Fórum VitRawian.eu

Nějak mě to nenapadlo nikdy sledovat která značka, protože kupuju různě zrovna jak se mi to hodí a ještě se mi nestalo že by mi některé čočky neklíčily. Nezkoušel jsem čočku v papírových pytlíkách, ale jinak různé běžné - obvykle v takových těch igelitových "stojacích" sáčcích (např. takové zelené se samolepkou ale teď si nevzpomínám jak se výrobce jmenuje, nějak na G.. ) - Tesco, Kaufland, Albert, Interspar.

... aha LANGER tuším

Tak to je docela síla, že obyčejné chemicky pěstované luštěniny ze supermarketu jsou živé a bio luštěniny jsou naopak totálně mrtvé (bio pochází z řeckého slova bios což v překladu živý). S bioluštěninami a bioobilovinami tímto končím a jdu podporovat supermarkety. Nechci ani vědět, jak by dopadnul případný chemický rozbor takových "bio" produktů z Číny.Tak to dopadá, když v Česku jsou zemědělci líní pěstovat čočku a vozí se to k nám z té pitomé Číny.

Před lety jsem úspěšně nakličoval kanadskou bio čočku, takovou drobnou
a tmavězelenou i červenou (neloupanou) od countrylife. Byla méně rozbitá,
tak se to před máčením nemuselo tak dlouho přebírat, rozbité by mohly kvasit,
a chutnější než obyčejná velkozrnná, ale drahá, jako je nám naše zdraví
a naši blízcí. Ale narozdíl od zdravíčko a nich až přehnaně, jako nedávno pršelo.

hm, rada bych si vypestovala psenici, ci neco podobnyho, ale zrejme jsem v jinym vlakne?

Ahoj, klíčím občas pohanku nebo cizrnu, ale nějak mi není jasné kolik by měli být naklíčené aby to bylo ideální, docela mě nadýmají hlavně cizrna, ale utloukl bych se po ní

Panda píše:Nějak mě to nenapadlo nikdy sledovat která značka, protože kupuju různě zrovna jak se mi to hodí a ještě se mi nestalo že by mi některé čočky neklíčily. Nezkoušel jsem čočku v papírových pytlíkách, ale jinak různé běžné - obvykle v takových těch igelitových "stojacích" sáčcích (např. takové zelené se samolepkou ale teď si nevzpomínám jak se výrobce jmenuje, nějak na G.. ) - Tesco, Kaufland, Albert, Interspar.

... aha LANGER tuším

Tak jsem koupila v Albertu úplně obyčejnou čočku značky ESSA, ale byla stejně mrtvá jako ta bio. Vypadala stejně jako biočočka a taky stejně schnila, jako ta bio. Vzhledem k tomu, na čočce ESSA je utajen původ, předpokládám, že bude taky z Číny. Mám docela podezření, je to ta stejná čočka, jenom někteří distributoři ji balí do sáčku s nápisem bio a někteří ji prodávají jako obyčejnou. Pando, prosím, vzpomeň si na značku čočky, která Ti klíčí, ať si konečně můžu nějakou naklíčit, mám už dost těch pokusů s namáčením, co končí hnilobou. Živá čočka už je dnes vzácností, přitom ještě před dvěma roky mi skoro každá čočka klíčila.

Panda píše:
... aha LANGER tuším

Lagris?
Je to habrajz, ale na modrém pozadí, zbitém třeba řemenem, by to snad
klíčovat bylo lze. Meteourologové a ropuchy ze správy podnebí to někdy
uhodnou, když se jim zadaří. TV už jsem dlouho okem nezahlédl, tak je
možné, že už se od té doby zlepšili.

Klíčím jakoukoli obyčejnou čočku, třeba ten Lagris je uplně v pohodě. Ještě se nestalo, že by mi nevyklíčila.

Ale třeba mungo raději kupuju Bio, připadá mi že klíčí lépe. A pohanka Bio že lépe chutná, ale to nevím, estli neni jen sugesce, někdy to otestuju, dam naklíčit obé a jestli je rozpoznám

mira píše:Lagris?

