Prevence i léčba vitamínem C

[s.arik]

AS teda prý kyselinotvorný není... http://www.zdravi-az.cz/Forum/viewtopic ... 33e#p18051

Potvrzuju.

Nie je. Ale co ten (umely) sodik z NaHCO3 (hydrogenuhlicitanu sodneho) ktory k tej kyseline primiesavate? Bilancia sodik-draslik? Ratali ste kolko sodika navyse tak clovek prijme? Ze ci to nie je vela.

A dalsie mozne dopady pri dlhodobom preventivnom uzivani C-cka vo velkych davkach. Z hicijakej rovnovahy sa da lahko umelo vychylit suplementovanim niecim co spoluposobi s 1000-ami inych latok, nie? Len poukazujem na potrebnu opatrnost, toto urcite nie je idealna cesta.

Ale chapem, pozeram na nazov vlakna, asi pisete o (kratkodobej) liecbe, nie prevencii, tak snad vam to pomoze, a naopak v nicom inom neuskodi.

Dano, vycházím z toho, že klinické zkušenosti těch ortomolekulárních doktorů jsou prostě dobré, přínosy i dlouhodobé suplementace převažují možná rizika. Navíc když se člověk stravuje převážně vitariánsky, snad má draslíku daleko více než průměrní pacienti Klennera a spol., ti myslím jedli "normálně" ne?

V té slovenské knize je uvedena řada dalších askorbátů, asi by bylo nejlepší užívat směs A. sodného, draselného, hořečnatého...? Ale to se těžko shání či připravuje.

[Panda]

...Jestli máte rádi strouhaná mrk-blíčka s pomerančovou šťávou, nebo citrónem, moc se to neliší, je to podobné. Navíc je splněna ta podmínka, že se C má brát s čímkoli přírodním barevným (bio/flavonoidy) což mrkev je,...

Co k mrklíčkám trochu červenořepy, je hodně barvicí, je tedy i hodně flavonoidní?

[cepheus]

*

[Panda]

Ananas posypaný C - sebevražedná kombinace. Má sice své kouzlo, ale chtělo by to azbestové vnitřnosti.

[cepheus]

*

[mira]

prostě všecko co prý pouští barvu.

Takže třeba i levný textil?

[Dano]

AS teda prý kyselinotvorný není... http://www.zdravi-az.cz/Forum/viewtopic ... 33e#p18051

Potvrzuju.

Nie je. Ale co ten (umely) sodik z NaHCO3 (hydrogenuhlicitanu sodneho) ktory k tej kyseline primiesavate? Bilancia sodik-draslik? Ratali ste kolko sodika navyse tak clovek prijme? Ze ci to nie je vela.

A dalsie mozne dopady pri dlhodobom preventivnom uzivani C-cka vo velkych davkach. Z hicijakej rovnovahy sa da lahko umelo vychylit suplementovanim niecim co spoluposobi s 1000-ami inych latok, nie? Len poukazujem na potrebnu opatrnost, toto urcite nie je idealna cesta.

Ale chapem, pozeram na nazov vlakna, asi pisete o (kratkodobej) liecbe, nie prevencii, tak snad vam to pomoze, a naopak v nicom inom neuskodi.

Dano, vycházím z toho, že klinické zkušenosti těch ortomolekulárních doktorů jsou prostě dobré...

Napisal som to vo vlakne Candida. Ze reku ak ju chcete liecit tymto a pomaha vam to, tak ok.

Preventivne dlhodobo by som ja osobne nebral ziadne dopnky, je jedno ktory je prave na vyslni, v mode.

Raz lecitin (lebo ved ten je predsa sucastou kazdej bunky), inokedy soda bicarbona (ved predsa treba alkalyzovat), teraz kys. ascorbova alebo AS (lebo C treba a najlepsie co najviac pokial crevo stiha absorbovat, hoci by to bolo aj rok a v mnozstve povedzme 20g ktore sa prirodzene neda do seba dostat ani na 100% jahodovej strave), probiotika (lebo predsa tie bakterie nejako do creva treba dostat), srvatku (lebo tie bielkoviny v nej su tak lahucko stravitelne), ci teraz napr. par masozravych raw food guru uplne vazne presviedcaju a predavaju colostrum (!), lebo samozrejme aj to obsahuje kdejake uzasne latky... Desim sa toho, ked raz zistia ze tak isto alebo viac uzasne latky su aj v naplni (bycich) zliaz...

Sarka, len moj nazor. A pis/te, po akom case a na aku uroven sa vam ta crevna tolerancna hranica znizuje, poucim sa rad.

[s.arik]

Jasně

O střevní toleranci toho moc nenapíšu, už o ni neusiluji, viz výše. Teď je mým cílem se pozvolna dostat na 10-15 g /den.
Aktuálně spotřebovávám tři dny po sobě asi 28 g KA denně.
Ale na mne zůstane myslím jen okolo 22-24 g, protože gram nebo dva dám do šťávy/salátu muži a z každého druhého AS-nápoje mi dcerka upije tak desetinu.
Žádné nemilé projevy snížení dávek, jen se musím párkrát denně vysmrkat, ale za to si můžu sama, měla jsem v poslední době pár jogurtů. Teď už mě tolik neberou, zato prahnu po vejcích, zítra si dva tři dám - žloutek aspoň nezahleňuje jako mléčné výrobky...

[Dano]

Vdaka Sarka.

Další člověk, co snese kolem 50 g céčka bez potíží, a Jarda mu taky poradil dojít až k průjmu...
Tady a pár dalších příspěvků za http://www.zdravi-az.cz/Forum/viewtopic ... 654#p20654

Ale pise len o jednom jedinom dni, bře 15, 2011. Nie o mesiacoch. Takeho nepoznas?

