Fórum VitRawian.eu

[url=http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/jedle-kvety-pro-zpestreni-jidelnicku.html]Jedlé květy pro zpestření jídelníčku[/url]

Jedlé divoké rostliny docela hezky popisuje ve videu Míla http://www.youtube.com/watch?v=xU5Ag9OJFF4 S tou mrkví je dost problém, nebo jde těžko rozeznat od jiných, které jsou podobné a prý poškozují zdraví. Používám byliny hodně, ale divokou mrkev ne, právě kvůli snadné záměně. Místo ní sbírám mladou bršlici, která voní po mrkvi a je nezaměnitelná.

Zbytek jsou buď léčivk - tech znám dost ale k jídlu nic moc protože samá vláknina či dřevo či vedlejší účinky - třeba třezalka. Zkuste sem házet taky nějaký jasně určitelný byliny...


Třeba mrkev obecná. Koukám že jí nikdo neuvádí, ale v knihách se o ní píše že je zdrojem bílkovin, vitamínů minerálů a je to předchůdce mrkve pěstované. Divoké zástupce tohoto druhu můžeme objevit ve volné přírodě i v Česku.

Roky bicyklujem aj cez nedaleku dedinu Tajov. V predzahradke byvalej skoly hned pri ceste rastie chraneny tis. Vraj “Jeho vek sa odhaduje na vyše 100 rokov. Jeho výška je 12 m, koruna 8 m a obvod kmeňa má 158 cm.” Len pred par rokmi tam umiestnili informacnu tabulu a ja som pri nej zabrzdil a precital ju az niekedy pred 2 rokmi. Nic, nedoslo mi. Asi preto, ze som sa tam pristavil mimo urodu a neplanoval som dalsie pristavenie na vhodnejsiu dobu mozno preto lebo tam je okrem ineho napisane aj slovo jedovate, a to zvyraznene hrubym pismom a s 3 vykricnikmi.

Asi pred tyzdnom som v denniku buca nahodou precital, ako ospevuje nejake tisáčky.
[quote="Dano"]Vdaka Sarka. Najblizsie opacim.
Buc, prezrete kostkove ovocie sa mi zda takmer bez kyselin. Ale ked si favorizoval tie tysacky..., tie musia byt naozaj super.
V porovnani s morusami co je sladsie? Na jadrane sme sa nimi prejedali, tie su ako med. Ale tesim sa na tysacky, pre mna novinka.[/quote]
Vcera som sa tam pristavil, precital znova, pozrel na strom s tisickami cervenych bobul, pozrel na zem kde ich bolo popadanych tiez na stovky az tisicky a konecne mi to doslo. Samozrejme nikto ich neoberal, a tie skor popadane na zemi uz kvasili. Kedze ale dost ich popadalo aj mimo zahradku tak som sa tam zacal slobodne na nich past. Naozaj sladke, chutne! Teda, idealne nacasovane: dozvediet sa zrazu o tisackoch, prave v case urody a len tyzden pred jazdou okolo jedneho stedreho..

Podla tabule je okolie B. Bystrice “europskym naleziskom tisov”, a na jej mapke su zaznacene miesta so “sucasnymi centrami vitalnych spolocenstiev tisu obycajneho”. Najstarsi exemplar u nas ma 1000 rokov (!), rastie v nedalekej Harmaneckej tisine. 13 spolocenstiev, tak blizko. Ked pojdem niekedy okolo, urcite ich pozriem a opacim. Do syta, vcera som nemal cas, aby ma Vlado necakal. A ze to nebude zadarmo: vratim to tym tisom tak, ze ked na mna hocikde pocas tych par 1-dnovych vyletov za nimi v lese pride potreba, nebudem to veru nosit domov ako spravny gazda, ale napomozem k ich rozmnozeniu a zachovaniu. Este lahsie a efektivnejsie (na plochu) jednoducho vypluvanim kostok pocas dojedania z tych naoberanych ked budem kracat od nich.

Vid prve 4 zabery dolu na stranke http://www.sports-tracker.com/#/workout/danov/b30rmbsq9m288tgq

Buc, Sarka, Miro vdaka za inspiraciu.

Daniku :D ..

