Zelenina, ktorú by sme nemali jesť surovú

[Gordon]

Mohli by ste mi tu napísať všetku zeleninu, ktorú nie je vhodné jesť surovú t.j. nepatrí do vitariánskeho jedálnička?
Alebo sú to len brambory?

[venclík]

No, brambory to zrovna teda nejsou. Protože se syrové jíst dají. Prý šťáva je výborná. Doporučuje je i N. Walker
Namátkou (google: syrové brambory)
http://www.sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/s ... ambory.htm
http://www.zdravi-az.cz/Forum/viewtopic.php?f=18&t=484
http://diskuse.doktorka.cz/stava-brambory/
http://www.food-info.net/cz/qa/qa-fp97.htm

Ale díky za námět. Již nějaký ten den se cpu bramborami, ale vařenými Syrové jsem kdysi dávno zkoušel, avšak nechutnali mi. Ovšem šťáva ze syrových brambor vypadá jako dobrý, levný a účinný na moje překyselení organizmu

[Dano]

Mohli by ste mi tu napísať všetku zeleninu, ktorú nie je vhodné jesť surovú t.j. nepatrí do vitariánskeho jedálnička?

Zeleninu? Nepatriacu do vita jedálnička? Srandičky?
Napísat si mal do nejakého jinjang fóra, tam by si sa nepochybne dozvedel celý zoznam.

Úprimne. Za mňa. Nejem napr. karfiol/kvetak, brokolicu, kapustu/zeli, baklazan. Nie preto že práve "surove nie sú vhodne". Nechutia mi alebo sa mi ich nechce tak strašne dlho hrýzť a prežúvat, aby som ich strávil a zasytili ma. Dá sa to ľahko obísť. Ochutenim. Varenim. Alebo pridaním kalorickejsich veci ako napr. semien, orechov, olejov. Ale neobchadzam. Pokiaľ mám možnosť jest toľko iných chutnejsich, kalorickejsich alebo stravitelnejsich plodín.

Zemiaky/brambory surové hoci aj šťavu... len za trest.

[bukaj]

Jde trochu o to, jaký máš žaludek. Osobně nezvládám třeba celer, petržel, červenou řepu, kapustu a podobné tmavé listy, květák... Ve větším množství ani mrkev a brokolici. Začíná mi vadit i černá ředkev, což je škoda, protože přes zimu je sezónní zeleniny velmi málo a černá ředkev je jedna z ní.

Možná se to časem zlepší spolu se zlepšením produkce HCL v žaludku, vyčištěním střev nebo jinak, nedokážu předpovídat. Taky se to už hnout nemusí.

[Gordon]

Zeleninu? Nepatriacu do vita jedálnička? Srandičky?

Pozri si posledný príspevok tu:
viewtopic.php?f=10&t=3098&p=151478&hili ... or#p151478

Nikto z Vás naň nereagoval.
Mne doteraz chutila všetka zelenina, ktorú som koštoval surovú - aj červená repa, tekvica aj zemiaky.
Pýtam sa ale hlavne kvôli tomu, že sa snažíme doma prerobiť aj naše malé ratolesti na vita, tak sa radšej spýtam ešte raz, ako im škodiť či ublížiť.

venclík: dík za linky. Niekedy sa až čudujem, čo všetko ľuďom vadí surové. No ale uvidíme, keď budem na vite dlhší čas, či sa mi chute nepomenia.

[Gordon]

Jde trochu o to, jaký máš žaludek. Osobně nezvládám třeba celer, petržel, červenou řepu, kapustu a podobné tmavé listy, květák... Ve větším množství ani mrkev a brokolici. Začíná mi vadit i černá ředkev, což je škoda, protože přes zimu je sezónní zeleniny velmi málo a černá ředkev je jedna z ní.

Možná se to časem zlepší spolu se zlepšením produkce HCL v žaludku, vyčištěním střev nebo jinak, nedokážu předpovídat. Taky se to už hnout nemusí.

Čo znamená, že to nezvládaš? Máš po tom jedle ťažký žalúdok? Ja som to doteraz chápal tak, že ak sa niekto na to sťažoval, že to nevie jesť surové, tak tým myslel to, že im to veľmi nechutí.