Já taky mívám denně tak 40 g aniž se něco ozývá

Kratkodobo sa da zniest cokolvek, v takmer akomkolvek mnozstve. Pri Ccku, zvlast pri liecbe nejakych akutnych stavov, by som sa nebal par dni ci tyzdnov.

Su vraj experti, ktori s C-ckom liecia a napr. v tej slovenskej knihe ich je spominanych dost. Mercola napr. robil rozhovor s nejakym Dr. Ronald Hunninghake ako s "internationally recognized expert on vitamin C" ktory vraj osobne dozeral na viac ako 60-tisic vnutrozilovych podani vitaminu C, podla The Supplement Almost Everyone Should Take When They Are Sick.
A Jarda ako radca pri liecbe vitaminom C? Len sa pytam, aky je v tom dobry? Kolko ludi s nim liecil a kolkych vyliecil? Aj osobne ci len tak cez elektronicke media?

To je liecba. Pri prevencii si moze radit kto chce co chce, hoci brat aj desiatky g C-cka denne (pod tou tolerancnou hranicou) cele mesiace, nikto nezhodnoti, ci mu to naozaj v niecom preventivne pomaha alebo nie alebo z dlhodobeho hladiska dokonca skodi.

Aj preto ma zaujima, ci sa tu niekto z vas za par tyzdnov ci mesiacov mega-suplementovania (ked uz musia mat C-ckom saturovane tkaniva a nemoze im chybat) dostane na nizsiu tolerancnu hranicu max. 5-10 g (stale ziadnou prirodzenou stravou nedosiahnutelnych) alebo tak mozte pokracovat do skonania.

Inac velmi nelakave vlakno u toho Jardu, tam sa to hemzi mineralmi, kovmi, jodmi,... v praskoch a kvapkach s hadam vsetkymi prvkami Mendelejevovej tabulky prvkov a urcite vsetkymi dosial objavenymi vitaminmi, a akoze idealnymi pomermi uzivania ich navzajom spolu. Sci-fi. Ked si diskutujuci myslia, ze ake jednoduche je vylepsovat sa a ladit zdravie vyrobkami z lekarni.

Akoby bolo ludske telo na urovni kosacky travy. Doplnaj benzin s takym a takym oktanovym cislom s takymi a takymi aditivami v presnom pomere s takym a takym olejom nejakej viskozity a specifickou teplotou a kosacka bezchybne 100% funguje. Ludsky organizmus vymyslel niekto ovela genialnejsi, nevieme o nom takmer nic, a takymto pristupom sa da lahko rozhasit.

Ak dosiahnete tolerancnu hranicu, a po par tyzdnoch a mesiacoch ju znizite pod 5-10g dajte prosim vediet, to ma zaujima.

[s.arik]

Další člověk, co snese kolem 50 g céčka bez potíží, a Jarda mu taky poradil dojít až k průjmu...
Tady a pár dalších příspěvků za http://www.zdravi-az.cz/Forum/viewtopic ... 654#p20654

Ale pise len o jednom jedinom dni, bře 15, 2011. Nie o mesiacoch. Takeho nepoznas?

V tom vláknu se píše i o jiných lidech, co brali velké dávky (přes 50g) déle než pár týdnů, ale je nad mé síly to dohledávat. Navíc to nemusí být pravda, kdoví! Prostě jsem vlákno přečetla, vzala si z něj, co mě zajímalo, a už se k tomu spíše vracet nebudu, je to úmorné

A Jarda ako radca pri liecbe vitaminom C? Len sa pytam, aky je v tom dobry? Kolko ludi s nim liecil a kolkych vyliecil? Aj osobne ci len tak cez elektronicke media?

Myslím, že má pacientů dost a že se jejich zdravotní stav lepší. Ale důkazy nemám Těžko navíc chválit zrovna céčko, když doporučuje srovnat hladiny vícero vitamínů, minerálů, upravit stravu, denní režim, provádět řadu očist a kdoví, jaká další opatření.
Je to asi věc víry...co jsem si přečetla o Jardovi, jak na mne působí jeho web, názory, informace, které o sobě podává a které mi žádná detektivní kancelář nepotvrdila. Jiní lidé zase věří doktorce.cz nebo každé reklamě farmaprůmyslu, vlastně, proč by to měla být menší autorita než Jarda?
Ach, a nějaký Klenner, já ho v životě neviděla, četla jsem o něm na více místech, ale co když je to jen opakovaně ocitovaná lež? Třeba žádný Klenner neexistoval Nebo Morse. Byl? A fakt vyléčil i lidi s cukrovkou a rakovinou? Opravdu?

Člověk nakonec stejně všechno musí zkusit na sobě. Nebo ne všechno, ale to, co mu pocitově přijde logické a správné. A mi přijde většina doporučení Jardy tak rozumná, že v kombinaci s knihou a dalšími zdroji info o C nemám pochyby.

[s.arik]

Tvrzení "tělo céčko potřebuje, v potravě je ho nedostatek, suplementace je lepší než nic a dokud nemáte průjem, jsou vaše dávky stále nízké či optimální, ať jsou jakkoliv mega a dlouhodobé" - prostě může a nemusí být pravda.

Je tu někdo, koho baví hledat v lékařských studiích, aby to dokázal nebo vyvrátil? Nebo někdo, kdo to sám zkusil alespoň na dvoustovce paciantů po desítky let (jako údajně Klenner)? Pochybuju.
A dokud tu nikdo takový není, budeme se rozhodovat čistě podle citu, jeden tak, jiný onak. Kde leží pravda, nevíme.