Isteže kulha. A tvoje predtým snad nie?
Ty si sa tiez sám presvedčil? Ako dlho si vydržal, bez straty hmotnosti, koľko rokov, aspoň jeden?
Na overenie niečoho o čom sice mnohí ludia rozprávajú ale nikto z tých mne doveryhodnych a mne ako tak známych to nedokáže nechcem minat roky svojho casu.
Počkám si. Ja sa neponahlam, a zatiaľ som spokojný, že jem. A inspirujem sa aj v tomto vlakne.

Srovnani s chemtrails Ti kulha Dano, taky bez urazky.
O tom jestli je oboji mozne, nebo neni se muzes v jednom z pripadu presvedcit sam, hadej ve kterem a jak ?:).

[quote="cepheus"]Ted si rekl v podstate "Ak mi ukazes Boha, idem okamzite do viery", takhle to Dano nefunguje ani omylem, zapomen v klidu na takovyto zavazek:).
"Blahoslaveni, kteri nevideli a uverili" - nic ?? :).[/quote]
Vobec nic.
Myslel si chemtrails? A teda tych "blahoslavenych", ktori nevideli napustanie chem. bordelu do lietadiel a nasledne jeho vypustanie z vysky na zem.. a predsa tomu uverili? Bez urazky.

[i]'Ježiš im odpovedal: „Dajte si pozor, aby vás niekto nezviedol. Lebo prídu mnohí v mojom mene a budú hovoriť: „Ja som Mesiáš.“ A mnohých zvedú.'[/i]
Nevidel som este ziveho breathariana (a netvrdim ze neexistuju). Hoci legiend o mnohych je azaz. Platenych kurzov "iniciacie" atd. tiez. Tiez bez urazky.

Vsetci ktori tu obcas diskutujeme, potrebujeme k zivotu (okrem ineho, aj) jedlo a nikto z nas bez neho dlhodobe nie je.
Samozrejme, rovnako nikto z nas (len) preto nie je horsi ako hocikto iny, uz vobec nie v zavislosti od toho ci konzumuje to alebo ono, alebo nic. Fandim vsetkym, mozno aj bez rozdielu. A ked sa niekto z nas stane breatharianom, budem zvedavy a mozno si poopravim nazor. Zatial o tom, s prepacenim vsetci len rozpravaju. Podobne ako o chem. ciarach na nebi.

V tomto vlakne fandim samozrejme tym co poznaju a pojedaju dive rastliny. Nemusia po mene, ale po chuti. Teda vedia ktore z nich su ako tak chutne, lebo mne vacsina nechuti, tak ani moc uz neochutnavam, skor cakam na tipy od inych.

A co huby? Vcera sme ale potulkami prirodou dosli na luku s asi 50 bedlami vysokymi. Zjedol som klobuky dvoch z nich, surove. Na stupnici -10 az +10 (kde +10 = zrele u mna top ovocie ako cucoriedky/boruvky, jahody, alebo melon; 0 = destilka), boli chutovo trochu nad nulou, cize nie nechutne. Urcite je bedla jedna z najchutnejsich surovych hub, opacte. Viem si predstavit sa tym par dni krmit, hoci neviem ci by som to vsetko dokazal stravit, hoci aj po velmi kvaliltnom prežutí a preslineni.

Lebo huby su sama voda (a teda malo energie na vahu a objem a treba ich pojest kvanta, radovo asi 10tky ak nie viac klobukov za den).. A surove v takom mnozstve to urcite nie je sranda, beznym konzumentom sa aj tepelne uvarene huby netravia najlahsie, pritom sa u nich jedna o par hub v jedle. Pre zaujimavost a porovnanie, podla tabuliek, 10kg šampiňónov surovych ma v sebe len 2200kcal (denna potreba v priemere pre nie velmi aktivnych muzov). Predpokladam, ze podobne bedla. Hlubik je nechutny a hlavne ovela tvrdsi ako klobuk. Neviem kolko klobukov sa zmesti do 10kg a teda na pokrytie denneho prijmu energie. Cca 100ks tych sirokych? No, za maly vozik urcite.. Ale v najhorsom, aspon na doplnenie.. Fakt je ta bedla taka, ku koncu prezuvania, skoro akoby sladka.

[quote="Dano"]Uz davnejsie som si dal zavazok, ze ak sa ti to podari (alebo hocijakemu podobnemu neanonymovi, urcite ale mne znamemu), idem okamzite do toho.[/quote]Ted si rekl v podstate "Ak mi ukazes Boha, idem okamzite do viery", takhle to Dano nefunguje ani omylem, zapomen v klidu na takovyto zavazek:).
"Blahoslaveni, kteri nevideli a uverili" - nic ?? :).

