Med

[Danielka]

Rada bych uvedla vsechny otazky kolem medu na pravou miru. Muj svagr je vcelar.
1.) med neni zivocisny produkt (jako mleko od kravy). Med jsou posbirane pyly rostlin.
2.) I pravy med krystalizuje.
4.) Svagr ma med od vlastnich vcel. Jeho chut je skvela. Mohl by jej prodavat jako BIO, ale nechteji se mu vyrizovat vsechny nalezitosti a papirovani s tim spojene.
5.) Jeho med tvori pouze pyly, ktere posbiraly vcely bez pridaneho cukru. Je to velmi kvalitni med s atestem. Cukrem se krmi vcely, ale nepridava se do medu. Muzete se ho zeptat osobne. Na jeho strankach (www.darekzmedu.cz) je i kontakt na nej. Provadi i exkurze vcelarskou stanici.

Snad jsem alespon trochu pomohla...

[Yeff]

1) med je med, pyl je pyl ( http://www.iswari.cz/www-iswari-cz/esho ... -PYL-230-g )
med jsou vlastně včelí zvratky.... ( http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=974 )
je to živočišný produkt stejně jako mléko, vejce, poněvadž pochází od zvířat (hmyzu) ...
Včely ho nesbírají kvuli lidem... To lidé si ho přivlastňujou. Kráva také nedává mléko, ale lidé si ho berou a každá vypitá sklenice mléka chybí nějakému teleti...
4) vcely se krmi medem, proto si ho vyrábí že. člověk jim ho sebere a nahradí něčím tak hnusným jako je rafinovanej bílej cukr...
včely vyrábí med jen pokud je přítoman královna, toho se docílí tak že se jí utrhnou křídla, aby se zabránilo jejímu odlétnutí..
včely tvoří med hlavně pro sebe jako stravu na zimu, k izolaci úlu a pro mladé.
samozřejmě že člověk si dokáže udělat byznys ze všeho.... sběr medu a následné odebrání by se dalo přirovnat takto::> od dubna do srpna vysazujete na zahrádce rosliny, biliny, ovoce, saláty, a v září vám tam přijede pluh a všechno to zničí a veškerá vaše práce přišla vniveč...
víc na http://www.vegetus.org/honey/honey.htm

[Zeyna]

Dobrý večer. Som tu nováčik. A som veľmi rada, že sa môžem k vám pridať. Približne pred týždňom som začala s raw stravovaním. A musím povedať, že ma to uchvátilo, a cítim sa skvele. Moje chute, moja osoba, môj životný štýl. Som nadšená. Strava môže veľa zmeniť. Moja otázka je ale na med. Cítim, že mi nerobí dobre. Čo by ste mi odporúčali ako náhražku? Sirup Agáve mám v obľube a ryžový sľad. Aký máte názor na náhražku za med? Som dosť na sladké a v týchto letných dňoch papám hlavne ovocie, orechy a sušené ovocie. Ďakujem za odpoveď.

[Panda]

Proč potřebuješ něco přislazovat? Na uspokojení chutí na sladké je sladké ovoce. Zeleninu přislazovat není vhodné (okurka nebo paprika nasladko je nesmysl), klíčky také ne a nic jiného mě nenapadá kde by ve vitariánské stravě byl med potřeba. Raději si odvykat od kombinací a naučit se brát potraviny přirozené tak jak jsou v přírodě.

[Xeelee]

Ještě bych k medu doplnil - u medu je nebezpečí, že je to příliš velká koncentrace cukrů bez vlákniny, takže dochází k velkým ztrátám vápníku (nutného na zpracování cukru), což může vést např. ke zvýšené kazivosti zubů. Stejné nebezpečí může hrozit i u příliš sladkého - přešlechtěného - ovoce.

To pro kvalitní nefalšovanej med od včelaře neplatí. Ten obsahuje převážně jednoduchý cukry, který tělo nepotřebuje štěpit (+ cca 1 % sacharózy a 9 % dalších složitejch cukrů). Dál spoustu minerálů, vitamíny (v malém množství), enzymy, vodu, antioxidanty a zanedbatelný množství tuku. Nonosacharidy tělo v místě potřeby rovnou mění na energii. To co popisuješ je štěpení rafinovanýho cukru. K tomu je potřeba energie (energetickou hodnotu tělo nevyužije na 100 %), vitaminy řady B, vápník, hořčík, fosfor, železo, chrom a mangan.

Med je přirozená potravina, rafinovaný cukr není. Hnědej (třtinovej) cukr je taky rafinovanej sajrajt, jen obsahuje různý minerály. Melasa je odpadní produkt výroby třtinovýho cukru a obsahuje všechny biologicky prospěšný látky z cukrový třtiny. Říká se jí taky černej zázrak. Javorovej sirup je strašně dlouho vařená a zahušťovaná míza cukernýho javoru. Jde o monosacharidy. Není tak sladkej, ale je ceněnej především kvůli spoustě minerálů. Nic pro vitariány. Pak ještě existuje invertní cukr, kterej vzniká hydrolýzou sacharózy na fruktózu a glukózu za pomoci jednoho enzymu. Tenhle sirup se hojně používá v potravinářství. Jeho konzumace by měla být OK.

Med léčí nachlazení, kašel a slouží i jako antibiotikum. Už staří Řekové zjistili, že dezinfikuje rány. Když se nanese na ránu, tak ji desinfikuje, snižuje otok a napomáhá obnově tkáně. pH medu zabraňuje růstu plísní a bakterií a v reakci s tkáňovým mokem vzniká malý ale dostatečný množství peroxidu vodíku.

[Syrovozrout]

JAK POZNÁME NAŠI VČELU DOMÁCÍ :
/L. Fiala z Dědic na Vyškovsku/ Není zcela černá, spíše tmavohnědá bez lesku, velikosti prostřední, s chloupky na zádech a kroužcích zadečku rezavými. Je málo rojivá, brzy na podzim ustává a pozdě na jaře začíná, ale pak předhoní všecky skoré ptáčky, není příliš silná ve včelstvu, za to ale mednatá-spořivka, ač je značně popudlivá.

Takže na našem území se vyskytovala Včela tmavá, ale místní ekotyp, první snůška byla hlavně z lip. To co sem leze z Německa je pro nás nepůvodní Včela tmavá a to moje "čert ví odkud" není o nepochopení chovat Včelu tmavou, ale o tom, že také sleduji nordbiene nějaký ten pátek a převoz a dovoz chov. materiálu není u Německých sousedů nic neobvyklého. A na uzemí Německa je/bylo několik ekotypů Včely tmavé např. ona "vřesovka" je ze severu a prý dlouho do podzimu ploduje(výhoda pro roztoče). Takže pánové ze Svazu chov. Včely tmavé co na prvním místě mají uvedeno záchranu místních genů jsou vedle jak ta jedle a natáhnou sem něco co tu nikdy nebylo. A nebylo to ani na Šumavě, protože co mám možnost si dohledat tak i odtud včelaři popisovaly stav výskytu Včely domácí. Nebo spíš si stěžovaly na to, že tato včela se už téměř na Šumavě nevyskytuje, ale mají křížence kraňky a vlašky. To čerpám z článků z dob, kdy se záchrana Včely domácí považovala za vlasteneckou povinost.

P.S. Na Hané je původní ekotyp Včela domácí a se změnou zemědělství se přešlo na Kraňku, ale pořád jsou pamětníci co včelaření s Včelou domácí popisují a přesně to sedí na to co napsal L. Fiala před víc jak 100lety.

Je tím myšlená opravdu původní nerojivá naše včela . Někde dosahující síly průměr dutiny metr , délka myslím přez 5 metrů . ( nález u Třebíče )
Kraňka má jiné sklony , ta tancuje jiný čardáš .
Ale třeba i dovezená ,,Kraňka" Sklenáka 47 je kříženec s naší včelou .
A nebodá - což v kombinaci s opravdu tmavou včelou by byl zázrak (L.D., Z.Ž.), nerojí se , pěkně hodně stavěla (Žídek st. ) .
Ta příroda to opravdu dovede ty dovozy dost vyčistit . Ale má to své meze .

