TĚHOTENSTVÍ

[cepheus]

Ale uz toho nech prosimtebe cece, se furt hadas, to musi fakticky bavit mit posledni slovo v diskusi a na vsecko recept ..

[Janek]

^^^ premyslim, cim tve prispevky obohacuji diskusi Tehotenstvi... Aha, alespon sis nastudoval a nakopiroval heslo Diskuse z wiki tak dale napadej a prekrikuj

Jako homeworl zjisti, jaka je oouvislost pH zenske pokozky a vzalenosti atomu v pevnych latkach

[Jane]

Mám dotaz, jsem v 8. měsíci těhotenství. Hořčík v tabletách už brát nechci, tak si dělám k snídani od večera máčené mandle. Hořčík se vyplaví do té vody, že? Ale četla jsem, že ta voda se má ráno vylít. Zase dle jiných ty hodnoty jsou v té vodě, tak je dobré to rozmixovat vše, tak fakt nevím. Nerada bych to dělala špatně. Když neberu žádný hořčík, občas mám křeče v noze, což je teda chuťovka.

A druhý dotaz, braly byste Lepicol po dobu celého těhotenství?

Díky

[Syrovozrout]

"Rodička žalovala nemocnici kvůli porodu, prohrála a musí zaplatit 100 000

Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu devětadvacetileté ženy, které se před více než sedmi lety narodil v rychnovské porodnici zdravý chlapec. Rodičce se však nelíbilo, že jí ošetřující lékař provedl chirurgický nástřih hráze, aniž by k tomu dala souhlas. Žena se nedočká ani omluvy, ani požadovaných sta tisíc korun. Naopak musí zaplatit soudní výlohy ve výši 106 tisíc korun.

Už v roce 2008 podala stížnost na postup lékařů k České lékařské komoře, která ji však označila jako nedůvodnou. Před šesti lety proto podala žalobu na ochranu osobnosti, ale tu soud v roce 2012 zamítl. Po odvolání se však začal případ projednávat znovu.

„Předmětem řízení byl zásah do osobnostních práv rodičky, který se týkal úkonů při vedení porodu,“ potvrdila mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové Olga Mičanová.

„Žaloba byla zamítnutá, neboť soud dospěl k závěru, že žalovaný postupoval lege artis, tedy v zájmu dítěte a zdraví rodičky, což bylo potvrzeno i znalci. Neshledal neoprávněnost zásahu do osobnosti žalobkyně,“ dodala mluvčí s tím, že k závěru soud dospěl poté, co vyslechl řadu svědků a soudních znalců.
Ženě prý zákrok uškodil

Podle právní zástupkyně ale žena provedení epiziotomie, tedy chirurgického nástřihu hráze, odmítla. „Lékař zákrok provedl proti její vůli. Dále i během porodu jí personál nemocnice nutil do určitých rutinních postupů vycházejících ze zvyklostí nemocnice, aniž by s tím ona souhlasila. Postup personálu nebyl v souladu s vědeckými poznatky. Ženě a dítěti takový postup neprospíval a spíše škodil,“ míní obhájkyně žalobkyně.

Páteční verdikt krajského soudu si žádná ze stran nepřišla vyslechnout. Až obdrží písemné vyhotovení rozhodnutí, mohou se proti němu odvolat k Vrchnímu soudu v Praze." http://www.novinky.cz/krimi/359660-rodi ... 0-000.html

Kdyby ji jejich "lege artistické" úkony nějak prospěly, tak je asi nežaluje, ne?,) To dá rozum. Ale oni se VYMLOUVAJÍ, že prospívají někomu (Prospívají jen sami sobě oni "odporníci" - Dělají to tak kvůli sobě, ne kvůli jiným!) komu vnutí svou vůli = znásilnění.

[mira]

Velevážná soudní stolice,
je mi líto, že můj operativní čin, jímž bylo lepší zprůchodnění rekta, tzv. zadkotomie, údajně poškozeného porodníka, jenž dle soudu nikoli pouze mého sám dopouštěl se při své práci svévole, vás i jej pohoršilo, ale jednal jsem po zralé úvaze a v zájmu jeho, neboť jsem obeznámen s kvalitou nemocniční stravy, jejímuž neblahému zácpotvornému vlivu byl postižený dlouhodobě vystaven a proto rovněž, v mezích možností precizně provedenému zákroku, který byl předem konzultován s předními speleology a jejich uznalým mlčením schválen, jak jsem se tomu vyrozuměl, pročež nenalézám na sobě viny a do vzniklé štěrbiny mohou mu pošťáci doručit noviny, nyní lépe, než do schránky, která se mnohdy špatně vybírá.
Soudné práci zdar!

