Setkani s Duchovnimi zakony, s Bohem a s laskou

[dgm]

Setkani s Duchovnimi zakony, s Bohem a s nejhlavnejsim z techto zakonu, s Laskou.

Uz delsi cas si rikam, ze bych mela zalozit toto tema. Tak tedy dnes.

Setkal se uz nekdy nekdo z vas s nekterym z techto pojmu?
Mate s tim osobni zkusenost?
Stala se vam nekdy v detstvi nevysvetlitelna udalost a teprve ted jste na ni nasli odpoved?
Meli jste v detstvi nekdy pocit, ze dokazete vsechno a s pribyvajicimi lety to ve vas nekdo udupal?
Pokud jste se stali vegetariany, tak proto, ze je maso nezdrave, nebo z presvedceni, ze vsechno zive si zaslouzi zit?
Zazili jste nekdy pocit, ze uz vite, jak by si lide mohli pomoci a reseni je uz blizko?
Vite, ze hlavnim resenim pro lidstvo je poznat nejdulezitejsi zakon lasky?
Mate nekdy pocit, ze dokazete ovlivnovat svuj zivot? Ze je zbytecne se vymlouvat na osud a ze hlavni odpovednost za sebe mate vy sami?
Mate nekdo z vas osobni zkusenost se setkanim s Bohem? Chcete o tom mluvit?
Stalo se vam nekomu, ze jste nutne hledali na neco odpoved a v pribehu nekoho jineho zde jste ji treba prave ten den nasli?
Nezda se vam, ze se vsechno na svete deje prave kvuli vam?
A co ti, kteri jsou ted prave dal nez ja a vedi, ze vsechno je jinak? Ale jak?
Mate pocit, ze tato stranka je ze vseho nejmin o jidle?

[Fiona]

Jo, vitej v klubu
Treba ja uz tyhle veci dost zasadne resim asi tak 16 let, zatim jsem na nic kloudneho neprisla. No, sem tam zrnko, aby se nereklo, mozna
Preju stesti

[dgm]

Dekuju za prani, ja uz nektere veci resim od detstvi a to je mnohem vic nez 16 let. A taky toho moc nevim. S kazdym novym objasnenim se vyklube spousta novych otazek .....

[Sluníčko]

na některé z otázek bych odpověděla kladně.... také se tím zabývám, tedy zabývám, tak nějak to žiji

[lakyluk]

Svet je veľká záhada. Odpoveď nájdeš keď sa budeš pýtať. Otázka tvory ďalšie otázky. Odpovede tvoria malé vlákna pomocou ktorých nájdeš vysvetlenie nových otázok. Každé vlákno je dôležité pre určitú dobu poznania.
Svet je skrytý pod rúškom hmly. Odpoveď nájdeš keď sa budeš pýtať, skrz čisté srdce uvidíš a spoznáš zmysel života. Otázka hľadá pravdu v hlbinách poznania...

[dgm]

Kdyz se na to tak divam dalsi den, jsou nektere otazky tak intimni a osobni, ze by se ani mne nechtelo sem vsechno vytrubovat a sverovat .....

[Jista]

