Diskuzní server webu VitRawian.eu
Přejít na obsah
od hugo » čtv říj 13, 2016 4:00
od hugo » úte kvě 31, 2016 4:42
od hugo » čtv kvě 28, 2015 14:16
od Jindra » pát úno 06, 2015 23:36
od Janek » ned lis 09, 2014 1:50
od Janek » čtv lis 06, 2014 19:15
od Janek » úte lis 04, 2014 3:02
od Syrovozrout » úte říj 14, 2014 9:27
od hugo » čtv zář 04, 2014 5:48
od Janek » stř črc 02, 2014 19:29
od Syrovozrout » stř črc 02, 2014 13:31
„Na takovou kliku se člověk přímo bojí sáhnout, aby ji neušpinil. Výtahy jsou nehlučné. Posečkejte tady. Před sebou mám velké okno. Vidím úzké uličky Zamoskvorečí, bílý blok hotelu Rossija, zlaté cibulovité kupole kostelů, zničených a obnovených pro zahraniční turisty, a dále obrovský kvádr Vojenské technické akademie. Tam za oknem svítí jasné slunce a holubi vrkají na římsách. A na mne čeká Kir. „Vstupte, prosím.“ Veliká místnost s prosklenou stěnou má výhled na shluk plechových zelených střech bloku ÚV. Zbylé tři stěny jsou světle šedé. Podlaha pokrytá koberci - měkká šedivá vlna. Velký stůl, bez jediného papíru, velký sejf a pak už nic. „Dobré ráno, Viktore Andrejeviči,“ řekne přívětivě. „Dobré ráno, Kire Gavriloviči.“ Nemá rád, když se mu říká soudruhu generále. Anebo možná to rád má, ale nedává to najevo. V každém případě jsme dostali instrukci odpovídat Kire Gavriloviči, a ne „soudruhu generále“. Co je to zájmeno. Podle příjmení je Ukrajinec, ale podle jména asyrský dobyvatel. Jak vůbec můžou mít člověka s takovým jménem v ústředním výboru? Ale třeba jeho jméno není antisovetske, ale naopak sovětské. Po revoluci si pravověrní marxisté vymýšleli pro své děti všelijaká jména: Vladlen - Vladimír Lenin, Stalina, Jiskra, Kim - Komunistická internacionála mládeže. Do háje s tím. A Kir patří do této řady - Komunistická internacionála. „Posadte se, Viktore Andrejeviči. Jak se vede?“ „Děkuji, Kire Gavriloviči. Dobře.“ Kir je malé postavy, zatím jen mírně prošedivělý. Ve tváři nemá nic pozoruhodného. Kdybys ho potkal na ulici, ani se za ním neotočíš, ani dech se ti nezatají, srdce se ti nerozbuší. Oblekla taky ten nejobyčejnější - šedivý s proužkem. Ušitý je ovšem s vkusem.Ale to je všechno. Vypadá naprosto obyčejně, ale to je celý Kir. Očekávám od něho nabubřelé fráze: „Vedení GRU a ústřední výbor vám projevili nezměrnou důvěru...“ Žádnou takovou frázi o přední linii boje s kapitalismem, o údělu sovětského rozvědčíka či o nepřemožitelných idejích však neříká. Prostě si prohlíží mou tvář. Jako lékař, beze slova, pozorně. „Víte, Viktore Andrejeviči, v GRU a v KGB se velmi zřídka vyskytnou lidé, kteří by utekli na Západ.“ Přikyvuju. „Ti, co utečou, jsou nešťastní. To není propaganda. Šedesát pět procent utečenců z řad GRU a KGB se vrací jako kajícníci. Střílíme je. Vědí to, a přesto se vracejí. Ti, kteří se nevrátí do Sovětského svazu ze své vlastní vůle, končí sebevraždou, upíjejí se k smrti, klesají až na dno. Proč?“ „Zradili svou socialistickou vlast. Trápí je svědomí. Ztratili přátele, rodiny, svůj jazyk...“ „To není podstatné, Viktore Andrejeviči. Jsou tu závažnější příčiny. Doma, v Sovětském svazu, každý z nás patří k vyšší vrstvě. Každý, dokonce i ten nejbezvýznamnější důstojník GRU, je nadčlověk ve srovnání se všemi ostatními. Pokud jste součástí našeho systému, těšíte se kolosálním privilegiím proti ostatnímu obyvatelstvu země. Když má člověk mládí, zdraví, moc, privilegia - zapomíná na to. Vzpomene si, až už se nedá nic vrátit. Někteří utíkají na Západ, aby získali přepychové auto, vilu s bazénem, peníze. A Západ jim skutečně zaplatí hodně. Ale když takový zrádec dostane mercedes a vlastní bazén, vidí najednou, že všichni kolem mají dobrá auta a bazény. Najednou se cítí být mravenečkem ve společenství stejně bohatých mravenečků. Znenadání ztrácí pocit nadřazenosti nad svým okolím. Stává se obyčejným člověkem, stejným jako všichni ostatní. Dokonce i když nepřátelská rozvědka přijme zrádce do služby, stejně ani tam nenajde znova ztracený pocit nadřazenosti nad okolím, protože sloužit ve zpravodajské službě se na Západě nepovažuje za nejvyšší poctu a čest. Jsou to vládní úředníci, kolečka v soukolí, nic víc.