Není nadto něco slyšet pěkně jim to osolit. Neděláš to jako všichni, táhni / do německa, do svazu, do číny ... /.
Takže, jelikož jsem to alespoň máálinko prozkoumal a nejsem členem Chovatelů černé včely, pár relevantních skutečností.
Černá včela je původní místní druh a ač se to nezdá, v horách a neobydlených oblastech republiky stále je. Ano, není čistá. To ale ani kraňka, je li to vůbec kraňka. A co. Také ony zmiňované dovozy nejsou čisté - čistou rasu znal jen onehdá pan Hitler a jemu podobní.
Důvod chovu / mimochodem taky důvod mého zájmu / : každý ekotyp se kupodivu jinak chová, kdo by to byl řekl, a, protože někteří z nás máme včely ve vyšších lesnatých oblastech, černá včela by byla fajn.
Takže její cenné vlastnosti : pomalý jarní rozjezd, z toho plynoucí odolnost chladu,
to je v horách, kde sněží ještě koncem května, dost fajn. Dále typ snůšky - měla by být mistrem na medovici, tam kde je 80% lesnatost mě to rozhodně zajímá víc, než jarní rozvoj. Taky má dlouhý zimní klid - zase fajn, pokud mráz dosahuje i 40stupňů a trvá poměrně dlouho.
Důvodem vzniku "organizace" nejsou dovozy, nýbrž možnost zákonného založení několika chovných stanic na neobydlených místech v horách, kde se budou hodnotit
vlastnosti jak místních pochytaných včel, tak "dovezených" - u nás "dovoz" může znamenat taky jen třeba 40km, jen pro info. To bohužel zatím oficiálně nebylo možné.
Takže až uzraje čas, rozhodně do toho jdu / mám stanoviště v 800m.n.m. a zdá se super, na starnu druhou, někoho, kdo má včely ve 300m.n.m. do toho nelákám. Taky proč ?

Za svůj včelařský život jsem vyzpovídal opravdu spoustu starých zkušených dědů včelařů co už měli něco za sebou , co třeba včelařili úplně od -co mají paměť a převzali zkušenosti od svého otce a dědy co včelařili zase celý život , co si i na vojnu vzali včely , ty největší legendy co třeba v šedesátých létech vysypal v létě z poza košile doma na stůl tři čtvrtě milionu ze včel a do podzimu měli postaveno na klíč , atd. (Samozřejmě že nevěděl, že to vím ) . Dělal jsem to a intenzívě jsem se zajímal mnohem dříve , než kdokoliv z té společnosti chovatelů tmavé včely začel vůbec včelařit .
A proto říkám , že původí česká včela nebyla černá včela .
To není žádný náš původní český druh .
Původní včela byla hnědá .
To opravdu černé bylo jen na Šumavě , v Beskydech , části Jeseníků a něco bodově kolem hranic .
A i na tu Šumavu byla navíc dovezená vřesovka. Aby byly roje .
Já ty moudré knížky taky mám prostudované zrovna tak jak jiní , tak že dobře znám tu mylnou zkreslenou oficiální verzi .

Dále , kamarád mi na podzim na výstavě tvrdil , že už mají účastníky a zájemce i v Tatrách . A tam žádná černá včela nikdy nebyla a není původní druh .
Taky se mluví o Brdech .
Tak že pohádky o 40 km mi prosím nevyprávěj . Na to nejsem ten pravý .
To že původní česká včela tady ještě je , to mi nemusí nikdo vysvětlovat , to je nošení dříví do lesa . Snažím se něco dělat , aby se zachovala .
To že i tmavá včela - ta opravdu původní , tady taky ještě pořád je , to mi taky nemusí nikdo říkat . Ještě před 6 lety byly včelstva za Horní Bečvou .
Mám i jiný zdroj z Beskyd .
Naše původní včela je většinou ještě občas v nadmořských výškách nad 500 m n.m. v okrajových oblastech , kde se více prosadila oproti kraňce . A přesně tam se začne chovat tmavá včela , protože jim to nikde jinde zřejmě nedovolí .

