od bunny » čtv říj 15, 2009 12:11
Narazil jsem zde na rozpor, zda-li jíst či nejíst jablečná jadérka, když obsahují kyanid. Můj názor je, že se jíst mají a to pokud možno denně a to pořádně rozkousaná, pokud tedy chcete mít jistotu, že se vám rakovina zdálky vyhne, či chcete-li ji dostat z těla. Ony totiž skutečně kyanid obsahují, ale ten je uzavřený ve vitamínu B17.
Stručný princip fungování vitamínu B17 je nesledující: Molekula vitamínu B17 je tvořena čtyřmi molekulami: dvěma molekulami glukózy, jednou molekulou kyanidu a jednou molekulou benzaldehydu. Kyanid i benzaldehyd jsou prudké jedy, ale sloučené do molekuly vitamínu B17 jsou neškodné. Rakovinové buňky se vyznačují velkou chutí po glukóze, kterou anaeróbnym metabolizmem využívají jako primární zdroj energie. Rakovinové buňky se dále vyznačují tím, že obsahují enzym beta-glukosidázu. Tento enzym použijí na uvolnění molekul glukózy, ale při tom zároveň uvolní i molekuly kyanidu a benzaldehydu – čímž vlastně nechtěně spáchají sebevraždu. Ten totiž v kombinaci jako prudký jed usmrtí rakovinovou buňku. Kombinace kyanidu a benzaldehydu je 100x toxičtější než každá substance samostatně, proto je proti rakovinové buňce tak účinně smrtící.
Zdravé buňky tento enzym neobsahují (případně jen velmi málo), na druhé straně ale obsahují enzym rhodenázu za pomoci které vitamín B17 metabolizuje na neškodné substance. Shrnutí teda je, že pokud se vitamín B17 dostane do rakovinové buňky, tak ji usmrtí, pro zdravou buňku je ale neškodný. Vitamín B17 je přítomný v různých potravinách jako pohánka, obiloviny a podobně, ale v největších koncentracích se vyskytuje v jádrech a kostkách jablek, hrušek, meruněk, švestek, nektarinek, broskev, třešní a ostatním ovoci, jejichž jádra mají typicky hořkou chuť, jež je způsobena přítomností kyanidu.
Nic se ovšem nemá přehánět, princip kolik se má jadýrek sníst a kolik je už příliš, je následující:“Je užitečné sníst tolik jadýrek, kolik je obsaženo v ovoci, jež jste schopni daný den pozřít“.
Pokud se chcete dozvědět více, tak googlujte: Terária B17
Narazil jsem zde na rozpor, zda-li jíst či nejíst jablečná jadérka, když obsahují kyanid. Můj názor je, že se jíst mají a to pokud možno denně a to pořádně rozkousaná, pokud tedy chcete mít jistotu, že se vám rakovina zdálky vyhne, či chcete-li ji dostat z těla. Ony totiž skutečně kyanid obsahují, ale ten je uzavřený ve vitamínu B17.
Stručný princip fungování vitamínu B17 je nesledující: Molekula vitamínu B17 je tvořena čtyřmi molekulami: dvěma molekulami glukózy, jednou molekulou kyanidu a jednou molekulou benzaldehydu. Kyanid i benzaldehyd jsou prudké jedy, ale sloučené do molekuly vitamínu B17 jsou neškodné. Rakovinové buňky se vyznačují velkou chutí po glukóze, kterou anaeróbnym metabolizmem využívají jako primární zdroj energie. Rakovinové buňky se dále vyznačují tím, že obsahují enzym beta-glukosidázu. Tento enzym použijí na uvolnění molekul glukózy, ale při tom zároveň uvolní i molekuly kyanidu a benzaldehydu – čímž vlastně nechtěně spáchají sebevraždu. Ten totiž v kombinaci jako prudký jed usmrtí rakovinovou buňku. Kombinace kyanidu a benzaldehydu je 100x toxičtější než každá substance samostatně, proto je proti rakovinové buňce tak účinně smrtící.
Zdravé buňky tento enzym neobsahují (případně jen velmi málo), na druhé straně ale obsahují enzym rhodenázu za pomoci které vitamín B17 metabolizuje na neškodné substance. Shrnutí teda je, že pokud se vitamín B17 dostane do rakovinové buňky, tak ji usmrtí, pro zdravou buňku je ale neškodný. Vitamín B17 je přítomný v různých potravinách jako pohánka, obiloviny a podobně, ale v největších koncentracích se vyskytuje v jádrech a kostkách jablek, hrušek, meruněk, švestek, nektarinek, broskev, třešní a ostatním ovoci, jejichž jádra mají typicky hořkou chuť, jež je způsobena přítomností kyanidu.
Nic se ovšem nemá přehánět, princip kolik se má jadýrek sníst a kolik je už příliš, je následující:“Je užitečné sníst tolik jadýrek, kolik je obsaženo v ovoci, jež jste schopni daný den pozřít“.
Pokud se chcete dozvědět více, tak googlujte: Terária B17