Lagris. Jo a dnes už modrozelené pytlíky, ne zelené.

Na klíčení se mi nejlépe osvědčilo na prvním místě fazole mungo.
Dále čočka je výborná (obyčejná, Lagris).
S čím jsem teď v létě měl vážné problémy, prakticky všechno (kromě munga) začalo (přes hojné proplachování) silně zapáchat (hnití, kvasení).
(zkoušel jsem- pšenici, čočku, fazole adzuki)
Pravděpodobně kvůli vysokým teplotám, protože na jaře/zimě mi to nedělalo. Teď se už ale ochladilo, tak zas zkusím čočku a pšenici.
Pšenice je také dobrá, ale jen do dvou dnů- starší jednak nemá dobrou chuť a potom- to chmíří na kořínkách se mi tam pak také tvoří a spíš bych si tipnul, že to bude plíseň. Ale do těch 2 dnů, spíš 1.5 dne (bez máčení) je to OK.

U mne také mungo na prvním místě (dobré a snadno klíčí). Na dalším čočka (snadno klíčí), pak hrách (výborný) a nakonec cizrna (hutná sytící hmota). Od ostatních jsem už upustil. Obzvláště u posledně jmenovaných je velmi důležité (hlavně v teplých dnech) aby byla tenká vrstva, v podstatě vysoká jen 1 kuličku (samozřejmě jen lehce ve vodě, aby mělo semínko vzduch), jinak to začne hnít a zapáchat i přes časté proplachování.

Mám jeden takový začátečnický dotaz nikdy jsem neklíčila a zkouším to poprvé.když naklíčím třeba mungo - jedí se pak jenom ty klíčky, co vyrostou (od lušteniny by tedy bylo nutné je otrhat), nebo jak klíčky, tak ta luštěnina? děkuji moc. B

Jí se vše.

Zajímlao by mě, kolik čočky nebo munga sníte jednorázově? Já dávám klíčit 130 gramů čočky nebo munga v suchém stavu a po naklíčení to sním na posezení!!! Hondě totiž sportuju a potřebuju dostatek živin, přsto by mě zajímalo, jestli to není moc. Nedostávám tak do sebe třeba moc nějakých nestravitelných látek, nebo tak něco? Kolik luštěnin (zváženo v suchém stavu před naklíčením) jíte vy ostatní???

Nevím přesně, kolik jím, ale čím dál tím víc. Naučila jsem se, že když si to dám jen tak samotné, s kořením, můžu toho sníst kopec bez následků, zatím co zamíchané v salátu mě to nadýmá.

Záleží na tom, jestli to dobře trávíš. Pokud ano, tak bych v tom neviděla problém a klidně si namáčej větší množství. Já vždy namáčím tak půl kila. U čočky je super, že se dá jíst i když má zelený výhonky. Dělám to tak, že jakmile vylezou klíčky, šoupnu jí do lednice a pak jí můžu sníst v průběhu celého týdne, jen jí denně proplachuju.

Panda píše:U mne také mungo na prvním místě (dobré a snadno klíčí). Na dalším čočka (snadno klíčí), pak hrách (výborný) a nakonec cizrna (hutná sytící hmota). Od ostatních jsem už upustil. Obzvláště u posledně jmenovaných je velmi důležité (hlavně v teplých dnech) aby byla tenká vrstva, v podstatě vysoká jen 1 kuličku (samozřejmě jen lehce ve vodě, aby mělo semínko vzduch), jinak to začne hnít a zapáchat i přes časté proplachování.