Dopadne to tak , že zbytky naší opravdu původní nenahraditelné české včely , která už je dnes navázána na kraňku a dá by se s ní pořád ještě něco vytáhnout , budou prostě nekompromisně převálcovány černou včelou , bude do toho vnesena bodavost a už se s ní nebude dát solidně včelařit -- bude už napořád znehodnocena bodavostí .
Pod záminkou chovu ,,původní černé včely " .
Jak se jednou tyto dveře zavřou , tak už nikdy nepůjdou otevřít .
A zavře je společnost chovatelů černé včely .

Nemohu nevzpomenout S. Jobse, který říkal, že když se chtěl něco naučit, musel opustit školu. Nebo prof. A. Holého. Ten tvrdil něco obdobného. Technokratické a byrokratické včelaření se u nás tak rozšířilo, že je to až k nevíře a dokonce se vyučuje.

[Syrovozrout]

"Současná opatření při likvidaci nákazy nařizují při potvrzení výskytu moru včelího plodu likvidaci všech včelstev na daném stanovišti. Tím se však likvidují i včelstva, která jsou schopna díky svému genetickému vybavení infekčnímu tlaku odolat. Z populace při tomto způsobu likvidace tak odstraňujeme geny náchylné i odolné moru. Z hlediska zootechnického ale i veterinárního je to postup nevhodný, protože v populaci včely medonosné byly
prokázány mechanismy odolnosti proti moru na úrovni genové výbavy včelstva. Jestliže populaci o tyto geny připravujeme, zbavujeme ji chovatelsky cenných genů.

Samotný nález spor v měli však nedokazuje existenci choroby. Tu lze prokázat jen mikrobiologickým vyšetřením plodu, který vykazuje změny ve smyslu klinických příznaků. Proto hovořit o mikrobiologické analýze měli jako o diagnostické metodě není správné. Diagnostikujeme chorobu a nikoliv přítomnost mikroba. Považovat metodu za diagnostickou znamená totéž jako hovořit o mikrobiální diagnostice angíny stěry na oděvu pacienta. Měl není tkáň, je to součást prostoru, kde přežívá včelstvo. Patogeny se vyskytují všude kolem nás a jedině jejich přítomnost v těle – tkáních může vyvolat onemocnění. Zejména, je-li infekční tlak z okolí vysoký. Každé včelstvo je však s ohledem na svou Foto archiv MV Prokázalo se, že cca 100 včelstev v okolních chovech od 400 m do 2 km jsou pozitivní v množství spor na gram měli od 104 do 105. Nyní je předmětem zkoumání, zda jsou přítomny také klinické příznaky. Včelstva však dále žijí a spory z takto promořených včelstev se šíří dále, a proto byly nalezeny v nízké koncentraci i v úlech
chovu Ing. Sedláčka, avšak bez klinických příznaků choroby. Nejúčinnější opatření k potírání nákazy v tomto případě mělo být okamžité vyšetření okolních chovů a zahájit v co nejkratší době účinná opatření v případě objevení nemocných včelstev. Protože okolní chovy s nižším počtem spor jsou prokazatelně promořeny z chovů s vyšším počtem spor. V prvních krocích však správa vynaložila veškerou vehemenci na likvidaci klinicky negativních - tudíž zdravých včelstev, která se však dostala do silnějšího infekčního tlaku, a proto byla na spory moru včelího plodu pozitivní, avšak jen v malé míře. Vzhledem k pečlivě vedenému chovu s aplikací metod intenzivní obměny díla se podařilo chovateli Ing. Sedláčkovi předejít propuknutí nákazy. Paradoxem je, že právě tento chov byl v popředí zájmu Státní veterinární správy a ostatní chovy nikoliv a nákaza se mohla a nyní v okamžiku psaní tohoto článku i může šířit dál. Námitky Ing. Sedláčka proti postupu Krajské veterinární správy v jeho případě se nakonec prokázaly být opodstatněné a oprávněné. Z výše uvedeného je patrné, že ačkoliv o moru včelího plodu toho odborníci vědí již mnohé, ne vše je v praxi zavedeno v souladu s těmito vědeckými poznatky. Proto je nezbytné v odborné diskusi projednat všechny okolnosti, které praxe přináší, aby bylo možné dojít k řešení, které bude mor nejen účinně potírat, ale především vytvářet podmínky bránící propuknutí nákazy. Patří sem i otázky plemenitby, která se u nás dosud neotevřela a neřešila v podmínkách seriózní diskuse. Závěrem chci podotknout, že pokud se budou likvidovat všechna stanoviště s pozitivním nálezem spor moru včelího plodu v měli, byť v jednom včelstvu a nebo v nízké koncentraci, a to bez ohledu na přítomnost klinických příznaků, vystavujeme se riziku likvidace podstatné části populace včelstev v České republice. Přítomnost mikroorganismu mimo tělo organismu nedokazuje onemocnění. V případě mikrobiálního vyšetření měli nejde o diagnózu a už vůbec ne ranou diagnostiku v pravém smyslu slova, ale o metodu tzv. monitoringu infekčního tlaku z okolí (okolní chovy či vlastní včelstva), která je velmi vhodná pro dohledávání ohnisek zdroje infekce. Zbývá dořešit řadu otázek. Ty hlavní jsou: a) Proč při opakování analýzy jsou výsledky mikrobiologického vyšetření odlišné? b) Začne se zvažovat možnost ohniskové dezinfekce včelařského zařízení při likvidaci nákazy, které je nové a moderní (např. tepelně neizolované nástavky metodou penetrace horkým parafinem)? Antonín Přidal, včelařské oddělení Mendelovy univerzity v Brně "