Přešel jsem zas víc na důslednější půsty (teprve v začátcích) a práci s čakrami. (ale to je tu už OT)

[quote="Panda"][quote="Dano"]...Panda, ty ako postupujes, kedy uz budes breatharian?...[/quote]Sice na tom pracuju, ale zatím v nedohlednu.[/quote]

V jaké fázi se nacháziš ?:)

[quote="Dano"]...Panda, ty ako postupujes, kedy uz budes breatharian?...[/quote]Sice na tom pracuju, ale zatím v nedohlednu.

[quote="Panda"]Že Ty se Dano připravuješ na 21.12.2012! :D[/quote]Bud konkretny. Pises o vymene S a J polu magnetickeho pola Zeme a naslednej globalnej katastrofe a rychlom konci sveta? O otvoreni energetickeho poratlu 5 dmienzie? O Novej osvietenej civilizacii ktora vtedy vznikne z tych vyvolenych Novych Lepsich (NAD)Ludi s inym genetickym kodom s opacnym spinom DNA nez mame my obycajni (zrejme podradnejsi) zaostali snad stale este "ludia"? :)
Ten decembrovy den pred sviatkami ak bude dost snehu budem podla pocasia vyberat nejaku lyziarsku turu na nastavajuci sobotny den.

Nabalim si na nu ale jedlo z domu :( Lebo v zime je este tazsie zivit sa nadivoko, tym co vyhrabes spod snehu. Inac vtedy to je uplne v prdeli v nasom pasme. To by este pocas tej letnej hladovky na divokom musel clovek aj to malo od ust (svojich a deti) odtrhat a nieco odkladat aj na horsie zimne casy aby dozil dalsieho leta. Polnohospodarstvo a chov domacich zvierat nezatracujme, bez nich by clovek asi nemal velku sancu sa tu usadit. Aj vdaka nim tu teraz mozeme vsetci nažívat, vratane (nas) vitarianov.

Panda, ty ako postupujes, kedy uz budes breatharian? Uz davnejsie som si dal zavazok, ze ak sa ti to podari (alebo hocijakemu podobnemu neanonymovi, urcite ale mne znamemu), idem okamzite do toho. Nebudem tak musiet riesit ani "divoke a plane" rastliny, ktore tu preberame a konzumujeme.

[quote="Dano"]...moje sance na prezitie by sa za istych nepriaznivych okolnosti zvysili :)....[/quote]Že Ty se Dano připravuješ na 21.12.2012! :D

Ja poznam a opacim obcas medvedi cesnak, kvet bazy, podbelu a pupavy, listy zihlavy, plody sipky.

Opacujem ale aj vselico ine, ale takmer nic mi nechuti, lebo vacsina listov je horka, vacsina plodov nechutna (bukvice, zalude,..), korienky neskusam nikdy, vacsina kvetov sa ako tak da, vacsina hub takmer nechutna (hoci niektore aspon vonaju)... Tak ci onak, v ziadnom pripade sa nicoho z toho nedokazem nasytit. To zn. ze napriklad tyzden v lese, pokial by prave nerastli cucoriedky, maliny, ostruziny, jahody, mozno (lieskove) orechy,... by bola velmi rychla odtucnovacia kura.

Skratka si namyslam, ze keby som vedel poznal nejake dalsie relativne chutne divoke ratliny ai. (ktore som este neopacil), moje sance na prezitie by sa za istych nepriaznivych okolnosti zvysili :) A dovtedy, pocas toho nekonecneho ucenia sa, by som si aspon spestroval jedalnicek.

[quote="Dano"]Vyborna! Vdaka. Aspon desatinu z nich by som chcel vediet.
Skoda ze je tam len menny zoznam (poznas meno, a z neho zistis ako rastlina vyzera, popis, recept,..) a nie je tam vyhladavanie opacne podla obrazka a vzhladu (vidis v lese, na luke, chces vediet co to je atd.).[/quote]

já taky nic nepoznám tak jím všechno

Vyborna! Vdaka. Aspon desatinu z nich by som chcel vediet.
Skoda ze je tam len menny zoznam (poznas meno, a z neho zistis ako rastlina vyzera, popis, recept,..) a nie je tam vyhladavanie opacne podla obrazka a vzhladu (vidis v lese, na luke, chces vediet co to je atd.).