[bukaj]

Nezvládám ve smyslu těžkého žaludku, chuť by byla větší než na ovoce , konkuruje jenom med. Teď si hraju s tou ředkví, nechci jí úplně vynechat, takže se pokusím o menší porce extra přežvýkané. Ale s něčím si žaludek vážně rady neví, alespoň zatím.

[Dano]

Pozri si posledný príspevok tu:
viewtopic.php?f=10&t=3098&p=151478&hili ... or#p151478
Nikto z Vás naň nereagoval.

Myslis tento?

Zrní a brambory se vaří proto, aby se v nich zničil určitý druh škrobu, který je pro tělo jedovatý (nejvíce je ho ve fazolích - ty jsou i po klíčení nepoživatelné a stále jedovaté - kromě munga, a fazolek adzuki). Tento škrob se v obilovinach nerozloží, pokud neprojde teplotou 100 a více. Proto máčení, mletí a následné sušení na 40 stupňů NEROZLOŽÍ JEDOVATÉ ŠKROBY. Škroby se rozloží jedině klíčícím procesem,máčení (např. pohanky přes noc) nestačí. Klíčky musí mít alespoň 2 cm, aby byly škroby důkladně rozloženy. V této fázi i v zrnu a jeho klíčcích nejvíce vitamínů a enzymů.
..
Nerozložený škrob poškozuje mozek - postupně ho rozežírá - je to zřetelně vidět na lékařských snímcích... způsobuje postupnou demenci.

Gordon, Neexistuje jedovaty skrob. Skrob = molekuly glukozy, tej istej ktora ti koluje v krvi.
Skrob sa nachadza v kazdej zelenine, v kazdom nezrelom ovoci, v kazdom orechu a semene.
Zrno a zemiaky sa varia predovsetkym preto aby ludom vobec chutili, pretoze skrob je nechutny, glukoza naopak ano (sladka), porovnaj surovy zemiak s pecenym.
V pripade zrna este aby zmaklo, skus dat do ust len par zrniek ryze, nedaju sa vobec rozzut.
A tiez po vareni sa traviace stavy lahsie dostanu k molekulam skrobu cez (takmer) nestravitelnu celulozu, cize aj skrob sa lepsie stravi (rozlozi na glukozu), inac by presiel traktom bez vyuzitia, pripadne sposoboval kvasenie a naslednu plynatost atd.
Molekuly skrobu rozhodne NE “rozozieraju” mozog.

V mnohych druhoch fazule surovej su jedovate lektiny, vid viewtopic.php?f=3&t=196&p=96563&#p96563

Ak chcel pisat o lepku (po angl. gluten), tak ten nie je skrob ale bielkovina (po angl. protein). Ten sa nenachadza v ziadnom zelovoci a myslim ze ani v orechoch.

[Fiona]

Z mistnich druhu urcite lilek (krome toho ze ma nasyrovo odpornou chut, i jsem kdysi cetla ze udajne obsahuje jakysi solanin co je pry jedovaty).
Z tropickych moje oblibena cassava aka manioc, tam zas jsou zasyrova jakesi "cyanogenic glucosides" co ze varenim zneskodni.
Jeste ma ponekud diskutabilni povest rebarbora, s tim ze listy jsou pry mirne jedovate ale stonky ok, jini zas tvrdi ze zakyseluje, ale jsou i nazory ze podporuje vitalitu, takze at si to kazdy prebere

[Gordon]

Dík Dano. Predvčerom som si Tvoje vedomosti overil. Spravil som si večer šalát zo zemiakov, repy a tekvice. Tie zemiaky sa už ťažko jedli, ani nehovoriac o tom, ako som sa cítil v noci a na druhý deň. Learning by doing.

[Dano]

Z mistnich druhu urcite lilek (krome toho ze ma nasyrovo odpornou chut, i jsem kdysi cetla ze udajne obsahuje jakysi solanin co je pry jedovaty).
Z tropickych moje oblibena cassava aka manioc, tam zas jsou zasyrova jakesi "cyanogenic glucosides" co ze varenim zneskodni.
Jeste ma ponekud diskutabilni povest rebarbora, s tim ze listy jsou pry mirne jedovate ale stonky ok, jini zas tvrdi ze zakyseluje, ale jsou i nazory ze podporuje vitalitu, takze at si to kazdy prebere

