Fórum VitRawian.eu

Nejvetsim problemem zimniho pestovani ve skleniku je svetlo, ale dnes jiz existuji LED zarovky spec. Pro rust rostlin s vhodnym spektrem 5w neni zas tak financne narocne na energii, ovsem je potreba to skloubit s aqvaponii, cili pestovani odolnych ryb napr. kaprovitych

Pokud mas jil jak ja, stopni si za jak dlouho vykopes 1m3 - odhaduju ze to za den neporidim je otazka za jak dlouho to udela mini bagr (okolo 350,- za hodinu prace ale to uz je davno ).

No ak sa mi ho podari niekedy zrealizovat (ak bude dom alebo aspon vacsia zahrada), tak dam vediet. Ako krytinu odporucali foliu dat vo dvoch vrstvach a medzi nimi ako vystuha pvc trubka, prípadne drevo ak je k dispozicii - tak to hadam nebude tak zle...

Tej vody sa bojim aj ja. No dazdovu vodu nie je problem odviest odvodnovacimi kanalmi, plus potiahnes foliu zo strechy trochu dalej nech sa voda dostane co najdalej od stien. No ak mas vysoku hladinu spodnej vody tak smola...

Prima napad (zemina dobre akumuluje teplo), ale obavam se, ze malokdo vyuzije bezplatnou pomoc sousedu a odhadem vykopat a premistit >30 kubiku zeminy bez bagru - v jizni americe ok, no ve stredni Evrope v Cesku? Za tech 300 USD v prumeru neporidim asi ani mene kvalitni krytinu a to se bavime o hobby verzi, ktera neuzivi ani 2 hlavou rodinu, dalsi aspekt:

takova jama do zeme muzes stavet na kopci, v nizine tam muze byt brzo podzemni voda.

I kdyz jsem mel zahradu poddrenazovanou (delali valecni zajatci jak plynulo z kronik), tak pul metru dira a uz voda zakze nejprve nutno udelat pruzkum, vykopad sondu a sledovat, zda v prubehu roku se nenaplni vodou, to by bylo po sklizni...

V "horských oblastiach južnej Ameriky" to nema chybu.

V nasich sirkach se mi vic zamlouva: Zkousel nekdo pristavet k staremu baraku krytou pergolu, zda to snizi naklady na vytapeni? U novostavby kdyz s tim pocita projekt a pouzije se izolacni trojsklo, by docela mohlo, ale s jakou mistnosti to propojit, na jih je obyvak, snad dilna na vychdo vychodo jih?

Neviem či to tu už niekde nebolo ale čo takto podzemný skleníkhttp://www.ecoprodukt.sk/novinky-a-spra ... ictvo.html
tu je aj návod v angličtine http://www.the-meal.net/graph/manuel_wa ... benson.pdf

nemusiš tak vykurovať - kedze je v zemi,na spodok radia nasypat kamene - dalsia masa co sa vyhreje a udrzi teplo a na ukor miesta sa da pridat aj par na cierno natretych barelou s vodou - zas trochu tepla a aj ohriata dazdova voda na polievanie;
strecha musi mat taky sklon, aby v zime co najviac lucov vyhrialo sklenik a v lete, kedze slnko svieti pod inym uhlom zas cast odrazi.
ako material strechy odporucaju plastovu foliu - vraj filtruje neziaducu cast zo spektra lucov v zime (sry ak cosi popletiem, len tak som to na rychlo prebehol...)
je tam toho viac - toto mi tak utkvelo v pamati...

2 x 2,4m s výškou 2,2m?


teplo pude nahoru a u země, kde máš rostliny, bude zima... Napadá mě jen

- odpadní teplo z klimatizace (rekuperace) z domu, pokud je dům blízko (a ještě se vyvětrá)
- elektrický přímotop, stojí pár stokorun, natáhneš jen šňůru, pokud máš vhodnou sazbu, i tak bude dost drahý provoz, já mám 2kW)

Na tyhle účely je asi nejlepší k domu přistavět zimní zahradu a místo polykarbonátu dát izolační trojsklo, ani bych se nedivil, kdyby bylo od glaverbelu i podstatně levnější než polykarbonát na pultu. Osobně bych tento "skledník" nevytápěl a nechal si ho na jaro...

Výše linkované video, ta fůra hnoje před tou zimní zahradou, no asi né každé paničce by to vonělo https://m.youtube.com/watch?v=ruF0ZqXPuaw - video efektní, i skládání, ale jak z něj bez poškození vyberou tu plastovou trubku, rozborka by mě zajímala ...