Divoká kuchařka
recepty z mnoha desítek dvokých rostlin
http://fenix.savana.cz/doku.php

V úterý, když jsem si byla zaběhat, jsem objevila spoustu podbělu a semo tamo petrklíč. Namočila jsem to doma do džbánu s vodou. No a ve středu jsem celý den tuto bylinkovou vodu popíjela. Takový trošku půstík. Příjemná změna oproti obyčejné vodě.

[quote="Lenuška"]Podle Gertrud Scherf je plicník lékařský možno jíst i za syrova. Užívat pouze v omezeném množství, pro možné nepříznivé vedlejší účinky...[/quote] jedla jsem po hrstech v salátech, ještě když jsem byla v ČR. Vedlejší účinky byly pouhým okem neznatelné. ") Docela mi chybí, ale mám tu aspoň jiné divočiny jako pampelišku.

Podle Gertrud Scherf je plicník lékařský možno jíst i za syrova. Užívat pouze v omezeném množství, pro možné nepříznivé vedlejší účinky...

Nevím jestli syrové, my to sušíme a pak čaj.

[quote="dvdmchl"] Také nám tu pěkně obrazil plicník. Kdo stejně jako já máte rádi kouření různých bylin, pak čaj z plicníku trošku pričišťuje to co kouření napáchá.[/quote]
myslíš že i syrové květy? Nekouřím, ale člověk si zanáší plíce i dnešním vzduchem.

Jj Pavli, to jo :D.

Tak už máme nasbíranej petrklíč, pozor je to ohrožená kytka a smí se sbírat pouze květy a stonky. Působí jako mírné sedativum. Takže čajíček z ní na bolest hlavy, nespavost, nebo na nervíčky.

Také nám tu pěkně obrazil plicník. Kdo stejně jako já máte rádi kouření různých bylin, pak čaj z plicníku trošku pričišťuje to co kouření napáchá.

[quote="Panda"][quote="cepheus"]Hehe, uz jsem taky zazil "Den kdy dosly prachy" a vickrat, akorat me o tom nenapadlo napsat knihu, treba by me zase nafoukla ucet, tak nekdy priste snad .. :D.[/quote]To jsi teda propásl příležitost, jiní úspěšně nafilmovali i pokračování, jmenovalo se to "Den poté".[/quote]
:mrgreen: pak už nezbývá než se jít napást.

[quote="cepheus"]Hehe, uz jsem taky zazil "Den kdy dosly prachy" a vickrat, akorat me o tom nenapadlo napsat knihu, treba by me zase nafoukla ucet, tak nekdy priste snad .. :D.[/quote]To jsi teda propásl příležitost, jiní úspěšně nafilmovali i pokračování, jmenovalo se to "Den poté".

Hehe, uz jsem taky zazil "Den kdy dosly prachy" a vickrat, akorat me o tom nenapadlo napsat knihu, treba by me zase nafoukla ucet, tak nekdy priste snad .. :D.

V knize [i]Den, kdy došly prachy[/i] (o krizi v meziválečném období v USA i Evropě) se o chudobě, stravě a hladomoru (dobře, ne hladomoru, ale pár mrtvých hlady, ve městě toho moc neroste a armády spásy nestíhaly pomoci všem, příp. pár lidí jejich pomoc až do konce odmítalo) také píše. Doporučuji si někdy sehnat, třeba jen půjčit z knihovny.

[quote="s.arik"]Irsku hladomory byly i za éry brambor.[/quote]

Povazuji hladomor v Irsku a na Ukrajine zpusoben za politickou neschopnosti. Da se ric,ze vsechny hladomory od urcite doby,kdy se zlevnili potraviny a byla lepsi doprava a nezurila valka byla zpusobena neefektivnosti vlady. Pokud se bavime o o uzemi CR,tak nekteri autori clanku a knih pisi,ze diky bramboram se na nasem uzemi uz nehorzil hladmor a nenastal.

