od doubravka » sob kvě 03, 2008 20:11
Řapíkatý celer
Řapíkatý celer je u nás sice již známou ale stále ještě a nedoceněnou zeleninou, jeho obliba a používání však neustále vzrůstá. Je to aromatická zahradní zelenina pěstovaná pro její až 30 cm dlouhé, řapíky. Řapíkatý celer je ale choulostivá, křehká zelenina, která pro zachováni křehkosti musí být skladována v chladničce, kde nám vydrží 2 až 3 týdny. Po této době řapíky ztratí svoji křehkost pro kterou jsou ceněny hlavně jako příloha do salátů nebo do koktejlů.
Z historie
Záznamy o využívání celerové natě a řapíků sahají do dávné historie, kdy se sklízela nať divoce rostoucího celeru bahenního, který rostl a dosud roste v bažinatých půdách na mořských pobřežích v blízkostí saun v Evropě od Švédska do Středomoří, ale i v Asii, severní Africe a Severní Americe. První záznamy o používání bulev celeru pak pocházejí až ze 16. století. Kulturní formu řapíkatého celeru znali již staří Egypťané, Řekové a Římané, posledně zmiňovaní jej však jedli jen vařený. Silně aromatické listy a stonky používali při pohřebních obřadech, pravděpodobně k tlumení mrtvolného zápachu. Ještě ve středověku se řapíkatý celer používal jako léčivá rostlina. Pěstovat se začal pravděpodobně v oblasti Středozemního moře a do střední Evropy pronikal až v 17. a 18. století. Dnes je rozšířen zejména v západní Evropě a v Severní Americe, kde se naopak málo pěstuje celer bulvový.
Využití
Z řapíků se připravují především saláty, ale i vařené pokrmy. Dále se z nich lisuje šťáva. Rozemleté semeno slouží jako koření. Vlastní užitkovou částí řapíkatého celeru jsou zdužnatělé křehké řapíky jemné chuti. Řapíkatý celer má relativně malý odpad čistěním (3-5%). Vyznačují se vysokým obsahem kyseliny askorbové, betakarotenu, bílkovin a minerálních látek, zejména fosforu a železa, vápníku i hořčíku, vitamínů B1, B2, PP a éterických olejů. Velmi významné jsou dietetické účinky.
Pěstování
Pěstování řapíkatého celeru je podobné jako pěstování celeru bulvového. Vyséváme od poloviny února až do konce dubna, podle toho, kdy chceme řepíky sklízet. Sejeme naširoko do truhlíků nebo přímo do výsevních kazet. Osivo klíčí po dvou až třech týdnech. Optimální teplota je 18 – 22 °C. Ve fázi 2- 3 pravých listů rostliny pikýrujeme do sponu 5 x 4 cm nebo ve výsevních kazetách vyjednotíme. Sadba je citlivá na nízké teploty, které by neměli ani ve fázi otužování sadby klesnout pod 5 °C. Vysazujeme od poloviny května, po přejití jarních mrazíků až do poloviny června do sponu 40 x 40 až 35 x 30 cm. Řapíkatý celer vyžaduje výživné hlinitopísčité půdy, vzhledem ke svému původu, dobře zásobené vláhou. Řapíky sklízíme postupně od poloviny srpna až do zámrazu. Před nástupem mrazů můžeme sklidit celé rostliny i s kořeny a založit je v pařeništi nebo ve sklepě. Takto zaskladněné rostliny vydrží do konce roku.
Zdroje:
http://www.sons.trinecko.cz/
http://www.zahrada.cz
http://www.labuznik.com/
[color=green][size=200][b]Řapíkatý celer[/b][/size][/color]
Řapíkatý celer je u nás sice již známou ale stále ještě a nedoceněnou zeleninou, jeho obliba a používání však neustále vzrůstá. Je to aromatická zahradní zelenina pěstovaná pro její až 30 cm dlouhé, řapíky. Řapíkatý celer je ale choulostivá, křehká zelenina, která pro zachováni křehkosti musí být skladována v chladničce, kde nám vydrží 2 až 3 týdny. Po této době řapíky ztratí svoji křehkost pro kterou jsou ceněny hlavně jako příloha do salátů nebo do koktejlů.
[img]http://www.umassvegetable.org/images/soils_crops_pest_mgt/crop/celery1.jpg[/img]
[color=olive][b]Z historie[/b][/color]
Záznamy o využívání celerové natě a řapíků sahají do dávné historie, kdy se sklízela nať divoce rostoucího celeru bahenního, který rostl a dosud roste v bažinatých půdách na mořských pobřežích v blízkostí saun v Evropě od Švédska do Středomoří, ale i v Asii, severní Africe a Severní Americe. První záznamy o používání bulev celeru pak pocházejí až ze 16. století. Kulturní formu řapíkatého celeru znali již staří Egypťané, Řekové a Římané, posledně zmiňovaní jej však jedli jen vařený. Silně aromatické listy a stonky používali při pohřebních obřadech, pravděpodobně k tlumení mrtvolného zápachu. Ještě ve středověku se řapíkatý celer používal jako léčivá rostlina. Pěstovat se začal pravděpodobně v oblasti Středozemního moře a do střední Evropy pronikal až v 17. a 18. století. Dnes je rozšířen zejména v západní Evropě a v Severní Americe, kde se naopak málo pěstuje celer bulvový.
[img]http://gravybread.files.wordpress.com/2007/03/celery_cross_section.jpg[/img]
[b][color=olive]Využití[/color][/b]
Z řapíků se připravují především saláty, ale i vařené pokrmy. Dále se z nich lisuje šťáva. Rozemleté semeno slouží jako koření. Vlastní užitkovou částí řapíkatého celeru jsou zdužnatělé křehké řapíky jemné chuti. Řapíkatý celer má relativně malý odpad čistěním (3-5%). Vyznačují se vysokým obsahem kyseliny askorbové, betakarotenu, bílkovin a minerálních látek, zejména fosforu a železa, vápníku i hořčíku, vitamínů B1, B2, PP a éterických olejů. Velmi významné jsou dietetické účinky.
[img]http://timssquarefootgarden.com/celery.JPG[/img]
[b][color=olive]Pěstování[/color][/b]
Pěstování řapíkatého celeru je podobné jako pěstování celeru bulvového. Vyséváme od poloviny února až do konce dubna, podle toho, kdy chceme řepíky sklízet. Sejeme naširoko do truhlíků nebo přímo do výsevních kazet. Osivo klíčí po dvou až třech týdnech. Optimální teplota je 18 – 22 °C. Ve fázi 2- 3 pravých listů rostliny pikýrujeme do sponu 5 x 4 cm nebo ve výsevních kazetách vyjednotíme. Sadba je citlivá na nízké teploty, které by neměli ani ve fázi otužování sadby klesnout pod 5 °C. Vysazujeme od poloviny května, po přejití jarních mrazíků až do poloviny června do sponu 40 x 40 až 35 x 30 cm. Řapíkatý celer vyžaduje výživné hlinitopísčité půdy, vzhledem ke svému původu, dobře zásobené vláhou. Řapíky sklízíme postupně od poloviny srpna až do zámrazu. Před nástupem mrazů můžeme sklidit celé rostliny i s kořeny a založit je v pařeništi nebo ve sklepě. Takto zaskladněné rostliny vydrží do konce roku.
[img]http://www.assuredproduce.co.uk/resources/000/151/357/celery_tallthin.JPG[/img]
Zdroje:
[url]http://www.sons.trinecko.cz/[/url]
[url]http://www.zahrada.cz[/url]
[url]http://www.labuznik.com/[/url]