[Jindra]

Mám dotaz, jsem v 8. měsíci těhotenství. Hořčík v tabletách už brát nechci, tak si dělám k snídani od večera máčené mandle. Hořčík se vyplaví do té vody, že? Ale četla jsem, že ta voda se má ráno vylít. Zase dle jiných ty hodnoty jsou v té vodě, tak je dobré to rozmixovat vše, tak fakt nevím. Nerada bych to dělala špatně. Když neberu žádný hořčík, občas mám křeče v noze, což je teda chuťovka.
A druhý dotaz, braly byste Lepicol po dobu celého těhotenství?
Díky

dotaz určený děvčatům, vím, no ale dovolím si slůvko, jež samozřejmě klidně ignoruj,
ad hořčík - správně, málo využitelnou anorganiku v tabletách neber; mixoval bych mandle včetně té máčecí vody, už jsem o tom před časem splknul s Jardou
ad Lepicol - dle mého laického, klíďo v těhu brat, čemu by to mohlo vadit, vždyť je to vláknina s probiotikem,
ale stejně se optám - neřešíš Lepicolem nějaký problém, u něhož by bylo lépe vyřešit pravou příčinu a ne něco dohánět tímhle výživovým doplňkem? No, jinak odbornější odpověď by Ti měli dát na tomto kontaktu

[cepheus]

Jindro, chlorid hořečnatý u Jardy uz nefrci ?
Jeden cas to nabizel jakozto suplement .. a ze pry je to ucinnou latkou v predrazenych pilulkach s horcikem:).
Nevim do jake miry je nevyuzitelny jak pises, ale nocni krece v lytkach mi sveho casu zahnal, tak nevim:) .. u me funkcni:).
(narozdil treba od synt. C, ktery me akorat prohanelo na WC a efekt pevnyho zdravi + zazehnani propuknuvsi choroby nikde)

[Syrovozrout]

Největší feťáci - z nemocnického průmyslu - rutinně DROGUJÍ NOVOROZENCE (a TVRDÍ, že to nemůže mít následky - což by museli zkoumat nezávisle a to v průběhu následujících dvaceti třiceti let, což nedělají a ve své před veřejností tajné praxi skryté za odborné termíny a "lékařskou autoritu"...nerušeně pokračují.):

"Lékárnice špatně namíchala lék, málem zemřeli tři novorozenci

Královéhradečtí kriminalisté ukončili vyšetřování závažného případu, který se odehrál na přelomu srpna a září loňského roku na Dětské klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové. Pracovnice nemocniční lékárny nedopatřením namíchala lék, který obsahoval několikanásobně vyšší obsah fenobarbitalu. Medikament dostali tři novorozenci během nemocniční péče.

„Podle vyjádření znalců byly dávky léků tak vysoké, že jen díky včasnému zásahu spočívajícímu ve vysazení léku lékařem dětské kliniky nedošlo ke smrti novorozenců ani k žádnému závažnému následku na jejich zdraví,“ potvrdila mluvčí krajské policie Ivana Ježková a pokračovala.

Policie případ nejprve řešila jako pokus vraždy na více osobách.

„Informaci o vážném podezření, které jsme zpočátku prověřovali pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy na více osobách ukončené ve stadiu pokusu, a to neznámým pachatelem, nám prostřednictvím trestního oznámení zaslal osobně ředitel fakultní nemocnice (Roman Prymula – pozn. red.),“ uvedla Ježková.

Právě ředitel nemocnice Roman Prymula nařídil důkladné prošetření informací, které mu sdělili sami lékaři. Tři děti, staré několik dnů, začaly jevit známky otravy fenobarbitalem.

