od Syrovozrout » úte zář 10, 2013 5:17
Dystopie jimž už současná realita (i ta virtuální) nezbývá příliš dlužna...Určitě patří ke klasické literatuře jenž by měL vzdělaný člověk znát - ke stažení na internetech jako Aldous Huxley - (Brave new world - v češtině b§hneví proč zváno "Konec civilizace") - malá ukázka:
"Podíval se na svou ovázanou levou ruku a otřásl se.
„Hrozné!“
„Ale užitečné! Vidím, že nemáte rád naše skupiny Bokanovského.
Ale já vás ujišťuji, že je to základ, na němž spočívá vše ostatní. Je to gyroskop, který stabilizuje raketový letoun státu při jeho neúchylném kursu.“ Hluboký hlas se chvěl vzrušením; gestikulující ruka opsala pohybem vesmír a prudký výpad rakety. Řečnické umění Mustafy Monda se skoro vyrovnalo normám syntetických projevů.
„Divil jsem se,“ pravil divoch, „proč je vůbec děláte – vždyť přece můžete dostat z těch lahví cokoliv chcete. Proč tedy neděláte samé
alfa-dvě-plus, když už jste se do toho dali?“
Mustafa Mond se usmál. „Protože si nechceme nechat podříznout krk,“ odpověděl. „Věříme na štěstí a stabilitu. Společnost složená ze
samých alf by nutně byla nestabilní a nešťastná. Představte si továrnu, kde pracují jen samé alfy, to znamená samá odlišná a vzájemně
ničím nespojená individua s dobrými dědičnými vlastnostmi, která by byla uzpůsobena tak, aby byla schopna (v rámci možností) svobodně se rozhodovat a nést odpovědnost. Jen si to představte!“ opakoval.
Divoch se snažil si to představit, ale celkem bez úspěchu.
„To je absurdní. Člověk, který byl dekantován jako alfa, který byl
predestinován jako alfa, by zešílel, kdyby měl dělat práci poloidiota
epsilona – zešílel by, něho by začal rozbíjet všechno kolem sebe na
padrť. Alfy je možno zcela zesocializovat – avšak jen za podmínky,
že se jim svěří práce alf. Jenom od epsilona se dá očekávat, že bude
přinášet oběti – z toho prostého důvodu, že to pro něho žádné oběti
nejsou; pro něho je to cesta nejmenšího odporu. Jeho predestinace
položila koleje, po nichž se musí pohybovat. Nemůže jinak, je mu to
předem určeno. I po dekantaci je stále ještě v láhvi – v neviditelné
láhvi infantilních a embryonálních fixací. Každý z nás,“ pokračoval
inspektor zamyšleně, „vlastně svůj život prožívá v láhvi. Avšak
jsme-li náhodou alfy, pak jsou naše láhve relativně obrovské. Těžce
bychom nesli, kdybychom byli omezeni na užší prostor. Nemůžete
nalít ušlechtilý surogát šampaňského vyšších kast do lahví nižších
kast. Teoreticky je to jasné. Ale bylo to dokázáno i ve skutečné praxi.
Výsledek kyperského pokusu je přesvědčující.“
„Co to bylo?“ ptal se divoch.
„Mustafa Mond se usmál. „Můžete to označit jako pokus s přeléváním lahví. Začal roku 473 po F. Inspektoři nechali vystěhovat z
ostrova Kypru všechny obyvatele, kteří tam tehdy žili, a znovu jej kolonizovali speciálně připravenou skupinou alf. Dostali veškeré
zemědělské a průmyslové zařízení a byli ponecháni sami sobě. Výsledek přesně splnil všechny teoretické předpovědi. Půda nebyla náležitě obdělávána, ve všech továrnách vypukly stávky. Porušovaly se zákony, neplnily se příkazy. Všichni lidé, kteří byli přiděleni na určitou dobu k podřízeným pracím, neustále kuli pikle, aby se dostali nahoru, a ti nahoře se zase snažili za každou cenu zůstat tam, kde byli. Během šesti let tam měli prvotřídní občanskou válku. Když už jich devatenáct tisíc z dvaadvaceti bylo vybito, požádali ti, kteří to přežili, jednomyslně světové inspektory, aby se znovu ujali vlády nad ostrovem. Což se též stalo. A to byl také konec jediné společnosti alf, kterou svět kdy poznal.“
Divoch si hluboce povzdechl.
„Optimální populace,“ pravil Mustafa Mond, „je modelována podle vzoru ledovce – osm devítin pod vodou, jedna devítina nad ní.“
„A ti, co jsou pod vodou, jsou šťastni?“
„Šťastnější než ti, co jsou nad ní. Šťastnější než například tito vaši přátelé,“ a ukázal rukou.
„I přes to, že konají tak hroznou práci?“
„Hroznou? Jim se nezdá hrozná. Naopak, mají ji rádi. Je lehká, je dětsky prostá. Žádná námaha pro mozek, ani pro svaly. Sedm a půl
hodiny mírné, nevyčerpávající práce, a pak dávka somy a hry a neomezované páření a pocitová kina. Co si mohou ještě přát?"
Dystopie jimž už současná realita (i ta virtuální) nezbývá příliš dlužna...Určitě patří ke klasické literatuře jenž by měL vzdělaný člověk znát - ke stažení na internetech jako Aldous Huxley - (Brave new world - v češtině b§hneví proč zváno "Konec civilizace") - malá ukázka:
"Podíval se na svou ovázanou levou ruku a otřásl se.
„Hrozné!“
„Ale užitečné! Vidím, že nemáte rád naše skupiny Bokanovského.
Ale já vás ujišťuji, že je to základ, na němž spočívá vše ostatní. Je to gyroskop, který stabilizuje raketový letoun státu při jeho neúchylném kursu.“ Hluboký hlas se chvěl vzrušením; gestikulující ruka opsala pohybem vesmír a prudký výpad rakety. Řečnické umění Mustafy Monda se skoro vyrovnalo normám syntetických projevů.
„Divil jsem se,“ pravil divoch, „proč je vůbec děláte – vždyť přece můžete dostat z těch lahví cokoliv chcete. Proč tedy neděláte samé
alfa-dvě-plus, když už jste se do toho dali?“
Mustafa Mond se usmál. „Protože si nechceme nechat podříznout krk,“ odpověděl. „Věříme na štěstí a stabilitu. Společnost složená ze
samých alf by nutně byla nestabilní a nešťastná. Představte si továrnu, kde pracují jen samé alfy, to znamená samá odlišná a vzájemně
ničím nespojená individua s dobrými dědičnými vlastnostmi, která by byla uzpůsobena tak, aby byla schopna (v rámci možností) svobodně se rozhodovat a nést odpovědnost. Jen si to představte!“ opakoval.
Divoch se snažil si to představit, ale celkem bez úspěchu.
„To je absurdní. Člověk, který byl dekantován jako alfa, který byl
predestinován jako alfa, by zešílel, kdyby měl dělat práci poloidiota
epsilona – zešílel by, něho by začal rozbíjet všechno kolem sebe na
padrť. Alfy je možno zcela zesocializovat – avšak jen za podmínky,
že se jim svěří práce alf. Jenom od epsilona se dá očekávat, že bude
přinášet oběti – z toho prostého důvodu, že to pro něho žádné oběti
nejsou; pro něho je to cesta nejmenšího odporu. Jeho predestinace
položila koleje, po nichž se musí pohybovat. Nemůže jinak, je mu to
předem určeno. [b]I po dekantaci je stále ještě v láhvi – v neviditelné
láhvi infantilních a embryonálních fixací[/b]. Každý z nás,“ pokračoval
inspektor zamyšleně, „vlastně svůj život prožívá v láhvi. Avšak
jsme-li náhodou alfy, pak jsou naše láhve relativně obrovské. Těžce
bychom nesli, kdybychom byli omezeni na užší prostor. Nemůžete
nalít ušlechtilý surogát šampaňského vyšších kast do lahví nižších
kast. Teoreticky je to jasné. Ale bylo to dokázáno i ve skutečné praxi.
Výsledek kyperského pokusu je přesvědčující.“
„Co to bylo?“ ptal se divoch.
„Mustafa Mond se usmál. „Můžete to označit jako pokus s přeléváním lahví. Začal roku 473 po F. Inspektoři nechali vystěhovat z
ostrova Kypru všechny obyvatele, kteří tam tehdy žili, a znovu jej kolonizovali speciálně připravenou skupinou alf. Dostali veškeré
zemědělské a průmyslové zařízení a byli ponecháni sami sobě. Výsledek přesně splnil všechny teoretické předpovědi. Půda nebyla náležitě obdělávána, ve všech továrnách vypukly stávky. Porušovaly se zákony, neplnily se příkazy. Všichni lidé, kteří byli přiděleni na určitou dobu k podřízeným pracím, neustále kuli pikle, aby se dostali nahoru, a ti nahoře se zase snažili za každou cenu zůstat tam, kde byli. Během šesti let tam měli prvotřídní občanskou válku. Když už jich devatenáct tisíc z dvaadvaceti bylo vybito, požádali ti, kteří to přežili, jednomyslně světové inspektory, aby se znovu ujali vlády nad ostrovem. Což se též stalo. A to byl také konec jediné společnosti alf, kterou svět kdy poznal.“
Divoch si hluboce povzdechl.
„Optimální populace,“ pravil Mustafa Mond, „[b]je modelována podle vzoru ledovce – osm devítin pod vodou, jedna devítina nad ní.[/b]“
„A ti, co jsou pod vodou, jsou šťastni?“
„Šťastnější než ti, co jsou nad ní. Šťastnější než například tito vaši přátelé,“ a ukázal rukou.
„I přes to, že konají tak hroznou práci?“
„Hroznou? Jim se nezdá hrozná. Naopak, mají ji rádi. Je lehká, je dětsky prostá. Žádná námaha pro mozek, ani pro svaly. Sedm a půl
hodiny mírné, nevyčerpávající práce, a pak dávka somy a hry a neomezované páření a pocitová kina. Co si mohou ještě přát?"