mun píše:Kaloricky se nepřežírat.
5kg melouna za den není přežírání.
1kg másla je přežírání
K tématu - ty "pickles" - to nějak zavařujete, nebo to dál kvasí a jsou tam ty živé laktobacily? V krámě je vše pasterované/sterilované + většinou chemikálie. Já dělal jen párkrát kys.zelí.
Zdar.
Já si dělám Pickles podle návodu (knihy) od K. Machaly, za pomocí laktobacilů (bez soli).
Nacpu do tří litrové sklenice zeleninu - mrkev, květák, brokolici, ředkvičky, cibuli nebo jarní cibulku, zelí a někdy trochu pálivých papriček + trocha koření. Já dávám pískavici, kmín, fenykl a kopr. Koření se může dávat buď do nálevu nebo kořenit po vrstvách. Pak si udělám nálev z převařené nebo filtrované vody + trochu rozmixované zeleniny + koření + laktobacily (biopron 9) dvě tobolky do 2 litrů zálivky. Jestli se voda převařuje , je třeba počkat až vychladne na pokojovou teplotu a teprve potom přidávat laktobacily.
Do sklenice se postupně pěchuje zelenina a prolévá se to nálevem.
Nakonec se zelenina zatíží víčkem na který se hodí sterilní šutr - (tak aby zelenina byla ponořená v nálevu a nechytila plíseň nebo jiný bordel).
Nebo se to dá udělat tak, že se vezme celý zelný list, který se vtlačí do láhve.
On sice při procesu kvašení většinou vypluje na povrch, ale když je proces hotov, tak se jednoduše vezme a vyhodí. Pokud člověk nemá klasický zelák s víčkem a žlábkem na zalití vodou), tak se vrchní část sklenice, nádoby, překryje látkou nebo gázou a stáhne se gumičkou.
Celý proces fermentace proběhne za 5 až 7 dní.
Chce-li člověk pickles ostřejší (kyselejší, větší grády, tím pádem větší podíl kyselin atd.), tak nechá zeleninu fermentovat třeba 10 a více dní, ale většinou je 7 optimálních. Po sedmi dnech se rozhodí zelenina do skleniček a foukne se do lednice, kde se za podpory nízké teploty fermentační proces velice zpomalí (skoro se zastaví). Skleničky pokud je hodíme do lednice se můžou normálně na pevno zavíčkovat, ale pokud je vytáhneme ven(do tepla), tak bychom mněli uzávěr trohu povolit - opatření proti výbuchu
. Zelenina se totiž díky vyšší teplotě zase rozjede a začne znovu kvasit.
Tenhle proces fermentace bez soli je supr, řekl bych, že je daleko šetrnější a zdravější než fermentace za použití soli. Zelenina se dá vždy přisolit až na talíři. A celý proces trvá daleko kratší dobu než za pomoci soli.
Dá se kvasit prakticky cokoliv. Výborné je třeba tradiční korejské kim či.
Čínské zelí, cibule, čili, zázvor a myslím že se dává i trochu česneku.
Nebo se dají kvasit celá jablka - to je tradice v rusku.
V Řecku zase dělají salát z celých zelných listů atd.
Kvaš. zelenina je dělo a neocenitelná v zimních měsících.
Myslím, že je to nejlepší způsob jak zachovat zeleninu živou, jen ten odér. V práci prakticky nemožné konzumovat, protože by mně mí spolupracanti asi brzo vyhodili na chodbu
.
Kdo chce být chytřejší nechť se inspiruje v knize od Karla Machaly -" Kvašená zelenina pro zdraví a vitalitu".
Hodně zdaru při kvašení.
[quote="mun"]Kaloricky se nepřežírat.
5kg melouna za den není přežírání.
1kg másla je přežírání
K tématu - ty "pickles" - to nějak zavařujete, nebo to dál kvasí a jsou tam ty živé laktobacily? V krámě je vše pasterované/sterilované + většinou chemikálie. Já dělal jen párkrát kys.zelí.[/quote]
Zdar.
Já si dělám Pickles podle návodu (knihy) od K. Machaly, za pomocí laktobacilů (bez soli).
Nacpu do tří litrové sklenice zeleninu - mrkev, květák, brokolici, ředkvičky, cibuli nebo jarní cibulku, zelí a někdy trochu pálivých papriček + trocha koření. Já dávám pískavici, kmín, fenykl a kopr. Koření se může dávat buď do nálevu nebo kořenit po vrstvách. Pak si udělám nálev z převařené nebo filtrované vody + trochu rozmixované zeleniny + koření + laktobacily (biopron 9) dvě tobolky do 2 litrů zálivky. Jestli se voda převařuje , je třeba počkat až vychladne na pokojovou teplotu a teprve potom přidávat laktobacily.
Do sklenice se postupně pěchuje zelenina a prolévá se to nálevem.
Nakonec se zelenina zatíží víčkem na který se hodí sterilní šutr - (tak aby zelenina byla ponořená v nálevu a nechytila plíseň nebo jiný bordel).
Nebo se to dá udělat tak, že se vezme celý zelný list, který se vtlačí do láhve.
On sice při procesu kvašení většinou vypluje na povrch, ale když je proces hotov, tak se jednoduše vezme a vyhodí. Pokud člověk nemá klasický zelák s víčkem a žlábkem na zalití vodou), tak se vrchní část sklenice, nádoby, překryje látkou nebo gázou a stáhne se gumičkou.
Celý proces fermentace proběhne za 5 až 7 dní.
Chce-li člověk pickles ostřejší (kyselejší, větší grády, tím pádem větší podíl kyselin atd.), tak nechá zeleninu fermentovat třeba 10 a více dní, ale většinou je 7 optimálních. Po sedmi dnech se rozhodí zelenina do skleniček a foukne se do lednice, kde se za podpory nízké teploty fermentační proces velice zpomalí (skoro se zastaví). Skleničky pokud je hodíme do lednice se můžou normálně na pevno zavíčkovat, ale pokud je vytáhneme ven(do tepla), tak bychom mněli uzávěr trohu povolit - opatření proti výbuchu :D. Zelenina se totiž díky vyšší teplotě zase rozjede a začne znovu kvasit.
Tenhle proces fermentace bez soli je supr, řekl bych, že je daleko šetrnější a zdravější než fermentace za použití soli. Zelenina se dá vždy přisolit až na talíři. A celý proces trvá daleko kratší dobu než za pomoci soli.
Dá se kvasit prakticky cokoliv. Výborné je třeba tradiční korejské kim či.
Čínské zelí, cibule, čili, zázvor a myslím že se dává i trochu česneku.
Nebo se dají kvasit celá jablka - to je tradice v rusku.
V Řecku zase dělají salát z celých zelných listů atd.
Kvaš. zelenina je dělo a neocenitelná v zimních měsících.
Myslím, že je to nejlepší způsob jak zachovat zeleninu živou, jen ten odér. V práci prakticky nemožné konzumovat, protože by mně mí spolupracanti asi brzo vyhodili na chodbu :mrgreen: .
Kdo chce být chytřejší nechť se inspiruje v knize od Karla Machaly -" Kvašená zelenina pro zdraví a vitalitu".
Hodně zdaru při kvašení.
:delicacy: