Fórum VitRawian.eu

"Pohled na česno(vstup do úlu) s neustále se míhajícími včelami,jež vyletují a zase přilétají po desítkách,v nás vyvolává pocit,že jsme svědky soustředěného až skoro horečného pracovního úsilí.Je však nutné si uvědomit,že včelstvo je tvořeno několika desítkami tisíc dělnic.Prostě je jich na tu "včelí práci" obrovské množství.Jejich poněkud svižné pohyby jsou naprosto přirozené.Není to spěch, jak by se mohlo zdát.Bylo výzkumem zjištěno,že jsou ve včelstvu jak jednotlivé včelky "dříči" tak doslova mistři v nic nedělání.Jsou včelky,které vyletí z úlu i několikrát za den,ale je více těch,které vyletí třeba jednou za den či za týden,nebo dokonce jednou za čtrnáct dní.Dokonce byly pozorovány včely,které v úle třeba za celý měsíc neudělaly naprosto vůbec nic,t.j. nepohnuly se skoro ani z místa. Navíc způsob zvýšení pracovní výkonnosti celého včelstva připomíná tak trochu styl nějakého totalitního "hurá stylu". Prostě když je potřeba více "máknout"(donést více potravy,atd...),povolají se do služby další včely,takže ty co už v pracovním procesu jsou, nemusí na svém pracovním "pohoda stylu" měnit vůbec nic. Je třeba však vzít v úvahu to,že to co my lidé považujeme za pracovitost, má se včelím světem málo co společného.Myslím,že uvažovat o včelstvu v kategoriích "pracovitost" či "lenost" nemá smysl." http://lukavec.webnode.cz/vceli-zajimavosti/

"Jak včelí matka, tak i dělnice vznikají ze stejných vajíček. Liší se jen tím že o jedny je lépe postaráno. Když se ve včelstvu sníží hladina feromonu jinak produkovaného včelí královnou - začnou dělnice s budováním porodny pro královnu. Okolo jednoho z vajíček vytvoří matečník. Zatímco normální buňka pro dělnice je šestihranná, pro budoucí královnu je buňka kruhového průřezu a větší. Vajíčka se za tři dny promění v larvy. Ty které nejsou v matečníku dostávají mateří kašičku jen tři dny. Larva v matečníku, budoucí královna, se v mateří kašičce přímo topí. Tou je pak krmena celý svůj život. Ostatní včely se v dospělosti živí pylem.
To, co dělá u včel „modrou krev“ není původ a jiné geny. Mají je s dělnicemi shodné, "kvalifikaci" přivodí matečník neboli pozice a tím rozdílná výživa.

Australané u larev dělnic a larev matek také zjistili značné rozdíly v metylaci jejich genů /Zkoumali ovšem geny buněk v mozku a tam je to ošemetné, protože tam každá jedna buňka neuronová je diferencovaná jako unikát - "čte" trochu jinou-a jinak-část genů které v sobě přenáší/. Rozdíl byl 2399 proti 560, přičemž larvy dělnic měly o 80 % metylovaných genů více. A protože metylace geny umlčuje, tak dělnicím jejich hladová strava zajistí přibrždění, nebo nefunkci mnoha genů."
/Epigenetické značkování není trvalé. Mění se v průběhu života jedince, podle situace v níž se nachází./

"Matka je v prvopočátku obyčejné oplozené vajíčko jako jakékoli jiné, z kterého se později líhnou dělnice. Avšak díky stravě, kterou matka od dělnic při svém vývoji dostává a také speciální buňce, ve které vyrůstá, dostanou její pohlavní orgány vše potřebné k tomu, aby se plně dovyvinuly. Tím pádem se stává včelou, která má umožněno pářit se s trubci a klást vajíčka. Té speciální stravě, kterou je včelí matka krmena, se říká „mateří kašička“ a té zvláštní buňce, ve které vyrůstá, zase „matečník“.
Její vývoj od vajíčka do dospělosti trvá 16 dní. Její život potom trvá něco mezi 2-3 lety. Dožívá se tedy ze včel nejdelšího věku.

Dělnice je vlastně potencionální matka, které však nebylo dáno vyrůstat v buňce takové velikosti a s takovou stravou, aby se jí dovyvinuly pohlavní orgány a tak má pohlavní orgány zakrnělé. Chemické procesy a DNA při tomto omezeném vývinu navíc zapříčiní vývin jiných jejích orgánů, které jsou pro život včelstva životně důležité. Jde například o orgán s názvem „hltanová žláza“, který u mladých včel slouží na výrobu mateří kašičky a u včel starších na přeměnu nektaru v med. Dále jde například také o orgán s názvem „voskotvorná žláza“, kterou mají dělnice na zadečku a která za příhodných podmínek produkuje malé voskové šupiny, tedy vosk. Dělnice oproti matkám mají také i vonné tzv. Nossonovy žlázy, určené pro výrobu speciálního feromonu jedinečného pro celé včelstvo (jakousi poznávací značku nebo vstupní kartu do úlu, chcete-li), mají speciální tvar zadního páru nohou uzpůsobený pro sběr pylu, mají mohutnější kusadla atd.
Vývoj dělnice od vajíčka do dospělého jedince trvá 21 dní.

Trubec je včelí sameček, který vzniká tzv. partenogeneticky (samobřezostí), což znamená, že k jeho vylíhnutí není potřeba oplození spermií jednoho pohlaví spermiemi pohlaví druhého. Proto neoplozené matky nedokáží klást jiné včelí jedince než trubce. Vyskytuje se sice anomálie, kdy se i z neoplozeného vajíčka může vylíhnout samička, avšak tento stav není doposud řádně prozkoumán a tak vám o něm nemůžeme ani více povědět.
Trubec je nejširší ze všech včel, dlouhý je pak přibližně stejně jako matka. Na rozdíl od matky a dělnic však nemá tak krásně ladné tvary, jemné křivky. Přechody mezi hrudí a zadečkem jsou ostré, prostě vypadá jako válec.
Včely jich také využívají k udržování optimální teploty v úle, potřebné pro dobrý vývin potomstva. Vývoj trubce od vajíčka v dospělého jedince trvá 24 dní a maximálně po 14 dnech života je schopen plnit své „rodičovské povinnosti“. Za nimi odlétá na tzv. „trubčí shromaždiště“, kam se dostavují matky a trubci z celého okolí a kde dochází k „včelím zásnubám“. Jsou to zásnuby jistě krásné, avšak na lidské poměry velmi neobvyklé. No vezměte: Včelí matka se spáří na trubčím shromaždišti hned s několika trubci (až s osmi) najednou. Každý sameček–trubec po spáření umírá, matka se vrací zpět do svého úlu a již nikdy trubčí shromaždiště nevyhledává.

Pokud trubci není ani jednou matkou dovoleno spářit se, umírá také. Buď jeho tělo nevydrží nával v něm se tvořícího spermatu a on doslova praskne, nebo umírá jako „bezdomovec“. Včely totiž všechny trubce kolem července a srpna doslova vystrkají z úlu, neboť reprodukční období pro ně skončilo a začne zase až kolem května roku příštího.
Na závěr bychom měli dodat výše avizovanou informaci o tom, jak matka na včelstvo působí i psychologicky. Ony totiž včely vlastní tzv. „kusadlovou žlázu“, v které se u matek a trubců tvoří zvláštní chemická látka – feromon, obsahující kyselinu 9-oxo trans-decenovou a 9-hydroxy-decenovou. Této látce včelaři říkají „mateří látka“. Trubci pomocí jejího vylučování upoutávají matky. Matky ji zase v pevném skupenství předávají pomocí mladušek všem dělnicím v úle, čímž dělnicím jejich zakrnělé pohlavní orgány neduří a jsou i nadále blokovány. Dělnice jsou po užití této látky jaksi klidnější, soudržnější a pracovitější. Naopak nedostává-li se jim jí, pak dokonce mohou samy klást, avšak pouze neoplozená vajíčka, neboť se nemohou spářit s trubci. V takovém případě dochází k tzv. rojové náladě. Dělnice začnou vystavovat matečníky, matka je zaklade a těsně před vylíhnutím nové matky vylétá stará matka z úlu spolu s částí dělnic a částí trubců – tedy vylétá roj, což je přirozený vznik nového včelstva.
V období časného léta se včelaři snaží zejména včelám podávat neustále čistou vodu, kterou potřebují jak při zpracovávání pylu a nektaru, tak i k vytváření optimálních klimatických podmínek uvnitř úlu. Dále také musí zabezpečit včelám dostatek prostoru pro jejich rozvoj, což činí zvětšováním úlu přidáváním tzv. nástavků, do kterých včely ukládají medné zásoby (medníky), ale i těch, v kterých se včely líhnou (plodiště). Tyto i další činnosti ve své podstatě, a ve správném načasování, vedou k omezení rojení, tedy dělení včelstev.

Načasování je přitom velice důležité, protože rozvoj včelstva je velice dynamický a v průběhu 14 dní může včelstvo zesílit natolik, že se prostě do úlu již nevejde. Matka pak omezí distribuci mateří látky, vznikne rojová nálada, dělnice připraví zvláštní buňky – matečníky (postýlky pro matky), stávající matka je zaklade a jakmile se první z nich narodí, stará matka s několika desítkami trubců a s několika tisíci včel-dělnic vylétne z úlu a usadí se na nějakém stromě, jak tomu většinou bývá."

Syrovozrout píše:

OKRÁDÁNÍ (ZVLÁŠTĚ VRCHNOSTÍ) JE PRAMENEM BÍDY.
A ta bobtnající zhoubná antiproduktivní-na okrádání-zdaňování-lupu závislá sféra státních živlů...se snaží seč může, např.:
"Kvůli zlepšení výběru daní Atény podle Bildu plánují, že nařídí platit nákupy nad 70 eur (1 915 korun) pouze platební kartou, aby o těchto transakcích byl vždy záznam." http://www.novinky.cz/ekonomika/368876- ... krtum.html

Komu vlastně chybí peníze z nevybraných daní?

Nenasytný Otesánek, zvaný socialistický stát, si ústy svých vládních biřiců směrem ke všeholidu neustále stěžuje, že nemá dostatek výživné potravy, by mohl konat své všeobjímající dobro, by mohl investovat do té prosperující budoucnosti, by mohl zachraňovat všechny obyčejné člověky, by mohl integrovat do společnosti nepřizpůsobivé, by mohl rozdávat zadarmo školství, zdravotnictví, chléb a hry, aby prostě mohl konečně "fungovat". Zle se dívá očima svých placených drábů i financů na poslední zbytky samostatně hodnoty produkujících poddaných a hledá kde by jim ještě více mohl utáhnout smyčku kolem krku, neboť zlovolní darebové nechtějí dobrovolně chcípat hlady po odevzdání všech nařízených daní či poplatků a dokonce někteří ukrývají před vládními výběrčími výpalného něco na přežití.

A tak tento stát, v roli nejvyššího exekutora v zemi, každou možnou chvíli utahuje šrouby osobní i ekonomické svobody, škrtí svoje produktivní poddané až do bezvědomí, nahání jejich statky a kriminalizuje i jen zoufalý boj o holé živobytí, aby z nich každý rok vyždímal větší a větší částky do erární pokladnice, která je však i přes tuto "snahu" stále prázdná a není tak údajně schopna zajistit masám požitky slibované na volebních plakátech.

Ač však hranice erárního zdanění socialistických nevolníků již dávno překročila racionálně odůvodnitelnou míru a z placení daní se stala černá noční můra každého reálně pracujícího jedince, neboť již dávno neodevzdává státu přijatelné peníze na efektivní správu svých společenských potřeb, ale mafiánské výpalné ve výši tří čtvrtin svých příjmů, jenž z něj dělají závislého chudáka s problémy slušně přežít, od pánů nahoře stále jen slyší, že musí platit více a kdo neplatí je parazit, zloděj, černá ovce společnosti.

Vrchní financmistr tak dští hromy a blesky, vyhrožuje, šikuje nové armády výběrčích, sepisuje přísnější zákony, vydává nařízení, špicluje pohyb a směr každé koruny, která by snad neměla projít jeho rukama, aby on sám nejlépe rozhodl, kde je jí "opravdu" potřeba.

Tak se vydal například do bitvy na život a na smrt se všemi živnostníky i drobnými podnikateli, kteří prý někde v šedé zóně ukrývají až deset, možná patnáct miliard, které by erárního Otesánka pomohly nasytit a spasit mnoho dobroserných vládních programů. Pomoci by se tak mohli dočkat státní úředníci, dostali by přidáno, výrobci radarů na měření rychlosti automobilů, které by se za 15-20 miliard rozmístily všude, aby chrabrá policie mohla trestat závodníky jedoucí 55 na padesátce nonstop,výrobci biopaliv či vyvolení zemědělci, pobírající "povzbuzující" dotace,neziskovky, které by k nám za to mohly přivézt pár desítek tisíc nových socialistických voličů. ANO, to je pár skutečných nápadů jak využívat ony peníze, které prý živnostenští "zlodějové" zatajují svému státu a soudruhu ministrovi potom chybí.

Je to chlapík statečný ten Babiš. Šílenství kolem vyššího daňového výběru dovádí k takové "dokonalosti", že celková suma je nakonec co, soudruzi? Nižší, kurva, nižší! Nicméně bohatýr z jiné planety stále drží svoji válečnou linii o proradných parazitech, kteří nechtějí platit a jen ON, vyšší bytost, to z nich nakonec dostane. Jako v Chorvatsku a tak.

Možná by někdo mohl finančnímu mágovi vysvětlit (stejně jako by mohl i většině jeho "postsametových" předchůdců a současných eukolegů), že pokud bude polomrtvou kobylu nutit k většímu tahu jen dalším bičováním, tak tato možná pod tíhou bolesti na pár kroků zrychlí, ale nakonec mu zdechne pod rukama. Že je někdy lepší, když se povolí uzda a utahané zvíře se nechá vydechnout a svobodně nabrat nový vzduch do plic.

Tak jako s "jeho" nevybranými daněmi. Peníze chybí možná jemu a jeho kamarádům chlemtajícím z erárních koryt. Ony se však nezaplacením daní nikam neztratí. Zůstanou těm poctivě pracujícím a umožní jim třeba zlepšit svůj životní standard, rozvíjet svoji firmu, pořídit si lepší vzdělání, cestovat, postavit si dům bez celoživotního zadlužení. Povzbudí to hospodářství státu daleko lépe než výmysly Andreje a jeho vládní party. Ta by se měla v první řadě starat o to, aby se erární Otesánek nepřežíral, jak si za poslední roky zvykl, a nasadit mu radikální výdajovou dietu. Pak by tie oné daňové výběry nechyběly nikomu."
(autorem je nejvtipnější čestný byrobijec: Karel Kříž)

"Živnostníkům psí smrt aneb socialismus si rozvracet nedáme!

Když se před nějakým časem, než vstoupil jako novodobý spasitel národa do vysoké politiky, vyjádřil Andrej Babiš o živnostnících, přesně v duchu svého komunistického výcviku, přídavkem ve smyslu malé, otravné a nepodstatné šepleti, kterou nesmíme brát vážně při našich velkolepých plánech na vybudování těch správných, velkých, dotovaných firem soudruhů „euroerárbyznysmenů“, kteří ve vzájemné kooperaci mafiánských vztahů a státních peněz přeci jediní dokážou stvořit prosperitu, sociální jistoty, zaměstnanost a blaho lidu, mohli jsme se ještě jen trpce pousmát. Dnes je pan Nebureš ministrem financí a nám úsměv na rtu řádně tuhne.

Tažení za likvidaci nepohodlné konkurence, jenž by mohla sice v malém, ale do budoucna nejistě určitelném poměru, ukusovat z oligarchova koláče, je maskováno snahou o lepší výběr daní. Státní pokladna totiž potřebuje daleko více peněz na přerozdělování, neboť musí být na zvýšené platy poslanců nebo soudců, odměny loajálních úředníků (a úřednic pracujících nad rámec povinností), na všemožné dotace všem možným partajkamarádům, na devítistránkové studie o křečkovi za dva miliony, na boj proti rasismu, islamismu či xenofobii, na Čapí hnízda, cyklostezky do nikam nebo na ministerskou propagandu jak nám to tady všechno funguje. Kdo nedojí stát, dojí proti nám!

Živnostníci a drobní podnikatelé, kteří se poctivě živí mimo obor poradenství ve vypisování žádostí o dotační peníze, moc dobře ví, že v reálném životě a praxi to takto fungovat nemůže. Mohou kdykoliv doložit, že pokud na něco nevydělám, nemohu dlouhodobě žít z falešné podstaty, z virtuálních slibů, z Potěmkinovských vesnic předstírané pohody a prosperity. Na rozdíl od všemožných přínosek na státním penězovodu jim nikdo nic zadarmo nedá, nic si nevykřičí na odborářských demonstracích, nikdo jim nepřihraje malou domů placenou z veřejného rozpočtu a ačkoliv opravdu často dřou jako koně, nikdo jim na konci roku nepřinese stovky tisíc jako odměnu za jejich práci. Jsou tedy vládnoucí mocenskou klikou velmi těžce manipulovatelní, neboť stát a jeho dobroserskou šikanu nepotřebují, nežebrají u vrchnosti anaučili se být duševně i materiálně nezávislí.
article_photo

To je samozřejmě obrovským trámem v oku všem postsametovým bolševickým pohrobkům i jejich neomarxistickým socialistickým soudruhům, kteří z vládních paláců u nás vytváří společenský řád. Nemohou dopustit, aby se část populace vymykala jejich neomezené kontrole, aby vyčnívala z jednotného stáda poslušných, zmanipulovaných ovcí s rudými klapkami na očích, velebící multikulturní socialismus a jeho evropské hodnoty. Stav živnostníků a drobných podnikatelů je tak veřejně odsouzen jako špinavá banda daňových zlodějů, vykořisťovatelů a podvodníků, které je třeba ekonomicky vyždímat do bezvědomí a pak jim tak nějak po Gottwaldovsku zakroutit krkem.

V současné době můžeme vidět další násobení této snahy v podání tandemu Babiš – Sobotka. Desítky nových zákonných buzerací, stovky mediálních narážek, tisíce drobných, méně viditelných, klacků pod nohy. Babiš z pozice likvidátora a překupníka vytěžených materiálních hodnot zlikvidovaných firem a Sobotka se vezoucí na populistické ideové vlně třídního boje, který se tak líbí jeho erárem placeným voličům. Obludný parazitický atak na hostitele, podporovaný mainstreamovou mediální palbou, vydávající cestu do pekel za cestu do ráje sociálních jistot, budovatelských úspěchů a šťastných zítřků.