Taky jsem teď začala horlivě pěstovat. Mám na zahradě skleník a teď zvažuji, jak ho dodatečně vytápět. Když jsme ho stavěli, tak se s tím nepočítalo. Jaká je nejlepší alternativa? Máte nějakou dobrou radu? Né moc finančně náročnou?

no já si myslím, že provozně i ekonomicky by byla nejvýhodnější ta zimní zahrada. jinak ohledně zeminy, pokud nebude fakt krutá zima, skleník má přiměřenou rozlohu a je dostatečně vytopenej, mělo by to stačit. záleží ale i na půdě a podloží apd. mělo by se to dát i řešit vhodnou volbou odrůd. rajčata by měli jít pěstovat v pohodě i v květníku, už jsou vyšlechtěný docela produktivní truhlíkový odrůdy. spíš se pak ale musí řešit zemina, respektive výživa rostlin. samostatná kapitola je pak světlo. a pak taky ekonomika. na druhou stranu se do toho moc nemůžu vžít. v zimě budou citrony, cibule, česnek, kyselé zelí. když se pořeší vhodné uložení, dá se skladovat i spousta jiné zeleniny - zelí, dýně, mrkev, řepa apd. na zimu nakoupit na uskladnění hrušky, jablka. a změnit jídelníček. na čerstvost pěstovat bylinky, dělat klíčky atd. to rajčátko by šlo, okurka je spíš o vodě, to už by bylo trošku problém to kropit. spíš bych zvolil rostliny méně náročné a s kratší vegetační dobou, případně vhodnější na uskladnění - ředkvičky (?). ale jinak samozřejmě řešení tu jsou záleží kolik chceš investovat či jak jsi zručný kutil a tak. pokud vyrobíš dost bioodpadu můžeš s bioplynem topit a zbytkem hnojit je to fakt problém zima a rozhodnutí, zda se uskromnit a volit tradičnější stravu či zda poručit větru dešti a mít pořád čerstvé. zkusím najít nějaké odkazy:

http://www.darwiniana.cz/forum/read.php?35,27489
http://www.zelenelisty.cz/clanky/jak-_n ... greenhouse_
http://www.citrusy.unas.cz/data1/data/doma.htm
tady jsem taky před změnou něco četl, ale nevím kde. zkus pohledat nebo se zeptat:
http://sobestacnost.cz/PHPBB3/

Zdá se, že tu svou pověstnou "trubku" dovedl k dokonalosti. Blahopřeji.

Chcel by som Vam predstavit novy produkt z dielna Pavla Machy.

podrobne info na www.aeroponie.cz enjoy!

Chcel som len dodat k tym hydrophoniam holandskym a inym... vsetko je len chemia a aj ta najsuper bio poda sa da naimitovat hydrophoniou s dokonalym vyvazenym zlozenim cca 100 mineralov, problem je ako inac v peniazoch, v uzavretych sklenikoch staci na pestovanie 3 zlozkove hnojivo NPK ale samozrejme vysledok je odpad v podobe peknej hmoty bez chuti a doleziteho obsahu(to je ten preco tu zeleninu vlastne jeme), horsie to maju polnohospodari, ktory taktiez davaju len NPK a na ostatne mineraly kaslu, su rastliny oslabene a nachylne na choroby, tym padom to musia striekat proti skodcom a podobne veci namiesto dodania kvalitnej pody, ale samozrejeme je to opat lacnejsie... chcem iba povedat, ze tak dokonalu podu nepripravi nik ako vie naimitovat napr aerophonia, kde korene su oprasovane vyzivovym roztokom bez prisunu svetla, verte viem o com hovorrim mam to vyskusane, rychlost rastu a kvalita plodu je neporovnatelna... aj ked samozrejme najvacsi problem je slnko, ktore je zatial nenaimitovatelne, jeho spektrum proste nenapodobitelne... na nom to vsetko stoji a pada. No aj tak si myslim ze zimne pestovanie v nasi koncinach je mozne... ale to musi majitelovi sakramensky zalezat na jeho zdravy, lebo od ust by si musel vela drahych veci odtrhat aby si tam mohol dat cestvu zeleninu vo february hah

http://www.growingspaces.com tohle je celoroční skleník ale od Reynoldse by byl nejspíš levnější.