Ano surovy baklazan/lilek/eggplant obsahuje solamin (alkaloid), podobne ako paprika, paradajky/rajcata, zemiaky/brambory. Mnozstvo je spomenute na http://www.kitchendaily.com/read/raw-eg ... ous?wwu=10. Verim, ze dokonca cim je plod zrelsi, tym ho obsahuje este menej. Ovela viac ho je urcite v listoch a rastline. Nebal by som sa suroveho a zreleho baklazanu kvoli solaninu podobne ako sa nebojime celych kil paradajok, ktore pojeme denne v lete v sezone. Problem je ta chut baklazanu, naozaj o nicom, preto to ludia varia/pecu/dochucuju. A ziadna kucharka by v zivote neodporucila jest ho surovy (naopak odporucila tie svoje najlepsie recepty na upravu), kedze to podla chuti pre nu nemoze byt ani jedlo.

Cassavu nepoznam.

Rebarbora - u nas sa tie stonky davaju do kolacov a tie pises ze su ok surove. Skusil som kedysi, strasne, kysle. Varenim sa ale ta kyselina asi nezmeni, najskor vyplavi a vyleje s vodou. Upecene v kolaci s kopou mnam cukru a hory bezchutnej muky a oleja posobi ta kombinacia samozrejme vynikajuco a osviezujuco. Surove listy ak su mierne jedovate, tak dufam ze maju aj taku odpudzujucu chut.

Vela nejedlych listov a zvlast korenov roznych rastlin je pre nas ludi prilis horkych a teda chutovo odpudzujucich. Skusam obcas jedovate huby (zatial len muchotravka cervena, zelena, a este nejaka), mikromnozstvo, rozzut, opacit a vyplut. Chut je zla alebo az hrozna, niekedy akoby trpka, niekedy horka. V kazdom pripade nelakava. Ani jednu by som ako neznaly normalne nezjedol, majuc na vyber medzi nimi a napr. malinami, cucoriedkami/boruvkami, ostruzinami, kvetmi bazyc iernej/bez cerny apod. To je chutovy rozdiel 1 ku 1000. Jedle huby ked opacujem (sucho/hriby, bedla vysoka, sampignon, hliva, apod.) sa mi zdaju urcite menej odporne ako tie jedovate. Stale ale, jedol by som ich len pri velkom hlade a suzeni, chut stale velmi slaba, mdla, o nicom. Na masti, cibulke, so solou ai. samozrejme chutia podstatne viac ako samotne a surove. Ale to co ludom na tom obycajne chuti, nie su huby ale cele to jedlo spolu.

Deti zvyknu ist za sladkou chutou, zda sa, ze nam to zostalo z historie, ked nasi prapredkovia bastili v istom dlhom casovom obdobi hlavne ovocie. Tomu sme asi najlepsie prisposobeni. Staci v prirode ist za tymi najsladsimi a najpestrejsimi a najvonavejsimi a najstavnatejsimi plodmi a nemali by sme zlyhat, a uz vobec nie sa otravit. Viaceri tu na fore sa zhodneme, ze pokial nam nieco surove a samotne nechuti, a nelaka nas inozmyslovo (zrak, vona, konzistencia), nedokazeme to pohryzt, alebo stravit, tak to mozno ani nie je ta najvhodnejsia potrava pre nas. Tymto testom u mna okrem spominanych (karfiol/kvetak, brokolica, kapusta/zeli, baklazan, huby) neprechadzaju ani cibula, cesnak, zrnka horcice, kel/po cesky kapusta, obilie a strukoviny/lusteniny, aj semena - az na velmi male vynimky. Samozrejme, uprava ako varenie /pecenie a ine kuchynske postupy nam umoznia pochutnat si a prezit na hocicom nechutnom (vratane ryze, kravskeho bachora a bycich semennikov), a tak vdaka nim tiez v istych obdobiach nasej (aj nedavnej) historie neumriet od hladu.

[smajliss]

Podle téhle logiky je mléko the best food ever
Každopádně to má i svoji dark side: to co chutná nám, tak chutná i parazitům, plísnům a všem ostatním
A ta potřeba sladkého je taky spekulativní, protože ten, kdo někdy vyzkoušel nízkosacharidovou stravu, tak ví, že žádné chutě na sladké nejsou a i blbá paprika chutná nechutně sladce
Špenát je podle mě hezkou ukázkou potraviny, která nejde žůvat syrová, ale když se třeba odšťavní nebo rozmixuje, tak má nepochybně své léčebné účinky.
Už jsem se vzdal myšlenky, že tu na planetě existuje dokonalá potravina pro člověka, pač člověk je divný hybrid. Proto s podobným zjednodušováním stravy na chutné a nechutné neberu.