Koho by po listopadu 1989 napadlo, že „svobodné podnikání“ bude mít dnešní a v blízké budoucnosti připravovanou formu totalitního systému likvidační daňové zátěže vybírané finančními dráby s neomezenou mocí a možnostmi bývalé StB, založené na nekonečném fízlování, udávání a vykonstruovaných kausách, které umožní nejednoznačné výklady zákonů? Koho by napadlo, že bude možné zavřít provozovnu nešťastníkovi, kterému do ní přijde podnapilý mladistvý z domácí oslavy? Koho by napadlo, že za paragon, jenž zůstal ležet u pokladny obchůdku, může jeho majitel dostat pokutu v řádu několika set tisíc Kč? Koho by napadlo, že pokud prodáte sousedce jen tak domácí marmeládu, můžete za to jít do kriminálu? Nesmysly? Nikoliv! I tak lze vykládat „ducha“ stávajících a připravovaných zákonů …

Spasitel Andrej se ohání chorvatským modelem. Zajímavé, že při tom již nedodává, že tam při například zavedení systému EET také alespoň snížili sazbu DPH na 10%, aby podnikatelé mohli žít, což jeho ani nenapadlo. Český Babišmodel tak můžeme zcela bez uzardění nazvat totální válkou proti věrchušce nepohodlným, nezávislým, pracovitým a samostatným lidem, nekompatibilním se salámovou metodou dávkovaným socialismem. Neboť o svobodné soutěži volného trhu, vulgo kapitalismu, zde nemůže býti ani řeč.

Bohužel. Pokud by totiž naše společnost nebyla nemocná komunistickým myšlenkovým morem, poslala by Babiše i jeho eurosoudruhy s jejich buzerací do horoucí pr…pekel. Jenomže je to přesně naopak. Masy erárních parazitů tleskají ve stoje a těší se na další, větší daňové lupy k přerozdělování. Co dodat? Holt musíme počkat až socialistům jako vždy dojdou cizí peníze … Pak snad, po nějakém velkém třesku … ano, může být líp. " http://kriz.blog.idnes.cz/c/450379/zivn ... ml?ref=rss "Legislativa jim je šitá na míru, konkurenci se omezuje vstup do jejich činností, získávají dotace atd. atd. Bez státního socialismu by museli opravdu podnikat v tvrdém konkurenčním prostředí." - To víte soudruzi si vybudovali "kapitalismus" - jenže takový jak ONI HO NE/CHÁPOU

"Jak státní bankéři okradli moji babičku

Také jste slýchávali od babičky, jak si kupovala rohlík za desetník? A co všechno si koupila za korunu? Bereme za samozřejmost, že v dobách našich dědů byly ceny násobně nižší. Dokonce jsme si zvykli, že každý rok ceny o něco vzrostou. Neustálý růst cen máme za přirozený. Ale zamysleli jste se někdy, proč tomu tak je? Co je tou silou, která žene ceny vzhůru?

S dědou jsme v dětství podnikali nejrůznější výpravy do muzeí, hradů a zámků. Několikrát jsme navštívili i skanzen Veselý kopeček plný historických roubenek, kde jsme si mohli živě představit, jak se lidem dříve žilo. Děda nám vždy vyprávěl, jak si lidé tloukli máslo, předli len, jak s dobytkem obdělávali pole a pro mě nejzajímavější, jak si stavěli domy. Všechny ty činnosti mají jedno společné. Byly časově velmi náročné a často bylo třeba více než jeden pár rukou.

V muzeích jsme zase často spatřovali technické vynálezy, které lidem usnadňovaly život. Každý další vynález umožnil člověku vyrábět více a za kratší čas. Obecně se výroba s technickým pokrokem stávala snazší a snazší levnější a levnější. Bohužel jsme s dědou nikdy neabsolvovali exkurzi České národní banky centrální banky, která toho má hodně na svědomí.
Tiskárna na peníze

Na exkurzi bychom se dozvěděli, že centrální banka tiskne nové peníze, které poskytuje soukromým bankám. Ovšem soukromé banky si peníze neuloží do trezorů. Takové trezory, jaké známe z filmů, už snad ani nemají. Peníze ještě s nezaschlým inkoustem rozpůjčují například magnátům na stavbu honosných budov, makléřům na investice do všeho, co lze na burze rychle koupit nebo politikům, od kterých si nakoupí státní dluhopisy.

