Moderátor: hugo
To na sobě asi vidí dost lidí v praxi.Jeste jsem neslysela,ze by se pri kliceni rozlozil lepek. Moc by mne zajimal zdroj,ze ktereho cerpas.ravima píše:No s tím bych ještě skoro souhlasil. Ještě by ale musel být pečený dlouho při nízkých teplotách, ideálně na slunci, tak jako se to dělalo třeba ve starověku ve středozemí.
Nasi predci pekli chleba v peci a zadny problem s tim nebyl. To by me zajimalo proc tedy.Ale tohle už je samozřejmě úplný nesmysl. Jednak škrob se na nic nepřeměňuje, ale rozkládají ho především amylázy - enzymy z žita, které se právě přidáním kvásku naopak utlumují zvýšením kyselosti. Škrob se rozkládá na jednoduché sacharidy, kterými se teprve živí některé bakterie z kvásku. Ovšem během přípravy chleba je vždy rozložena pouze malá část škrobu, naprostá většina tam zůstane. Čím víc škrobu se rozloží (např. když se přidá málo kvásku), tím se chleba hůř peče a je mazlavý, což se většinou za úspěch nepovažuje...Maria píše:Napr. kvaskovy chleb uz tezko muze mit nejake skroby,protoze jej kvasinky premenily(kvasnice ale neudelaji totez).
Tuhle vetu vubec nechapu,nedava mi smysl:"Čím víc škrobu se rozloží (např. když se přidá málo kvásku), tím se chleba hůř peče a je mazlavý"
To,ze je chleba mazlavy muze mit tyto priciny:
1.neni dostatecne dlouho vykvasen tj. neni spravne vykynuty
2.obsahuje prilis vody
3.je nedopeceny
No ale k veci.Takze pri kvaseni chleba se bavime o fermentaci, diky niz se veskery skrob premeni na snadno stravitelne latky(dlouhe cukry ,enzymy apod). In natura to muzeme pozorovat tak,ze chleba nam vykyne na 2 nasobne mnozstvi a kousek za 4-6hodin ,zalezi n ateplote okolniho prostredi a kvalite kvasku. Je uplne jedno,kolik kvasku dame do zadelaneho testa(kdyz dam malo,prodlouzim jen cas kynuti),ale zalezi na jeho kvalite resp. stari. Cim starsi kvasek tim jsou kultury slechetnejsi a makaj spolehliveji a rychleji (vlastni zkusenost).Prokvaseny produkt uz nema zadny skrob,stejne jako napr. prekvasena ryze tj.amasake a to je duvod proc je snadno stravitelny a mozna i diky prezivsim kvasinkam snad lecebne ucinky na strevo. Proto kdyz necham dal kvasit amasake,takkvasinky zacnou zrat dlouhej cukr co vytvorily a az ho sezerou zbyde jen alkohol neboli sake.Co by me zbylo z chleba nevim,mozna pivo
Pak se muzeme bavit o vyklicenem obili,kde tez fermentace probiha,ale rekla bych ,ze kdyz je klicek vylezly,tak je zfermentovaneho skrobu velice malo,a hodne ho zustava,protoze na moje citlive traveni je to velice tezke (ne tak nakliceny hrasek napr.). Naproti tomu zrno,ktere je fermentovano dlouho viz nektere japonske vyrobky-mi problem nedelaji.
No vidíš, a ve skutečnosti při klíčení se právě škrob rozkládá mnohem více než přípravou kváskového chleba, navíc se rozkládají i bílkoviny na aminokyseliny, zvyšují se obsahy různých vitamínů, jsou zachovány enzymy, atd. Dokonce při klíčení se rozloží lepek a jsou tam enzymy k jeho dalšímu snadnému zpracování, čímž se i z lepkových obilovin, kam patří i to žito, stávají docela vhodné potraviny.Maria píše:To je duvod proc bych ja nikdy nejedla namocene obili sice raw ale pro me skodlive - plne skrobu...
Sarko,navykovy je upln evsechno,protoze jidlo je proste droga.Zalezi na mozku jestli mu to dovolis.Pokud ma jidlo hrat roli zastupnou tj. naplnovat nejakou formu slasti,kterou clovek postrada ve svem zivote(predevsim emocionalni),tak je jedno zda ji kytky nebo kolace.s.arik píše:Jo, a konkrétní názvy těch jedů nebo nějaké "důkazy" mě právě zajímaly, ne pro mne...
Mmch, to by bylo něco o "jedovatost", ale důkaz, že je pečivo návykové...?
Především proto, že nepoužívali dnešní přešlechtěnou lepkovou pšenici. Taky chemikálie atd. Ale že s tím není vůbec žádný problém, to bych taky netvrdil, minimálně tam prostě vzniká ten karcinogenní a mutagenní akrylamid a zničí se enzymy.Maria píše:Nasi predci pekli chleba v peci a zadny problem s tim nebyl. To by me zajimalo proc tedy.
Přečti si první dva články odsud - jsou kupodivu docela přesné. http://www.kvaskovychleb.cz/doku.php?id=clanky:clankyMaria píše:Tuhle vetu vubec nechapu,nedava mi smysl:"Čím víc škrobu se rozloží (např. když se přidá málo kvásku), tím se chleba hůř peče a je mazlavý"
To,ze je chleba mazlavy muze mit tyto priciny:
1.neni dostatecne dlouho vykvasen tj. neni spravne vykynuty
2.obsahuje prilis vody
3.je nedopeceny
No, jde trochu o terminologii, prakticky škrob = dlouhé cukry. Rozkládá se hydrolýzou působením enzymů, hlavně amyláz, přítomných v obilí, ne fermentací pomocí mikroorganismů. Fermentací (=kvašením) lze upravit až jednoduché cukry. Podívej se sem: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%ADMaria píše:No ale k veci.Takze pri kvaseni chleba se bavime o fermentaci, diky niz se veskery skrob premeni na snadno stravitelne latky(dlouhe cukry ,enzymy apod)...
...Prokvaseny produkt uz nema zadny skrob...
Amylázy jsou při klíčení mnohem aktivnější, než když se přidá kvásek, a tak se rozloží mnohem více škrobu. Kvásek zvyšuje kyselost a silně snižuje aktivitu amylázy a tedy rozklad škrobů. Lehkost/těžkost tvého trávení je zřejmě způsobena něčím jiným, než škrobem.Maria píše:Pak se muzeme bavit o vyklicenem obili,kde tez fermentace probiha,ale rekla bych ,ze kdyz je klicek vylezly,tak je zfermentovaneho skrobu velice malo,a hodne ho zustava,protoze na moje citlive traveni je to velice tezke...
Informace si ověřuju z mnoha zdrojů, hlavně z vědeckých studií a různých odborných článků. Informace z obyčejných článků na netu, hlavně co se týče češtiny, jsou velmi nepřesné, často až lživé, protože podléhají reklamě nebo neodbornosti autorů. Takovým příkladem jsou bohužel i mnohé články zde na vitariánu, na různých stránkách zabývajících se zdravím, jako jsou i makrobiotické a různé další.Maria píše:Jeste jsem neslysela,ze by se pri kliceni rozlozil lepek. Moc by mne zajimal zdroj,ze ktereho cerpas.
Akrylamid působí negativně na nervový systém, může způsobit malátnost, halucinace nebo necitlivost periferních částí těla a ataxie. Je klasifikován IARC jako pravděpodobný karcinogen pro člověka (kategorie 2A). Je také prokázaný mutagen, a pro tyto nebezpečné vlastnosti byl v březnu 2010 zařazen Evropskou agenturou pro chemické látky na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy.
mozem poprosit o recept?Maria píše:Delam chleba z bezlepkove pohanky a tu trochu zitneho kvasku co tam pridam me nezkosi...
teplem se samozřejmě ničí vitamíny, ale především také enzymy, které jsou považovány za nositele životní energie a to je důvod, proč je chceme přijímat!Přezůvky píše:Ahoj. Chci se zeptat na jednu věc, která mi vrtá hlavou - tvrdí se, že z potravy se při takových 50 ° Celsia ztrácí vitamíny a vůbec pro tělo cenné látky. Dobře, ale zajímalo by mě jakto, že se neztratí chuť? To, co mi chutná nebo nechutná, je přece ovlivněno složením jídla, tedy jeho látkami... A pokud jsou látky teplem zničeny, jak to, že cítím chuť?? Za odpověď budu moc ráda.
navíc málokdo při vaření nepřidá do jídla ochucovadla,koření či sůl nebo další zvýrazňovače chuti . Jí snad někdo jen tak vařené maso nesolené- a chutná mu to?Jí někdo pečenou buchtu, ve které není cukr a sůl???.. 