Znalec zjistil, že lékárnice, která lék míchala, navýšila poměr účinné látky obsažených v léku na dvacetinásobek správného množství.Ivana Ježková, mluvčí krajské policie

„Podezření na špatně připravené léky se ale při prvotní expertize, zadané nemocniční lékárnou a provedené farmaceutickým odborníkem, nepotvrdilo, a vedení nemocnice tedy pojalo vážné podezření, že se někdo pokusil dětem úmyslně ublížit,“ popsala Ježková.
Pochybení bude řešit lékárnická komora

Kriminalisté začali oznámení okamžitě intenzivně prověřovat. Opakovaně vyslechli všechny zúčastněné osoby, které s dětmi přišly do kontaktu, a podrobně prověřovali všechny principy a zásady nemocniční péče. Velmi brzy zjistili, že chod dětské kliniky a nastavený systém péče o novorozence na intermediárním oddělení vylučuje možnost útoku neznámé osoby, a zároveň vyloučili pochybení personálu dětské kliniky. Nařídili tedy opakovanou expertizu podaného léku, kterou tentokrát provedl Státní ústav pro kontrolu léčiv.

U dětí není žádné poškození, všechno je to bez následků.náměstek nemocnice

„Znalec zjistil, že lékárnice, která lék míchala, navýšila poměr účinné látky obsažené v léku na dvacetinásobek správného množství. Naštěstí nedošlo u malých pacientů k žádnému závažnému následku, což zkonstatoval znalec z oboru soudního lékařství, kterého vyšetřovatel přibral, aby posoudil zdravotní stav novorozenců,“ pokračovala v popisu vyšetřování případu mluvčí policie.

Vzhledem k tomu, že nedbalostní jednání, kterého se lékárnice dopustila, nemá následek, nelze ho tedy hodnotit a posoudit jako trestný čin. Z tohoto důvodu policie věc předá České lékárnické komoře k posouzení a případnému kárnému rozhodnutí.
Namíchaný lék se projevoval spavostí

Lékařský náměstek hradecké fakultní nemocnice Zdeněk Tušl ve středu ČTK řekl, že se jedná o naprosto ojedinělý případ. „Nic podobného nepamatuji, šlo o pochybení, které se díky vnitřním kontrolním mechanismům podařilo odhalit,“ řekl Tušl. Podání špatně namíchaného léku se u novorozenců podle něj projevovalo větší spavostí. „U dětí není žádné poškození, všechno je to bez následků,“ řekl Tušl.

Mluvčí České lékárnické komory Aleš Krebs sdělil, že ke konkrétnímu případu nemá žádné bližší informace, a proto se k němu nebude vyjadřovat. „Komora se tím bude zabývat, záleží na posouzení celé věci. Možné rozhodnutí nechci v tuto chvíli předjímat,“ řekl Krebs. Podle disciplinárního řádu může komora v případě zjištění pochybení uložit pokutu nebo podmínečné či pravomocné vyloučení z komory.

Fenobarbital se používá pro léčbu novorozeneckých křečí." http://www.novinky.cz/krimi/360009-leka ... zenci.html

V reportáži vyšlo najevo, že POUZE OBRÁTILA POMĚRY DÁVEK V JINAK BĚŽNÉM DROGOVÁNÍ NOVOROZENCŮ POUŽÍVANÝCH K JEJICH RUTINNÍMU "ZKLIDNĚNÍ" (aby jim tam ležely pěkně jak balíčky housek a nevotravovaly personál brekekem mimo ordinační dobu.), NIKOLI "LÉČEBNĚ" (Jak se asi dá farmakologicky "léčit" to, že je novorozenec umístěn pryč od své matky?).

" Dotaz od: Anna
Publikováno: 24.4.2009
uLékaře.cz

Dobry den, chtela bych se zeptat, jestli je mozne, aby 9mesicni dite, ktere vazi 7kg, bralo denne 45mg fenobarbitalu. Holcicka pobira fenobarbital od narozeni,protoze mela jen jednou novorozenecke krece,ale pak zadne zachvaty nemela. Myslim,ze doslo k pochybeni ze strany lekare,tento lek ji urcite poskozuje.Prosim Vas o radu.Dekuji.
Odpověď odborníka:

Dobrý den, u dětí od 6 týdnů do 1 roku věku je denní dávka fenobarbitalu až 8 mg/kg, což odpovídá i u Vaší dcerky, tj.maximální doporučená dávka nebyla překročena. Zda je nebo není nutné dlouhodobé užívání, zváží lékař na základě klinického stavu a pomocných vyšetření. Zeptejte se proto ošetřujícího lékaře, zda je dále nutné lék podávat a hlavně jaký je další očekávaný vývoj stavu dcerky. Oš.lékař Vám to jistě zodpoví. Pozn.Sama lék určitě nevysazujte, mohlo by dojít k náhlému a výraznému zhoršení stavu včetně rizika status epilepticus, tj.těžkého život ohrožujícího záchvatu křečí s rizikem zástavy dýchání. Vysazování musí řídit oš.lékař. Obecně pokud je diagnostikována epilepsie (vzhledem ke křečím a pokračující léčbě myslím, že asi byla), léčba je vždy dlouhodobá, antiepileptika lze vysadit, až když se záchvaty neobjevují řádově roky. Lze se poradit s lékařem, zda by bylo možné změnit léčbu - zaměnit fenobarbital za jiný lék. Co se týče nežádoucích účinků/užívání f.obecně a poškození dcerky, neléčená epilepsie poškozuje více a může ohrozit na životě (viz výše, status epilepticus) a nežádoucí účinky se nemusí projevit u každého. Pokud však nějaké NÚ pozorujete, určitě o tom informujte oš.lékaře, aby tomu mohl přizpůsobit léčbu/přehodnotit aktuální stav." http://www.ulekare.cz/poradna-lekare/fenobarbital-10212

- Vtipné - to proti čemuž jakože "chrání", vlastně způsobí (např. při náhlém vysazení). To je přímo ukázkové jak ne/funguje nemocnický průmysl a myšlení.

[ovekyska]

funguju homeopatika na nevolnost?
som v 8. tyzdni a furt na vracanie, cely den.
surova zelenina, z tej vraciam, mozem pecivo, vcera mi prestalo byt zle na hodinku po kolaci s tvarohom a marhulami
okusila som maliny, co mi vonali, no skoro som sa poblila
pecene zemiaky s kuracim stehnom celkom ok, no som nestastna, lebo nemozem svoje zeleninove stavy a zelene smoothies

[s.arik]

Soucitim, je to priserne obdobi Dikybohu pomijive, ale jsou to dlouhe mesice, fuj!
Homeopatika jsem nezkousela. Jinak z beznych rad mi nepomahalo nic (zazvor a jine, uz ani moc nepamatuju).
Presne jak pises, po syrove strave ukrutne nevolnosti a zvraceni az 12x denne. Nekdy bez bliti, ale to se pak clovek citil snad i hur, zadna uleva. Taky jsem byla rok nebo dva na vysokem podilu raw a dvakrat v tehotenstvi jsem musela prejit na pecivo. Cim sussi a slanejsi, tim vetsi uleva. Cili nemam zadnou "zdravou" radu...vydrzet! Nejpozdeji po porodu, vetsinou o ctyri mesice driv, nevolnosti pominou, chute se vrati skoro do normalu, da se zase prejit na raw nebo bezlepek nebo lowcarb (ci vsechno dokupy)...

[Syrovozrout]

"Praktické rady a inspirace pro pohodový porod

Tento příspěvek jsem psala jako email Monice (a Michalovi), kterým se má brzy narodit miminko. Michal měl nápad zveřejnit ho i na blogu, že by se postřehy mohli třeba hodit také jiným lidem. Vlastně proč ne? Vše jsou to jen moje zkušenosti, které bych před 4 lety jako prvorodička rozhodně uvítala.

Ahoj Moni,

chtěla jsem Ti ještě napsat několik svých postřehů k porodu. Když jsme zvažovali porod doma, bylo mi jasné, že vše bude hlavně na mne, protože do Brna do porodnice bude cesta trvat vždy alespoň 20 minut. Navíc jakmile by někdo z lékařského personálu zjistil. že jsem chtěla rodit doma, dali by mi to patřičně "sežrat".