Háček tkví v tom, že na stavbu budovy potřebujete materiál, který začnete ve velkém nakupovat, a jehož cena tak začne růst. Ceny komodit začnou také růst, neboť na burze platí: jeden makléř za všechny a všichni makléři za jednoho všichni nakupují a ženou ceny vzhůru. A politici, neboť mají zase před volbami, použijí peníze z dluhopisů na dárky voličům či jejich sponzorům vydávaných za tzv. prorůstová opatření. Všichni utrácí za peníze, které nikdy nikdo nevydělal a o které se zasloužila pouze centrální banka respektive její speciální tiskárna na peníze.

00inflation
Chudák slečna pokladní

Lucie s Rayem v Televizních novinách slavnostně ohlašují konec recese. Vyzdvihují růst burzovního indexu a růst stavebnictví. Ministr financí se v reportáži nezapomene pochválit, jak klesají úroky českých státních dluhopisů, díky jeho odpovědné hospodářské politice.

Moje babička má samozřejmě Lucii s Rayem ráda a je i ráda, že po dlouhé době ohlašují pozitivní zprávy. Netrvá ovšem dlouho a v supermarketu za rohem zdraží její oblíbené dobroty, na což si postěžuje, jací jsou to vydřiduši.

Nemám srdce ji vysvětlit, že Lucie s Rayem ji tak trochu tahali za nos. Nezačali jsme růst. Pouze šaráda z natištěných peněz obsadila pódium. Centrální banka vyvolala všeobecné zdražování.

Nejvíce na to doplatila chudák slečna pokladní, kterou babička za zdražení provrtala vyčítavým pohledem. A to ve chvíli, kdy pan centrální bankéř oznamuje, jak bankovní rada tištěním peněz zachraňuje ekonomiku, za což sklízí uznání všech.

V jedné z dalších epizod Televizních novin s vážnou tváří ohlašují Lucie s Rayem, jak soukromé banky vykazují miliardové zisky. To už babička rozzlobeně drmolí něco o komunistech, a že takové věci se rozhodně neděly. Těžko babičku v tu chvíli přesvědčovat, že za miliardové zisky mohou nově natisknuté peníze, ke kterým mají přístup jen banky. Že tím, jak makléř nakoupil na burze pšenici a její cenu vyhnal vzhůru, tak banky vydělaly velké peníze. Ale pak chudák pekař musel nakupovat pšenici dráž a tím pádem musel i prodávat za dráž, jinak by zkrachoval. A tím pádem i supermarket musel pekařovi dobroty prodávat za o pár korun více, než byla babička zvyklá. A ten vyčítavý pohled neměl patřit slečně pokladní, ale panu centrálnímu bankéřovi."
http://dolezite.sk/Jak-statni-bankeri-o ... z3QFxVZcXk

"V důsledku nového zdanění /a působení velkodeveloperů/ podle něj zdraží průměrná parcela pro výstavbu rodinného domu v Praze o rozloze 800 metrů čtverečních zhruba o milión korun." http://www.novinky.cz/ekonomika/359827- ... etinu.html

"Každý sa sám za seba rozhodol správne, ale dokopy ich rozhodnutie dalo nesprávny výsledok. Vitajte na odvrátenej strane racionality."
Read more: http://dolezite.sk/HONZA-MALEM-KRALEM-A ... z3O46KgBXX

rudo píše:cestovat MHD nacierno nie je na ukor inych - to je len propaganda

na ukor inych je vyberanie cestovneho, to je kradez

rudo píše:v materialech po 13 zjezdu bylo slibene ze zenske uz budou skutecne spolecne

"Biskupové rozjíždějí podnikání na horší časy

Českou katolickou církev čeká sice třicet tučných let, kdy bude dostávat od státu mnohamiliardové finanční náhrady a polovinu doby ještě státní dotace hlavně na platy, ale biskupové už teď mají těžkou hlavu, jak získané peníze zúročit na dobu, kdy státní penězovod vyschne.

Katolíci získají většinu z vraceného majetku v hodnotě 75 miliard a během 30 let jim bude vyplaceno 47 miliard korun navíc navýšených o inflaci. Biskupská konference si ale nechala spočítat, že pouze uložit peníze do banky i investičních fondů a žít z úroků nepůjde. Poohlížejí se proto po podnikání, kde by se jim peníze lépe zhodnotily.

Řády a některé farnosti už začaly dřív, například v Praze-Břevnově benediktini nebo premonstráti v Želivi začali znovu vařit pivo. Biskupové se spíš přiklánějí k nákupu, opravě a pronajímání nemovitostí.

„V první fázi se soustředíme hlavně na správu nemovitostí, protože investiční fondy mají smysl, ale nemohou být jedinou nohou, na které budeme stát,“ řekl Právu biskupský sekretář Tomáš Holub.

