od Vranka » sob úno 21, 2015 11:27
Narazila jsem tu na odkaz testů pracích prostředků a mám tedy potřebu promluvit ještě jednou.
Není třeba dívat se jen na výsledky testů, ale hlavně na postup. Pro testování pracích prostředků se užívají postupy, které jsou nějakým způsobem ujednocené, buď v normě či se použije nějaký ISO test. Cílem je, aby výsledky byly co nejvíce relevantní. Jedná se o testy, které zaručí stejný přístup ke všem pracím prostředkům (jejichž princip účinku je srovnatelný = založený hlavně na chemickém působení a běžném mechanickém působením pračky) a umožní tak jejich srovnání. Co se však stane, pokud test aplikujeme i na prostředky, pro které není primárně určen, tedy na prostředky, princip jejichž působení je trochu jiný? Tyto prostředky z toho testu vyjdou jako špatně použitelné. Test vypadá relevantně, nikomu nebylo nadržováno, je to jasné, alternativa nefunguje...
Opak je pravdou.
Jak jsem již zmínila, konvenční prostředky fungují hlavně na principu chemického působení. To znamená, že ušetří "pradleně" práci, ale už tak moc nešetří přírodu. Co se rozložitelnosti týče, nejsou na tom ty prostředky dneska už tak zle. Problém je spíše pro alergiky, ale hlavně při výrobě jednotlivých složek těchto prostředků.
Alternativní prací prostředky sice mají jistou chemickou sílu, ale nestaví jen na ní, protože není většinou dostatečná. Jako daň za šetrnější působení na přírodu při jejich výrobě, použití a následnému vrácení do ekosystému je zde nějaká práce navíc. Jedná se o máčení, aplikace nějakého prostředku přímo na skvrnu, vyšší teplota praní (30°C nestačí) či mechanická síla (30°C stačí, použijete-li valchu). Tyto věci nejsou v testech zohledněny. Vysvětluji si to tak, že tvůrci testu nepočítali s těmito alternativními prostředky či si neuvědomili jejich odlišný princip působení.
Snahy D-testu a podobných a jsou zajímavou cestou informování veřejnosti, ale je třeba si uvědomit, že informace odtud vzešlé jsou závislé na informovanosti autorů a samotných realizátorů testů. V případě testů pracích prostředků nebyla zohledněna specifika alternativních pracích prostředků a výsledky testů jsou pak jen omezeně použitelné. V tomto případě nevypovídají nic o účinnosti alternativních pracích prostředků, protože je nepoužili správným způsobem (namáčení a pod.). Výsledek je použitelný pouze pro lidi, kteří vybírají ekologicky šetrnější prostředek, ale jinak na způsobu praní nechtějí měnit vůbec nic.
Vranka
Narazila jsem tu na odkaz testů pracích prostředků a mám tedy potřebu promluvit ještě jednou.
Není třeba dívat se jen na výsledky testů, ale hlavně na postup. Pro testování pracích prostředků se užívají postupy, které jsou nějakým způsobem ujednocené, buď v normě či se použije nějaký ISO test. Cílem je, aby výsledky byly co nejvíce relevantní. Jedná se o testy, které zaručí stejný přístup ke všem pracím prostředkům (jejichž princip účinku je srovnatelný = založený hlavně na chemickém působení a běžném mechanickém působením pračky) a umožní tak jejich srovnání. Co se však stane, pokud test aplikujeme i na prostředky, pro které není primárně určen, tedy na prostředky, princip jejichž působení je trochu jiný? Tyto prostředky z toho testu vyjdou jako špatně použitelné. Test vypadá relevantně, nikomu nebylo nadržováno, je to jasné, alternativa nefunguje...
Opak je pravdou.
Jak jsem již zmínila, konvenční prostředky fungují hlavně na principu chemického působení. To znamená, že ušetří "pradleně" práci, ale už tak moc nešetří přírodu. Co se rozložitelnosti týče, nejsou na tom ty prostředky dneska už tak zle. Problém je spíše pro alergiky, ale hlavně při výrobě jednotlivých složek těchto prostředků.
Alternativní prací prostředky sice mají jistou chemickou sílu, ale nestaví jen na ní, protože není většinou dostatečná. Jako daň za šetrnější působení na přírodu při jejich výrobě, použití a následnému vrácení do ekosystému je zde nějaká práce navíc. Jedná se o máčení, aplikace nějakého prostředku přímo na skvrnu, vyšší teplota praní (30°C nestačí) či mechanická síla (30°C stačí, použijete-li valchu). Tyto věci nejsou v testech zohledněny. Vysvětluji si to tak, že tvůrci testu nepočítali s těmito alternativními prostředky či si neuvědomili jejich odlišný princip působení.
Snahy D-testu a podobných a jsou zajímavou cestou informování veřejnosti, ale je třeba si uvědomit, že informace odtud vzešlé jsou závislé na informovanosti autorů a samotných realizátorů testů. V případě testů pracích prostředků nebyla zohledněna specifika alternativních pracích prostředků a výsledky testů jsou pak jen omezeně použitelné. V tomto případě nevypovídají nic o účinnosti alternativních pracích prostředků, protože je nepoužili správným způsobem (namáčení a pod.). Výsledek je použitelný pouze pro lidi, kteří vybírají ekologicky šetrnější prostředek, ale jinak na způsobu praní nechtějí měnit vůbec nic.
Vranka