[Dano]

Podle téhle logiky je mléko the best food ever

Podla ktorej? Ved som pisal opacne, ze naopak co nam normalne nechuti, to si neprisposobujme a nenutme prichutami a neprirodzenymi upravami. Tak by sme minimalizovali moznost otravy v prirode.

[smajliss]

Podle mě je teplé mléko mimořádně chutné :- ) .. v mládí jsme ho pili každé ráno .. čerstvě nadojené

[ovekyska]

Podle mě je teplé mléko mimořádně chutné :- ) .. v mládí jsme ho pili každé ráno .. čerstvě nadojené

ano, teple mlieko je mnamka a myslia si to aj moje deti

[Dano]

Podle mě je teplé mléko mimořádně chutné :- ) .. v mládí jsme ho pili každé ráno .. čerstvě nadojené

A? Otravil si sa z neho? O tom som pisal, v zmysle temy tohto vlakna.

[smajliss]

áá .. já poukazoval na tvoji černobílou, jednoduchou logiku s kterou nesouhlasím .. že jedině sladké, chutné jídlo je nejlepší a bezpečné .. a že podle této logiky splňuje mléko požadavky na bezpečnou potravinu .. mnohé "jedy" jsou pro tělo mnohem více prospěšnější, než sladké, protože jed je často v malém množství lék

[Dano]

já poukazoval na tvoji černobílou, jednoduchou logiku s kterou nesouhlasím .. že jedině sladké, chutné jídlo je nejlepší a bezpečné

Citam po sebe, ale nic take tam nevidim. Ani doslovne, a dokonca ani synonima slova "jedině", ani slova "nejlepší".
A k tej "černobíle" logike, naopak, pouzil som slova: "zda sa", "asi", "nemali by sme zlyhat", "mozno".

Inac. Napisal som, ze ak by som hoci aj v divej neznamej prirode (pre nas v sub/tropoch), kde neviem co nezmane je jedle a co naopak jedovate mal si vybrat cim sa nasytit, tak navrhujem toto. Vyberat hlavne podla chuti a teda ist za tymi "najsladsimi a najpestrejsimi a najvonavejsimi a najstavnatejsimi plodmi", a teda nikde nepisem ze "jedině" toto jedlo je preto "nejlepší". (Podla mna) "by sme vtedy nemali zlyhat". Len sa inspirujem prirodou, kde to tak asi funguje:

Zivocichy si vyberaju, co do tlamy/zobaka podla toho,

• ci je to pre nich dostupne a dokazu sa k tomu dostat (srny sa nedostanu k vodnym riasam, kacka/kachna svojim ploskym zobakom z kamenov na dne potokov/riek/atd.. lahko. Had sa nedostane k orechu pod velmi tvrdou skrupinou ale veverice, potkany a ine hlodavce svojimi uzasne silnymi a ostrymi prednymi zubmi lahko. Tapir sa lahko dostane ku korienkom a hluzam vdaka svojmu silnemu rypaku, opica ovela tazsie. Ta zase na rozdiel od toho tapira si vdaka svojim rukam s dlhymi prstami a oproti nim smerujucemu palcu lahucko uchopi a odtrhne ovocie),
• ci ich to zmyslovo laka, napriklad ci to vobec vidia farebne a dana farba ich laka (napr. primaty farebne vidia a je to pre ne velka vyhoda najst tak lahko zrele uz vyfarbene lakave ovocie v zelenych korunach stromov, niektore zvierata naopak farebne nevidia),
• podobne ci ich to laka vonou a chutou (leva laka vona a chut zdochliny/mrsiny alebo cerstvej krvi, svalov, vnutornosti. Primaty a nas ludi nie. Ani antilopy. Tu zase laka vona a chut travy, z ktorej sa tomu levovi sliny zbiehat nebudu),
• ci to dokazu rozzut alebo inac stravit (diva svina si lahko poradi s gastanmi, orechmi, zaludmi, bukvicami, taky vrabec vobec. Ten zase ale v pohode vdaka hrvolu v jeho krku napuci a spolu s kamienkami rozomelie a nakoniec tak lahko stravi tvrde zrna hoci aj obilia vratane ryze. Na rozdiel od nas ludi, my tu ryzu nedokazeme ani len rozzut).

Ak v divocine nejaky hladny zivocich ma to stastie dostat sa k niecomu co splna toto vyssie popisane, zbasti to bez zavahania. Nepotrebuje studovat teorie nijakych odbornikov na vyzivu ani nemusi vediet ake (pre neho) prospesne ci jedovate latky sa v tom suste nachadzaju.

Priklad. Ak by som si ja mal vybrat niekde v pralese kde nic nepoznam medzi prave objavenymi zdrojmi tohoto na nasytenie potrebneho mnozstva takychto druhov potravy pod zub: 3kg neznamych hub, 5 kg neznamych listov, a to navyse skor trpkej, horkej, alebo kyslej chute, velku cerstvo ulovenu neznamu zabu, zdochlinu neznamej jasterice, a 1kg "najsladsieho a najpestrejsieho a najvonavejsieho a najstavnatejsieho" neznameho ovocia tak... Ja by som takisto nezavahal ani na chvilu. Cokolvek nezname v porovnani s neznamym sladkym ovocim by bolo v poradi vyberu nizsie. A ocakaval by som, ze vyberom podla takychto kriterii "by som nemal zlyhat", teda ze sa otravim s mensou pravdepodobnostou ako po tych kilach hub ci listov, alebo po zabe.

Ale ako myslis.

[smajliss]

Slova jsou bohůžel příliš nedokonalý způsob komunikace mezi náma a tak už se ztrácím v tom, v čem souhlasím a v čem ne a co mi vyvrácíš a co ne ... zlatá hospoda

[bukaj]

Ono ale třeba v amazonské džungli nevím, kde by se sladké ovoce splašilo. Dle toho, co jsem viděl v některých dokumentech, tam místní jedí všechny možné kytky, listy, maso a potraviny na bázi škrobů (vařené kořeny, někde na Borneu vškrabávají jedlý škrob z nějakého stromu atd.)

Tím nepopírám, že ovoce není třeba v úrodné části blízkého východu nebo Afriky. Ale přece jen i tam už často vypadá jinak, než dříve (byly doby, kdy byl banán syrový nejedlý atd.). Ale tam ovoce jedli jen ti, kteří tam žili (Nomádi mají za denní chléb datle). Řekl bych, že je přirozenější jíst dle místa života a dle ročního období, o což se snažím.

[Dano]

někde na Borneu vškrabávají jedlý škrob z nějakého stromu

Zrejme saga. Divosi v Papui - Novej Guinei dreveno-kamennymi nastrojmi nasekaju piliny v hrubom kmeni ságovej palmy, potom to vyluhuju (oddelia skrob od celulozy apod.) a prevaria (aby im ten skrob chutil).

[Dano]

Mohli by ste mi tu napísať všetku zeleninu, ktorú nie je vhodné jesť surovú t.j. nepatrí do vitariánskeho jedálnička?

Ak rad experimentujes a hladas divoke rastliny tak ak ta to zaujima zacitaj sa do http://fenix.savana.cz/doku.php/seznam_druhu
Pri niektorych divokych rastlinach je spomenute s cim si ich radsej neradno popliest.

Napr. http://fenix.savana.cz/doku.php/merlik_vsedobr

Pozor! lze konzumovat i ostatní druhy merlíku a lebedy, jen pozor na záměnu s merlíkem zvrhlým, m. smrdutým a m. zedním (Chenopodium hybridum, Ch. vulvaria, Ch. murale)

Aky je uvedeny dovod v tomto pripade?

, tyto druhy po rozemnutí páchnou a chutnají odpudivě, jsou ke konzumaci naprosto nevhodné.

Cize ak pri vybere v divocine dame aj na nase chutove pohariky tak mozno nepotrebujeme mat nastudovane ze ci je tento typ listov na konzumaciu vhodny a preco. Nechuti? Dajme nieco lepsie. Ked je na vyber.