Born into Being od Eleny Tonetti

Jedna věc, která mi hodně pomohla, bylo, když jsem si porod přestavila z pohledu toho dítěte, které se rodí. Na prožitkovém semináři jsme si měli sami projít svoje ideální početí i narození. Jak je miminku dobře v děloze, kde má všechno co potřebuje. A pak, když začíná porod, tak ta děloha, která k němu byla dosud přátelská a kde mu bylo dobře, ho najednou začne vypuzovat a tlačit do úzkého průchodu. Miminko vlastně ani neví co ho čeká. Jen je nuceno projít tím úzkým tunelem do neznámého světa. Uvědomila jsem si, že já jako rodící žena tuším co se bude dít a i když je porod náročný, tak vím, že na konci budu držet v náručí své dítě, které jsem nosila v sobě. Miminko musí zvládnout pro něj také velmi náročný průchod úzkými porodními cestami někam do neznáma, kde neví co ho čeká, co s ním bude. Došlo mi, že pro miminko je ta cesta mnohem těžší než pro mne. A že já jsem jeho průvodkyní touto náročnou cestou.


Velký tlak vs. bolest

Druhá věc, která mne inspirovala jak zvládat porod a kontrakce, bylo když jsem si uvědomila jakou práci vykonávají kontrakce. Že při porodu je potřeba, aby se děložní hrdlo, které celou dobu bylo pevně sevřené a drželo plodové obaly s dítětem na svém místě, uvolnilo a rozevřelo aby jím mohlo dítě projít ven a narodit se. Pevně sevřený sval musí během několika hodin povolit své sevření. K tomu mu pomáhají děložní kontrakce, které svým tlakem uvolňují a otevírají děložní hrdlo. Právě pochopení rozdílu mezi vnímáním tohoto velkého tlaku a vnímáním bolesti dělá porod zvládnutelným nebo příšerně bolestivým.

Vybrala jsem si, že kontrakcím nebudu vzdorovat, ale nechám je co nejvíce pracovat, protože rozumím k čemu jsou potřeba. Každá kontrakce je "jen" velký tlak, který pomáhá děložnímu hrdlu aby se uvolnilo a pustilo miminko dál. Jako velká vlna na moři - buď se zatnu a snažím se vší silou zůstat stát nebo se prostě s každou vlnou uvolněně zhoupnu a pak se nechám zase postavit. Snažila jsem se tedy při kontrakci co nejvíce uvolnit tělo, co nejklidněji dýchat, vydechovat táhlým áááá, uvolnit celou spodní čelist a tím i porodní cesty. Možná se i trochu prozpívat, prostě abych kontrakci co nejméně kladla odpor a nechala ji pracovat.

Ze začátku pro mne kontrakce byly jen krátké zastavení v běžné činnosti. Na chvíli jsem přerušila to, co jsem dělala, co nejvíce se uvolnila, vydechovala áááá. A pak jsem zase mohla pokračovat v tom, co jsem dělala. S postupem času začaly kontrakce nabírat na intenzitě a ááá bylo hlasitější a důraznější, ale věděla jsem, že za chvíli kontrakce skončí a tlak zase na chvíli ustoupí. Cokoliv, co mi pomáhalo uvolnit se tomu tlaku, nechat ho pracovat, bylo v pořádku. Pohupování v bocích, skákání na balonu, teplá voda na záda, tancování, zpívání, bručení...
Nejhorší to bylo asi poslední půl hodiny, kdy už kontrakce chodily moc rychle za sebou po dvou a mezi nimi mi chyběla ta chvíle oddechu. Druhorozený měl pupečník omotaný kolem krčku, proto se porod pomalu a dlouho rozbíhal a pak měl až překvapivě rychlé finále. Pomáhalo mi, když mi můj muž při kontrakci poměrně důrazně masíroval spodní část páteře až na kyčle (asi od pasu jet kousek dolů po páteři, přes zadek ke kyčlím). Uklidňovala mne myšlenka, že když už se zdá ten tlak nezvládnutelný, konec první doby porodní se blíží.


Druhá doba porodní

Pak už se mi prostě chtělo tlačit (fakt jako když potřebuji na velkou), takže jsem hledala vhodně místo a polohu, respektive jsem se co nejrychleji s pomocí muže snažila dostat ke gauči na kolena, rukama jsem se opírala o gauč. Miminko v tu chvíli procházelo porodními cestami. Mohla jsem tomu nechat volný průběh nebo jsem mohla tlačením pomáhat podle toho jak jsem se cítila. Dítě sestupovalo samo, moje poloha mu v tom nebránila a já jsem mu jen mohla tlačením pomoct. Věděla jsem, že za chvíli už bude vše končit.