Díky za radu, s tou tenkou vrstvou to bude asi ono. Teď mi to tady hnije, zvláště ten hrášek- ale zjistil jsem, že to dělají hlavně nenaklíčená semena- ty se "rozpadají" a pak to zahnívá, tak by to chtělo asi hned záhy po naklíčení trochu probrat- s tím jsem se nikdy neobtěžoval. Ten hrášek opravdu celkem už dost smrděl tak jsem ho uvařil s nudlemi protože syrové jsem si netroufal ale stejně to bylo cítit. Ovšem z té pšenice (se salátem bylo mnohem lepší jídlo- alespoň energeticky).
Také ještě co k tomu zahnívání přispívá, měl jsem to u okna na jižní straně a pražilo na to slunce ale s tou tenkou vrstvou to bude asi na prvním místě, neboť dříve jsem toho dával tak o polovinu méně a OK

Tak jsem zjistila, že z čočky nejlépe klíčí ta od firmy Lagris. Nemůžu ale pořád sehnat živé mandle. Všechny mandle co jsou běžně v supermarketech jsou z USA a jsou mrotvé (asi ozářené) a rychle hnijí, pokud je namočím do vody. Copoak neexsitují na českém trhu živé neozářené mandle?

existují, koupila jsem je v krámku se zdravou výživou, Bio. Byly velké, chutné a ani nebyly šíleně předražené. ALE - v každém balení bylo pár, které chutnaly hrozně. Mám podezření, že se jim do toho přimíchaly i nějaké hořké mandle. Takže už si je nekupuju, to překvápko jsem neměla moc ráda. Ale třeba budeš mít víc štěstí.

Kometa píše:ALE - v každém balení bylo pár, které chutnaly hrozně.

Nebyly to červivé? Když se mandle namáčí tak ty špatné, nejedlé mandle jsou pak měkké, tím se dobře poznají. ... Ale stejně dnes už mám mandle raději jen jako občasnou chuťovku v původním stavu, včetně té nahořklé slupky.

Ne, byly uplně v pořádku, stejná tvrdost, velikost i barva - vzhledově nerozpoznatelné. Proto si myslím, že nebyly zkažené, že to jen byl druh hořkých mandlí.

ještě bych upřesnil co mi dělalo to "zahnívání". Je to ale velice jednoduché že jsem na to nepřišel. Používám takové ty klíčící misky české výroby z plastu- na to se velmi osvědčili. Ale myslím, že silná vrstva na to nemá velký vliv.
Protože je to jednoduché bylo to na okně, kam na okně pražilo několik hodin přímé slunce (+ letní teploty samozřejmě).
Stačilo dát do bokem do stínu (světlo je OK)- skleníková teplota, samozřejmě.
Nicméně dle mých zkušeností, třeba taková čočka tak do 3-4 dnů víc ne, jinak to bude taky páchnout. Stejně jako hrách apod. luštěniny.
Naproti tomu mungo jsem tam nechal už párkrát dost dlouho, pak z toho byli dlouhé výhonky, a úplně v pohodě, možná produkuje nějaké antimikrobiální látky...

Klíčím pořád a celkem mě to baví hrát si na Mičurina Naklíčené semena používám denně do zeleninových salátů, žádná věda, chce to jen 2x denně 5 minut času. Odměnou jsou zdravotní benefity, které asi netřeba zmiňovat...
Klíčím už jen zásadně v keramickém nebo skleněném truhlíku. Plast je svinstvo stejně jako jiné plechové zapékací truhlíky ze supermarketů, protože se do semen tento bordel snadno vstřebá - například čočka dokáže teflon snadno rozleptat. Nepoužívám žádné extra klíčící misky nebo vatu protože nemám čas s tím šaškovat. Jediné co jsem musel pořešit je výplach s mini semínky (alfa, amaranth...) takže dělám slévání přes malý plastový cedník. Začnu namáčením přes noc asi 10 hodin (ikdyž malým semenům zřejmě stačí kratší doba), ráno vodu vyleju, zakryju listem tvrdého papíru a dám do kouta v pokoji, kam nekalí slunce. Proplachuju a cedím 2x denně (v 5h ráno a v 17h odpoledne) což bohatě stačí. Po přibližně 3-5 dnech když jsou klíčky dostatečně velké je hodím na 1-2 dny k oknu, aby slunce podnítilo tvorbu chlorofylu a vyrašily zelené lístky. Skladuju v lednici, kde cca obden proplachuju. Během týdne je zkonzumuju a pak klíčím zase něco dalšího. Střídám mungo, hrách, čočku, cizrna, alfu, fazole, sóju...