Setkani s Bohem....ja jsem hledal Boha nekolik let,zabyval se jogou,hinduismem,pak reiki,esoterikou,lecitelstvim,delal jsem vsechno mozne,ale Boha jsem nenasel,sice skrze me obcas prosla nejaka energie ktera treba nekoho uzdravila,ale nedalo se mluvit o Bohu,o lasce.Dokonce jsem si myslel ze jsem zazil osviceni,plne svetla a radosti,ale laska zadna.
Pak jsem v jedne takove meditaci podle nekoho mel pozvat ruzne bytosti do sve mysli,v predstave ze mam jako hrad,a tam jsem kralem,takova prace s podvedomim.
A mimo vsechny mistry a Bohy jsem tak pozval i Jezise.
Pak jsem si rekl ze je privitam,a obejmu je.Objimal jsem se jednoho po druhem a nic se nedelo.
Pak jsem objal Jezise...spadla mi na hlavu kapicka neceho,a ta doslova roztrhla krunyr ve kterem jsem byl zavreny a ja poprve zazil pravou lasku a stesti tryskajici z meho srdce.Na pul hodiny jsem se zblaznil.Nikdy jsem Jezise nemel rad kvuli bibli,a ted mu rikam at je mym panem.
Potom vse preslo,ale ja vedel ze Jezis je skutecne Buh,protoze On byl jediny kdo opravdu prisel kdyz jsem mu dal malicko lasky.stacilo mu objeti.
Neco pdobneho se stalo na filmu utrpeni Krista,zase za mnou prisel a ja zazil neco co nikdy predtim.
A potom prisel jeste ve chvili kdy bych mozna sel jinou cestou nez chtel On a pouzil zase takove milosrdenstvi ktere neni normalni.tak jsem se rozhodl se nechat pokrtit.
Jezis Kristus je skutecny Buh ktery chce vstoupit do naseho zivota a zmenit jej.To ze ja jsem krestan je docela zazrak.
Dnes jej staci prijmout v eucharistii a laska je porad nablizku.O tom se mi driv mohlo jen zdat.
Myslim ze kdo chce skutecne poznat Boha mel by hledat v Jezisi,protoze On uz za nas vsechnu praci udelal,a ted staci jen prijimat...

[dvdmchl]

ono na tom neco bude, protoze je fakt ze kdyz se potkam se zapalenym krestanem, muzem (u zen, nevim proc to nevidim), tak mu to krestanstvi kouka z oci. Oni maji opravdu jine oci.
Verim ze nasledovani Jezise je jedna z moznych cest. Ale jak uz jsem nekde jinde psal, tech cest je nekonecne mnozstvi. Ale kdo ma rad vyslapane cesticky, pro toho je vybrani si a nasledovani nejakeho gurua urcite dobre. Otazka je kam ten guru vlastne kraci, ale to se clovek az do vlastni smrti nedozvi.

[Sluníčko]

Také věřím v Ježíše, ale i Krišnu, Budhu, Sri Aurobinda a jiné, byli to realizovaní mistři, skrze které přímo působil (a působí) Bůh=Pravda=Světlo=Nejvyššší vědomí...každý přinesl svoji cestu ke stejnému cíli a každý z nás si může vybrat tu, která mu nejvíce vyhovuje, ta které mu nejvíce sedí, je mu nejbližší nebo jít cestou svou

[Sluníčko]

také mám pár zkušeností s Ježíšem a od té doby mi je blízky, v nějakém minulém životě jsem byla křesťan, teď jím nejsem, jdu jinou cestou, ale Ježíš jako takový je mi stále blízky

[Seraf]

hihio, hezké téma. S Ježíšem mám moc dobrou zkušenost, zažil sem takovou všeobjímající lásku, ničím nepodmíněnou, prostě dával, byl to zážitek. Od té doby ho beru jako někoho kdo hrozně moc pomohl a pomáhá světu. Stejně jako jiní mistři, Osho, Dalajlama, a jiní. Myslím že toho dal světu hodně moc. Svět si z toho pak udělal náboženství a jde to zase z kopce......

Mno nejsem křesťan ale věřit MU je nutné. Jen s vírou dokážeme .......

[Standa K.]

moc vás nepotěším...

- Lásku jsem zažil, zažívám a doufám zažívat budu až do smrti... je to super pocit

- jinak... jsem 100% ateista, nevěřím v žádného boha, všechny považuju jen za sofistikovanější formy bohů co způsobovali zemětřesení, výbuch sopky apod. v představách pralidí

- procházka lesem se mi zdá pro člověka přínosnější než návštěva kostela, moc se nimrat v životě "proč tu jsme, jaké máme poslání" apod. - lepší jít si zahrát fotbal, většinou lidi co se tím moc zabývaj bejvaj dost nešťastný...

[Fiona]

Hehe, ja jen cekala kdy se v tomto vlakne objevi Standa nebo Buc

[Sluníčko]

[awa]

Kdyz se na to tak divam dalsi den, jsou nektere otazky tak intimni a osobni, ze by se ani mne nechtelo sem vsechno vytrubovat a sverovat .....