[cepheus]

*

[s.arik]

Některé trenýrky by mohly být zdrojem zinku, který je určitě záhodno přijímat, právě s C tvoří unikátní kombinaci

[Marie]

Chtěla bych přispět svou troškou do diskuse.Nejlépe je poslouchat své tělo a mám vyzkoušeno, že když má tělo dosti dá to vědět, jen je třeba poslouchat jemné signály , no někdy to byl signál dva dny ani hnout. Já do sebe nic vyeliminováno byť i přírodního původu nedostanu - začne bolet hlava, to následky mých pokusů se semínky a jejich kombinacemi s ovocem aj jinými pochutinami, jsou banality. Ale studuji a myslím, že se vylepšuji Z povzdálí sleduji dceru - je ve třetím měsíci těhotenství a bere kyselinu listovou, jod + jiné doplňky možná i to C(že bez toho to nyní nejde). Tak nevím, před těmi 34 lety, kdy sem byla poprve těhotná tak nějaké doplňky neexistovali, teda v české kotlině a stravovala jsem se všelijak - teda spíše podle chuti (chuť nejvíce sladká, možná i ty mé oblíbené tatranky, či horalky byly asi vyrobeny z jiných komponentů než dnes). Jedinec zářící zdravím jsem v té době také nebyla, tak nevím. Pravda je že se u nás nikdy nedával peníz za hnojivo a zahrada byla plná dobrot a jelikož to bylo přes léto bylo čerstvé dobré ovoce, no to sem nepatří ale takové domácí vepřové z prasete krmeného tvarohem a pravým šrotem, namletým v kovárně - to si pametám dodnes a proto maso nemusím a ani nechci. 34 let to jsme tak zdegenerovali, no asi jo. Mám pocit, že se vše řeší a naleznou se nedostatky, tam, kde ani nejsou. Tahle moje litánie k C moc nepatří, ale potřebovala jsem ventil. Šárko se nezlob a sleduj co ti tělo říká, to je nejlepší barometr.

[Ale čo]

Tvrzení "tělo céčko potřebuje, v potravě je ho nedostatek, suplementace je lepší než nic a dokud nemáte průjem, jsou vaše dávky stále nízké či optimální, ať jsou jakkoliv mega a dlouhodobé" - prostě může a nemusí být pravda.

Je tu někdo, koho baví hledat v lékařských studiích, aby to dokázal nebo vyvrátil? Nebo někdo, kdo to sám zkusil alespoň na dvoustovce paciantů po desítky let (jako údajně Klenner)? Pochybuju.
A dokud tu nikdo takový není, budeme se rozhodovat čistě podle citu, jeden tak, jiný onak. Kde leží pravda, nevíme.

ja mám Céčko odskúšané na 5 ľuďoch, s úspechom. tu o ňom píše pán, ktorý ten dokument o céčku prekladal: http://www.modrykonik.sk/forum/tema/vit ... lastref=il

[s.arik]

Ale čo (úžasný nick! ), znám, Modrý koník bylo první fórum, kde vznikla má závislost (na plku, ne na C). Diskuze o C je i na Slepičárně, ale tam toho není tolik.

Myslím, že s C má pozitivní zkušenosti mnoho lidí, Dano se ale spíše ptal na to, zda toleranční mez časem klesne na nějaké hodnoty, které se jemu zdají být normálními (asi proto, že se blíží tomu, co se dá přijmout s tou nejkvalitnější stravou?), nebo zda budu třeba já do smrti klidně užívat 50 g denně bez průjmu.

Při dnešním znečištěném prostředí a všelijakých nerovnováhách v organismu (přinejmenším snížená schopnost vstřebání) mi ale nepřijde nijak divné, že by třeba někteří lidé potřebovali i těch 50 g orálně denně celý život.

Bylo by velmi zajímavé vědět, kolik vitamínu C vyloučím ve stolici...nezoxidovaného! Myslím, že skoro nic. Tipla bych si, že tak 2/3 tělo vstřebá, metabolicky využije v tkáních a krvi (jako antioxidant či jinak) a po X hodinách vyloučí močí, a třeba třetina sice neopustí trávicí trubici, ale zoxiduje se tam, takže vlastně chrání střevo před radikály...
Zoxidovaná a nezoxidovaná forma vitamínu třeba tady, i jestli někdo neumí německy, pochopí (já si naopak rochním, konečně zdroj v nj, odbornou aj nezvládám ).

[cepheus]

*

[s.arik]

Nedávno jsme tak doma uvažovali, proč/jestli ženy nedokáží vstřebávat zinek poševní sliznicí.
Jestli ne, tak je to vyloženě plýtvání
Ale my plýtváme rádi

[Panda]

Nedávno jsme tak doma uvažovali, proč/jestli ženy nedokáží vstřebávat zinek poševní sliznicí....

Představa neoděné ženy šplhající po okapové rouře je sice zajímavá ... ale asi nebudu mást přesvědčováním že dokáží.

[s.arik]

Pando Pando, oxidy jsou nanic, to musí být chelátová vazba, a nalačno!

[cepheus]

*

[Panda]

Pando Pando, oxidy jsou nanic, to musí být chelátová vazba, a nalačno!

Tak stačí jen čerstvě instalovaný, nezoxidovaný okap. Brácha je klempíř pokrývač, tak až někde nějaký namontuje tak můžu případné zájemkyně hned informovat. A, nevím sice jestli chelátová, ale vazba on jinak je. Nalačno i nelačno.

[s.arik]

Je mi skoro líto přerušovat žhavou zinkovou diskuzi, ale dochází mi vtip a tohle jsou fakt bezva články! Hlavně ten první.

http://dolezite.sk/Liecba_vysokymi_davk ... na_55.html

http://dolezite.sk/Posledny_rozhovor_o_ ... C_153.html

[buc11]

- 1. jsem nenašel
- škoda, že neuvedl počet žáků
- počítá se tu, že obsah střeva je hromadou parazitů, nepřátelských bakterií, a vůbec dalších odporností, kteréžto jest třeba zeliminovat,
normálně by tomu mělo být naopak, PMN je to nejdůležitější prostředí organismu, určující míru zatížení ISu, takže třeba varovná srajda na správné fungování mikroflorofauny působí nepříznivě
- připouštím pozitivní vliv na rozkolísanou běžnou populaci, ale tu má prokazatelně i haněný acylpyrin
- teď si uvědomuju, že tělo přeci nádchu dostat nemůže

[culka]

1. som nenasla ani ja.

Druhy den som rano na pracovisku vypila pol litra vody s lyzickou praskoveho Ccka a skoro nedorazila domov nacas. Podla mojej nadobky to vraj bolo 4.8g. Prvy den to bolo ako tak, dnes teda uz burka v crevach, asi som zasaturovana, aj ked neviem z coho, lebo ja som takto velmi nedisciplinovany pacient.

[Panda]

Ta saturační dávka je určitě myšlena rovnoměrně rozdělená přes celý den. V míse salátu 10g ani nepoznám (dlouho se pak tráví), ale v nápoji jistě stačí jen malá dávka (rychle projde).

[s.arik]

1. som nenasla ani ja.

myslíte první článek z mého posledního příspěvku? Ukazuje se mi normálně...ale zase takové terno to není, spíše historické shrnutí, ho sem zkopíruji:

Liečba vysokými dávkami vitamínu C je účinná a dokázaná

Medicínska literatúra sa 75 rokov snaží ignorovať poznatky, praktiky, a úspechy mnohých lekárov a výskumníkov, zaoberajúcich sa liečbou vysokámi dávkami vitaminu C.

Účinnými dávkami sú len vysoké davky, ktoré často prevyšujú 1000 násobok ortodoxne odporúčaných denných dávok. Je bežne akceptované, že práve dostatočná dávka liečív ovplyvňuje výsledok liečby. Tento fakt lekári do bodky rešpektujú, ale len len pokiaľ ide o používanie farmaceutických, chemických liekov. U vitamínov je to pravý opak. Dávkovanie je úplne ignorované. Väčšina neúspešných štúdií o vitamíne C a iných vitamínoch a živín, bola odzačiatku odsúdená k neúspechu, kedže boli založené na neadekvátnom, nízkom dávkovaní. Nízke dávky sú samozrejme neúčinné dávky. (Tu patrí aj nedávna nastrčená štúdia o neúčinnosti Gingko biloby pri Alzheimerovej chorobe. V štúdii boli nielenže použité polovičné dávky, ale neboli použité ani ostatné dôležité komponenty, ktoré sa bežne v ortomolekulárnej či výživovej medicíne pri tejto chorobe používajú. Napokon, mnohé nezávislé štúdie opakovane roky dokazovali vplyv Gingko biloby na Alzheimera a pri nedostatočnej cirkulácii.)

Farmaceuticky nezaujatí výskumníci, ktorý pri liečbe používajú dostatočné dávky vitamínu C, opakovane vykazujú vynikajúce vysledky. Vysoké dávky boli odporúčané hneď po tom, ako bol vitamín C izolovaný Dr. Albertom Szent-Gyorgyim (1893-1986). Ďalšími dobre známymi výskumníkmi vitamínu C a jeho vysokodávkového používania boli Dr. Claus Washington Jungeblut (1898-1976), Dr. William J. McCormick (1880-1968) a Dr. Frederick R. Klenner (1907-1984). V súčasnosti dôležité práce publikovali Dr. Hugh D. Riordan (1932-2005) and Dr. Robert F. Cathcart III (1932-2007).

Ťahá sa to už 75 rokov

Prvýkrát publikoval prácu o vitamíne C v roku 1935 Dr. Jungeblut (1), profesor baktériológie z Columbia University. Práca popisovala využitie vitamínu C na prevenciu detskej obrny. V tom istom roku zároveň zistil, že vitamín C má schopnosť deaktivovať vírus diftérie (2) a do roku 1937 dokázal vitamínom C deaktiváciu tetanu (3). Medzi rokmi 1943 a 1947 Dr. Klenner, špecialista na pľúcne ochorenia spísal podrobnú prácú o vyliečení 41 prípadov vírusového zápalu pľúc vysokými dávkami kyseliny askorbovej. Aj keď dodnes niektorí lekári naivne veria propagande, že vitamin C môže spôsobiť obličkové kamene, už v roku 1946 Dr. McCormick preukázal, že askorbát kameňom predchádza a lieči ich. Navyše, v roku 1957 predstavil veľmi účinnú liečbu srdcovocievnych ochorení vitaminom C. Začiatkom 60 rokov Dr. Cathcart bežne používal vysoké dávky askorbátov, väčšinou vnútrožilovo, pri liečbe zápalu pľúc, hepatitídy a nakoniec aj AIDS. Od roku 1975 viac ako nasledujúce 3 dekády Dr. Riordan a jeho tím s obrovským úspechom liečili vnútrožilovým vitamínom C rakovinu. Jeho protokoly dodnes využívaju pri liečbe rakoviny mnohé kliniky v USA, Anglicku, Nemecku Rakusku, Mexiku a inde. Nemôžem nespomenúť, že podobnými protokolmi sa riadia aj niektorí pacienti na Slovensku, ktorí si však vďaka totalitnému medicínskemu systému musia nielen jednotlivé komponenty protokolu zabezpečiť, ale musia si liečbu aplikovať sami v domácnosti (deje sa tak pomocou Kampane za pravdu v medicíne a za neoceniteľnej pomoci niektorých zdravotníckych pracovníkov).

Napriek 75 ročným poznatkom a štúdiami dokázaným účinkom vysokých dávok vitamínu C, je tento naďalej zdravotnickým systémom z ekonomicko-politických dôvodov (zisk) podceňovaný a diskreditovaný. Je však na každom z nás, či sa rozhodneme nechať si vlastné zdravie naďalej devastovať medicínou založenou na chémii a ekonomike, alebo vezmeme starostlivosť o zdravie do vlastných rúk a prikloníme sa k čistej vede, založenej na prírodných zákonoch.

[culka]

Ta saturační dávka je určitě myšlena rovnoměrně rozdělená přes celý den. V míse salátu 10g ani nepoznám (dlouho se pak tráví), ale v nápoji jistě stačí jen malá dávka (rychle projde).

Pila som to vyse hodiny. Inak ja to vzdy tak narazovo. Ked si nahodou spomeniem, tak dzobnem 3-4g naraz, sice bobule, ale nie pomaly rozpustne. Toto ma trosku prekvapilo.

[Panda]

myslíte první článek z mého posledního příspěvku? Ukazuje se mi normálně...

Je to prohlížečem, v Internet Exploreru nejede, ale v Google Chrome je to v pořádku.

[s.arik]

Aha, já mám jenom rychlou lišku

Culko, to je asi různé, spotřeba těla kolísá navíc i ze dne na den. Já v jedné dávce (klidně jen v nápoji a s minimem jídla okolo) snasu 12 g, no je to individuální.

[cepheus]

*

[Sweetie]

a tohle uz se tu probralo? nemam to cas cist.

"proč preferovat levotočivou přírodní formu vitaminu C

Roku 1848 si Louis Pasteur všiml, že sůl kyseliny tartarové tvoří dva typy krystalů, z nichž jeden je obrazem druhého. Oddělil je od sebe, rozpustil ve vodě a zjistil, že jeden roztok otáčí rovinu polarizovaného světla ve směru hodinových ručiček a druhý proti němu. To byly první důkazy o tom, že levotočivost a pravotočivost ve sloučeninách existuje. Téměř o sto padesát let později se vědci z arizonské univerzity při zkoumání reakcí aminokyselin mimo jiné shodli na tom, že je efekt syntetického vitaminu C pro živý organismus jiný, a méně příznivý (jedná se většinou o směs L- a D- formy), než účinky vitaminu přírodního, tedy levotočivého. Pravotočivá D-forma je pro tělo biologicky těžko přijatelná i vzhledem k tomu, že vytěsňuje účinnou levotočivou L - formu, a její využitelnost snižuje na polovinu. Obsadí totiž místa v organismu, kde je přírodní vitamin C potřebný, avšak jeho úlohu tam nesplní. Pak může snadno nastat situace, kdy sice tělo hojně zásobujeme umělým vitaminem C, avšak dostavuje se opačný efekt, takže trpíme jeho nedostatkem."
zdroj je nejaky promo na prirodni C formu.

[s.arik]

Tvrdí se, že prodávané vitamíny, vč. kelímku z DM, a také E300 jako potravinový konzervant, je právě ta správná kyselina L-askorbová.
Takže doufám, že s D-formou jsem vůbec nepřišla do styku, ale samozřejmě nemám polarizátor nebo kýho čerta, abych si to ověřila jinak než tím, že se i s umělým C cítím dobře a vyléčilo mě z několika drobných patálií.

[Marci]

1. Léčba akutní bronchitidy: antibiotika či vitamín C?

Otázka, zda léčit akutní bronchitidu antibiotiky, je stále živá. Výsledky studií jsou kontroverzní, jejich kvalita různá. Především však většinou sledují působení ATB v porovnání s placebem. Autoři popsané studie usoudili, že „nějaká léčba“ je většinou účinnější než žádná, nejde tedy o příliš důvěryhodný průkaz nezbytnosti podávat ATB. Což tedy porovnat léčbu ATB s obvyklou lidovou terapií „čajem s citrónem“ - tedy užíváním vitamínu C?

Na vzorku 220 pacientů s akutní bronchitidou porovnávali účinnost léčby azitromycinem a vitamínem C. Celková dávka byla shodná (1,5 g), první den 500mg (buď ATB nebo vit. C), v dalších 4 dnech po 250 mg/den (dtto). Všichni pacienti byli rovněž léčeni symptomaticky (dextrometorfan, inhalovaný albuterol). Stav pacientů byl sledován s pomocí dotazníku (McMaster University) 3. a 7. den. A výsledek?

Jednoznačný. Mezi výsledky pacientů, léčených ATB a těch, kteří užívali „pouze“ vitamín C, nebyl žádný rozdíl. Rozdíl nebyl ani v četnosti nežádoucích účinků. Téměř 90% pacientů se 7. den vrátilo do práce.

Doporučení pro praxi: Výsledky kvalitně zpracované studie ukázaly, že mezi účinkem léčby azitromycinem a užíváním vitamínu C není rozdíl. Vztáhneme-li však tyto výsledky ke zjištění, že vitamín C je v léčbě respiračních chorob neúčinný, znamená to jen to, že neúčinný je také azitromycin.

S ohledem na náklady i na faktor vzrůstající rezistence mikrobů vůči ATB proto jednoznačně doporučujeme v léčbě akutní bronchitidy u dospělých antibiotika nevyužívat.