Ještě donedávna jsem měl problémy s tím, co s naklíčenými semeny které jsem nechal dlouho, typicky pšenice (starší než 3 dny nemá dobrou chuť a snadno plesniví). Přitom řešení je velmi jednoduché a hodí se i když se chce někam na 2-3 dny odcestovat- prostě to uschovat v lednici, kde se klíčení zastaví- a lze to podle potřeby konzumovat. Nebo zas dát aby to pokračovalo v klíčení fakt jednoduché a "přišel" jsem na to jen nedávno. Jinak ta trojdílná miska na nakličování
http://www.biosfera.cz/provita-bio-misk ... rodukt/cz/
je super a nevěřím že by to se z toho dostávali nežádoucí látky ostatně se uvádí že je to z ekologicky nezávadného materiálu.
Před dlouhým časem jsem zkoušel nakličování na talířích a jiné způsoby a opravdu bych již takto nechtěl je z tím hodně práce a výsledky horší.
Jinak pokud by někdo ztratil k tomu ty červené ventilky, tak v obchodě Biosféra je prodávají i zvlášť
http://www.biosfera.cz/provita-nahradni ... rodukt/cz/

Teď jsem zkoušel nalíčit žlutý hrách z Kauflandu (Noe). Problém není v tom, že by nebyl klíčivý (nechal jsem to namočit při pokojový teplotě jako jiné zrní co nakličuju přes noc) Problém byl v tom, že ráno to tak hnusně smrdělo (ač se již ukázali zřetelné klíčky) že jsem to musel vyhodit. Řekl bych, že se tam vylíhli prvoci a bakterie to je jako senný nálev, dát trochu sena do vody a po nějaké době do mikroskopu tím jsem se někdy bavil když mi bylo tak 13.
Zelený hrách lagris byl lepší, taky dobře klíčivý, ale myslím, že jednou jsem to nechal naklíčit 2 dni a dalo se to jíst.
Jinak z obilovin pravidelně nakličuju jen pšenici ozimá- jiné obiloviny (oves, žito) co jsem v temném dávnověku zkoušel se naprosto neosvědčili.
Z luštěnin je super čočka tak 3 dny ne víc jinak se začnou semínka rozpadat a zahnívat. Nejlepší patrně mungo- snese hodně dnů a lze vypěstovat pěkné dlouhé klíčky, kdy zpateronásobí objem.
Jsem měl takovej blbej pocit, včera jsem ty dlouhé výhonky munga před konzumací nožem pokrájel, že je to lepší jíst vcelku, protože ty rostlinky jsou koneckonců živé a todle je přijatelnější. Takže nějak se mi to krájení a sekání nelíbilo.

Koupil jsem si teď nějaký hotový salát ve kterém psali "naklíčené sojové boby" a byly to takové hodně baculaté dužnaté klíčky dlouhé skoro 10 cm. Zajímavé, takové klíčky si pěstovat. Ale myslel jsem že přímo soja se nedá klíčit kvůli nejedlosti v syrovém stavu?

Se7en píše:Klíčím už jen zásadně v keramickém nebo skleněném truhlíku.

Konkrétně v jakém truhlíku? Nedaří se mi žádný vhodný sehnat...

Soja (nikoliv mungo) a fazole jsou v syrovém stavu jedovaté, ale tyto alkaloidy
lze tepelně rozložit. Nemáme-li játra jako australský medvídkovitý vačnatec,
který nezná hrnec, stejně jako my, nepokoušejme se tyto terpentýny přežít.

