Fórum VitRawian.eu

od **Návštěvník** » ned srp 08, 2010 8:45

Zdravá potravina má i své logo

www.zdravapotravina.cz

od **PetrK** » pon úno 26, 2007 13:56

Škoda že už se nás to netýká.

od **Seraf** » čtv úno 22, 2007 22:58

Standa K. píše:Serafe, že Ty jsi nečet pořádně ? ... hned na začátku píšu "... samo(zřejmě) jen pro kojence ... ". Ta publikace taky píše o kojencích, o tom není sporu
Anebo to myslíš tak, že "když už nějaké mléko tak lidské" - s tím nelze než souhlasit

Asi jsem to přehlídnul:), leč věří že nějakej koumák to začne prodávat jako potravinovej doplňěk v prášku nebo tabletkách.

od **Honza** » čtv úno 22, 2007 11:15

Stando díky za obsažné info, bude se hodit.

od **buc11** » čtv úno 22, 2007 7:55

já jsem typoval tu tatarku

od **Standa K.** » čtv úno 22, 2007 6:22

Seraf píše:Tak asi naženeme naše ženy do kravína a bude se dojit. Bo nevím ale nemyslím si že je vhodné i pro dospělého člověka. Naše kočka sice kojila svý kotě i když bylo už větší než ona, ale i potom přestala když se začalo kotě koukat za jinýma kocourama.........

Serafe, že Ty jsi nečet pořádně ?

... hned na začátku píšu "... samo(zřejmě) jen pro kojence ... ". Ta publikace taky píše o kojencích, o tom není sporu
Anebo to myslíš tak, že "když už nějaké mléko tak lidské" - s tím nelze než souhlasit

od **Renáta** » stř úno 21, 2007 19:46

Hm, na tom pomaranči je to aspoň vidieť na prvý kuk.

od **Seraf** » stř úno 21, 2007 18:48

Tak asi naženeme naše ženy do kravína a bude se dojit. Bo nevím ale nemyslím si že je vhodné i pro dospělého člověka. Naše kočka sice kojila svý kotě i když bylo už větší než ona, ale i potom přestala když se začalo kotě koukat za jinýma kocourama.........

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 18:36

Renáta píše:
Standa K. píše:ahojky, asi jste si to ještě neuvědomili (byť ji všichni znáte) ale existuje jedna a zároveň jediná potravina, o jejíž zdravosti a prospěšnosti pro člověka nepochybuje 99,99% lidí,
Nemáš zas tak úplne pravdu. Niektoré matky dojčiť (kojiť) nemôžu, pretože je ich mlieko pre dieťa nevhodné, pretože je kontaminované - napr. liekmi, ktoré chronicky chorá matka užíva (napr. kortikoidy). Preto som mat. mlieko netipovala. Inak súhlas, že materské mlieko zdravej matky je pre dieťa do určitého veku tou najcennejšou potravou. Rovnako ako je kravské mlieko tou najlepšou stravou pre teliatko.

Jasné - to jsem měl za samozřejmé

shnilý pomeranč taky nebudu nikomu nutit s tím jak jsou pomeranče zdravé

od **Renáta** » stř úno 21, 2007 18:26

Standa K. píše:ahojky, asi jste si to ještě neuvědomili (byť ji všichni znáte) ale existuje jedna a zároveň jediná potravina, o jejíž zdravosti a prospěšnosti pro člověka nepochybuje 99,99% lidí,

Nemáš zas tak úplne pravdu. Niektoré matky dojčiť (kojiť) nemôžu, pretože je ich mlieko pre dieťa nevhodné, pretože je kontaminované - napr. liekmi, ktoré chronicky chorá matka užíva (napr. kortikoidy). Preto som mat. mlieko netipovala. Inak súhlas, že materské mlieko zdravej matky je pre dieťa do určitého veku tou najcennejšou potravou. Rovnako ako je kravské mlieko tou najlepšou stravou pre teliatko.

