od bukaj » úte úno 25, 2014 10:27
cepheus píše:bukaj píše:Držel bych se toho, že vlastně nic není špatně. A naopak to, k čemu nás dovedl niterný pocit, je vždy cestou "dobrým" směrem.
To mi prijde az ujety, dosad si do te poucky (treba) seriovyho vraha co Ti vymlati komplet Tvou nejblizsi rodinu a pak si to po sobe precti znova:).
A zjistis treba opak, ze vsecko na tom je spatne:).
To mi tezce smrdi anarchii, (ne-radem) no jak vidno nekterym jednoduchym jedincum (jako rudo) to muze i vonet a padat na urodnou pudu, hezky bude jeho novy DNL rad po 2012, jeste stesti ze bude jen v jeho nemocnym mozku:).
To, že mi něco přijde jako špatné, neznamená, že to špatné je. I zpětně vidím, že všechno, co jsem si prožil, i když jsem v to chvíli nehodnotil jako pozitivní, má smysl. Každý si to uvědomí jindy a jindy s tím začne pracovat. Zatímco já si to uvědomil před nedávnem (což ale neznamená, že s tím umím pracovat), můj bratr závislý na drogách si to třeba uvědomí až v dalším životě.
Kdyby mi sériový vrah vymlátil rodinu, tak i to je prostředkem nějaké expanze. Čím větší kontrast, tím větší růst a proto si tolik duší vybírá cesty, které nejsou vůbec jednoduché. Čímž neříkám, že bych ve chvíli, kdy mi někdo popravuje matku, byl v klidu, vůbec ne. V tu chvíli by pro mě asi bylo asi to nejpříjemnější toho hajzla také popravit, nebudu si hrát na osvíceného. V tu chvíli tyhle žvásty, co tu píšu, hodil za hlavu, což ale neznamená, že bych se k nim třeba zase někdy zpátky nevrátil.
Další pohled na toho vraha je ten, že ani on není špatný člověk. Žádné dítě se nenarodilo, aby někoho zabilo. Ale jeho utrpení vytvořilo podmínky pro to, co udělal a není to ani tak zlý člověk jako oběť jeho utrpení. Jako špatný můžeme z našeho pohledu hodnotit ten čin, ale on ho v tu chvíli vnímal jako dobrý. On to nedělal ze zlého úmyslu. Proč vrah vraždí, zloděj krade, narkoman fetuje? Protože si myslí, že mu to udělá lépe, také touží po radosti. Můžeme jim to vyčítat? Těžko, my máme tu stejnou motivaci dosáhnout radosti.
Pro příklad uvedu Teda Bundyho, amerického sériového vraha a nekrofila. Bundy se již v 13 letech dostal k hardcore pornografickým materiálům a postupně si na nich vytvořil závislost. S množstvím roste chuť a aby naplnil svoje potřeby, začínal potřebovat intenzivnější a intenzivnější podněty, které se přenesly se z prostředí jeho myšlenek do reality. Byl obětí své vlastní závislosti, závislosti, o které se v době, kdy žil, nemluvilo a nemohlo se mu tak dostat pomoci.
Den před svojí popravou měl T. Bundy rozhovor s novinářem. Vysvětlil v něm, že cítil jako dluh společnosti varovat před nebezpečím hard-core pornografie a vysvětlil, jak ho vedla k tomu, aby zavraždil mnoho nevinných žen a dívek. Dal najevo, že ačkoliv bere plnou zodpovědnost za své činy a neobviňuje pornografii z jeho činů, byla jeho vášeň po vraždění zapálena násilnou pornografií a jeho zábrany byly odstraněny alkoholem. Díky jeho upřímnosti v posledních hodinách Bundyho života, bylo nebezpečí závislosti na pornografii přineseno na světlo světa. Tím je zodpovědný za možné zachránění mnoha dalších lidí, protože se společnost tímto problémem začala zaobírat a dnes je takto postiženým lidem k dispozici mnohem více pomoci. Z tohoto pohledu světu velice pomohl.
Bundy se cítil bezmocný a prázdný, což ho vedlo k násilným činům kde dominoval svým obětem a cítil to jako odlehčení. To znamená, že všechny jeho činy vycházeli z toho, že se chtěl cítit lépe. Jako všichni ostatní, i on chtěl být šťastný. A ačkoliv jeho cestu za radostí můžeme označit za špatnou, nemůžeme říci, že motivací ke všem trestným činům je motivace spáchat něco zlého. Je to motivace dosáhnout radosti a my všichni tuhle motivaci máme.