Pando, sója je na klíčení úplně OK. Osobně jsem to sice ještě nezkoušel, ale mám tady takovou malou knížku o klíčení a tam se soja uvádí jen s poznámkou že při vyšší teplotě než 21 rychle kvasí- což se týká i mých poznámek stran hnití (event. kvasení-platí tedy pro hrach, čočku apod.)
Tam se uvádí, že jedovaté jsou jen některé syrové fazole, avšak při klíčení se namáčením obsah lektinů významně redukuje. Takže bych se občas nebál -opatrně ani jedlých fazolí, z druhé strany se na klíčení hodí z fazolí (kromě) munga asi jen adzuki (ty se také uvádí v té knížce- ty jsem zkoušel a docela s úspěchem to jsou takové malé červené fazole)

Jo, četl jsem někde že právě klíčení (hlavně namáčením, ale působením vody) se tyto problematické látky z luštěnin odplavují a tedy naklíčená luštěnina je na tom stejně nebo lépe než vařená (z hlediska nadýmavosti např.) a osobně nějaké nadýmání, aj. problémy při konzumaci i většího množství naklíčené čočky jsem nikdy nepozoroval. (Ale přesně si to už nepamtuji, to jen na doplnění)

K luštěninám - zkoušela jsem klíčit hrách, ale nechutnal dobře, asi jako přezrále ztvrdlej z lusků, hořce, po pár minutách varu se to vytratilo, ale zas mi bylo líto těch uvařených klíčků.
Zůstanu asi u klíčené čočky, tu mám nejradši, nejlépe i se zelenýma výhonkama.

Hrách se prodává buď zelený nebo žlutý (přezrálý) - musí se klíčit ten zelený, ten chutná po naklíčení docela mladě.

venclík píše:...Jinak ta trojdílná miska na nakličování
http://www.biosfera.cz/provita-bio-misk ... rodukt/cz/
je super a nevěřím že by to se z toho dostávali nežádoucí látky ostatně se uvádí že je to z ekologicky nezávadného materiálu.
Před dlouhým časem jsem zkoušel nakličování na talířích a jiné způsoby a opravdu bych již takto nechtěl je z tím hodně práce a výsledky horší...

Taky jsem uvažoval o miskách, které se automaticky proplachují (3 patrové klíčidlo) ale odradily mě 2 věci. Jednak je to potřeba umývat (hlavně zabordelené sýtka atd.) což u klíčení v truhlíku nehrozí, ten prostě vypláchnu a šlus. Druhou a závažnější věcí může být to, že voda cirkuluje stále dokola - což je sice hlavní benefit klíčidel, ale možná i dvojsečná zbraň současně. Do vody (případně země pokud semeno klíčí v přírodě) se uvolňují různé látky jako inhibitory klíčení apod. které už semeno pravděpodobně vůbec nepotřebuje. V přírodě by byly odvedeny pryč, v klíčidle ale cirkulují dokud se nevymění voda. Pokud kvůli tomu mám v klíčidle vodu měnit x-krát/den tak to postrádá smysl úplně a můžu rovnou klíčit v miskách za pár kaček nehledě na to, že ušetřím balík za klíčidla...
PS: Když mi čočka vyžrala fleky do kovového truhlíku tak nevěřím, že je vůči plastu mírumilovná a nic si z něj neveme

Kometa píše:

Se7en píše:Klíčím už jen zásadně v keramickém nebo skleněném truhlíku.

Konkrétně v jakém truhlíku? Nedaří se mi žádný vhodný sehnat...

Ta co mám je 25x17x5 cm na tento způsob http://zkracene.cz/S9Nk

Se7en píše:

venclík píše:...Když mi čočka vyžrala fleky do kovového truhlíku tak nevěřím, že je vůči plastu mírumilovná a nic si z něj neveme

Mě teda do teď vůbec nenapadlo, že by se z toho plastu nebo plexiskla mohlo něco dostávat, v tomto ohledu to je tak to poslední co bych řešil. Spíš bych se obával keramiky, že z glazury talíře se tam bude něco uvolňovat, to ano- hlavně pokud jsou na talíři nějaké motivy jako kytičky apod (snad je jasné co myslím)-
Ještě jsem tam nezmínil jednu výhodu těchto misek: šetří místo; a není problém dát jich nad sebe třeba 7, ostatně se chystám ještě jednu soupravu koupit... Dále ta úplně spodní miska, shromažduje odkapávanou vodu, ale také ji lze používat na namáčení semen- přes noc tam dám semena namočit, ráno se přemístí do "patra". Proplachuji většinou tak 3x denně - a to všechny misky. Po sklizni a likvidaci jednoho patra či misky je dobré tuto pořádně opláchnout (jarem nebo i vodou ale pořádně). A občas když se tam něco podařilo splesnivit, dezinfikoval jsem to SAVEM.