Chtějí investovat i do sociálního bydlení. Např. již začaly fungovat chráněné domy pro sociálně potřebné rodiny v Třeboradicích u Prahy. Plzeňská charita opravila faru v Meclově na Domažlicku, kde našlo domov 15 mentálně a duševně postižených, zároveň tu pro ně vznikla chráněná dílna.

První splátku restituční náhrady ve výši 1,5 miliardy dostala katolická církev minulý rok v prosinci, druhá ji čeká v nejbližších dnech. Z toho 1,2 miliardy připadlo na diecéze – polovinu si rozdělily a druhou vložily do investičního fondu, který bude spravovat ČSOB a z něhož by měly být financovány chudší regiony. Zbývajících 300 miliónů získaly řády a kongregace.

Mezi diecézemi jsou velké rozdíly, např. pražská, olomoucká či hradecká dostanou tisíce hektarů polí a lesů. A budou moci těžit z jejich pronájmu či správy.

Litoměřická nebo plzeňská diecéze však nedostanou skoro nic a budou muset vystačit s finančními náhradami a se státní dotací. Tu stát v plné výši vyplatí ještě příští rok – u katolíků jde o miliardu ročně –, pak se bude dotace každý rok snižovat o pět procent a za patnáct let úplně skončí. Plzeňská diecéze dostala loni státní příspěvek 79 miliónů.

„Až skončí státní příspěvek, začne zkouška pravdy, jestli jsme schopni se uživit. Ta možnost tu je, ale musíme najít dobrý způsob investic. Nelze to uložit jen do banky, úroky jsou malé, tak musíme podnikat,“ řekl plzeňský biskup František Radkovský.

Z náhrady dostali v Plzni loni 85 miliónů. „Ty musíme investovat, velice se bráníme tomu, abychom je projedli,“ řekl Radkovský. Jeden činžovní dům už koupili, o dvou dalších jednají. Pořídili i stavební parcelu v proluce mezi domy. „Chceme postavit malometrážní byty, převážně pro seniory,“ podotkl biskup.

Dodal, že pouze s pronájmem nevystačí a budou muset investovat zřejmě i do výrobních firem: „Během budoucích 15 let budeme muset dát dohromady podniky, které vydělají natvrdo 90 miliónů ročně. A to není málo.“

Katolická církev čelí kritice levicových politiků, že nechce peníze z restitucí ihned zapojit do sociálních projektů. Biskupové se brání, že kdyby peníze neinvestovali nejdříve do výdělečné činnosti, ale dotovali sociální a zdravotní služby, brzy by skončili bez peněz.

„Sociální služby, které církev vykonává, jsou pro všechny, a proto by měly být také hrazeny plně z veřejných prostředků a neměly by být dotovány z peněz, které má církev na provoz,“ řekl Právu Holub.

Za vzor si čeští biskupové vzali bavorské katolíky, kteří sice provozují řadu charitativních a sociálních projektů, ale nevyužívají na to peníze, které získávají od státu z církevní daně na provoz.

V bavorském Řezně místní charita provozuje mj. nemocnici a biskupství pivovar, z jehož výdělku přispívá na provoz kněžského semináře. Řezenská nemocnice patří mezi 100 nejlepších nemocnic v celém Německu.

Podle ředitele místní charity Rolanda Baltze to je hlavně kvůli tomu, že všechen zisk jde zpět nemocnici. „V tom je naše nesporná výhoda proti soukromým nemocnicím,“ řekl Baltz českým novinářům.

Podle něj mají zaměstnanci mnohem lidštější přístup, protože jsou křesťané. „Všichni zaměstnanci musí respektovat katolické učení, ale je pravda, že v dnešní sekularizované době je čím dál větší problém najít odborníky, kteří by tuto podmínku splňovali,“ dodal Baltz.
V Řezně jako ve Střešovicích

Nemocnice zaměstnává 800 zaměstnanců a zároveň si vychovává 135 studentů. V moderní nemocnici je 300 lůžek a na provoz utratí 77 miliónů eur ročně (2,1 miliardy korun). Za tyto peníze ošetří 17 tisíc pacientů na lůžku a 60 tisíc lidí ambulantně.

Pro srovnání – špičková Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích má dvojnásobný počet lůžek, na nichž se ročně léčí 25 tisíc pacientů a přes milión lidí tam přišlo na vyšetření. Přitom musí hospodařit s přibližně stejnými prostředky: 2,3 miliardy korun.

V řezenské nemocnici z devadesáti procent léčbu hradí zdravotní pojišťovny, deset procent jde z připojištění pacientů. Na investice do budovy a přístrojů přispívá nemocnici stát.