“ „Nikdy jsem o tom nepřemýšlel.“ „Tak o tom přemýšlej. Stále přemýšlej. Bohatství je věc relativní. Když jezdíš po Moskvě v ladě, dívají se po tobě opravdu krásná děvčata. Když jezdíš po Paříži v dlouhém citroenu, nikdo se za tebou neotočí. Všechno je relativní. Poručík je na palném východě král a pánbůh, vládce nad životem a smrtí, pán. Plukovník v Moskvě je pěšec, protože jsou tu tisíce dalších plukovníků. Když zradíš, ztratíš všechno. A vzpomeneš si, že jsi kdysi patřil k všemocné organizaci, že jsi byl výjimečný člověk, pozvednutý nad miliony jiných. Když zradíš, ucítíš, že jsi nenápadný šedivý človíček, nula stejná jako všichni ostatní. Kapitalismus ti dá peníze, ale nedá ti moc a pocty. Jsou mezi námi i obzvláště vychytralí jedinci, kteří neodejdou na Západ, ale zůstanou tady a potají prodávají naše tajemství. Mají kapitalistické peníze a využívají postavení nadčlověka, které jim dává socialismus. Jenomže takové my brzy odhalíme a zničíme...“ „Já vím. Peňkovskij...“ „Nejen on. Peňkovskij je známý po celém světě. Mnozí zůstali neznámí. Například Vladimír Konstantinov. Vrátil se do Moskvy na dovoleno! a dostal se rovnou do vyšetřování. Důkazy byly nezvratné. Byl odsouzen k smrti.“ „Byl spálen?“ „Ne. Prosil, aby ho nezabíjeli.“ „A nezabili ho?“ „Ne, nezabili. Ale jednoho dne sladce usnul ve své cele a vzbudil se v rakvi. Hluboko pod zemí. Prosil, aby ho nezabíjeli, a taky ho nezabili. Ale byli povinni pohřbít ho, zahrabat rakev. Tak zněl příkaz. Běž, Viktore Andrejeviči. Hodně štěstí. A pamatuj, že v GRU je úroveň zrady podstatně níže než v KGB. Pamatuj na tuto dobrou tradici.“ /Viktor Suvorov. Akvárium. Praha. Naše Vojsko, 1996/
od hugo » ned dub 13, 2014 16:56
od hugo » sob dub 05, 2014 14:08
od Syrovozrout » čtv úno 13, 2014 13:35
od Syrovozrout » úte úno 04, 2014 16:50
od Syrovozrout » ned úno 02, 2014 22:19
od smajliss » ned úno 02, 2014 20:56
od rudo » pon led 13, 2014 13:00
od 800914 » ned led 12, 2014 19:37
od mira » ned lis 17, 2013 20:35
od smajliss » pon říj 21, 2013 22:36
od Dano » pon říj 21, 2013 22:26
smajliss píše:Já nečetl všechny
od rudo » stř říj 09, 2013 22:11
smajliss píše:Já nečetl všechny, ale určitě bych šahal po té nejnovější, protože jsem se doslechl, že ona sama časem měnila své názory na výživu, takže ta poslední bude nejpřínosnější s ohledem na zkušenosti
od Zdeníno » stř říj 09, 2013 19:58
od smajliss » stř říj 09, 2013 16:29
od Dano » stř říj 09, 2013 8:39
od dgm » čtv zář 26, 2013 10:47
od Syrovozrout » úte zář 10, 2013 5:17
od Syrovozrout » čtv zář 05, 2013 15:25
od smajliss » čtv srp 22, 2013 20:50
od rudo » čtv srp 22, 2013 20:43
od Jindra » čtv srp 22, 2013 14:18
od rudo » stř srp 21, 2013 2:04
smajliss píše:https://www.youtube.com/watch?v=FdmqpC7NFHA dokument u dívce, která vidí dovnitř těla
od smajliss » úte srp 20, 2013 15:37
od smajliss » pon čer 10, 2013 22:51
od Pavluska » stř čer 05, 2013 19:14
Kometa píše: Máte ji už někdo doma?
od Kometa » stř čer 05, 2013 18:43
od buc11 » pon čer 03, 2013 9:59
od veg-1 » úte bře 26, 2013 12:35
Sitar píše:http://www.csfd.cz/film/230539-bhutan-hledani-stesti/ http://www.ct24.cz/svet/9734-v-bhutanu- ... tni-volby/
Kód: Vybrat vše
http://www.uloz.to/xTZFYyR/bhutan-hladanie-stastia-avi
od buc11 » úte bře 12, 2013 8:23
bukaj píše:Dle toho, co jsem četl o parazitech na stránce Marie (http://www.jajsem.com/lide-jsou-prolezl ... etoxikace/), způsobují velká břicha například u afrických dětí škrkavky - je tam jimi zamořeno asi 95% dětí.
od bukaj » pon bře 11, 2013 21:44
od Panda » pon bře 11, 2013 13:04
od buc11 » pon bře 11, 2013 11:06
smajliss píše:Nevíš, jak je možné, že tam ty malé děti mají tak velké břicha ?
od smajliss » pát bře 08, 2013 18:11
od veg-1 » pát bře 08, 2013 16:41
od galvanometr » pát pro 28, 2012 19:29
od Marci » ned lis 18, 2012 21:17
od dvdmchl » pát lis 16, 2012 23:35
od dvdmchl » stř lis 14, 2012 13:53
od buc11 » stř lis 14, 2012 11:51
dvdmchl píše:Životopisný film Gándhího. http://www.youtube.com/watch?v=YEEUgRjEVJw. Má to přes tři hodiny, ale myšlenky toho člověka i jeho život jsou pro dnešní dobu více než aktuální.
Nahoru