Niektore mozu byt vraj aj jedovate. Napr. http://fenix.savana.cz/doku.php/rostlin ... azky_obili

Oddenek áronu plamatého (Arum maculatum) se také zpracovával na mouku, lze rovněž využít jeho semena. Za čerstvého stavu je ostře pálivý a jedovatý, ale varem či pečením tyto vlastnosti ztrácí. Je třeba zmínit, že plody ďáblíku i áronu jsou jedovaté a nebezpečné, jsou častou příčinou otrav zejména u dětí, projevují se silným zvracením a průjmem. Vstřebají-li se, mají vliv na srdeční činnost, porušují centrální nervovou soustavu a mohou končit smrtelně.

No hej, ale ako vitarian ked opacim nieco hnusne, napriklad ostre palive, tak na to chut mat nebudem, a uz vobec toho nedokazem tak nechutne a navyse v takom mnozstve aby som sa tym nasytil do seba dostat. Ani v tomto pripade by asi netrebalo mat nastudovane.

[KatherineAnna]

Obecně bych si dávala pozor na antinutriční látky, které jsou ale zejména v syrových obilovinách a luštěninách v neupraveném stavu. Mnoho z nich se ničí i "vyplavením" po namočení, ale některé, jako jsou inhibitory trypsinu, až po uvaření. V zelenině těchto látek příliš není, avšak v syrových bramborách a lilku jsou. Jen pro přehled některé nejběžnější antinutriční látky:
- inhibitory trypsinu
- antivitaminy (např. kumarin)
- sloučeniny vázající minerální látky (fytáty apod.)
- alkylresorciny
- pseudooligosacharidy
- taniny
- glukosinoláty
- lektiny
- saponiny
- sinapin
- námelové alkaloidy
- rzi

Ve větší míře jsou samozřejmě zastoupeny v krmných odrůdách, ale i v potravinářských se jich dá nalézt nemalé množství. Za předpokladu, že věříte slovu krmivářky

[Angelika]

Pozri si posledný príspevok tu:
viewtopic.php?f=10&t=3098&p=151478&hili ... or#p151478
Nikto z Vás naň nereagoval.

Myslis tento?

Zrní a brambory se vaří proto, aby se v nich zničil určitý druh škrobu, který je pro tělo jedovatý (nejvíce je ho ve fazolích - ty jsou i po klíčení nepoživatelné a stále jedovaté - kromě munga, a fazolek adzuki). Tento škrob se v obilovinach nerozloží, pokud neprojde teplotou 100 a více. Proto máčení, mletí a následné sušení na 40 stupňů NEROZLOŽÍ JEDOVATÉ ŠKROBY. Škroby se rozloží jedině klíčícím procesem,máčení (např. pohanky přes noc) nestačí. Klíčky musí mít alespoň 2 cm, aby byly škroby důkladně rozloženy. V této fázi i v zrnu a jeho klíčcích nejvíce vitamínů a enzymů.
..
Nerozložený škrob poškozuje mozek - postupně ho rozežírá - je to zřetelně vidět na lékařských snímcích... způsobuje postupnou demenci.

Prosim Ta Dano nerozumela som co si to tam pisal o pohanke. Nestaci ju na 12 hodin namocit a potom konzumovat treba aby mala klicky??? A este co baklazan ten sa moze jest surovy? A este mi vrta v hlave brokolica ci sa moze jest surova. Ak mozes porad . Dik


Gordon, Neexistuje jedovaty skrob. Skrob = molekuly glukozy, tej istej ktora ti koluje v krvi.
Skrob sa nachadza v kazdej zelenine, v kazdom nezrelom ovoci, v kazdom orechu a semene.
Zrno a zemiaky sa varia predovsetkym preto aby ludom vobec chutili, pretoze skrob je nechutny, glukoza naopak ano (sladka), porovnaj surovy zemiak s pecenym.
V pripade zrna este aby zmaklo, skus dat do ust len par zrniek ryze, nedaju sa vobec rozzut.
A tiez po vareni sa traviace stavy lahsie dostanu k molekulam skrobu cez (takmer) nestravitelnu celulozu, cize aj skrob sa lepsie stravi (rozlozi na glukozu), inac by presiel traktom bez vyuzitia, pripadne sposoboval kvasenie a naslednu plynatost atd.
Molekuly skrobu rozhodne NE “rozozieraju” mozog.