My aj klasický sklenník v lete natierame z vonku vápnom. Postupne to dážď zmyje, ale svoju funkciu tieňa to celkom dostatočne splní. Nezabudni na vetranie až ho budeš stavať. Sklenník sa vie sakra prehriať.

Miki díky za rady, ještě jsem se ke stavbě nedostal, ale po třech letech pěstování venku mě to opravdu žene pod nějaký sklo, neboť tu je na všechno zima. Takže to vidím že letos něco postavím a uvidíme. Například vakuová okna jsou hodně fajn, ale drahá věc uvnitř na dotek jsou opravdu teplá a mají velkou propustnost světla. Narozdíl od ostatních materiálů.

Najednoduchšie a najlacnejšie vytápanie skleníku je vháňať tam vzduch cez tepelne izolovanú trubku priamo z domu , zároveň je poriešené vetranie v dome . Na mrazy január , február to už nestačí , je treba mať piecku a pracne prikladať drevo / na to nemám čas/.
Skleníček mám z dvojitých okien drevený rám , odpad po výmene z bytovky .
Nevyzerá super ale tepelne AMERIKA , Špári treba utesnit polyuretanovou penou.
celkovo ma to vyšlo na cca 50 eur .

Celkovo prevádzkovať celoročne to nemá zmysel , ale využívam to na predpestovanie priesad zeleniny , vysádzam už začiatkom februára a potom v polovici marca vysádzam papriky a paradajky / predpestované na okne / ktoré plodia do konca novembra . Nevyužitý je len tri mesiace v roku !

Karel Nesvadba píše:Mám pocit, že se asi budu stěhovat do ciziny na zimu a bude to vyřešený:-)

To by sa mi tiež veľmi páčilo. Škoda, že si to kvôli práci a deťom nemôžem dovoliť. Domov by sme v zime chodili len na dovolenku na lyže

Skleník jsem zatím odložil na podzim, teď si užívám plodů zahrady a nakupuju duriany a podobný mňamky z tropů:-)
Mám pocit, že se asi budu stěhovat do ciziny na zimu a bude to vyřešený:-)
Nechám tomu volnej průběh:-)

Fiona píše:Rudo, mozna by te mohl inspirovat Michael Reynolds, prukopnik earthshipu, coz jsou eko domy opatrujici cloveku krome vody, elektriny, tepla apod i stravu. Sklenik je nedilnou soucasti celeho designu. Na youtube se da skouknout i cely film, Garbage Warrior

tak nejak si myslim ze najlepsie je mat sklennik a vecer si lahnut v nom do spacaku pod ceresnu.

ale stale neviem ze kde ten sklennikodom postavit, akosi neviem najst svoje suradnice na zemeguli
Pirpravujem sa na dlhsiu hladovku, tak dufam ze ma potom s prazdnym bruchom osvieti

Rudo, mozna by te mohl inspirovat Michael Reynolds, prukopnik earthshipu, coz jsou eko domy opatrujici cloveku krome vody, elektriny, tepla apod i stravu. Sklenik je nedilnou soucasti celeho designu. Na youtube se da skouknout i cely film, Garbage Warrior

som zvedavy ako bude tema pokracovat a ci vobec.

Stretol som sa vacsinou s tym ze vo vacsich sklennikoch pre zeleninu alebo ovocie sa jedna takmer vsdy o monokulturu, specificke podmienky pre 1 typ rastliny.
Automiticky to posuva sklennik do roviny pestovania na predaj alebo na vymenu,
ale 1 sklennik nemoze z principu obsiahnut roznorode druhy rastlin a pokryt celu spotrebu cloveka.
Myslim ze v podmienkach CZE je lepsie rovno zabudnut na sklennikove zimne cervene melony alebo na kukuricu.
Na druhej strane by malo byt mozne pomerne lahko si pestovat ce;lorocne rozny druhy zelenych listov, salatov rozneho druhu a vnatiek.
Aj tak si myslim ze cerstve zelene je podtsta zdravej vita stravy, cukor sa da pocas zimi doplnat medom.
Ja nad tymto problemoim premyslam stale, bez nejakeho rozumneho vysledku a rozhodnutia.
Zijem v Melbourne, zimi su tu dost neprijemne, obcas nad ranom aj mrzne, den je kratky... napriek tomu su ludia co pestuju tropicke ovocie - banany a manga, co by tu nemali teoreticky vobec rast a dozriet plody, maju tieto stromy vonku na dvore ale dolezita je pozicia, chranena od vetra pri mure domu z jednej strany a nejake tie ploty blizko takze na strom nikdy nefuka nejak drasticky a ten mur domu je na slnecnej strane takze ked je v zime slnko, mur sa vyhreje dost vyrazne a dzri teplo este niekolko hodin po zapade. Fakt je ale ze aj v zime je tu slnko prudsie, nad kontinentom je vzduch cistejsi ako na EU, tu sa clovek ovela lahsie na slnku spali.
Velke firmy co pestuju hydropnicke paradajky v sklennikoch sa teraz presuvaju do oblasti na nahornej plosine vo vyskach asi 1000, blizko hranice NSW a QLD,