Např moje dítě nikdy vařenou zeleninu(tepelně upravenou) nejdlo!Děti poslouchají instinkty tak poslouchejme děti...v něčem!! Každé tělo je prostě jiné a má jiné potřeby. Nejlepší je proto vyzkoušet a na sobě odpozorovat.Vařená zelenina je v běžném jídelníčku mnohem častější než syrová (polévky, brambory, atd.). Je to úplně normální. Vaří a peče se ale i ovoce - ovocné knedlíky a koláče, marmelády, kompoty. Dokonce bych řekl, že i ovoce je běžnější tepelně upravené, než syrové...jitulinda píše:Mám dojem, že to, co se dá jíst syrové většinou snad lidé nevaří- vaří (doufám) především věci, které se nevařené nedají jíst - např mouka, obiloviny, živočišné produkty..atd. Někdo ale asi vaří i zeleninu,což mi mi přijde naprosto šílené
To je složitější a u každého typu látek jinak. Pokud ale nevíš ani jaké látky potraviny obsahují, a jaké ty látky zhruba mají vlastnosti, tak vlastně nevím vůbec kde začít a jak to vysvětlit..Přezůvky píše:A když se ty látky "rozkládají", co si pod tím mám představit? A můžete dát příklad u nějaké potraviny s tou přeměnou látek? Tzn. napsat jaké látky má v syrovém stavu a pak napsat na co se změnily.
možná máš pravdu! Ale víš, jak se říká : "podle sebe soudím tebe" - tak u nás doma to tak moc neznám... ovoce jsem tepelně neupravovala nikdy-manža sladká jídla (ovobuchty či knedlíky) nejí (kvůli rafinovanýmu cukru a bílé mouce) a ani naše malá! Zeleninu jsem tepelně upravovala málokdy, právě kvůli prďole, která by to do pusy nedala..Navíc po přechodu na vita mě to už ani nenapadneravima píše:Však tepelnou úpravou se chuť neztrácí - ale mění. Látky se samozřejmě neztrácejí, ale rozkládají se nebo se mění na jiné.Vařená zelenina je v běžném jídelníčku mnohem častější než syrová (polévky, brambory, atd.). Je to úplně normální. Vaří a peče se ale i ovoce - ovocné knedlíky a koláče, marmelády, kompoty. Dokonce bych řekl, že i ovoce je běžnější tepelně upravené, než syrové...jitulinda píše:Mám dojem, že to, co se dá jíst syrové většinou snad lidé nevaří- vaří (doufám) především věci, které se nevařené nedají jíst - např mouka, obiloviny, živočišné produkty..atd. Někdo ale asi vaří i zeleninu,což mi mi přijde naprosto šílené
myslim ze Ravima pisal vseobecne o tom ako sa to robi v ludskej spolocnosti, ak pozres otvorenymi ocami okolojitulinda píše:Ale víš, jak se říká : "podle sebe soudím tebe" -ravima píše: Vaří a peče se ale i ovoce - ovocné knedlíky a koláče, marmelády, kompoty. Dokonce bych řekl, že i ovoce je běžnější tepelně upravené, než syrové...
myslím, že zcela klasický příklad je denaturace(srážení) bílkovin při vaření vajec nebo masa!(tekutý bílek-tuhý bílek)Přezůvky píše:A když se ty látky "rozkládají", co si pod tím mám představit? A můžete dát příklad u nějaké potraviny s tou přeměnou látek? Tzn. napsat jaké látky má v syrovém stavu a pak napsat na co se změnily.
