Fiona píše:Taky jsem o tomhle hodne premyslela. Po prechodu na vita jsem hubla jak snehulak na jare, prestoze jsem byla vzdycky stihla. Za prvni mesic jsem zhubla mozna 7 kilo, pak se to zpomalilo, ale byla jsem kost a kuze. Bylo mi jasne ze pokouset se nabrat zpatky tuk nema smysl, tak jsem zacala pracovat na svalech. Ze v tom mam praxi a nemusela jsem resit zacatecnicke chyby, slo to relativne rychle nahoru. No, rychle... tak kilo za mesic, ale slo to. Telo si samo reklo kolik jidla chce, dulezita tam byla hlavne ta treninkova zatez.
Jenze v posledni dobe se mi prihodilo par veci, ktere si neumim vysvetlit. Kdysi davno jsem jeste coby vsezravec a pozdeji vegetarian snasela hodne dlouhe pusty bez vaznejsich problemu. Na zacatku posledniho pustu, ktery ted trva osmy den (neplanovane - puvodni plan byl 3 dny) jsem prvni dny doslova kolabovala, a za 2 dny jsem ztratila 6 kg. Pri koupeli v mori treti den mi ledacos doslo. Hlavne nutnost prepojit se na jiny zdroj, protoze bylo jasne ze ciste fyzicky na to nemam. Ten den ani potom jsem nesnedla vubec nic, jen pila vodu jako predtim. Presto jsem se po dvou koupelich, par tantrickych a dechovych cvicich a par meditacich uplne zotavila. Vysileni a omdlivani bylo pryc, mohla jsem pokracovat v pustu, a nejvetsi sok byl, ze doma vaha ukazala o 4 kg vic. Po dalsich nekolika dnech pustu funguju uplne normalne, je mi dobre a jsem zpatky na puvodni vaze (te pred pustem, tj dalsi 2 kg). Citim ze ten tok energie probiha uplne jinudy, a nejsem nejak schopna ci ochotna ten pust prerusit. Kde se vzaly ty kila, kdyz jsem nesnedla vubec nic? Z vody, ze vzduchu, ze slunce? Myslim si o tom svoje, ale je mi jasne ze interpretaci muze byt spousta...
Moc zajimave, to jenom potvrzuje to, co uz davno citim... Vaha nestoupa a neklesa umerne tim, kolik toho snime... je to daleko slozitejsi. Me se vlastne stalo neco podobneho... jak uz jsem nekde psala. Prvni dlouhy pust jsem zhubla na kost, vedela jsem, i podle priznaku, ze nejsem zrovna zdrava a to byl take hlavni duvod prvniho dlouheho pustu. Bylo videt, jak se telo rado zbavuje vseho, ceho se jen da. Uz v dobe pustu jsem byla k nepoznani a po pustu ani nemluvim. Ale vzhled jsem opravdu neresila. Slo o dulezitejsi veci
. Telo si pak vystavelo vsechno znovu, musim rict ze celkem rychle. Po case jsem sla do dalsiho delsiho pustu a telo ani po 14-ti dnech nepustilo temer nic. Zustaly mi i svaly i tuk. Priznavam, ze od tohoto pustu jsem vicemene cekala to vypusteni tuku (jasne ze ozdraveni organismu taky, to beru vzdycky jako zaklad), ale nestalo se. Takze ani po 14-ti dnech nebylo videt, ze bych vubec pustovala. Jasne, co pust, to jiny zazitek, ale co se tyka me, tak na me pribirani nebo hubnuti ma vliv mnoho faktoru, coz uz jsem si x-krat overila.... psychika, sport, jasne ze i jidlo, vztahy... . Je to asi o tom, ze cim vic jsem stastnejsi a klidnejsi, tim vic jsem schopna se zharmonizovat a telo pracuje, jak ma a je to na nem videt. Pokud jsem ve stresech, tak i to cviceni neni na tele tak videt, vsechno jde ztezka a i vysledky jsou nepatne a az po relativne dlouhe dobe.
Je super, jak jsi se byla schopna zharmonizovat, zrejme jsi si neco odblokovala a vysledek se dostavil. Super!
jinak zábavné... že jen odhad... pouhý slepecký tip... může způsobit v ženském světě takovou odezvu. Co budou asi dělat ženy, až budou staré, oteklé, vrásčité... a tak budou muset chodit mezi lidmi nějakých 30 let? To když člověk řekne že vypadají ještě hezky dostane ránu čaganem, že si z nich dělá legraci. Prosím dejte mi vědět do kolikati let je to svádění, od kolika do kolika je to lichocení, a od kolika do kolika je to soucit, a od kolika do kolika je to urážka. Abych se v ženské logice trochu vyznal.
Ty fakt nikdy nezklames 
(<-- lichotka)
Nebot nebyt jich, musel by nevyhnutne zestarnout a platit dan stari - byt "pomalejsi v mysleni, rychlejsi v zapominani"... 