Největší tlak byl když hlavička procházela přes hráz. V tu chvíli je nejlepší netlačit, nechat hlavičku projít co nejpozvolněji aby hráz měla čas se poddat a neroztrhla se. Podle mne v poloze pánví dolu (dřep, klek, prostě jakákoliv polohy kromě té s nohama nahoru na koze) je velmi velká šance, že hlavička přes hráz projde bez toho aby ji poškodila. Ale ten tlak je opravdu hodně velký, mne to i štípalo a pálilo, ale hráz v podstatě vydržela i když po prvním porodu tam mám dost velkou jizvu z nástřihu a natržení. Bála jsem se hodně co ta jizva udělá, ale roztrhl se jen první steh, který tam byl stejně nějak divně srostlý (prostě ten nástřih z prvního porodu je poranění na celý život). A moje zkušenost je, že natržení se mi hojilo mnohem lépe než nástřih od lékaře.

Jakmile prošla hlavička, tak na další kontrakci nebo dvě prošlo i tělo a Druhorozený byl mezi námi. Původně jsem zvažovali lotosový porod, že bychom pupeční šňůru nepřestřihovali a nechali dítě s placentou spojené. Když jsem ale čekala na placentu a nemohla se kvůli pupeční šňůře narovnat a už mne bolela záda, tak jsem se nakonec rozhodli, že pupeční šňůru přestřihneme. Pěkné bylo, že ji porodní asistentka podvázala vyvařenou obyčejnou prádlovou gumou, což mi pro pozdější manipulaci a přebalovaní přišlo mnohem praktičtější a skladnější než ta plastová spona, kterou podvázali pupečník Prvorozené.

U porodu Druhorozeného jsem neměla žádné vnitřní vyšetření, ani monitor ani jinou proceduru. U prvního porodu mi byl nepříjemný hlavně dvacetiminutový monitor, kdy jsem při kontrakcích nebyla schopná ani sedět na židli (na balonu mi ho nechtěli dovolit, už jen to, že mi ho dělali v sedě, byl velký ústupek). Ani vnitřní vyšetření nebylo nijak příjemné. Pro mne byl (hlavně u druhého) porodu nejdůležitější můj klid, žádné dohadování, žádný stres a pomohla mi i tma, která mne donutila soustředit se jen sama na sebe a na miminko.


Třetí doba porodní

Na placentu jsem čekala poměrně dlouho (z pohledu lékařů až neúměrně dlouho když to srovnám s tím, jaké měli problémy s tím, aby počkali aspoň čtvrt hodiny při porodu Prvorozené). Nakonec pomohlo, když jsem si dřepla, pak vyklouzla hned a bez problémů. Jak dlouho to opravdu trvalo, to nevím, na hodiny jsem neviděla, ale tipuji minimálně 20 minut. Kontrakce už jsem žádné necítila, Druhorozeného jsem měla přiloženého k prsu, žádný jiný podpůrný prostředek k dispozici nebyl. A nenechej si tahat za pupeční šňůru, od lékařského personálu to dost bolí a ničemu to nepomáhá. Moje porodní asistentka jen jednou jemně zkusila, zda placenta náhodou není už v porodních cestách, vůbec jsem to necítila. Pomohl u mne opravdu až ten dřep, nijak výrazně jsem nekrvácela, i změnu polohy jsem v pohodě zvládla. U Prvorozené mi píchali po čtvrt hodině oxytocin a porození placenty bylo mnohem víc nepříjemné než když u druhého porodu jen tak sama vyklouzla.