tam hore su zimi studene ale jasne v zime takmer neprsi je stale dost svetla a dni su dlhe. Firmnam teda nejde o teplo ako take ale o dlzku slnecneho svetlka pocas dna a o pocet slnecnych dni pocas zimy.
Myslim ze pokial sa jedna o zimne sklennikove pestovanie tak mnohe rastliny budu zavisle od mnozstva svetla - intenzita+pocet hodin, teplota vzduchu a teplota pody su az druhorade faktory.

Prave som cital diskusiu o pozerani do slnka - energia zo slnka, a tak to teraz vidim aj pre rastliny v tomto svetle

Zdravím, zkus použít polykarbonátový skleník. Tyto skleníky jsou z dvoustěnných dutinových desek a díky vzduchu uzavřenému uvnitř se během vytápění minimalizují tepelné ztráty.

Tohle je taky jeden ze způsobů jak vytápět celoročně a nejen skleník
http://www.journeytoforever.org/biofuel ... _pain.html
Videjka první 2
http://www.youtube.com/results?search_q ... +pain&aq=f
A tady odkaz na jeho knihu, pokud by jí někdo přeložil, byl bych mu neskonale vděčen
http://www.uloz.to/7654399/the-methods- ... garden-pdf

koukám ty mě předběhneš:-) ale jedině dobře a pak sem dej výsledek;-) taky jsem ze spousty věcí slevil ze zásad, vím že časem je vychytám víc, ale na začátku vita má člověk dost strostí s tím se vše naučit, vydržet a zažít.. časem určitě pojedu jen bio nebo domácí, ale teď ještě není vhodná doba..

Karel Nesvadba píše:No tak výsledek z pěstování jahod za oknem se dostavil celkem brzo.. sežraly mi je slivušky, bylo jich asi tisíce...))
2 malý jahody celkem červený jsem sklidil, ale sladká jahoda vypadá jinak;-) určitě to ale bylo podle mě těma chřadnoucíma rostlinama, protože než se slivušky ukázaly, tak jahodníky nasadili mrtě květů... chtělo by to predátora, chemii jsem nepoužil, dá se prej zakoupit, ale to bych zase musil v obýváku s ním žít a nebo vybudovat testovací miniskleník za oknem..
těžkej to úděl badatele:-)) ale stokrát spadnu, stokrát vstanu!
bude se bádat znova a líp, jen se musím trochu nadechnout;-)

právě jsem koupil spešl trojfolii na foliouš.
já již mám tuto cestu za sebou od permakultura biopěstění bez postrikou,
dopadlo to tristně, nevylučuji ovšem, že to je kvuli mé laxní až líné povaze,
takže nyní normálně a třeba rajčata, abych o ně nepřišel, špricnu (ještě česnek a hrozny), ostatní když zdechne, což se často děje, nechávám bez povšimnutí

No tak výsledek z pěstování jahod za oknem se dostavil celkem brzo.. sežraly mi je slivušky, bylo jich asi tisíce...))
2 malý jahody celkem červený jsem sklidil, ale sladká jahoda vypadá jinak;-) určitě to ale bylo podle mě těma chřadnoucíma rostlinama, protože než se slivušky ukázaly, tak jahodníky nasadili mrtě květů... chtělo by to predátora, chemii jsem nepoužil, dá se prej zakoupit, ale to bych zase musil v obýváku s ním žít a nebo vybudovat testovací miniskleník za oknem..
těžkej to úděl badatele:-)) ale stokrát spadnu, stokrát vstanu!
bude se bádat znova a líp, jen se musím trochu nadechnout;-)

pokusil jsem se pěstovat jahody za oknem v zimě, jsou to odrůdy celoročně plodící, zatím pěkně kvetou, tak uvidíme co z toho bude, napíšu sem pak výsledek.. téma vytápěný skleník ano či ne, stále není uzavřeno, prosím o přízpěvky lidí kteří s tímto mají nějaké zkušenosti, jinak budu muset přistoupit ke zkoušce ohněm a nějakej prostě risknout postavit:-)