Pro mne je porad tabu proc tolik lidi umiralo na hladomor,kdyz vedeli ze muze prijit,tak proc se nesoustredili na potraviny,ktere zvladlo spatne pocasi a melo kratkou vegetacni dobu.Je jich docela dost(hrach,brambory,redkev,vodnice,repa,...),chov drubeze a sber plodu v lese. Misto toho sli do obilnin,kde hrozilo velke riziko,ze bude nulova uroda. Pripada mi,ze hlavni duvod byli chute cloveka,ale problem je ten,ze se moc nepsalo o chude vrstve,ale jen o stredni,kteri si mohli dovolit ty obilniny.Tak mozna ta chuda jedla to co jsem psal. Bezzemkove tak podle mne urcite jedli.Nektere uryvky v knizka to naznacuji,ale jako dnes se o nekterych vecech nemluvi,tak i predtim se urcite nemluvilo o chudobe. Tak se dnes o tom uz moc nedozvime.:(

Pokud nekdo mel skutecne dobry zdroj informaci co jedli nasi predkove(chuda vrstva),tak uvime informace o nich. Vetsinou se psali kucharky pro stredni a bohatou vrstvu. Pozna se to,ze vubec v nich se nepise o kasich,ktere tvorili hlavni zdroj chudych. Urcite pojednani je v knizce Česká strava lidová / M. Úlehlová-Tilschová

Gastran: tak obecně jde taky o to, že někdy plodiny stejné nebo příbuzné mají tolik odnoží, že co je někde jedlé, někde je nejedlé a někde přímo jedovaté. co se týče žaludů, trošku jsem to zkoušel. ale nějak nebyl důvod to hrotit. ale z nepřímé zkušenosti lidi, které osobně znám, kteří v rámci survivalu zkoušeli různé hlemýždě, vypít brčkem rybí oko apd. tak to zkoušeli a žádné nadšení. aby nedošlo k mýlce, v době hladomoru tě to asi před smrtí hladem zachrání, jako skoro všechno, ale moc si nedovedu představit, že by nebyly lepší alternativy. pokud nebude doba ledová a bude tu nějaká vegetace, myslím, že většina kořenů a kořínků, případně i jedlé lýko ze stromů poslouží lépe (nehledě na listí, květy, pupeny). ale to je pouze můj skromný názor, někdo může mít jiný :)

a pak samozřejmě ti mravenci, cvrčci, chrousti apd. to je samá bílkovina :D

No a právě proto se máčejí aby trpké nebyly...

No nějak si nedokážu představit že bych jedl žaludy. Protože slušně řečeno jsou trpké.

[quote="Gastran"]Od prichodu brambor pry uz tu nebyl hladomor.[/quote]
Nemám čas dohledávat, ale matně si pamatuju, že v Anglii a Irsku hladomory byly i za éry brambor, právě proto, že tvořily základ jídelníčku a zrovna chytly jakousi plíseň nebo chorobu...snad to přispělo i k velké vlně útěků do Ameriky.
Doufám, že příliš nekecám :oops: si to vygooglíš a bude.

Rastislava Stoličná-Mikolajová,JEDLO AKO KĽúč KU KULTúRE:
Duby uctievali starí Germáni, ale aj pre polabských Slovanov bol dubový háj posvätným priestorom a dub bol zasvätený hromovládcovi Perúnovi. Zber žaluďov bol obrad, ktorý sa zvyčajne vykonával na deň svätého Michala, 29.septembra.
Plody duba-žalude človek oddávna zbieral , pražil, lúpal a mlel na múku. Žalude boli pred pestovaním obilnín najdôležitejšou rastlinnou potravinou.Obsahujú vedľa bielkovín a tuku i dosť veľa škrobu. Aj starorímsky básnici Ovídius a Vergílius chválili žalude ako prvú potravinu človeka a Eusthatios nazval dub "dojkou ľudského pokolenia".
V strednej Europe sa žalude ako ľudská strava udržali do stredoveku, ale človek sa k nim vracal i neskôr, vždy v dobách hladu, keď sa z ich múky piekol aj chlieb.Žalude sa na tieto účely najskôr usušili, potom pražili. Aby sa zbavili horkosti, vylúhovali sa vo vápennej vode. Až potom sa mleli na múku. Dialo sa tak napríklad aj za napoleonských vojen, keď bol roku 1817 vydaný zvláštny návod, ktorý hospodárom radil, ako žaluďovú múku správne spracovať.Aj počas 1.svetovej vojny rakúsko-uhorský vyživovací úrad nariadil zber žaluďov, aby sa z nich mohla vyrábať múka vo veľkom. Na dedinách sa veľmi dlho udržiaval zvyk nastavovať žaluďovou múkou obilnú a tvrdilo sa, že takýto chlieb je stále lepší ako chlieb upečený z múky hrachovej, ktorý bol medzi drobnými roľníkmi bežný v stredoveku i počiatkom novoveku.