V soukromém životě si na to téma s mnoha lidmi pěkně popovídám, ale na chatech to nedělám. Chybí mi kompletní zpětná vazba. Jinak se člověk o tom vyjadřuje je -li sám, a jinak, když se lidí sejde víc. Tam má sklon " zachovat tvář ", i když ve skrytu cítí něco jiného. A tohle já dobře vidím. Přede mnou se nedá nic skrýt a proto volím osobní setkání ve dvou.Snažím se být maximálně tolerantní, a to i když mě to třeba šokuje nebo si pomyslím - co to tady plácá za blbosti. Každý něčemu věří a má na to právo, je to jeho rozhodnutí. Každý také potřebuje čas, aby duchovně dozrál a navíc to za nikoho nikdo nemůže udělat. Co se týká duchovní stránky mého života, tak se cítím šťastná a naplněná, i když přijdou starosti. Na duchovních záležitostech mě fascinuje, že růst v této oblasti je de facto neomezený. Také se mi každý den jako celek ( ne každá chvilka, mám i slabé momenty ) zdá tak nádherný, že je těžké to popsat. Třeba teď mi na klíně u PC sedí moje malá číča, vrní a mhouří své smaragdové drahokamy. Nemůžu se na tu krásu vynadívat a děkuji za toho pohodového tvora.

[Renáta]

Awa, veľmi pekné. Z tých riadkov sa linie taký pokoj a mier, úplné pohladkanie dušičky. Ďakujem

[dgm]

Awi, pekne napsane, taky jsem v uzasu z toho, co me potkava, co vsechno me jeste ceka, co dalsiho noveho objevim. Nekdy je ta radost tak velika, ze se proste neovladnu a napisu to sem.

K tomu psani sem, je kazdeho rozhodnuti a zalezi na jeho uvazeni jak daleko da druhemu nahlednout ....

Jeste k te pravdomluvnosti a otevrenosti - ikdyz vim, ze srovnavam nesrovnatelne!!!!!!!, to stejne se mi muze stat pri dopisovani si se zdanlivym vitarianem, ktery se pritom cpe pred svym monitorem tlacenkou s cibuli ....

[Renáta]

Ja sa cpem melónom

[dgm]

[Renáta]

Už som dojedla. Bol dobrý, len studený, z chladničky, brrr.
Inak síce mimo misu, ale nedá mi, keď si spomínala tú tlačenku... Cez víkend mi známa hovorila príbeh, ako jej suseda - upratovačka- si v robote odlievala do octovej fľaše jar a nosila ju domov. Až raz jej muž došiel domov podgurážený aj s kamarátom a mali hlad. Nakrájali si tlačenku, cibuľku a poliali "octom". Po prvom súste začali púšťať bublinky

[dgm]

moc vás nepotěším...

- Lásku jsem zažil, zažívám a doufám zažívat budu až do smrti... je to super pocit

- jinak... jsem 100% ateista, nevěřím v žádného boha, všechny považuju jen za sofistikovanější formy bohů co způsobovali zemětřesení, výbuch sopky apod. v představách pralidí

- procházka lesem se mi zdá pro člověka přínosnější než návštěva kostela, moc se nimrat v životě "proč tu jsme, jaké máme poslání" apod. - lepší jít si zahrát fotbal, většinou lidi co se tím moc zabývaj bejvaj dost nešťastný...

Hm, mozna nepotesim ja tebe. Ty asi nebudes 100% ateista, pokud veris na lasku ..... A takovy maly "zazrak" se driv prihodi pri prochazce prirodou , nez v kostele .