V mnohych druhoch fazule surovej su jedovate lektiny, vid viewtopic.php?f=3&t=196&p=96563&#p96563

Ak chcel pisat o lepku (po angl. gluten), tak ten nie je skrob ale bielkovina (po angl. protein). Ten sa nenachadza v ziadnom zelovoci a myslim ze ani v orechoch.

[Dano]

Prosim Ta Dano nerozumela som co si to tam pisal o pohanke. Nestaci ju na 12 hodin namocit a potom konzumovat treba aby mala klicky???

To pisal Gordon.

Pisal o tom ze skrob sa nerozlozi ani po 12hod macania.

Podla mna: to ti vadi? Ked ti chuti skrob, tak jedz pohanku hoci aj po 2 hod namocenia.
Ked nie, tak ju naklic, trochu sa to zlepsi.
Ak ti chutit nebude aj tak, stale vela skrobu, tak radsej jedz to co ti chuti, napriklad hocico zo zelovocu ci orechov apod.

A este co baklazan ten sa moze jest surovy? A este mi vrta v hlave brokolica ci sa moze jest surova. Ak mozes porad . Dik

K baklazanu som uz pisal vyssie. Inac, obdivujem, fakt ti chuti? Strasna nechut suroveho pre mna, ja davam od neho ruky prec.

Brokolica.. Moze, nemoze... Niektori ju jedia. Niektori nie (ako ja, je tvrdy a vobec mi nechuti). Ak myslis, ci obsahuje nejake skodlive antinutrienty, tak co ja viem tak neobsahuje. Cize ak ti fakt chuti, dokazes ju dobre rozzut a aj stravit, tak smelo do nej.

[psionic]

Už jsem se vzdal myšlenky, že tu na planetě existuje dokonalá potravina pro člověka, pač člověk je divný hybrid. Proto s podobným zjednodušováním stravy na chutné a nechutné neberu.

Spirulina, konopné semínko, soylent )

Princip ovoce je ten aby svou výraznou barvou a chutí přilákala opičky a jiné plodožravce (a následným nakopnutím skrze cukry) pak její semínka neporušené vykakají pěkně daleko a rostlinka může růst dál Cukr tudíž není palivem ale oblbovákem který tvoří závislost a přiláká opičky znovu a znovu, kdežto účinné palivo je tuk z kterého je tvořeno semínko samotné. Toť jen dodatek.

[smajliss]

Už jsem se vzdal myšlenky, že tu na planetě existuje dokonalá potravina pro člověka, pač člověk je divný hybrid. Proto s podobným zjednodušováním stravy na chutné a nechutné neberu.

konopné semínko

já si dneska koupil tohle http://www.rawliving.eu/media/catalog/p ... p-seed.jpg .. chutná to dokonale v zeleninovém salátu .. ale cena je astronomická, takže si kvůli toho dám jeden den půst

[simendly]

Chtěla bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s naklíčenými fazolemi. Nemám je teda v úmyslu jíst syrové a hlavně nejedná se o mungo, adzuki a podobné, ale o klasické fazole . Nedozrály mi úplně dosucha na zahradě, tak jsem je nalouskala a než jsem je stihla povařit, tak mi prostě naklíčily. Vyhodit je samozřejmě nechci, ale bojím se těch klíčků...

[Jindra]

.
mám skvělou knížku o klíčení. nahlížím do ní... pokud jde o fazole, popisuje klíčení těch, které Tě momentálně nezajímají (mungo, adzuki), o ostatních se nezmiňuje, a tak bych je teda vynechal.
Chtělas je povařit - povař je takto mírně naklíčené.

[Janek]

V knizce je nemas, protoze klicit fazole k jidlu je blbost. Nedaji se jist, vzdy jsem je vyplivnul.

Simendly, povarenim naklicenych i nenaklicenych fazoli neutralizujes jejich jedovate latky. Sam jsem asi pulkila naklicenych minuly tyden povaril a pozrel

"Zralé syrové fazole obsahují jedovaté látky, které se neutralizují tepelnou úpravou. Mezi tyto látky náleží jednak bílkovinné látky zvané lektiny, které způsobují shlukování červených krvinek, a přinejmenším u některých druhů i kyanogenní glykosidy faseolunatin a linamarin, z nichž se může uvolňovat kyselina kyanovodíková. Otrava syrovými fazolemi se projevuje zejména nevolností, zvracením a průjmem."