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 18:25

ÚPRAVA SLOŽENÍ KONZERVOVANÉHO LIDSKÉHO MLÉKA

Zatímco konzervované lidské mléko může splňovat po mikrobiální stránce požadovanou nezávadnost, nutriční hodnota a obsah ochranných látek neodpovídá často požadovaným hodnotám.

Ufff, to, to, to je konec přátelé.

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 18:23

ZMĚNY OCHRANNÝCH LÁTEK

Protivirová aktivita IgA ... se působením různě vysoké teploty mění: po 30 min. zahřátí na 56 st.C se nemění, po 30 min. zahřátí na 62,5 st.C dojde ke 30% snížení a žádná aktivita nebyla zjištěna po vaření.

Chýlková zjišťovala také hladinu lyzozymu v neošetřeném mléce, v pasterovaném ... jen v neošetřeném mléce zjistila podstatně vyšší hladinu než u ostatních (poloviční)

Bílá krvinka nepřežije zvýšení teploty nad 39 st.C trvající delší dobu.

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 18:18

ZMĚNY ZPŮSOBENÉ OŠETŘENÍM, KONZERVACÍ A SKLADOVÁNÍM LIDSKÉHO MLÉKA

CHEMICKÉ ZMĚNY

Tepelný zásah, který je nutný především vzhledem k minimalizaci mikrobiologických kontaminantů, nepříznivě ovlivní nutriční i ochranné faktory mléka ...v ČSSR se užívá pasterizace při 62,5 st.C po 23 minut.

Z podrobného studia vlivu pasterace na denaturaci bílkovin ... vyplynulo, že při teplotě 58 st.C se zachová 90% původní hodnoty, další zvýšení teploty však způsobí vyšší ztráty, a to až 95, resp. 100% u některých bílkovinných složek podle užitého způsobu pasterace. Tak např. IgM se denaturuje prakticky 100%, bílkoviny syrovátky ze 70%, laktoferin ze 60-65%

Při teplotě pasterace 80 st.C po 30 min. pozorovali rozklad některých aminokyselin, a to methioninu a tyrozinu a též přírůstek histidinu, zatímco při teplotě 62,5 st.C po 30 min tyto změny nezanamenali. Dále zjistily, že pasterace v 80 st.V lázni způsobila zhoršení srážení kaseinu.

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 18:10

OŠETŘENÍ LIDSKÉHO MLÉKA

Použití neošetřeného (syrového) lidského mléka bylo vždy svůdnou cestou. Nelze se tedy divit, že našla stoupence i v dnešní době, kdy jsou známy stinné stránky tepelného ošetření.

Mezi stoupence používání neošetřeného lidského mléka patří hlavně Skandinávci .... přednosti neošetřeného mléka vidí v tom, že má dobrou vstřebatelnost tuků a že nedošlo ke změnám antimikrobiálních složek. Jestliže takto vybrané mléko uměle kontaminovali ( E. coli, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter, Citrobacter, Serratia marcescens, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus nebo Staphylococcus epidermis) množstvím 10ˇ7 mikrobů v milimetru a uložili do teploty v +4 st.C, nezjistili zvýšení počtu mikrobů po dobu 10 dnů. V teplotě +6 až + 8 st.C jen malý vzrůst počtu gramnegativních mikrobů. Dále uvádějí, že neznají případ onemocnění dítěte po podání neošetřeného mléka

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 18:03

MIKROORGANISMY LIDSKÉHO MLÉKA

Sterilní lidské mléko lze získat jen velmi zřídka ... i velmi pečlivě získané lidské mléko může obsahovat více než 10ˇ6(deset na šestou - pozn. já) zárodků v mililitru ... nechybějí mezi nimi ani takové druhy, které přežijí pasteraci.
V lidském mléce se podařilo zjistit řadu virů. Několik prací pojednává o výskytu cytomegalovirů. Dworsky a spol udávají, že mléko 39% žen obsahuje po porodu cytomegalovirus a u 69% jejich dětí dojde k infekci. Ty virus vylučují močí, ale žádné z nich neprodělá klinicky onemocnění.

Jestliže byly ženy před porodem očkovány proti rubeole, zjistí se u 69% virus v mléce. U 56% jejich dětí se též virus zjistí, ale nebyly shledány známky onemocnění.

Také virus hepatitidy B byl zjištěn v lidském mléce. Děti nosiček - Číňanek se staly nosiči v 60%, černošek ve 30% a u dětí Evropanek k nosičství nedošlo. Nebylo však zjištěno, že by kojenci těchto matek nesli známky poškození.

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 17:52

OCHRANNÉ LÁTKY LIDSKÉHO MLÉKA

Předním představitelem nespecifických ochranných látek je v četných tkáních přítomný lyzozym ... je nezbytný pro vazbu komplementu s IgA. Jejich komplex je zvláště účinný proti E. coli ... jeho obsah v lidském mléce je o dva řády vyšší než v kravském

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 17:49

MINERÁLNÍ LÁTKY

Hlavní rozdíl v obsahu minerálních látek ... (je) v množství. Lidské mléko obsahuje kolem 0,2% minerálních látek, obsah v kravském se pohybuje kolem 0,7%. Důležitý je zejména nízký obsah sodíku a fosforu a vysoký obsah vápníku ve vztahu k fosforu v lidském mléce ve srovnání s kravským ... poměr vápníku : fosforu je v lidském mléce 2 : 1, v kravském 1,2 : 1. Využitelnost vápníku z lidského mléka je vyšší než z mléka kravského.

Mléko většiny savců včetně člověka má nízký obsah železa ... absorpce železa z lidského mléka je vysoká, podle různých údajů 15-80%, z kravského jen 10-20%

Předppokládá se, že lepší využitelnost zinku z lidského mléka než z mléka kravského je způsobena rozdílnou vazbou s jinými složkami mléka.

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 17:43

ENZYMY

Je patrné, že většina enzymů má větší aktivitu v lidském mléce.

V kravském mléce převažuje lipoproteinová lipáza ... v lidském mléce převažuje lipáza, její aktivita je 10 až 20 krát vyšší než u lipoproteinové lipázy ... aktivita lyzozymu lidského mléka je 100krát vyšší než lyzozomu kravského mlékaPodle některých autorů je obsah lyzozymu v lidském mléce až 3.000krát vyšší než v mléce kravském ... aktivita alkalické fosfátázy v lidském mléce je však 40krát nižší než v mléce kravském

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 17:38

VITAMÍNY

Jedním z hlavních rozdílů mezi mlékem lidským a kravským je právě obsah vitamínu C (lidské - 5,6 mg/100 ml, kravské - 1,4 mg/100 ml)

U dětí ve stáří 1-52 týdnů, které zemřely syndromem náhlé smrti, zjistili autoři statisticky významný nižší obsah biotinu v játrech než u dětí, které zemřely z jiných příčin. Uvedený syndrom se vyskytoval častěji u kojenců živených uměle přípravky kojenecké mléčné výživy, které ve srovnání s mateřským mlékem obsahují velmi málo biotinu.

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 17:33

BÍLKOVINY

... bylo zjištěno, že v lidském mléce je asi 25% celkového dusíku přítomno jako dusík nebílkovinný (v mléce kravském jen 5%) ... obsah bílkovin zralého mléka (lidského - pozn. já) se uvádí 0,8-1,1 g/100 ml ... poměr obsahu syrovátkových bílkovin ke kaseinu je u kravského mléka 20 : 80, u lidského 65 : 35 ... velmi rozdílné je i složení syrovátkových bílkovin. U kravského mléka převládá beta-laktoglobulin, který se téměř nevyskytuje v lidském mléce, kde převládá alfa-laktabumin a laktoferin

Nejméně zastoupenou složkou lidského kaseinu je alfa-kasein, který tvoří asi 9% celkového kaseinu. Alfa-kasein je však převládající složkou kaseinu kravského mléka