Církve v Bavorsku žijí z tzv. církevní daně. Osmi procenty z hrubého platu tady musí každý člen církve přispívat na život svého společenství. Církevní daň vznikla v Německu na začátku 19. století, kdy stát znárodnil veškerý církevní majetek a zavázal se dotovat církev z daní." http://www.novinky.cz/domaci/355860-bis ... -casy.html

"nevim jak si muzou moji rodice myslet, ze na ne budu platit duchod, kdyz si tu republiku nechali rozkrast" http://zvedavec.org/nazory-6267.htm#ptr322341

Dodatek pokud někdo nemá co na práci: "Ty děti z VŠ rodin většinou studují stejný obor jako rodiče, protože ti jim pak dohodí místo ve vlastním podniku nebo státní organizaci, nebo nastoupí přímo na jejich místo.
Jak tu bylo řečeno: právnická, doktorská a úřednická aristokracie.

Pro získání dobrého místa vůbec není důležité CO člověk zná, ale KOHO zná."

"Státní koncentráky jsou tou cestou do pekla, kde ti anonymní, nesamostatní a veskrze "neužiteční" lidé přežívají bez jasného smyslu.
Ostatně i většina lidí zaměstnaných dělá naprosto neužitečnou, zbytečnou nebo dokonce pro ostatní škodlivou práci.
Lidé jsou víceméně špatně naprogramovaní drhnoucí roboti."

"Ako vždy, záleží na tom, čo a ako sa počíta. Nemci totiž majú úplne inú predstavu o normálnej výške svojich príjmov, o tom, čo je to „pod priemerom“ a pochopiteľne o tom, ako vyzerá chudoba...

Ekonómovia EÚ majú vlastné výpočty a uvádzajú, že sa chudoba v Nemecku začína pri čistom mesačnom príjme jednočlennej domácnosti 979 eur a pre rodiny s dvoma deťmi mladšími ako 14 rokov je to 2056 eur. Teda priemerne a dokonca aj nadštandardne zarábajúcim Slovákom sa také platy ani nesnívali... Prečo? Pretože podľa pravidiel hry v EÚ sa za chudobného považuje ten, kto má k dispozícii menej ako 60 percent priemerného príjmu obyvateľstva svojej krajiny." http://www.chelemendik.sk/Chudaci_Nemci ... 33302.html

Janek píše:

Syrovozrout píše:Proč jsme nuceni žít ještě skromněji než jsme skromní (mnohdy zbytečně a ignorantsky ke světu)?

proto, ze nas to bavi? je prece nuda, vsechno si koupit

Syrovozrout píše:Proč jsme nuceni žít ještě skromněji než jsme skromní (mnohdy zbytečně a ignorantsky ke světu)?

"které (za jistých podmínek) vykazují jev známý jako deterministický chaos, nejvýznamněji charakterizovaný citlivostí na počáteční podmínky (viz motýlí efekt: malé změny mohou mít za následek velké variace v delším průběhu - tedy nepatrné rozdíly na začátku vytvoří obří a stále se samovolně zvětšující rozdíly tímtéž směrem v dalších "kolech hry".). V důsledku této citlivosti se chování těchto systémů, vykazujících chaos, jeví jako náhodné, i když model systému je deterministický v tom smyslu, že je dobře definovaný a neobsahuje žádné náhodné parametry.
Systémy, které vykazují deterministický chaos, jsou v jistém smyslu složitě uspořádané. Tím je význam slova v matematice a fyzice v jistém nesouladu s obvyklým chápáním slova chaos jako totálního nepořádku. Původ tohoto slova lze najít v řecké mytologii - viz chaos: "Podle smyslu a významu slova je Chaos pro Hésioda prázdný prostor, v němž se může rozšiřovat vše později vzniklé."

cepheus píše:Cize kdyz je neceho nadbytek misto snizeni ceny se cenou podbizim sousedum a druhym (domacim) to osolim, abych si kompenzoval nizkou cenu smerem ven ?

"Chcete být soběstační, nebo jste o tom slyšeli někoho mluvit? Fandíte ekologickému přístupu, permakultuře, "dobrým alternativám" všeho druhu? Máte jasno v tom, co přesně si nyní i v budoucnu přejete mít a žít?
Řešíte peníze? Mají nebo nemají být součástí této hry?" http://rodovystatek.cz/sobestacnost.htm

Syrovozrout píše:Mě celkem moc nezajímá jak si tomu říkáš.
A ač je tě tu všude plno a ostatní to asi postupně přestalo bavit mimo jiné i kvůli tobě, tak si nemysli, že všecko si tu dávám zrovna pro tvojí potěchu to překroutit. A s těma otázkama, jdi víš kam... Máš zas mánii?
----
.