[Sluníčko]

Na duchovních záležitostech mě fascinuje, že růst v této oblasti je de facto neomezený....

mě taky

[Jozefina]

Ahojte, no. Já: setkala, mám s tím dost zkušenost ... a taky mračna potíží ... řeším to (blbé slovo - spíš snažím se v tom nějak zorientovat) tak 12 let, předtím jsem byla skoro úplně ateista, leč pln všelijakých ideálů a s vírou v lásku a v přírodu ... Pak přišly všelijaké potíže životní a zdravotní a najednou to se mnou dost třísklo a začaly se mi dít zvláštní věci, včetně silného uvědomnění si, že Bůh v nějaké formě prostě Je.
(Ale mám to vlastně ve výsledku podobně jako indiáni - Bůh=Příroda, čehož jsme součástí.) Nevadí mi, že dejme tomu bůh i třese zemí a působí povodně ... moje představa Boha totiž není Lidumil, nýbrž spíš nějaké vším prostupující Kosmické vědomí, kterému záleží na celé planetě se všemi jejími obyvateli, tedy i na kytkách a zvířatech, vodě a skalách .... a né jen na nějakém pyšném dvounohém "zvířátku" co se povýšilo nade vše a myslí si dokonce že Bůh vypadá jako Homo a je tu od toho, abychom si na něm vyprosili blbosti.

[800914]

uz minule som rozmyslal ci sem mam cim prispiet , ale nic ma nenapadlo.
no nic, mozno nabuduce.

[buc11]

uz minule som rozmyslal ci sem mam cim prispiet , ale nic ma nenapadlo.
no nic, mozno nabuduce.

zatím to mám stejný, ale chtěl jsem to již dávno založit, aby si vlákno evolušn vydýchlo

[awa]

1.Meli jste v detstvi nekdy pocit, ze dokazete vsechno a s pribyvajicimi lety to ve vas nekdo udupal?
2.Pokud jste se stali vegetariany, tak proto, ze je maso nezdrave, nebo z presvedceni, ze vsechno zive si zaslouzi zit?
3.Zazili jste nekdy pocit, ze uz vite, jak by si lide mohli pomoci a reseni je uz blizko?
4.Mate nekdy pocit, ze dokazete ovlivnovat svuj zivot?
5.A co ti, kteri jsou ted prave dal nez ja a vedi, ze vsechno je jinak? Ale jak?
6.ate pocit, ze tato stranka je ze vseho nejmin o jidle?

Přemýšlela jsem, jak se k některým tvým otázkám blíže vyjádřit. K těm otázkám, co v rámečku nezůstaly, tak tam nemám zatím co říct. Ty ostatní jsem pro lepší přehlednost očíslovala.
Add.1)Ne, měla jsem sice ideály a sny, ale ne dostatek rozumu a zkušenností. Podmínky, v kterých jsem jako dítko žila, tak mi rozlet neumožnily. Křídla mi narostla teprve až kolem třicítky, myslím, že to bylo tím, že jsem duchovně dozrála do nějaké etapy. A je to fantastické. Někdy ani nevím, co dřív - z čeho všeho mám radost a těší mě. Mám i mnohem víc bláznivějších nápadů. Dnes jsem vymyslela, že s mužem uskutečníme "Expedici za českými orchidejemi". ¨
Add.2) Je to prosté. Není mi po jeho konzumaci dobře a přestalo mi chutnat. Také bych měla velké problémy to zvíře zabít. Taková slepice a paření peří mě děsí. Jinak fakt nic víc, nic míň. Co jí druzí, to je jejich volba a je mi to jedno.
Add.3) Takový pocit mám u své nevyléčitelné nemoci. Nenarodila jsem se s ní a v rodině ji nikdo neměl, vím, že když u vita zůstanu a budu trpělivá ( mám ji 20let!) a nenechám se o radost ze života připravit, tak se dočkám. Ale své nemoci děkuji za pokoru a toleranci, které mě naučila.
Problémy lidstva není v mých silách kompletně vyřešit, ale rozhodně si dary, které jsem do vínku dostala, nenechávám pro sebe. Řídím se svým svědomím a podle toho volím, co udělám.
Add. 4) Nejedná se už o pocit. Já ho vědomě ovlivňuji. Kolikrát se mi stalo, že jsem se potřebovala s někým sejít nebo nějakou věc potřebovala a v duchu si jen povzdechla, že by to bylo fajn, kdyby se to uskutečnilo a ve velmi krátké době se to stalo, až jsem z toho byla vykulená. Pravděpodobně to bylo celkovou harmonií mezi přáním, podvědomím a i tím - já říkám - ve čtvrté dimenzi. Naopak byly za se přání, na která jsem si musela i roky počkat....Asi tam byl vnitřní nesoulad, něco co jsem si tolik neuvědomovala a nepracovala na odstranění. A něco se taky nezrealizovalo...viz.
Add.5)Dnes vím, proč k realizici nedošlo. Někdy tomu jednoduše říkám, mělo to tak být. Je dobře, že se taky některé věci nezrealizovaly, protože bych utrpěla újmu a nebo by mě nikam neposunuly. Cítím se takto vnitřně chráněna před rozhodnutími a následky, které bych neustála. Ne vždy se dokáže člověk dívat na vše s nadhledem, v širším záběru a s horizontem do budoucna, tak prostě udělá chyby a někdy si opravdu přeje nerozumné.
Add.6) Souvisí to s jídlem. Bez vnitřního souladu a duchovní složky si neumím být představit a existovat jako opravdový vitarián. Možná už mám vyšší laťku, ale objevila se neplánovaně a přirozeně. Být vitarián, to pro mě osobně prostě není jen, že jím vše raw, ale i to ostatní.. Ale je to v souvislosti se mnou, ne s ostatními. Je to má filozofie.