Ako napad zaujimave, pozrite si ako alternativu na mozne pestovanie doma za oknom.
http://www.windowfarms.org/

Samira píše:Oriana, myslim, ze Karel reagoval na culkin realny pohlad na svet...
Ja to tiez zial vidim tak ako ona. My (ta hrstka ludi tu) sa sice pohybujeme aj vdaka vitarianovi.cz medzi podobne zmyslajucimi ludmi, a zda sa nam, ze ludia dostavaju rozum. Ale ked sa rozhliadnem okolo, vidim, ze ostatni nechcu a nevedia, ze ten blivajz, co si kupuju v obchode je hnus. Nehovorim, ze sa maju vrutit priamo na ovozel, ci BIO. Ale aspon nech nekupuju hnusne salamy, nedavaju to deckam, ked uz chcu syr, tak nie tavene slane blbiny, ale aspon Lucinu alebo Cottage, a ked mlieko, tak nie nizkotucne v krabici, ale z automatu plnotucne... Skratka nech si aspon volia mensie zlo. Lenze oni nemaju informacie, ze konaju nespravne. Telka ich masiruje statocne, sami si info nezhanaju...
Nemyslim, ze najsilnejsi prud spotrebitelov by z nicoho nic isiel cestou zdravia. Im je ukradnute, ako sa budu citit za 20 rokov. Oni vidia teraz, ze kvalitny syr stoji tolko a lacna rastlinna nahrada tolko. A tesia sa, ako lacno nakupili. Slovensky zakaznik je blb. Korunovany. Nechce kvalitu, chce nizku cenu. Preto su u nas na pultoch lacne nahrady potravin. Preto sa nanuk Magnum v Europe predava zo smotany, ale u nas z rastlinneho tuku. Lebo tak vyjde lacnejsie a u nas nikto nepozna rozdiel.
Je toho viac.

Ach jaj. Zase som sa rozohnila

Kazdopadne - tema vykurovaneho sklenika ma zaujima, volakedy som cosi take planovala, ale zavrhla. Tak som zvedava, s akymi napadmi pridu este dalsi ludia.

Sami, pekne si sa rozohnila, ale vydrz. Este si nevidela, co si taky typicky kanados naklada do vozika. Mozno ti budeme aj sacky na sablu nosit do obchodu.

No uvidíme další reakce, já se domnívám, že základem všeho pěstování a to i ve vytápěném skleníku je především: SILNÁ A ZDRAVÁ PŮDA => silná a zdravá rostlina => silný a zdravý člověk => silný a zdravý hnůj (tzn.pilinový záchod, v něm zasypávat pilinami (živinami) ze stoletých listnatých stromů) => silný a zdravý kompost a zase dokola. (+ voda, teplo, slunce, doporučuji knihu nebo stránky http://www.ekozahrady.com)
Už se mi povedlo takovou půdu vyrobit a řekl bych, že je to obrovský rozdíl v pěstování, asi jako když člověk přejde z vařeného na syrové..
Jinak jsem se právě z vlastního příkladu zamýšlel nad tím, proč je tu tak málo lidí na živé stravě. Kolik si myslíte že v naší obci je lidí kteří alespoň tuší, že tepelně upravovaná strava může za většinu jejich chorob, únavu, obezitu a tak? Skoro nikdo. Proto je třeba sřídit osvětu, dát lidem informace=šanci se rozhodnout a nebo alespoň částečně posunout k lepšímu. Nebojte, ta doba příjde..

snad ještě poznámka, mnohokrát je moje bio hnusnější než kupovaný, třeba mrkev z makra byla chuťově párkrát lepší, někdy se nezadaří keleráby, v různých údobích je salát různě křehkej, hrášek v létě taky nic moc, ¨vše chce své teploty, své půdy, svá údobí, což v jednom skleníku bude dost obtížné.
Osobně moc bio nedémonizuji, akési testy prohovořily, že ve všeobecnosti, je tam těch reziduí akorát vo chlup míň,
a třeba svoje biojabka ani nejím, mám rači kupovaný stříkance, chuťově mňam, a hlavně hruščice, objevil sem ve sklepě další, všechny neuvěřitelně docházejí do sladkomedova, svoje biohnusatce ani nejím, ostatně 95% odešlo hnilobou