[Pepe]

Celkom som sa zasmial nad mnoho prispevkami. Uz ani neviem ci zareagujem na vsetky. Osobne mam vcely, vcelaril moj pradedo, dedo, otec. Niesom znaly v odbornej terminologii a presnych studii okolo vciel, tak mozno ma niekto neskor opravi.

- Davaju do medu cukor,,: do medu sa komercne-aj nie pridava fruktoza aby bol lacnejsi, aby med nekrystalizoval. Aby nekrystalizoval poniektori ho daju do mikrovlnky a uz nikdy neskrystalizuje.
- med obsahuje cukor,,: med obsahuje fruktozu, glukozu, maltozu, galaktozu, sacharozu a ine sacharidy. Cim neskor med skrystalizuje od vytocenia tym ma vyssi podiel fruktozy. Agatovy med ma najvyssi podiel fruktozy. Repkovy med ma najvyssi podiel glukozy, tento med je najviac uznavany v Nemecku. Krystalizaciu ovplivnuje aj teplota uskladnenia. Inac fruktoza koncentrovana bez kompletnych enzymov a odselektovana (napr. oproti ovociu ktore nema cistu fruktozu) je po sacharoze asi najtazsie stravitelna, niektore studie pisu ze je tazssie stravitena nez sacharoza.
- Med je živočišná potravina a osobně si myslím, že cukrem nepřikrmované včelstvo v oblasti, která by vyhovovala předpisům na bio certifikát, snad ani neexistuje. Nepřikrmovaným včelám prostě medu moc nezbyde,,: bez prikrmovania vciel vcely donesu tolko kolko je v prirode na danom mieste nektaru, co kedy meduje. Neprekrucujme fakty o zivote vciel. To ze niektori vcelari prikrmuju-podnecuju medzi znaskami je len fakt, ze udrzuju(vytvaraju dojem znasky) matku pri maximalnom plodovani a zabespecia silnejsie vcelstvo, ano moze sa stat ze takto podnecovane krmivo sa dostane do nasledneho medu, poniektori podnecuju aj medom.
- BIO neBIO,,: zaujimave, ze konzumujeme aj potraviny neBIO a to nam nevadi, ale med ofrfleme. Aj BIO prostredie nieje BIO, ved nam tu vetry pod stratosferou priveju tisice km rozne splodiny aj z najviac znecistenej CINY.
- Med je tvořen v žaludku včel tím, že zkombinují pyl s několika kyselinami a poté ho vysuší. Je to způsob prezervace, aby med vydržel a nezkazil se. Neobsahuje žádné minerály ani vitamíny, protože je včely nepotřebují,,: Spracovanie nektáru na med začína rozkladom cukrov na jednomolekulové, ľahšie metabolizované cukry glukózu a fruktózu. Pomocou enzýmu glukózo-6-oxidázy sa časť glukózy mení na kyselinu glukónovú, ktorá vytvára kyslé prostredie v mede (pH 3,5 – 3,8) a peroxid vodíka, ktorý pôsobí dezinfekčne. Tento enzým účinkuje aj v mede. A co vlastne obsahuje med?: http://www.medas.sk/o-mede/#ad-image-6
- Ahoj, chtela jsem se zeptat jestli je mozne nejak zfalsovat krystalizaci medu, ja totiz kupuju z normalniho obchodu a ten je zkrystalizovany kompletne (znacka Medokomerc),,: aj krystalizacia sa da sfalsovat. Najlepsie je kupit druh medu ktory krystalizuje napr. repkovy, cerstvo vytoceny a mal by do 2-3 tyzdnov skrystalizovat, niekedy aj do 3 dni.
Divim sa obyvatelom, ze si nenajdu v mieste bydliska vcelara. Je mnoho vcelarov, viac v CZ menej na SR. Staci sa popytat v nejakej obci pri velkomeste. Alebo si to vygooglit.