[dgm]

uz minule som rozmyslal ci sem mam cim prispiet , ale nic ma nenapadlo.
no nic, mozno nabuduce.

zatím to mám stejný, ale chtěl jsem to již dávno založit, aby si vlákno evolušn vydýchlo

Buci, ty nezklames.

[Jista]

- procházka lesem se mi zdá pro člověka přínosnější než návštěva kostela, moc se nimrat v životě "proč tu jsme, jaké máme poslání" apod. - lepší jít si zahrát fotbal, většinou lidi co se tím moc zabývaj bejvaj dost nešťastný...

Pro ktereho cloveka?

[Standa K.]

- procházka lesem se mi zdá pro člověka přínosnější než návštěva kostela, moc se nimrat v životě "proč tu jsme, jaké máme poslání" apod. - lepší jít si zahrát fotbal, většinou lidi co se tím moc zabývaj bejvaj dost nešťastný...

Pro ktereho cloveka?

PMN pro každého bez vyjímky... >:-)

[Jista]

Ale Stando,ze to nemyslis vazne...?Pro me je navsteva kostela veliky prinos,a fotbal mi nikdy nic nedal,a takovych lidi je na svete urcite vic nez miliarda.Prece nemuzes brat osobni nazor jako vseobecnou pravdu,ne?
nechci Te nijak strasit,ale on kdyz se clovek nezabyva zivotnimi otazkami za zivota tak jednou prijde chvile kdy to bude resit urcite,ve velkem strachu a dusevni bolesti,a to na smrtelne posteli.Ale to uz na mnohe bude pozde.

[Sluníčko]

nechci Te nijak strasit,ale on kdyz se clovek nezabyva zivotnimi otazkami za zivota tak jednou prijde chvile kdy to bude resit urcite,ve velkem strachu a dusevni bolesti,a to na smrtelne posteli.Ale to uz na mnohe bude pozde.

to máš pravdu

[buc11]

podpořím standu, osobně je pro mne kostel nepříjemným místem, oproti přírodě, a pohyb mi dá tedy moc a moc oproti, a nebojím se Zeusa

[hugo]

podpořím standu, osobně je pro mne kostel nepříjemným místem, oproti přírodě, a pohyb mi dá tedy moc a moc oproti, a nebojím se Zeusa

Taky souhlasím se Standou. Samozřejmě nemám nic proti víře v jakéhokoliv boha, ale nějak nechápu proč k tomu spousta lidí potřebuje ten showbysnys okolo (církve, atd.).