Lidské mléko je jediným živočišným bílkovinovým zdrojem, který má poměr methionin - cystin roven nebo nižší než 1,0, jaký se vyskytuje jen u rostlinných bílkovin

Bílkovinné povahy jsou i enzymy, které se v lidském mléce vyskytují větčinou ve vyšších koncentracích než v mléce kravském

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 17:23

Ze všech studovaných druhů je lidské mléko na laktózu nejbohatší ... obsah je vyšší o 2 g/100 ml naž v kravském mléce ... laktóza má kladný vliv na absorpci vápníku...

Tuky představují asi 50% celkového energetického obsahu lidského mléka ... vyšší obsah tuku v mléce žen, které rodily předčasně, souvisí s vyšší energetickou potřebou nedonošených dětí.

V lidském mléce bylo identifikováno 183 mastných kyselin ... ve složení mastných kyselin lidského a kravského mléka jsou velké rozdíly ... poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin je u lidského mléka přibližně 1:1, u kravského mléka 1,8:1 ... z polyenových mastných kyselin má největší význam kyselina linolová ... 5,4-17,2 %. Kravské mléko obsahuje jen 0,07-2,5 %

Novorozenec je schopen po prvním týdnu života absorbovat více než 90% tuku přítomného v lidském mléce, v tomto věku však může absorbovat jen 60-70% tuku z kravského mléka ... dalším faktorem, který ovlivňuje absorbci tuku, je nižší obsah vápníku v mléce ... je zajímavé, že v lidském mléce je 10krát více taurinu než v mléce kravském

od **Standa K.** » stř úno 21, 2007 17:12

Tak jsem vás, opravdu nechtěně (to víte, štípání dřeva má přednost

), napínal dost dlouho ...

První se trefil čísélko, pak i Honza a buc ... jde opravdu o lidské mléko, samo že jen pro kojence (ikdyž - když moja kojila často jsem "dojížděl" - a to byla lahoda

)

Uvedená publikace není zas tak objevná jak se mi po prvním nahlédnutí zdálo a jak jsem tady avizoval, uvedu alespoň to nejdůležitější (zásadní věci tučně) :

Zapůjčeno : Ústav vědeckých informací při Ministerstvu zdravotnictví, značka K1112/38

Název : Lidské mléko, jeho složení a konzervace

Autoři : Doc. MUDr. R. Klen, DrSc, Ing. J. Blattná, CSc, Ing. V. Fiedlerová, MUDr. V. Štrbák, CSc.

Vydalo : AVICENUM, zdravotnické nakladatelství jako součást Hálkovy sbírky pediatrických prací, rok vydání jsem si blbec zapomněl opsat, byly to osmdesátá léta

Výsledky výzkumu v oblasti výživy kojenců ... jasně prokázaly, že v prvních 4-6 měsících postnatálního života ... je ... kojení - optimální a v současnosti není ničím plně nahraditelná. Kryje všechny měnící se nutriční potřeby kojence, zabezpečuje jeho postnatální imunologickou adaptaci na vnější prostředí ...

Lidské mléko, na rozdíl od mléka jiných savců, má jedinečné složení ...

Lidské mléko je svým složením unikátní a stává se stále zřejmějším, že je nelze přečsně napodobit, a to jak ve smyslu kvality (jeho jednotlivé složky), tak zejména ve smyslu variability složení.

od **Katarína** » úte úno 13, 2007 9:28

Seraf píše:Bude to asi i v odrůdě a půdě kde se pěstuje.

