od k.winky » ned pro 14, 2008 12:55
Obou vám děkuji za rozsáhlé reakce ... Moc vás v tom obdivuji a také bych si přála se k něčemu takovému dopracovat ... Jídlo mi někdy bývá velkou zátěží, už od malička jsem jídlem posedlá, často na něj myslím, až moc často ... Ať jsem kdekoli, ve škole, v práci, doma, v tramvaji, prostě pořád myslím na jídlo
Jím hodně, ne že bych chtěla nebo potřebovala, prostě jím jen proto abych jedla ... Někdy se opravdu přejím a pak z toho mám depresi, ne z výčitek, i když to trochu také, ale jak se necítí dobře tělo, tak se necítí dobře ani duše ... přijde mi, že si jídlem snažím něco utišovat, nějaké špatné psychické stavy, ale efekt je opačný ... Někdy mi přijde, že je to i určitým citovým nenaplněním ... Chtěla bych se od toho oprostit, ale nějak nevím jak ... jediné co mi pomáhá je půst, ale v těch sem se zatím dál než páteční 1čky a jedna 3ka nedostala
Ale budu na tom pracovat ... Když jsem byla malá, byla jsem hodně oplácaná, vydrželo mi to do 16, pak jsem s dietami zhubla a dostala se k vita, to mi mojí žravost trochu léčí, je to jeden z důvodů proč jsem na vita přešla ... Ze začátku to bylo moc super, cítila jsem se tak lehce a jedla jsem opravdu jen když byl hlad, byla v tom určitá pravidelnost ... Neměla jsem moc času a moc jsem nebyla doma, tak jsem si večer vždy připravila jídlo na druhý den - to si dám k snídani, to k svačině a to k obědu ... prostě jsem si připravila rozumná množství a tím jsem se vyhnula tomu, abych se přejedla ... to už jsem ale dělat přestala a teď je to tak, že jím, jím, jím a je mi špatně jak fyzicky, tak psychicky
Obou vám děkuji za rozsáhlé reakce ... Moc vás v tom obdivuji a také bych si přála se k něčemu takovému dopracovat ... Jídlo mi někdy bývá velkou zátěží, už od malička jsem jídlem posedlá, často na něj myslím, až moc často ... Ať jsem kdekoli, ve škole, v práci, doma, v tramvaji, prostě pořád myslím na jídlo :( Jím hodně, ne že bych chtěla nebo potřebovala, prostě jím jen proto abych jedla ... Někdy se opravdu přejím a pak z toho mám depresi, ne z výčitek, i když to trochu také, ale jak se necítí dobře tělo, tak se necítí dobře ani duše ... přijde mi, že si jídlem snažím něco utišovat, nějaké špatné psychické stavy, ale efekt je opačný ... Někdy mi přijde, že je to i určitým citovým nenaplněním ... Chtěla bych se od toho oprostit, ale nějak nevím jak ... jediné co mi pomáhá je půst, ale v těch sem se zatím dál než páteční 1čky a jedna 3ka nedostala :( Ale budu na tom pracovat ... Když jsem byla malá, byla jsem hodně oplácaná, vydrželo mi to do 16, pak jsem s dietami zhubla a dostala se k vita, to mi mojí žravost trochu léčí, je to jeden z důvodů proč jsem na vita přešla ... Ze začátku to bylo moc super, cítila jsem se tak lehce a jedla jsem opravdu jen když byl hlad, byla v tom určitá pravidelnost ... Neměla jsem moc času a moc jsem nebyla doma, tak jsem si večer vždy připravila jídlo na druhý den - to si dám k snídani, to k svačině a to k obědu ... prostě jsem si připravila rozumná množství a tím jsem se vyhnula tomu, abych se přejedla ... to už jsem ale dělat přestala a teď je to tak, že jím, jím, jím a je mi špatně jak fyzicky, tak psychicky :(