Ještě jedna poznámka: kdysi jsem zkoušel různé pšenici špaldu a vůbec se neosvědčila- velký sklon k plesnivění a nic moc klíčivost. Od té doby používám výhradně pšenici ozimá. Z obilovin je na kllíčení domnívám se že úplně nejvhodnější. Na snímku kromě misky naklíčené pšenice je i pytlík pšenice kterou obvykle kupuji
(Dávám to sem protože by se to někomu kdo klíčení pšenice ještě nedělal, mohla potencionálně hodit- a tím se prakticky vyčerpal všechny "rozumy" a zítra si budu "hrabat píseček" v deníku (tudíž se nemáte na co těšit )

Se7en,kdyz ctu ze jis klicene lusteniny,zajimalo by me zda Te to nadyma..jis i ovoce?

Jista píše:Se7en,kdyz ctu ze jis klicene lusteniny,zajimalo by me zda Te to nadyma..jis i ovoce?

Ovoce snídám. Klíčky používám až do obědového salátu, který je z převážné části zeleninový. Nijak mě to nenadýmá, to mají tendenci dělat jen vařené luštěniny. Záleží taky nakolik máš zanesené trubky, pak tě totiž může nadýmat prakticky cokoliv

Co klíčím teď v průběhu doby tak je všechno OK, nic nezahnívá, nekvasí. Párkrát jsem naklíčil i adzuki fazole, taky OK. Nechávám to celou dobu na světle, ale ne přímém slunečním.

Jo, někdo měl problémy s neklíčivou značkou čočky, s klíčivostí čočky jsem nikdy problém neměl, protože jsem používal taky Lagris ale bylo by zajímavé zjistit čím to je, jestli to zrní výrobci suší nebo co...

Zde je pěkně popsaný postup klíčení luštěnin v PET lahvích (uvádí se tam ovšem že fazole nejsou vhodné, protože jedovaté, tak nevím...)

http://hobby.idnes.cz/lusteninove-klick ... -domov_mce

Jinak jsem poprvé zkoušel klíčit rýži (natural). První poznatky: klíčí pomalu (ve srovnání s pšenicí a mungo), i po cca 4-5 dnech byli semínka dosti tvrdé (kousat to sice šlo - pokud jsou tedy dobré zuby
Objevili se tam spíše zatím kořínky, klíčky jen velmi malé. Jinak klíčivost (natural Lagris) výborná. Chuť překvapivě celkem dobrá. Trochu jsem si ujedl a pak zbytek uvařil

Ještě co jsem vůbec nezkoušel a mohlo by být na nakličování velmi vhodné- cizrna
http://www.novyvek.cz/index.php?sekce=m ... nek&id=263

mandragora píše:Zkouším teď naklíčit mandle a lískáče. Vlašské nevím jak. A taky nevím jestli se vůbec podaří naklíčit mandle a lískáče. Podařilo se to už někomu? Ja to chutná?

Zkouším teď mandle. Jestli už máš nějakou zkušenost či radu, prosííím sem s tím, uvítám, dík moc.

(převzato z korespondence s Mgr. Liborem Votočkem-
Projects MARANATHA Lifestyle and Science)