To sa mi zda pravdepodobnejsie.

od **Katarína** » úte úno 13, 2007 9:27

Tou chemiou to asi nebude, lebo aj bio aj nebio byva aj sladka aj horka.

od **PetrK** » pon úno 12, 2007 17:12

Bylo to v létě. Někdy je šťavnatá, ale když je sucho a je starší, je hořká. Podobný je to s ředkví, ta hnojená komerční je šťavnatější. Salát je zas do hořka. Atd., hlavně podle počasí. Jediný čemu sucho a chudá zem vyhovuje jsou rajčata, ty vždy chutnaj 1000x lépe než kupované. Bohužel je už skoro nejím.

od **Sluníčko** » pon úno 12, 2007 16:49

nebo to může být tím, že byla namrzlá

od **PetrK** » pon úno 12, 2007 16:25

Asi ta půda, na zahradě moc dobrou nemáme a je to na větru a výsluní. Ale i to potvrzuje že čím víc dusišnanů a dalších živin, tím rychleji to roste a má víc cukru.

od **Seraf** » pon úno 12, 2007 16:11

PetrK píše:Obávám se, že je to asi takto: Hnojená chemická zelenina roste rychle a nabere hodně vody a cukru (i podle místa kde roste), tedy je šťavnatá a sladká. Naproti tomu pěstovaná na zahrádce je klidně i hořčí a méně šťavnatá. Alespoň u mrkve a další kořenový když se nezalévá. Takhle hořkou mrkev míváme i ze zahrádky. U rajčat je tomu naopak, ty potřebujou slunce a sucho, jinak jsou humoidní jako ty skleníkový co se prodávají.

možné to je ale také pěstujeme mrkev a ta je sladká jak med. Bude to asi i v odrůdě a půdě kde se pěstuje.

od **PetrK** » pon úno 12, 2007 16:10

Obávám se, že je to asi takto: Hnojená chemická zelenina roste rychle a nabere hodně vody a cukru (i podle místa kde roste), tedy je šťavnatá a sladká. Naproti tomu pěstovaná na zahrádce je klidně i hořčí a méně šťavnatá. Alespoň u mrkve a další kořenový když se nezalévá. Takhle hořkou mrkev míváme i ze zahrádky. U rajčat je tomu naopak, ty potřebujou slunce a sucho, jinak jsou humoidní jako ty skleníkový co se prodávají.

od **Katarína** » pon úno 12, 2007 15:20

Seraf píše:ahojky, to by mne docela zajímalo, nedávno jsem měl mrkev co štava z ní udělaná chutnala opravdu hořce, nepřipadalo mi to jako mrkev....... čím to je? chemie? hnojení? druh mrkve? Co ovlivnuje sladkost/hořkost/chutnost?

Chemiou asi nie. Minule tu niekto spominal, ze mal taku aj bio.

V poslednom case si kupujem stavy a vcelku ju jem len zriedkavo. Tie mi chutia. Nie su az take velmi sladke ako ovocne, ale ani horke. Ale ci to je tou odrodou alebo niecim inym, fakt netusim.

od **Katarína** » pon úno 12, 2007 15:15

PetrK píše:Mrkev jak kdy, chutná pokaždý jinak. Od čistě sladký až po hořkou.

Ano, tu prilis horku rada nemam.

od **Seraf** » pon úno 12, 2007 15:03

PetrK píše:Mrkev jak kdy, chutná pokaždý jinak. Od čistě sladký až po hořkou.

ahojky, to by mne docela zajímalo, nedávno jsem měl mrkev co štava z ní udělaná chutnala opravdu hořce, nepřipadalo mi to jako mrkev....... čím to je? chemie? hnojení? druh mrkve? Co ovlivnuje sladkost/hořkost/chutnost?

od **PetrK** » pon úno 12, 2007 14:24

Mrkev jak kdy, chutná pokaždý jinak. Od čistě sladký až po hořkou.

od **Sluníčko** » pon úno 12, 2007 14:20

z těch salátů mě ještě moc chutná římský salát

od **Katarína** » pon úno 12, 2007 14:18

PO CESKY .. PO SLOVENSKY
zeli... kapusta
kapusta... kel

Neriadim sa teoriami, aj ked su akokolvek logicke a pod., ked mi v praxi nesedia. Z predavanej zelenej zeleniny ma pre mna za surova ako-tak znesitelnu chut ladovy salat a salat biondo a z rastliniek napr. zerucha, oregano. Z nezelenej mrkva. V zauzivanej a nie botanickej terminologii este paradajka.