Studie: A.T.Evans, The Lancet 2002;359:1648-1654
Doporučení: A.D.Tribastone, Stoney Creek Family Practice

[s.arik]

Přijde mi hrozně legrační věta Celková dávka byla shodná (1,5 g), první den 500mg (buď ATB nebo vit. C), v dalších 4 dnech po 250 mg/den (dtto).
Nemám páru o tom, jak se běžně dávkují tato ATB, o céčku si samozřejmě myslím, že ta dávka nebyla léčebná, nebylo to ani 1/3 toho, co pmn potřebuje denně zdravý člověk , ale to je fuk. Pobavilo mě jen to, že dali obou látek stejně...spravedlnost musí být
Pochybuju, že se v praxi užívá stejné množství mg u dvou různých ATB, natož u dvou léků zcela jiné kategorie.

Jinak je tohle nádherný důkaz toho, co už jsem tu psala a co říkají všichni lékaři aplikující s úspěchem megaskorbickou léčbu:
ano, máme mraky podložených studií o tom, že céčko neléčí. Protože byly aplikovány směšně nízké dávky Ty studie jsou prostě od počátku postaveny špatně.

Na druhou stranu Klennerových + Cathartových doložených celkem 50 tisíc pacošů, kde to fungovalo...akorát ne při výživové dávce, ale při účinné dávce.

Dospělá zdravá 70kg koza si pro svou potřebu denně v játrech vyrobí 13 g céčka. Sedmdesát kilo potkanů asi 15 g C. A kolik k tomu ještě sežerou zeleného žejo...určitě víte, že kdejaká bylinka a tráva má více céčka než citron... Jenom člověk se trýzní svou DDD kolem 100 mg/den Protože stačí neumřít na kurděje, nic více přece nechceme, hlavně ne dokonalé zdraví, to by chudinky farmafirmy zaplakaly.

(Samozřejmě netvrdím, že je C jediný faktor zdraví, je jeden z mnoha, stejně jako voda, pohyb, další živiny nebo jaterní metabolity...)

[s.arik]

Ale co ten (umely) sodik z NaHCO3 (hydrogenuhlicitanu sodneho) ktory k tej kyseline primiesavate? Bilancia sodik-draslik? Ratali ste kolko sodika navyse tak clovek prijme? Ze ci to nie je vela.

Sodík se z askorbátu v žaludku odděluje, a potom ho ke kys. ask. ledviny zase zpátky přilepí (aby regulovaly pH moči). Takže určitě je na místě úvaha o tom, kolik sodíku v AS do těla dostaneme. 1g AS obsahuje 111mg sodíku.


Mnozí pacienti Klennera a Catharta dostali až 300 g AS denně, to je 33 g sodíku, a všechno bylo v pořádku. Obvykle tedy asi sodík až takový problém není, ale samozřejmě se z opatrnosti nedoporučuje AS některým srdcařům citlivým na pohyb sodíku. Tam se nasazují jiné minerální askorbáty.

Dá se koupit třeba C-salts http://www.nutri.com/index.cfm/page/C_S ... -salts.cfm (směs askorbátů Ca, Mg, K, Zn http://www.nutri.com/files/C-Salts%20227%20L.jpg). Ten vypadá dost dobře, až na cenu. Při megadávkách je třeba samozřejmě rozumně počítat - u draslíku způsobuje u dospělých otravu třeba už 18 g, takže bacha. Oproti tomu je sodík v pohodě.

Samozřejmě se dá užívat i čistá kyselina askorbová, ale jen orálně, ne do žíly. A je to prostě mírná kyselina, čili nic moc chuťově, pro zuby a žaludek, když je toho moc a často. Takže já u megadávek kopu za AS Pokud chce ale někdo užívat jen dávky do 1 gramu denně, je asi jedno, jakou formu C zvolí, v takové pididávce se snesou i humusy v běžných tbl z lékárny....

[Panda]

...Pokud chce ale někdo užívat jen dávky do 1 gramu denně, je asi jedno, jakou formu C zvolí,...

Dávky do 1 gramu jsou fakt pididávky. Jako přídavek do šťávy nebo salátu je teprve až množství tak 3 g (=malá lžička) znatelněji poznat na chuti, bylo by škoda při malých možstvích přicházet o ten osvěžující účinek mírné kyselosti. A to se jedná jen o 1 dávku. Až při větších množstvích začíná kyselost vadit - ale stejně jsem pozoroval že při nemoci mi i větší kyselost naopak chutnala, asi ji organismus vyžadoval.

[Atman]

ak náhodou aj sledujete pH moču, tak askorbát sodný pôsobí značne alkalizačne, keď som pri chrípke dával cca 30g denne, vytláčal pH pekne hore. Ale u vás vitariánov to asi nie treba, či dokonca to môže byť kontraproduktívne. Ja som všežravec čo rád hreší a tak moje bežné pH je dosť nízke a vítal som pri chorobe neutrálne pH.

[s.arik]

Pando, já u tebe vůbec nemám dobrý pocit z toho přidávání KA do salátu. Myslím, že kdo nemá zdravé zuby, neměl by dobrovolně prodlužovat kontakt skloviny s kyselinami. Pár dní jsem dávala do našeho téměř každodenního mrkváče taky kyselinu askorbovou, kvůli Mírovi a Miri, ale pak jsem přešla na jiný systém, do malého množství vody namíchám všem AS a kopneme to do sebe hned po jídle.

Na druhou stranu, možná plaším zbytečně, jestli ti kyselé chutná, je pravděpodobně jedno, zda tam vymačkáš celý citron (krom zanedbatelného množství kys. askorbové má taky jiné kyseliny žejo) nebo přisypeš pár gramů céčka. Každopádně bych si asi na tvém místě po jídle vyplachovala ústa vodou, ideálně s MMS (vytváří v ústech rychle a na dlouho zásaditější prostředí) a hlavně nedrbat kartáčkem...