čím vyšší teplota, tím větší ztráta aminokyselin, při teplotách nad 200C dokonce jejich přeměna na toxické produkty.však tak jsem to pochopila! Ale právě že mám tendenci si myslet, že když já (moje rodina) nevařím ovozel (proč taky?!!), tak jiní také ne - což je spíš asi naopakrudo píše:myslim ze Ravima pisal vseobecne o tom ako sa to robi v ludskej spolocnosti, ak pozres otvorenymi ocami okolojitulinda píše:Ale víš, jak se říká : "podle sebe soudím tebe" -ravima píše: Vaří a peče se ale i ovoce - ovocné knedlíky a koláče, marmelády, kompoty. Dokonce bych řekl, že i ovoce je běžnější tepelně upravené, než syrové...
jako malá jsem to asi měla hodně podobně, i když jsme měli solidní zahradu se skleníkem, záhonky a ovostromy+keře- táta nadšeně zahradničil, dokonce kdysi prodával i na trhu sazenice atd...takže u nás syrového bylo vždy dost. Ale těch selat a ryb a kuřat so se u nás na zahradě nagrilovalo !!s.arik píše:Jako dítě jsem měla 1-2 ks ovoce denně a párkrát za týden i salát (mrkvový, rajčatový, zelný), rozhodně více OZ uvařeného (polévky, omáčky, kompoty). Ale stejně tvořilo OZ malou část stravy, objemově i kaloricky vedly obiloviny, mléko a maso...
asi nechces pocut nazor ze clovek by nemal konzumovat absolutne nic zo soje ?aren píše:Ráda bych se zeptala, jestli máte zkušenost s domácí výrobou sojového mléka a jiných obilných a ořechových mlék. Našla jsem dva přístroje: Sojamat http://www.sojamat.sk/ a Soyabella http://www.soyabella.cz/ a váhám mezi nimi.
Soyabella je asi 2x dražší, naproti tomu se zdá, že umí i mléka ze syrových surovin, což Sojamat ne.
U Sojamatu je zase sada na výrobu tofu.
Budu ráda za vaše názory.
Rudo, klidně, ale ty mléka se dělají i z rýže, ovsa, mandlí, semen, ořechů a dalšího.. Určitě na sóji netrvám, ale ostatní je snad ok? Zuby odcházejí..rudo píše:asi nechces pocut nazor ze clovek by nemal konzumovat absolutne nic zo soje ?
ááá tak to jsem tady ta černá ovce, protože zrovna včera jsem si ve zdravěnce koupil cosi sojového - ze zvědavosti, jakpak to vlastně chutná? ale vím, že soju nebrat, je to šit - no a rýži mám taky od včera v hrníčku namočenou, ona i ta naturalka za studena během dvou dnů přijatelně změkne (jasněže ne tak jak vařená, ale to je v poho, já to rád žvýkám) a řeším tak chutě na rýži, která mi tehdá za vařana tolik chutnala.Panda píše:Jen pro ujasnění - vitariáni by nepoužili sóju ani rýži, protože ty vyžadují tepelnou úpravu. (z jiných důvodů ani oves)
jestli to je otázka na mne: zvyškovou hmotu nemám, zbaštím to komplet aj s máčecí vodou, které dávám jen tak postačující množství, abych to neměl vodovaté, bez chuti.rudo píše:pre mna principalna otazka znie - o co spravis s tou suchou zvyskovou hmotou ? vyhodis ? tam uz nie su latky co potrebujes ?
tak jest, to si musí každej sám za sebe. po četbě Doby jedové, kde toto též zmiňováno, raději širokým obloukem obcházeti soju budubuc11 píše:ohledně soje, existují i naprosto opačné studie stejně renomovaných vědeckých zástupů
Já myslím, že na té tuhé frakci není nic špatného, já mám v úmyslu to taky v nějaké podobě sníst. Přece kdybych jedla celé ořechy tak bych to do sebe dostala taky. Mně jde u výroby mléka jen o to, že ořechy se pořádně rozdrtí, budou lépe stravitelné, tělo si z nich vezme víc. Jsem už starší paní, bude mi brzy šedesát a přiznám, že s dokonalým pokousáním celých ořechů a semen mám problém. Ano, totéž by jistě řešil dobrý mixer, ale když je mléko zvlášť a okara zvlášť, je to pestřejší.rudo píše:Jindro, nie na teba
je to o tom ze ak sa vyrobi orechove mlieko a oddeli tekuta cast od tuhej, tak co s tou tuhou
taky ekvivakent ked sa juicikuje zelenina a stava sa vypije
tak ludia potom tu tuhu zostatkovu hmotu pouzivaju na vyrobu napriklad fasirok
a je zaujimava logika nieco vyjuicikovat akoze to lepsie stravim odlahcim travenie a potom ale to hmotu aj tak zjest
tak sa pytam ze ako to je ked sa vyrobi orechove mlieko
Dobrý tipy!Jindra píše:Přesně tak, mixér naprosto stačí. Škoda peněz za uvedené přístroje a už tuplem za topnou spirálu.