To je asi vsetko. Ostatne mi chuti prilis ostro, horko a pod.
Orechy zasa sucho.
Ale zalezi aj od mnozstva, frekvencie a inych potravin.

Ovocie je ovela jemnejsie a hlavne stavnatejsie. To sa potom zije na takych eterickejsich vlnovych dlzkach.
Ako nevyhodu vnimam to, ze po dlhsom case som nasich druhov pojedla tolko, ze od nich potrebujem pauzu a zisli by sa nejake nove. Vo forme stiav mi este stale chutia, ale vcelku ma uz skoro vobec neoslovuju, maximalne zriedkavejsie a v mensich mnozstvach.

od **PetrK** » pon úno 12, 2007 13:47

Zelí nepochybně ostřejší chuť má, jako u všeho asi na slunnějším sušším místě víc.

A co kapusta (tuším kel po slovensku)? To je přeci mnohem ostřejší a do Wolfova trojúhelníku zapadá, ne?

Je to vše subjektivní, někomu zas může ovoce nebo i mrkev připadat nepřirozeně sladká, že ten cukr přebije jakoukoliv jinou chuť.

od **Katarína** » pon úno 12, 2007 13:33

Nezatracujem ho. Vzdy zalezi od ostatnych potravin, ktore sa konzumuju. U mnohych ludi moze byt jednou z najzdravsich potravin, ktore jedia.
Pre ten isty dovod som rada aj makrobiotikom a nemam preco s nimi bojovat. Niekto by vitarianstvo nezvladol, ale makrobiotikou sa navrati k zdraviu.
A tiez jasne, ze strava nie je vsetko.

od **Renáta** » pon úno 12, 2007 13:28

Určite nepoviem žiadnu múdrosť, ale info pre vredárov - šťava zo surového zelí krásne hojí žalúdočné vredy. Celkom by som to zelí asi nezatratila.

od **buc11** » pon úno 12, 2007 13:22

ináč jedná se asi o dosti subjektývnu puodu

od **Katarína** » pon úno 12, 2007 13:08

To nie je tym. Ked prejdes na ovocie, zrazu Ti je takmer vsetka zelenina neprijemne ostra, pricom dovtedy Ti nebola. Skratka sa Ti zjemnia chute. Nemohla som predsa predtym jest len vsetku nedusicnanovu a potom len vsetku dusicnanovu.
Nieco podobne, ako Ti kedysi z varenej stravy nevadili ci dokonca chutili potraviny, ktore dnes uz ani nedas do ust.

od **Honza** » pon úno 12, 2007 12:21

Podle mě má zelí tu nepříjemně ostrou chuť jen tehdy, když je pěstováno na dopované půdě dusičňany - tím myslím hlavně přehnojení chemií a třeba i údajně nezávadným kravským hnojem.

od **Katarína** » pon úno 12, 2007 11:02

PetrK píše: Ale dík moudřejším a zkušenějším za poučení a objasnění.

Taketo rozdelovacky snad nie... Ved kazdy ma skusenosti s niecim inym a preto je fajn, ze sa tu o ne delime.

od **PetrK** » pon úno 12, 2007 10:31

Neteoretizuju, chutná mi ale ne jako jediná strava. Nevidím důvod být pár měsíců na hybridních plodech a ani nechci.

Ale dík moudřejším a zkušenějším za poučení a objasnění.

od **buc11** » pon úno 12, 2007 9:24

Katarína píše:
PetrK píše: Je snad jasný, odkud to je - tedy důkaz že listí kam zelí spadá mohou i fruitariáni.
To je to iste, ako ked sa ta opyta niekto z klasicky stravujucich sa: "A toto mozes?" Mozes vsetko, co oni, ale rozdiel je v tom, ze nechces.