Atmane, věřím, pH papírky nemám a asi ani neplánuju, ale dá-li se pH moči nějak subjektivně odhadnout, tak u mne žádná změna ani po cca 70 g AS (50 g kys. askorbové plus nějaká soda)

[Panda]

Pando, já u tebe vůbec nemám dobrý pocit z toho přidávání KA do salátu...

Já stejně kvůli dásním čistím pastou hned po každém jídle (krátce, bez drhnutí), takže u mne je to ok. Samozřejmě u jiných může čisté C způsobit problém se zuby, bez alespoň vyplachování to může být vážný důvod pro volbu raději askorbátu.

Atmane mám to přesně obráceně. Mám naopak problém si pH strážet a tak jsem rád když mi v tom C trochu pomůže. (stejně mám pH stále divně dost vysoké, i když jsem občas zkoušel přidávat silně nevita věci)

[s.arik]

Marie dnes přihrála bezva tabulku http://www.cez-okno.net/clanok/serial-m ... h-25-rokov
poslední řádek, jahody....jsem si vzpomněla na Dana...jistě jedl jahody vypěstované v roce 2011, z kterého roku byl asi rozbor, na jehož základě počítal obsah C?

(a to je ještě otázkou, zda můžeme rok 1985 považovat za výchozí ideál "bio-stravy", pochybuju, to bychom potřebovali rozbory třeba z roku 1900 )

[minsc]

Ahoj,
koukal sem se na ten odkaz, a jen k těm mirálům, kdyby to někoho zajímalo tak je to trochu rozebrané třeba v téhle knížce: http://www.schindele-mineraly.cz/produkty.php?p=kniha

[cepheus]

*

[s.arik]

Cephee, ok, asi jsem napsala blbost bylo to myšleno spíše tak, že dokud se cítím ok, je mi vlastně fuk, jaké mám přesně pH moči, nechci se rouhat...
Někdy třeba také budu měřit, celkem mě to zajímá, leč zatím mě trochu odrazuje cena (už jsem utratila dost za céčko, raw boby, chlorellu a tak, "jídlo" mě láká více než papírky). A taky zkoumám jiné věci, nemám na to kapacitu. Časem se k tomu snad dostanu.

[cepheus]

*

[Panda]

100 lakmusových pH papírků z lékárny za asi 50 také není moc, ještě když se rozstřihnutím zvýší počet na 300.

[s.arik]

100 lakmusových pH papírků z lékárny za asi 50 také není moc, ještě když se rozstřihnutím zvýší počet na 300.

To je celkem levné, dík oběma, měla jsem dojem, že Jarda prodává ještě levněji (na počet měření teda určitě), ale zase nějaké megabalení za pár stovek, do toho se mi nechtělo.
Z lékárny to asi vezmu, ale později, teď už toho řeším nějak hodně, nejsou mentální kapacity na měření, interpretaci a korekci pH moči

[Dano]

když se člověk stravuje převážně vitariánsky, snad má draslíku daleko více než průměrní pacienti Klennera a spol., ti myslím jedli "normálně" ne?

Sodík se z askorbátu v žaludku odděluje, a potom ho ke kys. ask. ledviny zase zpátky přilepí (aby regulovaly pH moči). Takže určitě je na místě úvaha o tom, kolik sodíku v AS do těla dostaneme.

Idem si to vsetko teda preratat. Tento tvoj prepocet mi je jasny:

cca 70 g AS (50 g kys. askorbové plus nějaká soda)

z navodu v tej knihe ako namiesat AS. Podla neho je to presne 50g KA + 24g sody = 74g AS. Nepodstatny rozdiel, len zaokruhlujes, viem. Pise v nej aj

1g AS obsahuje 111mg sodíku.

Cize v takej celodennej davke 74g AS je az 8,2g sodika. Dlhodobo, kazdy den, nie je to vela?
V knihe napr. este pise

Bežná denná potreba draslíka je 1-1,2g denne; odporúčaný limit je 2,5g denne .... Zeleninou je možné prijať až 8-11g draslíka denne

Len som sa zamyslel, nepoznam ake pomery napr. k tomu drasliku dosahujeme stravou beznou (nadmiera sodika), a stravou zelovocnou.

Alebo skusme. Pre zorientovanie, napr., zbuchal som do tabulky takyto nahodny jedalnicek (v gramoch) na den, spolu to nasyti na 2525kcal:

Kód: Vybrat vše

1000 Kiwi fruit, (chinese gooseberries), fresh, raw
1000 Apples, raw, with skin
1000 Bananas, raw
1000 Orange juice, raw
.100 Spinach, raw
.150 Lettuce, green leaf, raw
..50 Tomatoes, red, ripe, raw, year round average

Draslika to ma okolo 10738mg
Sodika LEN 184mg.
Pomer Draslik:Sodik je teda 59:1
Pri pridani toho 74 AS denne, cize 8200mg sodika. by sa ten pomer prudko znizil na 1,3:1.

Sodika je v nasej beznej zapadnej strave velmi vela - vsade sa dava kuchynska sol, piju sa mineralky. Tych 8,2g sodika je napr. v 21g kuchynskej soli. Neviem, ci sa tolko normalne (nehovorme teraz o slanych orieskoch, lupienkoch,...) bezne prijima. Na druhej strane, tak ako pises, na beznej strave sa prijima urcite menej draslika. Taky jedalnicek sa mi ale nechce uz ratat.