v obdobiach, keď bol dostatok obilnej múky, slúžili žalude predovšetkým ako krmivo pre hospodárske zvieratá a vyrábala sa z nich tzv.žaluďová káva, ktorá je známa vysokým podielom trieslovín.Pri pražení žaluďov dohneda sa trieslovina v nich celkomnerozkladá, a preto je na rozdiel od iných kávových náhradiek aj odvar z nej horký a má silný staviaci dietetický účinok.
/Zíbrt,1917,s.89-93, Černý,1933,s.235-237, Ulehlová,1945,s.15-18/

[quote="zaklinac.dan"]čistě jenom pro pocit nacpání žaludku. [/quote]

Chtel bych se zeptat odkud jsi tohle cerpal. Docela dost se zajimam o vse jedle kolem nas a mam jine poznatky o zaludech. Jsem si zcela jisty,ze vetsina nas tu nebyla pokud by nasi predkove nejedli v dobe hladomoru a neurody ty zaludy. A podle historie tu byl porad hladomor a nebo neuroda. Nez se zacalo pestovat obilniny,tak zaklad byl zalud. viz. uctivani dubu. V knihach krome toho je u podil kolik ceho obsahuje zalud.V horskych oblastech,kde se taky nedalo moc pestovat obilniny,tak museli najait jiny zdroj.Pry na vychode Evropy se jeste pouzivaji bezne zaludy. Nenasel jsem nic,ze to neni pro cloveka stravitelne po uprave. Neznam a ani jsem neslysel o nekom,kdo jedl jen zaludy,protoze neni tu hlad a nikdo tu nemuze umrit nikdy hlady v CR. Zaludy mi moc nesedli,ale pokud by mi hrozilo umreni hlady,tak se na ne vrhnu. Ted se mi vyplati je prodat(za 2kg zaludu se koupi 3kg psenice :D) a koupit si neco jineho. Taktez mam obavy,ze bych si odrovnal jatra.

Pokud mate nejaky zdroj,kde se uvadi,ze zaludy jsou jen placebo a jen slouzi k zaplneni zaludku,tak mi napiste zdroj.dekuji
Hustim do lidi,ze zaludy jsou pro nas dulezite,protoze dokazou odvratit hladomor a nerad,kdyby to nebyla pravda.

Svet se zmenil a mame nove rostliny a nektere vyslechtene. Vime co je jedle a kolik ceho potravina obsahuje. Umime pestovat a chovat efektivneji nez nasi predkove. Mame tedy vyhodu oproti predkum,ale nevyhoda je,ze nas je hodne. Od prichodu brambor pry uz tu nebyl hladomor.

Ten bolševník mně taky zarazil, protože už jen dotyk s listem a následné vystavení světlu působí jako kyselina. Ono je teda více druhů bolševníku, každopádně ten testovat nebudu. Už jen proto že sem nepatří a v našich podmínkách se jedná o velmi nebezpečnou rostlinu.

Jinak kukuřice ano. Mám v plánu pěstovat klasické tři sestry. Tedy kukuřice, fazole a dýně. [url]http://www.potravinovezahrady.cz/polykulturni-a-bezorebne-zemedelstvi-severoamerickych-indianu/[/url]

Proti bramborám nic nemám, ale ještě nevím s čím je zkombinovat pokud nebudu mít třeba prasata, která jsou jinak velmi vhodná pro přípravu pole na brambory.