Namoč ořechy a semínka (pokaždé jiná s ohledem na různorodost obsažených minerálů) na několik hodin a pak rozmixuj na kaši. Můžeš (nemusíš) přefiltrovat. Já to nefiltruju a používám jako dip na zelesaláty, mňam.
Sušené bych určitě nedoporučoval, a to zvlášč v těchto dnechZeyna píše:Ahoj! Rada by som sa spýtala ohľadne ovocia. Môže sa jesť celý deň? Myslím teda na noc. Čítala som, že večera je lepšia zeleninka, že ovocie v žalúdku kvasí.? Prípadne aká kombinácia je vhodná. V týchto letných dňoch nemám problém jesť celý deň ovocie. Striedam to so sušenými slivkami, ďatlami, hrozienkami a orechami. Keď mám chuť, tak zaradím zelený šalát, kapustu, cibulku.. a rôzne, čo máme doma a k tomu si urobím ľanové krekry. Ď.
Panda, máš pravdu, čo sa týka rozloženia jedla, telo si povie samo. Už som to aj pozorovala. Najvhodnejšie je mi, keď jem min. 1 hod pred spaním, aj to len niečo ľahké. Jabĺčko, alebo rastl. mliečko s medom. Používam veľmi málo medu. Čo sa týka sušeného ovocia a orechov, pýtala som sa preto, pretože mi len ovocie, prípadne zeleninka nestačí. Som potom veľmi hladná. Ten prechod je takto jednoduchší, aj keď je leto. Ráno si robím ovocné smoothie (banán a max 1 druh ovocia, trochu sojového mliečka, ďatle, prípadne kešu orechy. Niekedy si zase odštavým jablčko a potom si dám ovocnú misu. Vôbec nemám chuť na nejaké nezdravé sladkosti, alebo vyprážané, prípadne varené jedlá. Momentálne je to takto dobre. Určite si niekedy aj dám niečo iné ako raw, ale vždy sa vrátim naspäť. Som rada, že nie je problém s ovocnou večerou, bála som sa.nejcenější je vlastní zkušenost než vnější poradyZeyna píše:Panda, Buc11, ďakujem za vaše odpovede. Ja práve začínam so živou stravou a je to premňa všetko nové. Ale učím sa veľmi rychle, pretože mám motiváciu a vždy som inklinovala k zdravej výžive. Som dlhšiu dobu vegetariánka, a vyhovuje mi to. Trochu sa natrápim s mojím okolím.. Ale to asi poznáte aj vy.. Ale už je to lepšie.
Presne tak. Súhlasím. Zajimalo by mne,kteri to, krome zapadnich frutarianu ,jsou-tedy ,kteri se tak stravuji prirozene.Ja jsem na globu jeste nenasla ani jeden narod,ktery by tak cinil.buc11 píše:
tisícky ludí na tejto planětě jí jen ovoce a to celý den
proč tě to zajímá, že jsem tak smělý?Maria píše:Zajimalo by mne,kteri to, krome zapadnich frutarianu ,jsou-tedy ,kteri se tak stravuji prirozene.Ja jsem na globu jeste nenasla ani jeden narod,ktery by tak cinil.buc11 píše:
tisícky ludí na tejto planětě jí jen ovoce a to celý den
Skoda doufal jsem v inklinaci na fruity neznam zadneho fruitlovera s kkterym bych mel ambivalentni vztahMaria píše:Proc? Proste proto.Zajima me spousta veci a jedna z nich je i zivoty prirodnich narodu pokud mozno nedotcenych civilizaci.
buc11 píše:Skoda doufal jsem v inklinaci na fruity neznam zadneho fruitlovera s kkterym bych mel ambivalentni vztahMaria píše:Proc? Proste proto.Zajima me spousta veci a jedna z nich je i zivoty prirodnich narodu pokud mozno nedotcenych civilizaci.
)))jitulinda píše:, když jsem dnes tchýni radila
ale nikdy naopak
