od Panda » úte bře 28, 2017 8:21
Jednoduché řešení - tak to neřeš!
U 1 až 3 denních půstu není ještě návratovka nutná z hlediska startování organismu, začíná být nutná až u delších půstů. U těchto krátkých se návratovka doporučuje spíš jen jako trénink pro delší půsty. Ale pokud to u krátkých půstů dělá problémy, tak raději to neřešit, mohlo by to k půstům vypěstovat negativní postoj.
Tenhle vlčí hlad po půstu je způsobený psychikou a je to strach podvědomí z hladovění. Nejhorší je to po krátkých půstech, protože to je vztah k jídlu ještě silný a psychika má tendenci vykompenzovat si to strádání a odříkání. Čím delší půst, tím více se člověk zklidní a vlčí hlad po delších půstech mizí, člověk už pak má přirozenou potřebu startovat pomalu. A také vlčí hlad klesá, když se opakuje více půstů po sobě - to psychika získá více sebedůvěry, že se není čeho bát a že půst i návratovka je vlastně pohoda.
Tedy, jak tohle po krátkých půstech řešit - určitě ne silnějším sebetrýzněním a výčitkami, to může mít dost negativní dopad. Klidně to nechat být a jíst po krátkém půstu normálně. Určitě i tak bude množství jídla "na dohnání" menší než by tomu odpovídalo za dobu hladovění, tedy půst bude mít i tak pozitivní efekt.
Já to řeším tak, že po půstech začínám jíst až k večeru (tedy místo 1 dne je půst 1,5 dne) - hladovění se drží mnohem snáz než udržet se proti přejídání. Takhle za večer člověk toho nestihne sníst moc. Do rána se jídlem ukončí půstovní příznaky a i psychika se uklidní - druhý den se pak už cítím normálně, jako bych půst nedržel, a jím už normálně jako obvykle, vlčí hlad zmizel.
Klidně zkus i 3denní půst a pak začni jíst 4. den večer a jez cokoliv chceš, na co máš chuť, neomezuj se na doporučenou lehkou stravu. Uvidíš že i tak se budeš po půstu cítit báječně a nebude Ti to dělat žádné problémy, efekt půstu bude i tak značný. Teprve až si časem vypěstuješ návyk, že půst je vlastně příjemná záležitost, tak pak si můžeš zvyšovat účinek např. pomalou šetrnou návratovkou nebo zkoušet delší půsty. Půst má být sice o sebeovládání a vůli, ale tak, aby působil radost, nemá být o strádání a utrpení.
Jednoduché řešení - tak to neřeš! :-) U 1 až 3 denních půstu není ještě návratovka nutná z hlediska startování organismu, začíná být nutná až u delších půstů. U těchto krátkých se návratovka doporučuje spíš jen jako trénink pro delší půsty. Ale pokud to u krátkých půstů dělá problémy, tak raději to neřešit, mohlo by to k půstům vypěstovat negativní postoj.
Tenhle vlčí hlad po půstu je způsobený psychikou a je to strach podvědomí z hladovění. Nejhorší je to po krátkých půstech, protože to je vztah k jídlu ještě silný a psychika má tendenci vykompenzovat si to strádání a odříkání. Čím delší půst, tím více se člověk zklidní a vlčí hlad po delších půstech mizí, člověk už pak má přirozenou potřebu startovat pomalu. A také vlčí hlad klesá, když se opakuje více půstů po sobě - to psychika získá více sebedůvěry, že se není čeho bát a že půst i návratovka je vlastně pohoda.
Tedy, jak tohle po krátkých půstech řešit - určitě ne silnějším sebetrýzněním a výčitkami, to může mít dost negativní dopad. Klidně to nechat být a jíst po krátkém půstu normálně. Určitě i tak bude množství jídla "na dohnání" menší než by tomu odpovídalo za dobu hladovění, tedy půst bude mít i tak pozitivní efekt.
Já to řeším tak, že po půstech začínám jíst až k večeru (tedy místo 1 dne je půst 1,5 dne) - hladovění se drží mnohem snáz než udržet se proti přejídání. Takhle za večer člověk toho nestihne sníst moc. Do rána se jídlem ukončí půstovní příznaky a i psychika se uklidní - druhý den se pak už cítím normálně, jako bych půst nedržel, a jím už normálně jako obvykle, vlčí hlad zmizel.
Klidně zkus i 3denní půst a pak začni jíst 4. den večer a jez cokoliv chceš, na co máš chuť, neomezuj se na doporučenou lehkou stravu. Uvidíš že i tak se budeš po půstu cítit báječně a nebude Ti to dělat žádné problémy, efekt půstu bude i tak značný. Teprve až si časem vypěstuješ návyk, že půst je vlastně příjemná záležitost, tak pak si můžeš zvyšovat účinek např. pomalou šetrnou návratovkou nebo zkoušet delší půsty. Půst má být sice o sebeovládání a vůli, ale tak, aby působil radost, nemá být o strádání a utrpení.