[Fiona]

Ono je to mozna tak, ze clovek necemu veri, a tim padem je mu nejlip ve spolecnosti lidi podobne smyslejicich. Ted nemluvim o tom pripade kdy se nejaka cirkev ci podobna instituce snazi ziskat nadvladu nad cleny nebo potazmo nad spolecnosti. To uz je zneuziti viry druhych, a zel zaroven typicky rys povahy lidske. Ale zakladni myslenka spolcovani co cirkvi, asramu a podobnych je o tom, nekam patrit. Kde jinde uz si treba clovek nadseny Kristovym ucenim o tom ma popovidat s druhymi? Ta cirkev je mu neco jako rodina, a normalnejsi cirkve z toho taky vychazeji - Buh je otec, my jeho deti a tak jsme jedna rodina. To mate podobne i s vita, byt to neni nabozenstvi. Proc nam treba virtualni komunitu, kdyz stejne jime u stolu, ze. A jeste na ni travime tak hrisnou spoustu casu, ktery bychom mohli venovat pozorovani ptacku v lese. Ale ono na ty ptacky taky dojde Btw, obcas kdyz musim absolvovat dalsi zoufale nudnou schuzi, kde se resi veci ktere bych nejradsi sprovodila z povrchu zemskeho, radsi byla v tom kostele, protoze spolcovat se nekde za ucelem priblizeni k Bohu ma podle me mnohem lepsi smysl. Prestoze do kostelu nechodim.

[Selma]

Mi se teď o víkendu stala věc. Byla jsem s dětmi a s kamarádkou na koupališti v sousedním městečku a ukradli mi tam taštičku s klíčema od auta a mobilem. Bohužel já káča jsem tam měla i náhradní klíče pro případ, že bych si ty běžné zabouchla v autě i s dítětem. Takže jsem zůstala stát na parkovišti u zamčeného auta se všemi třemi dětmi. Domů nás odvezli policajti a druhý den dopoledne jsem se vypravila s tou nejmenší hledat alespoň ty klíče, abych nemusela platit za otevření, odblokování volantu a nové zámky. Vzhledem k tomu, že auto stálo na svém místě usoudila jsem, že pravděpodobně náctiletý zloděj klíčky někam zahodil, protože mu byly na nic. Chodila jsem po městě, nakukovala do odpadkových košů a kontejnerů a šmejdila v křoví. Došla jsem až na hřbitov, kde bylo taky pár kontejnerů a málo využívaných laviček. Začalo mi být zřejmé, že se namáhám zbytečně a že na to musím jinak. Zatoužila jsem držet ty klíčky v ruce a představila jsem to. Úplně jsem cítila oblý plast i ostré hrany kovu a pak jsem požádala aby se to stalo. Ze hřbitova jsem směřovala zpátky k autu a cestou jsem si všimla nějakých starších děcek, jak posedávaly na schodech ubytovny. Řekla jsem jim, co se mi stalo a zeptala se, jestli mi můžou nějak pomoct. První odpověď byla ne a tak jsem došla k autu, ještě jednou ho obešla a vracela se směrem ke kamarádce od které jsem hodlala začít schánět nějakého otvírače zámků. Nedovedu popsat, co jsem cítila, když jsem míjela ty děcka, jako bych slyšela jejich myšlenky: Řeknem jí to? Pomůžem jí? Byl to moment napětí, kdy jsem čekala, jak se rozhodnou, jen jsem si říkala: Poď! Pak už jsem za sebou uslyšela kroky, holčina mně doběhla a že ví, kde jsou ty klíče. Zavedli mně k mateřské školce, kluci přelezli plot a v trávě je našli. Oboje:) Když se semnou vraceli k autu abych jim dala nějakou tu finanční odměnu, potkali jsme toho kluka, co mně okradl, ukázali na něj prstem a slíbili, že se pokusí z něj vyrazit ještě ten mobil. Odjela jsem za svou hluboce věřící kamarádkou, která byla šíleně šťastná, vykřikovala, že je to zázrak a popisovala mi, jak nevěděla, za co konkrétně se má modlit, jestli za to, abych našla levného servisáka, který mi auto otevře nebo co a tak jen prosila, ať se stane podle vůle boží, protože ona neví, co je pro mně nejlepší a jak to byla dobrá volba, protože by ji ve snu nenapadlo, že by se ty klíče daly najít.
Důkazy o existenci Boha nejsou a nikdy nebudou. Ale lze zažít, že když člověk vzdá své osobní snahy a poddá se proudu událostí s důvěrou v jejich příznivý vývoj, pak se teprve může projevit dokonalý stav věcí, který byl nastolen na počátku a trvá.