"Klíčky vojtěšky patří mezi jedny z nejzdravějších potravin vůbec.
Název ALFALFA znamená vlastně POTRAVINA ČÍSLO JEDNA.
ALFALFA napomáhá zpomalovat procesy stárnutí, zvyšovat fyzickou sílu, posilovat imunitní systém, zvyšovat zdatnost a výkonnost. Je vhodná pro sportovce a fyzicky těžce pracující osoby. ALFALFA obsahuje vysoké množství vitaminů A, E, D, K a B6, řadu minerálů (draslík, vápník, fosfor, železo) a chlorofyl, který má dezinfekční a antiseptické účinky. Pomáhá alkalizovat a detoxikovat organismus, mírnit akutní i chronické záněty prostaty a močového měchýře a posilovat imunitu. Napomáhá při trávení, proti nechutenství a nadýmání. Podílí se na hojení žaludečních vředů, neboť neutralizuje kyselé žaludeční šťávy. Vede ke zklidnění artritických a revmatických bolestí.
Jsou známy ojedinělé případy alergické reakce na vojtěšku. Vojtěšku by neměli užívat lidé se systémovým lupus erythematosus (SLE). Alfalfa se nedoporučuje ani u lidí užívajících léky ovlivňující krevní srážlivost a trpících nadměrnou srážlivostí krve (tvorbou trombů).

Výhonky vojtěšky obsahují až 40 % bílkovin, tedy podstatně více než většina druhů živočišné stravy. Stejně jako u některých řas i zde mezi bílkovinami vojtěšky najdeme zastoupení všech 8 esenciálních aminokyselin. Klíčky vojtěšky jsou stejné jako i klíčky jiných rostlin tou nejčerstvější - přímo v kuchyni pěstovanou zeleninou, a proto také nejideálnějším zdrojem vitamínů, minerálních látek a enzymů. Klíčky vojtěšky se doporučují dětem, kterým se tato forma zeleniny "travička" většinou libí a pro ženy, jimž dodávají ideální kombinaci vitaminu C a železa. Použití vojtěšky je vhodné i při žaludečních potížích, meteorismu a vředovém onemocněni, protože obsahuje takzvaný antiulcerózní vitamin U. Vojtěška je také dobré laxativum a mírné diuretikum, působí karminativně a podporuje tvorbu mateřského mléka.

Při pěstování sypeme semínka na mělký talíř s rozprostřenou vatou a několikrát denně je kropíme vodou tak, aby vata i semínka byly neustále ve vlhku. Za 3 až 4 dny narostou klíčky, které postupně stříháme. "Sklizené" klíčky můžeme týden uchovávat v lednici. Zdobíme jimi chlebíčky, saláty, dezerty, doplňujeme kaše, polévky, luštěninové pokrmy. Nejvhodnější je vmíchat klíčky do hotového pokrmu nebo je použít až přímo k dozdobení na talíři tak, abychom teplem zbytečně nesnižovali obsah termolabilních živin.

"od MUDr. Pribiše (Assistant Professor of Nutrition and Wellness):
Klíčící vojtěška(i semena) obsahují ne-bílkovinou aminokyselinu canavanine, která může ovlivnit metabolismus RNA a DNA. Vše asi závisí na množství, kolik toho člověk sní. Většina referencí, které lze najít, jsou pokusy na zvířatech.
Rostliny obsahují různé toxické látky, které v malém množství jsou zcela neškodné. V rozumném množství je naklíčená Alfalfa neškodná."

Základem pro zdravý životní styl je úplně vyloučení škodlivého a rozumné užívání zdravého.

Za rozumné množství lze považovat například 1x denně přidat pár lžiček naklíčených luštěnin (soja-mungo, cizrna, čočka) a naklíčených obilovin např. naklíčenou pšenici, ječmen nebo např. vojtěšku, řeřichu nebo hořčici. Všech klíčků dohromady stačí na 2 polévkové lžíce k jednomu jídlu denně. Na jaře a v létě můžete více, na podzim a v zimě bych zůstal u tohoto množství.
Doporučil bych užívání klíčků do zeleninových salátů nebo na ozdobení přílohy k obědu. Klíčky lze i umixovat na koktejl - ale je nutné ho dobře prosliňovat, ne hltat.

Konopné semeno (neloupané) po 2 dnech solidně hnije a smrdí. První klíčky sice vylezly ale nic moc. Loupané přrdpokládám nenaklíčí vůbec. Jak ho klíčíte a jakým způsobem využít jinak?