V tychto cislach, ako to vidis ty?

Mnozí pacienti Klennera a Catharta dostali až 300 g AS denně, to je 33 g sodíku, a všechno bylo v pořádku. Obvykle tedy asi sodík až takový problém není, ale samozřejmě se z opatrnosti nedoporučuje AS některým srdcařům citlivým na pohyb sodíku.

Nevies ako dlho ti pacienti uzivali 300g AS (obsahuje 203g KA)?

[Dano]

Marie dnes přihrála bezva tabulku http://www.cez-okno.net/clanok/serial-m ... h-25-rokov
poslední řádek, jahody....jsem si vzpomněla na Dana...jistě jedl jahody vypěstované v roce 2011, z kterého roku byl asi rozbor, na jehož základě počítal obsah C?

(a to je ještě otázkou, zda můžeme rok 1985 považovat za výchozí ideál "bio-stravy", pochybuju, to bychom potřebovali rozbory třeba z roku 1900 )

Tu tabulku som videl uz davno.

Pri pohlade na nu mi napadli otazky ako:
- Preco jej zostavovatel neudal ku kazdej z 8 plodin vsetkych 5 nim sledovanych zivin? Preco pri jahodach len 2, jablkach len 1? Zeby ucelovost?
- Preco sa mi nepodarilo na sieti najst tie zdrojove studie z udaju pod tabulkou? Preco tie studie nepopisal presnejsie?
- Preco porovnava neporovnatelne? V 1985 studia vo Svajci, v 1996 v Rakuskom Karlsruhe a v 2002 v Bavorskom (nemeckom) Oberthali, ved obsah zivin zavisi hlavne od druhu pody/oblasti.
- Prečo klame a udáva rádovo 1000x vacsie hodnoty B6? Urcite sa len pomylil, no ale to na vieryhodnosti veru nepridava.

Neznasam sledovanie zivin, jaulov, ale podme na to. Skopiroval som to z USDA National Nutrient Database (obsahuje 7412 plodin/jedal krat 50 hodnot (mineraly, vitaminy,...), kazde jedno cislo je priemer viacerych (1-12) roznych studii (spolu ich pouzili 427):

Kód: Vybrat vše

Long_Desc                   Calcium Magnesium Vit_C Vit_B6 Folate_Tot
Broccoli, raw                    47        21   9,2  0,175         63
Potato, flesh and skin, raw      12        23  19,7  0,295         16
Carrots, raw                     33        12   5,9  0,138         19
Spinach, raw                     99        79  28,1  0,195        194
Apples, raw, with skin            6         5   4,6  0,041          3
Bananas, raw                      5        27   8,7  0,367         20
Strawberries, raw                16        13  58,8  0,047         24

Vsetko v mg/100g, len listovka v mikrog/100g. Pre porovnanie, podla toho obr. na linke napr. horcika je v brokolici vraj len 11mg/100g, ale podla USDA az 21mg. Atd. Podme do hlbky, vybral som to pre mna najchutnejsie z tej tabulky - jahody a konkretne VitC., podla obr. ho v 2002 namerali len 8mg, no podla USDA ho tam je az 59mg, vyse 7x viac. OK, z ktoreho su roku? Vychadzali z 3 zdrojov:
Authors Title Year
Nutrient Data Laboratory, ARS, USDA National Food and Nutrient Analysis Program Wave 6k 2002
Nutrient Data Laboratory, ARS, USDA National Food and Nutrient Analysis Program Wave 4d 2001
Produce Marketing Association (PMA) Nutrient Content of Strawberries 1989

cize ide zhodou okolnosti z presne toho isteho obdobia. Z hodnot v tychto 3 studiach boli najmensia a najvacsia:
Min Max
52,5 69,9
Vyrazne odlisne cisla nez tych 8mg na obr.
A teraz, ktorej tabulke verit?

Ja ale inac suhlasim so zostavovatelom tabulky v tom, ze obsah zivin v konvencne pestovanych plodinach (nie bio a u mojej babky na zahrade) zrejme klesa (hoci on to nijako nedokazuje, urobil to amatersky).

Len zopakujem, podla mna synteticke doplnky su len ta barla a neospravedlni ju ani fakt, ze obsah vitaminov v zelovoci je mozno mensi nez byval. Ta barla nas totiz obera o snahu vyhladavat kvalitny zelovoc, napriklad od farmarov. V nom mame v porovnani s tou syntetikou ovela viac nez len jediny vitamin (C) takze prinos je ovela vyssi. Ja napr. v sezone nakupujem len od trhovnikov voziacich denne svoju urodu z juzneho Slovenska, ma to od nich vynikajucu chut a zrejme aj vyssi obsah vitaminov ako tie nechutnosti v obchodoch. Este lepsie by bolo poobzerat sa po domacom zelovoci, urcite nepraskovanom.

Obavam sa, ze keby som sa vydal na cestu doplnania syntetikou, stratil by som motivaciu menit jedalnicek z jednoducheho dovodu: zacal by som si nahovarat, ze ved o nic nejde, C-cko (alebo cokolvek ine v prasku) doplnam, tak je to ok.

[Marie]

citace viz výše:[quote="Dano"]Obavam sa, ze keby som sa vydal na cestu doplnania syntetikou, stratil by som motivaciu menit jedalnicek z jednoducheho dovodu: zacal by som si nahovarat, ze ved o nic nejde, C-cko (alebo cokolvek ine v prasku) doplnam, tak je to ok.

Možná je to hloupé přirovnání, ale lidé, když jim zjistí cukrovku, tak nějaký čas omezují stravu a potom je to přestane bavit a když si píchají inzulin, tak mohou jíst vše......