[awa]

To, co popisuje Selma vypadá jako pohádka s dobrým koncem, jenže mě se to taky stává. Poslední dobou se mi začali vyhýbat permanentní negouši. Dost mě to trápilo a tak jsem si řekla o pomoc, abych se k tomu dokázala buď nějak vyrovnaně postavit a ono se to vyřešilo tím, že se ti lidi začali z mé blízkosti vytrácet nebo se zklidnili a zapracovali na sobě. Za obojí děkuji a těší mě to.

[Pavluška]

To, co popisuje Selma vypadá jako pohádka s dobrým koncem, jenže mě se to taky stává.

Mě také. Kolikrát žasnu nad "náhodami".

[Sluníčko]

přesně

[800914]

..když člověk vzdá své osobní snahy a poddá se proudu událostí s důvěrou v jejich příznivý vývoj, pak se teprve může projevit dokonalý stav věcí, který byl nastolen na počátku a trvá.

nezasahujes-li, nezustava nic co by jiz nebylo vykonano. laoC

[Jozefina]

To je krásný příběh Selmo.

[dgm]

Vcera jsem si precetla moc hezky text, tak vam to sem dam, ortodoxni vitariani odpusti spousty masa a pizzu a doplni si na to misto kopy ovoce .
Cely clanecek tak presne vystihuje pojem laska, ze se mi z toho az zatajil dech . Je to tak jednoduche...

Predstavte si ,že doma máte kúzelnú kuchyňu. V tej kuchyni môžete mať akékoľvek množstvo jedla z akéhokoľvek mäsa na svete. Nikdy nemáte starosti, čo budete jesť. Ste veľmi štedrý, dávate každému jedlo a nič za to nechcete. Ponúknete jedlo každému, kto k vám príde, takže váš dom je stále plní ľudí, ktorí sa prišli najesť do vašej kúzelnej kuchyne.
Jedného dňa niekto zaklope na dvere a ponúkne vám pizzu. Díva sa na vás a pýta sa.“ Vidíte túto krásnu pizzu?“ Dám vám ju, keď budete robiť, čo budem ja chcieť. Nikdy nebudete mať hlad, pretože vám každý deň prinesiem pizzu. Ale musíte byť ku mne dobrý. Viete si predstaviť ako by ste reagovali? Vo svojej vlastnej kuchyni môžete rovnakú pizzu – ešte lepšiu. A zrazu k vám niekto príde a ponúka vám jedlo, keď budete robiť čo si praje.
A teraz si predstavte pravý opak. Už niekoľko týždňov ste nejedli. Máte strašný hlad. A vo vrecku nemáte ani halier. Zrazu sa niekto objaví s pizzou a povie vám: „ Tu je jedlo. Môžete sa najesť, ale musíte robiť, čo vám poviem.“ Rozhodnete sa ,že jedlo prijmete , lebo máte hrozný hlad. Trochu zjete a on povie: „ Keď chcete, môžete si vziať viac, ale budete musieť robiť, čo vám poviem.
Dnes máte čo jesť, ale zajtra nemusíte mať nič. Preto súhlasíte, že za jedlo budete robiť čokoľvek. Môžte sa stať otrokom, pretože potrebujete jesť a pretože nemáte nič. Po určitom čase začnete pochybovať. Hovoríte si: „ Čo budete robiť bez pizze? Nemôžem bez nej žiť. ČO keď sa moja partnerka rozhodne, že pizzu niekomu dá – moju pizzu?“