Koukal jsem, že této paní klíčí snad skoro úplně všechno:

k vidění v dopoledních :
http://www.etikoterapie.unas.cz/index.p ... nky4sladke

a odpoledních receptech:
http://www.etikoterapie.unas.cz/index.p ... anky4slane

Mezicasem co jsem sem nic nepsal jsem vickrat uspesne naklicil hrach (zeleny, Lagris). Pricinou ze to v lete (jako vic veci) uspesne zahnivalo a kvasilo, byla hlavne vysoka teplota- viz. v prve rade ne prime slunce - hlavne u krytych naklicovadel. Mam tady tu knizku o kliceni, je to
"Pestujeme klicici osivo a vyhonky- Ivan Jablonsky nakl. Grada" a tam se vseobecne uvadi teplotni rozmezi 18-21 stupnu , coz tedy prekracuji vicemenei v zime
Chutove mi nicmene hrach chutna ted nejvic z naklicenych semen, blizi se fazolovym luskum...
Dale jsem jednou zkousel na te klicici misce mak, coz byla katastrofa, vetsinu jsem radeji vyhodil, uplne se tomu zmrsi chut a ostatne koho by napadlo konzumovat byli maku,, maximalne tak na opium.
Ale to me dostalo k uvaze, vyzkouset nekdy kliceni v lednicce, nekomu zde jak jsem cetl, vyklicili diky prehidnuti drobny semena jako sezam ap.
Idea je, klicit drobny semena v lednicce, a az prijde jaro, hlavne leto, tak i ty velky, bude to trvat si dele, nicmene to bude mit vyhody jako nizsi kazivost a netreba tak casto menit vodu, zase je treba vyzkouset, ktery semena tak nizky teploty pro kliceni budou akceptovat. Takze to nekdy zacnu zkouset a prip. ref. pokud tedy jeste budu -vegetovat.
Howg

2olfess píše:Koukal jsem, že této paní klíčí snad skoro úplně všechno:
k vidění v dopoledních :
http://www.etikoterapie.unas.cz/index.p ... nky4sladke
a odpoledních receptech:
http://www.etikoterapie.unas.cz/index.p ... anky4slane

Počítám, že za ní pojedu s ženou na její kurz "nevaření" v půlce března, tak se jí na to poptám, třeba žito než mi naklíčí, tak zasmrádne, tak jak ona to dělá.

Ahojte, nedavno som si kupila toto jednoduche sklenene naklicovadlo: http://www.bio-obchod.sk/produkt-3432/s ... nentor.htm
Alfaalfa mi v nom naklicila ako diva a potom som ju hodila do odstavovaca.

P.S. pre Huga: Na tuto temu je otvorene aj vlakno Klicim, klicis, klicime... asi by bolo dobre to zjednotit.

Katarína píše:P.S. pre Huga: Na tuto temu je otvorene aj vlakno Klicim, klicis, klicime... asi by bolo dobre to zjednotit.

Teď už to nesloučím, byl by v tom zmatek, ale jedno vlákno zamknu a diskuze se sjednotí.

Jak známo, len vylučuje takový ten sliz, tudíž na klíčení není asi nejvhodnější. V mnou již zmíněné publikaci autor navrhuje klíčení spolu s jiným zrnem, tuším právě pšenicí. Idea je, že pšenice nebo jiné zrno vytáhne ten sliz Jinak se v tom prý zvyknou množit mikroby. Zkusil jsem to, teď již 2x. Poprvé převažovala pšenice a celkem OK, jen ta chuť lnu nebyla znát. Nyní to zkouším napodruhé a objemově převažuje len, tady pořád po cca 4 dne zůstává ten sliz, nicméně oboje klíčí. Kvůli tomu slizu z toho ale vylévám maximum vody, co jen lze. Hlavně to nijak nesmrdí. Asi by to šlo i jinou kombinací, třeba mungo.

Zacinam tvorit blog v cestine o pestovani wheatgrassu a o kliceni vseobecne,zatim tam toho moc neni,ale neco prece jen,tak kdo ma zajem,mrknete na to:)

http://zivotnisila.blogspot.com/