Oriana, myslim, ze Karel reagoval na culkin realny pohlad na svet...
Ja to tiez zial vidim tak ako ona. My (ta hrstka ludi tu) sa sice pohybujeme aj vdaka vitarianovi.cz medzi podobne zmyslajucimi ludmi, a zda sa nam, ze ludia dostavaju rozum. Ale ked sa rozhliadnem okolo, vidim, ze ostatni nechcu a nevedia, ze ten blivajz, co si kupuju v obchode je hnus. Nehovorim, ze sa maju vrutit priamo na ovozel, ci BIO. Ale aspon nech nekupuju hnusne salamy, nedavaju to deckam, ked uz chcu syr, tak nie tavene slane blbiny, ale aspon Lucinu alebo Cottage, a ked mlieko, tak nie nizkotucne v krabici, ale z automatu plnotucne... Skratka nech si aspon volia mensie zlo. Lenze oni nemaju informacie, ze konaju nespravne. Telka ich masiruje statocne, sami si info nezhanaju...
Nemyslim, ze najsilnejsi prud spotrebitelov by z nicoho nic isiel cestou zdravia. Im je ukradnute, ako sa budu citit za 20 rokov. Oni vidia teraz, ze kvalitny syr stoji tolko a lacna rastlinna nahrada tolko. A tesia sa, ako lacno nakupili. Slovensky zakaznik je blb. Korunovany. Nechce kvalitu, chce nizku cenu. Preto su u nas na pultoch lacne nahrady potravin. Preto sa nanuk Magnum v Europe predava zo smotany, ale u nas z rastlinneho tuku. Lebo tak vyjde lacnejsie a u nas nikto nepozna rozdiel.
Je toho viac.

Ach jaj. Zase som sa rozohnila

Kazdopadne - tema vykurovaneho sklenika ma zaujima, volakedy som cosi take planovala, ale zavrhla. Tak som zvedava, s akymi napadmi pridu este dalsi ludia.

Možná jsem nebyla správně pochopena. Určitě nechci zrazovat od pořízení skleníku, protože se dají najít vhodné rostliny na pěstování, jen jsem skeptická k pěstování zeleniny v uspokojivém množství přes zimu. Já jsem s vlastním skleníkem spokojená, mám tam některé sukulenty a kaktusy, měli jsme fíky v nádobách s 2 sklizněmi za rok, pomaloučku se chystám na citrusy, jinak běžné nádobové rostliny ze středomoří, muškáty kvetou celou zimu.

Kdepak, co se týče pěstování, sortimentu a dovozu bio potravin je to čím dál lepší, samozřejmě to člověk musí zaplatit a vybírat si dobré zdroje (nemyslím umělé...) Spousta lidí vidí příklad na nás, že to jde žít bez nemocí a jinak, ptají se čím to..., a tak se i toto odvětví zkvalitňuje. Přibylo bioobchodů, zdravých výživ, výrobků z živých surovin a tak.. tady se určitě pleteš, věř trošku v dobro;-) Jediné z čeho mám strach je aby jsme to nepodělali dříve než se většina lidí předělá nebo narodí v raw směru, páč to může trvat hodně dlouho a zla a agrese díky nesprávné stravě přibývá. Pokud nějakej idiot dostane do ruky např. zbraň hromadnýho ničení, nebo vyvolá válku, nebo nezastavíme ničení životního prostředí, celý to tu padne. O tom bych ale nechtěl toto vlákno psát, zpátky ke skleníku a bojujme každý za lepšího člověka a tím i světlejší zítřky;-)

[quote="Karel Nesvadba"] napadlo mě taky, že celý tenhle můj projekt může být stejně jen dočasný, protože během dalších zhruba pěti let, bude lidstvo doufám zase o velký kus vředu co se týče kvality stravování a dovozu plodin z ciziny a tím budu mít třeba klid. [quote]

Myslim, ze sposob stravovania ludi sa za poslednych 5-10 rokov zhorsil. Polotovarov v krabiciach pribuda, reklam, ake je to zdrave, chutne a vyzivne tiez. A jedine,za cim sa ludstvo hrnie su peniaze.
Ale mozno sa mylim.