A keď si predstavíte, že nehovoríme o pizzy, ale o láske. Máte v srdci veľa lásky. Máte dosť lásky pre všetkých ľudí na celom svete. Milujete natoľko, že nepotrebujete lásku nikoho. Milujete bezpodmienečne. A zrazu niekto zaklope na dvere a povie vám: „ Priniesol som vám lásku. Dám vám ju, keď budete robiť to čo vám poviem. Ako na to budete reagovať? Najskôr sa zasmejete a poviete: „ Ďakujem, ale vašu lásku nepotrebujem. Rovnakú lásku mám vo svojom srdci, len väčšiu a lepšiu, a rozdávam ju bez podmienok.
Ale čo urobíte, keď v srdci nemáte žiadnu lásku, keď ste za láskou hladný a niekto vám povie: „ Chcete trochu lásky? Môžete mať moju lásku, ale musíte robiť to, čo budem chcieť.“ Pravdepodobne pre lásku urobíte čokoľvek. Možno jej potrebujete toľko ,že ste ochotný dať celú dušu za kúsok pozornosti.
Vaše srdce je kúzelná kuchyňa. Keď otvoríte svoje srdce, máte toľko lásky, koľko potrebujete. Nemusíte sa o lásku prosiť. Všetci v sebe máme lásku, ale neuvedomujeme si to.
Láska ,vztahy ,přátelství

[Fiona]

Jo, don Miguel Ruiz je dobrej

[dgm]

Jj. je to z jeho knizky, mam ji doma, tohle je prevzate jako zkraceny preklad z jednoho slov. webu.

[dvdmchl]

ja jsem to nepochopil...

[dgm]

No, kdybych zacla zesiroka, tak je dulezite vedet, co je to prava laska. Tj. ze milujes bezpodminecne, ze za to nic necekas, milujes, protoze milujes, ne ze budes milovan. Protoze kdyz miluje doopravdy, tak se nejakym malym zazrakem prihodi ze nakonec milovan budes, ale nesmi to byt prvoplanove ...
No a k tomu textu, tj. ze kdyz mas v sobe dost lasky, tak te nemusi nikdo dalsi vydirat, ze ti da tu svoji, nemuze te ovladat, treba nejake manzelstvi je zalozeno na vydirani. To znamena, ze pokud clovek sam dost miluje, z celeho srdce, ne z vypocitavosti, tak se nemuze stat, ze nebude milovan... co vysilam, vice prijimam ... Kdyz nevysilam uprimnou lasku, muzu cekat, ze me nekdo neuprimne nabidne tu svoji a bude me mit jenom pro svoje choutky a ja budu vdecna i za tu nelasku ...

[awa]

No, kdybych zacla zesiroka, tak je dulezite vedet, co je to prava laska. Tj. ze milujes bezpodminecne, ze za to nic necekas, milujes, protoze milujes, ne ze budes milovan. No a k tomu textu, tj. ze kdyz mas v sobe dost lasky, tak te nemusi nikdo dalsi vydirat, ze ti da tu svoji, nemuze te ovladat, treba nejake manzelstvi je zalozeno na vydirani.

O tomto píše i Brandon Bays. Pochopila to ve chvíli, kdy ji po boji s rakovinou opustil manžel kvůli jiné. Možná bych to upřesnila. Skutečná láska musí vyvěrat z nás samotných a není závislá na ostatních nebo na vnějších vlivech. Její energie a projevy samozřejmě ovlivňují lidi okolo nás, tak se mohou cítit být námi přitahováni. Většinou touží nám ji projevit zpět, ale to už je něco jako milý dárek, ne samozřejmost. Tenhle typ lásky naučí být člověka šťastný bez ohledu na situaci, v které se nachází. Tím ovšem nechci říct, že je zcela normální, aby byl člověk neustále sám, že si s tou svojí láskou vystačí. Ono je totiž také potřeba se o ni starat, aby se "nevypařila nebo nebyla převálcována " a ti druzí v tomto směru mohou být naší múzou.

[Fiona]

No proste se clovek ma mit rad, a pak je to jako by mel na zahrade bananovnik. Ja to furt rikam

[awa]

To je pravda z části. Skutečná láska má přesah i člověka samotného. Zasahuje i v krátkých okamžicích do čtvrté dimenze. Tahle láska také naučí člověka mít rád "nemilovatelné dle měřítek lidských norem a názorů ", a to i dlohodobě a bez odezvy zpět.
Semínko téhle lásky má každý, ale většinou pěkně hustě zaplevelené na hmotné i nehmotné úrovni.

[Fiona]

To je fakt, banany nejsou vsechno

[dvdmchl]

uz jsem to pochopil...takze zadna zmena...proste se budu dal milovat