[Pepe]

1) med je med, pyl je pyl ( http://www.iswari.cz/www-iswari-cz/esho ... -PYL-230-g )
med jsou vlastně včelí zvratky.... ( http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=974 )
je to živočišný produkt stejně jako mléko, vejce, poněvadž pochází od zvířat (hmyzu) ...
Včely ho nesbírají kvuli lidem... To lidé si ho přivlastňujou. Kráva také nedává mléko, ale lidé si ho berou a každá vypitá sklenice mléka chybí nějakému teleti...
4) vcely se krmi medem, proto si ho vyrábí že. člověk jim ho sebere a nahradí něčím tak hnusným jako je rafinovanej bílej cukr...
včely vyrábí med jen pokud je přítoman královna, toho se docílí tak že se jí utrhnou křídla, aby se zabránilo jejímu odlétnutí..
včely tvoří med hlavně pro sebe jako stravu na zimu, k izolaci úlu a pro mladé.
samozřejmě že člověk si dokáže udělat byznys ze všeho.... sběr medu a následné odebrání by se dalo přirovnat takto::> od dubna do srpna vysazujete na zahrádce rosliny, biliny, ovoce, saláty, a v září vám tam přijede pluh a všechno to zničí a veškerá vaše práce přišla vniveč...
víc na http://www.vegetus.org/honey/honey.htm

Tak tento prispevok vyzaduje zvlastnejsiu odpoved. Vcely sa krmia nektarom aj pelom a materskou kasickou. Matkam sa netrhaju kridla, pristrihne sa koncek jedneho kridla. Mnoho vcelarov tento ukon nepraktikuje. Niektori vcelari vobec neprikrmuju vcely na zimu ale nechavaju posledny med. Vcela je dar, dar pre ludstvo, ma mimo cloveka najvyssi mysticky vyznam. Kto ma vcely a pracuje s nimi vie co je symbioza prirody. Vcely ak sa o nich starame vieme odhadnut, kedy sa im moze odobrat med a ine produkty, tak ako ludia,vedia urobit pracu navyse a narozdiel od ludi nefrflu ze robia navyse. Nazvat med a produkty ako kradez je to iste ako ked im odtrhnem rastlinu tesne pred nosom a zozeriem ju, ci nase stravovanie rastlin nieje kradezou, keby sme sa na to pozreli tak ferovo? Neukradnem semeno stromu ked si ho vypestoval pre rozsirenie populacie?

[lalala]

Nechuti mi

Sent from my Lenovo A1000 using Tapatalk