buc11 píše:já mám jen foliovník, jak píše oriana, škůdci je dost velký problém, rovněž tak choroby
já sem tam měl letos hlavně papriky, docela dobrý, ale ty co byly dál od jihu tak narostly z nedostatku světla přes 2 metry a plody nedošly do kapiočervena, dělal sem i rajčata, ale venku jim bylo líp,
navštívil sem velký skleníky v tvrdonicích, kde maj rajčata, ty pěstují bez hlíny v hydroponiji celoročně, ty rajčata maj i 15 metrů, dycky je zelenej a roste jen ten konec, na jídlo ty červený byly i dobrý.
Mívám tam i saláty, ale hodně mně je tam kdosi žerou, ředkvičky bída atd.
Celkově mám o nápadu pochybnost, páč, ty rostliny si pamatují, že jsou odsud a rostou jen v určitých měsících, v určité době, při určitých teplotách, mají rádi různou hlínu, snad spešl semena?
Třeba papriky maj rádi teplý vlhko, ale rajčata sucho atd, takže pěstovat je dohromady bude obtížné.
Co se týče chutí ad viz výše, někdy mrkve nejsou ani tak dobré jak z makra, třeba salát teď není moc křehkej apod.

no díky buci za tvé zkušenosti... se vším souhlasím, zatím projekt nezavrhuji, podle mě i tady může platit, že "detaily dělají společně velkou věc", tak ještě počkám na další reakce a pak se rozhodnu.. slyšel jsem právě taky o různých odrůdách plodin, k tomuto pěstování určených a dneska to bude určitě nemálo významný aspekt.. napadlo mě taky, že celý tenhle můj projekt může být stejně jen dočasný, protože během dalších zhruba pěti let, bude lidstvo doufám zase o velký kus vředu co se týče kvality stravování a dovozu plodin z ciziny a tím budu mít třeba klid. Přesto i na 5-10 let pokud by mi projekt vyšel a posloužil budu rád, pěstování mě baví, tyhle hnusný dovozovky se fakt jíst nedaj a je mi hodně proti srsti hydroponie apod. věci, viz. trefný popis pěstování od 2olfess:-)

já mám jen foliovník, jak píše oriana, škůdci je dost velký problém, rovněž tak choroby
já sem tam měl letos hlavně papriky, docela dobrý, ale ty co byly dál od jihu tak narostly z nedostatku světla přes 2 metry a plody nedošly do kapiočervena, dělal sem i rajčata, ale venku jim bylo líp,
navštívil sem velký skleníky v tvrdonicích, kde maj rajčata, ty pěstují bez hlíny v hydroponiji celoročně, ty rajčata maj i 15 metrů, dycky je zelenej a roste jen ten konec, na jídlo ty červený byly i dobrý.
Mívám tam i saláty, ale hodně mně je tam kdosi žerou, ředkvičky bída atd.
Celkově mám o nápadu pochybnost, páč, ty rostliny si pamatují, že jsou odsud a rostou jen v určitých měsících, v určité době, při určitých teplotách, mají rádi různou hlínu, snad spešl semena?
Třeba papriky maj rádi teplý vlhko, ale rajčata sucho atd, takže pěstovat je dohromady bude obtížné.
Co se týče chutí ad viz výše, někdy mrkve nejsou ani tak dobré jak z makra, třeba salát teď není moc křehkej apod.

O testovacím pěstování v místnosti jsem také uvažoval, jako experiment by to mohlo postačit, nežli zhotovit skleník a pak zjistit, že je to na nic.. Nicméně pořád si myslím, že to lze a kvalitně. Základ asi bude hodně světla a automaticky hlídaná teplota termostatem + odvětráváním. Náklady na provoz skleníku pokud nebudou extrémě vysoké, tak obětuji, ale až postavím dům, pak bych možná spojil topení nějak k tomu, mám v plánu později asi taky zimní zahradu.

Mám tzv. studenou zimní zahradu o velikosti cca 20 m2. Nemáme tam volnou půdu, vše je v nádobách. Zasklení je dvojité. Topení máme napojené na běžný domácí okruh. Topíme jen tak, aby teplota neklesla pod nulu. Ve slunečných dnech teplota hodně kolísá - i mezi 0 a 25 °C. Zkoušela jsem v předjaří v truhlíkách vypěstovat salát, ředkvičky, kopr, ale bez valného úspěchu. Myslím, že hlavně bylo nedostatek světla, protože jsem tomu nijak speciálně nepřisvěcovala. Ani pěstování sadby není úplně jednoduché, protože nejdříve je na rostlinky zima a pak zase moc teplo a i když mají světlo všude, tak se táhnou za světlem. Možná jsem jen takové trdlo které to neumí a neví pořádně jak na to.
Co zkusit nejdříve pěstovat v místnosti pod světlem, jaké by byly výsledky.
K pěstování přes celou zimu jsem ale dost skeptická - pořizovací a provozní náklady versus kvalita a vypěstované množství a škůdci. .........?