Žaludy teď nechme, fakt je musím vyzkoušet a tedy to téma obnovím až na podzim. Nechystám se pěstovat přímo stromy, spíše bych chodil klasicky na sběr, dubů je tu všude opravdu spousta.

no ještě k těm žaludům. teď mě tak napadlo, že jedině to snad zpracovávat jako domorodci určité škrobnaté stromy. tedy usušit, rozemlít, máčet ve vodě a slít vodu s vylouhovaným škrobem, ten pak zahustit, případně vysušit. problém je ten, že oni většinou pokácí vzrostlý strom a navíc je to v tropech, kdy to vysuší bez problémů a rychle na slunci (a ještě by si nevyužil tuky a bílkoviny). kdyby se to tak praktikovalo (a šlo to) se žaludy, stejně by si potřeboval dubový lán (a o ten ještě nejdříve svést zřejmě bitvu s hladovými soudruhy) a pak nevím jak by si to sušil. jedině snad pokácet dub, sklidit žaludy, na dřevu usušit, sbalit jurtu a táhnout dál :)

no jde o to, že mám trošku pochybnosti o těch receptech, že jsou zjednodušené. pak právě jde o tu pracnost, že nula od nuly pojdy a dostatek slunce a čerstvého vzduchu mi dá víc, než se mordovat se zpracováním žaludů a pak je dva dny trávit :) myslím si, že třeba brambory (nebo obdobné hlíznaté plodiny) jsou relativně nenáročné na pěstování (pokud se to nedělá na kšeft) - i když s uskladněním to je horší :(. k tomu já osobně, pokud by to bylo klimaticky únosné, bych asi volil kukuřici, protože prostě odpadá to sečení a mlácení a dá se to pěstovat v menším (i bez velké mechanizace) a ještě jaksi i permakulturně (snad), kdy se mezi kukuřicí třeba vysázejí ty brambory nebo nějaký jedlý plevel apd. jinak v tom tvém odkazu mě zaujalo, že se snad sklízeli i listy bolševníku (sic!), což je pro mě novinka, i když ne překvapivá, lidé prostě jedli prakticky všechno, co nebylo prudce jedovaté. takže si můžeš okolo pozemku udělat živý plot z třímetrového bolševníku a jsi v pohodě. bude to sice trošku "den trifidů", ale když se to dá jíst tak proč ne. vzhledem k tomu jak je invazivní, to je plodina "zasej a zapomeň" a pak stačí jenom dostatečně konzumovat, aby ti to nepřerostlo přes hlavu :)

No muj ninja tvrdi ze mravenci jsou dobri na zrak. Je fakt ze blizici se autobus vidi i za rohem, ale uz si nevzpomina presne jaky druh mravencu to ma byt. Ale u brouku pry musi clovek presne vedet ktere jist a jak, protoze nekteri jsou jedovati a jini po rozkousnuti strasne smrdi.

No tady: [url]http://www.siouxme.com/acorn.html[/url] se píše, že žaludy byly hlavní složkou potravy některých severoamerických indiánů.
Na stejném místě se také píše jak je zpracovat. Není to zase tak složité, jako spíše pracné. Ostatně i ona fariňha je získávána dost pracným způsobem. Stejně tak rýže, nebo obiloviny.
Prostě vyzkouším a uvidím.

Co se týče hmyzu tak o něm náhodou dost vážně uvažuju. Na mnoha místech světa se běžně jí a je zcela objektivním faktem, že se jedná o bohatý nutriční zdroj. U nás převládá spíše odpor, ale ten já nemám. Ostatně termity už jsem z hladu jedl a nejsou vůbec špatní.
Více o hmyzu třeba zde: [url]http://www.hmyznataliri.cz/[/url].

Jinak žádnou apokalypsu neočekávám, co očekávám v mém konkrétním případě je málo finančních prostředků a nedostatek prostoru na pěstování obvyklejších kulturních plodin. Proto žaludy, proto hmyz a další a další...

hele ty žaludy si vážně neidealizuj ;) bukvice jsou možná ve větším množství toxické, ale jsou dobré a stravitelné. ale neměl jsem je ani nepamatuju, veverky jsou vždycky rychlejší :) naproti tomu žaludy, to je jiná. hodně třísla, určitě různý alkaloidy apd. výsledek? velmi těžké, skoro nic se z toho nezíská. je to jak když chceš jíst šneky. ty žaludy máčeli a dlouho vařili (vícekrát vyměnili vodu). vyvařili tříslo, hořčiny a podobný nechuťárny. pak to sušili, často i pražili a nakonec semleli. a ve finále to stejně jenom přidávali do mouky a pekli z toho chleba, respektive placky. efekt podobnej jako když trosečníci začali jíst koženou obuv, čistě jenom pro pocit nacpání žaludku. to si můžeš do chleba rovnou přidávat hlínu nebo rašelinu. navíc pokud to má být postapo(kalyptická) strava, tak i žížaly se prej dají jíst ;) kobylky a různí červi jsou snad i chutní. většina brouků by se taky dala použít. k tomu nějaká žába, hlemýžď, tím nakrmíš rodinu líp :D anebo nakrm žaludama prase, vysmaž sádlo a tuku bude habaděj. namažeš to na placky z moučných červů, posypeš řeřichou a budete zdraví do stovky. btw: u nás, v aleji před hřbitovem jsou duby, který plodí fakt nádherný žaludy, velký skoro jako vlašáky. taky jsem jednou neodolal a doma napražil a přimíchával do obilné kávy. vůni to má famózní takovou ořechovou. chuť asi taky dobrá, ale tolik jsem tam toho nepřidával. tak tímhle tu postapo stravu můžeš zapíjet. myslím, že to i slušně dezinfikuje vnitřek, takže na tebe nedosáhne ani cholera :)