Kapusta ma velmi neprijemne silne ostru chut. Skus byt par mesiacov na ovoci, potom si ju daj a nebudes musiet teoretizovat.

taktak

od **Katarína** » pon úno 12, 2007 9:21

PetrK píše: Je snad jasný, odkud to je - tedy důkaz že listí kam zelí spadá mohou i fruitariáni.

To je to iste, ako ked sa ta opyta niekto z klasicky stravujucich sa: "A toto mozes?" Mozes vsetko, co oni, ale rozdiel je v tom, ze nechces.

Kapusta ma velmi neprijemne silne ostru chut. Skus byt par mesiacov na ovoci, potom si ju daj a nebudes musiet teoretizovat.

od **buc11** » pon úno 12, 2007 7:16

Tereza píše:pmn z hlediska chování, vlastností a důsledků se zelí neřadí do skupiny zelenolisté zeleniny o které mluví wolfe. a on o něm mluví hlavně kvuli chlorofylu btw.

tak, tak, zelí je zoufalost našeho pásma též pmn

od **Tereza** » sob úno 10, 2007 2:07

pmn z hlediska chování, vlastností a důsledků se zelí neřadí do skupiny zelenolisté zeleniny o které mluví wolfe. a on o něm mluví hlavně kvuli chlorofylu btw.

od **PetrK** » pát úno 09, 2007 20:19

Poznámka k fruitariánství Názory na to, co přesně se skrývá za pojmem fruitariánství, se značně liší. David Wolfe ve své knize definuje fruitariánství jako směr, který zahrnuje vedle konzumace ovoce (sladkého, nesladkého a tučného) i konzumaci zelených listů. ...

a k vitariánství ... 2) Zelené listí by mělo být konzumováno ve značném množství, neboť obsah vody se v něm většinou blíží 90%.
Z osobní zkušenosti musím říct, že zeleně není nikdy dost a za optimální množství lze považovat velkou mísu salátu s avokádem a zelený džus denně. ...

Je snad jasný, odkud to je - tedy důkaz že listí kam zelí spadá mohou i fruitariáni. Dále vitariáni, vegani, vegetariáni, makrobiotici, nízkosacharidové diety (až na někerý extrémy typu sušené maso a protejnový prášek), vysokosacharidové diety, atkinsova dieta, vepřo-knedlo-zeláci. Neslučuje se jen se žlučníkovou dietou (asi kromě kysanýho), ale to není výživový směr. Osobně neznám nikoho, kdo by ho nejedl, s vyjímkou některých z této diskuze. Jistě jsou jedinci kterým nechutná, ale těžko může někomu uškodit, spíš naopak. Jsem zvědav, co sem hodí Standa. Ještě by se dalo říct kapusta (po česku), nebo salát. Ale to jí myslím mnohem méně lidí než zelí.

PMN se vás několik do těch 0,01% v pohodě vejde. Já teda na mrkvo-zelovou šťávu nedám dopustit, ani na kysaný zelí.

Ještě bych věděl o jedné - ředkev - ale ta vadí jedný skupině.

od **Pavluška** » pát úno 09, 2007 10:14

je to zajímavé, jak já vždycky milovala kysané zelí, tak asi poslední dva roky mi není dobře už jen při pohledu na něj. A nemíním to překonávat, protože si myslím existují lepší věci.

od **Tereza** » pát úno 09, 2007 10:01

no taky se mu dost vyhýbám. maximálně si ho plácám zevně na oteklé uzliny. ale vnitřně nee - jsem poučena. tohle rozhodně všemi uznávaná potravina nebude... porát to vodim na tu telefoniku...

Fórum VitRawian.eu

Jediná všemi uznávaná zdravá potravina

Odeslat odpověď

Rozšířit náhled Přehled tématu: Jediná všemi uznávaná zdravá potravina

Re: Jediná všemi uznávaná zdravá potravina

Re: Jediná všemi uznávaná zdravá potravina

Re: Jediná všemi uznávaná zdravá potravina