První přiložení miminka

Prvorozenou mi na první přiložení dali až zabalenou do zavinovačky a to je fakt na nic. Špatně se mi s miminkem manipulovalo, nešlo mi ho pořádně k prsům dostat a tehdy jsem se obávala miminko vybalit, že bych ho pak nezvládla zabalit tak aby to sestry nepoznaly. Teď už bych neváhala, ale tehdy jsem ještě měla ze zdravotnického personálu příliš velký respekt. Navíc jsem čekali hodně dlouho na sestru, která nám měla s prvním přiložením pomoci.
Druhorozeného jsem jen chvilku pomazlila na sobě a hned chtěl k prsíčku. Tedy Prvorozenou mi po narození chvíli půjčili na holé tělo (měla jsem starou noční košili, kterou jsem si upravila tak, že šla rozepnout až k pupíku aby se mi tam novorozeňátko vešlo). Poté si ji vzali na zvážení, změření, vykapání očí a všechny ty dalším procedury co s novorozenci standardně dělají. Vrátili mi ji zabalenou do zavinovačky jako housku. Druhorozený se narodil, já byla nahá, porodní asistentka mi ho pomohla podržet abych se já mohla otočit do sedu, hned jsem ho měla na sobě a za chvíli už jsem ho přikládala k prsu aby byl spokojený a také aby se mi spustil oxytocin přirozený.

Přijde mi hodně důležité, aby při prvním přiložení (stejně i při těch dalších) miminko dostalo do pusinky správně celý dvorec a ne jen bradavku. Když chytne do pusinky jen bradavku, která je dost citlivá a může se lehce poranit. Čím méně se poraní, tím je kojení snadnější.


Šití

U porodu Prvorozené mne nenechali si zvolit polohu, navíc když se mi chtělo tlačit, tak jsem se porodní asistentky nemohla dovolat, trvalo aspoň deset minut než přišla a já v tu chvíli nevěděla co mám dělat, zda tlačit můžu nebo nemůžu. Teď už vím, že jsem tlačit měla, ale takto se porod zasekl, pak už jsem nevěděla jak mám tlačit, navíc mne nutili do polohy, která mi nevyhovovala. Skončila jsem na klasické koze, jedna porodní asistentka mi tlačila na břicho, lékař mne nastřihl hráz a ještě jsem se roztrhla dál. Šití bylo víc, hodně jsem to cílila, navíc jsem byla celá rozbolavělá. U Druhorozeného praskl jen první steh z nástřihu po prvním porodu a nešilo se to, protože se mi kvůli jednomu stehu nechtělo nikam cestovat. Podle kontroly porodní asistentky se to začalo samo zacelovat i bez šití.


Koupání po porodu

Prvorozenou vykoupali a učesali na novorozeneckém, Druhorozeného jsme po porodu jen otřeli plínkou namočenou v teplé vodě (aby ho to nestudilo) aby nebyl od krve a to bylo všechno.


Speciálně pro muže!

Snášení bolesti/tlaku pro partnera rodící ženy - cokoliv, co ženě pomůže zvládat kontrakce a uvolnit se, je povolené. Může klidně nadávat, může si stěžovat jaké to je, jak je to nesnesitelné, hlavní je, že jí to pomáhá vše zvládnout. Já se snažila, abych vždy, když chci aby můj muž něco udělal, abych to řekla jako srozumitelný pokyn (potřebuji to a to, dones plenku, masíruj mi bedra až na kyčle, níž, větším tlakem). Aby věděl kdy něco potřebuji a odlišil to od ostatního, kdy si jen ulevuji. Prostě hlasitý křik a nadávání mi pomáhalo zvládat kontrakce a nevyjadřovalo to nutně moji bolest (nepotřebovala jsem aby s tím můj muž něco dělal nebo aby mne nějak litoval jak trpím, jen jsem si tak sama pomáhala zpracovat situaci). Povzbuzení, že si vede dobře, že to zvládá se hodí vždy


Cesta do porodnice

Ještě mne napadla jedna rada, kterou nám dávala porodní asistentka na kurzu přípravy na porod. Když jedete to porodnice autem, tak po příjezdu se jděte chvíli projít kolem, volně dýchejte a dejte tělu čas aby se porod zase řádně rozjel. Když jdete na prohlídku a tam vám řeknou, že toto ještě porod není nebo že ještě máte počkat, moc to psychice nepřidá. Procházka kolem porodnice může pomoct vše zklidnit a dostat porod do řádného tempa.
Mony, Michale, přejeme vám co nejkouzelnější chvíli kdy se stanete rodinou, kdy poprvé budete držet v ruce své dítě; ať vše proběhne v pořádku, zdravé miminko a kolem jen přátelské lidi.

Napsala: Monika S. " http://www.9pramenu.cz/2013/02/praktick ... odovy.html