Také jsem tyto názory slyšel, proto jsem založil toto vlákno, víc hlav víc ví a třeba má někdo v tomto už praxi. Tuším, že stavba super skleníku, podloží, vybavení.. bude stát min. 40.000Kč a více, a tak potřebuji dobré informace. Děkuji zatím za reakce, snad se někdo další, zkušenější než my přidá

tristazmista píše:sak to co se vozi ze spain a hollandska je ze skleniku, a zrat se to neda. Co pomuze vytapenej sklenik kdyz dva mesice nevyleze slunicko?? to je jak pestovat rajcata v lete ve stinu. Bez slunka to neni proste ono a nikdy nebude

No ono ve Španělsku, Holansku a pod. není problém, že by to bylo ze skleníku, ale že je to v pařeništi, nevidělo to půdu, normální vodu a myslim, že ani slunce a "výživa" probíhá pomocí hadiček s chemikáliema, který stříkají na zeleninu. Aby toho nebylo málo, tak se ještě podtrhne a dodělává až před prodejem ethylenem a chlorem.

Zelenina ze skleníku bude vždy trochu horší, ale bude raw, což se o tomto už skoro říct ani nedá. Toto vlákno mě bude zajímat, protože teď sice nemám kde, mám byt, ale vlastní zahrada u domu (a v ČR i skleník ) je moje výhledové umístění, snad.

tristazmista píše:sak to co se vozi ze spain a hollandska je ze skleniku, a zrat se to neda. Co pomuze vytapenej sklenik kdyz dva mesice nevyleze slunicko?? to je jak pestovat rajcata v lete ve stinu. Bez slunka to neni proste ono a nikdy nebude

Není ta špatná chuť hlavně tím, že se plodiny a to i ve skléníku sklízejí v cizině kvůli přepravě nezralé a dozrávají až u spotřebitele? Pokud to ve vlastním skleníku nechám řádně dozrát může to být výrazně lepší ne?

sak to co se vozi ze spain a hollandska je ze skleniku, a zrat se to neda. Co pomuze vytapenej sklenik kdyz dva mesice nevyleze slunicko?? to je jak pestovat rajcata v lete ve stinu. Bez slunka to neni proste ono a nikdy nebude

Zdravím všechny moudré kolegy a prosím o cenné rady. Protože mi nechutná zelenina z dovozu a chci ji mít i v zimě čerstvou, chutnou a pod svou kontrolou, zvažuji stavbu vytápěného skleníku. Zatím mě pěstování baví, i když vím, že to bude něco stát včetně zimního provozu. Na půl roku do ciziny za teplem se mi každoročně cestovat nechce, ani se tam stěhovat, chtěl bych vyřešit tento „problém“ tady a když už jsme opustili ty subtropy, nebráním se ani umělému řešení a to za použití čím dál snadněji získávané energie člověkem.

1. Dají se vypěstovat u nás v zimě ve vytápěném skleníku CHUTNÉ tyto plodiny? Rajčata, okurky hadovky, okurky salátové, cukety, jahody, salát ledový, ředkvičky, hrášek, kukuřice cukrová, salát hlávkový, paprika, špenát, bylinky, možná i melouny...
2. Je někde dostupná literatura, nebo zaměřený server na pěstování zeleniny v zimě?
3. Kolik světla a jakého dopřát rostlinám? Uvažuji o topení elektřinou a žárovkami, hlídat bude vše termostat.
4. Kolik hrubým odhadem může stát vytápění elektřinou dvojitého skleníku na ploše 2x6m ?
5. Kde koupit skleník a jaký, tuším správně nejlépe dvojitý skleněný?
6. Je dobré tepelně odizolovat zeminu a případně dát do země topné smyčky, nebo pěstovat ve velkých truhlících nad zemí?
7. Je nutné nějak řešit opylení v zimě, nebo stačí speciální odrudy?
8. Nějaké další užitečné rady, osobní zkušenosti, pro a proti?


Vlákno jsem založil na žádost je Karla Nesvadby