denně několik kilo, chutná nám, rozhodně si tolik sami nevypěstujeme. Mám v zemi hromadu druhů listové a kořenové zeleniny, rajčata snad taky budou, ale tak jen na chuť pár kilo na podzim...ovocné keře zaplodí něco na chuť, nemrazíme, nekonzervujeme. Něco vůbec nevzejde, něco sežerou škůdci, loni jsem měla sice jídlo ze zahrady každičký den od jara do sněhu, ale často jen ve formě salátu nebo koření, ne hlavního kalorického jídla.

Syrovozrout · Příspěvek od **Syrovozrout** » stř dub 09, 2014 20:21

Šárko, jaká to jsou ta hlavní kalorická jídla například?

s.arik · Příspěvek od **s.arik** » čtv dub 10, 2014 7:30

V mém případě aktuálně len-mák-slunečnice-kokos, máslo, smetanové jogurty, gouda, pohanka/fazole/cizrna, olivový olej, vejce/ryba.
Prostě takové ty "tuky a bílkoviny".
I v rámci zeleniny jsem dosud nevypěstovala nic sytého, třeba mrkev mi v našem jílu naprosto nešla (letos ale zkouším znovu). Taky zkusím letos brambory, topinambury, více cibule a hrachu a ještě pestřejší spektrum listové zeleniny.

Pokud mi ovšem zahrádka přinese různorodé zelené listí celou sezónu a pak v létě bobuloviny, pak i kdyby se nic "sytého" nepovedlo nebo toho bylo malinko, jsem stejně šťastná za toto "koření života" a koníčka na čerstvém vzduchu a nijak mi nevadí, že většinu kalorií mi stejně nosí muž z Tesca

rudo · Příspěvek od **rudo** » čtv dub 10, 2014 8:07

zacalo obdobie dazdov, je cas sadit zimne veci, zena prave kupila poctivo stiplavu cabajku, nakrajam na sadenicky a rozsadim do hriadok

cepheus · Příspěvek od **cepheus** » čtv dub 10, 2014 12:22

IÁ IÁ IÁ ..

..

Jane · Příspěvek od **Jane** » čtv dub 10, 2014 14:20

Super, tak už druhá žena, která ryje

))), tedy do něčeho jiného, než do muže

Teď jsem měla dlouhý dialog s jedním pánem, který ve Španělsku viděl, jak tam pěstují tu zeleninu na export jen na bambusových tyčích, ale hlínu to nikdy nevidělo, pak do toho narvou chemii a hurá do Čech, takže se mi to moc nechce kupovat. Takže se straaaašně těšim na zeleninu ze zahrady, doufám, že aspoň něco vypěstuji. A ta chuť rajčátek, mňam, mňam, už mi chybí.