[quote="cepheus"][quote="bukaj"]Držel bych se toho, že vlastně nic není špatně. A naopak to, k čemu nás dovedl niterný pocit, je vždy cestou "dobrým" směrem.[/quote]To mi prijde az ujety, dosad si do te poucky (treba) seriovyho vraha co Ti vymlati komplet Tvou nejblizsi rodinu a pak si to po sobe precti znova:).
A zjistis treba opak, ze vsecko na tom je spatne:).
To mi tezce smrdi anarchii, (ne-radem) no jak vidno nekterym jednoduchym jedincum (jako rudo) to muze i vonet a padat na urodnou pudu, hezky bude jeho novy DNL rad po 2012, jeste stesti ze bude jen v jeho nemocnym mozku:).[/quote]
To, že mi něco přijde jako špatné, neznamená, že to špatné je. I zpětně vidím, že všechno, co jsem si prožil, i když jsem v to chvíli nehodnotil jako pozitivní, má smysl. Každý si to uvědomí jindy a jindy s tím začne pracovat. Zatímco já si to uvědomil před nedávnem (což ale neznamená, že s tím umím pracovat), můj bratr závislý na drogách si to třeba uvědomí až v dalším životě.
Kdyby mi sériový vrah vymlátil rodinu, tak i to je prostředkem nějaké expanze. Čím větší kontrast, tím větší růst a proto si tolik duší vybírá cesty, které nejsou vůbec jednoduché. Čímž neříkám, že bych ve chvíli, kdy mi někdo popravuje matku, byl v klidu, vůbec ne. V tu chvíli by pro mě asi bylo asi to nejpříjemnější toho hajzla také popravit, nebudu si hrát na osvíceného. V tu chvíli tyhle žvásty, co tu píšu, hodil za hlavu, což ale neznamená, že bych se k nim třeba zase někdy zpátky nevrátil.
Další pohled na toho vraha je ten, že ani on není špatný člověk. Žádné dítě se nenarodilo, aby někoho zabilo. Ale jeho utrpení vytvořilo podmínky pro to, co udělal a není to ani tak zlý člověk jako oběť jeho utrpení. Jako špatný můžeme z našeho pohledu hodnotit ten čin, ale on ho v tu chvíli vnímal jako dobrý. On to nedělal ze zlého úmyslu. Proč vrah vraždí, zloděj krade, narkoman fetuje? Protože si myslí, že mu to udělá lépe, také touží po radosti. Můžeme jim to vyčítat? Těžko, my máme tu stejnou motivaci dosáhnout radosti.
Pro příklad uvedu Teda Bundyho, amerického sériového vraha a nekrofila. Bundy se již v 13 letech dostal k hardcore pornografickým materiálům a postupně si na nich vytvořil závislost. S množstvím roste chuť a aby naplnil svoje potřeby, začínal potřebovat intenzivnější a intenzivnější podněty, které se přenesly se z prostředí jeho myšlenek do reality. Byl obětí své vlastní závislosti, závislosti, o které se v době, kdy žil, nemluvilo a nemohlo se mu tak dostat pomoci.
Den před svojí popravou měl T. Bundy rozhovor s novinářem. Vysvětlil v něm, že cítil jako dluh společnosti varovat před nebezpečím hard-core pornografie a vysvětlil, jak ho vedla k tomu, aby zavraždil mnoho nevinných žen a dívek. Dal najevo, že ačkoliv bere plnou zodpovědnost za své činy a neobviňuje pornografii z jeho činů, byla jeho vášeň po vraždění zapálena násilnou pornografií a jeho zábrany byly odstraněny alkoholem. Díky jeho upřímnosti v posledních hodinách Bundyho života, bylo nebezpečí závislosti na pornografii přineseno na světlo světa. Tím je zodpovědný za možné zachránění mnoha dalších lidí, protože se společnost tímto problémem začala zaobírat a dnes je takto postiženým lidem k dispozici mnohem více pomoci. Z tohoto pohledu světu velice pomohl.
Bundy se cítil bezmocný a prázdný, což ho vedlo k násilným činům kde dominoval svým obětem a cítil to jako odlehčení. To znamená, že všechny jeho činy vycházeli z toho, že se chtěl cítit lépe. Jako všichni ostatní, i on chtěl být šťastný. A ačkoliv jeho cestu za radostí můžeme označit za špatnou, nemůžeme říci, že motivací ke všem trestným činům je motivace spáchat něco zlého. Je to motivace dosáhnout radosti a my všichni tuhle motivaci máme.