Jak jsem jen mohl neznat řeřichu. Tak kdo jste byl stejný ignorant jako já, tak vězte, že je moc dobrá. Navíc roste velmi rychle, od zasazení je během tří dnů k jídlu a její kořeněná chuť je prostě skvělá.
[url]http://www.fiftyfifty.cz/Rericha-lahodna-cesta-k-posileni-imunity-9029761.php[/url]

Fiona, nemyslíš burgyňu? Tak sa volala kŕmna cukrová repa. Ako malí sme listy sekali na ručnom sekáči u babkynych susedov, Záprášila to šrotom a kŕmila tým kačky.

Aha. :) Tak cukrová řepa na zahradu určitě patří, ale to není ono no. :)
Tak zatím ty žaludy. Oni se mi líbí i s tou úžasnou dostupností. Ale musí se fakt vyzkoušet.
Jinak nutričně: [url]http://nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3083/2[/url] jsou na tom velmi dobře. Třeba ve srovnání s rýží obsahují mnohem více tuku, což je přesně to co zde na zimu potřebujeme.

Ted nevim jestli jsem tu neplacla blud... Z toho zmateneho mala co se mi podarilo vytahnout z googlu by snad melo jit o odrudu cukrove repy zvanou Burgundy. Tak sorry :) Ale treba na te repe neco bude, fakt to vypada hodne podobne jako cassava.

Člověče tu burgundii asi nemůžu najít. Našel jsem jen zběhovec plazivý, ale to určitě nebude ono. Nečte to teď nějaký Slovák, který by mohl snadno cinknout staré tetě a optat se jí?

S divocinou souhlas, ale mam pocit ze se bavime o te trosce co nam z ni zbylo... jak okolo tak uvnitr v nas. Proste jiny typ jungle s jinymi zakony, zel.
Pokud jde o korinky typu cassava, co se z ni mele farinha... v ceskych podminkach bych vyzkousela dve veci. Zaprve, navstivila bych nejaky vietnamsky obchod ci trznici s potravinami pro Vietnamce (nikoli se smejdy pro Cechy a Nemce). U nich urcite neco podobneho roste, ne-li primo totez, a urcite to taky melou. Plus spoustu jinych korinku. Vyhoda je ze to uz bude v instantni forme mouky :)
Ovsem taky jsem si vzpomnela na burgundie (tak tomu rikali na Slovensku, ani nevim jestli to ma nejaky jiny nazev), co lidi na Slovensku pestujou a krmi tim prasata. Vypada to hodne podobne jako cassava, stejny typ korene. Vyzivne to asi bude, jak to chutna netusim... kazdopadne nejblizsi pribuzny cassavy co jsem videla rust v mirnem pasmu.

Fiono vždyť sama víš, že divočina dobíjí baterky nejvíce a stačí malinko.
Ale jo základ jinde to chce.
Furt zde hledám ten svatý grál co jsem v Brazílii našel v podobě fariňhy. Nutričně výživnou věc, kterou stačí zalejt studenou vodou, ochutit dle potřeby a pak už jen mlaskat. Hodně sázím na žaludy, ale vyzkouším až asi na podzim.

Samira, to je divné, my máme gaštany každé vianoce od starej mamy z hôr, niesú sice tak veľké ako h ochodu, O more som nikdy nepočula. Asi sa tam cez kopce nedostal. A je pravda, že tam niesú veľké sady, ale sem tam pár stromov.